Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

Poradna ukončena

(ilustrační snímek) - dítě, kniha, radost

Na otázky odpovídá

Mgr. Markéta Klingerová

Poradna je ukončena. Odpovídala kvalifikovaná učitelka prvního stupně Markétou Klingerovou, která lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.

Nejvíce se ptáte

batolata|děti v rozvedené rodině|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|dospívající děti|období vzdoru|předškoláci| pomočování| žárlivost| dospělé děti| změna chování| neposlušnost| puberta| hranice a důslednost| problémy s jídlem| problémový učitel| kakání| dospělé děti se ptají| strach z odloučení| agresivita| nástup do školy| rozdilne nazory na vychovu| otázky dětí| vztek| problémy s kamarády| úzkostlivost| nadané děti| strach| nízká sebedůvěra| plačtivost| příchod sourozence| krádeže| děti s ADHD| šikana| poruchy učení| odlišnost| lhaní| cucání palce| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| sdělování pocitů| sportování| neprůbojnost| sexualita| půjčování hraček| kousání| samostatnost| u ničeho nevydrží| vyžaduje pozornost| nepořádnost| zlobení| řeč| literatura o výchově| kouření| zuby| zapomíná, ztrácí věci| strach ze školy| Ježíšek| režim dítěte| zkoumání| adoptované děti| smrt v rodině| televize| jak se bránit| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| bezpečnost| nechce zdravit| domácí úkoly| zlozvyky| nočník| svoboda rozhodování| sebeovládání| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| konzultace| pitný režim| strach z bolesti| nemoc| perfekcionismus| drogy| mobil u dětí| autismus| tvrdohlavost| projevy lásky| jak oznámit rozvod| odpolední spánek| nemluví s dospělými| nerozhodnost| móda| dudlík| Domácí vzdělávání| změna prostředí| psychosomatické potíže| Výtvarno| asistent| sebetrestání| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje| duchové| seminář| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| mentální anorexie| bezplenková metoda| čtení| Rozloučení| literatura o výchově - pro všechny| osamělost| archiv | všechny dotazy
předškoláci
Část II.
Občas takto reaguje i při běžné návštěvě hřiště. Jinak je zvyklá na kolektiv od malička, od 2,5 let chodí do jeslí, nikde problém není, děti má ráda. Je velmi kontaktní typ, což naopak některým dětem vadí :-) Řekla bych že ve většině věcí byla vždy napřed před stejně starými dětmi, brzy mluvila, v mnoha věcech je šikovná. Co mě trápí jsou ty její reakce. Období vzdoru u ní začalo snad už v 18 měsících a jak se říká, je to opravdu osobnost se svou vlastní hlavou. Hysterické záchvaty jsou u nás na denním pořádku. Ale abych se vrátil k těm kroužkům..Ráda bych s ní taky zkusila nějaké tancování, nebo pohybovky, nicméně při představě, že ztropí scénu už při obouvání lyžáků (z toho důvodu jsem se rozhodla lyže zkusit až příští rok) nebo že ji budu 15 minut přemlouvat aby se zapojila, je mi to už předem líto. Protože většinou nezabere ani to, že se zapojili její kamarádi. Podotýkám, že bych ji nikdy do ničeho nenutila a nechávám to na ní.
Věra
Mgr. Markéta Klingerová
...
předškoláci
Část III.
Tak si říkám, jestli v dnešní době nezačínají děti s těmi kroužky nějak brzy a nejsou jimi zahlcené. Stejně staré děti kamarádek chodí i na 3 různé aktivity. Proto přemýšlím, jestli je dcera třeba zatím na toto nevyspělá. Pravda je, že žádný kroužek jsme zatím nezkoušely, jen vycházím z jejích reakcí u jiných činností. Děkuji za váš čas a přeji hezký den.
Věra
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Věro, každé dítě je jiné, některé kroužky baví už ve třech letech, jiné nebaví ani v sedmi. Zkuste se nesnažit vyřešit otázku kroužků u dětí obecně, ale jen a pouze u své malé, kterou znáte. Ve třech letech opravdu nic nezmešká, když se žádných kroužků účastnit nebude. Pokud myslíte, že by ji něco mohlo bavit, můžete jeden vyzkoušet - dokud to neuděláte, nebudete vědět. Jistě se dá s lektorem domluvit, že si první hodinu vyzkoušíte a teprve pak se rozhodnete, žda dcerku přihlásíte. Přeji hodně radosti s dcerkou!
vztahy v rodině
Mam 6ti letou dceru , neumi se chovat neustale je drza a nechce poslouchat , nechce chodit do skoly, odmlouva .. kdyz dostane na zadek odeme nebo od maminky tak se nam smeje ze ji ti neboli a ze nas nenavidi a ze si muze delat co chce ze to je jeji zivot.
Prosim poradte co mame delat ?
Ondřej
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ondřeji, je třeba postavit váš vzájemný vztah na zcela jiném základě, než je to dosud. Přistupujete k dceři z pozice moci. Jak se vám líbí, když tak někdo přistupuje k vám? A máte z takového člověka pocit, že vás má rád? Zdá se, že vaše dcera je silná osobnost a váš postoj si moc dobře uvědomuje a nepřeje si ho. Přeje si, abyste ji milovali, přijímali takovou, jaká je, věřili v její schopnosti i dobrou vůli. Milujete svou dceru? Dokážete ji brát jako sobě rovnocennou osobnost a podle toho se k ní chovat? Nepřikazovat a nezakazovat, ale dohodnout se na společném postupu? Inspirovat se můžet knihou https://www.kosmas.cz/knihy/152706/vychovavame-deti-a-rosteme-s-nimi/, pokud sami nedokážete s dcerkou navázat vstřícný vztah, byla by vhodná rodinná terapie. Držím palce, aby se podařilo vybudovat oboustranně radostný vztah.
jiný dotaz
Dobry den chci se zeptat mam pritelkyni a je ji 17 let me je 25 a cekame spolu miminko je v prvnim mesici a nechodi do skoly ani do prace a bydli u rodicu a moje otazka je jestly se muze napsat ke me do bytu a jestly pak bude brat naky penize nez zacne brat materskou dekuji za odpoved .
Jan
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jane, to není dotaz pro mě. Zkuste občanskou poradnu.
dospělé děti
Dobrý den, mám 21 letou dceru, kterou jsme před 2 mesícema přestěhovali zpět do rodného města. Našli jsme jí byt i práci a ona po 7 mesíčním vztahu s novým přítelem vymýšlí stěhování k němu do jeho bytu. Moc se mi to nelíbí, že po takovém usilí aby byla zase šťastná je vlastně nešťastná protože žije sama a chce k němu. Proto k ní rozmlouvám ať si buduje kariéru tady kde je a nevymýšlí. Myslíe, že je to správně nebo ji mám nechat ať jde tam kam ji srdce táhne?
Alena
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Aleno, vaše dcera je dospělá. Podle toho, co píšete, zatím "žijete za ni": "přestěhovali jsme ji, našli jí byt i práci"... Předejte jí zodpovědnost za její život, ať si ho řídí a tvoří sama. Přeji pěkný vztah s dcerou.
změna chování
Dobrý den..
mám čtyři děti.Žiji sama.Poslední dvě holčičky jsou z předchozího vztahu.První dvě děti z prvního vztahu. Druhý partner byl velice zlý.Rozešli jsme se proto. Děvčátko,které to odneslo,protože jsem velmi brzo ještě při mateřské šla znovu do práce,má potíže-logopedické vady,enurézu,což tak nějak doufám, že zvládneme časem.Je trochu histerická,ale i to se dá s klidem zvládnout.Jediná věc,ze které jsem zoufalá a která se takto na první pohled zdá banalitou,je to,že ona mi každý den vyhází všechno oblečení ze šatní skříně.Snažím se porozumět.I rozumím.Veškerému jejímu chování až na tohle.Vím, jak s tím vším pracovat,alespoň tak nějak dle toho,jaké jsou jiné její pokroky a co kde čtu-včetně nevýchovy.Ale tomuhle nerozumím a nějak mi uchází pointa toho jednání.Už nevím, jak jej řešit.Vždy po ní chci,aby si věci poskládala zpět,vysvětlím,vždy je najdu druhý den v první nepozorovanou chvíli znovu na koberci.Uvažuji o přemístění šatníku,ale to není řešení jejího stavu.Děkuji za radu.
Kristina
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kristino, nenapsala jste, kolik je dcerce let. Pokud už mluví, zkuste zjistit přímo od ní, co ji na tom láká. Kdyby se nepodařilo situaci vyřešit, šatník přemístěte. Uvidíte, jestli si najde něco jiného - pak by to byla zpráva, kterou stojí za to luštit. Přeji příjemné dny s holčičkou.
problémy s jídlem
Dcera má 5 let jedla vše krom masa poslední týden převaluje sousto v puse a nedokáže ho polknout ani při zabavení za celej den sní pouze banán a to si do něj 2 krát kousne mám o ní strach pán doktor na ní nic nevidí ani neslyší ale podle mě to není zcela normální . Děkuji za radu
Michala
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Michalo, toto je skutečně spíše dotaz pro dětského lékaře. Pokud tato situace trvá týden a lékař na ní nic nenašel, zkuste v klidu počkat, jestli se situace nezlepší sama. Jaký důvod ke změně stravování dcerka udává? Pokud by zůstala jen u jednoho banánu za den, navštívila bych opět lékaře.
nástup do školy
