Jak prožít spokojený rok 2019? Zlepšujte přítomnost, radí psycholog

  0:36aktualizováno  0:36
Pokaždé, když rok končí a další začíná, všichni si přejeme, aby byl ten nový lepší. Bilancujeme, plánujeme a někteří spoléháme na předsevzetí. „Rozhodnutí samo o sobě nestačí,“ říká psycholog Dalibor Špok. „Jsou to stovky podstatných otázek, nad kterými mávneme rukou, protože si myslíme, že kouzlo nového roku to nějak zařídí.“
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Rozhodnutím celá práce začíná. Je to podobné, jako když si chceme postavit dům: nestačí, že se pro to „rozhodneme“. K uskutečnění vede komplikovaný proces. 

Dalibor Špok

Dalibor Špok

Předsevzetí ve smyslu vyvolání si magického pocitu, který nám ve výjimečném rozpoložení na Silvestra našeptává, co máme od zítřka dělat, nemají podle psychologa cenu.

„Předsevzetí jako rozhodnutí se pro nějakou změnu je pouze jedna setina celého procesu. Musíme celý postup naplánovat, připravit se na něj, učit se, upevňovat vůli. Změnit denní rutiny. Změnit vlastní přemýšlení,“ radí Špok a dodává, že takové naplánování není hotovo za pět minut, jak by se nám možná líbilo.

Předsevzetí ve smyslu změny vlastních aktivit jsou podle psychologa podstatná, ale není nutné si je dávat zrovna na Nový rok. „Začátek není vůbec důležitý. Zásadní je, co uděláte podruhé, potřetí, podvacáté... tedy jestli změnu umíte. A pokud ji neumíte, zda jste ochotni se ji naučit. Je potřeba přemýšlet nad změnou i nad mechanismy, jak ji udržet,“ uvádí Špok základní předpoklady k tomu, jak svých předsevzetí opravdu dosáhnout.

Co loni fungovalo

Bilancování uplynulého je podle znalců lidské duše vždy důležité, protože díky ohlédnutí můžeme zjistíme, že se nám něco opakovaně nedaří. Dojde nám, že máme co zlepšovat a můžeme přijít na to, co přesně udělat.

Nebojte se chyb a nepříjemností. Je to cesta ke štěstí

Nejšťastnější na světě jsou Dánové (ilustrační foto)

„Je důležité se podívat na určitý časový úsek zpět; v tomto případě na celý rok a nespokojit se pouze s obecným hodnocením dobrý a špatný, ale ptát se: co dobře šlo? Proč to dobře šlo? S čím to souviselo? Jaký jsem na tom měl/a podíl? Jak to udržím? Co můžu přinést nového, aby to bylo ještě lepší?“ radí Špok. Pečlivá analýza odhalí, co fungovalo a pomůže nás nasměrovat, abychom letošní rok prožili lépe než ten minulý.

„Zaměřte se především na to, co fungovalo a proč, i když to třeba trvalo jen krátkou dobu,“ doporučuje psycholog. Právě tak můžeme podle něj rozpoznat důležité mechanismy našeho chování, které je potřeba posílit.

„Jsou to vzorce, které už se v naší zkušenosti - nikoli pouze fantazii - ukázaly jako účinné,“ radí. Kdybychom se příliš soustředili na to, co nešlo, mnoho nápadů, jak to změnit, nám takové úvahy nepřinesou.

Plánování v čase demotivuje

Podle psychologa je velmi dobré užitečné plánování ve smyslu analýzy situace, vytvoření rozvrhu, rutin, denního režimu, hledání odpovědí na otázky, jak se mé předsevzetí odrazí v mé každodennosti, co pro něj musím udělat, kde případně musím ubrat, jak se přizpůsobit a jak si pomůžu.

„Bohužel však plánování často nesprávně chápeme. Myslíme si, že má po vzoru firemního plánu zachycovat naše cíle v čase. Problém je ten, že nad svými osobními cíli nemáme příliš kontroly. Například plán, že si do konce května najdu nového partnera/ku, zní dost absurdně. Současně nedokážeme odhadnout množství času, které budeme potřebovat. To platí hlavně pro cíle typu zhubnu deset kilogramů, uběhnu maraton. A také platí, že osobní, životní cíle se nám odhalují a dost podstatně i mění cestou,“ vysvětluje Špok s tím, že plánování jako „stanovování si cílů v čase“ přináší mnoha zklamání a paradoxně ještě hlubší demotivaci, než kdybychom neplánovali vůbec.

Bez očekávání, jen tady a teď

Mnozí z nás si již na konci roku žádná předsevzetí nedávají. Ne že by nebylo, co zlepšovat, ale nesplněná novoroční předsevzetí z minulosti přinesla jen zklamání ze sebe samých a rezignaci. Než aby si na sebe naložili nesplnitelná očekávání, raději se nechají unášet událostmi a vsadili na přítomnost. Užívají si tady a teď.

