Úterý 28. září 2021, Den české státnosti
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 28. září 2021 Den české státnosti

Psychologická poradna

obtíže v rodině
Dobrý den, mám těžce post. dceru s poruchami chování, nemůže nyní docházet do praktické školy, je tedy doma, já jsem na home office (práce mi de facto udržuje mentální zdraví), odlehčovací služby jsou zavřené. Nikdo mi není schopen ani naznačit, kdy se otevřou spec. školy (mluví se o všech ostatních školách, postižení jako by neexistovali) nebo alespoň stacionáře, abych mohla zase popadnout dech a fungovat. Jde doslova o přežívání ze dne na den, světlo na konci tunelu je v nedohlednu. Můžete, prosím, poradit, nebo přeposlat kompetentním osobám k zodpovězení? Děkuji.
Petra
psychické reakce na stres
Dobrý den, tědně předtím, než začal platit nouzový stav, tak jsem se psychicky zhroutil a odmítl jsem přijít do práce.Měl jsem starch z kontaktu s ostatními lidmi, měl jsem pocit, že mě nakazí. Bohužel pracuji ve službách. Můkj zaměstnavatel to sice v tu chvíli ztoleroval, ale byl na mě naštvaný, protože za mě musel sehnat náhradu. Mám teď starch, že přijdu o práci. Že se mit o vrátí, mám smlouvu na dobu určitou. Jak mu mám vysvětlit svůj strach, obavu? Zpětně to hodnotím jako chybu, ale asi bych to zpětně udělal v dané situaci stejně. Prostě jsem se nedokázal ovládnout, strych byl a zřejmě je silnější ... Děkuji
Karel Hrubý
zdravotní somatická péče
Je možné mít Covid_19, když mám všechny příznaky kromě toho nejzásadnějšího tj. teploty a problémy mám již cca. druhý měsíc (z období, kdy v ČR ještě nebyl evidován oficiálně ani jediný případ). Je nějaká možnost se zapojit do těch plošných testů?
James
obtíže v rodině
Dobrý den, zůstal jsem s dcerou, 14 letou, sám, po rozvodu svěřena do péče matky, tak ale dlouhodobě hospitalizována a není schopna se o dceru starat. Mám strach, kdybych chytil koronavirus, patřím do rizikovější skupiny (alergik, astma), a musel do nemocnice, kdo se o dceru postará? Zvlášť pokud by také onemocněla. Obě babičky a dědové již nežijí. Děkuji Vám a přeji hlavne zdraví vám i vašim blízkým. Luboš.
Luboš
informace a média
Proč se neuvádějí kompletní statistiky úmrtí v CZ a na světě s důvody úmrtí vs. nově narození + třeba nově nakažení a diagnostikovaní jinými druhy chorob? Alespoň s týdenní nebo měsíční aktualizací. Rakovina, nehody, úmrtí na komplikace běžnou sezónní chřipkou, stres, infarkty, sebevraždy. Myslím, že z psychologického hlediska by to lidem pomohlo vidět i jiné důvody smrti než jen hodinově aktualizovaný COVID-19 se strachem a stresem kolem něj. Mohl by to někdo "vlivný" politikům poradit? - otázka upravena poradcem
Zbyněk Tihelka
informace a média
Dobrý den, již přes rok navštěvuji psychiatrii a pravidelně psychoterapie. Chtěla bych se zeptat, zda psychoterapeuti mají "zavřeno" na nějakou určitou dobu, nebo zda si to každý psycholog určuje sám? Můj psychoterapeut přijímá pouze akutní případy, jinak funguje přes skype. Ale já přes skype nedokážu komfortně mluvit o svych problémech a vyčkávám na osobní konzultaci (mám problém i s běžným telefonováním). Když jsem svému psychoterapeutovi napsala, že skype konzultaci nezvládnu, ale příjdu až osobně, až to bude možné, už mi neodepsal. Je nějaké nařizení, které určuje, kdy se otevřou dveře psychoterapeutů? Nebo je to individuálni? Moc děkuji! - otázka upravena poradcem
Anita P.
psychické reakce na stres
Nechápu psychické problémy lidí z coronaviru, já jsem v pohodě.
Jan Nosál
psychické reakce na stres
Kvůli coroně jsem přišla o možnost výdělku peněz mimo domov, jsem uzavřená doma. Rodinu ani přátele už nemám. Zásoby došly a začínám pomalu padat do dluhů, protože splácím ještě nájem a hypotéku. Ostatně už několik let toto trvá, peníze jsou pro mně velké tabu, protože mám asi strach, že ze mně udělají chamtivé monstrum (nejsem si jistá) a nebo že jsou s nimi jenom problémy. Začínám propadat depresím, nejistotě v budoucnost a strachu, že už se z této situace nikdy nedostanu. Momentálně jsem na podpoře, co mám dělat, jak to řešit? Díky
Jitka
ekonomické problémy
Dobrý den,
dává smysl v životě spořit na horší časy? když vidím neustálé zvýhodňování dlužníků a parazitů oproti zodpovědným lidem, devalvaci peněz a rozkrádání státu, tak mě to už začíná zmáhat a demotivovat cokoliv dělat.
