- Posvátné ženství a jak o něj pečovat
- Zářivá žena
- Ženství jako dar
- Probuď své ženství
- Síla vědomého ženství
- Renesance ženství – unikátní transformační program pro ženy
- Žena je láska
Tak to je zlomek názvů přednášek, projektů a kurzů, jimiž procházejí tisíce žen. Ano, mluvíme o současnosti, o době genderově tak vyvážené, že se přepisují pohádky a učebnice, protože se považuje za závadné, když princové zachraňují princezny a maminky vaří, zatímco tatínkové koukají na fotbal.
Mluvíme o době, kdy se vedle ženských a mužských toalet budují i smíšené, protože se asi jednou budou hodit, neboť desetileté děti vyjadřují pochybnosti nad tím, zda jsou chlapci, či děvčata. Souběžně s těmito genderově hyperkorektními trendy vzkvétá trend naprosto opačný, který si pro začátek popíšeme pomocí jednoho častého rituálu. Upozornění pro čtenáře muže: následující pasáž může překvapit.
Hořící svíčky tvoří kruh. Uprostřed sedí na červené židli žena v bílých šatech. Okolo další ženy sedí na polštářcích na zemi. Mnohé mají ve vlasech květiny, jsou oblečeny v šatech či sukních červené či bílé barvy. Zpívají, pak si vyprávějí, zase zpívají.
Té, která sedí uprostřed, nosí různé předměty, například červené kameny. Jde o takzvané menstruační šperky. Někdy je společně vyrábějí a pak odnášejí domů. To, že je všude hodně červené, má symbolizovat krev. Rituál zvaný menarché. Oslava menstruace neboli ženství.
Internet je plný stránek, kde stojí v různých podobách toto sdělení: Rituál menarché se dá uspořádat kdykoli v průběhu života, protože asi žádná z nás dříve tuto příležitost nedostala. Pokud se potřebujete vyrovnat s nějakou událostí, odpoutat se od toho, co nepotřebujete, nebo naopak oslavit nový dar, který vám do života vstoupil, budeme rády, když se na nás obrátíte.
Zkrátka rituál se nyní organizuje podobně běžně jako třeba oslava narozenin. Jde o jednu z ukázek, co se nazývá podporou ženství.
Někomu to může připadat jako bizarní zábava. Pro mnohé ženy je to hledání čehosi, co jim v životě chybí. Nebo hledání kamarádek, se kterými můžou sdílet starosti. Nebo už prostě jen nechtějí být manažerkami, od nichž se očekává, že zvládnou všechno.
Pravidla kurzů jsou víceméně podobná, zejména pokud jde o ty, které se absolvují online. Chcete se stát bytostí nazývanou Zářivá žena? Zaplatíte patnáct set za to, že se můžete prokliknout dál. A pak zase zaplatíte, když se dostanete na takzvaný vyšší stupeň.
Ale to už bude dárek. Třeba cédéčko, na němž k vám hovoří ženy, které se už staly zářivými. Můžete získat brožuru od jisté Mirandy Grey za 650 korun. Když máte štěstí, můžete celý kurz pořídit za zvýhodněnou cenu 21 tisíc korun. Ale jen tehdy, když zaplatíte celkovou sumu najednou. Když kurz berete na splátky, je o chlup dražší, to dá rozum.
Jedna z organizátorek nabízí několik bloků kurzu ženství i s ubytováním v Toskánsku, ale pozor, předem upozorňuje zájemkyně, že by bylo lepší, kdyby jely svými auty a vzaly i ji, protože, jak zmiňuje: jinak bych musela objednat mikrobus a bylo by to dražší.
Hodně žen si tyto kurzy, přednášky, workshopy, ať už elektronické, nebo osobní, nemůže vynachválit. A možná se není čemu divit. Když pustíme z hlavy pozoruhodnosti, jako jsou menstruační šperky nebo odvoz šéfky jménem Zářivá žena do Toskánska, jeví se motivace žen, proč se takzvanou podporou ženství zabývají, vcelku sympatická.
