Schopnost řeči je jedinečný dar a má pro život každého člověka zásadní význam. Ovlivňuje totiž kvalitu jeho myšlení, učení, orientaci a fungování ve společnosti. A bezpochyby ovlivňuje způsob, jak jsme vnímáni naším okolím, jak se utváří naše vztahy, chování a postavení ve společnosti. Osoby s bohatou slovní zásobou, správnou výslovností a vyspělými vyjadřovacími schopnostmi vnímají lidé jinak, než osobu s omezeným slovníkem trousící na půl pusy vulgarismy za každým druhým slovem.
Vývoj řeči u dětí
Zdroj: SZÚ |
Děti se učí mluvit v nejranějších letech života a zásadní roli v tomto procesu samozřejmě hrají rodiče nebo další pečující osoby. Podle vědců vnímá dítě již v prenatálním stadiu některé zvuky zvnějšku a naučí se rozpoznávat hlasy rodičů stejně jako melodii a typické tóny jazyka, kterým mluví. Po narození pak začne jako houba nasávat všechny zvuky kolem sebe, učí se jim porozumět a později se je bude snažit napodobit. Nejprve broukáním a žvatláním, později začne tvořit první slova.
„Rodiče nejenže mohou, ale musí rozvíjet řeč dítěte. Ať už to dělají vědomě, či nevědomě, je to součást celkového vývoje dítěte a opominou-li se tím zabývat, dítě poškodí. Vzniklý handicap bude dítě v budoucnu velmi obtížně kompenzovat,“ říká logopedka a speciální pedagožka Jana Kycltová Bezděková a pokračuje: „Neuvědomí-li si rodiče důležitost správného rozvíjení řečových dovedností, nepřímo tím ovlivní také další oblasti psychomotorického vývoje dítěte, do budoucna také jeho sebevědomí, sebepojetí a začlenění do společnosti vůbec.“ Schopnost vyjádřit se může ovlivnit to, jaký bude mít dítě prospěch ve škole, jak bude zvládat navazovat kamarádské vztahy, ale třeba i jeho vyhlídky na získání zaměstnání.
A jak tedy dítě ve správné mluvě podporovat? Zásadní je samozřejmě mluvit, aby mělo odkud čerpat slovní zásobu, výslovnost a další informace o jazyce. Odbornice doporučuje dětem od malička popisovat, co vidíte, co slyšíte, co děláte, co vás zajímá nebo třeba komentovat dění okolo vás. Radí také neopomíjet říkanky, rýmovačky, písničky a předčítání. „Dítě má tak možnost naslouchat, opakovat a pak i samostatně zkoušet, jak řeč jako komunikační prostředek funguje,“ podotýká logopedka, která s tématem brzy vystoupí i na konferenci Capard 2017 v Praze.
Záleží na kvalitě
Kromě času stráveného mluvením je třeba, aby se rodič zaměřil i na kvalitu své vlastní řeči. Jak jste na tom s výslovností, nebo třeba s používáním sprostých slov? „Pokud o způsobu své mluvy někdo pochybuje, měl by to konzultovat s logopedem. Také není špatné se nechat nahrát, nejlépe když o tom nevím. Jak budu na dítě mluvit, tak se to naučí a bude později řeč používat a to samozřejmě i obsahově,“ připomíná Jana Kycltová Bezděková.
Konference o dětském vývojiČeská asociace pro aktivní rozvoj dětí (CAPARD) pořádá 27. května v Praze konferenci pro širokou i odbornou veřejnost na téma Informovaný rodič: spokojené dítě. Vystoupí na ní mimo jiných i logopedka a speciílní pedagožka mgr. Jana Kycltová Bezděková. Několik volných vstupů mohou naši čtenáři vyhrát i v soutěži na našich facebookových stránkách. |
Zapomeňte na šišlání, ať už vám miminko připadá seberoztomilejší. A totéž vysvětlete i tetičkám a babičkám a dalším osobám, se kterými dítě tráví čas. Na dítě je ideální mluvit se správnou artikulací a přirozenou intonací, spíše pomaleji a bez křiku, radí logopedka s tím, že roli samozřejmě hraje i věk dítěte.
Rodiče by také měli věnovat pozornost tomu, jak jejich děti mluví, dávat jim příležitost mluvit, popisovat, převyprávět říkanku nebo příběh a vyjadřovat své pocity. Dítě tak v řeči podporují a zároveň si udělají obrázek o tom, jak je na tom s artikulací, slovní zásobou i větnou konstrukcí.
Kdy jde o poruchu řeči?
Rodiče nejčastěji trápí, že jejich děti špatně vyslovují některé hlásky, což však podle logopedky většinou bývá pořádku a odpovídá to jeho fyziologickému vývoji (viz tabulka). Mezi třetím a čtvrtým rokem také může u dítěte docházet k dočasnému zadrhávání. Většinou bývá způsobeno tím, že dítě již zná hodně slov, ale všechny ještě nedokáže vyslovit tak, jak by chtělo. Se zlepšením artikulace zadrhávání většinou zase zmizí.