Jakub Cech
psychické reakce na stres
Nemám prachy na hulení a jsem na to zvyklej, přišel jsem kvůli omezení jako fotograf o všechnu práci a od státu jsem nedostal vůbec nic. Mám problémy se spánkem a obecně mi to nedělá dobře. Poradíte ?
Jakub
psychické reakce na stres
Štvou mě zprávy o koronaviru a dovádí mě k nepříčetností, neboť za vývojem v současnosti již pandemie dokážu identifikovat neuvěřitelně dlouhý řetězec selhání jednotlivých politiků a institucí počínaje od čínského politbyra přes lobbingem prolezlou a mlčící WHO k jednotlivým evropským zemím, které vůči viru bojovaly čistě letákovou kampaní, což vím z vlastní zkušenosti během mnohých návštěv letišť po Evropě. U nás se vezou na nesystematické vlně represí, které navzájem nedávají smysl. O co je horší z epidemiologického hlediska velký obchod s nábytkem než hypermarket s potravinami? Co mám dělat se stále více hromadícím se vztekem na politiky? Děkuji.
Michal
zdravotní somatická péče
Dobrý den jsme důchodci máme dilema máme si vzít dovolenou Červenci v Česku -Krkonoše abychom nedostaly nemoc Covid -19
Novotný
informace a média
Dobrý den, patřím ke generaci která už něco zažila s karanténou se srovnávám celkem bez obtíží co mě však vadí a rozčiluje jsou tlachy politiků kteří stresují národ svými vyjádřeními kdy jeden den platí něco a druhý den je to jinak a taky mi vadí každodenní zprávy o stavu coronaviru ve světě a u nás podle mého by tyto stavy mohli zveřejňovat tak 1 x týdně a ve sdělovacích prostředcích nikoliv každou půlhodinu ale dejme tomu 1 x v hlavních zprávách je to dost otravné mldší generace totiž není připravena na problémy
Jan Kozler
psychické reakce na stres
Dobrý den, měla jsem psychické potíže už před koronavirem, před několika lety jsem žila v podobné izolaci několik měsíců, jen jsem se do ní tehdy uvrhla dobrovolně. Teď se ty pocity vrací - nebojím se, že se o samotě zblázním, naopak se bojím, že mi to opět začne vyhovovat a nebudu schopná se vrátit mezi lidi a normálně fungovat. Víc do podrobností se mi veřejně nechce zacházet. Odbornou pomoc jsem nikdy nevyhledala, protože ani nevím, jak na to, navíc v tom stavu si člověk vlastně nepřipouští, že má problém. Navíc se děsím následků hysterických opatření, která si dle mého názoru vyberou více obětí než samotná nemoc. O mých problémech z minulosti nikdo neví, už několikrát jsem se chtěla svěřit své praktické lékařce, ale z očí do očí to prostě nezvládám. Asi bych si potřebovala promluvit s někým zcela anonymně.
Zuzana
obtíže v rodině
S manzelkou mame po rozchodu (cca 3 mesice), po 15 letem vztahu. V lednu mi ale oznamila, ze me jiz nemiluje a vztah je pro ni trapeni. Cca za mesic si nasla bydleni a dohodli jsme se na stridave peci. Mame 3 male deti (4,6,8). Od unora zijeme oddelene, zena ma cerstvy vztah. Situaci tezce snasim, protoze ji nechapu. Mam silne pocity smutku a unavu se kterou neumim pracovat. Zaroven jsem prisel asi o 70 zakazek. Nicmene mam uspory na takovou situaci. Psychoteraie mi tolik nezabira, v podstate rady jsou takove: musite se s tim srovnat, netlacit, nekomunikovat s zenou o vztahu. Podali jsme take rozvod, ktery zena nazyva vysvobozenim. Ma otazka je ale ohledne deti, ktere situaci berou jako prechodnou. Jakym zpusobem jim mam odpovidat na otazky. Kdy to skonci? Tati ona se vrati, dej tomu cas. Jsou to veci, ktere me velmi zatezuji. Nevim jak na tyto otazky reagovat. Zaroven pro deti je situace velmi prehledna, ziji v podstate spokojene. Rad bych, aby to tak bylo i nadale.