Tanec kolem ohně
Dáme slovo Lucii Chromé, lektorce, terapeutce a jedné z dam, které kurzy s cílem rozvíjet ženství vedou. „Zabýváme se teď ženstvím, protože konečně můžeme,“ říká.
„Naše prababičky na něco takového neměly čas. Musely být silné. Ta moje se starala o pět dětí, zatímco její muž byl za války někde v lesích. Ženy v sobě musely potlačit citlivost. Ani naše mámy neměly tolik času, informací a možností jako my. Jejich přístup k vlastnímu tělu, zdraví i plodnosti byl: když mám zdravotní problém, měl by ho vyřešit pan doktor,“ uvádí.
„My máme hojnost všeho. Máme přístup k informacím, nemusíme se bát o život a zároveň cítíme, že nám něco schází. Spousta žen si uvědomuje, že v prostředí, které se orientuje na výkon, tedy v mužském prostředí, se necítí dobře. Trpí bolestivými menstruacemi, každý měsíc zobou prášky, nejsou spokojené s tím, jak vypadají, potlačují emoce. Tělo jim dává signály, že v jejich životě něco není v pořádku. Zároveň mají větší nároky na kvalitu vztahů, na kvalitu života. Často přicházejí ženy nad třicet, jimž nevyšly vztahy nebo nemůžou otěhotnět a začaly přemýšlet, co by měly změnit.“
Lucie Chromá o sobě říká, že je průzkumnice ženství, která pomáhá ženám naučit se milovat své tělo a menstruovat s radostí. Takže jsme zase u menstruace. Pro Lucii je to téma, které na svých akcích a stránkách s názvem Síla ženství řeší často.
„Ženy říkají, že od doby, kdy rituál menarché absolvovaly, už nemají bolesti a nemusejí brát prášky, naučily se své ženství si užít. Vím, o čem mluvím,“ vysvětluje.
„Pracovala jsem jako projektová manažerka, pohybovala se v mužském prostředí. Přibližně do třiceti jsem měla pocit, že kluci to mají jednodušší. To, že jsem žena, jsem považovala za nutné zlo. Měla jsem bolestivou menstruaci, oblékala jsem se jako přísná manažerka a ne jako žena. Když jsem začala novodobé rituály praktikovat, naučila jsem se svému tělu rozumět,“ popisuje.
„Důležité bylo napojit se na svůj menstruační cyklus a vnímat, co se děje v přírodě, jako vodítko k tomu, co potřebuju já. V zimě víc spím, když ubývá měsíc nebo se blíží menstruace, víc odpočívám. I to učím ženy. Mnohé si to ještě nedovolily a potřebují podporu dalších žen, aby našly odvahu žít v souladu se svou biologickou přirozeností. Každá si můžeme vybrat cestu, jak své ženství podpořit. Nemusíme odejít do lesa a tam tancovat kolem ohně, i když by nám to aspoň jednou měsíčně prospělo. Žijeme ale v jiné době a můžeme zvolit cestu, která nám teď dělá dobře a je laskavým kompromisem.“
Muži, odpusťte nám
Toho, že existují projekty na podporu ženství, si veřejnost všimla nedávno. Může za to Miloslava Matoušová, která vede projekt Žena je láska. Spolu s dalšími dámami natočila video s názvem Vzkaz mužům. Jde o soubor značně emotivních výpovědí žen, které se omlouvají mužům za to, že se emancipace, podle jejich mínění, dostala do extrému.
Zní v něm: Děkujeme za to, co pro nás děláte, i když jsme postupem času přebraly vaši mužskou roli. Odpusťte nám, prosím, jinak jsme to neuměly. Omlouváme se za naši pýchu, díky níž jsme si myslely, že jsme lepší než vy. Toužíme vás ctít, toužíme vás oslavovat. Drazí muži, prosíme, odpusťte nám.
