Jak jsem sbalil svoji ženu, vypráví Bosák, Klíma, Bernard a Měšťák

  15:26aktualizováno  15:26
Co potřebujete k tomu, abyste našli toho správného partnera či partnerku? Štěstí, drzost, odhodlání, trpělivost... A určitě ještě spoustu dalších vlastností. My jsme se zeptali známých mužů, kde oni potkali své ženy.

Sportovní novinář Jaromír Bosák se svojí manželkou Alenou | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

"Může za to Bush. Tedy George Bush st. A pak také Václav Havel. Sešli se 17. 11. 1990 na Václavském náměstí. Já jsem se motal pod tribunou ve službách německé ARD. S televizním štábem jsme točili vše kolem téhle návštěvy. V početném davu jsem si všiml pohledné dívky. Vyzkoušel jsem fluidum chlapíka majícího na povel kameru a oslovil jsem ji.

Když odpověděla na pozdrav, řekl jsem si: "Hele, studentka ze Slovenska, ta bude z koleje, to by mohlo být zajímavé víkendové dobrodružství." Navíc, se Slovenkami jsem měl vždy ty nejlepší zkušenosti, byly a jsou to krásné holky. Tudíž jsem jí, ještě tajemné neznámé, s poměrně velkou nadějí podal navštívenku.

No jo, jenomže za pár dní – prý po dlouhém váhání – mi zavolala až ze Žiliny, kde žila a pracovala. Dalo to práci, ale překonala strach z neznámého zarostlého chlapíka a přijela i bez prezidentů. Načež se to nějak vyvinulo – Kampa, Staré Město, Karlův most, nějaké to deci příšerného vína... Kdo z pražských pásků by to neabsolvoval.

Je to už doba, co jsme spolu, to vám řeknu. Alena zjevně pochopila, že nás, dokonalých mužů, je prostě málo. Ne, vážně, máme se rádi – a to bude asi ten hlavní důvod, proč jsme stále spolu. Myslím, že plně dostačující."

Doc. MUDr. Jan Měšťák CSc. - plastický chirurg, přednosta kliniky Esthé a nemocnice Na Bulovce

"S mojí ženou jsem se poprvé setkal na klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice na Vinohradech, když tam byla vyslána na stáž z chirurgické kliniky FN Motol. Je asi obtížné přesně určit, kdo koho zaujme dříve, zda žena muže, či naopak. Obecnou pravdou však je, že žena nemusí být krásná, a přitom nás osloví více než jiné, protože má pro nás charisma, líbí se nám její držení těla i chůze, je vřelá, empatická, zkrátka pro nás okouzlující.

Naproti tomu se častokrát setkávám se ženami, které obdařila příroda nevšední krásou, pravidelností rysů, které však působí studeně až chladně a pro nás nepřitažlivě. Pro mě musí mít bezesporu určité rysy krásy, aby se mi líbila.
A pokud taková existuje, potom povýšení mého prvního dojmu už pouze stačí, aby byla přiměřeně inteligentní, skromná a také trochu sebevědomá.

Protože právě dostatečné sebevědomí, při ostatních jejích kvalitách, dokresluje osobnost. A moje žena Soňa tyto vlastnosti rozhodně má. Samozřejmě jako v každém manželství je někdy bouře, a to nemalá, ale po ní zatím vždy vysvitlo alespoň malé sluníčko.

Pravděpodobně i proto, že si u Soni vážím jedné další nádherné vlastnosti. Ve svém životě jsem nepoznal nikdy ženu lékařku, která by se věnovala s tak otevřeným srdcem všem nemocným, kteří ji požádali o pomoc."

Josef Klíma

"Mou ženu jsem sbalil, když mi ještě nebylo osmnáct. Ona byla (je) o pár let starší, takže vlastně nevím, jestli nesbalila ona mě, ale to už je dneska po dvaačtyřiceti letech fuk.

Byla to zpočátku i romantika se vším všudy. Moji rodiče byli staromódní, takže jsem v noci utíkal oknem a běhával tři kilometry do sousední vsi, kde Jana bydlela, abych se stihl do rána vrátit a odjet do školy jakoby nic. Pak jsem si už půjčoval tátovo kolo, abych to lépe stihl. Kvůli tomu se to i provalilo; jednou v noci jsem píchnul.

Otec na mě šel lstí. "To není žádná mladá holka," domlouval mi. "Ta už od toho vztahu očekává nějakou perspektivu. Tak si ji buď vem – nebo se s ní rozejdi." Tak ty si myslíš, že já se s ní rozejdu? říkal jsem si v duchu. A vzal jsem si ji. Natruc. A potají. Jen my dva a dva svědci. Dnes už chápu, jak to naše muselo bolet, když se to dozvěděli.

