Pondělí 25. ledna 2021, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 25. ledna 2021 Miloš

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| otázky početí, těhotenství| vztahy na pracovišti| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| neimponující muž| seznamování| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

vztah na dálku
Dobry den pani doktorko,potrebavala bych poradit.Mam noveho pritele a ten me ma rad i mou malou dcerku jenze mame problem.Neumime spolu mluvit.Kazdy den se ptame na stejne veci ( ahoj jak se mas a jaky jsi mel den.....).Jenze to je vse co si rekneme vic si toho rict neumime a kdyz spolu mluvime prez skype,protoze ja jsem v zahranici,tak mi usne.Mrzi me to a nevim si rady.Prosim poradite mi?....dekuju vam za odpoved
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lenko. Zrovna tak, jako jsem zařadila váš dotaz do kategorie vztah na dálku, bych jej mohla zařadit do kategorie "problémy v komunikaci".Dáváte si spolu otázky se zájmem o toho druhého,ale pak to neumíte rozvíjet dál. Co vše jste zkoušeli pro to, aby se vám rozhovor vedl? Nevím, jak dlouho se znáte, za jakých okolností jste se seznámili, co tvoří platformu vašeho vztahu. Pak vám mohu těžko poradit. Zkuste si spolu více povídat přes maily, o sobě, o svých prožitcích. Navazujte na sebe interaktivně více písmenky nadlouho, než přes skype, kdy se vyžaduje velká akční rychlost. Dejte si na vaši komunikaci prostě víc času. Myslíte, že by to mohlo pomoci?
vztah na dálku
Dobrý deň pani doktorka, mám priateľku ktorú veľmi milujem ale zdá sa mi akoby náš vzťah ochladol teraz je v Čechách a domov (nemáme spoločný) chodí tak max. každý druhý týždeň no a ten vzťah akoby stratil iskru stále sa ľúbime ale nie je tam to vzrušenie. Dá sa s tým niečo robiť? Nejako to oživiť? ďakujem Jakub
Jakub
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Jakube, zdravím vás:-)Zdáte se mi smutně osamělý v rámci vašeho vztahu.Oživit vztah, když se vídáte 1x za 2 týdny. Hmm, nemuselo by to být tak těžké, jak to vypadá, ale musíte si věřit a musíte si vytvořit více vnitřní nezávislosti na přítelkyni.Oživovat vztah, aby v něm byla zase touha, se dá mnoha způsoby, čím budete kreativnější, tím to bude zajímavější a zábavnější pro vás oba. Konkrétní návod nemám, to je na VÁS. Držím palce:-))!
vztah na dálku
Dobrý den.Partner po vahani nastoupil do zamestnani,ktere obnasi 2/3 casu na cestach a 1/3 v kancelari.To znamena,ze po pul rocni znamosti,kdy spolu 2 mesice bydlime,je od ut. do ct./pa. na stavbe 400 km o bydliste.Pres zimu to tak nebude,ale stejne.Trpime tim oba,ale nevime,zda by mel kvuli tomu davat vypoved ve zkusebni dobre.Charakter prace mu vadi,jeji napln ho bavi,mel by dobrou praxi.Rika,ze si muzeme byt naopak vzacnejsi a tesit se na sebe.Ja se obavam,ze si odvykneme a prestaneme se mit tolik radi.Mluvime o tom otevrene.Rozumove chapu,ze by mel spise v praci zustat,ale citove stradam a bojim se rozpadu vztahu pro nedorozumneni bez osobni komunikace,nedostatek spolecnych zazitku prave na relativnim zacatku vztahu.Mame opravdu hezky,rychle se rozvijejici vztah a planujeme budoucnost.Ja 27,on 28 let. Jak si myslite,ze se takova prace podepise na vztahu? Co byste nam poradila jako reseni? Dekuji mockrat.
Markéta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Markéto. Vašemu dilema rozumím, zároveň ale nemohu nabídnout návod - univerzální návod, vedoucí k dobrému "konci",neboť neexistuje. Fakt, že by měl přítel odejít z dobrého místa, které jej baví a bude jednou důležité i do jeho CV, může být do budoucna zrovna tak destruktivní faktor, jako to, že jste spolu nyní méně.Opuštění místa může být jednou rěžištěm výčitek. A nebo také ne, těžko to odhadnout. Někdy se člověk musí rozhodovat více intuitivně. Můj pocit je, že nesmírně pozitivní věcí vašeho vztahu je to, že si zatím nic nevyčítáte, oba se snažíte o všem otevřeně mluvit. A to vás posiluje - už v této prvotní fázi vašeho vztahu si utváříte svoji partnerskou linii, mluvíte o tom, co kdo potřebujete, více se tak poznáváte při řešení důležitých věcí. Nepoznali byste se nejspíš tak, kdybyste jen jeli na vlně prvotní zamilovanosti a nemuseli řešit vůbec nic. Takže je to vlastně jakýsi bonus. 3 dny v týdnu mimo sebe mi rovněž nepřipadá, že by muselo být až tak dramatické, můžete být v čilém kontaktu na skype, a to těšení se na sebe s sebou nese velké výhody.Takže nevím - důležité jsou pocity vás obou a umění nalézt řešení, které bude vyhovující pro oba :-)
vztah na dálku
Dobrý den paní doktorko. Jsem 3 roky vdaná, máme 1 a čtvrt starého syna. Manžel je stále pracovně mimo domov, na samotu bez muže jsem si už nějak zvykla a přizpůsobila se. Problém ovšem nastane když se vrátí domů. Nějak se nemůžu naladit na program že je doma. JInými slovy on je u PC a dělá věci do práce, já se věnuji synovi nebo se starám o domácnost. Problém je i v sexu, neboť z mé strany je to víceméně povinnost když je doma a tak nějak mě to nebaví. Dá se najít cesta ven? Manžel se domu vždy těší, my na něj také, ale pak to nějak neumíme zkloubit dohromady.
