Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

Poradna ukončena

(ilustrační snímek) - dítě, kniha, radost

Na otázky odpovídá

Mgr. Markéta Klingerová

Poradna je ukončena. Odpovídala kvalifikovaná učitelka prvního stupně Markétou Klingerovou, která lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.

Nejvíce se ptáte

batolata|děti v rozvedené rodině|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|dospívající děti|období vzdoru|předškoláci| pomočování| žárlivost| dospělé děti| změna chování| neposlušnost| puberta| hranice a důslednost| problémy s jídlem| problémový učitel| kakání| dospělé děti se ptají| strach z odloučení| agresivita| nástup do školy| rozdilne nazory na vychovu| otázky dětí| vztek| problémy s kamarády| úzkostlivost| nadané děti| strach| nízká sebedůvěra| plačtivost| příchod sourozence| krádeže| děti s ADHD| šikana| poruchy učení| odlišnost| lhaní| cucání palce| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| sdělování pocitů| sportování| neprůbojnost| sexualita| půjčování hraček| kousání| samostatnost| u ničeho nevydrží| vyžaduje pozornost| nepořádnost| zlobení| řeč| literatura o výchově| kouření| zuby| zapomíná, ztrácí věci| strach ze školy| Ježíšek| režim dítěte| zkoumání| adoptované děti| smrt v rodině| televize| jak se bránit| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| bezpečnost| nechce zdravit| domácí úkoly| zlozvyky| nočník| svoboda rozhodování| sebeovládání| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| konzultace| pitný režim| strach z bolesti| nemoc| perfekcionismus| drogy| mobil u dětí| autismus| tvrdohlavost| projevy lásky| jak oznámit rozvod| odpolední spánek| nemluví s dospělými| nerozhodnost| móda| dudlík| Domácí vzdělávání| změna prostředí| psychosomatické potíže| Výtvarno| asistent| sebetrestání| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje| duchové| seminář| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| mentální anorexie| bezplenková metoda| čtení| Rozloučení| literatura o výchově - pro všechny| osamělost| archiv | všechny dotazy
čtenáři
Markéto, moc vám gratuluji k narození miminka! Pochlubíte se, jestli máte druhého chlapečka nebo holčičku?:-) Děkuji za způsob vedení této poradny, je pro mne inspirující číst vaše odpovědi, přestože sama dosud maminka nejsem. Pomáháte mi uvědomovat si sama v sobě určité souvislosti a tím se snad i do budoucna na své mateřství připravit. Děkuji a přeji mnoho radosti:-)
Kiera
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Kiero, děkuji Vám za přání! A moc mě těší, že moje práce má smysl. Vaše děti se jistě u Vás budou mít dobře, když už teď o sobě v těchto souvislostech přemýšlíte.(Nejspíš už teď na Vás stojí frontu... :) ) Hodně štěstí! P.S. Je to holčička.
čtenáři
Pro Petru: moje dcera (dnes 16) nosí brýle od 15 měsíců. Myslím že se nemusíte bát, dneska jsou děti na rozdíly více zvyklé, brýle nosí kde kdo. Kromě pěkných brýlí doporučuji i pěknou krabičku, to dělá divy! A jen upozorňuju, že u nás byla životnost brýlí asi 4 měsíce, tak to mějte na paměti až budete nakupovat :-))
Tina
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