Dobrý den Paní psycholožko. Mám otázku ohledně problémového syna. Syn chodí do 1.třídy a ve třídě jich je celkem 25. Můj syn je chytrý, straní se však kolektivu, kolektiv ho moc ani nebere, je raději sám, je to asi tím že vyrůstá hlavně mezi dospělými. Jsme od sebe s s manželem už 3 roky, syn tedy vyrůstá od mala v rozvrácené rodině. Nemá ve mne autoritu, jen v otčínovi a vlastním otci. Co je ale horší nemá autoritu v učitelce, Je mu uplně jedno že dostane pětku či poznámku ale kdy nechce nějakou věc dělat tak ji prostě neudělá a nebo když ho něco nebaví. Byli jsme v PPP a tam nám taky nic neřekli. Děkuji moc za radu. H.M.
Hanka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Hanko, nerozumím tomu, že Vám v PPP nic neřekli - to asi ne? Možná jste tím myslela, že Vám neporadili, jak si u syna získat autoritu. Zkuste nezískávat autoritu, ale doopravdy svého syna vidět a procítit, vnímat, přijímat a podporovat takového, jaký je. Přála byste si, aby se trápil tím, že mu nějaká cizí žena někam napíše číslici 5? Jaký to má smysl? Zkuste hledat smysl všeho, co po synovi chcete, když bude vědět, že ten smysl (ale skutečný smysl, ne jen že "by neměl mít pětky - proč?) vidíte vy sama, spíše ho přijme také. Paní učitelka by mohla také zvolit jiný přístup k prvňáčkům, než jim dávat pětky a poznámky - to vy moc neovlivníte, ale je důležité, jak se ke všemu stavíte. Když budete vystupovat sama za sebe (ne z obav, co řekne paní učitelka nebo někdo jiný) a budete mít jasné názory, stanete se pro syna čitelnější a důvěryhodnější. Přeji synkovi, aby prospíval.
batolata
Dobrý den,
prosím Vás o radu.Máme dvouletou vnučku,která je zdravá,ale paličatá.Jen naší dceru (tedy maminku) trápí,že malé Ditušce velmi vadí smích ostatních lidí,ať jsou to děti,či dospělí.Jakmile se začne někdo smát,tak Ditušce to prostě vadí a je kvůli tomu nepříjemná.Můžete nám prosím poradit,proč je tomu tak? Moc děkuji za Vaši případnou odpověď. Nosek Jiří
Jiří Nosek
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jiří, může záležet na tom, čemu se ti lidé smějí - pokud třeba něčemu, co Dituška udělala, tak jí to přirozeně vadit může. A jestli se třeba tohle někdy stalo, může si už každý další smích vykládat jako výsměch, nebo si nikdy není jistá, jestli ten smích není výsměchem jí samotné, a proto jí vadí. Ať je to jak chce, zkusila bych přestat se trápit a přijmout momentální stav jako v pořádku a přechodný, a Ditušce to nevyčítat, nemyslet si o ní, že je divná, dovolit jí být taková, jaká je. A samozřejmě si dát pozor, abyste se nesmáli něčemu, co se jí týká. Přeji hodně radosti z vnučky!
krádeže
Dobrý den, jak máme řešit situaci, kdy kamarádka mé dcery u nás na návštěvě odcizila peníze v pokojíčku dcery, jednalo se o nemalou sumu, než jsme to zjistili, peníze stihla utratit, sice se později přiznala a její matka nám slíbila, že peníze vrátí, ale po uplynutí 3 měsíců peníze nevrátila. Škola nám sdělila že tuto situaci neřeší., protože se stala mimo školu. Jak máme dále postupovat? Děkuji za radu.
Pavlína V.
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Pavlíno, jedině komunikací s tou maminkou, a to nejlépe osobním setkáním.
neposlušnost
Dobrý den.Dotaz:Sedmiletý synek.Rodina-já přítelkyně a synek.je předchozího partnera který ji opustil.Synek ..choval se hrozně než jsem začali žít společně.Skřeky,špatné mluvení,problémy s jídlem.
Nyní je to lepší řeč jsem vyladili.Ale stále má problém-je zvyklý si dělat co on sám chce.Přítelkyně jej nechávala –o sám rozhodoval co se bude či nebude dělat.A pokud ne-začal (i nyní začne) vyčítat,že jej nemá –nemáme rádi
Atd.. mne docela začal poslouchat.Snažím se dodržet vše co slíbím.A´t pozitivní tak i nepříjemné věci.Když neposlechne, něco mu zakážu či dostane na zadek.Ale vždy jej 2x upozorním předem.
A dodržuji to.Docela to pomáhalo, ale nyní se zdá,jako by jeho výchova ustrnula a začíná více stávkovat.Nevím zda to je tím že přítelkyně dává najevo,že jeho pokřik v těchto případech jí moc vadí a raději
To nechá být a nebo i mě říká že už dost.A synek toho myslím zneužívá.Nevím co dělat:přítelkyně to později uzná—ale v ty krizové momenty prostě vyměkne:Myslím jakoby k synkovi cítila nějaký dluh či co?
A raději mu vše povolí. Tedy vlastní dotaz---co dělat když domluva nepomáhá,ani motivace ,že mu něco pořídím, že budeme něco dělat atd atd.V tu danou chvíli co synek něco chce Vám slíbí modré z nebe,
Ale když má pak (po splnění jeho přání) splnit to co slíbil on – je problém. Naopak on si velmi dobře vzpomene,pokud jsem na něco zapoměl,či jsem mu něco slíbil---okamžitě to připomene.
Když je v klidu..je samé mazlíky a mám tě rád atd… ale jak se něco chce co on zrovna nechce je zle ---nenávidím vás atd… prostě co dělat jiného…abych vyhověl přítelkyni.. Já osobně mám pocit že to jednoznačné
Řečení co chci a pokud to tak nebude bude zle pomáhalo a platilo na něj…ale přítelkyně nechce…che to jinak co je tedy správně? Co dělat. A ještě jedna věc… synek je myslím na svůj věk bystrý a jak případný obranný
Pokud řekne (v obchodě)--- já to řeknu na úřadech že mě mlátíte a oni vás zavřou… i když mu to pak vysvětlím..je to docela zarážející. A MOC MNE TO PAK MRZÍ že se tak zachová. Je tedy zcela nesprávné, když dostane na zadek
Za něco co provedl a udělal po několikerých upozorněních? Nebo je lepší použít nějakou jinou metodu?
Luboš
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Luboši, zkuste si nepředstavovat synka jako nedokonalého živočicha, ze kterého teprve rodičovská výchova učiní člověka. Zkuste ho vnímat jako bytost s úplně stejnými právy na vlastní názor a pocity, jako máme my dospělí. K tomu si přidejte fakt, že děti ještě dávají najevo upřímně, co si myslí a co cítí (kdežto my nepříjemného šéfa nezmlátíme, možná se na něj i úslužně usmějeme, ale to nemění nic na tom, že bychom ho nejradši spláchli do záchoda) - jsou proto horší než my dospělí? Zkuste vnímat synka jako bytost, která vám byla do života poslána darem, abyste měli život mnohovrstevnatý a mohli se učit a poznávat dosud nepoznané. Řekl byste svému kamarádovi, že buď udělá A, nebo ho uhodíte? Proč byste se takto měl chovat k dítěti, které zrovna nechce dělat to, co se vám hodí? Samozřejmě máme jako dospělí zodpovědnost za zdraví a rozvoj dítěte, a z toho plynou mnohá omezení, která mu musíme dávat - ale těch nutných omezení je mnohem méně, než kolik mu jich ve skutečnosti udělujeme. Snažte se proto nechat synka dělat si co chce do největší možné míry, a v případech, kdy to není možné nebo žádoucí, se s ním domlouvejte na řešení přijatelném pro vás oba (můžete se podívat na www.nevychova.cz nebo si přečíst tuto knížku: https://www.kosmas.cz/knihy/152706/vychovavame-deti-a-rosteme-s-nimi/). Přeji spokojenou rodinku!
puberta
Dobry den,staram se sama o svou nyni 14letou dceru,starsi dcera je jiz dospela a ma svuj zivot,u obou byla a je stejna puberta,drze chovani,odmlouvani,posledni slovo.Mladsi dcera byla vzdy ale hodnejsi v mladsim veku,ted ji vubec nepoznavam.Nikdy me ani ve snu nenapadlo,ze bude mit v puberte stejne chovani jak ta starsi.Jsem uz v koncich,pak vse obrati proti me,ze za vse muzu ja.Otec se k vychove obou dcer nikdy nepricinil,tudiz vse bylo a je jen na me.Stres,nervy,rozcilovani to vse uz dost dlouho prozivam a porad si rikam za co za mou starostlivost,je takova odplata,je to nespravedlive.Pripada mi jak kdyz se vratila ma st.dcera a prevtelila se do tela ml.dcery.Je mi to moc lito,ze ml.dcera je naprosto stejna,i kdyz jsem si porad myslela,ze bude jina hodnejsi,mylila jsem se.Je to pro me vycerpavajici prozivat to same co se st.dcerou.Uz si nevim rady a co udelat,aby ma ml.dcera se chovala ke me jako k mame trochu slusneji a s trochou ucty jako kdysi.Dekuji za moznou radu.
Miluska
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Miluško, potřebujete změnit svůj vnitřní postoj k tomu, co jste pro dcery dělala a děláte, i k nim samotným - pak se vaše vztahy vylepší a bude se vám žít veseleji. Toho se ale nedosáhne přečtením pár řádků. Pokud byste měla zájem o osobní konzultaci, můžete se mi ozvat na email.
poruchy učení
Dověděl jsem se zajímavý názor, že plno tzv. DYS (dnes velmi populární) dětí je tzv. Bustrofedon. Píší zleva napravo a na konci řádku začnou psát o řádek níže zprava doleva a zrcadlově atd. https://cs.wikipedia.org/wiki/... Pokud se děti převychovávají pouze na psaní zleva napravo, tak mají nerovnováhu mezi pravou a levou hemisférou a díky tomu špatně, křečovitě píší a i poté špatně čtou. Buď se naučí číst, ale nevědí co čtou, protože se musí soustředit pouze na to, aby četli, nebo čtou špatně a koktají atd. Jediný způsob prý je nechat dítě psát Bustrofedonem a pouze mu vysvětlit, že pokud píše pouze pro sebe, ať píše Bustrofedonem a pokud píše pro ostatní, že musí psát zleva napravo, jinak by to nikdo jiný nepřečetl.
Jeden z mála lidí, kteří se tím zabývali byl František Synek
http://www.databazeknih.cz/kni...