Jak jsme spolu takhle dlouho vydrželi, to už je jiná historie. Tak soukromá a tak komplikovaná, že se o tom nechci šířit. Podstatné je, že máme dvě dospělé děti, které už stojí na vlastních nohách, a naučili jsme se – jak já říkám – žít i se špatnými vlastnostmi toho druhého. Protože s dobrými vlastnostmi to umí každý…"

Stanislav Bernard majitel pivovaru Bernard v Humpolci

"Pamatuji si přesně na dny, kdy k tomu došlo. Ale vůbec to tak nemuselo být. Že se tak nakonec stalo, bylo i trochu štěstí. Poznali jsme se totiž na dětském táboře, organizovaném mým tehdejším zaměstnavatelem, kde jsme oba dělali vedoucí – Helča sportovního, já oddílového.

Ale ani jednomu se nám na tábor nechtělo, já byl tehdy v zaměstnání, Helena se den před začátkem tábora vrátila z náročné cesty z Rumunska. Naštěstí jsme si to však oba rozmysleli a na táboře se potkali. Heleny jsem si všiml hned první den, líbila se mi. Třetí den za ní přijel její bratr Jarda a neměl kde spát, tak se nastěhoval ke mně do chatky. S ním jsem se hned skamarádil a díky tomu jsem měl blíže i k Heleně.

V duchu jsem si říkal, pokud je Helča také taková jako Jarda, musí to být skvělá ženská. Netrvalo dlouho a s Helenou jsme se do sebe zamilovali. Svatba na sebe nedala dlouho čekat a letos je tomu sedmatřicet let, co jsme spolu.

I nás samozřejmě zasáhly chvilky, kdy to jiskřilo, ale oba jsme velcí bojovníci a hned tak něco nevzdáme. V každém vztahu je nutná dávka přiměřené tolerance, a protože se i dnes máme rádi, prožíváme krásné manželství."

Autor:
  • Nejčtenější
Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Lidé, jezte, neblázněte, nabádá psycholožka a dietoložka Iva Málková

Drželi jste někdy dietu? Občas? Často? Na Ivu Málkovou nemáte. Ta vyzkoušela snad všechny diety a metody na hubnutí, i...

Premium

Jak nejíst nekvalitní jídlo? Dietoložka Slimáková má jednoduchou radu

Rady, co jíst a co nejíst, už se ve virtuálním světě slily v jeden velký nepřehledný zmatek, v němž se orientujeme jen...

Peněženku si před synem raději schovej, varoval manžel náhradní ženu

Rodiče z panelákového dvoupokojového bytu v Novém Sedle jsou v podmínce. Jejich patnáctiletý syn chodí za školu. Kromě...

Premium

Chemie lásky a chtíče. Když molekuly DNA řeknou: pozvi ji na rande

Co může za to, že se zamilujeme? Kde najdeme odvahu oslovit hezkého muže nebo ženu, a odkud se v nás bere chtíč? Podle...

Premium

Test kávy v kapslích: Bezpečné, pohodlné, ale drahé potěšení

V kavárně určitě najdete zajímavější druhy kávy, rozpustná je zase levnější. Test jsme zaměřili na kávu v kapslích, z...

Premium

Dějiny čtvrcení v Praze. Nejděsivější případy rozřezaných těl

Děsivé kriminální případy. O těchto čtyřech vraždách mluvila celá republika. Brutální a hrůzostrašné „kouskování“...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Horoskop v období Štíra: jací jsou a co čeká všechna znamení zvěrokruhu

Podle hvězd jsme vstoupili do období Štíra, který dokáže analyticky pronikat hluboko pod povrch, má silnou vůli, je...

Kim Basinger, Brad Pitt, Marilyn Monroe: sexsymboly napříč desetiletími

Dodnes se o nich hovoří. Dodnes jejich portréty visí v mnoha domácnostech. Víc než talentem dokázali někteří umělci...

OBRAZEM: Jak šel čas s Hanou Hegerovou

Přezdívalo se jí česká Edith Piaf. Zpívala šansony, ale i lidové písně, slovenské nebo židovské. Patřila divadlu, filmu...

Premium

Z chudoby přes výsluní, vězení až do ústraní. Hana Hegerová oslaví 88 let

Drobná tmavovláska v černém rozkročená na pódiu, oči přivřené, tvář sklopená k mikrofonu. Když Hana Hegerová zpívala...

Najdete na iDNES.cz