Ona

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

stres
Dobrý den, paní doktorko. Po porodu nás se synem opustil partner kvůli jiné, taky spolu mají dítě. Už spolu nejsou. My jsme se k sobě vrátili, přítel bydlí v průmyslové zóně v krásném bytě, ale brzy ráno je tam hluk, proto tam s dítětem nechci. My bydlíme v generační domě s mými rodiči, když je tady přítel, tak to vře, rodiče jej zpět nepřijali, proto tady nechce bydlet, možná by i chtěl, ale já jsem ve stresu, když je tady a rodiče mají pořád řeči. Sám má i velký dům, kde teď bydlí ta ex partnerka s jejich dcerou, ale ta nechce odejít a on ji ani nevyhazuje.
Markéta
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
stres
Dobrý den, mám za sebou ošklivých 8 let: nečekaný a trucovitostí iniciovaný "odchod" manžela ze společné domácnosti, který měl trestat, jeho návraty, kdy na nás křičel, nebyl s ničím spokojený, hysterické projevy a trestání včetně nefinancování rodiny. Pak si našel mimomanželský vztah, který okamžitě legalizoval, a to velmi necitlivým způsobem vůči mně i dětem. Odklánění majetku. Já jako poslední rohožka, do které se jen utírají nohy a dá se do ní kdykoliv kopnout. Milenka si to taky užívala. Podala jsem rozvod, což ho rozlítilo zejména ve vztahu k majetku, který chtěl ulít všechen a já mu to trochu překazila. Následovalo 6 let soudů, kdy na mě podal 5 žalob, chtěl milionové částky za bydlení v domě, s dětmi nás soudně vystěhoval. Do toho moje problémy s prací. Jedno z dětí bývalým uplacené, takže naschvály, kradl doma dokumenty a odnášel otci... trochu jsem se z toho vybabrala. Solidní práce, příjem, některé soudy jsem vyhrála (bylo to ale pro silný žaludek a taky dost peněz na právníka. Ty lži a výpady jeho advokáta vůči mně - hrozné. Lidi okolo říkali, že by to být na mém místě vzdali už dávno.). Bydlíme v domě, který si opravujeme (zase ty peníze), jsem muž i žena v jednom (řídím rekonstrukci, domácnost, vydělávám peníze). Sopudy ještě neskončily, ale už snad budou jen dobré, i když nespravedlivé - s tím se ještě musím smířit (vždycky jsem si myslela, že soud je o spravedlnosti, a ne o tom, že soudci je rozsudek úplně jedno, že chce jen čárku za ukončení). A teď to s čím potřebuju poradit. Jsem z toho nesmírně unavená. Pořád mám potřebu spát (musím si třeba zastavit i po cestě autem). Deprese. Úzkosti, i když už obojí už méně. Pořád se ještě nemůžu zastavit, nelze zpomalit (soudy, rekonstrukce, peníze). Co ale mohu udělat, aby se mi vrátila energie, pohoda, radost ze života, síla? Celostní medicína? Nějaká psychoterapie? (nemám na ni moc čas a ani peníze, relativně mi sedí KBT) Koučink je pro mne zklamáním (asi mnoho nekvalitních koučů) a taky drahé). Paní doktorko, poradíte mi? děkuji - otázka upravena poradcem
Radka
stres
Dobrý den, moc prosím o odpověď. Jak moc je normální nebo naopak divné, když mě manžel šmíruje. Prostě se rád dívá na to, jak jsem nahá, jsem na wc, sprchuju se, holím, prostě provádím hygienu, ale nějak ho to vzrušuje "na tajňačku" - oknem, klíčovou dírkou, náhodně si pro něco jde a zapomene zavřít. Je mi to odporné až tak moc, že mi to způsobilo životní trauma. Sprchuju se potmě, na wc taky chodím potmě, v koupelně jsem nervózní a při jakékoliv intimní činnosti spojené s hygienou mám pořád pocit, že se někdo dívá, i když jsem doma prokazatelně sama. Mockrát jsem ho prosila, ať to nedělá, že je mi odporný a já už z toho mám nervy nadranc. Opravdu moc mi to psychicky ubližuje. Vždycky to slíbí a znovu poruší. Žijeme tak už víc než deset let. Nevím, zda šmíruje i někoho jiného, či zda ho nezačne zajímat i naše dospívající dcera.... Jsem z toho opravdu na dně a on to bagatelizuje. Jak moc je to neškodné, či naopak závažné? - otázka upravena poradcem