Tímto způsobem psal i Leonardo da Vinci

Co si o tommyslíte?
Honza
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Honzo, asi je to možné, ale osobně jsem se s tím nesetkala.
vztahy v rodině
Dobrý den, paní doktorko, ráda bych Vás poprosila
o radu. Mám dvě úžasné dětičky, chlapečkoví jsou
4 roky a hlčičce 1,5 roku. Manželovi rodiče bydlí dost
daleko od nás, takže když přijedou, zůstanou většinou
týden. Problém je tchán. Mluví před dětmi sprostě, synka učí sprostě básničky. Když jsem ho požádala, aby
před nimi sprostě nemluvil, že nechci, aby se děti taková slova učili, tak se jen zasměje, ignoruje mě,
maximálně prohodí něco ve smyslu "neboj se, on z toho neumře!". Nevim, co mám dělat, samozřejmě, že děti, hlavně syn, se toho chytá. Ale nejsou to jenom sprostá slova. Když například dětem říkám, že se něco nedělá, třeba na stůl že se neleze, on obě děti vysadí na stůl. Když něco řeknu, tak se jenom směje a zase jen prohodí něco jako, že to přece nerozbijou, tak co.. Nebo je v zimě vezme na balkon jen v punčocháčkách a tričku, když něco řeknu, tak on na to, že nezmrznou, že nejsme v Rusku. Atd, atd. příkladů by bylo dost. Poradíte mi, prosím? Děkuji a přeji hezký den. M. - otázka upravena poradcem
Manon
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Manon, pokud není tchán přístupný slušné dohodě, bez součinnosti s manželem to bohužel vyřešit nelze. On musí svým rodičům vymezit hranice, které když budou překračovat, nebude možné je u vás nechávat celý týden. Držím palce, aby se tchán brzy přizpůsobil.
batolata
Dobrý den,
moje dcera (18 měsíců) dokáže složit takovéto puzzle
http://www.dracik.cz/galerie/2_24722/krtek-vkladacka-original.jpg

Má trochu problém s natočením dílku pro správné umístění, ale hned na poprvé ví, kam co patří. Když jí koupím jiné, tak je po chvilce hraní začne taktéž ovládat.

Chtěl bych se jen zeptat, zda je to vzhledem k jejímu věku normální nebo to může signalizovat nějaké nadání.