Marek
obtíže v rodině
Dobrý den, chtěla bych poradit ohledně mé devítileté dcery. Odmalička je velmi citlivá, často pláče, kdykoli má pocit nějaké újmy. V současné situaci se její stav výrazně zhoršil, často pláče, že chce do školy, že jí chybí kamarádi, každý den řeší, že jí bolí bříško, začala ublinkávat. Dnes jsme řešili až hysterický pláč, že chce být s kamarády, že chce hned do školy, že klidně riskne onemocnění. Máme ještě mladší dceru, ta je naprosto v pohodě, naštěstí spolu hezky vycházejí , dokáží si spolu dlouho hrát. Dětem se věnujeme, vysvětlujeme, vymýšlíme rozptýlení a zábavu, přesto je pláč na denním pořádku a i když my s manželem osobně nemáme žádné další starosti, ať již finanční, či psychické, velmi nás to trápí, je čas navštívit dětského psychologa, či psychiatra? Nebo co byste doporučili. Děkuji velice za Vaši odpověď. Petra
Petra
partnerský vztah
Mám velký problém s přístupem manžela k vyučování dětí. Máme prvňáka a čtvrťáka, online vyučování neexistuje, pouze zadávání úkolů e-mailem, je opravdu potřeba u nich být, vše vysvětlit, zkontrolovat. Na začátku krize jsem byla 14 dní na home office, abych zjistila, že domácnost, nákupy, děti a k tomu vlastní poměrně duševně náročnou práci prostě nezvládnu. Začala jsem tedy chodit tři dny v týdnu do práce si "odpočinout", zbývající dny je doma s dětmi manžel. Ten je ovšem na výuku naprosto nepoužitelný, tvrdí, že všechno zapomněl, zadání nechápe, anglicky neumí. Mám pocit, že se mu prostě nechce. Fakt je, že za normálních okolností máme poměrně bezproblémové děti, kterým stačilo zkontrolovat úkoly. Vše, co se týkalo školy, jsem řešila já, ale teď už to prostě nejde. Začínám být na muže alergická. Vzhledem k tomu, že jsme neměli už předtím zrovna lehké období, obávám se, že se náš vztah nenapravitelně pokazí. - otázka upravena poradcem
Markéta
psychické reakce na stres
Dobrý den, od začátku vzniklé situace mám strach, nejen o své blízké (rodiče, manžela, děti), ale hlavně o syna, který sice je dospělý, ale nachází se v NY, kde žije již delší dobu a bydlí na Manhattanu. Když vidím každý den ta čísla jak rostou a ten přístup presidenta USA, mám na hrudi svíravý pocit, bojím se čím dál víc a panikařím. Každý den jsem s ním ve styku a stále mě uklidňuje, že je v pořádku, ale stejně se o něj bojím. Snažím se ho přesvědčit, aby se vrátil domů, ale nechce, snaží se rozhovor vždy přesměrovat na jiné téma . Už jsem z toho vyčerpaná, nespím a hlavně si musím "vymýšlet" stále nějakou činnost, abych na to nemusela myslet. - otázka upravena poradcem
Aknelka
problémy s karanténou
Dobrý den, jsem již 5.týden doma na home office zavřený sám v bytě. Snažím se alespoň chodit ven na procházky, do přírody, ale s lidmi se stýkám minimálně a snažím se dodržovat karanténu. Maximálně si s někým občas zavolám. Nemám moc přátel, jelikož jsem spíše introvert. Chybí mi samozřejmě ale pracovní kolektiv, být mezi lidmi, nehledě na to, zajít si třeba s kamarády někam ven, zajít si za rodinou... Už moc nezvládám být zavřený mezi čtyřmi stěnami. Jediný, s kým jsem se vídal, byla má partnerka (oba teď pracujeme z domu), ale rozešli jsme se na její popud. Byl to sice poměrně krátký vztah, ale o to intenzivnější. Takže oproti úzkosti a depresi z izolace, tady na mě dopadlo obrovským způsobem ještě tohle. Už tak mám docela předpoklady k úzkostnému chování a teď ještě tohle... co dělat?
Michal
obtíže v rodině
Dobrý den. Manžel(onkologický pacient v remisi,vysoký tlak fce ledvin 25 %), pracující ), navštěvuje každý den svoji matku(75), bohužel ani jeden nepoužívají a nechtějí používat ochranu dýchacích cest při vzájemném setkání..., že je to zbytečné a když jsem se je snažila upozornit, že to není zrovna ohleduplné,tak reagují posměchem...Babičce, která je bez zdravotních omezení, soběstačná, děláme každý třetí den nákup, každý den v telefonickém kontaktu), ale přesto tchyně vyžaduje každodenní návštěvy manžela.Její druhý syn ji také navštěvuje min. 2x do týdne, občas mu hlídá malé děti.Když tchyně přijede k nám na koupání, nechápe, , že já i děti si roušku bereme a chráníme se., bohužel si to nedá vysvětlit.Tchyně je chytrá, ..a manžel nikdy nebyl mamánek...Jsem z toho nervozní, sama mám chronické zdrav. potíže,přijde mi to někdy od obou až bezohledné..Ještě že mám hodně práce, domácnost, home office, děti, snažím se přijít na jiné myšlenky, ale mám prostě strach


inna
psychické reakce na stres
Dobry den,
zrejme patrim do rizikove skupiny v souvislosti s koronavirem. Je mi 46 let. Mam autoimunitni Graves Bassedowovu chorobu, a navíc jsem ještě v rekonvalescenci s hepatitidou A, které se uz 8 mesicu nemuzu zbavit. Kvuli ni se nemohu věnovat sportu protože jedina moznost jak se z ni dostat je klidovy rezim bez fyzicke aktivity. Jenze sport je muj jediny smysl života, nic jiného bohužel proste nemam. Vždy to byl pro me lek na deprese a samotu. Byl jsem několik mesicu na neschopence sam doma ale ted uz to doma proste nejsem schopen vydrzet, tak musim zacit chodit do práce abych se uplne nezblaznil. Zadne leky kvůli te hepatitide brat nesmim. Bojim se ze se v praci nakazim koronavirem, protože v praci prichazim do styku s lidmi. Vlastne kvůli te hepatitide nemuzu delat to jedine, co mam rad, tj. nejaka fyzicka aktivita a uz nevim jak dal. Dostavam jen rady typu ze si muzu cist, nebo něco studovat, jenze to me vůbec neinteresuje jen sedet a cist si nedokazu.....
