Jsou země, kde by tato otázka ani neměla šanci vzniknout. Tím mám na mysli ty konzervativní, kde je dle názorů jejich příslušníků "svět ještě v pořádku". To znamená, že muž "nosí kalhoty", vystupuje jako živitel a jde-li na schůzku, urazilo by jej, kdyby žena vytáhla svou peněženku. Patří sem například sousední Bavorsko či Itálie a Francie - země proslulé šarmantními svůdníky.
Poradna pro nezadanéPokud se chcete seznámit nebo vás zajímá, jak na druhé pohlaví, ptejte se v on-line poradně vztahové koučky Libuše Konopové ZDE. |
Ale ve státech někdejšího východního bloku už to vypadá jinak. Například čtyřicátník Joachim z původně východoněmeckého Chemnitzu (Saské Kamenice) tvrdí: "Proč se ještě v dnešní době stále ještě očekává, že bude platit muž? Chtěly jste emancipaci, tak ji máte! Ženy vydělávají stejně jako my, zastávají vysoké funkce, tak ať si útratu platí samy!"
Nutno dodat, že v době, kdy jsme spolu tento rozhovor vedli, se neúspěšně snažil uchytit na zdejším trhu. Odtud tedy poněkud militantní znění jeho výroku. Ovšem jsou i další země, dokonce ekonomicky zdatné, kde tento jev patří k normálu, například Švédsko. Ani tam není žádnou výjimkou, že během prvních schůzek platí každý sám za sebe. Změní se to až později, vznikne-li vztah. Každopádně v restauračních zařízeních jsou na takové praktiky zvyklí.
Gentleman tasí šrajtofli?
V České republice se podle mého miniprůzkumu názory na téma placení na první schůzce docela liší. "Tohle zažít, tak se otočím na podpatku a ten chlap už mě nikdy neuvidí," pohoršuje se Monika (39). "To je přece strašné, kam zmizela zdvořilost? Připadá mi to snad až perverzní… Chlap má být chlap, což znamená gentleman."
Naopak Jarka (48) se pánů a jejich peněženek zastává. "Já tomu rozumím a jsem pro, aby si každý platil sám za sebe. Dokonce nejen na prvním rande. Proč bych měla někomu, koho ještě ani pořádně neznám, nafukovat jeho ego? Jako že on je pán tvorstva a já chudinka, která nemá na minerálku? Být mu za něco vděčná? Ne ne, to není nic pro mě. Platím za sebe a nejsem povinna se revanšovat…"
Smířlivější postoj zaujímá třetí dotázaná, osmadvacetiletá Dáša: "Podle mě to nelze paušalizovat. Záleží na tom, jestli mezi oběma přeskočila jiskra nebo ne. Když ano, pak muž platí automaticky, aspoň podle mé zkušenosti, ale v opačném případě by měla žena zachovat hrdost a zaplatit si svou útratu sama. Zejména v případě, kdy cítí, že se tomu muži líbí, ale ona ho nechce… I kdyby to mělo být jen gesto, měla by ho udělat."
Radši si zaplatím sama, ať nejsem dlužna
Jsou však také dámy, které změnily názor na základě vlastní nepříjemné zkušenosti. Jako sedmatřicetiletá Monika, která byla zastáncem postoje, že muž má ženu pozvat. Jeden nepříjemný zážitek způsobil, že za sebe už zásadně platit nenechává. "Stalo se mi, že jsem šla na rande s mužem, kterého jsem předtím znala jen z fotek. Nebyl můj typ, ale řekla jsem si, jedno kafe mě nezabije," vypráví.
"Jenže on pak naléhal, abych si s ním ještě povídala, a objednal svařák. Po něm další a ještě jeden. Vyprávěl mi, jak to má těžké, bylo mi ho líto... Když jsem se potom zvedla, že zaplatím a půjdu, řekl, že to nepadá v úvahu, je prý ze staré školy. Netušila jsem, že mě pak bude otravovat každý den a nadávat mi do nemorálních sviní, které za sebe nechávají platit, aby kopačky byly ještě bolestivější. Hrůza. A přitom působil tak slušně."
To, co popisuje Martina, zažívá mnoho lidí, kteří se seznamují po internetu. Skoro každý z nich občas narazí na "zoufalce", jenž se snaží protahovat rozhovor co možná nejdéle a nechá-li se protějšek přemluvit, propadne iluzi, že by z toho přece jen mohlo něco být. Existuje nějaká zaručená prevence?
Jedná-li se o úporného potížistu, kterému jste nerozvážně dala na sebe telefon nebo mail, může k výčitkám jakéhokoli druhu docházet i bez kávy. Znám případ, že takto postižený člověk vydíral ženu smyšlenou schůzkou, na kterou prý údajně nepřišla. Několik dní ji pak bombardoval esemeskami tak agresivního znění, že musela pohrozit udáním na policii, aby se ho zbavila. Ale to už se bavíme o extrémech, před nimiž se lze chránit pouze jedním účinným způsobem: neposkytnutím telefonu, mailu ani žádného jiného kontaktu.
Emancipace se při placení nenosí
Vraťme se však k našemu tématu - nechat se pozvat, nebo vytáhnout vlastní peněženku? Rozporuplné názory a zkušenosti zmíněných dam a pána bych uzavřela asi takto: sluší se sice, aby se muž zachoval jako gentleman a dámu pozval, ale záleží i na dalších okolnostech, třeba na výdělku zúčastněných osob.
Každopádně doporučuji učinit alespoň pokus o platbu vlastní konzumace a zůstat u jednoho nápoje, samozřejmě raději nealkoholického. Na delší debaty při vínu, pivu nebo drinku bude v kladném případě ještě času dost příště.
