„Je to trend, jehož vzestup sledujeme od roku 2007, kdy bylo svobodným ženám umožněno léčení neplodnosti a asistovaná reprodukce zdarma,“ vysvětluje Karin Erbová, ředitelka laboratoře reprodukčního oddělení fakultní nemocnice v Odense. „Každý zná nějakou solomor nebo někoho, kdo nad tím uvažuje,“ řekla deníku Guardian Erbová.
Dánsko má přitom nejvyšší počet dětí narozených pomocí asistované reprodukce na světě, takže svobodné matky neboli solomor v jeho populaci představují významný počet žen. V současnosti se ženám bez partnera narodí jedno z deseti dětí počatých ve zkumavkách, ale očekává se jich ještě víc.
Vzdělané ženy přes třicet
„Vidíme lavinu svobodných vzdělaných starších žen - 85 % svobodných zájemkyň je ve věku od 31 do 45 let a polovina z nich má magisterský nebo vyšší titul. Samotných jich chodí stále víc a víc a předpokládáme, že v roce 2020 budou tvořit 70 % našich klientů,“ uvedl Ole Schou, ředitel největší spermabanky v dánském Aarhusu.
Dánské svobodné matky mají od státu nastavené velmi štědré a velkorysé podmínky, přesto mnoho žen z nové vlny solomor přiznává, že by rády měly dítě s partnerem. Podle profesorky Lone Schmidtové z Univerzity v Kodani a výsledků její studie byly až dvě třetiny solomor ve vztahu s mužem, který se ale necítil na rodičovství dost zralý.
Jenže ženy nemohou odkládat mateřství donekonečna - většina svobodných matek navštíví kliniku v 36 letech, páry přicházejí v průměru již o tři roky dříve. „Jinými slovy ženy čekají, a když je jasné, že muž nemá o dítě zájem, vezmou to do vlastních rukou,“ shrnuje své poznatky Schmidtová.
Muži myslí na kariéru a videohry
A to potvrzují i samotné svobodné matky. Ve svých dvaceti a mnohé i třiceti letech studovaly na univerzitě, partnery sice měly, ale nikdo z nich nechtěl závazky. Například 41letá Signe Fjordová před deseti lety snila o velké rodině se třemi až čtyřmi dětmi, ale její partner se necítil ani na jednoho potomka.
„Potkala jsem i jiné muže a většina z nich byla soustředěná jenom na své kariéry nebo na své playstationy, takže jsem začala ztrácet naději. Nikdy jsem nic neměla proti mužům: já muže zbožňuju! Ale prostě jsem nemohla najít žádného, který by chtěl děti,“ vysvětluje svou cestu ke svobodnému rodičovství. Rozhodla se, že si nechce pořídit dítě s někým za každou cenu, ani někoho zneužít jako dárce spermatu při náhodné známosti, nezamlouvalo se jí ani mít dítě s kamarádem. Uvažovala i nad adopcí, ale ta je pro svobodné ženy v Dánsku narozdíl od IVF velmi finančně náročná.
Má to vliv na děti?
Signe Fjordová se svými kolegyněmi strávila roky zkoumáním kladů a záporů sólo rodičovství, o tématu dokonce napsala knihu Solo Donor Child. Podle jejích poznatků je většina problémů (velká míra stresu, zvýšené riziko psychických obtíží) svobodných matek a jejich dětí většinou způsobena špatnou finanční situací a stresem z neplánovaného nebo nechtěného těhotenství, případně hrají roli i negativní vztahy s otcem dítěte. To ovšem u solomor odpadá. Ve školních testech se jim dokonce daří lehce nadprůměrně.
S tím souhlasí i Susan Golomboková, autorka knihy Rodiče a děti v nových rodinných formách. „Důležitá je zejména kvalita rodičovské péče, stejně jako finanční a sociální podpora,“ domnívá se profesorka z univerzity v Cambridge. Problematická by pak pro dítě solomor mohla být anonymita dárce spermatu, ovšem podle výzkumu Golombokové se problémy zmenšují, pokud se o dárcovství dozvědí dostatečně brzy. Podle současných dánských zákonů děti nemají právo znát identitu dárce spermatu.
I na to, že by dětem mohl chybět mužský vzor, solomor myslí. Po ruce ovšem mají dědečky, bratry i kamarády a většina z nich se stále porozhlíží po vhodném tatínkovi.
„Strašně ráda bych potkala někoho, kdo by byl mé malé holčičce tatínkem. Otec je přeci mnohem víc, než jenom sperma. Otec vám chystá svačiny do školy, říká vám dobré ráno a dává pusu na dobrou noc. Vždycky je pro dítě po ruce. Ale zatím jsem ho ještě nepotkala,“ svěřuje se Signe Fjordová.
Změna v sexuální výchově pro víc dětí
Odborníci upozorňují na to, že porodnost je v Dánsku jedna z nejnižších na světě, podle loňských údajů se ve skandinávské zemi narodí jen 10 dětí na 1000 obyvatel, na jednu ženu připadá 1,67 dítěte. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi se číslo nemusí zdát tak nízké, ČR má ve stejných datech Eurostatu pouze 1,43 dítěte na ženu. Dánsko se ovšem rozhodlo hledat řešení.
Chystá se proto na změnu v pojetí sexuální výchovy, prozatím se bude týkat středoškoláků. Až dosud se dětem zdůrazňovalo, aby si nejprve vystudovaly školu a vybudovaly kariéru, a až pak se zaměřily na rodinu. Jenže i z trendu solomor je vidět, že čekání nemusí být ideálním řešením.
„Je to kompletní změna. Od „pozor na nechtěné těhotenství“ přejdeme k tomu, že budeme děti učit o neplodnosti,“ vysvětluje Lone Schmidtová. A navrhuje, aby v budoucnu univerzity i zaměstnavatelé umožňovali lidem lépe skloubit studia a práci s rodinou tak, aby jí zbytečně dlouho neodkládali.
Dělejte to pro Dánsko! vyzývá reklamní spot:
1. dubna 2014 |
Přidá se i Švédsko?
V sousedním Švédsku, které se také pyšní silným sociálním státem a zájmem o svou populaci, zatím není oplodnění svobodné ženy skrz IVF možné, ale homosexuální páry mohou podstoupit asistovanou reprodukci. Místní zákonodárci již vyslyšeli přání nezadaných žen toužících po rodině.
„V současnosti cestuje do Dánska za asistovanou reprodukcí přibližně 800 svobodných Švédek ročně. Od 1. dubna 2016 by pak měl vstoupit v platnost zákon, který jim to bude umožňovat i ve Švédsku. Švédské úřady předpokládají, že po vstoupení zákona v platnost požádá o umělé oplodnění ročně 1500 až 2000 svobodných Švédek. Předcházet tomu bude posouzení jejich sociální a ekonomické situace“ dodává skandinavistka Dominika Wittenberg Gašparová. Podle její zkušenosti jsou Skandinávci velmi tolerantní nejen k různým typům rodin, ale i k různým životním volbám ostatních lidí.