Děkuji
Jirka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jirko,
radujte se z pokroků své dcerky, ale nesnažte se vypozorovat velké či menší nadání pro cokoli. Je ještě brzy a mohl byste jen zbytečně dcerku uvádět do stresu, kdyby si uvědomila, že a proč ji pozorujete. Až jí bude kolem čtyř let, uvidíte, jak to bude, a pak teprve má smysl zvažovat případné důsledky pro vás jako rodiče - např. hledání vhodného způsobu vzdělávání. Teď se jen radujte a neměřte :).
zapomíná, ztrácí věci
Dobrý den, ráda bych znala Váš názor na problém, s kterým si nevím rady. Vy jste učila na prvním stupni, tak snad mně poradíte. Nastoupila jsem v září na základní školu, vyučuji angličtině ve 3. až 9. ročníku. Práce mě baví, snažím se děti motivovat, hravými formami jim angličtinu zprostředkovat. Nemám problém s kázní, ale s tímto - páťák Vojta opakovaně nenosí věci do výuky. I přes pohovor s maminkou, že dohlédne a zkontroluje mu aktovku nebo i s Vojtou, že si například napíše a nalepí lístečky na viditelné místo / s pokyny - třeba VZÍT SI PRACOVNÍ SEŠIT DO AJ / atd. a bude se jimi řídit nefungují ani domluvy. Takže zatímco třída pracuje, doplňuje, Vojta sedí a kouká, nenapíše nic. Nemá ani papír místo sešitu...Paní učitelka má s ním podobný problém Snažím se ho chválit a povzbuzovat, ale vyjádřím i nespokojenost, že nedodrží to, na čem jsme se domluvili, že bude mít ve vyučování vše potřebné k práci. Děti to vidí a jedno jim to není. Jsem docela bezradná. Děkuji, Janka
Janka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Janko, můžete trvat na tom, že Vojta mít věci bude a když ne, hodnotit neodevzdanou práci příslušným počtem - to většinou i rodiče přiměje se trochu angažovat. Nebo můžete mít s sebou prázdný papír, na který si Vojta bude muset opisovat zadání, a až budou děti hotové a začnou s Vámi hrát nějakou hru, on bude kvůli psaní navíc ještě vypracovávat to, co ony už mají hotové. Je zde i možnost, že si Vojta bude nosit angličtinu v aktovce permanentně, nebo si ji dokonce nechávat ve škole (pokud ji nepotřebuje na  úkoly). Navíc většina hodiny se stejně asi odehrává jiným způsobem než psaním... Celkově se snažte nenakládat na svá bedra snahu o stoprocentní úspěšnost ve vzdělání a výchově všech jednotlivých dětí, které učíte - to je cesta k vyhoření. Přeji Vám hodně radosti z učení!
batolata
Dobrý den paní Markéto,
moc Vás prosím o radu. Mám 14 měsíčního chlapečka, který je velmi živý, běhá (to by nevadilo), ale hlavně stále někam vylézá, např. na stůl v kuchyni a pod. Nedá se při něm opravdu nic udělat. Navíc má velkou sílu a začal velmi bolestivě ubližovat, štípat, bouchat, má sestru 3,5 roku, ubližuje také jí. Nepomáhá domluva, křik, dostat na zadek, to vše u něj vyvolá ještě silnější odpor. Spí velmi málo, pouze 1 x za den dopoleně asi 1,5 hod. V postýlce spát vůbec nechce, stále kojím, takže je s námi ve velké posteli. Vím, že je zde několik chyb, které jsem udělala, ale vůbec nevím, jak z toho všeho ven. Moc Vás prosím o radu.
Děkuji Lenka
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, také mám takové děti (když byly malé) - nedalo se při nich nic dělat. Nejlepší je se s tím smířit a přizpůsobit se (tj. netrápit se tím, že nemám uklizeno, naplánovat si - pokud to jen trochu jde - výměnu s partnerem nebo prarodičem na chvíle, kdy si trochu odpočinete od toho zápřahu, kterým věnovat se aktivnímu dítěti bezesporu je, což rodiče klidnějších dětí nikdy nepochopí, neb si to neumějí představit), také mu dopřát lezení tam, kde je to bezpečné (tj. vytvářet příležitosti), a vůbec fyzické vyžití. O ubližování batolaty jsem už napsala hodně, vyhledejte si prosím mé odpovědi - batolata nebo agresivita, kousání... Přeji Vám hodně sil a vězte, že současný stav nebude trvat věčně...
čtenáři
Vaše odpovědi mě ani jednou neuspokojily, naopak jsou velice prapodivné. Z Vašich odpovědí je zřejmé nadržování i psychopatickým učitelům. NEDŮVĚŘUJI VÁM
Alena
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Aleno. A váš dotaz?
batolata
Dobrý den,
máme 18-ti měsíční dcerku, je to docela zvídavá a šikovná holčička. Občas se vzteká, ale není to nic hrozného, někdy si to nechá vysvětlit, občas jsem odvedla pozornost, ale neustupovali jsme ji. Když někdy neposlechla na "tytyty" trošku jsme ji pleskli přes ručičku, aby věděla, že se na to nesahá - je to "hajs" a atd....a teď se nám začala sama pleskat přes hlavu, když ji nevyhovíme :-(....Jakmile něco chce a my řekneme "ne" nebo "tytyty", tak reaguje plesknutím přes hlavu a kouká, jak budeme reagovat, ale my právě nevím, jak reagovat....můžete nám poradit? Vše se ji snažíme vysvětlit, říkáme, to se nedělá...hlavičku to přece bolí, nebo ji hladíme.....moc děkuji, za jakoukoliv radu. - otázka upravena poradcem
Petra
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petro, stále mě znovu překvapuje, že někoho překvapuje, že když plácá své dítě, tak si z něj dítě bere příklad a dělá to také. Jak byste se cítili, kdyby pokaždé, když budete dělat něco, co se někomu jinému nelíbí, vás plácl nebo na vás dělal tytyty? Zkuste si takto popřemýšlet a určitě dospějete ke způsobu, jak se svou holčičkou jednat, aby si z vás mohla brát příklad. Přeji hodně radosti!
strach z odloučení
Dobrý den, dceři bude v květnu 6 let. Je to šikovná holčička, která půjde do školy. Už od malička je zvyklá, že když je potřeba, tak ji hlídá tatínek, tchán i moji rodiče. Problém je, že nechce spát mimo domov. Bylo období, kdy třeba 2krát do měsíce to zvládla (víc ani nebylo potřeba), ale čím je starší tím víc nechce. Vždy řekne, že jí bude po mě večer smutno a rozpláče se, rozbolí břicho a je z toho ve stresu. Mám to lámat přes koleno? Ještě nutno dodat, že dceru máme pořád v ložnici a vůbec nám to nevadí. Rádi se večer tulíme, špitáme si a tak...Babička zastává názor, že to je opičí láska a já jsem rozpolcená, jestli mě dcera vydírá nebo ne, protože ráno, když jí volám, tak je veselá a vše je v pohodě. Děkuji
Monika
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Moniko, já osobně bych se dceru nesnažila trénovat spát mimo domov jen proto, že "by to už měla umět". Pokud ale někdy opravdu potřebujete (nebo chcete) jít večer z domova, v tomto věku bych už se dítě nebála nechat přespat u jiné blízké osoby, i kdyby plakalo (řekla bych, že je to forma jakési nevědomé manipulace). S dcerkou se klidně tulte, dokud to bude všem zúčastněným vyhovovat. Přeji spokojenou rodinku.
změna chování
Můj 9 ti letý syn si začalvelmi intenzivně, prakticky kdykoliv cucat tričko ve výstřihu. Prosím poraďtě.
- otázka upravena poradcem
Jana Částková
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, zkuste si uvědomit, jestli nedošlo v jeho životě (nebo v rodině) k nějaké změně; děti se cucáním obecně uklidňují, dává jim pocit bezpečí. Nejprve by to chtělo odstranit důvod, pro který to začal dělat, potom lze třeba udělat to, že výstřih předem potřete mýdlem, aby nechutnal. Některé maminky říkají, že si jejich dítě cucá oblečení třeba při sledování TV z nudy, některé maminky zjistily, že po čase žužlání samo ustalo. Určitě bych ale zapátrala, jestli nemá syn něco "k řešení", a pokud ano, snažila bych se mu pomoci k znovunalezení vnitřní rovnováhy. Přeji, ať se to podaří.
předškoláci
Dobry den.Prosim moc o radu,protoze uz nevim jak dal.Ctyrleta dcera nechce nosit okluzor a co nejvic proste neposloucha a nesoustredi se a muzu se narikat vseho mozneho.Bojim se,aby neskoncila pak treba ve specialni skole nebo neco horsiho!!!Dekuji prosim o brzkou radu.
Irena
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ireno, Vaše potíže s dcerkou nelze vyřešit radou po internetu. Bylo by dobré, kdybyste si našla odborníka, který s Vámi, případně s dcerkou, bude průběžně (osobně) pracovat.
dospělé děti se ptají
Dobrý den .
Je mi 17 let za 5 měsíců 18 .
Mám přítelkyni a té je 19 let a dnes jsem se dozvěděl že je těhotná a je rozhodnutá si miminko nechat . Její rodiče to vědí ale nevím jak to říct těm mým .
A také nevím jak se zachovat .
Radovan
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Radovane, nejprve si promyslete důsledky různých možných rozhodnutí v takovéto situaci. Zkuste přijít na to, které z promýšlených řešení je Vám vnitřně nejbližší, při kterém se cítíte nejlépe. Potom proberte situaci s Vaší přítelkyní, měli byste to řešit společně. Svým rodičům pak řekněte v klidu, že vaše přítelkyně čeká miminko a co se bude dít (na čem jste se s přítelkyní dohodli). Sice nejste ještě plnoletý, ale za 5 měsíců (pravděpodobně dříve, než se miminko narodí) budete, proto si myslím, že máte otevřené různé možnosti. Pro kterou se rozhodnout Vám ale nemohu poradit, to musíte sám (s přítelkyní), a vzít v úvahu i případné postřehy životem zkušenějších rodičů (jako poradní, nikoli rozhodující hlas). Pokud byste měl pocit, že byste se předem rád s někým poradil, můžete třeba zde https://www.linkabezpeci.cz/. Přeji miminku co nejlepší start do života.