Lubos
psychické reakce na stres
Dobrý den, co začala karanténa, mám hrozný strach o přítele. Má totiž astma a velmi slabou imunitu, neuplyne rok, aby netrpěl angínou nebo různými jinými virózami. Mám hrozný strach, že se nakazí, bojím se, že by to jeho tělo nemuselo zvládnout. Včera navíc rozhodli o otevření škol a on je v maturitním ročníku, takže hned druhá vlna studentů vracících se do lavic je on. Nemůžu se zbavit úzkostí, každý den mě to svírá a tlačí na hrudi, miluju ho jak jen člověk člověka milovat může a mám strašný, strašný strach. Nemůžu se na nic soustředit, ani se teď raději moc nevídáme, nechci mu to předat, kdybych to chytila někde v MHD. Jsem ale také maturitní ročník, potřebuju se učit na maturitu, avšak nedokážu se soustředit a zbavit úzkosti a strachu o jeho život. Prosím, pomozte, co mohu udělat, abych se od strachu odprostila a fungovala? Mockrát Vám děkuji za odpověď.
Lenka (20 let)
psychické reakce na stres
Dobrý den, v práci jsme zahájili již 5. týden na tzv. "homeofiice". Vítám, že vedení se snaží nás udržet v bezpečí a dělá pro to tímto způsobem maximum, ale poslední dobou mi vše začíná přerůstat přes hlavu. Vše je o to horší vzhledem k tomu, že ještě před skončením zkušební doby jsem měla pochybnosti o tom, jestli v práci zůstat. Nápor stresu z práce byl častokrát neúnosný a celkově to pro mě bylo velmi náročné období. Na chvíli se vše uklidnilo, ale vzhledem k vzniklé situaci se vše zhoršilo (obrovský nápor práce, změny v práci atd.) a navíc teď pracovní stres zažívám doma. Domov byl přitom vždy místem, kdy jsem se snažila vypnout a nemyslet na práci. Každý den mě honí myšlenky o tom, že bych měla skončit, ale mé racionální já si uvědomuje, že bych se mohla dostat do nepříjemné ekonomické situace a hledat novou práci ztěžka. Budu moc ráda, pokud mi poradíte, jak bych mohla moji situaci nějak šikovně vyřešit. Předem děkuji a hezký den přeji.



- otázka upravena poradcem
Kristýna
psychické reakce na stres
Dobry den, mam cim dal vetsi strach a nechut ke vsemu. Jsem cim dal vic unavenejsi a nejradsi bych jen lezel v posteli a spal. Zvladam uz jen praci a jinak lezim, odpocivam a spim. Mam si zajit nekam pro prasky, nebo se s nekym poradit, myslim, ze to jentak neprejde. Dekuji" - otázka upravena poradcem
Vladimír
obtíže v rodině
Dobry den, resime problem synovy (14 let) rostouci zavislosti na pocitacovych hrach. Ze skoly maji kazdy den online hodiny, ukoly a rozvrhy jsou zadane online, mnoho cviceni je nutno delat online, vse se odevzdava online, takze pocitac mu zabavit nemuzeme. Prvni dva tydny sly celkem dobre, ale ted, sotva se otocime zady, prepina na hry nebo do chatu a skolnim zalezitostem se temer nevenuje. Tresty ani odmeny nefunguji (patri mezi nadane deti a podobne zasahy si odjakziva nejakym zpusobem preklada do 'sveho' sveta, jak se mu to hodi, ted v pubertalnim veku je to o to silnejsi). Kdyby mel skolni zalezitosti v poradku, moc bychom to asi neresili (chybi mu samozrejme kamaradi, a tak to kompenzuje takto), ale za posledni dva tydny ma hotovou jen asi 1/4 zadane prace. Predem dekuji za jakekoliv napady. - otázka upravena poradcem
Lenka
partnerský vztah
Dobrý den,
už od začátku karantény jsem doma se sedmiletou dcerou, se kterou se naštěstí člověk zabaví.Děláme úkoly do školy, vymýšlíme hry, občas vyjdeme ven. Horší je, že tahle velká sociální změna ovlivnilo můj vztah. Moje skvělá přítelkyně, praktická lékařka, se kterou si dcera výborně rozumněla a vlastně si ji vybrala, začala pod vlivem okolností a v souvislosti s tím, co vše teď měla aboslovovat za kurzy a výjezdy (vč. jógy atd.), propadat chmurným náladám. Pak začala být odtažitá, to člověk pozná i z letmého doteku, že je najednou něco úplně jinak, a pak se rozhodla, že prostě musí odejít a odešla. Stálo mě to dost úsilí udržet se a nepodléhat tomu smutku před dcerou, která i přes všechno hraní v noci o tu moji přítelkyni plakala. Po čtrnácti dnech, kdy chtěla a nechtěla komunikovat, mi přítelkyně zavolala a navštívila nás, že nás chce v životě a že chce znovu vztah obnovit a jestli to ustojím.Všechno je jinak, spontánnost se vytratila, jsme ostražití oba.Jak tohle ustát?Díky.