pájo, já mám doma 3let ADHD princeznu,která sice usíná dobře (pokud se nepřetáhne),ale v noci vstávala i více jak 8x. Co se osvědčilo mě,aniž bych věděla,že dcera ADHD má,je opravdu dávat ji spát u nás ve 20h +-30 minut. I za cenu,že u nás je návštěva a jde se s řevem.Ten ale trvá max 5min,za to,když bych ji nechala do 23h,což klidně vydrží,tak pak je hysterie tak 2hodinová,protože je vyšťavená a není schopná usnout. U nás na spaní a uklidnění zabírá homeo sirup - Sedalia (koupíte v lékárně) dává se ráno a večer u 5letého 4ml + jí ještě kupuju 3omega MK od multitabs-2xden,podporuje vývoj mozku a hlavně soustředění. Spát přes den nechodí od cca 1,5roku. Klidový režim řeším tak,že si s ní třeba na půl hodinky jdu lehnout k pohádce i za cenu,že práce stojí. jedna moje kamarádka dává tu čínskou medicínu(sedalia jim nezabrala)dává hbytost lučního koníka a již má velmi dobré výsledky,syn neusl dřív jak ve 23h, teď usíná 20-21.jestli máte chuť tak mi napište alice.alice@centrum.cz
pro páju ADHD
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Heleno, jen jsem Vás chtěla povzbudit, že v tom nejste sama. mě dcerka stávala v noci i co 15 minut (k tomu jsem měla syna 4,5 roku). Přikládala jsem to kojení a uklidńovala se, že až přestanu kojit, bude spát. V jejich dvou letech jsem už nevydržela, už jsem prostě nemohla. I přes den spala max 20 minut v kuse a od 15měsíců přes den vůbec. A přestala kojit. Bohužel ani tak malá nezačala spát. V noci se budila 6-10x usnula bez problémů,ale budila se hrozně často a křečovitě mě držela,abych u ní byla. ve 2,5 se k tomu přidaly noční děsy a ve 3 jsme skončili na psychologii,neurologii a bylo diagnostikováno ADHD. Teď jsme na homeo sirupu na sklidnění a 3omega MK cca 3 týdny a spaní se zlepšilo na buzení tak 1-2x za noc. Někdy to je horší,ale zlepšení je. Asi to nezní moc povzbudivě, ale jenom vězte, že v tom nejste sama.Dejte mu tu blízkost a pocit bezpečí co potřebuje a on se od vás časem odpoutá. Dcera je taky nazývána mamiňákem, ale ve 3letech nemá problém být s kýmkoliv. pokr.
Alice pro Helenu
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
když je partner ochotný, dejte mu nebo komukoliv malýho do kočáru, větší přibalte na písek a i za cenu toho, že mu třeba v kočáře bude brečet je pošlete ven a vy si jdete lehnout. Aspoń na hodinku. Já tuto možnost neměla, jen o víkendu, že jsem poslala na cvhíli manžela pryč ven s vřeštící dcerou a i 30 minut v klidu, že nemusí být člověk ve střehu mi hrozně pomáhalo. Držím palečky,ať se to brzo zlepší. Na pklid se vyprdněte, zredukujte na nejnutnější ono se to nezblázní. Vynervovaná, vyšťavená maminka dětem stejně k ničemu není.
Alice pro Helenu
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Milá Markéto, děkuji Vám za Vaši práci v této poradně, doporučenou literaturu a obzvláště za odpověď Sandře, které tímto moc přeji, aby se jí podařilo přijmout se taková, jaká je. Mně také nějakou dobu trvalo, než jsem na to přišla.
Markéta
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Markéto, moc Vám děkuji (i za Sandru)! :)
čtenáři
Dobrý den, Díky za vaši poradnu. Sice ještě sama děti nemám (je mi 19), avšak na fakultě (FZS Pardubice) máme předměty Psychologie a Pedagogika. V současné době se v obou zabýváme mimo jiné i výchovou a o příbězích z této poradny často přemýšlím Sama jsem naši rodinnou situaci v jednom z nich poznala (konkrétně v příběhu paní Blanky a jejím "zlém" 13tiletém synovi). Nyní v prvním ročníku na vysoké naplno poznávám, jaké dopady toto prostředí může mít, a tím víc si vaší poradny vážím. Tato pomoc zcela jistě může předejít řadě problémů, které pokud se neřeší, mohou se táhnout celý život. Díky, Sandra
Sájuš
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Sájuš, také Vám děkuji. Je úžasné, že za každým dotazem vidíte celý lidský příběh - přesně tak to je. Vaše nepříjemné zážitky z dětství Vás nasměrovaly k přemýšlení o životě, a to je Vaše velká výhoda (i když samozřejmě vím, že člověk by si raději vybral radostné dětství, kdyby mohl). Přeji hodně slunce do života!