kousání
Dobrý den,
chtěl bych poradit v otázce kousavosti mého 13-ti letého syna. Začal kousat, když mu vyrostly zoubky. Kouše občas, ale pevně, a především manželku. Měl jsem pocit,že kouše z radosti, ale dnes kousl pořádně i sám sebe do ruky.Také kouše, když se odpojuje od prsu... Zkoušeli jsme ho dát od nás, na zem, nebo postýlky, tam tedy brečí, ale v kousání posun žádný, zkoušeli jsme zvýšit hlas, křiknout,aby se lekl, plácnout po zadečku...nic. mohla byste nám, prosím, poradit, jak ho kousavosti odnaučit?
Jan
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jane, předpokládám, že Váš syn je 13měsíční, nikoli 13letý? :) Když toto kdysi dělal můj syn při kojení, vyjekla jsem (bezděčně) Au! tak nahlas, že se lekl a po několika takových leknutích už to nedělal. Pokud jde o kousání vůbec, potřebuje něco (nějaké hračky, předměty), do čeho by se mohl zakusovat, když na něj přijde kousací touha. Toto období časem přejde. Přeji hodně trpělivosti a málo kousanců.
vztahy v rodině
Dobrý den, po 2 letech jsem se rozešli s přítelem, v podstatě ze dne na den, bez předchozích signálů, jen s tím, že už takhle dál nechce pokračovat. Hodně byly provázány i naše rodiny, jeho i moje děti, ještě víkend před rozchodem jsme trávili všichni společně, v pohodě a klídku. Asi za 14 dnů po tom dětem představil novou přítelkyni a tráví teď čas s ní. Jak tomu ty děti mají rozumět, co se jim honí v hlavách? Jedno je v pubertě a jedno mladší školní. Může mu tento vztah vyjít? Je ještě šance na obnovu našeho? Jak se s tím mám srovnat já a moje děti? Co ještě můžu udělat? Jsme od rozchodu bez kontaktu, je to jen pár týdnů.
orca
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, nevím, jestli je tomu tak u Vašeho přítele, ale jsou lidé, kteří dokáží prožívat vztah spokojeně jen v období zamilovanosti, které se po dvouletém soužití musí proměnit v hluboký vztah, nebo skončit - a někteří lidé toho hlubokého vztahu nejsou schopni. Vaše děti se s tím srovnají, když uvidí, že jste se s tím srovnala Vy. Což ale jistě nejde ze dne na den, zvlášť když jste neměla žádné signály předem. Můžete udělat to, že se začnete kromě dětí věnovat sama sobě, aby Vám bylo co nejlépe, a tvořit - cokoli, ale tvořit (zkrášlovat, budovat, vymýšlet, vyrábět, psát, plánovat...). Věřím, že proto jsme na světě, abychom s láskou tvořili. Neuzavírejte se do samoty a zkuste věřit, že s odchodem Vašeho partnera neodešla možnost být s někým do konce života - v pravý čas se stane to, co se stát má. Ujasněte si, jestli byste stála o obnovení vztahu po tomto jeho jednání, možná zjistíte, že už si jeho návrat ani nepřejete. I kdyby ano, neupínejte se na tuto možnost, zkuste nechat události plynout, může přijít něco, o čem v tuto chvíli nemůžete vědět... ať se to děje, jak chce, soustřeďte se na sebe a tvořte. Přeji co nejkratší "přechodné" období!
předškoláci
Dobrý den, mám dcerku Katku, která prvním rokem navštěvuje MŠ. Do stejné třídy chodí její kamarádka Mirka, se kterou se od malinka setkávala poměrně často. Ve školce se odmítá bavit s ostatními kamarády nebo jen zřídka. Všude chodí spolu, doma mluví jen o ní např. Mirka drží příbor tak a já to taky tak budu dělat. Mirka má to a já to taky chci, Mirka se nosí do školky hračky, já chci taky. Mirka šla už spinkat a já jdu taky. Jsou na sebe extrémně fixované. Přitom má i jiné kamarády mimo školku. Již se s Mirkou nestýkáme. A snažíme se, aby se více začlenila do kolektivu. Uvažovali jsme, že ji necháme přeložit do jiné třídy, ale nevím, jestli to bude řešení. Nechtěla bych, aby dcera byla později za černou ovci, protože odmítá jiné kamarády. Děkuji Lenka
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, já bych řekla, že se to vyřeší samo, až bude třeba to řešit. My dospělí máme někdy tendenci zasahovat dětem do věcí, které by si děti zvládly samy, kdyby k tomu měly příležitost. Dokud je ve školce Mirka, tak je dobře, ne? Až bude Mirka jinde, dcerka se přizpůsobí - ale je opravdu nutné ji teď od Mirky násilím odtrhnout? Samozřejmě opět je důležité, jak to cítíte. Co bude pro dcerku dobré? Přeji Vám spokojenost s Vaší volbou.
večerní usínání
Dobrý den, máme 8 měsíční holčičku, která j zvyklá přes den i večer usínat jedině při kojení. začínám z toho být nervózní, protože kdoví, jak dlouho vůbec budu ještě schopná kojit. Po dva dny se teď snažíme vymyslet nějaký jiný způsob usínání, ale vždycky nakonec skončíme u kojení, které trvá třeba jen pár vteřin a malá v tu ránu spí. Dudlík jsme taky zkoušeli, ale z toho má jen legraci a nemá zájem jím kojení nahrazovat. Strašně se mi nechce do té Estivillovy metody, poradíte mi, prosím, něco jemnějšího? Moc děkuji.
Adéla
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Adélo, pokud Vám kojení nevadí, není třeba nic řešit. Holčička bude usínat u kojení, až kojení nebude, bude usínat bez kojení - vezme to, protože z Vás vycítí, že to opravdu jinak nemůže být. Zkuste se nestrachovat už teď, kazíte si tím současnost... užívejte si, co jednoho dne pomine...
příchod do školky
Dobrý den, chtěla bych se poradit ohledně syna (3 roky a 3 měsíce, domá máme ještě 3 měsíční holčičku) Syn je velmi chytrý a zvídavý. Pozná celou abecedu, počítá do 9,od roku a třičtvrtě zná barvy, z písničky se je sám naučil i anglicky a německy, ví,co znamenají dopravní značky... je velmi citlivý,hodně fixovaný na mě, několikrát denně mi opakuje, jak mě má rád, pořád se chce mazli. Nedali jsme ho v září do školky, když se narodila dcera, aby si nepřišel odstrčený, ale teď mi přišlo, že se doma trochu nudí, když se mu nestíhám věnovat tolik, jako dřív,a proto jsme ho přihlásili na 2 dopoledne do česko německé školky. Těšil se tam, první den jsem tam byla s ním, hrál si s hračkami, maloval a byl spokojený,ale jak zjistil, že tam má být sám,začal plakat.Pláče tam celé dopoledne,proto jsme se dohodli,že ho začnu vyzvedávat po 1,5hodině,než si zvykne.ale nehraje si,nezapojí se,jen chce maminku.Myslela jsem,že by tam měl nové podněty,ale takhle nevím,jestli to není jen trápení a školku odložit, nebo čekat,jestli si zvykne.Děkuji L.
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, adaptace může prý trvat až dva měsíce. Ale nejvíc záleží na tom, jak to vy jako maminka, která zná svoje dítě nejlépe, cítíte. Přeji co nejvíce pohody!
dospělé děti se ptají
Dobrý den, mám na Vás jednu otázku, která se týká mého vztahu s otcem. Je mi již 20 let a momentálně bydlím s matkou. On je na mě velice fixovaný a já nevím, co s tím mám dělat. Volá mi skoro každý den a chce si povídat klidně půl hodiny o tom, co jsem dělala apod. Chce abych za ním chodila aspoń jednou za 14 dní a zůstala celý víkend. Já ale nemám zájem o to trávit s tátou každý druhý víkend, kde nemám ani vlastní pokoj ani vlastní postel, protože má "novou rodinu." Vrcholem všeho je, že chce abych s ním spala v posteli, což rozhodně není normální. Nejde o to, že by mne nějak sexuálně obtěžoval, nikdy na mě nesáhl jinak než milující táta, ale je mi to nepříjemné a vždy se mi vybaví všelijaké úchylnosti a mám z toho příšerné sny. Vůbec nevím, co s tím mám dělat, protože ho nechci ranit. Vím, že po rozvodu jsem to jediné, co miluje. Ale zároveň při představě, že mě bude přemlouvat abych u nich přespala a sdílela s ním lože mi běhá ráz po zádech. Poraďte mi, co mám dělat prosím. - otázka upravena poradcem
Anonymka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, vysvětlete svoje pocity otci - řekněte mu, že ho máte ráda a chcete s ním být, ale nemít svou postel na spaní je pro Vás nepřijatelné. Pak společně hledejte řešení - buď se vídat jen přes den, nebo otec pro Vás pořídí postel. Také častost stýkání záleží na Vás. Dělejte to, co cítíte jako správné, nemáte žádnou povinnost jít proti svému přesvědčení nebo pocitu; s tatínkem zůstaňte v kontaktu, ale vysvětlete mu, za jakých okolností se s ním budete cítit nejlépe a budete s ním ráda. Přeji vám oběma oboustranně příjemný vztah!
batolata
Dobry den, mam dvou letou dcerku je velmi sikovna a chytra ale velmi dominantni.Hrozne se vzteka nevim co s ni mam delat kdyz ji neco zakažu tak se hrozne vzteka odmlouva ze nechce a rika mi nech me mamo.Cejtím se bezmocná a kdyz jsme nekde ve spolecnosti prijde mi ze nemam zadnou autoritu ale nevim jak na to obcas me i placne.. budu rada za nejakou radu Dekuji
Sabina Sokoliová
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Sabino, podle popisu máte zcela normálně se vyvíjející batole :). Můžete si pročíst témata v mé poradně, uklidní Vás, že v tom nejste sama, že Vaše dcerka je ok, a třeba i najdete nějakou radu, jak to přežít :).
předškoláci
