zajimave rozhovry o delbe prace v domacnosti.

Ja se naucil praci v domacnosti asi tak jako se "Dalibor naucil housti."

Z nouze. Moje mama byla 16tisic km dodtud a co jsem si sam neudelal, to jsem nemel. Delil jsem se o byt se 3 dalsimi kluky Australaky a Anglicany a byli jsme na tom vsichni stejne - museli jsme si varit, prat, ukilzet, zehlit. Nastesti jsem nemel potize s varenim protoze mama a teta, moudre to zeny!, poslaly rok predtim bratrance a me do kursu vareni k pani Urbanove do Narodaku - pres nas velky pocatecni odpor. Pozdeji nas to ale zacalo bavit.

To ostatni jsem se musel naucit, kdyz jsem se usadil v Australii. Na zacatku jsem si musel precist praktickou prirucku pece o domacnost, kterou mi mama poslala letecky, abych si mohl na sebe vyprat

Kdyz jsem se po nejakych letech ozenil, samozrejme, ze jsem si po prichodu domu nedal nohy na trnoz a nechal se manzelkou obskakovat. Oba jsme pracovalia a delili se o domacnost. To same kdyz se narodili nasi kluci. Prebalit, vykoupat dite, pohrat si s nim zatimco manzelka delala veceri? Zadny problem!

Zdejsi materska je jen velmi kratka a vetsina ji je neplacena. Zeny se musi rozhodnout zda se vrati do prace po max 12 mesicich doma, nebo se vzdaji zamestnani a zustanou v domacnosti.

Manzelka se rozhodla vratit se do prace protoze jsme oba byli ve federalnim sektoru s velmi vyhodnymi penzijnimi podminkami. Kluci sli do jesli a skolky a s manzelkou jsme se dale delili o praci v domacnosti a peci o kluky.

Kdyz sli kluci do 7. tridy, zdejsi zacatek gymnazia, zacali nosit skolni uniformy jejichz soucasti byly bile kosile a kravaty. Na rodicovske schuzi nas vybidli, aby se kluci naucili zehlit sve kosile a kalhoty a starat se o upravnost sveho obleceni.

Protoze doma videli, ze tatovi neni nijak zatezko neco vyzehlit nebo vyprat, byla to pro ne normalka. Prave tak dalsi prace v domacnosti.

Také si moc dobře pamatuji, jak jsem syna na dálku učila zacházet s pračkou a se sušičkou. Občas se něco nepovedlo, ale umí všechno. To zase oproti Vám měl výhodu dokonalejší techniky v domácnosti. Ale naučil mě kupovat věci, které se nemusí žehlit anebo ty, které to tolik nepotřebují, protože sušička mu to ještě vylepší atd. A navíc byla veliká výhoda komunikace po telefonu, což dřív tak běžné nebylo.

Mám k tomu dvě poznámky:

1) Zázračný úklid od Marie Kondo. Kniha, která mi změnila život. Uklidila jsem podle ní asi před rokem a od té chvíle již nemusím uklízet, protože všechno má své místo. Smyslem tohoto úklidu je, nechat si doma pouze ty věci, které Vám přináší radost. Nevyhazuje se bezmyšlenkovitě, ale naopak každou věc vezmete do ruky a zeptáte se sami sebe “mám radost, že tě mám doma?”, pokud ne, tak jí odložíte na hromadu k vyhození. Celé toto rozhodnutí trvá asi dvě až tři vteřiny u každé věci. Ale toto rozloučení se s věcí Vám zaručuje klid, že jste vyhodili přesně to, co jste chtěli a nebudete mít v budoucnu špatné myšlenky z toho, jestli jste nevyhodili něco, co jste vyhodit nechtěli. Postupuje se dle typů věcí, nikoliv dle místností. Například se rozhodnete: “teď jsou na řadě papíry”, tak posbíráte všechny, co doma nejdete a dáte je na hromadu. A začnete třídit. U mě to dopadlo tak, že jsem si nechala fotky, rodné listy a další důležité dokumenty i takové, které mi nepřináší radost, ale musím je mít, jako třeba nájemní smlouva a jeden blok na psaní a vše ostatní letělo do pytle na vyhození. Byla to obrovská hromada, až mě to překvapilo. Naplnila jsem jenom papírama, včetně časopisů a jiných výrobků z papíru, dva velký pytle. Knihy se do papírů nezapočítávají, to je kapitola sama pro sebe. Pak příjde na řadu třeba kuchyňské nádobí. Když toto uděláte u všech věcí (zabere Vám to tak víkend), zjistíte, že Vám doma zůstalo procento všech věcí. Nesmíte se ohlížet na peníze např.: “přece to nevyhodím, když to stálo 2000,-“. Tento styl úklidu vyžaduje odvahu. Ale když to uděláte, slibuji, že už nikdy nebudete muset uklízet.

2) co se týká bězných věcí, jako je mytí nádobí, utírání prachu, vytření podlahy, praní, odchlupení bytu (máme dlouhosrstého kocoura), tak to dělám já. Ale celé mi to zabere jen chvíli. Díky tomu, že mám byt neustále uklizený (díky bodu 1), je tohle tohle jen maličkost.

Jo, to bych chtěla tak jednou zažít. Ale mě by na domácnost opravdu víkend nestačil

Nikdy nebylo v rodinách méně práce, no a nikdy kolem toho nebylo víc konfliktů.

Jsem přeci hlavou rodiny, a tak do všeho akorát kecám a kecám...

Tak to máte dobře zařízené.