Adéla
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Adélo. Víkendová manželství mají své výhody, ale i svá úskalí. Na vás s manželem dopadají více ta úskalí. Každy jste si více zvykl na život bez toho druhého a neumíte se přeladit na společné sdílení. Možná je těšení každého z vás spojeno s příliš velkým očekáváním a pokud není hned naplněno, může nastat zklamání a uzavření se do sebe. Pak se uzavírá možnost nějaké platformy pro společné fungování po celý víkend. Už si dál každý jedete v zaběhnutém modelu všedních dní, každý se k něčemu utíká. Pak asi ani intimní život nemůže být takový, jak byste si jej přáli... Asi byste si měli na začátek vždy dát adaptační dobu aspoň 2 hodiny, a pak si teprve můžete začít dělat plán na ony 2 dny, prožité spolu :-)
vztah na dálku
Dobrý den, můj přítel, se kterým jsem přes rok, odjel v zimě do zahraničí (nemohl sehnat práci v oboru v Čechách). Ale z tříměsíční zakázky je rázem zakázka do konce roku. S tím, že když přijde nová, opět mu nabídnou spolupráci. Já o vztah na dálku nikdy nestála, nejde mi to a nevím, jakým způsobem to řešit. Pro mě nepřipadá v úvahu za ním jet - mám ve své profesi už slušné jméno a začít pracovat v zahraničí s tím, že třeba po třech měsících tam skončí a budeme se vracet do čech si profesně nemůžu dovolit. On zase odmítá hledat si práci na normální pracovní úvazek buď tam nebo v Čechách - nesnáší pohovory a odmítá tím procházet znova dobrovolně (tedy než mu v té firmě řeknou, že žádná další zakázka nebude). Mám ho strašně moc ráda, dokážu si představit s ním žít celý život, ale potřebuju být s ním ne 1000 km od sebe. Ta vzdálenost mě ničí ... Jakým způsobem by se to dalo řešit ?
Katka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Katko. Je to otázka priorit každého z vás. Jestli zvítězí profesní kariéra, nebo váš vztah, nebo jestli půjde oboje sloučit, to ukáže čas. Máte objektivní problémy, komplikující pozitivní rozvoj vašeho vztahu, takže je to na vás dvou...
vztah na dálku
Treti pokracovani: Jeho maminka je doma hodne dominantni, a on mel strasne spatnej pocit z toho, ze jsem na nej nastvana po emailu, ale ja jsem ho v tu chvili potrebovala a byla jsem nervozni, ze se neozývá. A tak jsme se po vic nez 6 letech rozesli. Jeste na Vanoce bylo vsechno super. Problem je v tom, ze ja jsem tady kvuli nemu a chybi mi moje kamaradky a rodina a jsem na nem hodne zavisla zvlast, kdyz jsem ve stresu, coz jsem tu s moji praci a samotou casto. Ja jsem s moji praci ted spokojena, ale pritel je spokojeny s praci jinde, kde ja nic nenajdu, tak mame vztah na dalku ted. Od zari to melo byt jinak, ale neni a nevim, jestli od pristiho bude. On v Cechach bydlet nechce, je proti CR strasne zaujaty. Myslite, ze je ten rozchod definitivni? Bylo to strasne nahly, pritel toho sam litoval, pocitali jsme spolu a mam ho porad strasne rada. Nebyl ani schopny rict, jestli se mnou uz nikdy nechce byt. Ale ted se neozyva. Stalo se to vsechno asi tak behem minuleho mesice. Unor-Brezen
Lenka 3/3
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lenko. Z vašeho popisu je cítit, že když jste to psala, byla jste psychicky na dně - rozchod vás hodně zasáhl a úplně vám "rozcupoval" představu o vašem životě v budoucnu. Chápu to. Je evidentní, že vy jste na něm vždy byla více závislá,než on na vás. Ale asi bych na vašem místě neztrácela naději. Slečna, do níž se zamiloval, byla v těžké situaci, potřebovala pomoc a potřebovala se k někomu přimknout. Téměř každého muže posílí, když může být pro osamělou zoufalou ženu oporou, může jí pomoci -a pokud mezi nimi probíhá jiskření....Získává tím na své satisfakci, pocitu důležitosti, tedy i jakési mocenské převahy, ale v dobrém smyslu slova. Ale váš vztah má své kořeny, počítali jste oba spolu, proto bych se na vašem místě nevzdávala naděje. Dejte mu teď na nějakou dobu klid i v rámci vztahu na dálku, tj., projevte svou nezávislost. Musí ale vědět, že jej máte pořád moc ráda. Povídat si můžete přes maily, ale měla byste střídat odtažitost s projevem blízkosti. Je to těžké, já vím. Ale pokud na něm nebudete viset a stále plakat, bude mít čas zastavit se nad tím,co pro něj znamenáte...