Ondřej
problémy s karanténou
Dobrý den, mám problém s tím, že současná situace vystupňovala moji nesnášenlivost k mé tchýni. Jsme rodina se dvěma malými dětmi a s tchýní nebydlíme, ona však každý den cca 10x píše mému manželovi a „úkoluje“ ho, komentuje dění u nás doma a především „radí“. Toto vměšování se dělá od začátku našeho vztahu (jsme spolu 5 let) a vadilo mi to asi vždycky, jenže v současné situaci to dospělo k tomu, že k ní mám neskutečnou averzi, řekla bych až nenávist. V duchu ji např. tituluji nejhoršími nadávkami, nesnáším být v její přítomnosti apod. Vím, že je to hlavně problém, co mám já sama ve své hlavě, a nevím, jak se toho zbavit, protože mi ta nenávist k ní ubírá energii k vlastnímu životu. Její vměšování se nezměním, manžel ji navíc poslouchá na slovo. Rozum mi říká, že bych nad mí měla mávnout rukou, neřešit jí, čímž by se mým myšlenkám ulevilo, ale prostě to neumím. Je na to nějaká rada nebo technika? Děkuji předem za odpověď
Martina
partnerský vztah
Karanténa nás zastihla v době manželské krize. Chodíme sice do poradny, ale stav se spíš zhoršuje, než by se lepšil. Manžel se kompletně uzavřel a odmítá se podílet na rodinném životě, nechodí do práce, celé dny je někde zavřený, nebo mimo dům. Jsem doma se 3 dětma ve věku 2-8 let. Zároveň na malý úvazek učím, jenže vzdálená výuka zabere podstatně víc času, pak mám ještě jednu práci z domu, celkem tak 12 hodin týdně, které teď ale s dětmi nemám. Doposud jsem to nějak zvládala, upnula jsem se k myšlence, že celá situace s koronavirem nebude tak hrozná. Teď se mluví o tom,že se školy neotevřou, školky určitě taky ne a na mě jde z toho panika. Je mi až fyzicky zle při myšlence, že to bude až do září. Všechno je na mě a není, kdo by mi pomohl, manžel odmítá.
Jitka
psychické reakce na stres
Dobry den, pracuji v mensi rodinem pensionu, ale kvuli nynejsi situaci penison musel zavrit a uz nekolik tydnu sedim jen doma (kdyz nepocitam nakup jednou tydne). Prvni dva tydny to bylo fajn, bez vetsich problemu, ale nyni posledni dny na me dopada strach a stres co bude v budoucnosti, financni rezervy pomalu dochazeji a svetlo na konci tunelu je v nedohlednu. Je mozne, ze z takove stresove situace me muze bolet v oblasti srdce a obcas mam pocit paleni na kuzi ruzne po tele? Tento stav trva jiz tyden a jsem uplne bez nalady. Myslite, ze je to zpusobene stresem? Co mi muzete doporucit, abych se tolik nestresovala a myslela pozitivne?
Lucie
nuda v izolaci
Dobrý den,
nic mně nětěší, nic mně nebaví, můžete mně říct čím se "nakopnout"? Knihy přečtený,na TV už nekoukám, zprávy už zásadně nečtu..Vše na co jsem se těšil, vč. koncertů je zrušeno. Jediné co mně chutná, je vínko :-)) - otázka upravena poradcem
Tomáš Marný
psychické reakce na stres
Dobrý den.
Nevím jak pracovat z uzkosti a strachem z koronaviru.Já i manžel jsme chronicky nemocní.Ale pracující. Strach,že já nebo manžel by onemocněl by bylo pro naše děti fatální.Manžel má astma a hrozně se bojím laxních přístupu lidí ke koronaviru.Někteří mají názor ,že si tím projdou všichni a hotovo.Zdraví možná jistě a bez problému ,ale co chroničti nemocní.?Samozřejmě staří lidi jsou také ohroženi ,ale nezustanou tady po nich nezaopatřené děti,kdyby se nedej bože něco stalo.Izolace mě ubijí ,ale strach až skončí stav nouze a vše bude po starém mě děsí.Bojím se ,že všichni nebudou dodržovat hyg.a koronavirus se rozšíří.