dobrý den, náš pětiletý syn půjde do školky až rok před školou, doma si hraje se svou o 2 roky mladší sestrou, ve společnosti děti je rád a nemyslím, že by se jich stranil. Manželka se mu věnuje, mají různé knízky na vzdělávání, píšou písmenka, kreslí si. Přesto ji trápí, že ve svém okolí nezná nikoho, kdo by také dal dítě až rok před školou, má pocit, že si ostatní její kamarádky na ní dívají skrz prsty, že její dítě nechodí od 3let do školy. Myslíte, že mu brání ve vývoji? Je pravda, že při výslovnosit není rozumět a asi na 5-tileté kontrole budeme muset k logopedovi. Myslíte si, že dítě doma s matko strádá než kdyby chodilo do školky? já sám jsem také chodil až rok předem a nemám pocit, že by mi něco uniklo..děkuji moc!!!!nevím, co poradit manželce s jejím pocitem..
honza
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Honzo, vůbec si nemyslím, že dítě strádá. Pokud se mu maminka věnuje, jeho výslovnost není způsobena zanedbáním a logoped by mu měl umět pomoct. Že se na ni kamarádky dívají skrz prsty není vůbec jisté, ale pokud tomu tak je, je to proto, že se tím ony samy přesvědčují, že svému dítěti neublížily, když ho na rozdíl od Vaší manželky daly už od tří let do školky. Když budete chtít, napište mi na mail a mohu Vám pro manželku poslat svoji práci na téma Dokonalá matka :). Přeji spokojenou rodinku!
vztahy v rodině
Dobrý den,
prosím mám problém že ani jeden z nás (já ani manžel).nedokážeme říct jeho matce ,aby do našeho syna když jsem u nich nehučela neustále slovo babi, které on říct nechce už mě to přijde jako kdyby byla posedlá a furt opakuje "řekni BABi ,řekni babi"
jak kolovrátek jak jí vysvětlit že je to špatně jak kdyby mu chtěla dělat rodiče a furt dokazovat že je lepší než my! - otázka upravena poradcem
Iveta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Iveto, v první řadě si nemyslím, že by babička říkala "Řekni babi" proto, aby vám dokazovala, že je lepší; myslím si, že prostě jen touží po tom slyšet svého vnoučka ji oslovit. A jinak než slušně vyslovenou prosbou, aby ho nechala, až slovo sám zařadí do svého slovníku, to asi nepůjde. Přeji vzájemné pochopení.
žárlivost
Dobry den pani Marketko,ja se obracim na Vas kuli tomu,ze dcera bude mit za tyden rok a posledni dny se chova hrozne,vzteka se,mlati vsechny kolem sebe atd.Kdyz sme dopolodne sami doma,vsichni jsou jinak v praci,tata,deda i babicka,bydlime ted totiz na cca rok u rodicu,nez dostavime nas baracek,tak je uzasna,hezky si sama hraje,nebo spolu,jdeme na prochazku,chodime casto,ma to rada,pak spinka,ja si zatim uklidim,uvarim,vyperu,no proste supr,ale jakmile pride nekdo domu,treba babicka,deda,nebo tata,najednou je jako vymenena,zacne se vztekat,mlati je,nic ji nebavi,krouti se,fnuka,proste zlobi,nejvic mlati babicku,ja uz nevim jak to resit,ted zacala byt zla i na jine deti a naseho pejska,dost surove je mlati.No co s tim?Uz sem vyzkousela snad vsechno,jinak je to uzasna holcicka,mila,srandovni,hrava,ale jenom pokud sme same dve,pak neskutecnej obrat,poradite mi prosim,cim to muze byt prosim?moc dekuji.Iva
Iveta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Iveto, může to být tím, že holčička Vás chce jen pro sebe. Pozorujte, jak se Vy chováte, když někdo přijde, jestli třeba od dcerky neodejdete nebo nedokončíte něco, co jste spolu rozdělaly apod., také jak se chová příchozí, jestli ji neignoruje nebo Vás od ní neodvádí apod. Můžete zkusit ji třeba, když někdo přichází, vzít do náručí a přivítat ho takto i s dcerkou. Jinak trpělivě vést k tomu, že mlátit ne - chytit jí ručičku, případně odejít, kdyby toho nechtěla nechat. Pozor, aby od příbuzných nedostala nějakou "nálepku" - aby se "proroctví samo nenaplnilo". Přeji rodinnou pohodu!
malá sebejistota
Dobrý den, dovolte mi dotaz ohledně usínání a spaní 2,5měsíčního miminka, Miminko spi pouze se mnou v posteli, v noci k němu nemussím vstávat na kojení, kojíme vleže, pokud není miminko pokakané vlastně se za celou noc skoro neprobudí.. střídám pouze stranu ze které si k miminku lehnu, prso si najde samo. nevstáváme ani na krkání, je to chyba?? nebo mám na kojení miminko probudit?? Ptz ono vlastně skoro celou noc spí, kromě pokakané pleny. \to se vždycky probudí úplně a spustí hrozný pláč. Vím, že všechny děti nejsou stejné, ale víte jak, mám pocit, že všechny kamarádky mají učebnicové příklady bezchybných dětí..
děkuji
Denisa
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Deniso, jediná dvě kritéria toho, co je pro dítě a maminku správné, jsou tato: 1) je dítě spokojené? 2) je maminka spokojená? Pokud jsou obě podmínky splněny - pokud jsem vyrozuměla z Vašeho popisu tak ano - není co řešit. Váš pocit ohledně kamarádek a jejich dětí je skutečně jen pocit. Nebo jinak - děti jsou bezchybné všechny.
dospělé děti se ptají
Dobrý večer, Měl bych jednu otazku mám přítelkyni je ji 18 do konce školy ji zbýva rok a pul. Rádi bychom se přestěhovali do svého a žili spolu finančně v tom není problem přítelkyne žije s matkou a ta ji řekla že neodejde dokud nedodela skolu chci se zeptat zda je v tom nejaký problem.
Lukáš
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lukáši, maminka Vaší přítelkyně má pravděpodobně obavu, že by dcera po přestěhování přestala věnovat pozornost učení a školu třeba ani nedokončila. Pokud je přítelkyni 18 let, je právně zodpovědná sama za sebe. Ovšem pro všechny zúčastněné by bylo dobré, kdybyste se snažili najít nějaké východisko společně a v dobré vůli. Držím palce, aby se to povedlo.
televize
Dobry den,
chtela bych se zeptat, jaka je normalni intenzita sledovani televize triletych deti v materske skolce. V te nasi uz jsou tak daleko, ze jim ji pousti dopoledne i po obede misto cteni, coz mne vadi, ale nevim stli muzu ovlivnit. Diky za odpoved.
Zdenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Zdenko, nemám k dispozici žádné statistiky. Je smutné, když i ve školce posadí děti před televizi, místo aby se jim věnovali. Zkusila bych se domluvit s jinými rodiči, kterým to vadí, a společně požádat o změnu.
nástup do školy
Dobrý den, měla bych dotaz ohledně mého syna. Od září navštěvuje 1.třídu, do které nastoupil po ročním odkladu (na doporučení pedag. psych. poradny). Během roku se naučil sám číst i počítat. Teď má problém, že se ve třídě snaží prosadit za každou cenu, dát najevo, že to umí a při soutěžích chce vyhrát i za cenu, že si úkol trochu usnadní. Do této doby takové soutěživé projevy neměl, ani ve školce. Já sama jsem spíše proti soutěžení a porovnávání kdo je lepší nebo rychlejší.
Děkuji za odpověď
Andrea
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Andreo, nenašla jsem otázku, na kterou mám odpovědět?
pomočování
Dobrý den
Male budou 5 a v noci se pocurava. Chci koupit enureticky alarm. Az ho nebudu potřebovat, mohu ho využít pro druhou dceru i na odpolední a noční spaní, ktere jsou tři roky? Nebo je to brzy. Doporučujete to? Díky.
kaja
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kajo, pokud vím, enuretický alarm se má začít používat až kolem pěti let.
příchod do školky
Dobrý den paní magistro, moc vás chci poprosit o radu...muj třilety syn začal navštevovat soukromou školku 2x týdne, byl tam poprvé..mají tam šest děti na 2 učitelky...pry se mu po me styskalo a tak plakal mi řekl po školce...když jsem se ho zeptala co na to paní učitelka, řekl mi že si musel jit sednout sám do místnosti na židličku na kterou si sedají všechny děti které pláčou...a má přijít až přestane... nemám z toho dobrý pocit, syna vedu k tomu, že pokud potřebuje plakat at pláče není na tom nic spatného...syn se do školky těší je to radostné dítě chci aby se mu tam líbilo...děkuji vám moc vaše rubrika je mi velmi blízká:))
dana kastankova
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Dano, nenašla jsem otázku? Pokud se ptáte, jestli souhlasím s praktikami paní učitelek, tak nesouhlasím. Pokud se ptáte, co s tím, jsou tři možnosti - nechat to být, nebo požádat paní učitelky, aby to praktikovat přestaly (nejen u Vašeho dítěte, i posílání jiných by ho stresovalo), nebo dát dítě jinam, kde to nedělají. Přeji synkovi, aby se mu ve školce líbilo.
batolata
Dobrý den, mam holku, která je mladá a má dva a pul letýho syna, kterej zlobí,jeho otec byl porad u pc a nevenoval výchove pozornost, a kdyby jen chtel druhy dite tak až vtedy by se začal starat. Moc se milujem a chceme syna prevychovat, delá vše špatné mamce co videl u tatinka co ji delal špatne, existujou nejaky knihy jak prevychovat takové díte aby poslouchalo ale melo svý svedomí, je to prosim možné prevychovat spratka na slušnáka, kterej pomáha mamce a nechá ji žit i svuj život ? Budu moc vdečnej za jakoukoli radu, už skoušela po dobrým i po zlým, ale malej si delá co chce a nikoho nerespektuje.jde to vše zmenit ? Predem dekuju za odpovedi.
Radek