vztah na dálku
Byli jsme spolu stastny podle me az na moje stresy z toho, ze jsem se citila v cizine sama a z narocny prace. Mluvili jsme o spolecnem vlastnim bydleni, budoucnosti a detech pomalu. Pritel o tom jeste na Vanoce mluvil s moji kamaradku v Cechach. Ted jsme se ale rozesli. Pritel odjel na zimu do Costa Ricy, protoze pracuje jenom v lete a v zime ma volno a chtel si to uzit v teple. a nasel si tam nahodne jinou holku. Prijela jsem za nim na dovolenou, ale bylo to strasny, byl uz rozhodly, ze se se mnou chce rozejit. Tak jsme se rozesli. Rekl mi, ze mel neco s jinou holkou vic nez dvakrat. A pak jsme byli jeste spolu 10 dni a on toho viditelne litoval, ale nejak to neslo zpatky po tom, co se stalo s tou jinou holkou. A pak si za ni zacal stat. Kdyz byl v Costa Rice na zacatku, rikal mi o tehle holce, ze tam prijela po 10letym vztahu, ktery zrovna ukoncila, a ze ho porad stiha a pta se ho na nesmysly, ze tam nebude, jestli tam ta holka zustane, a ze ji rika Koza.
Lenka 2/4
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Lenko, jdu opět dále, abych mohla reagovat celistvě.
vztah na dálku
Dobry den, chtela bych se zeptat na vas nazor na moji soucasnou situaci. S mym pritelem jsme spolu byli od nasich 23 let, zname se jeste dyl, a prozili jsme spolu spoustu zazitku i dulezitych obdobi. Procestovali jsme spoustu zemi, kde jsme i nejaky cas vzdycky zili. Nas vztah je stylem vzdycky rok spolu a pak vztah na dalku, ja jsem studovala v zahranici, pritel pracoval v zahranici v jine zemi, ale vsechno jsme ustali. Myslim, ze k sobe mame speciální pouto, aspon to tak citim. Pro me teda bylo vzdycky tezky se s pritelem sblizit a pak se odloucit, opakovalo se to asi ve 3 obdobich a ja se v case vztahu na dalku citila vzdycky strasne sama, na rozdil od neho, on si umi vic najit kamarady nezavisle na me, pro me je to v zahranici tezsi. Ted pracujeme oba ve stejne zemi, ale kazdy jinde, protoze pro me prace na jeho miste neni, a on ma v miste, kde pracuje i nase spolecne kamarády a zajmy. Jezdila jsem za nim, jak jen to slo. Pokracovaní v nasledující zprave 1/2
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Lenko,přeskakuji hned na další část vašeho vyprávění:-)
vztah na dálku
Dobrý den,jsem rozvedená,mám tři děti z manželství,které mám ve své péči.S přítelem,který mě opustil již v těhotensví,mám nyní ročního syna a zatím mi na něj ani neplatí ani se k němu nehlásí,žaloba na určení otcovství je stále u soudu.Jsem tedy sama se čtyřma dětma.Ještě před porodem nejmladšího syna jsem si našla přítele,který je svobodný, bezdětný. Jsme spolu rok a čtvrt a to je teď můj největší problém, protože během loňského roku jsme spolu bývali občas o víkendu,protože přítel není odsud,poté od listopadu loňského roku tu byl více,protože neměl práci nebo jen příležitostně.Od ledna začal dělat v Německu,byl 6 týdnů v kuse pryč,poté přijel na necelé dva týdny a slibovalže odjede ještě jednou do Německa na kratší dobu než bude lepší počasí a má pak domluvenou práci v ČR.Nyní mi píše,že tam chce zůstat kvůli penězům.Já ale nedokážu být vždy měsíc a půl sama s dětma,hodně se trápím,často brečím,protože nemám nikoho,ani rodiče,příbuzné,nevím jestli v takovém vztahu pokračovat?Děkuji
Iva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Ivo,odpověď si můžete dát jen vy sama - záleží na vás, co je pro vás v rámci partnerského života priorita. Přítel je v zahraničí, ale ne tak vzdáleném na to, abyste se nemohli vídat. Je zodpovědný,ekonomicky schopný. Začali jste spolu chodit v době vysokého stádia vašeho těhotenství, přesto se do vztahu s vámi pustil. To by mohly být z vnějšího pohledu klady vašeho vztahu. Negativa jsou vzdálenost mezi vámi, fakt, že jste na děti sama. Jsou to hodně provozní problémy, které jsou z vašeho hlediska pochopitelné. Ale přeci jen si myslím, že pro ženu se 4 dětmi není až tak snadné, nalézt ideální vztah, vyhovující po všech stránkách. Takže byste měla pro sebe samu zvážit, v čem spočívají výhody a v čem vidíte ztráty - v rámci současného vztahu, podle této bilance se rozhodujte :-)
vztah na dálku
Dobrý den paní doktorko, asi před třemi týdny jsem Vám posílala svůj dotaz ohledně přítele, ale zatím jsem tady odpověď na svůj dotaz nenašla:o( Vím, že těch dotazů máte hodně, omlouvám se a děkuji za případnou odpověď. S přítelem chodím víc jak 5let, ale stále spolu nebydlíme (i když máme kde) a já bych moc ráda posunula náš vztah dopředu. Mám pocit, že po takové době, "stojím pořád na místě". On je z vesnice a já z města a to je možná taky jeden z důvodů....Už jsem s ním o tom mnohokrát mluvila, ale zatím bez výsledku. Proto jsem mu teď navrhla, že mu dám čas, aby mohl přemýšlet, jestli se mnou chce zůstat nebo ne. Prosím o radu, jak ho "přimět", aby změnil své rozhodnutí a přistěhoval se a případně začal se mnou plánovat rodinu? Mně je 31 a jemu také. Mám ho moc ráda a nechtěla bych ho ztratit. Děkuji a přeji hezký den.