Judita
stres
Paní doktorko, moc bych potřebovala poradit. Ošklivý rozvod, kdy jsem odešla jen s igelitkou, bývalý mě soudně vyhodil z domu, potýkám se s útoky advokátů, kteří jsou jím placeni za skutečně svinstva. Ale bojuju. Taky jsem přišla o práci, zoufale jsem brala, co se dalo, ale pár zkušeností, kdy jste u českých podnikatelů testovacím králíkem, kterému se v případě potřeby prostě a vyhodí se. Ale i tak se mi podařilo koupit starý dům, který opravuji, abychom měli s dětmi kde bydlet. Že je to psychicky vyčerpávající, je asi jasné, trvá to už 6 let a zatím není konec. Snažím se najít si i partnera, chlapi jsou, ale - jeden, ač skladník, měl vysoké sebevědomí a všechno jsem musela platit, druhý sice vzdělaný, ale hysterická osobnost s obrovskými dluhy (nedala jsem jeho věčné vyčítání), další sice fajn, ale krajně nespolehlivý a mám dojem, že vyplňuji jen jeho volný čas, aby se přizpůsobil on mně, to není, a to jsem si vybírala :-( V poslední době se potýkám s takovou nechutí k čemukoliv. Mám konečně lepší práci, oprava domu je v cca polovině, táhne se to, ale já najednou nemám vůbec sílu cokoliv dělat. měla bych natírat, o víkendu jsem schopná akorát obstarat domácnost a pak spím, prokrastinuji, trápím se. Už ani nejdu ven na procházku, maximálně do bazénu, přátele nějak odbývám, neozývám se jim. Co s tím? Ať nepřijdu o práci a nedostanu se do finančních a dalších problémů. Děkuji moc.
Marcela
stres
Dobrý de. Jsem vdaná, dvě děti, momentálně oba na táboře. Rozhodli jsme se s manželem, že za nimi pojedeme. Vzali jsme mé služební auto (soukromě můžu), on si sedl za volant a jeli jsme. Za městem jel tam, kde je ideál tak 70-80, protože jsou tam prudké zatáčky, cyklisti, je to mezi poli, takže srny, občas tam jede někdo jak ho..do a minulý týden tam byl v jedné zatáčce smrťák, tak tam jel 110. Až se mi dělalo zle, což je už co říct, nemluvě o tom, že když by byla havárka, tak u toho služebního je to komplikované a musela bych to celé platit.
Tak jsem ho prosila (to prosím tam bylo), aby jel pomaleji. Jednou, podruhé, potřetí. S tím, že se bojím a že se mi dělá špatně. Potřetí on duplnul na brzdu (naštěstí za námi nkdo nejel), otevřel dveře, agresivně vystoupil a řval, ať si dál jedu sama. A šel pěšky směrem k městu. Já rozklepaná si přesedla a jela dál, protože děti bylo třeba vyzvednout a z tábora odvézt. Za chvíli telefon - vrať se pro mě. Já to udělala, což možná byla chyba. Do tábora jsem to dořídila, v autě bylo dusno.

Už se mi to jednou stalo s ním v Německu, když jsme se ve třech s kamarádkou vraceli z hor. Tehdy jsem řídila já, on přikázal, ať okamžitě zastavím (já myslela, že je mu zle), on oběhl auto a fyzicky i slovně mě vyhodil z auta. Měla jsem tehdy strach, že mě tam v noci nechá, ale ujel jen pár metrů a pak čekal, až nastoupím.