Přebraly jsme vaši roli, omlouvají se ženy mužům. Feministé nechápou |
Jedna paní ve videu pláče a říká: „Já bych se chtěla omluvit všem mužům, kterým jsem ublížila. Jinak jsem to neuměla, myslela jsem, že život bez chlapů bude jednodušší. Já jsem se strašně spletla.“
Co do sledovanosti by se za takový úspěch klipu nemusela stydět žádná rocková hvězda. Během pár dnů si ho pustilo půl milionu lidí a sdílí se dál. Někdo ho považoval za parodii na současnou snahu o genderově vyváženou společnost a nevěřil, že to nafilmované ženy myslí vážně. Někdo to pokládal za výlevy lehce hysterických dam, padalo i slovo sekta. Jiný říkal: Vždyť je to fajn, konečně ženským dochází, že se nemají chovat jako chlapi.
Ta, která to způsobila, Miloslava Matoušová, říká: „Video bylo natočeno na ženském víkendovém semináři. Ženy toužily vyjádřit mužům lásku, úctu a pocit potřebnosti. Tři věci, které od nás muži chtějí, aby nám pak dali vše, co my potřebujeme od nich. Video nebylo určeno pro širokou veřejnost, ale pro naše fanoušky na Facebooku. Zasáhlo však mnoho lidí. Možná se spousta z nich nikdy nikomu za nic neomluvila nebo nikdy omluvu neslyšeli. Je tolik bolesti a tu cítím i z reakcí na video. Nikoho nesoudím, popouzí mě to k ještě větší práci a nasazení pro koncept Akademie celostního zdraví.“
Miloslava se dvacet let věnovala celostním zdravotním konzultacím a všímala si, že o ně mají víc zájem ženy než muži. Říká, že když se snažila přicházet na duchovní příčiny nemocí, docházelo jí, že ženy nežijí svou ženskou roli.
„Když se konzultace opakovaly a bylo to stále totéž, nešlo to zvládnout. Rozhodla jsem se ušetřit čas a navigovat ženy hromadně pomocí online nástrojů, díky nimž sdílíte jednu informaci pro neomezené množství lidí. Vždy jsem všechno brala hodně osobně, proto otevřeně mluvím o svých selháních a svých intimních problémech, a to nejen proto, že chci, aby ve mně ženy neviděly osobního guru, který má vše zmáknuto, ale proto, aby viděly cestu, po které jdu. Nejsem odborný kouč, nehlásám neměnné pravdy. Jsem žena, která sdílí svůj život a své poznatky z něj a z konzultací tisíců žen za desítky lety,“ vypráví.
A další bilance. „Mou knihu Žena je láska čte přes deset tisíc žen, v kruhu Žena je láska je tisíc žen, jde o placenou členskou stránku. V kurzu zdarma Žena je láska je taky asi tisíc žen. Bývám osočována, že nemám dostatek odbornosti pro to, co předávám. Ačkoli mám vystudovanou Univerzitu Karlovu, mám státnici z psychologie, tak nauky staré tisíce let mi dávají mnohem větší logiku a smysl, i když je dnešní odborníci shazují jako šarlatánské metody,“ říká.
Miloslava podobně jako další vedoucí podobných projektů, kurzů, přednášek říká věty, které vyznavačkám genderové rovnoprávnosti způsobují bolesti hlavy.
Například: „Jako před sty lety už nešel vydržet útlak ze strany mužů a vzniklo feministické hnutí, tak dnes už ženy, ale ani muži nemůžou vydržet tu mužskou degradaci, neúctu, nátlak na ženy a na jejich výkon ve snaze vyrovnat se mužům. Ženy nestíhají, nemají mužskou energii, aby vydržely to co muži. A muži ztrácejí svou mužskou sílu, protože nejsou k aktivitě připuštěni. Ženy jim všechno sebraly. Necítí se už potřební, a tak selhávají ve všem. Snaží se přizpůsobit, takže se z nich stávají zženštilí muži, aby si s nimi ženy povídaly a oni pro ně byli přijatelní. Přestávají zabezpečovat ženy finančně, přestávají být plodní. Možná to může vypadat, že stojím na straně mužů, ale opravdu jsou to dnes muži, kteří potřebují pomoc.“
Kolik je pohlaví?
