Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| vztahové problénmy v širší rodině| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| rozvod a děti| věkový rozdíl mezi partnery| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| nenaplněná láska| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| manželovy kamarádky| problém navázat vztah| neimponující muž| problematické manželství rodičů| osudová láska| sourozenecké vztahy| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| ženské přátelství| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| "pauza" ve vztahu| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv alkoholu | problémy se spánkem| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

krize vztahu
Dobrý den, prosím Vás o radu. S partnerem jsme spolu 5 let, přes rok spolu žijeme. Máme společné zájmy, přítelé, donedávna stejnou práci. Do konce listopadu bylo mezi námi vše v pořádku, nikdy jsme se nehádali. Před 2 týdny byl ale partner na schůzce s kamarádkou ze střední a zapřel mi to (vždy mi o tom předtím řekl). Navíc se vrátil až v 6 ráno. Od té doby je podrážděný a vím že si pořád píšou. Když jsem na něj uhodila tak mi řekl, že už to není mezi námi jako dřív a že neví jak to spravit. Včera navrhl že si dáme pauzu a uvidiíme jak to bude, jestli se to spraví. Nechce ale po mně, abch se odstěhovala, takže jsem pořád v našem bytě!! Je to pro mě dost složité, protože v polovině ledna nastupuji do nové práce, takže teď jsem celé dny doma a akorát se užírám. Snažím se chodit na různé akce, abych se mu trochu stala vzácnější, ale je pořád podrážděný. Děkuji Vám
Kristýna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kristýno. Nevím, co vám poradit - do konce listopadu bylo podle vás vše dobré, pak najednou radikální zvrat po setkání s přítelovou spolužačkou? Nevím, za 5 let se partneři asi někdy pohádají, je samozřejmé, že nežijí v plném harmonickém souladu pořád. Hádky, pokud jsou ve finále konstruktivně řešeny, jsou užitečné a důležité. Takže "nikdynehádání" je mi vždy podezřelé. Možná mezi vámi něco leželo delší dobu, ale on o tom nemluvil. Problémy byly nejspíš zametány pod koberec, a to je to nejhorší, co může být. Spolužačka asi nebude příčina, jen něco akcelerovala. Takže - co byste teď měla dělat? Důležité je domluvit, proč pauza, do kdy pauza, a nějaká pravidla právě okolo bydlení. Mít pauzu ve společném bytě je téměř kontraproduktivní, nevím, jak si takovou "pauzu" představit v reálu. Držím palce.
otázky početí, těhotenství
Dobrý den,
navazuji na Petronelu, mám pro to úplné pochopení, také se bojím těhotenství, od 30 mě s tím všichni straší jak jsem stará. Ted je mi 35 let a okolí bije na poplach. Přitom jsem jen chtěla poznat sebe, svět a partnera. Ze všech stran cítím nepochopení.Člověk se v nadměrném množství informací ztrácí. Přitom jsou prý země např. Itálie, kde ženy běžně rodí dítě později. Člověk je už úplně zblblej v dnešní přeinformované společnosti
Alena pro Petronela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Aleno. Děkuji a přeposílám :-)
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den, asi začnu tím, že mi je 16 let. Mám už nějakou dobu partnera, kterému je 38 let, ale na svůj věk vůbec nevypadá, každý by řekl, že je mladší, jak vzhledem, tak i trochu povahou. Je nám spolu dobře. Rozumíme si jako kdyby mezi námi žádný výrazný věkový rozdíl nebyl. Cítím se v bezpečí a plně mu důvěřuji. Před ním jsem měla svého prvního přítele, který byl o dost mladší než ten současný, ale s ním jsem se tak dobře necítila. Jenomže mě trochu děsí ten větší věkový rozdíl. A tak se Vás chci zeptat jestli má vztah nějakou budoucnost. Předem děkuji za odpověď.
Štěpánka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Štěpánko. Máte teď, ve svých 16, opravdu potřebu řešit budoucnost vašeho vztahu?? To přeci ukáže čas. 22 let je opravdu dost velký rozdíl, nejen fyzický, ale hlavně mentální, v nabrání životních zkušeností. Na vašem místě bych si užívala to vše, co u něj nyní cítíte a nepřemýšlela nad tím, jak  to bude za 10 a více let :-)
problémy v komunikaci
Se změnou jeho životního stylu souvisí i moje podezření na jinou ženu. Samozřejmě nemám jistotu (což mě dost ničí, mám radši nepříjemnou pravdu než lhaní a mlžení). Ale vše tomu nasvědčuje. Mimo jiné je stále pryč večer - tolik nově nabytých kamarádů, se kterými musí do hospody, neměl za celý dosavadní život. Je věčně na telefonu, na kterém schovává konverzace v messengeru, když náhodou projdu kolem. Fyzicky se mě nedotkl už 4 měsíce, nemyslím tím jen sex, ale jakýkoliv fyzický kontakt, třeba při míjení se ve dveřích :)
Celou dobu si říkám, že to vydržím, že to je prostě jen nějaké přechodné období, krize, ale začíná se to dotýkat dětí, které s ním ani nechtějí být, stežují si, že na ně křičí. A celá ta nejistota, když nevíte na čem jste a ten druhý s Vámi prostě nemluví, je hrozná.
Já bych vlastně i chtěla, aby třeba někoho měl a řekl to. Můžu se tak od toho odpíchnout a řešit. Takhle nemůžu nic.
Hannah - 2.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aha, takže nás jiná žena napadla obě...Ale jak byste to řešila??Ultimátem? Vyhazovem?Hannah, tady je každá rada drahá. Manžel je zaseknutý a nehýbe se z místa, praktikuje politiku mrtvého brouka - to je to nejhorší. Doporučuji vám začít spolupracovat s partnerským psychologem, on to odmítne, to je jasné, ale začněte chodit vy sama. Určitě spíš najdete nějakou cestu, jak reagovat a fungovat. Když budete mít možnost naživo popisovat konkrétní situace, bude to efektivnější, než takto.
problémy v komunikaci
Dobrý den,
potřebovala bych poradit, jak komunikovat s človek, který s Vám mluvit nechce. Já i manžel máme 41 let, v manželství jsme 10 let. Máme 2 malé děti (6 a 8 let). Manžel po 18 letech změnil v létě zaměstnání a tato změna změnila i jeho. Já se to snažím chápat, ale začíná to být nad mé síly. Změnil celý svůj životní styl, nejí, co uvařím, chodí každý den posilovny. kupuje si nové drahé oblečení a přestal se úplně zajímat o rodinu (možná částečně o děti, o mě úplně). Za celý den si řekneme tak 3 věty: Ahoj. Jdu cvičit. Dobrou noc. Sám od sebe nikdy konverzaci nezačne. Všechny rady, které jsem kde vyčetla jako: mluvit v klidu, ve správném načasování, nekritizovat, dávat prostor k vyjádření... prostě nefungují, pokud ten druhý jen pokrčí rameny, nasadí sluchátka a kouká do počítače. Vážně nevím, jak s tím pohnout.
Hannah - 1.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ano, Hannah, nemluvení je nejúčinnější projev opozice a nezájmu, ve vás to musí vyvolávat pocit naprosté bezmoci, chápu. Napadá mne, zda v nové práci nepotkal nějakou ženu? Ale jdu číst dál.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
ráda bych znala Váš názor na mou situaci. Mám přítele 4 roky, se kterým jsme se dohodli, že u mne bude polovinu měsíce (dvakrát,občas 3x v týdnu) a že bude na nájem přispívat 2500,-. Žiji v nově zrekonstruovaném domě, nejsou potřebné žádné investice, pokud něco zhodnocuji(obložení schodiště kobercem, vybavení druhé koupelny) vždy ze svých peněz. Mám dvě děti pět a sedm let. Připadalo mi vhodné, aby partner přispíval na nájem,však to taky, byť půlku měsíce užívá. V tom je i spotřeba energií,peru taky povlečení a ručníky a ponožky, které u mne zanechá. Partner má ale s touto částkou a občasným nákupem pečiva, problém. Začaly tím neskutečné dohady. Má pocit, že po něm chci hodně. Ale on si ke mne jezdí luxovat své auto, uskladnil v garáži své kolo. Nevím co dělat. Podotýkám, že má ještě svůj byt,kde platí pronájem má 2 velké děti z manželství, ale nyní si koupil nové auto za 500tis. Nevím jak dál. Nevidím budoucnost. Co se týká koníčků, velmi si rozumíme....Ale....
Jana S.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Chce to si někdy spolu sednout a jasně si vydefinovat pravidla ohledně placení s tím, že si v klidu a míru řeknete jak a co, a proč. Nevím, jestli je váš přítel "držgrešle", ale trochu to tak vypadá. Ekonomické problémy ve vztahu a nevyváženost toho, co kdo platí, to je velký vztahový "červotoč". Jste spolu 4 roky, jak je možné, že jste se na financování nedomluvili dávno? :-) Udělejte změnu co nejdříve, čím později, tím hůře se zavedené věci mění.