čtenáři
Mate pravdu :-) Ani nevim, jak se mi to "jen tak dal" dostalo do vety. Je fakt, ze svym detem to nikdy nerikam...:-)
Lucie
Mgr. Markéta Klingerová
:)
čtenáři
Mila Marketo, chci Vam jen napsat, ze jsem z Vasi poradny nadsena, Vase odpovedi maji "srdce", prijde mi, ze si davate s odpovedmi zalezet :-) Opravdu je poradna super, jen tak dal ! :-)
Lucie
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Lucie, moc Vám děkuji za povzbuzení. Mohu-li jen nabídnout malé doporučení ... když chcete vyjádřit - ať už dítěti nebo dospělému - ocenění a motivovat ho do budoucna, vynechte ten konec - "jen tak dál". Proč, to určitě poznáte sama, když si představíte, jak to někdo říká Vám. :)
čtenáři
Milá paní Markétko. Chtěla bych vám moc poděkovat za vaši poradnu a hlavně za odpověď Kale, která mně hodně oslovila. Věřím, že Vaše rady doopravdy pomáhají a díky Vám je mnoho spokojenějších dětí i rodičů :-) Přeji vám krásný den a mnoho radosti!
Hanka
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Hanko, a já moc děkuji Vám! Přeji slunce do života :).
čtenáři
Hezký den, hodně ráda si pročítám vaše odpovědi (i když ještě nemám děti, ale moc bych si je přála, doufám, že je mít budu, i když je mi přes 30), chtěla bych vám moc poděkovat za tuto poradnu. Mnohé jsem si díky vašim odpovědím ujasnila, pochopila... a i díky vašemu přístupu jsem pochopila, že není dobré děti bít (nemhla jsem se dřív rozhodnout, ke kterému názoru se přiklonit, ale váše postoje, to jak je vysvětlujete, mi pomohly toto pochopit). Takže mockrát děkuji. Jen si říkám, jestli je vůbec možné být ideální rodič, tzn. nikde nikdy neudělat chybu... atd. Jak to cítíte vy? Nebojíte se, že nevědomě vašemu synovi někdy ublížíte?
Kala
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kalo, moc Vám děkuji za zpětnou vazbu. Věřte, že děti přijdou v pravý čas... Dokonalý rodič neexistuje! Třeba já chyby dělám, a vyjímečně dokonce vědomě (např. když jsem emocionálně rozvibrovaná, vynadám za něco synovi přesto, že mi zároveň v pozadí běží: "Tohle je špatně a jen to zkomplikuje situaci." Jenže v tu chvíli si odpovídám: "No a co, já mám právo si zakřičet, jsem jen člověk!"). Důležité je si toho být vědom a pokud je to třeba, napravit svůj "úlet" třeba omluvou dítěti, vysvětlením, že naše emoce nesouvisí s ním, a vyjádřením lásky (mám štěstí, že já i syn jsme oba dotykoví, takže mi to jde úplně samo). Pokud dáváme dítěti lásku a svobodu v rámci bezpečných hranic, naše chyby mu nijak závažně neublíží (naopak nebude mít před sebou nedostižný vzor dokonalého člověka; takový vzor by je obral o sebevědomí). Horší je, když se rodič snaží být dokonalým - pak mu jde vlastně o sebe, a ne o dítě. A nemá cenu děsit se, že naše nedokonalost dítěti ublíží. Ono si nás vybralo, vědělo, jací jsme, a potřebuje právě nás - tak jako my zase potřebujeme právě toto dítě. Navzájem se od sebe máme hodně co naučit - jde jen o to, jestli si to uvědomujeme a pracujeme na tom. Zahoďte obavy a uvolněte se, prosím! :)
čtenáři
Pro Evu Máme syna 7,5 a dceru 3.Syn stále věří, ale děláme to tak, že atmosféru vytváříme všichni spolenčně, pečeme cukroví a i ho jíme před štědrým dnem,uklízíme - což nijak nepřeháníme, uklízíme celý rok, tak proč to na vánoce hrotit a byt zdobíme také spolu.Prostě si to užíváme.Čertem ani ježíškem nestrašíme,strašení k ničemu není,stačí to,čeho se děti bojí samy. Syn asi od 4let ví,že dárky některé si dávají lidé mezi sebou,protože se mají rádi - dělali jsme spolu pro příbuzné batik. povlaky na polštáře,čehož se rád účastnil. Něco málo mystického zůstává a to očekávání,jestli ježíšek přinese to,oč si napsal, Stromeček už máme nazdobený, etos budeme mít 2, protože děti chtěli mít v pokojíčku.Nám ho nikdy ježíšek nenosil.Je úžasné je pozorovat,jak stromeček samy zdobí.A myslím,že až zjistí,že dárečky balím já a ne Ježíšek,že z toho nijak zklamaný nebude :)přeji vám i celé rodině krásné vánoce a netrapte se,až ten čas přijde,kdy přestanou věřit,tak přijde a vy se s tím vypořádáte.