Další téma, které řeší dámy zapojené do projektu Žena je láska, je počet pohlaví. Ano, teď se přece běžně mluví o tom, že pohlaví je mnohem víc než jen ženské a mužské. Ovšem pozor, členky této dámské společnosti to vidí jinak.
Gender na odstřel? Boj za rovnoprávnost pohlaví je stále vnímán negativně |
Takže znovu názor Miloslavy: „Ženy a muži jsou si rovni a je úžasné, co feministické hnutí dokázalo. Ale jaksi jsme zapomněli, že rovnost neznamená stejnost. Nejsme stejní a nikdy nebudeme. Dnešní snaha popírat rozdělení společnosti na muže a ženy podle mě vyplývá ze zoufalství, ve kterém ve vztazích žijeme. Je tolik rozvrácených rodin, nešťastných dětí, smutných osamělých žen a mužů. Jsme nešťastní, tak hledáme důvody a řešení. Co když neexistuje nové řešení? Co když je jen třeba vrátit se k biologickým základům? Protože vycházím z celostního přístupu ke zdraví, je mi jasné, že existuje pouze pohlaví, které dává, a pohlaví, které bere. Jedno je aktivní – mužské, druhé pasivní – ženské. Každý člověk si nese směsici energií, určitý poměr mužského a ženského principu, ale narozeni jsme buď v ženském, nebo mužském těle. Pokud by mělo být víc pohlaví, bylo by jich fyzicky víc. Existovala a existují pouze dvě pohlaví.“
Ženy procházející některým z kurzů se často poznají podle úpravy zevnějšku. Například účastnice kurzu Žena je láska mají na videu ve vlasech věnečky s plastovými květinami. Další znamení: sukně. Na některých stránkách se přímo doporučuje, aby se ženy dostavovaly v pohodlných volných sukních. Dámy si na internetu sdělují, jak se jejich život zlepšil poté, co začaly nosit sukně.
Rozumějme tomu takhle: díky převlečení z kalhot do sukní se cítí být ženami. Odehrává se přesný opak toho, co se dělo kdysi, když ženy převlékáním do kalhot dávaly najevo, že už nejsou putičky stvořené k tomu, aby doma mužům vařily a říkaly jim, jak jsou úžasní.
Kurzy ženství, ať ty online, nebo ve formě osobních setkávání, absolvují ženy různého věku, různého vzdělání, různých profesí. A na mnoha stránkách si sdělují své dojmy.
„Není to vlastně nic mimořádného, místo na slunci si ženy hledaly napříč staletími. Jen forma a způsoby se pro toto století mění,“ říká Veronika Mašínová, webdesignérka a konzultantka.
„Dřív hodně fungovala pospolitost a komunita. Ženy z vesnice se sešly, draly peří a u toho probraly kdeco. Taky fungovala role starší ženy, od níž se mladší mohly učit. To dneska chybí, ale vnitřní potřeba po tomhle u žen zůstává. Dnešní doba ženám umožňuje sdílet své potřeby a myšlenky a učit se od druhých žen třeba v nějakém online kurzu. Já jsem matka samoživitelka se třemi nezletilými dětmi. Několik let jsem dělala mámu i tátu. Luxus být ženou jsem si nemohla dovolit. Dneska, když už děti tak malé nejsou, postupně roli muže odkládám. A možná je to bod, do kterého se dostane víc žen, které už nechtějí zvládat všechno. Je to bod, kdy třeba nějaký online kurz, seminář, workshop či ženský kruh může být dobrým moderním nástrojem pro návrat sama k sobě,“ vysvětluje.
Nereálný ideál
Pátrám na internetu, co dalšího tu na mě se ženstvím ještě čeká. Některé ženy založily své projekty na vlastní zkušenosti a snaží se ostatním pomáhat s něčím, co je samotné potrápilo. Jednou z nich je Jana Rosa, která se nazývá průvodkyní rituály pro ženy, ženskými kruhy a lektorkou cvičení pánevního dna.
Na svých webových stránkách s názvem Průvodkyně ženy podle svých slov popisuje svou cestu k vědomějšímu ženství. To znamená, jak se po třicítce dlouho marně snažila otěhotnět, zoufalství, jímž kvůli tomu procházela, a to, jak odešla ze zaměstnání sociální pracovnice, kde prošla syndromem vyhoření.