hledání sebe sama
Nyní mám přítele, se kterým jsem konečně šťastná, chová se ke mně tak, jak si myslím, že si každá žena zaslouží, a rozumíme si. Jediný "problém" vidím já osobně v tom, že je skoro o 10 let mladší. Vím, že na věku dnes moc nezáleží, a on opravdu působí vyspěle. Promluvili jsme si a zdá se, že je to hodný kluk (chlap), co chce to samé co já (rodinu a zázemí). Někdy za pár měsíců plánujeme sestěhování. Radost mi ovšem kazí myšlenky na to, jak mi tikají "biologické hodiny" a že třeba nebude chtít dítě tak "rychle" (párkrát jsem mu naznačila, že já mám bohužel už jen tak cca 5 let), taky se obávám zdravotních komplikací, že to prostě u mě vzhledem k vyššímu věku nepůjde. :/ (To nemám nijak podložené, jsem prostě samý strach). Už teď přemýšlím o tom, že pokud by přítel dítě, potažmo nejdříve svatbu nechtěl, tak se prostě budu muset cca za 2 roky zase sbalit a jít dál. Nechci skončit jako "stará panna" a bezdětná. :/ Sama se na sebe zlobím, že si život vůbec neužívám, ale co mám dělat? Děkuji - otázka upravena poradcem
Zuzana 2.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
S přítelem jste šťastná, to je to nejpodstatnější. A to asi proto, že vás má opravdu hodně rád. Pak určitě bude rozumět i vašim potřebám. Kde se ve vás bere "samý strach"? Z čeho? Možná z neperspektivních vztahů po rozvodu. Ale důležité, snad nejdůležitější, je, abyste věřila ve svou šťastnou hvězdu a nebála se dopředu něčeho, o čem nevíte, jestli to tak bude, nebo ne. Strach z budoucna je něco, co nás paralyzuje, a negativně ovlivňuje. Těšte z přítomnosti a těšte se i na budoucnost. Váš přítel o vaší touze po dítěti určitě ví :-)
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko, bohužel nevím, kam tento dotaz zařadit. Je mi 35 let (brzo 36) a poslední dobou mě dost trápí, že ještě nemám rodinu a děti. Byla jsem sice už vdaná, v tom vztahu skoro 11 let, ale bývalý manžel byl cizinec, který u nás dlouho studoval (medicínu) a tak jsme početí rodiny odkládali na dobu, až dostuduje. Když se to konečně po letech povedlo, šel náš vztah tzv. do háje. Poté jsem měla několik neperspektivních párměsíčních známostí, které nikam nevedly (já to vždy brala vážně, bohužel ne dotyční, ale dnes vím, že to prostě nebyli partneři pro mě a štěstí bych s nimi asi nedošla). Jsem ve věku, kdy téměř všechny mé kamarádky a příbuzné mají děti a já se cítím jaksi "opožděná", zbytečná. Nemám ani nějakou kariéru, hodně peněz, přijde mi, že jsem v životě nic moc nedokázala. :/ Nemám čím "oslnit", abych tak řekla. Nechci, aby to vypadalo, že chci dítě jen proto, aby na mě bylo takříkajíc něco "zajímavého"...to tak není. Opravdu bych ho chtěla sama za sebe. - otázka upravena poradcem
Zuzana 1.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Zuzano, nejprve přejdu na druhou část vašeho dotazu.
problémy v sexu
Dobrý den,
s manželem jsme spolu tři roky, z toho od března manželé a od té doby spolu i bydlíme, teď máme tříměsíční miminko. Mě je 28 manželovi 30. V sexu jsme nikdy problémy neměli, teď s narozením dítěte je v této oblasti dle mého názoru problém velký. Od porodu jsme spolu spali jen jednou, přitom až téměř do konce těhotenství jsme měli sex minimálně dvakrát do týdne. Začínám mít obavy zda jsem ještě pro manžela atraktivní, protože mi ještě zbylo par kil navíc. Napadlo mě také zda v tom nemůže hrát roli, že byl manžel přítomen u porodu. Na druhou stranu ten jeden sex hned po šestinedělí proběhl uplně normálně, myslela jsem že prostě zase normálně naběhneme do sexuálního života. Manžel se vymlouvá že je unavený, protože ho dítě v noci budí. Teď už ale často spí i celou noc a ani předtím nijak nebrečelo, spíš mě budila nalitá prsa než že by se dítě ozývalo hlady, proto mi to příjde jako výmluva, on k němu přece ani nevstává. Co si o tom myslíte? Už mě nebaví ho pořád přemlouvat.
Aneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přeji vám hezký den, Aneto. Nevím, co vám jako psycholog můžu poradit, důvodů může být více. Nepřemlouvejte ho, to je ponižující, pokud nereaguje na vaše výzvy a vymlouvá se na únavu, je možné, že je opravdu unavený - prostě z jiného režimu vaší rodiny, jen z přítomnosti vašeho miminka. Nemusí to být fyzická únava, ale i psychická. Ta kila navíc mu určitě nevadí, vždyť jste měli sex i ve vysokém stádiu vašeho těhotenství - to některé muže odrazuje. Nechte to nějakou dobu plynout, ale rozhodně nezanedbávejte fyzickou dotekovost, něžnosti, mazlení, líbání, a slova "mám tě rád". Věřím, že se to brzy upraví, nezoufejte :-)
smrt blízkého člověka
dobry vecer pani doktorko a Vam Vsem,je to uz osm mesicu,co nam zemrela dcera,je mi to tak lito,nemuzu se s tym smirit,porad na ni myslim,psal jsem Vam jiz dvakrat,radila jste mi,abych se poradil s psychyatrem,ale nechal jsem to jen na sobe,veril jsem sam sobe, ze to nejak zvladnu,budu mit dostatek sil,nejde to prekonat,laska k dceri je moc silna,ted uz je pozde,jen vzpominky na ni zustaly,vim ze nejsem sam co ma takove trauma,zarmutek,potreboval bych k sobe nekoho,abychom se navzajem vyplakali a vyzpovidali v to nestesti,zatim jsem nikoho k sobe nenasel,verim tomu ze se nekdo najde,bude se mnou vse zdilet.....,taky s dcerou porad mluvim,vim ze me posloucha,je u me,je tomu rada,vim, ze se jednou spolu znovu setkame v jinem svete,take chci rici Vam Vsem co Vas potkala podobne jak me,takova bolest, utrpeni,verte tomu,ze Vasi blizci,kteri Vas opustili jsou porad s Vami, naslouchaji Vam...,budou Vanoce nase nejkrasnejsi svatky, tak si na ne zavzpominejte,budou tomu radi ...
radomir
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý radomíre. Odpovídám se zpožděním, za což se vám velice omlouvám. Vánoce již proběhly, máte za sebou první vánoce bez vaší dcery , muselo to být velmi těžké, to si opravdu dovedu představit. Ale čas běží dál, váš život také. Moc vám přeji, aby čas postupně zmírňoval vaši bolest, a také, abyste se potkal s někým, s nímž své trápení budete moct sdílet. Existují i linky důvěry, když vám bude hodně zle a smutno, můžete živě zavolat a mluvit o všem, co cítíte. A je dobře, že si s dcerou povídáte - v duchu, nebo nahlas. Věřte tomu, že jste na sebe napojeni.
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
mám prosbu o radu jak se zachovat.
Jsem vdaná 28 let, děti máme dospělé. Protože manžel pracuje na směny, využil volného pokoje syna a odstěhoval ke tam.¨
Tedy myslím,že to původně bylo kvůli těm šichtám.
Asi rok jsme normálně fungovali, po roce jsme se začali odcizovat, hádali jsme se kvůli maličkostem. V červnu jsme jeli na dovolenou, tam jsme se sblžili a bylo to moc hezké.
Po návratu domů po čase byl zase vše při starém. V září mi manžel sdělil, že si chce jít svou cestou.Našel si byt, ale neodstěhoval se tam. Fungovali jsme jao kamarádi, řešili společně věci kolem domu, domácnosti. Jeli na nákup.
Pro mne to bylo velmi vyčerpavající a často jsem chtěla od manžela vysvětlení a snažila jsem se vysvětlit, že bych ráda vše napravila, že jsem si neuvědomovala do čeho se řítíme. Vždy mi odpověděl, že by to už nemělo cenu, že jsem celý život v něm viděla jen toho špatného a že není co napravit. Ale stále zůstávat doma.
Po mé hyst. scene odešel. Co ted?
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jano, to vše, vývoj vašeho vztahu, je tak složité, že vám nemohu kompetentně vůbec odpovědět. Potřebovala bych znát historii vašeho vztahu. Zcela rozhodně vám doporučuji přímou spolupráci s partnerským psychologem - je nezávislý a může vás vnímat oba dva - co se děje, zjišťovat, proč. Pokud by manžel nebyl ochotný, běžte sama, rozhodně to bude pro vás i tak velice užitečné, věřte mi.
problémy v sexu
Dobry den, s manzelem si spolu rozumime, ale mame problemy v sexu. Vytyka mi, ze jsem uzavrena a ze jsem se po narozeni ditete(4 roky), zmenila, nejsem naruziva, je to stereotyp, a odmitam nektere sexualni polohy. Muz chodi na stranky swingers a nechape proc to odmitam, kdyz jine zeny si to uzivaji. Me to nelaka, i kdyz nekolikrat jsem s nim ve swingers klubu byla, sledujeme tam jine pary a pridame se vedle nich (k vymene partneru me nenuti). Kazdopadne kdyz nevyrazime pravidelne, je u nas napeti a stale resime muj lhostejny pristup k sexu. Je pravda, ze me sex moc nezajima a sama uz temer iniciativu nevyvijim. Do klubu s manzelem jdu opravdu z nutnosti. Nudi me to tam a nebavi. Jak najit rovnovahu? Chci aby byl manzel spokojeny, ale na druhou stranu swingers provozovat nechci. On si mysli, ze jsem v tomto nenormalni. Mame navstivit sexuologa? Napjatych momentu a vycitek je cim dal vic a samozrejme to ma vliv i na nasi komunikaci a citim, ze se pomalu od sebe vzdalujeme. Dekuji
Darja
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Darjo. Sexuologa nemá smysl navštěvovat, málokterý je psychoterapeuticky orientovaný a těžko by s vámi probíral potřeby každého z vás více podrobně, má erudici na vyšetřování funkčnosti. Myslím, že u vás se jedná o postupně se vytvářející psychický blok. Manžel na vás vyvíjí tlak v různých podobách - díky tomu se spontánní touze po intimitě spíše vzdalujete. Ale protože nejste náruživá, on potřebuje adrenalin. Tak je to takové trochu zacyklené. Doporučovala bych partnerského psychologa :-)
vlastní právo na život podle sebe
Dobrý den, jsme s přítelem 1,5 roku,nemáme žádné společné zájmy, nejí to, co já uvařím, protože já držím zdravou stravu,on má rád fast food, nemáme ani společné sporty.Proto přemýšlím, jestli má cenu budovat budoucnost s někým, se kterým nemám nic společného.Před přítelem se mi líbil jeden bývalý kolega z práce,měl holku, takže jsem respektovala jejich vztah(už nemá, rozešli se, teď je sám, píšeme si tajně každý den). Zjistili jsme,že máme toho hodně společného-zájmy, sporty i jídlo. Takže nevím, zda mám být s člověkem, který má toho víc společného jako já, nebo kluk, který nemá se mnou skoro nic společného.Když jsem s nynějším přítelem začala chodit, tak jsem se s ním chtěla/chci rozejít, ale bylo/je mi ho líto, nemá to v životě lehké, říkal, že se ani rozcházet nechce. Snaží se,chce dělat kompromisy, roli tatínka by zvládl asi dobře, udělal by pro mě první poslední, má mě rád takovou jaká jsem. Nechci zase litovat toho, kdyby nebyl bývalý kolega "ten pravý". Díky moc za radu. - otázka upravena poradcem
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Anno, kdybyste neměla s přítelem nic společného, nebudete s ním ve vztahu 1,5 roku. Něco vás přeci spojovat muselo. Jinak ale - podle toho, jak se cítíte v daném vztahu, nemá smysl v něm dále pokračovat, ať již to s kolegou dopadne jakkoliv. Buď sázíte pragmaticky na jistotu - byl by dobrý otec, a zároveň je ve vás soucit - ale - myslíte si opravdu, že by to bylo udržitelné na celý život s tím, že byste mohli být ve vztahu šˇastní, vážit si jeden druhého, atd.? Já ten pocit nemám...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,mám ženatého přítele,již osm let,před rokem se odstěhoval od rodiny(má dva syny,již dospělé) do pronajatého bytu v paneláku,ale stále se vrací domů na víkendy a kdykoliv jeho rodina potřebuje,má ke své rodině silnou vazbu,ale mě to ubíjí a ničí,nedokážu mu dát prostor k řešení situace...protože to všechno trvá strašně dlouho....a také nechci být za otravnou,vyčítavou ženskou...nejsem naivní,ale věřím,že mě opravdu miluje,ale zároveň nechce ublížit své rodině...a tak ubližuje všem....a já,husa, nemám sílu ho poslat ke všem čertům...ještě dodám,že jeho rodina o mé existenci nemá ani ponětí....poradíte,prosím?...co dělat??