Co s tím??? Mlčet? Vůbec neragovat na jeho styl jízdy? Kritiku on moc nesnese… Tyhle výstupy v autě jsou tak 1x za dva roky, příchody z jeho práce cca obden, ale třeba se také pohádá se svými zaměstnankyněmi a ony pak brečí a dávají výpověď - asi dvakrát jsem jela klidnit vášně. Takže se určitě takhle vzteká i jinde, nejsem s ním celý den.

Doma „bouchne“, ale ne tolik, když vidí rozházené hračky dětí, boty, aktovky, ale je tak % kdy to vidí, ale nevadí mu to. Před jeho příchodem se to snažím uklidit, děti se už taky naučily věci odkládat, aby podnětů bylo co nejmíň. Děkuji moc za radu, co s tím.
Irena
stres
...Užírá mě pocit, že se mu nestýská, že mu nechybím. Možná ano, ale neříká to a nevypadá to tak. Postrádám nějaký důkaz lásky (protože to každodenní psaní už tak nějak nejsem schopná vnímat jako "něco navíc"). Už jsme se třikrát pohádali za poslední měsíc, není ale sachopný pochopit, co mi vadí a akorát je mezi námi pak dusno. Nevím, co dělat. Pořád koukám na videa o "vztazích na dálku" a snažím se z toho vzít nějakou radu i pro naši situaci. Mám strach, že zjistí, že je mu vlastně beze mě dobře, má hodně volna a času hrát s kamarády. A já jsem přece "ta, co do něj co chvíli ryje, že mi neukazuje dost lásky". Ale nevím, proto se obracím na Vás. Omlouvám se, že jt o tak dlouhé, rozdělila jsem to na 3 části. Předem mockrát děkuji za odpověď! - otázka upravena poradcem
Lenka (20 let) - část 3
stres
....Jeho komunikace skrze zprávy je poměrně taková stereotypní, vždy přesně vím, jak mě ráno a večer podzraví a na co všechno se během dne zeptá. Ale nikdy mi to moc nevadilo, když jsme se vídali co chvíli osobně a zase tam byl ten kontakt, intimita, mazlení apod. Ale teď je karanténa. Rozhodl, že pro nás bude nejlepší to přečkat aniž bychom se teď vídali, pro bezpečí ná obou i okolí. Ale už je to měsíc a měli už tři hádky. Vždy z mé strany, přiznávám. Trápím se totiž, jeho komunikace zůstala stále stejně stereotypní, mám potřebu obdržet od něj denně nějaký důkaz lásky, něco víc. Jenomže on celé dny hraje s kamarády na počítači...
Lenka (20 let) - část 2
stres
Dobrý den, paní doktorko, vím, že v tomto náročném období jste nejspíš zahlcována podobnými dotazy. O to více Vám přede mockrát děkuji za jakoukoliv odpověď a odezvu. Se svým partnerem jsme se poznali před dvěma lety, teď v únoru jsme měli druhé výročí. Každý z ná studuje jiné gymnázium, přesto jsme se pravidelně vídali během týdně (alespoň 3x)...
Lenka (20 let) - část 1
stres
Dobrý den. Nevím si rady s bývalým manželem. Jsme rozvedeni 3 roky, odstěhoval se, jsme úředně vypořádáni. Děti bydlí se mnou /17 a 25 let/. Naše porozvodová komunikace je prakticky nulová.Je to z mé strany, protože jeho sms bývaly velmi časté, sprosté a nevhodné, podáno tr.ozn.na policii pro oběžování, tam vyhodnoceno jen jako přestupek.Takže nic.On si z toho nic nedělá. Vše pokračuje, pořád něco požaduje,k něčemu mě vyzývá,byl za mnou i v zaměstnání, já už jsem na něj alergická.Nepracuje,momentálně v psych.léčebně, brzy bude propuštěn.S dětmi přitom komunikuje sám.Už jsem opravdu unavená,vystresovaná.Telef.číslo jsem si zablokovala.Sehnal si mail.Na policii už jít nechci,nevěřím,že by to dopadlo jinak.Jednání bylo podivné,vše zlehčovali.Nevím, co s tím? Už chci žít v klidu a neřešit jeho problémy.Děkuji za radu.
