Možná jste se právě chytili do pasti přechozeného vztahu, což není vtipná parafráze na partnerské soužití, nýbrž odborný termín. Podle psychologa Jeronýma Klimeše hrozí každému vztahu po zhruba pěti letech přechození, to znamená, že se začne bez jakéhokoliv vnějšího popudu drolit.
Ruplo mu v hlavě
Typickou ukázkou přechozeného vztahu může být i příběh Michaly, který popsala v našem diskusním fóru Kavárnička. "S přítelem jsme spolu něco málo přes šest let. Ale posledního tři čtvrtě roku máme krizi. Všechno to vlastně začalo loni v létě po jeho státnicích. Najednou mu ruplo v hlavě a on nevěděl, co sám se sebou," svěřila se. "Mluvit o tom se mnou nechce, když už z něj něco dostanu, jsou to věci jako: máš divný vlasy, přibrala jsi, chci chodit s klukama na pivo a užívat si, aniž by mi to pak někdo vyčítal (přitom loni v létě byl čtyři víkendy po sobě s klukama a naši dovolenou hodil za hlavu). Taky ho podle mě žere i to, že jsem jeho první partnerka. Mám pocit, že má strach, že mu něco utíká."
Neklape jim to už ani v sexu, nespí spolu několik týdnů, vlastně se vytratil jakýkoli fyzický kontakt. Navíc to Michala nevydržela a v jeho mobilu našla SMS od "kamarádky", se kterou její přítel chodí na pivo. On však popřel, že by s ní něco měl.
"Když jsem na něj tento týden uhodila, že to takhle dál už nejde, že se rozejdeme, tak nechtěl," uzavírá Michala. "Prý mě má rád, dokonce jsme se oba shodli, že je to pouze v jeho v hlavě. Prý nerozumí sám sobě. Přiznal se mi, že když mě má, tak mu lezu na nervy, ale když mě nemá, je mu smutno a chce mě zpět..."
Pojďte si povídat do kavárničkyProžíváte právě krizi? Myslíte si, že je váš vztah přechozený? I na toto téma se právě teď diskutuje v naší virtuální kavárničce. Připojte se do debaty ZDE.  |
Svatba nestačí
Ne nadarmo se říkává, že po pěti až sedmi letech chození by se měli lidé vzít, nebo se rozejít. Ale samotná veselka nestačí. "K přechození nedochází u vztahů, které mají společný projekt," upozorňuje psycholog Jeroným Klimeš na stránkách Psychologie Dnes. Přitom nejpřirozenějším a často též tím nejdéle trvajícím projektem, který pár může mít, jsou podle něj děti. Podobně ale funguje třeba také budování domu nebo společné firmy. Tady je ovšem riziko, že až dům dostavíte a firma začne konečně šlapat, skončí s projektem i vztah.
Přechozené vztahy jsou zkrátka daní za to, že žijeme v době nepřeberných možností, která přeje svobodě, studiu, cestování a budování kariéry, a tak logicky odkládáme založení rodiny až někdy na potom. Nevěsty a ženichové nám "stárnou" (stále častěji se u nás lidé berou po 30. roce života), první dítě rodíme také čím dál později. A do té doby se více či méně plácáme ve vztazích, které vždycky tak krásně začínají, aby po pár letech vyšuměly do ztracena...
Psycholog Jeroným Klimeš v této souvislosti mluví o prodlouženém dětství. "Mezi začátkem biologické plodnosti (pubertou) a narozením prvního vlastního dítěte často leží 15 a více let," upozorňuje. "Když toto číslo vydělíme konstantou přechozeného vztahu, zjistíme, že dnešní generace má do reprodukce prostor na dva až tři přechozené vztahy, a tedy si zažije dva až tři velké a bolestné rozchody."
Nechcete přechozený vztah? Pořiďte si včas dítě. (ilustrační snímek)
Prý jsem ho dusila
Jeden takový popisuje i Debra. "Žili jsme si krásně šest let a já byla presvědčená, že je to ten pravý a všechno nasvědčovalo tomu, že já jsem ta pravá pro něj," píše v Kavárničce. "Jak dvě tělesa, co tvoří celek, tak nás vnímali i známí a kamarádi. Pak se začal chovat divně. Měla jsem dojem, že mu lezu na nervy, normální věci ve společné domácnosti dělal jen s odporem a nakonec přišel s tím, že si potřebuje ještě vyzkoušet, jaký to je žít samostatnej život, že ho doma dusím, že je ještě mladej, aby se vázal. A šel," líčí Debra konec vztahu. "Rozchod bolel strašně moc, bylo to opravdu hrozný."
Je jasné, že zamilovanost nemůže trvat roky, že nám po pěti letech soužití nebuší srdce jako o závod, když se náš milý zjeví ve dveřích. Pokud však nadšené objetí vyměníme za kyselý obličej, začne nám vadit i způsob, jakým náš partner míchá kafe, a všichni muži kolem nám přijdou ve srovnání s ním jako nadpozemsky dokonalí, máme zaděláno na průšvih.
Jakmile totiž začnete fungovat spíš jako bratr se sestrou než jako milenci, nebo se jeden z páru začne vážně zabývat otázkou, zda na něj někde jinde nečeká skutečně osudová láska, jestli neztrácí čas s tím nepravým, můžete si na dveře nalepit cedulku: přechozený vztah.
Jak se tedy přechození vztahu vyhnout?
Pokud ještě nechcete nebo nemůžete založit rodinu, dělejte spolu něco jiného: pořiďte si psa, založte lyžařskou školu nebo úklidovou firmu, jeďte zachraňovat ohrožené druhy do Afriky či spolu začněte hrát ochotnické divadlo. A hlavně nezapomínejte na důležitou zásadu: každý den si popovídat, každý den se vidět, každý den si na sebe sáhnout. Protože vztah je tak trochu jako chleba, když ho necháte okorat a oschnout, už z něj nikdy neuděláte čerstvý, ani kdybyste se na hlavu stavěli.