„Poruch řeči je několik typů, a pokud vznikne podezření na rozvoj některé z nich, je třeba vyhledat odbornou pomoc. Nejčastěji se však jedná o to, že dítě neumí v určitém věku používat některé hlásky, což je zcela běžné a odpovídá to jeho fyziologickému vývoji. Pokud je u dítěte zahájena logopedická péče, jsou rodiče instruováni, jak cíleně oslabené oblasti řeči rozvíjet. Jinak postupujeme např. u vývojových poruch, jinak u poruch plynulosti řeči, jinak u poruch artikulace,“ popisuje Jana Kycltová Bezděková.
Níže najdete přehled nejčastějších poruch řeči, neuvádíme ty, které jsou způsobeny úrazy nebo nemocemi.
Opožděný vývoj řeči
Pokud dítě nemluví ve třech letech vůbec, nebo pouze v jednotlivých slovech, pak by měli rodiče vyhledat odbornou pomoc. Velmi záleží na tom, jestli lékaři odhalí příčinu opožděného vývoje řeči, jinak jde většinou pouze o dočasný stav (dítě nemá žádné další zdravotní problémy).Opožděný vývoj řeči mají i děti se sluchovými vadami, s poruchami mluvidel, s poruchami centrální nervové soustavy nebo s nedostatečnými rozumovými schopnostmi, u všech skupin se liší způsob i výsledky léčby a vyžadují taktéž odbornou péči.
„V komplikovaných případech je logopedická péče zahájena velmi brzy, každý takový případ je nutné posuzovat individuálně,“ uvádí Mgr. Jana Kycltová s tím, že by se rodiče měli v první řadě poradit s dětským lékařem, který jejich dítě zná.
Porucha artikulace (patlavost)
„Pokud se jedná o poruchu artikulace (dyslalii), je možné začít nácvik ve chvíli, kdy je dítě zralé na spolupráci s logopedem a to většinou bývá kolem čtvrtého roku života dítěte. V komplikovaných případech je však logopedická péče zahájena i dříve, je tedy potřeba každý případ posuzovat individuálně,“ vysvětluje Jana Kycltová Bezděková s tím, že délka logopedické péče se pak odvíjí hlavně od toho, jak rodiče doma s dítětem cíleně cvičí a kolik hlásek se dítě potřebují naučit. Nestačí jen hlásku vyvodit, ale je potřeba ji zacvičit do slov, vět a zautomatizovat v řeči.
Koktavost
Většinou můžeme první obtíže s plynulostí řeči zachytit kolem třetího roku života, a pokud na dítě netlačíme, aby mluvilo správně, opakovalo a více se snažilo, a naopak mu poskytneme dostatek básniček, písniček a společného povídání, potíže v několika následujících měsících vymizí. Tento stav je zcela přirozený a upraví se spontánně, rodiče by ale měli zpozornět, pokud dítě protahuje první hlásku, dostává svoje mluvidla do napětí, nedaří se mu slovo říci a stav se nemění ani při citlivém a podporujícím vedení dítěte. Zadrhávání se může projevit také při nástupu do školy, výjimečně i později, např. v pubertě. Při rozvoji koktavosti se dítě neobejde bez logopedické a psychologické péče, často dlouhodobě. Ve školním prostředí je potřeba dítě s koktavostí v třídním kolektivu podporovat, chránit před výsměchem, zapojovat do běžných činností s ostatními dětmi a poskytovat mu individuální a tolerantnější přístup.
Breptavost
Breptavé dítě mluví velmi rychle, jeho artikulace je nepřesná, často mu není rozumět, jak překotně mluví. Také nedokončuje věty, jeho myšlenky utíkají tryskem a také tak mluví. Na rozdíl od koktavosti nepůsobí breptavost dětem tolik potíží mezi vrstevníky. Často ale tempo řeči odpovídá také naturelu osobnosti breptavého člověka, takže také jedná překotně, rozhoduje se rychle, chodí rychle... V těžších případech je nesrozumitelnost řeči celoživotním problémem a může ovlivnit i výběr povolání. Nácvik správných dechových a mluvních stereotypů v dětském věku není radno podceňovat, i když efekt nemusí být tak výrazný.
Selektivní mutizmus
Tato porucha souvisí s psychickými potížemi dítěte. Může se jednat o děti úzkostné, stydlivé či sociálně méně zdatné, nejisté, apod. Dítě za určitých situací nebo okolností „ztratí řeč“, nemluví třeba s cizími lidmi, mimo domov, na veřejnosti, atd. Péči je třeba zahájit rozkrytím psychických potíží dítěte, rodinného klimatu, výchovy a pracovat na odstranění příčin. Psychoterapeutická péče pomůže dítěti i rodičům porozumět situaci a změnit stereotypy, které k zablokování řeči u dítěte vedou. Na prvním místě odborníci doporučí dítě k mluvení nenutit a vytvořit mu podporující a laskavé rodinné prostředí.