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Radku, dvouleté dítě není žádný spratek, to je první věc, kterou byste měl vzít na vědomí, pokud na něj chcete jakkoli výchovně působit. Dále dvouleté dítě málokdy matce pomáhá (když, tak chviličku a svým vlastním způsobem, který většinou jen přidělá další práci - což neznamená, že by mu maminka neměla "pomáhání" umožnit, naopak, ale nemůže čekat, že jí nějak ulehčí), a velmi málokdy ji "nechá žít i svůj život" - minimálně do tří let je s maminkou nerozdělitelně propojeno a potřebuje ji mnohem víc, než ona "svůj život". Že si malý "dělá co chce a nikoho nerespektuje" znamená jen to, že se chová přiměřeně svému věku. Úplně bych upustila od snahy svádět veškeré jeho pro vás nepříjemné projevy na jeho otce - je to sice velice jednoduché, ale nemístné. Dala bych si vůbec pozor na to, abych mu otce nezošklivovala. Pokud chcete, aby z chlapce vyrostl psychicky zdravý člověk. Chcete-li vychovávat k respektu, musíte jít vlastním příkladem. Zkuste si přečíst knihu Respektovat a být respektován. A pokud chcete chlapečka vychovávat, musíte ho mít rád. Jinak to nebude fungovat. Přeji chlapečkovi, aby ho dospělí kolem něj měli rádi.
příchod do školky
Dobrý den, mám dotaz ohledně možného vrácení dítěte ze školky. Dcerka 3 roky začala v září chodit do školky. Zpočátku bylo vše v pořádku. Sice se každý den těší,ale začala se opět po měsíci 1x až 2x týdně počůravat, a nechce se sama oblékat. Bylo nám zděleno že máme ještě měsíc že nám může být dítě vráceno. Jelikož musíme oba pracovat tak se této situace obáváme. Je možné aby dítě bylo vráceno. Každá učitelka nám řekla něco jiného. Děkuji za odpověd
Petra
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petro, nevím, obraťte se pro radu na někoho, kdo se pohybuje v předškolním vzdělávání.
vztahy v rodině
Dobrý vecer.Kamarad bydli s rodicema v baraku a bydli tam i jeho sestra z manzelem a detma.A dcera rozhoduje kdo vtom baraku bude.Kamarad ma pritelkini a nesmi si ji vzit do baraku.Sestra na ni zacne slocne utocit.a Maminka nema silu se branit a neco ji rict.Dcera misto aby se starala o deti tak se stara maminka.Ta dcera ma kde bydlet ale nehce barak opustit.Tak prosim o radu jak to rezit aby maminka a kamarad mohli volne zit.a ten kamarad si tam dovest svu pritelkini.Dekuji za odpoved.Marťa
Marťa
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Marťo, bude-li chtít kamarád radu, jak si počínat, ať se obrátí na poradnu sám.
dospělé děti
dobrý večer,
naše dospělé dcery 25 - 26 let žijí se svými partnery v bytech, které jsme jim pořídili. zlobí se na nás, že jim už nechceme dělat oslavy narozenin, jako když byly děti. říkali jsme jim, že rádi přijdem k nim,s dárky jim popřát, nebo do kavárny, ale ony jsou naštvané. co s tím, kde jsme udělali chybu?
anna
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Anno, možná v tom, že dcery přišly bezpracně k hotovému? Možná to mohou brát i tak, že vám vadí jejich partneři, že si je nechcete "brát" domů -  v tom případě by mohlo pomoct vzájemné vyjasnění, co oběma stranám vadí a proč chtějí/nechtějí změnu. Ovšem nemáte žádnou povinnost jim do smrti vystýlat hnízdečko jako jste to dělali dosud. Zůstaňte u toho, co jste jim řekli, a nechte je zmoudřet. Jednoho dne k tomu dojde...
děti s ADHD
Dobrý den, máme dvojčata s ADHD a poruchami učení (10let) Mireček opakuje třetí třídu, Filípek postoupil do čtvrté. Psaní je hrozné, Mireček nenapíše dohromady ani svoje jméno. procházíme všemi možnými testy a kontrolami. Problém ale je se školou. Paní učitelka na nich viditelně "sedí" ... Navštěvují speciální školu. Ráno dostává Mirek léky na sklidnění, bere je i v poledne a večer. Na úkoly osobně dohlížím, někdy je to opravdu boj. Nyní řešíme problém kdy paní učitelka vyžaduje aby si chlapci psali úkoly bez mého dozoru, čehož ale nejsou schopni, a denně bojujeme s poznámkami, škrtlými úkoly a stejně pořád vyžaduje abych je nekontrolovala. Nezdá se mi postup učitelky v pořádku ale můžu se mýlit, potřebovala bych znát názor ještě někoho jiného. Děkuji Martina - otázka upravena poradcem
Martina
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Martino, ten postup je úplně prapodivný. Mohla byste požádat paní učitelku o konzultaci a poprosit ji, aby vám vysvětlila důvod požadavku, aby děti psaly úkoly samy (kdyby to bylo pouze tak, tleskala bych, jsem toho názoru, že úkol má dělat dítě samo, aby paní učitelka viděla, jestli mu to jde, nebo ne - z úkolu napsaného pod dohledem rodiče to nezjistí; leda by úkoly měly nahradit nebo doplnit výuku a rodiče učitele, pak by to smysl dávalo), když jim zároveň dává poznámky, že úkol nebyl nebo špatně. Že byste tomu potřebovali porozumět, abyste mohli  v zájmu chlapců táhnout za jeden provaz. Přeji, aby se podařilo domluvit nějaký smysluplný postup.
problémový učitel
Dobrý den
Prosím o radu, jak řešit situaci s dětmi, kdy si dvojčata ve 2. třídě samy podepsaly úkol na papíře, protože měly strach, že dostanou čárku. Učitelka toto chce řešit ředitelskou důtkou, že to byl podvod. Já tento postup úplně neschvaluji. Je to jejich první takovýto prohřešek, ve škole se snaží, ale stalo se. Děti celé odpoledne po škole probrečely, budily se ze spaní, ráno se šly paní učitelce omluvit, měly na sobě studený pot, jak se bály. Nechtěly jít ani do školy, že si všechno zkazily... Nejsou žádní svatoušci, hlavně syn má ADHD a není s ním vždy lehké pořízení, ale vím, že se snaží. Myslím si, že je zbytečné toto kázeňské řešení a děti zbytečně stresuje. Ale je to pohled mě - matky. Ráda bych znala také pohled nezávislého člověka. Vím, že i kdyby dětem dala na vysvědčení "šestku", trestat je nebudu. Podle mě to byla jen hloupost dětí, které si neuvědomují závažnost tohoto činu. Myslím si, že sami jsou potrestaní a poučení dost. Paní učitelka je mj. velmi přísná. Děkuji - otázka upravena poradcem
Jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, souhlasím s Vámi.
dospělé děti se ptají
Dobrý den,
Je mi 17 let a i přes relativně dobrý vztah s rodiči neustále narážíme na jeden problém. Tím je to, že mě rodiče nechtějí nechat pracovat i když to nějak nezasahuje do mých školních povinnosti, ba naopak spis vyplňuje volný čas, který jinak strávím venku poflakovanim. Na zábavy a do hospody, to není problém, ale jakmile se pokusím někde pracovat, hází mi klacky pod nohy. Nemohu se zbavit pocitu, ze trpí pateticky strachem z jakékoli formy mého osamostatnění ... 18 mi bude během pár měsíců.
Radovan
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Radovane, na co se ptáte?
neposlušnost
Dobrý den, moc vás prosím o názor. Pracuji jako au pair. S rodiči i mladším dítětem vycházím dobře. Starost mi dělá holčička (8 let), o kterou se taktéž starám. Skoro každý den kvůli něčemu ztropí povyk (čištění zubů, vypínání televize...) nebo různě provokuje. Když se jí něco nelíbí nadává (např. že mě/rodiče/bratra zabije), bouchá. Zkoušela jsem všechno: vysvětlovat, ignorovat, napomínat i vyhrožovat tresty (zákazem televize, zákusku - tak to mají nastavené). Vyhrožování občas funguje, ale, když má špatný den, po chvilce se vše opakuje znovu. Když dojde na trest, je z toho zase další povyk. Brečí, nadává, v obzvláště vyhrocených situacích vybíhá z domu. Děje se to rodičům, ale často i mně. Trápí mě, že vlastně nerozumím tomu, co se jí honí v hlavě. Sama říká, že nedokáže zvládat hněv. Na tom se se snažíme zapracovat, ale co to neposlouchání a provokování? Dokáže být i milá, ale pro své chování má problémy i s kamarády. Jak by se dalo postupovat? Moc děkuji a přeji hezký den.
Klára
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kláro, především nemáte funkci vychovatele, těmi jsou dívčini rodiče. Jiná věc je, že musíte s dívkou vycházet, když se o ni máte starat. Je těžké nastolovat nějaký funkční model, když mají její rodiče nastavený model nefunkční. Vyhrožování a trestání na některé děti platí (ale za jakou cenu...), na některé jen částečně, na některé vůbec. A tyto děti jsou darem pro dospělého, který se chce někam posunout a uvědomit si, že dítě není podřízený nebo robot, ale úplně stejný člověk jako ten dospělý. Chcete-li zjistit, co se jí může honit v hlavě, zkuste si v jednotlivých situacích představit sebe v její pozici. To pak člověku hodně dojde a je díky tomu schopný začít s dítětem komunikovat jinak, s respektem. Ovšem jak jsem uvedla dříve, v situaci, kdy rodiče mají nastaveno vše jinak, můžete uspět asi jen částečně. Přesto to stojí za zkoušku. Zkuste se do ní vciťovat, jak na ni asi působí to, co jí teď zrovna někdo říká, co po ní chce, jakým způsobem s ní jedná... jak byste se cítila vy? Pak jí můžete lépe porozumět a říct jí třeba "Podívej, já vím, že ... není zrovna nejlepší zábava, ale proč to vlastně děláme? Kdyby třeba, tak by... Co by ti pomohlo, abys to dělala raději?" apod. Když si nebude připadat jako nevolník, třeba bude přístupnější. Můžete to zkusit. Držím palce.
vztahy v rodině
Dobrý den.