Majda
stres
V případě, že nejedete k moři, není to dovolená. Všem přijde přímo trapné, že si s vedoucí vyměňujeme vzkazy, jak malé. Pokud jí chci něco sdělit, raději jí zatelefonuji. Přijde mi to slušnější, ale kolegyně mi radí, abych jí prý psala na messenger. Tak jsem řekla, že to v žádném případě a že, jestli si ji i třeba nemám přidat do přátel na facebooku, aby viděla, co, kde a s kým dělám ve volném čase. Snad mám také nějaké soukromí, ne?
Ali 3.část
stres
Moji kolegyni jednou nenechali zákazníci odskočit si na záchod. Řekla jim, že jestli jim tu potřebu má vykonat před očima. Zákazníci tu dělají, jak, kdyby na těch nákupech závisely životy a nenechají nás kolikrát ani chvíli vydechnout. Když jdete na toaletu, nesmíte zavřít prodejnu a zabezpečit ji tak proti krádeži. Máte požádat kolegyni, aby vám hlídala. Myslím, že to ale není povinnost žádné z mých kolegyň, hlídat mi kšeft, nehledě na to, že může být potvora a něco mi tam ukrást. Jak to budu potom řešit? Už jsem oznámila vedení, že v případě, že nesmím zajistit prodejnu před krádeží a něco se ztratí a dají mi to k úhradě, já to platit nebudu. Všichni se diví, jak můžeme vůbec pracovat v takových podmínkách. Už jsem přemýšlela, že to nahlásím na inspektorát práce, protože to přece není normální. Uhozených je i plno dalších věcí. Onemocním a musím přesně říct, co mi je. Přitom, co je komu do toho? Naplánuji si dovolenou a všichni hned řeší, kam pojedu.
Ali 2 .část
stres
Dobrý den,
vidím, že mám podobný problém, jako Lila. Pracuji v jednom obchodním centru, kde nadřízeným také strašně vadí, pokud onemocníte, na záchod se zde chodí na společnou chodbu a v žádném obchodě neexistuje polední pauza. Takže odskočit si na oběd např. do blízké restaurace je věc nemožná. Jídlo si nosíme z domu a jíme za kasou. Když jsou zákazníci slušní a vidí nás jíst, nechají nás se v klidu najíst a přijdou za chvíli. Ti, kterým je to jedno nás od toho jídla donutí třeba 3x vstát. Jednou jsem už toho měla dost a šla říct paní, která stála před prodejnou a dobrých 10 minut na mě koukala, jak jím, jestli jí je to jako příjemné, dívat se mi až do krku. Paní mě seřvala, že v pracovní době nemám co jíst. Tak jsem se naštvala a na prstech jí vypočítala: " Jíst nesmím, pít nesmím, na záchod jít nemůžu, dýchat můžu?" Paní po těchto slovech uznala, že to opravdu nemáme lehké. Ne, nemáme, protože si nás tu pletou s roboty, kteří vydrží 12 hodin bez lidských potřeb. - otázka upravena poradcem
Ali
stres
MELA JSEM PRITELE ZE KTERYM MAM DITE 5 LET ALE MAM I DCREU Z PREDCHOZIHO MANZELSTVI.ZJISTILA JSEM ZE DCERA S PRITELEM SPOLU MAJÍ SEX..ODESLA JSEM Z DOMU A DITE TAM MUSELA NECHAD Z DUVODU FINANCICH A TAKE ZE MALEJ CHTEL ZUSTAT S TATINKEM A SEGROU.MALEJ TO NECHAPE JA A PRITEL SME SI TO VYJASNILY ZE CHCE ZIT S MOJI DCEROU A VYCHOVAVAT NASEHO SYNA ...OSTUDA JAKO BLAZEN KAZDEJ SE ME PTA DCERA TI PREBRALA PRITELE..A TY SE S NIMA STIKAS A NECHAVAS BYDLET TAM I SVEHO MALEHO SYNA ...JE JASNE ZE TED DCERU A PRITELE NESNASIM ALE KVULI SYNOVI NECHCI DELAT SKANDAL A ABY MEL TATAU I MAMU V POHODE ...ALE DCERA SE ROZHODLA ZE CHCE MIT Z NIM TAKY DITE ..SKANDAL ..CO TO JE ..MALEJ TOMU NEROZUMI A RIKAJI ZE V TOM BUDE VIRUSTAT A NEBUDE MU TO VADIT ..JAK NEBUDE BUDE MIT BRASKU NEBO SEGRU A BUDE MU ROVNOU STREJDA .JA BUDU BABICKA A AZ TO DITE VYROSTE REKNE SI MUJ TATA MA DITE S MAMINKOU I S BABICKOU A CO TED MUJ MALEJ BUDOU MU RIKAT TVUJ TATA MA DITE S MAMOU TVOJI A I SE SEGROU ...MUZETE MI PORADIT JAK SE MAM S TIM VYPORADAT ....DCERA A PRITEL RIKAJI ZE TO JE JEJICH VEC JA MYSLIM ZE NENI
