Byla to pro mě malá holka
„Seznámili jsme se před 25 lety s tím, že moje sestra a tady přítel pracovali v bance,“ vzpomínala Andrea (37). „Chodil k nám domů. Mně bylo dvanáct, tak jsem se platonicky zamilovala,“ usmívala se na svého muže.
„Potřebovala tehdy něco s matikou, tak jsme to tam řešili,“ přikyvoval Radek (44). „Byl jsem rád, že jsem mohl pomoct, ale přece jen dvanáctiletá holka nebylo pro mě to pravý, když mi bylo dvacet.“
Andrea se prý už smířila s tím, že spolu nebudou, ale nakonec je osud dal dohromady později. „ Pořád jsem ji měl za malou holku, ale najednou jí bylo třicet,“ usmíval se její muž. „Radek je moje životní láska,“ dodala Andrea. „Láska k němu se postupně stupňovala. Je to člověk, který mě nesoudí, můžu být k němu otevřená a bere mě takovou, jaká jsem.“
V porodnici nebyla Andrea zdaleka poprvé. „Kolik mělo to mimčo předtím?“ ptala se jí sestřička. „Tak to první dvě a půl kila, druhý čtyři a třetí tři a půl,“ vyjmenovávala Andrea. „A toto taky bude větší?“ „No, měla před týdnem a půl tři sedmdesát,“ pokrčila rameny nastávající maminka.
Během porodu působila tak klidně a smířeně se situací, že si porodní asistentka postěžovala: „Vy jste tak strašně šikovná a hodná, že já na vás vůbec tu kontrakci nepoznám.“ „Já to skrývám,“ odpověděla tiše rodička. „To si klidně ulevte,“ povzbuzovala ji porodní asistentka.
Pak Andrea oznámila, že se její dcera už tlačí ven, za chvíli byla Anička (4110 g, 51 cm) s pomocí porodní asistentky na světě. „Jste úplná hvězda, ještě jste se stihla nalíčit, než jste vyrazila,“ obdivovala Andreu porodní asistentka.