Alice
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Dobrý den, moc Vám děkuji za odpověď.Literaturu se pokusím sehnat a pokud se podaří,určitě přečtu.Vaše odpověď a i odpovídání jiným mi moc pomohlo.Možná,že Maruška má pocit odstrčení.A určitě je to moje chyba.Ještě jednou děkuji za podporu.Jsem přesvědčená,že Vaše odpovědi jsou leckdy hodnotnější,než literatura,protože jsou osobní,konkrétní... a člověk tím získá pocit,že na to není sám.Moc mi záleží na tom,aby moje holky byly šťastné. Přeji Vám krásné dny a ve všem ať se Vám daří. Petra.
Petra
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Petro, moc Vám děkuji! Jsem přesvědčená, že Vaše děvčata patří k těm šťastným; zapomeňte na slovo "chyba". Každý děláme, co nejlepšího umíme (sama si uvědomuji, že občas ke svému synkovi - hlavně když nejsem v pohodě - nepřistupuji zcela podle svých vlastních rad :) ). Včera jsme dělali to nejlepší, o čem jsme věděli, dnes víme víc a budeme to dělat jinak; a zítra zase ještě jinak... Také Vám přeji vše dobré!
čtenáři
Jste fakt profík :)) Moc děkuji za Váš čas a Vaši odpověď. Přečetla jsem si i další Vaše názory a rady a moc se mi líbí, jakým způsobem odpovídáte. S pozdravem Lily
Lily
Mgr. Markéta Klingerová
:)))). Děkuji Vám za povzbuzení a také zdravím!
čtenáři
Velice krásná odpověď Alici (batolata) o tom když říká ostatním "ty jsi zlá/ý". Použiju to v praxi, zní to reálně. Díky moc
martina reakce na odpověď
Mgr. Markéta Klingerová
Není zač :). Já děkuji za zpětnou vazbu!
čtenáři
Ahoj Tomáši, četla jsem tvůj dotaz na paní psycholožku. Nejsem psycholožka, ale dokážu si představit tvou situaci. I přesto, že Ti to přijde nepříjemné, měl by si matce říkat, proč jsi zrovna nebyl ve škole. Přijdeš mi trochu sobec, tvoje máma Ti dala život a má o Tebe starost. Dnešní doba není jednoduchá, na každém rohu je to samý feťák a zloděj. Není to přeci o zákonech, ale o tom, že Tě má ráda, vychovávala Tě, živila Tě, tak bys jí mohl být trochu vděčný!
Pro Tomáše
Mgr. Markéta Klingerová
Já také nejsem psycholožka :). Tomášovi jsem úmyslně nenapsala žádné moudro, protože se zajímal o zákon, nikoli o vztahy. Děkuji čtenářkám, které vzaly tento úkol na sebe! :)
čtenáři
Pro Tomáše Manna: Milý Tomáši, nevím, zda zrovna tohle chcete slyšet, ale já zcela chápu Vaši maminku. Mám dceru za půl roku plnoletou, a myslím, že ani Vám není 18 dlouho. 18. narozeninami se nikdo nestane rázem vyspělý a zkušený. Pochopte, že maminka má strach - pokud neví, kde jste, a vy jí to nechcete řící, může mít obavu, že je to nějakým způsobem "závadné". Zároveň nechce zcela vypadnout z Vašeho světa, chce být aspoň prostřednictvím Vašich informací "v kontaktu". Co se týče vašich absencí ve škole, tam bych asi byla dost striktní - možná na to nemá papírově právo, ale proč by neměla vědět kde jste? Asi byste si měl vybrat - buď ponesete odpovědnost za svůj život sám, včetně nákladů, nebo musíte připustit, že ten, kdo Vás živí na škole, chce vědět, proč jste tam nebyl. Zkuste si tu situaci představit za 25 let, až vy budete rodič...