TISATISA1234
stres
Dobrý den,prosím o radu..Jsem vdova,dvanáct let ziji ve společné domácnosti s partnerem.Mame krásný vztah,který mi kazí muj neustálý strach,že se partnerovi něco stane a já zůstanu na všechno sama.Mame rodinný domek ,který jsme si teprve nyní opravili ku obrazu svému ,jsme konečně oba šťastní a já se moc bojím,že kdyby se něco stalo ,nezvládnu běžný život,ani fyzicky ,ani psychicky.Je mi 55 let.Staci,aby muž měl nějaký zdravotní problém,nebo se necítil a já doslova vyšiluji.Klepu se ,nemyslím na nic jiného.Moc si chci pomoct ,ale nevím jak.Dekuji za jakoukoliv radu.
Jana Pokorna
stres
Dobrý den potřebovala bych pomoct můj brácha pořád něco vyvádí a dluží někomu peníze. Každou chvíli se u nás někdo ukáže, že jim dluží peníze.Táta je z toho na nervy vždycky na ně řve že zavolá policii,že ho nikdo nebude vydírat.Brácha tvrdí že jim žádné peníze nedluží.Ale já už nevím co dělat jsem z toho na prášky je 14 let bráchovi 19.Už nevím co mám dělat. Trvá už to dobrý 3 roky a stále to je pořád dokola. A všechno se to děje od doby když nám umřel nejlepší kamarád .Děkuji jestli mi odpovíte a poradíte co dělat
Natka
stres
Dobrý den, paní doktorko, je mi 26 let a jsem teď už rok mimo svůj vystudovaný VŠ obor (překladatelství). Svoji práci, která mě bavila, jsem musela opustit, protože šéf mi neplatil včas a pracovala jsem ne za dva, ale za tři, protože se šetřilo, a já to psychicky nezvládla. Od té doby pracuji jako fakturantka, což mě nenaplňuje a ubíjí a když vidím své stejně staré nebo o něco starší známé/kamarády, nesnáším se za to, že jsem to nedotáhla tam, kam oni (vysoké pozice, zajímavé typy prací, naplněný život). Přítel se ve stejném oboru uplatnil (má jiný jazyk) a je z něj úspěšný firemní překladatel, zato já stojím na místě a při pohovorech dají přednost vždy starším kolegům s mnohaletými zkušenostmi. Připadá mi, že čas letí hrozně rychle a já ,,stárnu", aniž bych něco dokázala. Snažím se po práci zdokonalovat, učit se nové věci, hledat práci, ale zatím bez výsledku. Můžete mi poradit, jak si mohu pomoci? Moc děkuji. - otázka upravena poradcem
Any
stres
dobry vecer,
chtela bych se zeptat,je mi 29 a mam syna 6let,ted se snazime s jinym partnerem o miminko ,x krat nechraneny styk od pulky cyklu(9.10).. cca 5x a najednou mam par hodin naruzovely vytok s takovymi " cary"az mirne cerveny.. tento mesic vyndana nehormonalni antikoncepce... nikdy jsem nic takoveho nemela... muze se jedna o uhnizdeni ?nebo neco jineho? chvilku mi je teplo a chvilku zima...bolest v podbrisku trva... jen ta chvilku cele bricho pred par hodinami.... snad to neznaci neplodnost najednou kdyz uz dite mam... je mi 29 a memu partnerovi 32,z jeho ani me strany nikdo nemel ani nema problemy s pocetim... - otázka upravena poradcem