Karolína
problémy s karanténou
Dobrý den, nejsem člověk, který je zvyklý si stěžovat, jsem spíš ta, co vyslechne, poradí a šíří optimismus, jenže teď už jsem 5 týdnů zavřená doma se svými dvěma syny (5, 8) a já je prostě začínám nesnášet. Když pominu čtyři nákupy a tři přátelské rozhovory, jsem jen s dětmi. Manžel chodí do práce. V naší rodině všechno klape, máme skvělé manželství, děti jsou zdravé a šikovné, ale přesto je začínám nenávidět a nenávidím sebe, za tyhle pocity. Jen chci slyšet, že v souvislosti se současnou situací je to vlastně úplně normální. Ráno se mi ani nechce vstát z postele, protože vím, že tam zase budou a budou mě rozčilovat už jen svou přítomností...vím, že řeším prkotiny, asi jsem to jen potřebovala někomu napsat, říct, protože tu sedím a brečím a místo toho bych se měla soustředit na práci - jsem učitelka a měla bych dělat přípravy pro videohodiny svým žákům. Budu Vám vděčná za jakoukoli reakci. - otázka upravena poradcem
Ilona
psychické reakce na stres
Dobrý den, již delší dobu před krizí jsem měl problém sehnat v místě svého bydliště dobrého psychologa, aby byl u mojí pojišťovny a tak. Jeden psycholog, u kterého jsem byl již dříve, mi schůzku bez omluvy a bez náhrady již několikrát zrušil těsně před jejím uskutečněním (omlouval to např. akutní nemocí). Termíny byly i přes půl či 3/4 roku dopředu zadané. Pokud nejsem v psychické pohodě a potřebuji konzultovat svůj stav, jak bych to měl nyní řešit? Pomůže psychiatrie v nemocnici? Jak to tam probíhá? Normálně funguji, před krizí, během ní hůře a snad budu fungovat i po ní, ale mám podezření na určitou diagnózu a rád bych ji s někým kompetentním probral. Děkuji za odpověď..
Gryf
psychické reakce na stres
Dobrý den, přišel jsem v lednu o práci obchodního zástupce po 20 letech -firma zkrachovala. Já zkolaboval -měl jsem akutní psychickou ataku a měsíc byl na psychiatrii. Koncem února mně pustili domů. Věřil jsem v to že se firma vzpamatuje ale díky koronaviru definitivně zkrachovala.Trpím strachem o budoucnost, mám 2malé děti. Jsem ve stresu celý den. Nic mně nezajímá, pokud nejsem něčím zaujatý což je málo kdy, tak jsem strachem nucený chodit po bytě sem a tam abych zmírnil stres. Beru Risperidon, Pregabalin a když v noci kolem 3tí hod nespím beru v ten čas Neurol. Potřebuji najít klid abych mohl jít na pracovní výběrové řízení. Rodina je na nějakou dobu zabezpečena, ale i tak mám permanentní stres a nejsem schopen se ani ozvat na nabídku práce, natož abych byl schopný pracovat. Paní psychiatrička mně radí jít zpět do nemocnice, já bych to chtěl zvládnout doma abych pomohl manželce a dětem. Mám denní režim, ale to nepomáhá. Sebevědomí jsem také ztratil.
Jirka
psychické reakce na stres
Pracuji ve zdravotnictví a současná situace je jistě velice náročná, i když to na druhou stranu dává člověku větší smysl své práce. Co mne však trápí je dlouhodobá vyčerpanost a beznaděj zejména mimo práci, přítomná již dávno před epidemií, teď jen o něco zhoršená. V práci jsem schopen zabrat na sto procent, dát pacientům vše, ale po návratu domů po práci se dostavuje útlum, únava, beznaděj, deprese, které nejdou příliš rozptýlit žádnou činností. Kdysi jsem užíval i různá antidepresiva, ta však člověka spíše více utlumí a beznaděj jen trochu upozadí. Zkoušel jsem více pohybu, různé koníčky, ale vyčerpanost vždy vše převálcuje. Víkendy prakticky prospím, ale pak se cítím ještě hůře, jakoby přespaný. Dle lékařů jsem však po fyzické stránce zcela zdráv, navíc jsem mladý. Existuje podle Vás z psychologického hlediska nějaké řešení? Děkuji moc.
Štěpán P.
problémy s karanténou
Trápí mě to, že zatímco spousta jiných lidí řeší existenční potíže, já nemám žádné potíže. Mívala jsem ty pocity už dřív - výčitky z toho, že se mám moc dobře, dělám, co mě baví a za to beru opravdu velký plat. Vím, že jsem si vše musela vybojovat sama a nic nemám zadarmo, ale jde mi vše snadno, lehce se učím, vycházím s lidmi a proto si mě v práci váží a pracuju v dobře honorovaném oboru. Snažím se proto šetřit si pro sebe na stáří a také podporovat ostatní, rozdám hodně peněz na nejrůznější charity, útulky a vědu, podporuju své rodiče. Aktuálně se ty výčitky ze šťastného života ještě zintenzivnily, když vidím v TV lidi bez práce, bez peněz, v dluzích, bez budoucnosti. Nejradši bych všem všechno rozdala, co mám. Manžel mi říká, že jsem blázen, že nebudu být takový dobrák, že jsem dlouho studovala, budovala, hodně pracuju. Ale nemůžu si pomoct, připadám si provinile. Asi jsem cvok.