Miky
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Miky. Jak vidíte, mám docela dost zpoždění v odpovědích - jak vzhledem k množství dotazů, tak vzhledem k mému pracovnímu vytížení, takže se omlouvám, že jste musela tak dlouho čekat. Ale určitě jsem vám již odpovídala, jen nevím, jak :-) Tak to aspoň můžete srovnat s mou předchozí odpovědí, jestli mě napadají stejné věci, nebo tam bude i něco jiného:-))Říkáte, že po takové době "stojím pořád na místě". Je zajímavé, že mluvíte v 1.osobě, nemluvíte o vás dvou. Je z toho patrné, že to opravdu trápí především vás, VY to vnímáte jako problém, přítel nemá motivaci něco výrazněji řešit, je spokojený se status quo. Obávám se ale, že muž, který žije po celou dobu na vesnici a odmítá se přestěhovat do města, bude těžko přesaditelný. Na vesnici má své kořeny, je zvyklý na zahradu, práci na domě. Město s sebou přináší jiný životní styl i jiné možnosti, zároveň ale i limity. De facto se nechcete vzdát svého místa ani jeden. Nebo vám nenabídl, abyste se přistěhovala za ním?...Miky, nevím, jak ho přimějete k tomu,aby změnil své rozhodnutí, tolik toho o vašem vztahu zase nevím.Pokud jste s ním o tom mnohokrát mluvila, ale byz výsledku, jak říkáte, pak bych přemýšlela o komunikační formě, jakou používáte. Možná je to už pro něj nekonečné a nepříjemné téma, na které se naučil vnitřně obrnit a nereagovat. Nemyslím, že byste mu měla dávat ultimátum, ale hovor na téma vašeho budoucího života by měl dostat jiný charakter, než dosud, aby to bral vážně. Nesnažte se jej pouze přesvědčovat pro své řešení, ale chtějte na něm případně jiný koncept toho, jak si představuje vaši budoucnost:-)))Držím vám palce
vztah na dálku
Dobrý den paní Douchová. S přítelem chodím víc jak 5let. Myslím, že nám to klape po všech stránkách, jen je problém v tom, že i po tak dlouhé době spolu nebydlíme. On bydlí cca 50km ode mě a tak se vídáme jen o víkendech, což mně po takové dlouhé době chození "vadí". Bydlet máme kde...A také bych ráda založila rodinu. Mně je 31let a příteli bude 31let za pár měsíců. Nevím, jak ho "přimět", aby změnil svůj způsob života a začal přemýšlet nad naší společnou budoucností. Jde o to, že pořád bydlí u rodičů i se svými sourozenci a asi mu to takhle vyhovuje. Jenže já už bych náš vztah posunula o kus dopředu! Sice s ním o tom stále mluvím, ale zatím jsem se žádné změny z jeho strany nedočkala. Prosím o radu, jak ho přimět k zásadnímu rozhodnutí (bydlení a založení rodiny). Moc děkuji za odpověď.