Sylva
stres
Dobrý den, po 10 letech vztahu jsem zjistila, že můj partner má vztah s mou adoptivní dcerou (on v té době 48 let, ona 15 let). Dcera mi přiznáním zpestřila Silvestra a vlastně mi sdělila, že mě nenávidí a byla by šťastná, kdybych chcípla. Partner se poté přiznal (po fůře lží) také, ale chtěl, ať to překonáme, bohužel v mém případě to znamená naprostou stopku v sexu a důvěře. Je mi 49 let, jsem v menopauze, na sex ani jiný vztah nemám vůbec pomyšlení a dcera se vyhýbá práci (nyní má již 19 let), takže mě stále vydírá (za pomoci úřadů), že jí musím platit výživné (už se mnou nebydlí, stále střídá romské partnery). Jsem v koncích, kvůli ní jsem se s ní přestěhovala na rok pryč a pak jsem měla strach o holý život, takže jsem přijala nabídku bývalého partnera, ať bydlím u něj (z něho má dcera strach, tam mi nic nehrozí). Ale spokojená nejsem, hromadí se mi zdravotní problémy, s nikým se nestýkám, nemám se komu svěřit, trápí mě to. Poradíte, co v takové situaci dělat?
Majka
stres
Dobrý den. jsem rok od státnic, v posledním ročníku VŠ jsem našla práci v oboru ve svém městě, kde moc příležitostí nebylo. Byla jsem šťastná. Nicméně v práci se pak změnilo vedení a nastal tlak, chaos, který jsem, kvůli své citlivější povaze neustála, nastaly zdravotní problémy a doktorem nařízená nemocenská, ze které jsem po podpoře rodiny a přátel zaslala výpověď, kterou jsem obrečela, věděla jsem ale, že už takhle dál nemůžu. Nejlepší kamarád mě přemluvil a doporučil práci v oboru v jiném městě, do firmy jsem sice nastoupila, ale zůstaly jen sliby, práce je mimo obor, kolegové bez zájmů, praxe ani vzdělání (říkám si, proč jsem se tak snažila) jsem tam nešťastná a cizí město mi nesedí.Teď své výpovědi lituji a obviňuji se. Nové firmy, kam posílám CV, mě odmítají s tím, že ačkoli si velmi cení mých znalostí a zkušeností, tak si vybrali zkušenější lidi.Našla jsem si tu přítele, jsem ale ze sledu událostí tak nešťastná, že vztah balancuje na hranici rozchodu.Poradíte mi, prosím?
Aňa
stres
Zdravím, prosím o radu. Moje sestra má před sporným rozvodem, budou se přetahovat o byt. Její manžel se jí snaží dělat ze života peklo. Nenechá ji vyspat, ona jde třeba spát ve 22 hodin a on o půlnoci vleze do ložnice, kde pořád vedle sebe spí (protože je to přece jeho postel), rozsvítí, převléká si peřiny, pípe s budíkem nebo si hraje na mobilu a má puštěný zvuk. V dalších případech schválně kope o půlnoci do nerezové misky pro psa, která je na dlažbě a je to rachot, sestra zase nemůže spát. Dále útočí na její domácí mazlíčky, háže po psovi různé věci, jenom protože si dovolil lehnout si na "jeho" deku, proti psovi koupil sprej, kterým stříká vše v bytě, morčatům dává do klece plastové květináče s hlínou a tenká plastová víčka (když se toho nažerou, tak zdechnou) atd. Na sestru fyzicky zaútočil jednou, když ho odstrčila s tím, co dělá, když po psovi cosi hodil. Ale bylo to bez zranění. Chce ji vyštípat z bytu, ale ona o ten byt chce bojovat. Prosím poraďte, co má dělat. Moc děkuji. - otázka upravena poradcem
Jaruška