„Různé ženské kruhy a semináře mě především naučily žít život vědoměji, nejet na autopilota, ale přemýšlet, jaké mají moje činy příčiny a důsledky. Naučily mě zacházet vědomě se svými emocemi, víc vychutnávat život a jeho každodenní krásy, cítit víc své tělo, jeho potřeby a také svoji intuici,“ vysvětluje.
Říká, že zájem o její ženské kruhy a semináře je poměrně velký, hlásí se ženy mezi třiceti a padesáti lety. „Očekávají, že naleznou nesoutěživé prostředí, kde můžou mluvit o tom, co opravdu cítí a prožívají, aniž by je za to někdo soudil. Jsou inteligentní, přemýšlejí a hledají inspiraci k vědomějšímu žití v souladu se sebou, se svým ženským cyklem a přírodou. Na kurzy o pánevním dnu, které vedu, se hlásí i ženy starší. Chtějí předejít inkontinenci a dalším potížím a chtějí si udržet zdraví ženských orgánů.“
Premenstruační syndrom není náš nepřítel, ale spojenec, říká koučka |
Také ona vidí příčinu boomu kurzů ženství v tom, že ženám začalo něco chybět. „Hledají alternativu k nereálnému ideálu dokonalého ženství, který vytvářejí média. Nezvládají být neustále dokonalými manželkami, milenkami, matkami a do toho budovat kariéru, být štíhlé, nestárnoucí, dokonale upravené, mít čas pro sebe a na koníčky a být šťastné,“ říká.
„Stále víc žen chápe, že tento ideál je nedosažitelný, a cítí, že být ženou může znamenat i něco jiného. Kdybychom to řekly vzletněji, cítí volání své duše k tomu, žít svůj život v souladu samy se sebou a ne povrchně v honbě za implantovaným ideálem. Jsou si vědomy, že stárnutí a proměny těla jsou přirozené a že naše výkonnost klesá a stoupá v souladu s proměnami ženského cyklu. Podle mě se tolik projektů zaměřuje na ženství i proto, že větší návrat k životní přirozenosti a zdravému způsobu bytí je v této době nutný. Stále víc žen, ale i mužů trpí depresemi, úzkostmi, syndromem vyhoření. Potřebujeme se vydat na cestu k ženskému zdraví, hledání životní moudrosti a respektování toho, že život začíná a končí a my mezitím stárneme.“
Pánové, blahopřejeme!
Pokud tento článek dočetli i muži, doufám, že právě teď jsou klidní, přímo šťastní. Protože už vědí, že pokud jejich ženy tráví noci na internetu, neznamená to, že brouzdají po seznamkách nebo vychytávají slevy na e-shopech, ale že podstupují internetový kurz ženství.
Budou spokojení, když jim partnerky oznámí, že odjíždějí na víkend s kamarádkami, protože už vědí, že nejedou pít litry vína a okukovat maséry ve wellness hotelu. Vědí, že ženy si nasadí věnečky a budou točit videa, v nichž svým mužům vyjádří oddanost. Nebudou se divit, když jejich ženy odloží džíny, začnou tančit v rozevlátých sukních a chrastit menstruačními šperky.
A jednou, až se z nich stanou staří muži, budou vnukům vyprávět, že byli svědky přelomové doby, kdy nebezpečné pokusy o zavedení genderové vyváženosti byly totálně převálcovány hnutím nových žen. Budou mluvit o tom, jaké je potkalo štěstí, že jejich ženy prošly proměnou, například kurzem Posvátné tváře ženství, který na přelomu let 2019 a 2020 sliboval absolventkám následující:
Čas se zpomalí, vnímání světa se prohloubí. Zatímco budeš proplouvat připraveným programem, ucítíš, jak se hlava zklidňuje, tělo ožívá, duše rozkvétá a srdce se otevírá. Domů odjedeš jiná. Probuzená. Sebevědomá. Odpočatá. Nabitá. Vděčná za to, že jsi žena.
