Rodičovská poradna Kateřiny Novotné

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Poraďte se s Kateřinou Novotnou, spoluzakladatelkou Akademie rodičovství , lektorkou a autorkou kurzů pro rodiče a dospívající děti. V soukromé praxi řeší problémy s výchovou dětí a pomáhá nastartovat změny v rodinách – aby se jim spolu dobře žilo. Když se zrovna nevěnuje své rodině, superviduje případy svých kolegů terapeutů, koučů i asistentek v domově pro mentálně postižené.

Nejvíce se ptáte

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Prarodiče a děti
Dobrý den, Katko! Máme dvouletého vnoučka (před dvěma týdny mu byly dva). Je šikovný, snaží se všechno dělat sám, začíná povídat, všemu rozumí. Má ale stále potíže s nočníkem. Nějak si to v hlavičce obrátil. Odmítá si sednout na nočník, nechce ani to dětské prkýnko na záchod. Chce plenu. Teď když je horko, doufali jsme, že se to naučí. Necháváme ho bez pleny a neustále vysvětlujeme, že tady má nočník, že se chodí na nočník nebo ke stromečku.. Na dotaz, kam se čůrá, ukáže nočník. Když ale dojde na věc, drží to a jde si pro plenu a snaží se obléct si sám plenu. Pokud to nevydrží a je nahatý, snaží se čůrání ručičkami zastavit, jako kdyby to považoval za "špatně". Takhle to dělá se všemi potřebami. Prostě úplně obráceně. Vysvětlování zatím nezabralo a násilím se na nočník posadit nedá.. Občas si dá říct a sedne si, ale nic neudělá. Co s tím? :-) - otázka upravena poradcem
Bára
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Báro,


je báječné, že máte tak šikovného vnuka a kolik toho již umí. Některé děti, co se týká nočníku potřebují čas. Důležité je nenutit a nevytvářet problém! Jakmile se kolem nočníku stane stres k ničemu to není. Naopak. Za některé děti myslí na osobní potřebu rodiče a jiné zase si sedění na nočníku nespojí s potřebou jako takovou. Takže ani neustálé – nechce se ti čůrat? Nepotřebuješ čůrat? Či vysazování na nočník není vždy to pravé ořechové. Vysvětlování si nedokáže v hlavě ještě propojit s potřebou.


Co funguje je – nechat ten správný čas na dítěti. Jakmile je připraveno (a některé jsou připraveny těsně před 3 rokem třeba) tak začne používat nočník/nebo WC samo od sebe. Stačí, že ví, kam se to dělá. Takže – „až budeš chtít čůrat a kakat do nočníku jako dospěláci – můžeš tady máš svoje prkénko a tady nočník.“ A občas to vnukovi připomenout.


Co také funguje je, že děti se učí nápodobou. Takže můžete komentovat – "mě se chce čůrat – já jdu na záchod – vydrž prosím hned přijdu". Zvědavé děti pak chtějí chodit s vámi a za nějaký čas se jim potřeba v hlavičce spojí a začnou chodit na nočník nebo WC.


Všechny děti to nakonec dají. Úplně všechny! Takže v této oblasti vnuk potřebuje jenom trochu času. Tak mu jej dopřejte. Výkonu si za život zažije ještě hodně. 


Krásné dny s vaší rodinou a všem vašim blízkým hodně zdraví.

Srdečně, Katka Novotná, Akademie rodičovství

Prarodiče a děti
Dobrý den,mám devítiletého vnoučka,bydlí se svou matkou a nevlastním otcem v Itálii
Jeho nevlasní otec ho má rád a tvoří harmonickou rodinu.Muj syn se se svým synkem
vzhledem k velké vzdálenosti nestýká.Já mám však svého vnuka rád a celou jeho rodinu.
Máme spolu velmi dobrý vztah a protože jsem v penzi,dvakrát do roka ho navštívím.
Vnuk mluví jak italsky tak i česky.
Tyto prázdniny jsme se s jeho mamkou dohodli,že vnuk stráví čtrnáct dnú se mnou
daleko od svých nejbližších.Měli jsme spolu celý den program který ho zajímal a byl v pohodě.
S jeho mamkou si během dne posílali sms a foto co dělají,co měli k obědu a večer si
dlouho povídali.Mamka mu večer zavolala že si má napustit vanu a on okamžitě šel.
Jednou večer jsme s vnukem plánovali program na druhý den.Měl telefon od matky
a potom mi oznámil,že si pro něho mamka druhý den přijede protože je mu smutno.
Telefonoval s ní ještě v pul jedné v noci když ležel v posteli.Zdálo se mi to už přehnané
a tak jsem mu mob.telefon vzal s tím,že ho dostane až ráno.
Druhý den dopoledne si pro něho skutčně jeho mamka z Itálie přijela aniž by mi to
alespon oznámila.Vše řešila s ním.Vyčetla mi před vnukem že jsem na něho byl zlý
když jsem mu odebral mobil a že bude trvat dlouho než mi odpustí.
Prosím Vás o Vaše stanovisko,co jsem udělal špatně.
Předem děkuji za Vaši odpověd.
Rudolf Popek
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Rudolfe,


je báječné, že se i nadále stýkáte se svým vnukem! Vydržte. Myslím, že prarodiče jsou velmi důležití pro zdravý vývoj dětí. A rozhodně do jejich života patří. Hlavně v této době.


Jediné, co šlo v tomto případě udělat je, domluvit si pravidla telefonování/sms atd. syna s mamkou předem (myslím tím četnost, pravidelnost…). Je jasné, že když každý den budu svému dítěti volat připomínat se a ptát se, zda-li se mu nestýská, že to „jednou vyjde“ a dítě řekne, že se mu stýská.


Je mnoho táborů, kde zakazují dětem mobily či návštěvy rodičů – právě z toho důvodu, že se dětem pak stýská.


Myslím, že ze strany mamky by bylo lepší, kdyby jej dokázala trochu více pustit a méně kontrolovat neustálým spojením přes telefon. Ale chápu, je to těžké, je to vlastně to nejtěžší na rodičovství – pomalu a postupně děti pouštět a nevytvářet závislé vztahy. Tady se to zatím ještě nepodařilo.


Kéž by bylo více takových dědečků jako jste vy. Neudělal jste z toho, co píšete špatně nic.

Hodně zdraví celé vaší rodině. 

Srdečně, Katka Novotná