Každé páté dítě vychovává sólo rodič, chudoba ohrožuje jejich prospěch

Jak se vede ve škole dětem rodičů, kteří jsou na výchovu sami? Co jim pomůže a jaké mají možnosti a vyhlídky do budoucna? Zeptali jsme se psycholožky Elišky Kodyšové ze sdružení Aperio, která s nimi připravuje několik programů a věnuje se i poradenství.

Ilustrační snímek

Podle Kodyšové se v psychologické rovině sólo rodiče potýkají zejména s nedostatkem sebevědomí. A získat ho rozhodně není snadné, vychází ze spokojenosti dítěte, naší spokojeností s jeho chováním i ocenění okolí.

Když jste na to sama...

Nevíte si rady s výchovou? Pomoc najdete u dalších sólo rodičů v diskusi na eMimino.cz.

„V našich kurzech podporujeme rodiče v tom, aby chválili sebe i ostatní účastníky, a učíme je, jak s dětmi komunikovat tak, aby děti ochotněji spolupracovaly. Sledujeme pak společně, jak se jim to doma dařilo. V reálném životě pomáhá možná víc než čtení knih o výchově pozorovat, jak to dělají ostatní, a odpozorované pak zkoušet doma. Velmi důležité je být přitom sám v pohodě. Když jsme ve stresu, nečteme situaci správně a můžeme reagovat nepřiměřeně,“ vysvětluje Eliška Kodyšová, psycholožka sdružení Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství. .

Uštvaný superhrdina je k ničemu

Mnozí rodiče, kteří zůstanou na výchovu sami, mají tendence se honit až k padnutí a stavět se do pozice superrodiče, co se neustále obětuje pro rodinu. Výsledkem takového počínání je ale právě stres, který způsobuje zkratkovitá jednání a reakce, které si můžete později vyčítat. Lepší je pokusit si zařídit hodinku opravdu pro sebe a vrátit se k dětem klidná, pokud nemáte k dispozici hlídání, pomůžou aspoň dětské koutky nebo rodinná centra.

„Rodičovské sebevědomí tedy začíná péčí o sebe - v letadle si nasazují kyslíkovou masku taky nejdříve rodiče, a ti pak teprve pomáhají svým dětem,“ připomíná psycholožka Kodyšová.

„I když vás sólo rodičovství může svádět k tomu být za superženu či supermuže, nedělejte to: vyčerpaní svým dětem nebudete moc platní. V Česku sólo rodiče velmi často využívají podpory svých vlastních rodičů. Pokud s nimi ale nemají dobré vztahy anebo pokud rodiče bydlí daleko, může se neúplná rodina ocitnout v izolaci. Je pak důležité být aktivní a hledat pomoc kolem sebe,“ doporučuje Kodyšová s tím, že Aperio poskytuje sólo rodičům osobní poradenství zdarma.

Jak si vybudovat vlastní komunitu?

• Poznejte doopravdy své sousedy - nestačí jen na sebe občas kývat a zdravit se.
• Hledejte podpůrnou skupinu pro sólo matky, nebo založte svou vlastní.
• Zeptejte se každého, koho znáte, jestli znají jiné sólo matky, se kterými vás mohou spojit. Když je najdete, mohou být zdrojem užitečných informací.
• Dejte do místních novin inzerát, aby vám ostatní sólo matky napsaly. (Z bezpečnostních důvodů dejte raději e-mailovou adresu vytvořenou pro ten účel.)
• Zapojte se do organizací, spolků, skupin, církví, kroužků, kurzů. Jsou všude.
• Hledejte v okolí spolky nebo kroužky, kde jsou děti různého věku a kam se můžou zapojit (např. skauti nebo pionýři).
• Pokud máte to štěstí, že poblíž žijí příbuzní, kteří vám mohou a chtějí pomoci, rozhodně je využijte a buďte vděčné (mnoho z nás to nemá).
• Možná budete muset udělat první krok a nabídnout jako první pomocnou ruku, ale když to uděláte, dříve nebo později se k vám vztáhnou jiné pomocné ruce.
• Zvěte lidi na večeři, na kávu, na procházku, nebo jen tak si popovídat. Přátelské vztahy jsou ta nejlepší výživa. Pozvání vedou k dalším pozváním na oplátku. Buďte trpělivá a vytrvalá.
• Sjednejte svým dětem návštěvy kamarádů a spřátelte se s jejich rodiči.
  Pamatujte si: Lidé vás potřebují úplně stejně, jako vy potřebujete je. Je čas, abychom všichni začali víc sdílet. Ovlivní to přežití nás všech.
• Buďte ve střehu. Láska je opravdu všude kolem nás. Najděte ji.