Miky
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Miky:-) S přítelem chodíte přes 5 let, od vašich 26 let, a nemá to žádný další vývoj? To je na pováženou. Vídání se o víkendech, pokud jste od sebe vzdáleni ne tisíce, ale jen pár desítek km, to se mi zdá jako stagnace vztahu a přítelova pohodlnost, možná zbržďování možnosti další perspektivy? Nevím. Víte, v čem mu více vyhovuje společný život s rodiči a sourozenci? Nevím, jestli je zralý pro samostatný život s plnou zoddpovědností za něj. Vy přemýšlíte nad vytvořením rodiny, to by pro něj byla velká ztráta komfortu. Miky, nechci se vám do toho plést, ale na vašem místě bych uvažovala o tom, zda takovýto vztah má opravdu perspektivu. Zatím jste neměli bez společného bydlení možnost důkladně jeden druhého poznat, neměli jste možnost nalézt způsoby, jak se sladit v mnoha důležitých věcech, jež si spolu dva lidé, kteří spolu předtím nežili, vzájemně postupně vytváří a někdy jednoduše, někdy složitěji, hledají konsensus. Mám tím na mysli finanční hospodaření, dělbu domácích prací, včasnou identifikaci různých zlozvyků od obou a schopnost je tolerovat. Neměli jste ani možnost mluvit až na základě zkušenosti ze společného soužití o svých očekáváních. On si zatím v rámci soužití s původní rodinou hýčká svou svobodu, servis od matky. Myslím, že byste neměla dlouho čekat, ale pokud spolu do budoucího života oba počítáte, měla byste diplomaticky, ale celkem jasně mluvit o tom, že pokud spolu chcete žít, musíte si to nejprve vyzkoušet. A asi bych to ve vašem případě postavila i trochu jako podmínku toho, jestli spolu máte být dál. Jen opět opakuji nutnost diplomatické formy:-))
vztah na dálku
Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se zeptat na možnost dlouhodobého vztahu na dálku? Prý takové vztahy dlouho nevydrží. Potkali jsme se náhodou, sblížili se, a pokud můžeme být spolu, je nám velmi dobře. Já 45, on 53, oba rozvedení, ale bydlící poměrně daleko od sebe. Asi by bylo samozřejmé, že pokud bychom chtěli být spolu, měli bychom budovat nějaké společné zázemí, protože až běžný život by asi ukázal, jestli k sobě opravdu hodíme. Tam, kde bydlíme, máme oba své domovy (já ještě s dětmi), svoji práci, známé…Zatím si ani jeden nedovedeme představit, že bychom spolu začali bydlet. Ale co dál? Já mám z dalšího vztahu trochu strach, bojím se něco ve svém životě nějak příliš měnit, nerozhoduji jen za sebe (děti). Ale jsem ve věku, kdy už si velmi vážím, že jsem potkala někoho, s kým je mi dobře a přestože jsem docela samostatná ženská, nechci o vztah přijít. Děkuji za odpověď.
Markéta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Markéto.Myslím, že vám pomůže čas. Zatím jste zamilovaní, jste si hodně vzácní, takže každá chvíle, kdy můžete být spolu, je krásná i díky tomu, že je vytoužená. Nechci odsuzovat vztahy na dálku jako dlouhodobě neperspektivní a rizikové, nechci nic paušalizovat, protože každý vztah je tvořen dvěma individualitami a je sám o sobě originálem. Poznáváte se jen více do hloubky jiným způsobem, než "běžné" páry, tj. jste spolu ve spojení více elektronickou, než fyzickou komunikací. Vše má své výhody, i nevýhody. Vy se zatím snažte vnímat spíše ty výhody:-) A pokud budete mít oba stále více pocit, že k sobě patříte, můžete bez definitivního řešení v podobě sestěhování zkoušet delší dobu být všichni spolu:-) Přeji vám, ať vám to vyjde!
vztah na dálku
dobry den,pritel odjel pracovne na pul roku na more.byli jsme spolu teprve taky pul roku.takto jezdi uz 10 let.kdysi rikal ze chtel tady zustat kvuli nejake pritelkyni.mozna nedokazi prekousnout ze kvuli jine by zustal ale kvuli me ne.vim ze ho tahne more a taky vim ze se ted zaclo hodne propoustet.ale stejne....rikam si jestli to ma cele smysl cekat.je to silena doba.abych se neupinala na neco co nema smysl.vcera odjel a ja uz takto uvazuji.anebo jak ten pulrok prezit??kdyz jedinym spojenim jsou sms.a muze se chlap kdyz se doopravdy zamiluje zmenit??jaka je zkusenost?sama si myslim ze nekoho po 40 prevychovavat je nemozne,nebo ze to vydrzi jen v obdobi zamilovanosti.dekuji
anezka1970
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, anezko.O svých problémech s přítelem námořníkem píšete již delší dobu. Podrobnosti si v množství dotazů v mé poradně již nepamatuji,ale to, že hledáte ve vztahu s ním své místo na slunci, svou pozici, to ano. On asi nebude pro vás ten pravý ořechový. Vy potřebujete mít své jistoty, abyste se netrápila, jeho to táhne více ke svobodě. Jestli má smysl čekat, to vám neporadí nikdo, jen váš vlastní cit... Zkuste sama sobě odpovědět na to, jestli tu dokážete být do května příštího roku šťastná i sama, bez něj. Pokud ano, pokud v sobě máte i nějakou jistotu, že vás miluje, pak to zvládnete. A netrapte se srovnáváním s jinou ženou v jeho životě. To vám k ničemu nepomůže, naopak...
vztah na dálku
Dobrý den. Řeším krizi partnerského vztahu a ráda bych se vás zeptala na radu. Jsme pár (23 a 27), který se po intenzivní pětiměsíční známosti rozhodl, že zkusí vztah na dálku s tím, že se budeme navštěvovat a komunikovat přes internet a jakmile dokončíme studia budeme spolu žít. Náš vztah je však značně nevyrovnaný - partner má problémy s komunikací a já už nevím, jak se s ním mám naučit komunikovat. Má pocit, že na něj příliš tlačím a zasahuji příliš do jeho soukromí. Snažím se mu dát prostor. Ale pochybuji o smyslu toho vztahu i když se stále milujeme. Myslíte si, že má smysl udržovat vztah, který je teď výhradně postavený na komunikaci, když partner nemá zájem o komunikaci a straní se jakkoliv mluvit o svém životě?Děkuji za vaši radu.