Monika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Moniko. Radu nedám, jen zpětnou vazbu mě, jakožto zkušené partnerské psycholožky. Nezdá se mi, podle vašeho popisu, že by to mělo v budoucnu šanci na pozitivní vývoj ve smyslu jeho deklarace - odcházím k jiné ženě, kterou miluji a chci s ní žít. Ano, udělal jeden krok - odstěhoval se jinam, ale přesto o vás jeho žena stále neví. Určitě tuší ( 6.ženský smysl je neomylný ), ale raději nepátrá, nechce nic vědět, nechce urychlit odchod svého manžela, ať jsou již důvody jakékoliv - od pragmatických, po citové. Co máte dělat, abyste jej získala jen pro sebe na oficiální rovině? Asi od něj odejít s tím, že ho milujete, věříte, že on vás také, ale takto už žít nemůžete a nechcete. Pokud se rozhodne pro vás, ať se ozve a budete to řešit...
děti partnerů
Dobrý den,

jsem ve vztahu 12 let, z toho jeden a půl roku jako manželé, můj manžel se mnou vychovává jednoho syna z předchozího vztahu od jeho dva a půl roku. Spolu máme ještě jedno dítě, které letos nastoupilo do první třídy. Manžel mi často vytýká, že se zastávám neustále staršího syna. Podotýkám, že syn je talentovaný na sport, je velice inteligentní, nicméně druhé dítě má problémy ve škole, neustále zlobí, ale manžel na to nereaguje, že prý je malinký, proto zlobí, nevím si s tím rady, Neustále je u nás kvůli tomu doma křik a neustále hádky, Dokonce na třídních schůzkách staršího paní učitelky vychvalovaly a chlap nechápal proč, a když učitelka o mladším řekla, že zlobí, tak byl na ni hrozně naštvaný. děkukji za radu
Katarína Mitanová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Katarína. Víte, čeho jsem si všimla? Když mluvíte o vašem synovi z předchozího vztahu, říkáte SYN. Když mluvíte o tom druhém, říkáte - DÍTĚ. Rada? Zkuste si sama sobě upřímně odpovědět na otázku, zda děláte mezi svými dětmi rozdíly, a pak jděte teprve ve své analýze dál. Co kde drhne, a proč asi... Působí to na mne tak, že manžel trpí především na svého syna, vy více na prvorozeného, ať už je to z jakýchkoliv důvodů. Potřebujete o tom spolu nekonfrontačně mluvit - o tom, co si přejete ve vztahu, co v rámci výchovy... :-)
nedotažený rozchod
Dobrý den paní doktorko. Mám problém a vůbec nevím co s tím. Měla jsem přítele skoro pět let. Před více jak rokem jsme se rozešli. Ty roky byly těžké. Umřeli mi dva kamarádi. Přítel začal podnikat se svým bratrem a k tomu se zadlužil. Nevyšlo to a on se z toho zhroutil. A aby toho nebylo málo umřel mi dědeček. Oba dva jsme byli citově vyčerpaní. Začali jsme se hádat kvůli maličkostem, ale stále se milovali. Vím, že jsem byla dost citlivá. Rozešli jsme se. Nejdříve mi řekl, že se potřebuje srovnat a vše vyřešit. Takže byla otázka toho, že se k sobě vrátíme. nějaký čas jsme se sházeli poté se to utlo. Nyní před třemi měsíce se opil a volal mi a přijel ke mně jak byl hloupý a jak mu chybím. Vzápětí mi řekl, že mu to takhle vyhovuje ten čas a že by to už nešlo. Ale stále mě kontaktuje. Stále se sem tam scházíme ta vášeň a chemie tam stále je, ale řekl mi, že už to v hlavě nebude mít nikdy v pořádku, a já na něj stále myslím. A mám ho ráda. Nevím co s tím.
Majda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Majdo. Váš vztah prošel hodně stresovým obdobím, každý z vás jste od toho druhého potřeboval oporu, podržet, ale neměli jste na to kapacitu. Vás to vše tak energeticky vyčerpalo, že jste byla přecitlivělá a dávala to jasně najevo prostřednictvím svých projevů. Chybíte si oba, o tom není pochyb. Nechala bych teď na něm, jestli si vás bude chtít nazpět vybojovat se vším všudy. Pokud ne, zkuste tuto kapitolu vašeho života uzavřít a jít dál. Bez něj, sama za sebe. Vypadá to nyní, jako by vás nedokázal nechat odejít ze svého života, ale zároveň vás nedokáže kompletně přijmout do svého života...
nejistota ve vztahu
dobry den paní doktorko,prosím o radu.po 30 letech se mi ozval clověk s kterým jsem krátce chodila.on byl na vejšce,mel to v sobe srovnané,věděl co chce,byl spolecensky a já cerstve v novém zaměstnání a ja ticha nespolecenska dušicka.rozešel se se mnou s tím,že jsme každý jiný.dva roky nato se ozenil a s manželkou je dodnes.ted jsme si zacali psat po socialnich sitich.a ja si říkam proc se mi najednou zacina ozyvat?proc zrovna me?co za tím je?protože to psaní je takové,že ho zajímá muj život.jestli s nekym jsem.takovy to vseobecny psani ho nebavi.trochu jsem zjistila,že tam bude manželská krize.nechci být terapeutkou,převoznicí-už jsem to jednou v životě zažila.pak se dotycny otrepal z krize a me poslal do haje zeleneho.dokonce mě výhledově pozval na kafe.mám z toho zvláštní pocit a vůbec se mi nechce.mám dost svych starostí ,nato ,abych dělala vrbu někomu jinému-což jsem mu napsala na což on se na měsíc odmlcel,a pak zacal znova psat.mám si s ním psát?a mám s ním jít na kafe?jak si to mam cele v sobě přebrat?děkuji a přeji hezké Vánoce Věra
Věra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Věro.Nechcete dát hlavně na své pocity? Jestli se vám na kafe nechce, slušně to pozvání odmítněte. Nechcete mu dělat terapeutku v rámci manželské krize - pokud přeci jen půjdete, nedělejte ji. Ale vy se toho bojíte. Možná je jeho zájem o vás nyní satisfakcí. Nicméně -  můžete si povídat případně vyváženě o životě - vašem, jeho. Držte si své hranice. A myslím, že roli převoznice se určitě budete umět vyhnout :-)
bývalí partneři
Dobry den,nevim co uz si mam myslet a je mi hrozne moc neprijemne par veci.Jedn se o partnerovou byvalou pritelkyni,maji spolu sestiletou dceru se my mame spolu ted prave miminko.Kdyz je u nas jeho dcera je jak vymeneny,kolem ni vi jake ma povinosti a u maleho to ani poradne nevi a nema taky zajem.Jeho byvala partnerka mu kazdy den vypisuje sms,jsou to sms ohledne male a nebo jak neco potrebuje,nezdalo by se mi to divne,kdyby to bylo v poradku,ale uz jak jsem byla tehotna tak jsem byla na vse sama a pritel neustale pomahal byvale a me ve vsem nechal a deje se to porad.Hodnekrat se stalo,ze nase plany mohly jit do haje,bo bejvalka neco potrebovala a muj pritel byl hned k dispozici.Jeho bejvalka je i hodne porad v jeho rodine,u jeho mamky je porad a spini me pomluvami,pritel si me ani nezastane a ani ji neumi rict,ze neni v poradku aby tak casto navstevovala jeho mamku,kdyby to bylo obcas nereknu,ale je to skoro kazdy den.Citim se jak naky vetrelec a na vic a to bych citit nemela.