Martina
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
pro nikola pechová Nikolko,dobrý den,nedá mi to nenapsat.My máme doma 2,5 letou ďáblici :) Která dělá, přesto to,co ta vaše malá.Pokud má možnost volby a jsem doma já, bez okolků vykáže tatínka z místnosti,stejné je to i s babičkou a z toho důvodu ji nikdo nechtěl hlídat. Jaké bylo velké překvapení všech,když holčička při mé nepřítomnosti je naprosto vzorná a spokjená takměr i s cizí osobou.Je to pravděpodobně divadýlko.. a nebo prostě, když si může vybrat, preferuje vás. U nás jsem já rovněž ta přísnější a manžel je spíše introvert.Nicméně syn ho zbožňoval.. a dcera, ta ho má omotaného kolem prstu.. .) když jsem v práci,tak je to samé tatínku sem,tatínku tam,takže jak radí paní Markétka,vyjděte si a vyzkoušejte to a uvidíte. Mějte se krásně a přeji pevné nervy.
Alice
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Martkétko děkuji za odpověď. Jen jsem chtěla dodat, že vím, že dítě se nemá vyrušovat ve hře a ani to nedělá. A ani nechci po malé aby ve 2,5 letech strikně dodržovala pořádek nebo uklízela sama. Vždy jí jdu pomoc - nebo tedy dle vašich slov ona vlastně pomáhá mě a ani to po ní nechci pokaždé. Třeba když hračky vytahali s kamarády nebo když třeba mezitím usne, uklidím hračky se 7mi letým synem. Ten ale má právě jak píšete, trochu jiný smysl pro pořádek, takže třeba nesesbírá všechny hračky... prostě to neumí, já to ale neřeším a vždy jej pochválím, jak mi hezky pomohl. A i dcerku hodně chválím, když něco poklidí, postaví, jen bych prostě ráda podpořila tu její schopnost, že umí krásně uklidit, aby ji to těšilo, ten výsledek a zároveň ji povzbudit, ikdyž zrovna nemá chuť. Bude to ale asi tím, jak jste psala,že když toho prostě je vykrámováno víc, tak ztrácí přehled, i přesto že jí pomáhám. Období vzdoru jsme teď částečně s velkým úspěchem a vaší pomocí zvládli, pokr.
Alice
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Pokr. Díky Vám mám pocit, že malou více chápu, s čímž jsem měla zezačátku problém,protože povahově je úplně jiná než syn. Ale když jí člověk pochopí a uvědomí si, že např. manžel je rovněž protivný když je unavený.. :) a je to dospělý, tak jak se má takto malé dítě s tím vypořádat samo... nebo že v hračkárně je tolik hraček a nemůže si je vzít domů... tak se prostě nemůže člověk divit, že je někdy naštvaná.. :) Nicméně díky Vašim radám, jsem se začala více dívat jejíma očima a velice to prospělo nám oběma. Mám teď doma spokojenou a musím říct, že na svůj věk velice šikovnou 2,5 holčičku, která je sice někdy jak já ráda říkám temperamentnější.. ale jinak má obrovské srdce. Diky vaší pomoci se nám povedlo od vzteku, kdy se bouchala hlavičkou ozem propracovat se k tomu, že se jen urazí, s tím můžeme myslím, obě dobře žít. Taky se mi vyplatilo důsledné dodržování hranic, protože dcerka pokud se jednou povolí, tak potom má tendenci to hodně dlouho zkoušet,a jen se tím trápí. Moc vám děkuji
Alice
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Alice, moc Vám děkuji za zpětnou vazbu. Každá zpráva, že moje rady rodiče čtou, uplatňují a že jim skutečně pomáhají, mě nabíjí energií pro odpovídání na další otázky. Moc jste mě potěšila - děkuji!:)
čtenáři
Mám holčičku 2roky,3měsíce a jsme na tom stejně.Malá moc nemluví.Snaží se,ale není jí rozumět,já se s ní domluvím.Máme ještě 7l syna a ten v tomto věku mluvil srozumitelněji,ale také nebyl žádný superman.Dnes je šikovný,jeden z nejlepších ve třídě a hlavně je spokojený.Ve svém okolí máme hodně podobně starých dětí,které mluví mnohem více a lépe než dcera.Já to ale neřeším,dcera je šikovná na spoustu jiných věcí,umí se od 18m sama obléct včetně ponožek,nazout a zapnout botičky,umí si vyčistit zoubky,je bez plen,sama se nají,nalije pití,nemá dětskou lahev ani dudlík.Je kamarádská.Maluje,lepí,zpívá. Jsem na ni hrdá za spoustu věcí, které tak bravůrně zvládá sama a mluvení neřeším..Já musela vzít to,že malá je vzteklík.Tak to zkuste taky, berte holčičku takovou, jaká je,určitě to ocení.A na to,co říkají ostatní se vykašlete.To že dítě brzo dobře mluví,nesvědčí nic o jeho intelektu.A tyto počáteční rozdíly,se stejně za dva tři roky srovnají. Důležité je,abyste obě byly spokojené.
