| "Když se občas podívám na podpisové listiny za cokoli, i tam je víc žen. Myslím, že ženy jsou citlivější a hlubší částí společnosti. Tím ale neříkám, že muži nebývají citliví a hlubocí. Asi jsou ale v menšině." Táňa Fischerová |
Je v pořádku, když charitu před veřejností zastupují hlavně ženy? více
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 24. července 2007. Anketa je uzavřena.
Vedením charitativních organizací nebo alespoň patronstvím se zabývají především ženy. O mužích v této oblasti slýcháme málokdy. A pokud ano, většinou vystupují v rolích jednorázových či pravidelných dárců (většinou finančních obnosů, např. Bill Gates), ale nemají tendence se charitě věnovat soustavně a naplno.
"V jádru naší organizace žádní muži nepracují. Spolupracují spíš externě, vypomáhají. Nedělají v první řadě charitu, ale zajišťují pro nás například různé věci s tím spojené a pomáhají nám," říká o účasti mužů na charitě patronka organizace Veselý senior Tereza Kostková.
Dodává však, že se v této oblasti setkává hlavně s ženami. Po delším uvažování si však na jednoho muže, který se soustavně charitě věnuje, vzpomněla: "Znám pana Vaníčka, který se k charitě dostal přes dárcovství krve a zdravou výživu pro děti."
Naopak Tereza Maxová má s muži více zkušeností. "V našem týmu máme i zástupce mužského pohlaví. Dvě třetiny správní rady a také pana účetního. Navíc máme mnoho dobrovolníků mužů. Myslím si, že muži v charitě nejsou výjimkami. Znám docela dost případů i z jiných organizací," řekla iDNES.cz modelka, i když uznává, že muži zůstávají v týmu spíš v pozadí a pozornost médií si užívají zejména ženy.
Charita pro zlepšení image?
Důvodů, proč k charitě inklinují především ženy, je několik. "Hned jako první mě napadá, že je to jakýsi noblesní způsob dotváření image. Často jde o ženy, které se nevěnují nějaké pravidelné práci, při které se vytváří něco hmotného. A charita je něco, čím získávají i pocit, že jsou plnohodnotným člověkem," tvrdí psycholožka Jitka Douchová.
Muži podle ní uplatňují své schopnosti často v produkci či byznysu, a nikoli v oblasti, kde jde hlavně o péči a opatrování. Zřejmě v nich (a ve společnosti) přetrvává také povědomí, že soucit je spíš projevem slabosti, která se k "drsným" mužům nehodí.
Tvrzení o dotváření image pro veřejnost bychom však neměli chápat jako pejorativní. Ženy, které se charitou zabývají, musí mít dobré organizační schopnosti. "Tyto schopnosti pak velmi dobře investují do vedení nějaké charity," dodává psycholožka Douchová.
Od Matky Terezy k Tereze Maxové
Velmi velkou roli hrají také tradice a nastolená patriarchální společnost. "Žena a charita – to je prostě tradice. Jen si vzpomeňte na Matku Terezu. Je prostě dané, že se tím zabývá především žena. Charita je nemaskulinní záležitost," říká psycholožka Douchová. Muž, který by se na prvním místě zabýval charitou, by své image spíš uškodil.
Ženy a s nimi spojené mateřství jsou víc emotivní, emocím snadněji podléhají a jsou citlivější. Proto také v charitativní činnosti nalézají větší satisfakci, než jakou by pociťovali muži.
"Když tak právě koukám na mého malého Toníčka, naprosto rozumím, proč se ženy charitě věnují. Nejspíš máme nějaký gen více pečovat o druhé. Je to ženské," dodává Tereza Kostková, která je maminkou sotva měsíc.
Spousta žen se k charitě uchyluje také po prožití nějaké osobní tragédie. Příkladem je například Vendula Svobodová, která Kapku naděje založila po smrti dcery Kláry. Petra Němcová se charitě začala věnovat poté, co přežila ničivé tsunami. Založila nadaci pro podporu osiřelých dětí v Thajsku.
Tereza Maxová žádnou podobnou tragédii neprožila, ale jak sama říká, za jejím zapojením do charity nejsou složité důvody.
"Prostě jsem chtěla pomoci těm, kteří si pomoci sami nemohou. Navštívila jsem kojenecký ústav a tam jsem viděla, kolik je toho třeba udělat, aby se zmírnila ta obrovská nespravedlnost. Vybrala jsem si děti, protože právě ony jsou bezbranné a odkázané na pomoc nás, dospělých. Přišlo mi zcela přirozené využít své profese, jména a kontaktů k něčemu, co má smysl," prozradila Tereza.
| "Já k charitě inklinovala už předtím, ale je pravda, že Klára mi ukázala cestu a já se v ní absolutně našla." Vendula Svobodová v rozhovoru pro MF DNES z 30. 6. 2006 |
Ženy a politika
Na časté názory, které tvrdí, že více žen v politice by znamenalo více jemnosti a méně konfliktů, není jednoznačná odpověď. Politika je svět, do kterého jen tak nemůže vstoupit "typická" jemná a citlivá žena. Pokud se rozhodne vstoupit do politiky, pak jde většinou o specifický typ osobnosti a je velmi ambiciózní.
"V každém z nás je totiž určitý poměr ženských a mužských prvků. U žen v politice právě většinou mužské prvky převažují, a tak není jisté, že by se vyšším podílem žen v politice něco výrazně změnilo," podotýká Jitka Douchová.
|
"Se ženami napříč všemi stranami jsem měla vždycky lepší kontakty a spolupracovalo se mi s nimi líp. Vždycky jsme se snáz dohodly." Táňa Fischerová v rozhovoru pro MF DNES z 20. 12. 2006 |
Slavní a charitaNEJZNÁMĚJŠÍ ŽENY, KTERÉ SE VĚNUJÍ CHARITĚ: Tereza Maxová - Nadace Terezy Maxové A NAŠLO SE I PÁR MUŽŮ: Václav Havel - Nadace Václava a Olgy Havlových, Vize ´97 |