Naivní Vlasta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Naivní Vlasto. V čem vlastně spočívá vaše naivita? 5 měsíců jste prožívali intenzivní milostný vztah, teď jste od sebe odděleni, ale stále jste si oba jisti tím, že se milujete. Rozdíl je v rámci dálky mezi vámi v umění a ochotě komunikovat zprostředkovanou formou. Tak se nic neučte, nechcte to více na něm. Asi jste si takto pro sebe objevili, že máte rozdílné potřeby i schopnosti v komunikaci v této podobě. Jestliže má pocit, že na něj příliš tlačíte a příliš zasahujete do jeho soukromí, nevím, o čem to svědčí. Zamyslete se nad tím. Já nevím, Vlasto, ale 5 měsíců je nějaká doba, která je zárukou jen vědomí vzájemné lásky, možná stále spíše zamilovanosti, a teď se teprve ukáže. Tak to zatím nechte plynout, jak to je, a čas ukáže sám, jestli vám to spolu půjde, nebo jestli si každý najdete někoho jiného, ne? Netlačte moc na pilu a nechte tomu volný průběh, aby on mohl být spontánní a necítil se být donucený komunikovat s vámi stále, zpovídat se vám z toho, co kdy dělal, aby nemusel odpovídat na vaše otázky, když se mu zrovna nechce. Uznávám, že to máte těžší. Ale myslím si, že je předčasné přemýšlet o tom, jestli má váš vztah smysl...
vztah na dálku
Dobrý den paní doktorko. Píši vám již podruhé, nevím jestli se můj dotaz neztratil někde mezi ostatními příspěvky nebo je prodleva odpovědí delší než 10 dní. :-) Rok jsem ve vztahu s cizincem (27),(nemáme žádné jazykové či kulturní problémy, rozdíly spíše náš vztah obohacují). Po šestiměsíční intenzivní známosti jsme se rozhodli překlenout čas než budeme moci začít spolu žít - vztahem na dálku. Zatímco na počátku vztahu byl více "závislý" a zamilovaný můj partner, zdá se že ve vztahu na dálku se naše pozice otočily. Přítel si vztah racionalizoval s tím, že dokončí důležitou životní etapu (univerzitu a pracovní projekty) a pak přijede, aby se mnou žil. Přesto se nedokáži zbavit nejistoty ze vztahu i jeho budoucnosti.Zároveň jsem na něm citově závislá a někdy ho tím vydírám. Nevím kde nalézt vniřní rovnováhu a jak se vyrovnat s takovýmto vztahem? Partner je vyzrálá osobnost a já se citím jako nedospělá labilní osoba. Poradíte mi, prosím co s tím?Míša (24)
Mika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Míšo - nevím, jestli se váš dotaz ztratil, nebo ne, jen ta prodleva odpovědí je opravdu delší, než 10 dní, za což se omlouvám vám, i ostatním čtenářům, kterým jsem ještě nestačila odpovědět. Ale teď to bude již se mnou lepší:-) No, a teď již k vám. Přemýšlím nahlas, jo? :-) Měli jste spolu 6měsíční intenzivní známost, kdy byl přítel zamilovaný, byla jste pro něj jednoznačná priorita. Nyní žije sám ve svém vlastním prostředí a je zaměřený jinak - priorita je pro něj práce, pak jste vy. Ale, Míšo, připadá mi to jako logický vývoj věcí. Ve vztahu na dálku se on soustřeďuje opravdu hlavně na to, o čem píšete, ale není to nic proti vám. Je to pouze změna, kterou vy prožíváte tak citlivě jak díky tomu, že jste byla zvyklá na něco jiného, tak díky tomu, že teď možná před sebou nemáte tak velký finiš, jako on. Zkuste si na to zvyknout a vyčíst z toho i to, jak to asi bude v budoucnu - váš přítel je ambiciozní, jeho obor je pro něj hodně velká hodnota, a bude to stoupat. Až ukončí univerzitu, začne budovat kariéru. To je normální, takového chlapa jste potkala, takového chlapa milujete. Vaše závislost na něm, na niž jste nebyla zvyklá, vám bere síly i sebedůvěru. Jestli si připadáte déledoběji jako "nedospělá labilní osoba":-), pak byste s tím měla začít něco dělat. Nemá cenu se trápit -zkuste na nějakou chvíli spolupracovat s psychologem, abyste zase společně s ním mohli/y najít tu původní Míšu! Držím palce:-)
vztah na dálku
Dobry den pani doktorko, jsem smutna z vyvoje vztahu, jsem s pritelem temer rok, on studuje v Anglii, takze jsme se vidali tak jednou za tyden nebo spise za 14 dni. Chodili jsme spolu jeste v 15ti letech pul roku a nyni mi je 21 let a zacali jsme chodit spolu znovu. Je nam fajn skvele si rozumime, ted o prazdninach se vidame dvakrat tydne.Az kdyz jsme se jednoho dne meli videt, tak mi zavolal s tim, ze nema potrebu me videt, a ze se vidame casto. A po dalsich dvou dnech mi rikal, ze me ma porad rad, ale ze neciti, ze vyvoj naseho vztahu by nejak dal posouval, ze si mysli, ze se jakoby zastavil nebo neco v tomto smyslu. Jsem z toho smutna, mame se sice zase videt, ale vypada to, ze to prozatim chce omezit jen na jednou tydne a pak se mnou chce stravit asi dva nebo tri dny z me dovolene. Ale v jake atmosfere to bude to uz si neumim predstavit. Jsem bezradna. Maminka mi radi neupinat se neho prilis, zit si svuj zivot, neomezovat se a byt mu vzacna.Prosim poradte mi co delat moc dekuji.
