Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| vztahové problénmy v širší rodině| sexualita| problém se sebedůvěrou| rozvod a děti| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| sourozenecké vztahy| problém navázat vztah| manželovy kamarádky| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| ženské přátelství| neimponující muž| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

problémy v komunikaci
Dobrý den,v poslední době řeším problém,který mě moc trápí... je mi 23,stujudu VŠ a mám o 7 let staršího pracujícího přítele.Hodně věcí funguje takřka bezvadně,máme společné koníčky,náhled na svět atd, co mě ale trápí je naše komunikace:poslední dobou se často hádáme,většinou proto,že se snažím příteli sdělit nějakou maličkost, která mi vadí nebo věc, která mě trápí a přítel si to bohužel z mé strany vykládá jako osočování,vyčítání a okamžitě začne prohlašovat,že on je vlasně ten nejhorší, když o něm říkám takové věci (např. ho poprosím,aby na mě nezvyšoval hlas,protože mě to ponižuje a zraňuje,okamžitě to otočí a prohlašuje,že je asi podle mě ten největší haj**,ktereý křičí na svou milovanou osůbku) a hádka je na světě.Když ho poprosím ať mi poradí způsob,ktereý by pro něj nebyl nepříjemný,obviní mě z toho,že pitvám problémy a řeším prkotiny.Občas odpoví vyhýbavě,a když chci další vysvětlení, protože jeho odpovědi nerozumím (prý je to logické), zase pitvání a hádka.Co s tím? Díky ila
ila
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, ilo.S přítelem toho máte hodně společného - zájmy,náhled na svět, tj. hodnotový žebříček je v souladu:-)Jak rozumíte tomu, že problémy v komunikaci mezi vámi dvěma řešíte až poslední dobu? Co se mezi vámi dvěma změnilo - víte to? Proč jste více kritická vůči příteli a on si to interpretuje jako útok na svoji osobu? Já mám sama za sebe pocit, že mezi vámi vzniká napětí, nesené nějakou nejistotou v rámci vztahu. Přítel se asi necítí být příliš oceňován, naopak prožívá pocit devalvace, kterému se brání. Vaše dialogy mají více destruktivní formu, protože se vzájemně obhajujete i zraňujete a jste v začarovaném kruhu, z kterého asi sami nevystoupíte. Ale na dálku to nedokáži více analyzovat s radou, kudy na to. Mám pocit, že by pro vás byla velmi užitečná návštěva u partnersky specializovaného psychologa, který by dokázal na konkrétních případech více zanalyzovat, co se vám nedaří, kde děláte ve vzájemné komunikaci oba chyby. Viníkem nejste ani jeden z vás! Jen jste se tak trochu ztratili v nějaké vzájemné vyváženosti a zoufale spolu soutěžíte, což je pro vztah opravdu kontraproduktivní. Tak to včas zastavte:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko, obracím se na Vás s dotazem ohledně svého vztahu, je mi 26 a mam o 3 roky mladsiho partnera, jsme spolu pul roku. Problem spociva v tom, ze partner je velmi vybusny a v teto sve nalade mi dokaze rici spoustu hnusnych veci. Vybuchy hnevu jsou zapricineny vzdy jen nejakou drobnosti, ktera se vetsinou tyka toho, ze si dovolim rici neco na jeho osobu a on jelikoz je velmi dominatni a jesitny, to nedokaze zkousnout. Pri techto jeho stavech mi vetsinou hrozi rozchodem. Ja, jelikoz ho velmi miluji mu vzdy odpustim a jsem to ja, kdo se to snazi dat dohromady. Nevim jestli to mam pricitat veku, ze jeste poradne nevi co chce a nebo zda potrebuje citit nade mnou porad nadrazenost. Kazdopadne me toto jednani hrozne psychicky ubiji a nevim jak si s tim poradit. Zda takovy vztah ma smysl udrzovat a doufat, ze se to zlepsi, nebo nechat byt. Ja verim tomu, ze me ma partner rad, dokonce me pozadal o ruku, proto nekdy jeho chovani v vubec nechapu. Dekuji za zodpovezeni dotazu.
Aneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Aneto, dobrý den. Váš přítel je velmi citlivý na kritiku, vztahující se k jeho osobě, nedokáže ji přijmout, zamyslet se nad ní. Navíc bude disponovat cholerickým temperamentem, který se těžko ovládá v tak mladém věku. On si vlastně devastujícím způsobem v párovem kontextu obhajuje své ego. Přemýšlela jste nad formou, jakou v komunikaci mezi vámi dvěma používáte ve chvíli, kdy mu něco vytýkáte? Byť je to maličkost... Vy byste měla přemýšlet jak nad vaším komunikačním stylem, tak ale i nad tím, co vás dovedlo k závislosti na něm. Jestliže jste to vy, která nakonec odpouštíte i neadekvátní nehoráznosti , a jste tou první, kdo prosí o návrat, pak si můžete těžko získat jeho respekt a úctu. Naučíte ho tomu, že on je pánem situace a vy musíte poslouchat a akceptovat vše. Sama vidíte, že se vám to ve finále nevyplácí, protože vás to psychicky ubíjí. Měla byste se tedy nějak vnitřně posílit, stanovit si jasné mantinely toho, co mu dovolíte, kam až může zajít, a on by měl vaše mantinely pocítít na vlastní kůži. Požádal vás o ruku, takže mu na vás záleží. Tak to změňte, dokud je čas:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, prosím o radu, protože si nevím rady s partnerskou komunikací. V minulosti jsem měla vztahy na kterých jsem byla velmi závislá-až chorobně. Postupem času práce na sobě se mi podařilo tento můj postoj hodně zredukovat a v nynější době mám nový vztah,ale po posledním vztahu, ve kterém jsem byla totálně zamilovaná a závislá jsem po několika měsíční známosti ukončila sama, protže mi partner sdělil, že mě vlastně od počátku nikdy nemiloval a taky se tak choval,netaktně mě zraňoval pod rouškou tzv."upřímnosti" - kritika na mě, hovory o sexu s jeho partnerkami ap...(to jsem dříve nevnímala a uvědomila jsem si to bohužel až dodatečně).Bohužel mi po tomto vztahu zůstal blok vyznat znovu city a být otevřená a nevím co s tím. Partnera jsem si ovšem "přitáhla" rovněž méně mluvného, takže je problém. Děkuji za odpověď.
Chiccory
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Chiccory. Vaše problémy otevřít se více partnerovi, jsou, myslím, docela adekvátní vzhledem k prožitkům z předchozího vztahu. Jste ale dobrá, že jste vztah, kde jste byla totálně zamilovaná, dokázala ukončit sama a nesnažila jste se přítele přesvědčovat o svých hodnotách. Vy se teď o sebe bojíte, bojíte se zranění a ponížení, a to bude asi nějakou dobu trvat. Ale povídat si spolu a být si citově nablízko můžete i tak, tj., i bez toho, že byste musela nahlas před přítelem mluvit o svých citech k němu. Vždyť to se dá poznat i jinak, ne? :-) Nedokáži vám poskytnout konkrétní návod, protože je to více o práci na vašem sebevědomí a znovuvybudování vaší ženské sebedůvěry. Co návštěva u psychologa?:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko.Po letech manželství se projevila nemoc a časem jsem zkončila v inv.důchodu,V té době manžel odmítl společné hospodaření s tím,že musí se starat o dům.Když odmítal další dobu se podílet na domácnosati a uchýlil se i k násilí na mne,podala jsem žádost o rozvod.Obsílky nebral a po určité době dokoce zařídil návštěvu v manželské poradně.Časem jsme dospěli k dohodě,jak si rozdělit domácí povinnosti a řešili hospodaření finanční rozdělením nákupů a poplatků.Po půl roce je oblast financí a prací v domácnosti ještě horší.Mluví o tom,že podniká(to já při důchodu také).Pokud dělá nákupy,tak pouze uzeniny a pochutiny,vyjímečně maso.Jménem rodičů platí faktury za opravy na domku,který dostal také od rodičů.Nemohu-li ze zdrav.problémů zvládnou domácnost,stravuje se v restauraci a doma je prostě vše ,jak mu od rukou odpadne.Však ti bude líp -má jasno,kdykoli požádám o pomoc.Vystupuje v roli upracovaného s nemocnou ženou,plného ochopení,ale s nedostatkem času.Děkuji.Květa
Květa
