Děti vychovávané v předškolním věku prarodiči mají později horší výsledky ve škole a větší problémy s učením než jejich vrstevníci podrobení mateřské škole.
Prarodiče totiž ve své většině, podle britských akademiků, nedokážou dítěti poskytnout dostatečnou sociální a vzdělávací stimulaci potřebnou k řádnému vývoji. A takové dítě je znevýhodněno mezi vrstevníky, má s nimi později větší problémy a hůře se začleňuje do kolektivu.
Odborníci z University of London sledovali 4 800 dětí předškolního věku, jejichž matky musely jít do práce a nemohly s potomky zůstat doma. Více než třetina z dětí byla vychovávána prarodiči, čtvrtina chodila do mateřských škol a asi sedmnáct procent mělo doma vlastní pečovatelku.
Z analýzy vyplynulo, že děti vyrůstající v předškolním věku s prarodiči mají velké problémy s vrstevníky, přičemž hůře jsou na tom chlapci. Tyto děti také měly větší potíže s poznáváním písmen, čísel, tvarů, velikostí a barev.
"Učitelky a pečovatelky poskytují strukturované a vyhovující denní aktivity dětem a jsou lépe vyškoleny, mají lepší schopnosti a vědomosti a poskytují lepší vzdělávací stimulaci,“ tvrdí experti z Londýna na stránkách časopisu Social Policy.
Ale péče babiček a dědečků nepomáhá ani jazykovým dovednostem nejmenších. Paradoxně totiž škodí fakt, že prarodiče mluví příliš spisovně a mají tendenci děti neustále opravovat. Podle Britů by měli být prarodiče pečující o předškolní děti proškoleni odborně a měli by vychovávat svá vnoučata cíleně, jako se tomu těší děti v mateřských školách.
