Na první pohled to sice může vypadat děsivě, ale podle všeho by nemělo nenarozenému miminku hrozit žádné nebezpečí. Kroužení s obručí se věnují tisíce těhotných žen po celém světě s požehnáním lékařů. Nepoužívají k tomu přitom těžké fitness obruče, ale tenčí, lehčí a pružnější kruhy určené k tanci.
„Má gynekoložka také krouží a nijak se nevyjadřovala, když jsem byla v pátém měsíci na workshopu,“ říká Šárka, která kroužila až do úplného závěru svého těhotenství. „Upravila jsem si cvičení tak nějak pocitově, na pase jsem moc nekroužila. Volila jsem pomalejší tempo a necvičila dlouho. Ke konci už jsem neměla moc síly točit dlouho, ale i tak to bylo fajn. Spíš jsem se vlnila do rytmu hudby a točila na ramenou, hrudníku, na nohou. Myslím, že je to dost individuální. Když je člověku u toho dobře a cítí se fajn, nevidím důvod netočit,“ myslí si Šárka. Kroužení kolem těhotenského břicha, jako žena na videu, ji však nelákalo.
Břicho není překážkou
Další její kolegyně zase vzpomíná, že kvůli rostoucímu těhotenskému břichu musela změnit tzv. flow, jak hoopeři označují rytmus plynutí těla i obruče. Po porodu jí pak břicho při pohybu s kruhem paradoxně najednou chybělo.
„Co je na videu, jsem nezkoušela,“ říká také další milovnice hoopingu Jana. „V prvním trimestru jsem kroužila jen párkrát, byla jsem hodně unavená a bylo mi špatně, takže šla fyzická aktivita do ústraní. Když jsem kroužila poprvé těhotná okolo 7 tt, tak jsem měla trošku strach, abych si nějak neublížila a byla jsem dost opatrná. Ke konci už jsem se spíš vlnila do rytmu hudby a točila mimo tělo nebo ramenou, hrudníku, na nohách. Postupem času jsem zjistila, že je to v pohodě, hledala jsem si informace ze zahraničních zdrojů na internetu a řídila se svými pocity. Nejvíc jsem kroužila ve druhém trimestru. S rostoucím břichem se mi hůř kroužilo kolem pasu, takže jsem spíš kroužila na hrudníku, rukou, na nohou, bocích. Přestala jsem asi dva měsíce před porodem, ale jenom proto, že jsem neměla čas, psala jsem diplomku, pak se učila na státnice a do toho pracovala,“ vzpomíná Jana.
Žen a dívek s podobnými zkušenostmi jako Jana a Šárka se najde i v České republice celá řada, ale mnoho z nich přiznává, že svůj koníček neprobírají s gynekologem. Domnívají se, že je pro ně hula hooping neznámým pojmem, a nebudou jim tedy umět relevantně poradit. To přitom nemusí být nutně pravda, a ženy se tak mohou připravit o důležité informace o tom, v jakém rozpětí by měly udržovat svou tepovou frekvenci, a další doporučení pro cvičení v těhotenství.
V Británii jej lékaři těhotným doporučují
A proč se vlastně v těhotenství kroužení s obručí věnovat? Jeho fanynky si pochavlují nejen příjemné fyzické pocity a podobnost s tancem, ale i uvolnění od stresu a vyčištění hlavy.
„Lékaři často doporučují hula hooping těhotným ženám jako zklidňující cvičení,“ uvádí Anna Druryová, londýnská lektorka hula hoopingu pro britský Telegraph.
„Od pětiletých po penzisty, připojit se může každý. Je to cvičení bez tvrdých dopadů, zapojuje prvky tance a zvyšuje tak flexibilitu, koordinaci rukou a očí a zapojuje břišní svaly cvičících, zatímco se dobře baví,“ dodává lektorka tance s obručemi.