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Květo. Nepoložila jste mi žádnou konkrétní otázku, tak to, co popisujete, mohu spíše jen oglosovat. Abych pravdu řekla, úplně se v tom všem nevyznám, potřebovala bych vědět, zda finanční hospodaření u vás fungovalo do objevení se vaší nemoci a následné invalidizace bezproblémově, podle vzájemné dohody, nebo jste měli spor o tom, kdo bude kolik a jak přispívat na co vždy, a s nemocí se to jen prohloubilo. Dohoda na finančním hospodaření patří k jedněm ze základních pilířů dobrého vztahu...Manžel se po vaší nemoci začal bát, že vás bude muset živit a začal si vytvářet vlastní rezervu. To nesvědčí příliš o tom, že je to muž, který umí poskytnout tomu druhému oporu v náročné životní situaci. Postupně se vlastně začal chovat jako sólista, ale asi mu moc nedocházelo, co tím vytváří mezi vámi dvěma na vztahové rovině. Rozvod ale odmítá, a potřebuje být vnímán těmi druhými jako skvělý pečující partner s velkými zásluhami. No, co k tomu říct. Máte to opravdu docela složité, ale na druhou stranu mohu těžko více posoudit, co vše k tomu přispělo. Neznám způsob vaší komunikace na toto téma, který mohl být i neefektivně konfrontační a vyčítavý , což by pak těžko mohlo vést k nějakému souladu zájmů. Abyste se opět stali týmovi hráči, potřebovali byste asi pomoc zvenčí. Stálo by za to, obnovit spolupráci s manželskou poradnou:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, jsem se svým přítelem skoro 8 let a poslední dobou se mnohem více začíná projevovat jeho náladovost (možná souvisí s únavou a změnou zaměstnání). Probíhá to třeba tak, že něco neudělám podle jeho představ apod., on místo toho, aby mi to řekl, se naštve a přestane se mnou mluvit. Tak nemluví třeba 2 dny, než většinou začnu já, co se děje. Většinou to končí tak, že se rozbrečím a on povolí. Vím, že naštvat se na něj nemůžu, protože to nepomáhá, ale jeho nemluvení (u normálně velmi zábavného a milého člověka) mě ničí a nevím, co s tím mám dělat. Děkuji za odpověd!
Sandra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Sandro. S přítelem jste spolu 8 let, říkáte, že jeho nenaláda s následným stopnutím komunikace se projevuje až poslední dobu. Sama tušíte, že by to mohlo souviset s únavou a stresem v souvislosti se změnou zaměstnání. Asi je nyní přecitlivělý a potřeboval by více vaši pozornost a projevovanou péči, ale neumí si o to říct. Může mu to být hloupé, je pro něj asi obtížné přiznat navenek svou slabost. Proto se může ve chvílích, kdy se mu nedaří něco, co by ve vašem vztahu chtěl nebo očekával, zaseknout a tak vlastně podvědomě vyvolává vaši větší pozornost. Mohlo by to být tak, může to ale být podmíněno něčím jiným. Těžko to mohu s nárokem na větší přesnost odhadnout na dálku. Zkuste si s ním o tom všem více povídat ve chvílích, kdy je vám spolu dobře a zkuste si vytvořit preventivní záchranné brzdy:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, s přítelem jsme přes rok, bydlíme spolu skoro od počátku.Často se hádáme - vždy mě vytočí, když s ním chci něco řešit, co se mi nelíbilo, začne být nepříjemný a někdy odcházet. Dělám pak scény a skončí to tím, že se urážíme a rozcházíme a když něco takového vznikne o víkendu, dokáže nám ho zkazit, protože se v tom pořád rýpeme a já už jsem tak uražená a vyčerpaná, že nedokážu nic dělat, nedokážu ani dělat něco jiného bez něj. Neumím být trpělivá a tak když mám nějaký problém, většinou mu ho rychle řeknu, myslím, že vcelku rozumnou formou. Přesto to často dopadne takhle, myslím, že nedokážeme nic vyřešit v klidu, vyčerpává mě to, není týden kdyby neproběhla nějaká hádka, která se protáhne do noci nebo o víkendu přes celý den. Jinak se máme hodně rádi, ale tohle se bojím, že nás jednou rozdělí. Myslíte, že jde něco vymyslet, aby se ty hádky zastavily včas a došli jsme k nějakému řešení? Jestli víte i o nějaké literatuře, kde je to dobře popsané, prosím, poraďte. Děkuji.