Linda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lindo. Předpokládám, že má zatím přítel větší vztah ke své 6leté dceři - zná ji déle a je to jeho prvorozené dítě. Nevím, za jakých okolností došlo k jejich rozchodu - jestli to byl přítel, který ji opustil, nebo  naopak. Jak se cítíte, je srozumitelné a pochopitelné.Naprosto. Váš syn je plánovaný? Dejte tomu nějaký čas, ale o svých pocitech s přítelem rozhodně mluvte - jen ne vyčítavě, to by nikam nevedlo. Věcně, ale jasně - tak, aby vás SLYŠEL a vše si uvědomil. Návštěvy jeho ex u jeho matky neovlivníte, důležité je, aby jeho matka akceptovala a milovala i vašeho syna. Zkuste si spolu s přítelem říct, co pro to můžete společně udělat :-) Držím vám moc palce, ať se vše srovná a zharmonizuje!
otázky početí, těhotenství
Nevím,zda to způsobují informace o všech možných rizicích těhotenství v tomto věku,zda je to i obava z nepochopení mých blízkých a samozřejmě obava, jak bych to všechno zvládla fyzicky i psychicky.Nějak si to teď vůbec neumím představit,ale zároveň si neumím představit,že by moje rozhodnutí proti těhotenství ohrozilo můj vztah.Svého přítele miluji natolik,že bych snad zvažovala i rozchod,aby si mohl najít někoho mladšího adekvátně k jeho věku a mít děti bez problémů.Ale představa je to pro mě upřímně hrozná.Nevím, jak se s těmito všemi pocity srovnat.Jsem většinou velký optimista a věřím vždy v to dobré,ale momentálně to nějak nedokážu nastartovat i v tomto ohledu, abych se mohla odvážně pustit do snažení o dítě.Asi kdyby mi bylo aspoň o pár let míň...dokážete mi prosím nějak poradit či povzbudit?Děkuji moc.
Petronela2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Raději, než poradit, tak povzbudit, ne? Petronelo, zkuste věřit svému příteli a svému lékaři. Vašemu strachu rozumím, ale bylo to dříve vaše přání - zkuste se vrátit pocitově do té doby, kdy jste dítě chtěla a přesuňte si to do současnosti. Znám hodně prvorodiček ve 40 a později. Je to něco jiného, víc si miminko a dítě užijete. A pokud by se početí nedařilo dlouho, pak budete mít spolu s přítelem časový prostor k přemýšlení, co a jak dál. Jste optimista, buďte jím dál :-))
otázky početí, těhotenství
Dobrý den,paní doktorko je mi 40 let jsem bezdětná a teprve před cca 3 lety jsem našla opravdu skvělého partnera,který je ale o 7 let mladší.Náš vztah je harmonický a moc si užívám,že jsem v životě konečně šťastná.Po celou dobu říkala,že bych s ním chtěla mít dítě,ale nechtěla jsem ho resp. nás do ničeho tlačit,jsem povahou možná až moc rozvážný člověk a tak se stalo, že téma dítě přišlo až teď.Přítel mi navrhl,že vysadíme antikoncepci.Nejdřív mě to nadchlo, pak ale hned obrovsky vyděsilo.Sdělila jsem mu své obavy a domluvili jsme se,že se zeptám paní doktorky na gynekologii,jaký má na to názor.Ta řekla, že nemáme váhat a hned s tím začít.Nejdřív mě to uklidnilo,ale vzápětí přišel zase ten hrozný strach.Ze všeho,co je s tím spojené a nejvíc z toho,že když dítě nebude,můžu přijít o skvělého partnera. Momentální myšlenka na těhotenství ve mě vyvolává hrozný strach a z toho,jak jsem si to přála,je najednou úplný opak.Pokračování v druhé části...
Petronela1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Petronelo, přecházím na druhou část.
žárlivost
Dobry den pani doktorko,
pritelkyne me upozornila ze ji vadi kdyz zminim v nektere situaci ze jsem to zazil se svoji ex,priklad treba tady jsem byl se svoji ex....chapu ze ji to je neprijemne a rekl jsem ji ze si na to dam pozor protoze ji mam moc rad ale ona je presvedcena ze si na to vzpomenu z nejakeho duvodu ,ze na to vlastne rad vzpominam i kdyz to tak necitim...snazil jsem se ji vysvetlit ze je pro me jedina na svete a ze s tim neco udelam protoze mi na ni zalezi a chci to zmenit. Ted neustale resime to same dokola a ona ma potrebu se k tomu vracet pres to ze ji venuju ohromnou pozornost a davam hromadu lasky..rika veci jako ze uz to nikdy nebude 100% duvera a ze jsem ji zklamal jako bych ji snad podvedl..co mam udelat aby jsme se k tomu nevraceli a neustale se k tomu nevraceli i kdyz nenastal moment kdy bych tuhle chybu udelal znovu...je mi vzdy jen receno at si myslim na co chci a ze to ze to nerikam neznamena ze si na to nevzpomenu..mam ji opravdu rad a nechtel bych ji ztratit
ach jo....
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Vypadá to jako nedostatek ženské sebedůvěry u vaší přítelkyně, možná má z předchozích vztahů negativní zkušenosti s bývalými partnerkami svých partnerů. Je v podstatě netaktní, mluvit o tom, co jste kdy, a kde dělali s vaší ex přítelkyní, ale vy jste to pochopil, přijal, a už to neděláte - přesto mluví ona o nedostatečné důvěře. Nemůžete dělat nic jiného, než děláte, nic dalšího mne nenapadá, děláte to dobře - ujišťujete ji o její jedinečnosti a vaší lásce k vám.
nejistota ve vztahu
3. díl že jsem udělala správně? Celou tu dlouhou dobu jsem jeho chování omlouvala, odpustila nevěru, snažila se být k němu vstřícná a neprudit ho, dávala jsem mu volnost. To se mi asi vymstilo. Mám svou hrdost, ale už nemůžu vidět tu jeho lhostejnost vůči mně a dětem, kdy si manžel opravdu dělá co chce. Všechny věci si neodstěhoval, domů chodí opravdu jak se mu zachce. Možná nějakou milenku má, ale to opravdu nevím. Vždy když jsem po něm chtěla nějaké vysvětlení, nikdy mi pořádně neodpověděl, odpovědi se vyhýbá, nekomunikuje, náš vztah se snažím neřešit, ale už nemůžu takto žít. Jsem taková ne/vdaná. Chodím sama plavat, do kina, do divadla a je mi smutno, když vidím spokojené páry. Svého muže mám ráda, chtěla bych , aby se vrátil, ale vypadá to, že se jeho city ke mně vytratily. Nevím ale proč, nevím o ničem, co bych udělala špatně. Závislá na něm nejsem, mám i své koníčky a kamarády, přesto bych chtěla i partnerský život, který mi moc chybí. Děkuji za radu.
Bety
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jakkoliv ultimáta neuznávám jako konstruktivní způsob hledání cesty dál, pak mi to ve vašem případě přijde jako smysluplný krok. Manžel bojkotuje možnost o čemkoliv mluvit, což je velký tlak na vás a vy máte bezmocně prázdné ruce. Nemůžete dělat nic, a žít stále v ponižující nejistotě, to je velmi diskomfortní. Teď je otázka, jestli si jeho odchod opravdu přejete. Myslím, že jste jej chtěla zalarmovat k nějaké akci, vysvětlení, ale nejsem si jistá, jestli to bral jako jako alarm. Jste v pasti - mluvit o ničem nechce, k psychologovi jít odmítá, existenci jiné ženy popírá. Rozvádět se nechce - nejspíš kvůli dělení majetku? Můj pocit je, že v tom figuruje jiná žena a on neví, jak se ten vztah bude dále vyvíjet, takže před vámi dělá mrtvého brouka. Doporučovala bych vám návštěvu partnerského psychologa jen pro sebe - budete moct lépe popsat vaše manželství i současnou situaci.
nejistota ve vztahu
2. - pokrač. Copak takto jedná táta od rodiny? Kdykoliv se mu chce, tak zmizí na několik dnů a já nic nevím. Když se ptám, tak prý co mi je do toho a proč ho pořád hlídám. To ale není pravda, teď se raději neptám, snažím se soustředit na sebe, ale je mi z té samoty úzko. Jiné příbuzné nemám, jsem sama s dětmi, navíc jsem se kvůli manželovi odstěhovala z rodného kraje. Nerozumím jeho chování .Chová se jako single bez závazků, víkendy je pryč, společná dovolená neexistuje. Chtěla jsem to s ním řešit u psychologa, ale tam ho nedostanu.Ptala jsem se, zda chce rozvod, když mě jako ženu zcela ignoruje. Prý nemá důvod se rozvádět, ale dle mě ani s námi nežije rodinný život. Přitom sám pochází ze 3 dětí, oba jeho sourozenci mají spokojené rodiny.Vždy tvrdil, že pro něj je rodina na 1.místě. Mužovi jsem řekla, že po takové době už nemůžu dál, že mi jeho chování ubližuje. Tvářil se nechápavě. Dala jsem mu nůž na krk: buď se k nám vrátí nebo ať odejde navždy, a to po Novém roce. Myslíte, že jsem
Bety
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přecházím na poslední část vašeho dotazu.
nejistota ve vztahu
Dobrý večer, nevím jak řešit svou situaci. Po 18 letech manželství se mi manžel začal odcizovat. Chodil domů stále později, nebavil se se mnou, s dětmi a ostatními ano, jako bych byla vzduch. Přestal se mnou spát, dotýkat se mě, psát mi přes den zprávy. Prostě mě odstřihl. Chtěla jsem to řešit, ale vůbec se se mnou nebavil, prý už to není jako dřív. Pár měsíců měl mimomanž.vztah, který ale skončil. Byla i pauza 7 měsíců, ale on nic neřeší. Odstěhoval se k matce, občas zajde jen za dětmi. Kolikrát je pryč 3-4 dny, kdy se vůbec neozývá a ani nebere mobil. Nechce nic řešit ani nevím, co kde dělá. Jinak vypadá že je v pohodě, žádné deprese na něm nevidím. Ani žádnou ženu nemá, pokud mi tedy nelže. Jsem sama a z toho docela zoufalá. Jako bych ani nebyla vdaná, děti ( dvojčata 14 let ) si zvykla, že jsou sama. Co s tím? Nic jsem mu neprovedla, nezměnila jsem se, jen zestárla - je mi 44 let, ale vypadám mladší. Dala jsem mu x krát na rozmyšlenou, aby mi už konečně řekl, jak to dál vidí. 1.