Diana Šubrtová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Diano. Mám pocit, že na to, že přítel studje v Anglii, je frekvence vašich setkání neuvěřitelná...Jak je to realizovatelné? Nevím, jak to přítel v sobě ve vztahu k vám má. Každý z vás můžete váš vztah prožívat jinak, kadý jste v jiném prostředí, ovlivňují vás jiné věci, události, lidé kolem vás. Vedete jiný život. To je něco, co vás může do určité doby spojovat, protože jste si vzácnější, ale od určité doby i rozdělovat - právě proto, že se sice vídáte často, ale nesdílíte v průběhu týdne toho tolik společného. Navíc, když se vidíte, jste vlastně asi odkázáni sami na sebe, protože patrně nemáte společné přátele - i z toho může do určité míry vznikat "ponorka". Nevím, jen odhaduji možné příčiny, přemýšlím nahlas. Ale také mám pocit, že jste na příteli hodně závislá a to je pro něj bariéra ve vývoji vztahu. Vaše maminka má pravdu - měla byste brzdit a být více sebou samou, mít i další své důležité světy, zájmy, přátele, mimo váš vztah...
vztah na dálku
Chtěla bych odcestovat do zahraniční (5 měsíců), abych tam dokončila školu. Mám partnera 3 měsíce. Jsme velmi zamilovaní, seznámil mě s rodiči a já jeho s mými. Rád by se usadil a měl rodinu. Je mi s ním dobře a tak mám z té stáže trochu strach. Nadruhou stranu bych ráda jela. Není to daleko a oba máme finance na to se vidět minimálně 2x měsíčně. Bojím se o vztah ale zároveň si myslím, že toto může i vztahu prospět. Paní doktorko, co si o tom myslíte?
Bára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Báro:-) Jakou chcete slyšet odpověď? Jestli - statisticky vzato - vztahy po tak krátké době intenzity mají šanci napřežití, když se intenzita změní ve vzácné chvilky 2x měsíčně? :))) Víte, nedokáži odhadnout, zda to vašemu vztahu prospěje, či nikoli. Ale důležité je to, co cítíte vy. Tj.,ta 5měsíční stáž vás láká. Jste žena, která má své cíle, to je součástí vaší osobnosti a asi i to má na vás přítel rád. Proč byste měla cokoli v sobě znásilňovat? Pak byste si to mohla jednou vyčítat. Váš hodnotový systém v sobě zahrnuje oboje - jak potřebu kvalitního partnerského vztahu, tak potřebu rozvíjet se profesně. Myslím, že tak je to v pořádku. V kontaktu zprostředkovaně spolu přeci můžete být denně, a jestliže máte možnost se vídat 2x za měsíc ,pak by to neměl být velký problém:-)))
vztah na dálku
PROSÍM O NASTÍNĚNÍ VZTAHU - JEHO BUDOUCNOSTI. ON JE V KRIMINÁLE, PÍŠEME SI, VYPADÁ TO NADĚJNĚ, NEVÍM, LITUJE SVÝCH PODVODŮ, SLIBUJE NÁPRAVU. NIKDY JSME SPOLU DŘÍVE NIC NEMĚLI, ZNÁM HO ASI 4 ROKY, DOKÁZAL MI POMÁHAT. JSEM 48LET, Sš, 18 LET PŘEVÁŽNĚ SAMA, 2 ROZUMNÉ DOSPĚLÉ DĚTI, STŘÍDAVĚ OPTIMISTKA I PESIMISTKA. PROSÍM, ČÍM SE MÁM ŘÍDIT, NA CO SI DÁT POZOR. TEORII O BÝV. VĚZNÍCH A JEJICH TRVAL. BYDLIŠTÍCH, ATD. ZNÁM. ON - 22/3/77. DĚKUJI
BEATA - ČESKÉ BUDĚJOVICE
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Beato. Těžko vám mohu něco nastínit, mohu jen rozumově zvažovat. Je mezi vámi 17letý věkový rozdíl,příliš se neznáte - pouze prostřednictvím korespondence. On je izolovaný ve světě, který vy důvěrně neznáte, jen z jeho vyprávění. Rozhodně je však na delší dobu vytržený z reality a má tak prostor k tomu, snít o životě venku. O tom životě, který žijete vy.Vy jste dlouhou dobu sama, bez partnerského vztahu - prostor pro své sny máte tedy oba, oba jste v jistém smyslu slova v určité izolaci a pomáhá vám naděje na něco jiného. Potřebujete věřit nějaké šanci, k níž jste se upnula. A i vy jste jeho pevný bod. Pak může být plno vašich pocitů ( u obou dvou z vás ) zkreslených a možná zavádějících. Na co byste si měla dát pozor? Asi hlavně na sebe sama, na schopnost odhadu, jak může člověk, který žil delší dobu v kriminále, fungovat plnohodnotně citově, jak vám bude schopný být oporou, jak vás zajistí v kritičtějších životních situacích, atd. Byla bych prostě opatrná ( a to bez jakýchkoliv předsudků )a vyčkávala s tím, než na vaší straně padne nějaké rozhodnutí s déledobějším časovým horizontem.