Máme s manželkou dobře fungující rodinu - syna (čerstvě 6 let) a dceru (4 roky). Jak, prosím, správně zareagovat na situaci z dnešního rána, kdy syn manželce cestou do školky řekl, že mne má více rád než ji.

Syn je nadprůměrně inteligentní (člen Dětské Mensy), jeho odpověď byla zdůvodněním jeho prvotního rozladění na zprávu, že jej ze školky vyzvedne manželka. Nejprve nereagoval vůbec, následně vysvětlení uvedl upozorněním, že manželce důvod rozladění prozradí, ale bude se na něj zlobit. Rozhodně to tedy nebyla dětská póza či neuvážený výkřik.

Oba se tím trápíme a ocenili bychom radu, jak se k tomu postavit. Děkuji mnohokrát.
ondřej
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ondřeji, děti v tomto věku ještě nerozumí úplně svým emocím a neumí je přesně pojmenovat. Tak se jim někdy zdá, že mají rádi jednoho rodiče víc než druhého, pak je to třeba za čas zase naopak... ale oni v tu chvíli zaměňují city k rodičům za jiné emoce, které v nich momentálně daný rodič probouzí (navíc syn vzhlíží k tátovi, protože se s ním identifikuje coby s mužským, více rozumí jeho světu a přeje si být jednou jako on - což ale ve skutečnosti nevypovídá nic o jeho vztahu k oběma rodičům - on si ale neuvědomuje, co ho k tátovi táhne a vyloží si to jako že ho má radši než maminku). Mám podobnou zkušenost s oběma svými dětmi a vím, že pokud to rodič bere jako skutečné vyjádření vztahu, pak to přirozeně nese velmi těžce; když na to ale nahlíží jako na pouhé vyjádření momentálního rozpoložení (které může trvat i delší dobu), které dítě neumí vyjádřit jinak než "mám raději", a nebere si to osobně, případně si dokáže říct "dobře, ať je to jak chce, já ho rád mám a to je to důležité", pak se najednou uklidní, dítě to vycítí a je i s druhým rodičem v pohodě. Přeji rodinnou pohodu!
batolata
Dobrý den, chtěla bych se s vámi poradit ohledně chování dvouleteho syna k manzelovi. Snaží se ho skrabast do obličeje, trvas to asi půl roku, ale stále se to zhoršuje. Dříve to dělal např. při hře, dnes už se snaží zasáhnout ho skoro pokaždé, když má tatu na dosah. Když to dělal při hře, byla hned ukončena s tím, že tohle se nedělá. Nevíme si už řady, manžel je z toho zklamaný a mne je to také nepříjemné. Dříve syn také hodne kousal, pro změnu mě, také to neby o vyloženě ve vzteku, spíše při hře nebo "jen tak" ale už to téměř zcela přestal . dělat.děkuji za radu - otázka upravena poradcem
Klara
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kláro, je možné, že chlapec má zvýšenou potřebu dotyků, které ale získává takovouto nešťastnou formou. Možná má od vás rodičů doteků dostatek, možná ne - v tom případě by mohlo pomoci, kdybyste mu jich dopřávali víc. Je také možné, že zkoumá vaše reakce, a protože vidí, že to tatínka nějakým způsobem "bere", zkouší to znova. V každém případě je třeba ho vždy zarazit, chytit mu ručičku, říct ne, to by mě bolelo, a že jestli chce v tu chvíli zůstat s vámi, tak toho musí nechat. Nebo mu do napřažené ručičky vložit něco, co by ho zaujalo. A vytrvat a nezoufat. Nebrat si škrábání jako výraz vztahu, ale jako průvodní jev momentálního věku - zkouší, zkoumá, dotýká se. Rodiče s trpělivostí usměrňují. Je pochopitelné, že to tatínka mrzí, ale ať přistupuje k synkovi s tím, že ano, nejspíš po něm zase ručička vyjede, ale to není tragédie, prostě mu tu ručičku chytím a znovu budu trvat na tom, že NE. Věřte, že když budete takto postupovat, jesdnoho dne škrábání nechá stejně jako se to stalo s kousáním. Přeji hodně radosti ze synka!
problémový učitel
Dobrý den, syn chodí do 2.třídy ZŠ. P.uč. je hodná, komunikativní. Ve třídě je celkem 21 dětí, z toho jen 6 děvčat. Syn je odmala velice bystrý, zvídavý a inteligentní, ale také upovídaný a poměrně neposedný. Již v 1.třídě mu p. uč. psala poznámky za vyrušování. Když jsem se byla na synovo chování informovat, řekla mi: "Já bych to tak neřešila, inu jako kluk". Nicméně na konci roku dostal napomenutí tř.uč., protože si s ním p.uč. "nevěděla od poloviny května rady." (Celkem napomenutí dostalo 9 žáků). Nyní ve 2.tř. se poznámky opakují, ale již 2x byl (syn+další žáci) v TV klasifikován známkou 5, protože zlobil. Tohle už se mi opravdu nelíbí, klasifikační řád není nástrojem pro sjednocování pořádku ve třídě. Vím, že dnešní děti jsou jiné, než bývaly dříve a pro uč. je stále těžší získávat si jejich pozornost a respekt, ale domnívám se, že si naše p.uč.neumí sjednat ve třídě pořádek.Máme situaci řešit s p.uč., zástupkyní nebo s ředitelem? Nechci, aby se to v budoucnu obrátilo proti synovi - otázka upravena poradcem
Veronika
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Veroniko, rozhodně paní učitelku neobcházejte, píšete, že je hodná a komunikativní, tak toho využijte. Rozmyslete si předem, co přesně vám jako rodičům vadí, čeho byste rádi dosáhli, a poproste (tj. nepřicházejte za ní bojovně, ale ani nezapomeňte na svůj cíl) paní učitelku, aby vám pomohla toho cíle dosáhnout. Teprve kdyby nedocházelo ke zlepšení situace, můžete se obrátit na vedení školy, opět ale doporučuji nikoli konfrontačním způsobem, spíše že byste rádi pomohli svému synovi, ne že si jdete stěžovat na paní učitelku. Přeji, ať brzy dojde ke kýžené změně.