PRO MÍŠU - holčička 2roky 2 měsíce nemluvení
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Ivanko, naše malá ve 14.dnech v nemocnici otevřela pusu a s prominutím ji nezavřela do 15.měsíce.Dnes je jí 26 m. a je to lepší. Tím nezavřítím myslim,pláč,řev,vztek.Do dneska je temperamentnější,ale jako miminko jsem ji vyřvávat nenechávala,trpělivě jsem ji chovala pokaždé,když to potřebovala a také se pokaždé hned uklidnila,do roku a půl k nikomu jinému nechtěla,pokud nebylo nutné,tak ani k manželovi.Vyšetření všechny v poho.Jednou mi naše děcká dr.řekla,že malá je nespokojená proto,že je typ,který by si rád všechno sám a brečí a vzteká se,že prostě ji nebaví čekat,až se jí dostane to co chce.Tedy je vlastně i netrpělivá.Dnes vidím,že dr.měla pravdu,že dcerka s každou novou nabytou vědomostí,či dovedností, je spokojenější,přístupnější,méně plačtivá i méně trucovitá.Přikládám to i tomu,že jsem ji do 23měs,měla jak se říká,pořád za zadkem a snažila se jí porozumět.Často jsme kvůli řevu různě odcházeli.Co poradit?vydržte,holčička vám všechnu péči vrátí.A domácnost nechte klidně stát.
vztekající se dcerka 7.měs pro Ivanu
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Pro Martinu - pomočování... Měli jsme se synkem ve stejném věku ten samý problém, z ničehonic to bylo během čtrnácti dnů noc co noc a bylo vidět, že i jeho to trápí.. Šli jsme spolu koupit chránič na matraci (nový, i když jsme doma jeden používaný měli), společně ho dali na postýlku a já malému řekla, že ho tahle kouzelná deka bude hlídat, aby se už v noi nepočural. Samozřemě se šel vyčurat před usnutím ;o) Od té doby se v noci nepočural. Stejně nám pomohl i "začarovaný" polštářek proti zlým snům.
Tinka
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
dobrý den, chtěla bych Vám moc poděkovat za odpověď pro Vendy (má 3,5 letého chlapečka) v podstatě mám s dcerkou podobný problém. Jen na rozdíl od jejího chlapečka má deleci dlouhého ramínka na pátém chromozomu. diagnoza: mentální retardace, poruchy s mototikou, mikrocéfalie.
Zdenina
Mgr. Markéta Klingerová
Moc mě těší, že mé odpovědi jsou k užitku více rodičům. Děkuji Vám za zpětnou vazbu!
čtenáři
Nino,náš dnes 6 prvnáček, s nami spal do 3,protože nebyl protor pro jeho samostatné spaní, pak jsem ho to učila,prvně kalendář na lednici a za každou prospanou noc v pokojíčku jsme popojeli na lednici autíčkem, které jsme spolu vyrobili - k vysněnému cíly - hračce,kterou hrozně chtěl. První dny to bylo super,ale nakonec u nás ne strašidla, ale noční můry opět zvítězily.Zkoušeli jsme všechno možné i nemožné, ale s krátce přetrvávajícími úspěchy.Nakonec jsem právě jak píše paní doktorka i přes to, že jsem realista přistoupila na existenci zlých strašidel,která dle syna lezla ze snů a koupila indiánský lapač zlých snů, který se pověsí nad postel.Sám si ho vybral.Dítě ale musí cítit,že i vy věříte tomu,že to funguje.Vy mu mužete třeba říct,že to je požírač strašidel.A syn tomu uvěřil,první ráno jsem nezapomněla okomentovat,že lapač funguje a syn souhlasil.Od té doby to bylo už docela dobré.Syn přišel jen občas.úplně se to zpravilo s nástupem do školy.Spí celou noc sám.Držím palce.