(Přeloženo a upraveno z knihy Patrice Karst: The Single Mother's Survival Guide. Vydal The Crossing Press, Freedom, CA, v roce 2000.)

zdroj: www.saminadeti.cz

Ohroženi chudobou

Podle Elišky Kodyšové bývá zdaleka největším problémem sólo rodičů najít si dobře placené zaměstnání, které by jim umožnilo skloubit práci a rodinu. Podle výzkumů hrozí sólo rodičům až trojnásobné riziko sociálního vyloučení než úplným rodinám. Přitom podle údajů Českého statistického úřadu vychovává každé páté dítě jenom jeden z rodičů.

I ženám s maturitou nebo dokonce s vysokou školou se podle zkušenosti Elišky Kodyšové stává, že raději vezmou méně kvalifikovanou práci - a tedy i hůř placenou - jen proto, že se dá lépe přizpůsobit rodině. Paradoxně se pak dostávají i do situací, že mají několik menších úvazků (přes den práce v supermarketu, v noci úklid), ve kterých stráví stejně času jako na plný úvazek nebo i více, ale s nevalným výdělkem. Ve svých kurzech se to proto organizace Aperio snaží pomoci jim uvědomit si své silné stránky a schopnosti, které mohou v zaměstnání rozvíjet. Tím se zvyšuje jejich šance na získání dobře ohodnocené práce ve zvoleném oboru a může to vyřešit jejich mnohdy dlouhodobé finanční obtíže.

Karolína (40), jejíž dcera Nikola jde teď do čtvrté třídy, přiznává: „Peníze jsou největší problém. Všechno nakupuji ve slevách, od jídla přes oblečení a boty, až po věci do školy. Školní tašku dceři se mi teď podařilo koupit za 200 korun, oblečení jsem jí nakoupila ve slevách v secondhandu. Stojí spoustu času to plánovat a obstarat, ale už jsem si zvykla.“ Karolína kvůli zdravotním potížím přišla o práci a teď si hledá novou. Její bývalý partner přitom neplatí výživné a na výchově dcery se nepodílí.

„Po zaplacení nájmu sólo rodiče musí hospodařit jen se symbolickou částkou. Řadě z nich musí stačit jen třeba kolem tří tisíc korun na měsíc,“ dodává Eliška Kodyšová. „Nejenže si nemohou dovolit koupit dětem věci jako tablet či dotykový telefon, které jsou pro většinu dětí dnes běžné. Jejich děti často nemohou jezdit se svými spolužáky na školní výlety a další akce, protože na ně rodiče nemají.“

Chudoba a školní prospěch

Nedostatek financí má přitom podle odborníků vliv i na to, jak se dětem ve škole vede v učení. Nedávný irský výzkum Univerzity v Limericku sledoval osm a půl tisíce devítiletých dětí vyrůstajících v různých typech rodin a zjistil, že chudoba je nejvýraznější příčinou rozdílů v prospívání dětí. Podle výsledků má vliv nejen na psychickou pohodu a vztahy s vrstevníky, ale i na jejich chování a prospěch ve škole. Podobné výsledky přinesly již předchozí studie s podobným zaměřením.

Irský výzkum však nemá pouze smutné závěry, ale může být i velkou motivací pro rodiče k tomu, aby dokázali se svým protějškem i po rozchodu co nejlépe komunikovat. Větší zapojení druhého rodiče do výchovy dítěte totiž zlepšuje jeho šanci na lepší školní prospěch a psychickou pohodu, a znamená i méně potíží s chováním. Studie sledovaly nejen to, kolik času druhý rodič s dětmi trávil, ale i jestli pravidelně platil výživné.