Darina
partnerský vztah
Dobrý den, máme doma velkou krizi kvůli koronaviru a zodpovědnosti při nouzovém stavu. Osobně jsem nucen pracovat z domova a v podstatě se celý týden nikam nedostanu. Dohodl jsem se svými přáteli, že jednou za týden se uvidíme na návštěvě doma, vždy maximálně dva přátelé. Nikoho jiného nevidím a nikam nechodím. Moje partnerka to považuje za rizikové chování, přestože se domnívám, že případná nákaza je oproti tomu, kdybych chodil do práce, využíval veřejnou dopravu, chodil často nakupovat atd. nesrovnatelně nízká. Rád bych znal odborný názor na věc, jelikož jsem kontaktní člověk, dodržuji veškerá opatření, ale dle mého názoru se nedají dodržet naprosto ze 100 procent. Navíc v místě bydliště nemám svou rodinu, tudíž bych veškerý čas strávil pouze a jedině se svou partnerkou. Obecně lze konstatovat, že 4 přátelé považuji za svou rodinu a přístup mé partnerky, ačkoli neustále zmiňuje zodpovědnost, mi přijde přehnaný.
Děkuji moc.
Vladimír
partnerský vztah
Dobrý den, nikdo nebyl v současné situaci vystaven stejnému problému, jako tzv. pendleři. Manželova firma funguje, tj. žádali, aby přijel na ony naší vládou požadované tři týdny. Mým problémem není ani strach z koronaviru, ani nemám problém nosit roušku, nakupovat jednou týdně, nestýkat se s dalšími lidmi, nebo to, že se nudím, případně mám ponorku. Mým problémem je rozdělená rodina, kdy tuto situaci musíme zvládat každý zvlášť, v jiné zemi. Kdyby manžel neodcestoval, o práci by přišel. Je mi velmi smutno a hlavně "nevidím na konec". Mluví se o hranicích zavřených rok, i déle... Manžel je mi v běžném životě nejlepším přítelem, proto odloučení velmi těžko zvládám. Navíc máme hospodářská zvířata, o která se dočasně stará manželův otec (jsou mimo místo našeho bydliště). Co bude, až se vrátí do požadované karantény, to se nesmí starat ani o ně? Bojím se následného udávání... děkuji Vám za odpověď. - otázka upravena poradcem
Hanka
tíha sociální izolace
Všude kolem je najednou takový klid. Ani na Úřad práce si mě nezvou, aby mě nutili hledat si zaměstnání. Tak celý den pročítám internetové stránky, jak jsem zvyklý.

Kontakt s lidmi postrádám stejně jako v běžných dobách. Ale asi jsem mu už trochu odvykl. Odloučení od lidí mě ochuzuje, ale zároveň mi dává určitý druh ochrany.

Před měsícem jsem se objednal na vyšetření kvůli časté únavě a bolestem hlavy. To ovšem pociťuji už víc než dvacet let. Testy odhalily lymeskou boreliózu, tak jsem dostal antibiotika. Nejsem si jistý, jestli se vlastně chci uzdravit.

Tak abych se dopracoval k nějaké otázce: Je se mnou něco v nepořádku, když se ve všeobecné karanténě cítím vlastně spokojenější než dřív? Když cítím, jak mi imponuje, že se svět zpomalil? Když jsou mi k smíchu pošetilci,co naříkají, kolik musejí vykonat důležitých činností, a nemohou? Je to dáno mou osobní flustrací, nebo je směr, kterým se vydalo lidstvo, tak chorobný, že současná pandemie ho víceméně léčí? - otázka upravena poradcem
Radek
partnerský vztah
Dobrý den,
žiji ve větším městě a já i má žena máme hodně práce. To je jeden z mála důvodů, proč jsem si v minulosti našel a udržuji další dva vztahy. Původně nebyl v plánu ani jeden vztah, ale situace dopadla tak, jak dopadla. Obě milenky o sobě nevědí, vědí jen o mé ženě. A žena samozřejmě neví o nikom jiném. Bohužel, všichni tak nějak zastáváme práci, kterou lze vykonávat vzdáleně, máme tedy HomeOffice. A to je problém. Jsem ted neustále pod dohledem ženy a obě milenky jsou navíc příliš uvědomnělé v tom, že chtějí stůj co stůj dodržovat karanténu a nikam nechodit. Nejsou to zrovna sousedky, takže cesta za nimi vyžaduje nějaký čas, který v aktuální situaci nejsem schopen před ženou obhájit. Bojím se, že o obě milenky přijdu. Horší je to i o to, že má žena nemá častější potřebu, jak sex 1x týdně, někdy i jednou za dva týdny (dříve to bylo častější, ale poslední roky je to špatné). Nevím, co mám dělat.
Max
partnerský vztah
Dobrý den, neshodneme se s manželem na intenzitě dodržování opatření proti nákaze koronavirem. Manžel 57l. a má Chopn, měl práci v první linii, dal raději výpověď, což chápu. Já pracuji v práci, kde mám každý den cca 50zákazníků ( jsme chráněni bezpečnostním sklem, ale 100% ochrana to není). Nyní jsem doma s dětmi, ale až otevřou školy, chtěl by manžel abych dala také výpověď. Nechci ho ohrožovat nákazou, ale nevím co mám dělat. Práce se mi bude shánět pak velmi těžko, všude bude nákaza hrozit. Děti to můžou přinést pak i ze školy.Předem děkuji za odpověď. A.
Aneta
psychické reakce na stres
Dobrý den, je mi 65 povedlo se mi nakoupit mouku, vejce, rýži, těstoviny, mléko a nějaký alkohol, mrazák mám plný chleba. Potravin mám na 3 měsíce.