Bety
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Bety. Čeká na mě několik vašich pokračování. Z toho, co popisujete, nic nevysoudím, vypadá to na náhlou změnu - z normálního funkčního vztahu - střih a konec kontaktů s vámi. To není ale úplně typické u krize vztahu. Nevím, jak jste to chtěla řešit - on vás najednou začal ignorovat, odmítal komunikaci s vámi - pak se "řešit" nic nedá, on to znemožňuje. Ale o vývoji a průběhu vašeho manželství nic nevím... Jdu dál
krize vztahu
Dobrý den, prosím Vás o radu. S partnerem jsme spolu 5 let, přes rok spolu žijeme. Máme společné zájmy, přítelé, donedávna stejnou práci. Do konce listopadu bylo mezi námi vše v pořádku, nikdy jsme se nehádali. Před 2 týdny byl ale partner na schůzce s kamarádkou ze střední a zapřel mi to (vždy mi o tom předtím řekl). Navíc se vrátil až v 6 ráno. Od té doby je podrážděný a vím že si pořád píšou. Když jsem na něj uhodila tak mi řekl, že už to není mezi námi jako dřív a že neví jak to spravit. Včera navrhl že si dáme pauzu a uvidiíme jak to bude, jestli se to spraví. Nechce ale po mně, abch se odstěhovala, takže jsem pořád v našem bytě!! Je to pro mě dost složité, protože v polovině ledna nastupuji do nové práce, takže teď jsem celé dny doma a akorát se užírám. Snažím se chodit na různé akce, abych se mu trochu stala vzácnější, ale je pořád podrážděný. Děkuji Vám
Kristýna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kristýno. Nevím, co vám poradit - do konce listopadu bylo podle vás vše dobré, pak najednou radikální zvrat po setkání s přítelovou spolužačkou? Nevím, za 5 let se partneři asi někdy pohádají, je samozřejmé, že nežijí v plném harmonickém souladu pořád. Hádky, pokud jsou ve finále konstruktivně řešeny, jsou užitečné a důležité. Takže "nikdynehádání" je mi vždy podezřelé. Možná mezi vámi něco leželo delší dobu, ale on o tom nemluvil. Problémy byly nejspíš zametány pod koberec, a to je to nejhorší, co může být. Spolužačka asi nebude příčina, jen něco akcelerovala. Takže - co byste teď měla dělat? Důležité je domluvit, proč pauza, do kdy pauza, a nějaká pravidla právě okolo bydlení. Mít pauzu ve společném bytě je téměř kontraproduktivní, nevím, jak si takovou "pauzu" představit v reálu. Držím palce.
problémy v sexu
Dobrý den, jsem s přítelem po dobu 8 měsíců (já 33, on 41) já mám chuť na sex pořád a on ne. Myslím, že je velmi brzo na to, abych muže přestala bavit, ale těžko říct, kde je problém. Mluvení o tom nepřineslo žádné změny - snažím se ho nechat v klidu, ale také mi to moc nejde, protože jsem z toho neklidná, a mám chuť a stále jenom čekám, kdy bude mít náladu, čas atd....radši si v posteli půstí nějaký film, čte zprávy, nikdy jsem neměla problém se sexem:(. Také jsem zjistila, že můj přítel trpí nedostatkem hormonů, ale teď jsou prý v pořádku. Zjištování co v tom je a proč nevím. Když řeknu , že jsou i jiné pomůcky a hraní, líbání atd....nemá se k ničemu....buď je sex a nebo není nic. Jsem z toho všeho psychycky špatná. Prosím o nějakou radu.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Lucie. A byl problém již od začátku vašeho vztahu?...Mluvit o svých potřebách s výčitkou nikam nevede, naopak - k defenzivě. Má problémy s testosteronem? To vám řekl on sám? Evidentně má snížené libido, ale sex občas je, takže asexuální není. Nejspíš je pro něj ponižující, používat pomůcky, potřebuje se cítit jako muž, který je schopný.Dělá to na mne dojem, že má funkční poruchy ( erekce ), a proto se sexu vyhýbá. Zkuste nemluvit o sexu vůbec, aspoň měsíc, a uvidíte, co to přinese.
rozvod a děti
Dobrý den,jsem 5 let rozvedená s 10 letým synem. Po dobu než si ex našel partnerku vše bylo v pořádku. Chodil za synem ,bral ho na výlety,zdálo se ,že mu syn chybí. Před půl rokem si našel ženu s dítětem a vztah se změnil. Nebere mi telefon,neodpovídá na SMS,za synem přestal chodit. . Nechápu co se stalo,proč se tak zachoval? Dává mu tyto rady nová partnerka? Co dělat-jak postupovat?
Andrea
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Andreo. Pozvala bych jej na schůzku v neutrálním prostředí - mimo domov, někde v kavárně, a tam bych s ním probrala to, co vás trápí ohledně jeho kontaktů se synem. A to nejen vás, ale hlavně i syna. A stanovila bych jasná pravidla. Nemohl přestat mít vašeho společného syna rád, to je nesmysl, ale je nejspíš opravdu pod vlivem své nové partnerky, do níž je zamilovaný.
deprese a vztah
Dobrý den, mám velký problém s přítelem. Máme spolu hypotéku a skoro roční dítě. Partner po předešlem nezdařeném vztahu - cca před 13 lety začal brát antidepresiva a prášky na spaní. To vše bere stále, ale zjistila jsem, že prášky na spaní si obstarává tajně na černém trhu, protože jeho psychiatr by mu nikdy takové množství pravděpodobně nepředepsal. Dostává od něj 30 na měsíc a on potřebuje cca 15 za noc - jedná se o hypnogen. Proto jeho jedinou náplní je shánění prášku. Věčně není doma, buď je v práci, nebo shání léky nebo spí. Když nemá prášek má silné abstinenční příznaky. Do toho konzumuje alkohol. Klidně si dá před prášky tři piva. Bývá agresivní, nemá o nic zájem s ničím mi nepomáhá, není iniciativní, domácnost a práce v ní ho nezajímá, dítě pohlídá jen občas- jsem už ze všeho unavená. Rodinu, která by mi pomohla mám stovky km daleko. Takže jsem na vše sama. On jen spí a když se pohádáme vyhrožuje sebevraždou. Což je tak 2-3x do týdne. Nevím jak dál. Děkuji.
Marcela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Marcelo. Nedivím se, že má přítel abstinenční příznaky, pokud bere denně takové kvantum hypnotik ( léky na spaní ) - jsou návykové! Měl by o tom vědět jeho psychiatr, upravil by mu medikaci např. na Trittico, což je antidepresivum a hypnotikum v jednom. Přítel potřebuje nutně odbornou pomoc, možná odvykací léčbu. Nevím, jak se shání Hypnogen na černém trhu, on si jej může zaopatřovat různě, u různých lékařů. Nevím, co vám mohu poradit, protože vše je v jeho rukou - jedině jeho pozitivní motivace může vést ke změně. Jste na vše sama a máte nejen dítě, ale druhé dítě i v příteli. Vnímám jako pozitivní a nadějné to, že je schopen chodit do práce.Jeho vyhrožování sebevraždou neberte vážně, patří to k obrazu jeho osobnosti. Ale je toho na vás opravdu moc, to teda!!! Zkuste se s ním tedy nehádat, ale dát mu nějaké ultimatum - jakkoli nepovažuji ultimata za smysluplná, tady v tom případě ano...
diskusní příspěvek
Vážená paní doktorko, chtěla bych Vám poděkovat za Vaši skvělou poradnu plnou moudrosti a užitečných podnětů. Ačkoliv zatím dotaz nepokládám, pokud mám problém, podívám se do již zodpovězených dotazů a najdu tam pomoc při uvažování. Přeji Vám jen mnoho zdraví a štěstí do nového roku 2019!
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kláro, mnohokrát vám děkuji a rovněž vám přeji, aby vám rok 19 přinesl hodně hezkého, radostného, moudrého :-)
partnerský trojúhelník
Prekvapilo mne to, protoze vzdy byl ke mne mily a slusny. Je to hodny clovek, k lidem se vzdy chova uctive a pratelsky, nedovedu si predstavit, ze by to psal on. Ja jsem mu odepsala, ze mne to mrzi, jak mi to rekl a pokoj mu dam, jak zada. Od te doby se mi uz neozval. Netusim, co mam delat, jestli to nepsala jeho pritelkyne nebo mu nevymazala me cislo. Prosim, poradte. Jak to vidite a jestli ma jeste smysl cekat. Mam ho velice rada a nechci ho ztratit. Mam kontakt na jeho kamarada, myslite, ze by jsem ho mela pozadat o pomoc?
Sarka pokracovani
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Tak vidíte, napadlo to i vás. Už bych jej nekontaktovala, nikam by to nevedlo. Budete se spíš muset smířit s tím, že je konec. A pokud by chtěl on pokračovat, musí to být on, který se ozve a bude iniciovat kontakt.
partnerský trojúhelník
Dobry den, pred casem jsem se potkala s muzem, ktery se mi velice libil a ja jemu. Jeste pred nasim vztahem na dalku se mi sveril, ze ma pritelkyni 2 a pul roku, se ktorou mu to neklape a pomysli na rozchod. My dva jsme si velice rozumeli tak po fyzicke strance jako i po dusevni. Rikal ze jsem nejlepsi zena jeho zivota. Vzdy se ke mne choval mile a slusne, zadne rozpory jsme nemeli. Dala jsem mu nekolik mesicu na rozmyslenou, zda se rozhodne pro mne nebo zustane s ni. Jediny problem mezi nam byl ten, ze on ma jiz dospele deti a zadne dalsi dite uz neplanuje. Ja by jsem v budoucnu rada mela 1 dite a doufala jsem, ze zmeni nazor. Jeho pritelkyne je nesmirne zarliva zena, ktera nema vlastni pratele a nevychazi ani s rodinou. Ona uz o nas tusila. O mne mluvil se svymi prateli a byl stastny, ze konecne potkal zenu se kterou si rozumi. Jeho pritelkyne brzy zjistila, ze se s nekym tajne schazi a zacala mu delat sceny. Nasla jsi mne na socialnich sitich a zjistovala o mne informace. Kdyz jsme se posledne setkali s pritelem, domluvili jsme se, ze me zas prijde navstivit. Mel se ozvat...Napsala jsem mu tedy pratelskou sms, ze kdy prijde. Neodepsal, tak jsem mu poslala dalsi, na co od nej prisla nenavistna sms, ze mu mam dat pokoj a uz nepsat, ze jeho pritelkyne o mne vi a zlobi se.