Alice pro Ninu
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Míšo, já měla s naší malou to stejné. Od 14 dnů, kdy jsme byly v nemocnici s bronchitidou na mě neustále jak já s vždy říkám do slova a do písmene "visela", nezajímalo ji vůbec nic,žádné hračky, pokud jsem neasistovala. Vše jsem dělala jednou rukou a trpělivě malou chovala, chápala.K nikomu jinému vůbec nechtěla.Trošku se to zlomilo v 15.měsících,kdy já začala chodit navečer do práce a ona musela se začít spoléhat i na tatínka a nejvíc se to zlomilo asi ve 23.měsících, kdy se jí začali líbit pohádky na DVD:Prvně vyžadovala moji asistenci,jinak vydržela minutku a už mě hledala,ale postupným vysvětlováním a slíbením a hlavně následným dodržením - že si jen odskočím na WC a přijdu,nebo uvařím kávu,nakrájím brambory a přijdu se naučila vydržet sama se dívat i déle. 1část
Alice pro Michaelau holčička 21 měsíců
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Pokračování: Holčička vás zkouší,co vydržíte a je potřeba podle mě,vyhovět,ale odcamcaď pocamcaď.Pokud máte čas,tak se jí věnovat,pokud je ale potřeba něco udělat,tak vysvětlit a prostě udělat.Naší malé je teď 25měsíců a dopracovali jsme se k tomu, že někdy si vydrží hrát i 30minut,aniž bych jí asistovala a to několikrát za den.Když má den blbec,tak na mě taky visí,ale těch dní ubývá.Musíte prostě zkoušet,vysvětlovat,postupně prodlužovat dobu odloučení a ono se to postupně zlepší.Držím vám palečky.A myslím,že za dva tři roky budeme s láskou vzpomínat na to,jak nás ty naše holčičky moc potřebovaly.:)
Alice pro Michaelau holčička 21 měsíců 2část
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Dobrý den, paní Klingerová, myslím, že budete mít ještě hodně co napravovat po paní Cenkové. Bohužel 90% jejích rad, (kromě těch, ve kterých všechny jednou větou posílala do poradny), obsahovalo poučku o tzv. zrcadlení. Proto si teď zřejmě mnoho maminek myslí, že toto je jediná, univerzální a fungující metoda, jak zvládnout vztekání. Moc Vám děkuji za doporučenou literaturu, spoustu z těch knih už jsem měla dříve prostudovaných, a tímto je ostatním rodičům taktéž doporučuji. Budou velmi překvapeni, kolik dalších možností komunikace s dětmi v "krizových" situacích v nich najdou :-)
Markéta
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Markéto, moc Vám děkuji za podporu. Jsem ráda, že se rodiče dozvídají i od Vás, že knihy, které doporučuji, jsou opravdu "upotřebitelné". Tak teď jen, aby byl čas je číst! :)
čtenáři
ad Alice - čištění zubů Podle toho kousku dotazu bych okamžitě běžela k dětskému stomatologovi! Bolavé zuby - ať už je důvod bolesti jakýkoliv - se řeší i v nízkém věku a pokud vám váš zubař tvrdí něco jiného (Ale maminko, to je jenom mlíčňák, on vypadne a bude pokoj), utíkejte k jinému zubaři.
Renáta
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
Dobrý den, paní Markéto, jsem naprosto nadšená, že jste poradnu převzala právě Vy. Čtu ji totiž již delší dobu, ale spíše jen tak, pro "ujištění se", jestli ve výchově nedělám něco vyloženě špatně. Bohužel předchozí rady jednou větou typu "zajděte k psychologovi", myslím, nikomu k ničemu nejsou. Vy radíte přímo, věcně a velmi moudře, již několikrát jste mě donutila, při odpovědi na cizí dotaz, zamyslet se nad svým chováním k dcerce. Doufám, že Vás zoufalí rodičové příliš nezahltí a že budete stíhat odpovídat na dotazy co nejdéle. Přeji Vám tímto mnoho spokojených čtenářů.