Ovšem je mi vše ostatní jedno, nezajímá mně jak se má rodina, důležité je pohodlí mé a mého blízkého. Nejraději bych ty co se schází více než ve 2 nahlásila.
Je to normální?
Jarmila
psychické reakce na stres
Již dlouho mám problém s nespavostí depresivního původu a proto užívám dlouhodobě antidepresiva, která pomáhají. Ale v současné době nespavost propukla opět naplno. Spím sotva hodinu za 24h. Čím to může být? Je to dlouhodobou nečinností? Co byste prosím poradili?
Monika
tíha sociální izolace
Ráno vstanu, sednu do auta a jedu do práce. Silnice prázdné, jsem tam o 20 minut dřív než obvykle. V kanceláři ani noha, všichni pracují z domova. Bože ten klid a to ticho, žádné otázky, žádné vyrušování. Moje produktivita stoupla o 100%. Odpoledne jsem doma opět rychleji. Celá rodina se i s kočkou jdeme večer projít k lesu, bez roušek, nikde ani noha, žádný rámus od aut a letadel, jenom ptáci zpívají. Asi mne budete nenávidět, ale já si to užívám, mně se to líbí!
Jan
ekonomické problémy
Dobrý den, můj jediný příjem je z nájmu bytu a teď jsem se dozvěděla, že nájemce by nemusel platit nájemné. Co mám dělat? KDO MĚ TY PENÍZE ZAPLATÍ???!!
Co mám dělat, čekat do května 2021 je pro mě naprosto nepřijatelné.
Zdeni
psychické reakce na stres
Dobrý den,
jak mám situaci vyřešit, když stres "zajídám". Existují nějaké techniky, jak se stresu zbavit? Pracuji z domova, dítě už mám větší, takže neřeším domácí vyučování. Takže vlastně se mi nic zvláštního neděje, ale nervy pracují.
Děkuji - otázka upravena poradcem
Anička
psychické reakce na stres
Tak už jsem doma přes 2 týdny na homeoffice, k tomu pečuji o 4 děti (5 až 17let) a už mi z toho migne. Každý den chodím hodinu běhat, abych se úplně nezbláznil, manželka chodí do práce (závidím). Roušku už jsem odhodil, mám na ně fyzickou reakci a nikdo na světě mne již nikdy nedonutí si ji nandat. Na nákupy nosím sportovní šátek. Koho z naší vlády nebo komise pro Covid-19 musím pokousat, abych ten stres odstranil? Děkuji. (Už se jen směji, ještě že to mám do Dobřan jen malý kousek cesty.)
MM
obtíže v rodině
Co mám děla s jedenáctiletou vnučkou, když je od rána do večera "na telefonu". Rodiče to považují za normální, ale já mám pocit, že asi úplně zblbne. Snažím se jí zabavit nebo alespoň zapojit do domácích prací. Je ochotná i trochu pomáhat, ale i u toho musí mít něco puštěného z telefonu. Rozumní lidé by jí ho prostě na část dne sebrali, ale to její rodiče nejsou. Nebo je to normální a moderní. - otázka upravena poradcem
babička
tíha sociální izolace
Dobrý den, s přítelem bydlíme každý ve svém bytě, normálně se vídáme o víkendech a příležitostně i přes týden. Teď se pro jistotu nevidíme už od 7.3., jemu je 69 let a je kardiak, chrání se, dodržuje všechna pravidla. Já také dodržuji všechno potřebné, ale chodím 2x v týdnu do práce (MHD a nezodpovědní kolegové). Zažívám pochopitelně úzkosti, které po dřívějších zkušenostech umím částečně zvládnout. Chtěli bychom se vidět, určitě by to mé psychice prospělo, ale bojím se, abych ho nenakazila, když mohu být nakažená i bez příznaků. Ale strašně mi chybí. To dilema a neschopnost se rozhodnout, zda se sejít, či nikoliv, je pro mě snad horší, než to, že se nevidíme. Pořád o tom přemýšlím. Vždyť mi jinak nic nechybí, jsou na tom lidé mnohem hůř. Možná to s tou zodpovědností přeháním. A možná, že už mi pomohlo jen to, že jsem to napsala... děkuji za případnou odpověď.
Martina
problémy s karanténou
Dobry den. Delsi dobu pobyvam s rodinou ve Svycarsku. Zamestnavatel nam doporucil home office, a toho se drzim jiz mesic. Nicmene posledni dobou pocituji, ze pri praci z domu, kdy je clovek vyrusovan detmi, se nedokazu poradne namotivovat a soustredit. Manzelka mi v tom pomaha jak muze, nicmene udrzet petilete hyperaktivni dite na uzde jinak, nez televizi, bohuzel moc nejde - hlavne kdyz mame jeste trimesicni dite. Ja pomaham co muzu ale primarne musim resit pracovni povinnosti. Mame sice vrele sousedy, se kterymi si muzeme poklabosit na zahrade, nicmene distanc od pribuznych v CR, od kolegu z kancelare a pratel se kterymi se pravidelne stykame, nam uz vsem zacina lezt do hlavy. Prosim o radu ci nasmerovani jak to zacit znovu zvladat. Dekuji pekne
Jimmy