Sarka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Sarko. Nejsem si jistá, zda tu SMS z jeho telefonu nenapsala jeho přítelkyně. Ale přejdu na vaše pokračování.
hledání sebe sama
mám pocit, že bych ho chtěla ještě hrozně moc potkat, promluvit si s ním, a slyšet, že to alespoň na začátku myslel upřímně. Někdy stále brečím, když si na něj a na náš vztah vzpomenu. Je mi líto, že jsem to musela prožít, ale také jsem na sebe dost naštvaná, neboť mám výčitky vůči současnému partnerovi, o kterém vím, že by mi do budoucna mohl dát to, po čem toužím (zázemí, rodinu, děti)...a s tímto bych to 100% nikdy neměla. Opustit svého přítele nechci, ale stále bažím po jakémsi "vysvětlení" toho divného vztahu, který na mě doléhá jako koule z minulosti a mám pocit, že mě drží v okovech. Kontaktovat toho ex však nechci, vím, že by byl schopný mi znovu slovně ublížit, jak to umí, a stejně bych se žádného vysvětlení "jednou provždy" nedočkala. Chtěla bych vědět, jak se toho všeho v sobě už zbavit, přestat na něj myslet a jít dál. - otázka upravena poradcem
Dita - 4. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dito, ex přítel byl kompletně z jiného světa, než na jaký jste byla zvyklá. Ta naprostá odlišnost byla pro vás atraktivní a zajímavá, navíc tam musela velmi silně fungovat chemie. Něco vás jakoby do Německa a do tohoto prostředí táhlo, protože jste se asi měli potkat. Ta jizva, která ve vás zůstala, se bude postupně hojit a zacelovat, ale jizvy zůstávají na celý život...Je způsobená právě i tím ponižováním, tou kontroverzností vašeho vztahu, vaší zamilovaností a závislostí na něm.A nevysvětlený rozchod, to je něco, co člověka tíží nejvíc. Můžete si stokrát říkat, že to byl vztah bez budoucnosti a že je tedy - racionálně vzato - dobře, že skončil včas. Ale o rozchodu jste nerozhodovala vy. Rozhodl to ON Máte v tom všem směs nejrůznějších pocitů, prožitků, ale i nejistot. Je proto skvělé, že jste dokázala do svého srdce přijmout nového muže, že máte společné plány. Vzpomínka na muže z Německa bude blednout, o to se nebojte, a držím vám palce do nového života :-)
hledání sebe sama
hodně poplakala. Nejhorší bylo, že jsme se na jeho návrh stýkali ještě 2 měsíce jako "kamarádi s výhodami", já však byla stále zamilovaná a když to zjistil (asi to nešlo utajit)...začal se chovat velmi chladně až přezíravě a začal popírat vše, co kdy řekl, přesně své "velké lásky" ke mně na začátku. To pro mě byla asi největší rána, ze které cítím, že jsem se doteď nevzpamatovala, i když to už bude téměř rok, co jsme se neviděli. Vím, že mě asi (?) chtěl chránit před sebou samým, neboť i on věděl, že není žádná partie pro život a sám to přiznal. Nicméně říkal spoustu si protiřečících věcí a já se neustále ponižovala, abych ho měla nablízku, přestože mi bylo vždy jasné, že vztah s tímto člověkem nemá absolutně žádnou budoucnost. Přestože už mám nového partnera, který mě velmi miluje a chová se ke mně skvěle, rozumíme si a máme plány do budoucna...měla bych být tedy šťastná...nejde mi do hlavy, proč stále myslím na tohoto ex. Asi že mám v sobě rozchod nedotažený, neuzavřený a někdy - otázka upravena poradcem
Dita - 3. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přecházím na poslední část vašeho vyprávění.
hledání sebe sama
který byl navíc stále oficiálně ženatý se dvěma závazky. Kromě toho, že nadmíru pil a byl dost hrubý (tedy vulgární), něco mě na něm velmi přitahovalo a byl takovou mou "vstupenkou" do světa, který jsem neznala. Oba moji rodiče jsou VŠ (doktoři), a já byla opečovávané dítě jedináček, takže mi svět těchto řekněme jednodušších lidí byl nahony vzdálený. Bývalý přítel si mě získal tím, jak od začátku "vykřikoval", že jsem jeho osudová láska a jak mě miluje. Přestože jsem už cca po měsíci věděla, že zde něco nehraje, svolila jsem okamžitě ke společnému bydlení (byl to jediný muž, se kterým jsem kdy bydlela, kromě exmanžela)...a měli jsme v tom malém bytě v Německu takový svůj svět, který samozřejmě nemohl v "reálném" životě obstát. Expřítel mě čím dál častěji kritizoval a také ode mě začal utíkat a opíjet se v hospodě. Přesto stále tvrdil, že mě miluje a nechce jinou ženu než mě. Byli jsme spolu asi jen 3,5 měsíce. Poté, co náš vztah ukončil a navrhl, že budeme "přátelé", jsem si opravdu - otázka upravena poradcem
Dita - 2. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
hledání sebe sama
Dobrý den,
je mi 35 let a mám za sebou jedno nepovedené manželství (manžel byl cizinec studující u nás medicínu, dnes již lékař, byli jsme spolu přes 10 let, kvůli jeho studiu neměli děti, příliš jsme spolu nesouzněli a tak jsem po vzájemné dohodě odešla). Před 2 lety proběhl úspěšný rozvod a já byla opět na začátku. Ač mám VŠ, rozhodla jsem se jít na rok pracovat do Německa do továrny jako dělnice, s vidinou, že si vydělám hodně peněz za "jednoduchou" práci. Tomuto "snu" jsem dost obětovala, udělala jsem si např. ve 33 letech řidičský průkaz a konečně po letech strachu začala jezdit autem. Během toho roku jsem prožila celkem 4 krátké vztahy s muži - všichni byli Češi pracující a pobývající v Německu, 3 z nich kolegové z práce. O ostatních mužích se zmiňovat nechci, jeden z nich (ten třetí) mi však stále leží v hlavě a nemohu na něj zapomenout, i když to byl pro mě naprosto nevhodný partner a nerozešli jsme se ani v dobrém. Jednalo se o o 10 let staršího alkoholika a gamblera - otázka upravena poradcem
Dita - 1. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Dito, jdu číst dál...
alkohol u jednoho z partnerů
Já se s tím nedokážu nějak srovnat paní doktorko. jak je to možné? Proč to, co bych měla dostávat já a naše děti dostává nějaká cizí ženská? Že by ona s ním dokázala tak dobře jednat, že se najednou tak ovládá, stará se? Ale ne o naše děti, ale o cizí? Přijde mi to tak nespravedlivé...Za poslední rok měl kluky 4x. Ted k němu pojedou zas po svátcích.Popisovali jak to tam mají hezké a že tatka nekouřil a nepil!! Je mi to tak líto ...poraďte mi prosím,co to se mnou je, asi žárlím..zkoušela jsem poslední 3 měsíce seznamku, ale to mě vůbec nepomohlo, nikdo z těch mužů mě neoslovil, na každém mi přišlo něco divného...asi jsem divná já? A štve mě, že "manžel se má dobře" a přitom by" zasloužil trest" . Ale takto uvažovat je špatné a nesmím tak uvažovat - já vím a zakazuju si to. Možná i pije míň že každý den daleko dojíždí...ale proč to nešlo s námi :((( TOLIK JSEM CHTĚLA ZACHOVAT RODINU! - otázka upravena poradcem
Miriam Z.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Miriam Z. Tolik jste chtěla zachovat rodinu - ale jaký byl váš rodinný život? A jaký byl váš partnerský život?...Chápu, že to cítíte jako nespravedlivost, že se manžel najednou v jiném vztahu změnil - ale detaily nevíte, znáte to z doslechu. Váš společný život několik posledních let nestál za nic, bylo to spíš trápení, z vašeho vyprávění jsem nepocítila nic o nějakém souznění, společně tráveném čase, o radosti ze společného života - naopak. Teď je to možná rána, ale přeji vám, abyste to cítila co nejdříve jako úlevu a svobodu pro sebe, svůj nový život. Teď ještě nejste připravená psychicky a emočně na navázání nového vztahu, až se budete cítit v pohodě a se vším vypořádaná, pak můžete začít seznamování.
alkohol u jednoho z partnerů
se stalo, že náš starší syn kvůli holce, do které se zamiloval, začal mít velké a vážné pozíže.Nevěřila jsem vl.očím, ale zmobilizovala jsem všechny síly a snažila se ho z toho dostat pomocí lékařů a psychologů.V této době mi manžel řekl,že dokud mu to ještě "funguje",tak si chce ještě užít a tak se odstěhuje.Měl to už promyšlené a řekl mi i majetkové podmínky.Pro mě byl na 1.místě syn a jeho zdraví, tak jsem souhlasila.Poté ovšem ale 3měsíce setrvával doma s tím, že má byt, nemá byt atd...nakonec se ale odstěhoval a hned 2týdny poté přiznal, že má milenku v jiném městě a ukazoval ji st.synovi.Ten pak plakal.Vím, že jinak to nešlo...tolik jsem se snažila...syn už je naštěstí v pohodě.Manžel se k ní později nastěhoval.Je od nás pryč rok,s ní bydlí půl roku, před tím k ní jezdil jen na víkendy.Prý už nepije, jezdí s ní na výlety řekl, že nemá peníze na spol.dovolené se syny,ale s ní na dovolené má.Prý u ní vaří,peče, nikdy se nepohádali..prostě idylka.(podle synů,byli tam na návštěvě) Já - otázka upravena poradcem
Miriam Z.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přecházím na poslední část...