Nová předsevzetí. Jak začít? Radí doktorka Cajthamlová

MUDr. Kateřina Cajthamlová

Žít přítomností není se správným plánováním v rozporu, tvrdí Špok. „Pouze pokud chápeme plán jako bod v budoucnu, jehož splnění mi teprve přinese radost, potom budeme z přítomnosti utíkat, a to je paradoxně právě důvod, proč tohoto bodu spokojenosti v budoucnu nikdy nedosáhneme. Spokojenosti v budoucnu lze totiž dosáhnout pouze skrze zaměření se na co nejlepší a nejkvalitnější prožívání přítomnost.“

Jak konkrétně? Je-li naše předsevzetí například „být méně vznětlivý“ nebo „jíst zdravější jídla“, ptáme se vždy tady a teď. Jak toho dosáhnu teď, za hodinu? Při nejbližším setkání s kolegy? Při nejbližším obědě? Tak vzniká plán.

Klíč ke spokojenosti

Co všechno potřebujeme k tomu, abychom byli spokojeni? Existuje k tomu nesčetně studií, říká psycholog. „Jeden pěkný přístup je výsledkem mnohaletých výzkumů známého amerického psychologa Martina Seligmana. Ukazuje na pět hlavních faktorů, kterých musíme pro hlubší životní spokojenost dosáhnout: příjemnost (příjemné prožívání, pozitivní prožitky), angažovanost (zatažení do aktivit, úkolů, projektů), vztahy (smysluplné, hodnotné, opakované), smysl (nejen povrchní, ale hluboký - jeho dosahování, hledání, tázání se na něj) a dosažení (dosahování výsledků, vidění něčeho hodnotného při pohledu zpět).“

Zároveň podle odborníků platí, že abychom byli spokojeni, musíme v životě dosahovat všechny tyto faktory. Nelze si tedy říci, že se zaměříme jen na „příjemnost“ a poté zažít rozčarování, že povrchní hédonismus k hlubší spokojenosti nestačí.

Dalibor Špok doporučuje v souvislosti se spokojeností přemýšlet, jak zlepšit prožívání v přítomnosti. Radí, abychom se v každém okamžiku ptali, jak můžeme přítomný prožitek „zkvalitnit“ a učinit „hodnotnějším“, a dodává, že nejde jen o umění myslet pozitivně, protože skutečnost je mnohem komplikovanější.

„K větší spokojenosti nemusí vždy nutně vést jednoduché příjemné pocity tady a teď. Někdy je naopak potřeba projít negativní emocí, například setkáme-li se s něčím, čemu se dlouhodobě vyhýbáme. I to může přinést hlubší kvalitu, kterou v životě potřebujeme.“

Autor:

Nejčtenější

Potravinová pyramida je omyl moderní výživy, říká Margit Slimáková

Margit Slimáková, výživová specialistka

Studium farmacie úspěšně dokončila, ale už na škole byla rozhodnutá, že pro farmaceutický průmysl pracovat nebude. Víc...

Pořádek přerostl v teror. Sbal holku a uteč, radila vyměněná manželka

Patrik svou ženu Veroniku miluje, ale pořádek v bytě ještě víc.

Šestadvacetiletý sanitář Patrik je tak posedlý pořádkem, že diváci reality show Výměna manželek mohli u televize snad i...

Příběh Patrika: Žena opustila mne i dceru, ale stejně se stále vrací

Ilustrační snímek

Dva roky moje manželka udržovala milenecký vztah s jiným mužem. Když to na ni prasklo, rozhodla se pro něj. Bez...

Manuál, jak se co nejrychleji zbavit nachlazení

Ilustrační fotografie

Když zakročíte včas, můžete nejenom zmírnit průběh nachlazení, ale i podstatně zkrátit dobu, kdy vám je špatně. Co...

Průzkum: muži dávají přednost ženám s hustým obočím. Na sex i na vztah

Cara Delevingne je současnou nejžádanější modelkou světa. Angličanka s výrazným...

Ženy s hustým obočím mají podle vědců v krvi vyšší hladinu pohlavních hormonů a bývají sexuálně náruživější. Proto se...

Další z rubriky

Příběh Šárky: Máma na mě přepsala byt, švagrová je vzteky bez sebe

Ilustrační snímek

S bráchou jsme vyrůstali jen s mámou. Otec nás opustil asi rok po bratrově narození, mně bylo sedm. Máma byla nakonec...

Příběh Mirky: Na Vánoce jsem zase byla sama, už mě nikdo nechce

Ilustrační snímek

Ještě před pár měsíci syn se snachou mluvili o tom, jak se těší, až budeme spolu v jejich novém domě trávit Vánoce. Pak...

Radši se budu trápit, ale budu s ní, řekl Marian po Výměně manželek

Marie (34) žije s rodinou v Libochovicích.

Marian (31) je sice s Marií (34) zasnoubený, ale o budoucnosti vztahu před televizní Výměnou manželek pochyboval....

Najdete na iDNES.cz