Markéta
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Markéto, opravdu moc Vám děkuji za povzbuzení. Mám skutečně pocit, jako bych "bojovala" s drakem, kterému sotva useknu jednu hlavu, dvě další narostou :). Když ale vím (např. díky Vám), že to má smysl, budu se snažit stíhat, co se dá. :) Přeji Vám i Vaší rodince plno pohody!
čtenáři
Dobry den,chtela jsem Vam moc podekovat za Vase odpovedi (psala jsem Vam ohledne sveho vztahu se 6letou dcerou), mam pocit, ze presne odhadnete, co se deje a Vase rady nejenom me, ale i ostatnim, jsou pro me prinosem. Vzdycky najdu neco,co si uvedomim,ze plati i pro nas vztah. Myslim, ze ve svem vztahu k dcerce,delam jednu velkou chybu (kterou jsem si uvedomila pri Vasi odpovedi pani Andree),ja totiz svoji dcerce casto rikam,jak jsem na ni pysna a hrda,jak je moc sikovna a chytra, atd.,myslela jsem,ze se dite ma hodne chvalit a vlastne ji tim i vyjadruju,jak moc ji mam rada. Ale vy popisujete,ze to muze mit na dite jiny vliv (snahu zavdecit se pak rodicum atd.). Zkusim to zmenit a rikat ji primo, jak ji mam rada, mozna to je to, co je treba udelat, abych nebyla u dcerky porad na druhem miste az za tatinkem! Moc Vam dekuji a zdravim. Hanka
Hanka
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Hanko, moc mě těší, že Vám moje odpovědi pomáhají a mooooooc děkuji za zpětnou vazbu. Krásné dny! :)
čtenáři
1 /2 milá Ivonko, něco vám řeknu. Můj dnes skoro 7letý syn do svých 2 let jedl takměr všechno. Ve 2 letech nastoupil do školky a nastaly velké problémy se železem. Vlivem tohoto syn přestal jíst takměr všechno, polévku neměl v puse už 4,5roku, maso jí pouze kuřecí a to v podobě řízku a max. pečené, ve 3 letech měl pouhých 11kg a musím přiznat, že dodnes se nic moc nezměnilo a popravdě i ten chleba s máslem vám tiše závidím.Metody vyhladovění, nucení, lhostejnosti.... prosby, odměny, nic se neosvědčilo... mě se osvědčilo prostě ho nechat být - poruchu příjmu žádnou nemá, psycholožka nic nevyřešila, na hypnozu je malý a když jsme ho přestali jakkoliv lámat, stalo se to, že čas od času přijde sám, že by něco chtěl ochutnat, nebo se mi povede ho přesvědčit aby něco ochutnal. Pokud máme paštiku, polévku, něco s česnekem, tak nejen že odchází ze slovy že mu to smrdí.. ale často se i pozvrací a to jen proto, že o prázdninách ve školce ho nutili jíst knedlík s omáčkou. Dejte tomu volný průběh
pro Ivonu, problém s jídlem
Mgr. Markéta Klingerová
...
čtenáři
2/2 děti nejsou hloupé a rozhodně neumřou hlady. Náš malý ve svých skoro 7 letech váží pouhých 17 kg - stejně jako jeho 3letý bratranec a je nejmenší a rozhodně nejhubenější ve třídě. Jí pouze suché - suchý rohlík, suchý chleba, suchý knedlík, suchou rejži, suchý brambor.. a kdyby byla suchá polévka, snad by snědl i tu. Uzeniny ani sýry nejí vůbec. Co se týče ovoce sní všechno, ale pouze syrové. Víte, časem přijdete na to, že nemá smysl to řešit... a dáte mu, to co jí rád, tak aby se aspoň najedl.. a tak já jednou za týden vařím sladké jídlo, ač manžel, já a ani dcera ho nemusíme, ale syn sladké jídlo sní jakékoliv a jinak speciálně mu nevyvařuju - my máme brambory s masem, on má brambory. Jsem toho názoru, že dítě má být vděčné za to, že má co jíst a tak za ním nijak neběhám a dopracovali jsme se k tomu, že od půlky jogurtu za den, jí úplně normálně - tím myslím množstevně, nikoliv druhově. Já se vždy utěšuju tím, že neznám žádného dospělého, který nejí, tak to děti někdy mají.
pro Ivonu, problém s jídlem
Mgr. Markéta Klingerová
...