alkohol u jednoho z partnerů
jak se mají, zavřel se do pokoje a koukal na PC a pil pivo až do rána nebo pozdního večera.Jednou jsem mu hrozila že se s ním rozvedu když nepřestane pít, to omezil ,kupoval si jen lahvové pivo pil málo.Ale asi po 2-3měsících bylo vše zase ve starých kolejích.Začala jsem mít zdr.potíže, pak mi zemřel otec.Cítila jsem se opravdu psych.špatně. Manžel začalplánovat dovolenou-cestu do exotické země na měsíc.Nemohla jsem nechat matku samotnou po traum,.zážitku-otcova smrt a ještě syny na starost. Řekla jsem že já nemůžu jet jestli chce ať jede sám.Pak mě ale zasáhlo když si přes internet hledal spolucestovatele a psal si s nějakou ženou.Pak tvrdil ale, že byl sám.Po měsíční dovolené se vrátil, ale nic se nezměnilo, jak jsem si přála, že třeba to pochopí.Další a poslední rok našeho manž.byl večery již opilý téměř denně, nechtěl s námi nikam chodit,ani na proch, do bazénu, na kolo, na návštěvy...v manž,poradně kam jsem to domluvila byl jednou a pak už tam nechtěl jít,že to je na nic.Bohužel
Miriam Z.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
alkohol u jednoho z partnerů
K tomu se přidaly potíže v sexu, protože se mi začal protivit tím, jak nedokázal ukočírovat svoje pití a viděla jsem ho často jak vypadá jako "debil" nemůže artikulovat, atd...toto jsem mu i mnohokrát vysvětlovala jak mě to odpuzuje a tím mě moc nepřitahuje, navíc když k tomu dříve došlo kdy měl popito, nemělo to konce...:(( tak jsem se začla tomu vyhýbat. máme dva syny. Pro ty to asi taky nebylo příjemné. S mladším byly výchovné problémy ve škole velmi často...nevím, zda to bylo přímo tím, ale možná to trochu přispět mohlo. Od té doby co měl svůj pokoj, to bylo ještě horší.Kupoval si 1.5l-2,0litrové láhve piva domů, měl to ve sklepě, v autě, v pokoji a pil doma .Do hospody šel asi 2-3x za týden. Pil denně, množství bylo různé, od 1 plast.láhve po 4 láhve, většinou tu poslední načal a nedopil a někde usnul, většinou u PC.Moc jsem se tím trápila, nic nepomáhalo.Přišel z práce, kde nikdo nic takového netušil, byl a je velmi chytrý inženýr, zeptal se kluků jak se mají, zavřel se do pokoje a koukal na PC a pil pivo až do rána nebo pozdního večera. - otázka upravena poradcem
Miriam Z.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
alkohol u jednoho z partnerů
Dobrý den, paní Jitko.Žili jsme spolu s manželem téměř 25let. Posledních 7let nadměrně pil (pivo) usínal na různých místech nejčastěji u televize min 2-3x týdně.Šel do hospody kde si dal pár piv a domů si přinesl džbán piva. Moje mnohočetné opakované pokusy at jde spát do ložnice nebyly úspěšné, pak mě budil tak kolem2-3ráno,kdy se do ložnice stěhoval, pak už jsem nemohla spát jednak že chrápal z opilosti a jednak z rozčilení.Nic nepomáhalo, domluvy po dobrém, po zlém-výčitky, hádky, na snažení se o vysvětlení proč pije, co mu na mě vadí reagoval, že nic,že se potřebuje odreagovat ze stresu v práci...tak to trvalo několik let asi 3. Došla mi jednoho dne trpělivost a protože jsem byla dlouhodobě nevyspaná a ve stresu a nespokojená dala jsem mu peřiny k televizi na pohovku at spí tam. Byl uražený.po půl roce si nechal postavit svůj pokoj,na patře kde byla TV, aby měl kde spát, protože ho prý ruší zvuky z okolí.(z přízemí) K tomu se přidaly potíže v sexu, protože se mi začal protivit tím, jak nedokázal ukočírovat svoje pití a viděla jsem ho často jak vypadá jako "debil" nemůže artikulovat, atd...toto jsem mu i mnohokrát vysvětlovala jak mě to odpuzuje a tím mě moc nepřitahuje, navíc když k tomu dříve došlo kdy měl popito, nemělo to konce...:(( tak jsem se začla tomu vyhýbat. máme dva syny. Pro ty to asi taky nebylo příjemné. S mladším byly výchovné problémy ve škole velmi často...nevím, zda to bylo přímo tím, ale možná to trochu přispět mohlo. - otázka upravena poradcem
Miriam Z.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Miriam, než budu reagovat, přejdu na vašich několik pokračování.
krize vztahu
Dobrý den,
stalo se mi osudovou chybou, že jsem ženě nevěnoval tolik pozornosti, až jsem se vytratil z jejího srdce a prý mezi námi už nic není. Prý to s ní nic nedělá, když ji dám pusu, obejmu, pohladím. Ale přesto se pohladit, obejmout a políbit nechá. Prosím je cesta, jak u ni zvrátit zájem o mou osobu? Jsme spolu 15 let a tři děti. Nechci přijít jak o ženu, tak o děti. Prý půjdeme o sebe. Děkuji
Petr
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Petře. Viděla bych to rozhodně na partnerskou psychologickou poradnu - já se k tomu mohu postavit konkrétněji těžko, nic vlastně nevím. Navrhněte vaší ženě tu poradnu vy - to by mohl být první pozitivní krok.
nejistota ve vztahu
Dobrý den paní doktorko,
mám problém se svým partnerem, s kterým jsem 14 let. Zažili jsme si toho za tu dobu hodně - partnerovo sázení,půjčky, lhaní, následná podmínka. Vždy jsem byla ta , která to přetrpěla a snažila se ze všeho dostat, i splácet dluhy. Před rokem jsem přišla na to, že si dopisuje s cestující, kterou poznal v práci. I to jsem se snažila vyřešit, slíbil,že kontakt přetrhá. Nedávno jsme měli krizi - partner si sbalil své věci a zjistila jsem, že šel k té cestující. Ale prý, že mu pouze pujčila byt, že ona sama odjela ke svému partnerovi. Po 5 dnech se vrátil domů, že začneme znova. Jenže bohužel jsem zjistila, že si s ní opět píše. Po mém dotazu mi odpověděl, že je to pouze kamarádka, která mu pomohla, když mu bylo nejhůř a že jí nemůže odkopnout, a po mě chce, abych mu věřila.Že prý kdyby s ní něco měl, zůstal by u ní a nevracel by se ke mně. Já se cítím ponížená a bezradná...Nevím už , co mám dělat. Předem Vám moc děkuji za Váš názor.
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Michaelo, začněte tedy znovu, jak partner navrhoval, a iniciativu v nové změně nechte na něm. Vy jste se již obětovala až dost. A že se cítíte ponížena a bezradná? Chápu, spíš nechápu, jak jste mohla to vše, co popisujete, tak dlouho vydržet. Nyní už musíte zvednout hlavu vzhůru a být hrdá, a hlavně nezávislá.
nejistota ve vztahu
část 2 2) Několikrát se z víkendového hraní vrátil až druhý den odpoledne. A náhodou jsem zjistila, že několikrát spal jinde, než řekl. Což se mi nelíbí. A minulý týden vznesl výčitky, že je pro mě na posledním místě. Že jsou mi přednější rodiče a naše děti! Jak mi může člověk s takovým osobním životem vyčítat péči o vážně nemocné rodiče? Byl na mě protivný, odtažitý, téměř nemluvil. O víkendu zase zůstal venku. Tak teď nemluvím ani já. Nevím, jak z toho. Pořád se snažím pochopit a dávám další a další šance našemu vztahu. Jak? Děkuji mnohokrát a příjemné svátky
Iva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nevím, asi se brání útokem. Ivo, nasměrovala bych vás do partnerské poradny, kdy byste spolu mohli mluvit otevřeně, ale v přítomnosti někoho dalšího, nezávislého, a profesionála na vztahy.
nejistota ve vztahu
Dobrý den. Jak chápat svého muže (manž.25let, 2roky odluka)? Vrátila jsem se po jeho nevěře. Dohodli jsme se, jak budeme fungovat. Vše na rovinu, žádné lhaní… Každý svůj prostor, co nejvíce času společně. Realita po 5měsících? Opět je celá domácnost a rodina na mně. Muž v týdnu zkouška kapely, občas přátelé, téměř každý víkend hud.produkce. V pořádku. Ale: 1) Odmítá mou účast na akcích – jeho komunita (i když jsou to i moji přátelé), já mám prý svou a on tam neleze. Ano, moje „komunita“ = má rodina, mami umírá v nemocnici, kde jsem denně cca 1 hodinu, u tatínka tak 2x týdně na 1 hodinu (pomoc, popovídat). Dříve jsem chodila cvičit 3x týdně 1 hodina. Teď nechodím, to už bych doma nebyla vůbec. S mou rodinou se muž 2,5 roku nestýká. Sport ho nebaví. Sejdeme-li se doma, snažím se muži maximálně věnovat, má-li on zájem. Dávám mu najevo, že ho mám skutečně ráda. část 1
Iva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ivo. Po vašem návratu dohoda šla, nyní opět ne. Vše je na vás - asi jste si všichni členové rodiny nerozdělili "úkoly" - tj. to, co každý bude v domácnosti dělat - dělba práce v domácnosti je velmi důležitá, ale po společné dohodě. Děti jsou již jistě dost velké na to, aby přispěly rovným dílem - takže by nemělo v žádném případě zůstávat vše na vás. Chyba bude někde ve vaší komunikaci a opět dohodě na tom, jak budete trávit jako partneři společný volný čas. Cítím, že je mezi vámi dvěma hodně výčitek, ale konfrontace nikam nevede, konstruktivní je, hledat společné řešení a mluvit o svých vztahových očekáváních.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, rok a půl po rozpadu manželství jsem se seznámila s novým mužem a po 3/4 roce známosti jsme spolu začali bydlet v domě jeho rodičů. Domluva byla, že když se bude vztah dobře vyvíjet, pořídíme si vlastní bydlení a společné dítě. K bydlení s rodiči jsem svolila, protože mi to tehdy přišlo jako nejlepší řešení: s dcerou jsem byla v malém nájmu a na dalším vývoji jsme byli domluvení. Vztah funguje, byť mám výhrady k babičkovské přehnané péči o všechny, na což je muž zřejmě zvyklý. Když jsem po roce společného bydlení přišla s tím, že bych šla do vlastního a založila rodinu, tak partner nechce o obojím ani slyšet. Stěhovat se nebude, dítě již nechce. Nějaká rozmluva není možná, jde pouze o monolog z mojí strany. Můj dotaz: je lepší zůstat v takovém vztahu s tím, že není vyhlídka na nějaký vývoj či se odstěhovat? S dcerou (nyní sedm) jsem se již stěhovala od jejího otce do podnájmu a k současnému partnerovi. Toho má ráda, rozumí si. Nerada bych ji nějak traumatizovala. Děkuji.