vztah na dálku
Dobrý den, s partnerem jsme spolu cca 3/4 roku. Jde tak trochu o vztah na dálku kvůlu studiu, ale i přes to tento vztah funguje víc, než dobře. Problém je v tom, že když jsme spolu je vše v pohodě, zamilovanost z nás sálá, ale poté, co se od sebe zase vzdálíme nastane na pár dní trošku skok, kdy jsme na sebe kolikrát nepříjemní třeba v hovorech přes telefon. Zajímalo by mě tedy, jestli se jedná spíš o následek toho odloučení, že tím vlastně maskujeme to, že si chybíme, nebo je pro to realnější vysvětlení?...Děkuji
Vera
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den,Vero. Já myslím, že nejpodstatnější je VÁŠ odhad situace, ten bude asi ten pravý - vy dva se přeci znáte nejlépe :-) Je vysoce pravděpodobné, že vzájemná nepříjemnost na sebe po telefonu může pramenit z toho, že jste vlastně ublížení a frustrovaní z toho, že jste bez sebe, že to ne tak úplně dobře zvládáte, a stýskání se převrací pak paradoxně (nebo zákonitě?)do mírné formy agrese. Stačí, když si to tak pro sebe pojmenujete a ve chvílích vzájemné pohody, když jste spolu, si domluvíte nějaký signál pro tyto situace na dálku, abyste to včas zastavili:-)
vztah na dálku
Pokračování o rodičích mého manžela 2... Ani mít fin. rezervu, každé peníze ihned utratí rozmařile a pak téměř třou bídu a řeší to půjčkami. Může se i toto zhoršovat? Zřejmě ano, když už jednou přišli o dům. Pak se octnou zcela bez prostředků a my sice nemáme děti, ale sami v podnájmu nemáme možnost se o ně postarat. Co v takovém případě? Mám v tomto strach o budoucnost... Je to proti mě kontrast:-), sama mám věci rozplán. a tato neznámá a jejich nevypočitatelnost mě děsí... Zároveň vidím jejich dřívější vliv na manželovi, dlouho s nimi žil pod jednou střechou, podle jeho slov se od ranného dětství vychovával sám. Ovšem občas na něm vidím sklony k nerozhodnosti, až teď ve středním věku se rozhodl, co chce dělat, má skony lehce, ale přece přikrášlovat historky, věci nedokončovat a také má podle mě problém s vyjadřování emocí negat. i pozitiv. Ovšem, možná je tohle moje lehká paranoia danná jeho rodiči. Ale přece: je možné tyto dispozice zdědit? Velice děkuji za Vaši odpověď.
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Evo, ano, heredita (dědičnost)zde určitě své místo má, a pak také vliv výchovy. Manžel vyrostl v jednom jediném prostředí, je to pro něj model, který jej samozřejmě do určité míry formoval.Ale pokud jsem to pochopila dobře, manžel se jich nyní již spíše straní, nemá potřebu jim přitakávat - aspoň to je pozitivní:-)Jejich rodinné klima bylo patrně chladnější, bez větší vřelosti, možná tam bujela dlouhou dobu paranoia a soutěživost, takže on se neměl kde naučit vyjadřovat spontánněji své city. Ale s vámi by se to naučit mohl, ne? Asi jsem vás moc nepotěšila, ale vždy je dobré vědět, s čím případně můžete počítat - můžete se na to tak alespoň lépe psychicky připravit a vytvořit si strategické obrany ( tím mám na mysli rodiče manžela a jejich chiméry... )
vztah na dálku
Vazena pani doktorko,potrebuji vlastne radu pro meho pritele. Chodime spolu 16 mesicu, ted jsme dokonce zasnoubeni. Oba studujeme ve vzdalenych mestech, a tak se vidame narazove. (Jsme v kontaktu pres telefon a internet). Kdyz jsme spolu,je nam nadherne. Jediny problem je priteluv strach, ze o me prijde. Nema jediny duvod mi neverit a presto ho dost casto prepada stisnena nalada, kdy nemluvi a premysli o nas. Sam rika, ze v nas veri, ale nevypada to tak. Nezakazuje mi nic, ale vyptava se kde a s kym jsem byla. Trapi me, kdyz vidim, jak se on trapi a nevim jak mu mam presvedcit. Nebo myslite, ze to casem prejde samo? Nebo treba az spolu budeme bydlet? Dekuji za odpoved.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lenko. Nevím, jestli je to o přítelově nejistotě v rámci vašeho vztahu, jeho žárlivosti, závislosti na vás. Ale každopádně vy jej nijak přesvědčit nemůžete. Je to jeho problém, kterým trápí sebe, potažmo i vás, ale musí si s ním poradit on. Myslím, že až budete spolu, přejde to. Možná je konfrontován nevěrami na straně dalších kolegů a kolegyň ze školy a promítá to do vás, nevím. Těžko to na dálku odhadnu. Ale vy v tom asi nic moc udělat nemůžete. Je mi líto, že jsem vám nemohla nijak konkrétněji poradit:-)