Tereza
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Terezo. A tušíte, kde je chyba? Zpočátku společně vytvořená dohoda, a pak její bojkot? To musí mít nějaký důvod. Zkuste místo monologu dávat příteli otázky, jak si představuje společný život dál, a počkejte si na odpověď, neveďte monolog, to vás nikam nedovede. Stěhování bych s ohledem na vaši dceru opravdu odložila jakožto to poslední řešení...
nejistota ve vztahu
Vážená paní Douchová, jsem nešťastná. Naše manželství trvá 25 let. Manžel měl před 2 roky vztah s jednou známou (třeba rok?), myslím, že to ukončil, tehdy se odstěhoval k rodičům, ale vidíme se dost často, 1-2x týdně. Mám pocit, že mu ona dala asi dost zabrat. Nikdy to nepřiznal, naopak když se k tomu tématu přiblížíme, úplně šíleně zapírá a říká, že problém mezi náma dvěma je v tom, že mu nevěřím. Mám ho ráda, akceptuju to, že o tom nechce mluvit, nechci o něj přijít a snažím se tomuto tématu vyhýbat. ALE rok mluví o rozvodu, řeší to s právníky, což mi ubližuje a na druhou stranu říká, že mě má rád, objímá mě, říká že ho přitahuju, jeli jsme spolu na víkendovou akci s více lidma,choval se ke mě moc hezky, jen odtažitě...už jsem se snažila zatlačit ať to konečně rozsekne a ten rozvod podá, ale já to vlastně nechci.....prosím řekněte mi, dělám něco špatně? Co bych měla dělat více, abych vztah zachránila? Trvá to 2 roky :-( Moc děkuji.
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Zuzano. Netuším, co děláte špatně. Ve svém popisu všeho máte nadhled, a připadá mi logické, že chcete mít do nějaké doby jasno, co bude s vámi dvěma dál. Možná čekáte kajícné přiznání paralelního vztahu manžela a snahu vynahradit vám jeho zradu. Toho se ale asi opravdu nedočkáte. Tlačíte na rozvod, který si ale ve skutečnosti nepřejete. Oba se máte rádi, ale neumíte k sobě bezbolestně najít cestu zpět. Už na rozvod netlačte, doporučuji vám rozhodně partnerskou poradnu.
žárlivost
Když jsem kdysi ještě bývala u rodiču nechodila jsem ani ven a nějakej jeho udajný kamos me videl tam a tam a pritim ja jsem nikde nebyla nevylizala jsem ven z baraku vubec nechtela jsem. a kdyz jsem byla jednou v praci dyl on si myslel ze jsem si nekde uzivala za jeho zady já vubec nevim kde na to chodi kde to bere a ze kvuli me stratil kamose ja to nedovedu pochopit ze me ma za děvku. a kdyz seme snazili rodice pomoct neverim ani rodicum rekl mi rodice te kryjou nevi jaka jsi. neni to pravda musela jsem se z jeho donucení priznat ze jsem ho podvedla. a ted to mám ja nejsem blbá neukoncim vztah tezce vybudovany vztah jenom kvuli tomu ze si pritel mysli ze jsem ho dokonce nekolikrat podvedla neni mozne to vyvratit ja vim ze to pripada sileny ale je to tak.
Haňulinka Kršová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přítel by potřeboval odbornou psychologickou pomoc, podle vašeho popisu se jedná až o patologickou žárlivost, která má v sobě vždy prvky psychického teroru. Dejte si to jako podmínku.
žárlivost
Dobrý den potřebuji poradit můj přítel si myslí pořádsi myslí že jsem ho podvedla nevím co s tímmám dělat já ho totiž NIKDY nepodvedla pokaždý když to na mě vybalí tak se rozbrečím protože mě to dost raní i když mu napíšu něco pekného tak mě odpoví to říkáš furt a stejně jsi mě podvedla. Tak se chci zeptat nemuze to mit nasledky z minulých vztahu protoze o kazde si mysli ze ho podvedla tak nevím co s tím mám delat a to budeme brzy rodina ja ho neopustím protoze jsem ho nepodvedla nechávam ho pri tem kdyz me to vzpomene a pak to na nejakou dobu vysumi a on rika ze se tim trapí furt s neverou a pritom se nic nestalo a pak se me omlouva ze uz se to nikdy nestane omluva typu: od ted uz budou jen pekne chvile a uz se nic zlého opakovat nebude.jediný co jsem udelala je ze sem mu lhala ze strachu ale to uz neresime ja uz se zmenila kvuli nemu. nic spatnýho jsem neudelala a on se trapi tim ze jsem nejhorsi JA pritom ja jsem verna celou dobu.
Haňulinka Kršová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, přítel trpí žárlivostí, kterou těžko překonává - sama říkáte, že má negativní zkušenosti z předchozích vztahů. Jdu si ale ještě přečíst druhou část vašeho dotazu.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, potřebuji radu, s přítelkyní jsme dva a pul roku, mame rok a pul stareho chlapce, posledni dobou jsme se dost hadali a nebyl jsem nani zrovna dvakrat milý, citil jsem ze se neco deje, ale nevypadalo to tak spatne…nicmene se stalo to, ze jsem musel nahle do nemocnice a nejakou dobu jsem si tam polezel, pritelkyne byla u rodicu s malym, kde je pomerne casto navstevuje jeji byvaly cca 5 let zpatky co s pritelkyni chodil, jeji mamu si dobira dela ji nakupy atd a s tatou jezdi pracovat, behem toho tydne byli spolu u nich pili alkohol atd, udajne v tom ona nic nevidi, nevratila by se k nemu a tvrdi ze chce byt se mnou, ovsem neustale si dopisuju i cely den a on ji vola,., snazim se zustat nad veci a byt v klidu protoze ji verim ze se s nim nejak vyporada, ze jak rika chce byt se mnou a nebo tak maximalne sama...vracet se k nemu nechce a nemam to pry resit...ale me to depta a nici me to...co s tim?
Petr P.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Petře P. Zkuste místo podezření a výčitek více zapracovat na vašem vztahu a změnit to, co způsobilo za poslední dobu vaši krizi v podobě hádek a vzájemného napětí. S přítelkyní máte syna, to je velký závazek, tak stojí za to, mluvit o tom, co se mezi vámi změnilo, co bude dobré změnit, a co naopak z toho dobrého podporovat a rozvíjet :-)
nedotažený rozchod
Dobrý den.Paní doktorko.Chodila jsem s přítelem skoro 4 roky.Asi tak po půl roce jsme spolu začali bydlet.Ale můj přítel byl pořád s něčím nespokojený.Vadilo mu že hlídám malou vnučku,moje rodina mu taky vadila i když vycházeli dobře.Ale pořád mu něco vadilo a on mne tím deptal.Už jsem někdy byla i ráda že jsem v práci.Najednou se odstěhoval k synovi jen že tam také dlouho nevydržel.A vrátil se ke mne zpátky s tím že si koupí byt.tak jsem ho vzala zpátky.Nakonec si ten byt pořídil a my se stýkali víc u mne než u něho.Jen že najednou nevím co se stalo přestal mne navštěvovat.Mohla jsem být vlastně ráda že už mne nebude deptat.Vím že jinou ženu nemá.Chtěla jsem s ním o tom mluvit ,ale on přestat brát telefon a ani na zprávy neodpovídá.A když jsem se konečně s ním sešla tak mi řekl že potřebuje klid a bude sám.Jenže já to nemůžu nějak vstřebat.Sešli jsme se a on se mnou mluví normálně.A když mu zavolám nebo napíšu tak se zase ani neozve.Rozum mi říká vykašli se na něj ale já si vymýšlím jak mu napsat,zavolat a on mne ignoruje.jsem z toho už unavená a nevím jak dál.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Lenko, asi byste si měla na prvním místě uvědomit, oč vám jde ve vztahu s ním, který byl ambivalentní - rozporuplný. Co vlastně postrádáte? Podle toho jednejte dál. Vy jste byla unavená z jeho věčné nespokojenosti, teď je unavený on. Když si budete jistá, že o něj chcete bojovat, o váš vztah, pak to dělejte, ale dejte tomu čas a nepřehánějte vaše vlastní kontakty k němu. On dává najevo, že teď nemá sílu a chce být opravdu sám, důvodů může být více, to já mohu těžko odhadnout. Pokud se k sobě vrátíte, budete muset o svém vztahu více mluvit, o svých očekáváních od sebe, o svých vztahových potřebách.
návraty k b ývalým partnerům
Dobrý den,
V 15ti letech jsem o to přišla s klukem s kterým jsem v kontaktu již 7 let a to ve směru převážně sexuálním. Vždy když nám nevyjdou vztahy, nebo jsme v nich nespokojení, sejdeme se, píšeme si, spíme spolu... apod. Nejde ani říci, že je to tzv. "kamarád s výhodami" jak by řekli moji vrstevníci, jelikož je to má dětská láska a ani já jemu nejsem lhostejná, ohledně čehokoliv. Do vztahu jsme se nikdy předtím nevrátili, trval nám sice jen měsíc, ale sexuální stýkání nám trvá velmi dlouho. Nyní máme oba partnera, ale ani to nám nebrání v tom, přemýšlet o setkání.
Jsem možná naivní ale může být důvodem tohoto dlouholetého sexuálního vztahu to, že jsme pro sebe ti praví? Člověk prý má vždy partnera co má 80% a ex partnera co zbylých 20%, je možné že veškeré vztahy, které si hledáme jsou jen takovým "přechodným" vztahem, jelikož jsme si v minulosti oba dva při rozchodu velmi ublížili? Nedokážu si naši situaci vysvětlit. - otázka upravena poradcem
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Tu si asi nevysvětlíte, Evo. Něco vás oba k sobě magneticky přitahuje, bude to vzájemně silná chemická přitažlivost - nemůžete být ani spolu, ani bez sebe. Možná se oba podvědomě bojíte udělat krok úplnému sblížení do vztahu, protože byste nejspíš přišli o to, co máte teď. Je to nezávazné, ale silné. Nicméně to může blokovat plnohodnotně rozvinout jiný vztah. Co s tím, neporadím, nevím...