Saša 26
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Sašo, dobrý den.Literaturu vám moc neporadím, protože je toho na téma řešení konfliktů na trhu zdánlivě dost, ale podle mne nic moc kvalitního. Nestíhám ale již dávno sledovat novinky, takže mně toho mohlo plno uniknout. Zkuste se v rámci odborné psychologické literatury ve výběru zaměřit více na evropské nebo přímo české autory a na téma komunikace... Jinak si myslím, že by vám více než četba literatury pomohl přímo psycholog se specializací na partnerské vztahy, který by vám oběma mohl prostřednictvím konfrontací s konkrétními příklady vašich dohadů více poradit cesty k hledání jejich řešení. K obecným pravidlům patří to, že pokud se nedokážete oba na něčem shodnout, nemá v žádném případě cenu soutěžit, ani do sebe rýpat. Dobré bývá spíše se dohodnout na tom, že až se emoce zklidní, vrátíte se k jádru vašeho střetu, ale již v klidu. Pokud jsou vaše konflikty již takové, že rychle roztáčejí destruktivní emocionální komunikační i prožitkovou spirálu,pak byste si měli dohodnout jakýkoli signál - v podobě jediného slova, či gesta - ,kdy byste to včas zastavili bez pocitu úkornosti na obou stranách. Prostě to nesmíte nechat rozjet příliš daleko, měli byste si včas dát výstrahu ve smylu "aha, už je to zase tady, STOP, hádkou nikam nedojdeme, spíše se to naopak zhorší"
problémy v komunikaci
část2:Zkoušet ženské vydírání se mi nezdá důstojné, vyhrožovat rozchodem nechci (mám pocit, že by se stáhl do sebe a řekl že když s ním nechci být, tak at jdu, že najdu určitě někoho lepšího), takže by mě nechal odejít.Vím, že mě má rád, i když si nejsem jistá, že mě miluje. Ale je to fajn chlap a já bych s ním ráda prožila svůj život, myslím, že i on se mnou. Zkoušela jsem ho i hodně chválit, ale on mi nevěří - pochvala ode mě znamená, že mu lichotím, ale není to tak úplně pravda. Neměl byste pro mě nějakou radu, jak přítele povzbudit a občas ho přimět ke kompromisům ve společném životě?
Eliška
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Eliško,možná na mne chcete moc:-) Přemýšlím totiž nad tím, jakých kompromisů jste schopna i vy sama za sebe. Oba se milujete, přítel je tím slabším závislejším, jak jsem odtušila v předchozí odpovědi, ale jeho vynucená pasivita mu nevyhovuje. Viděla bych vás dva spíše na párovou terapii, jen kratinkou, třeba 2 sezení.Ale měli byste mít oba - v zájmu vašeho vztahu a jeho budoucí perspektivy - možnost zpětné vazby od nestranného odborníka, který by vám mohl pomoci i tím, že by váš rozhovor řídil on sám - za vás:-)
problémy v komunikaci
část1: Dobrý den, ráda bych vás požádala o radu.Žiji s přítelem (33), já 27, oba jsme VŠ, již 2 roky ve společné domácnosti, jsme spolu 7 let celkem. Přítel je inteligentní, hodný a milý chlap,sportovec, jen je trochu labilnější. Neúspěchy nebo klopýtnutí se ho hodně dotýkají. V poslední době se neustále o něco dohadujeme, sex nestojí za nic, je napjatá atmosféra. Zjistila jsem, že nemám na přítele žádnou páku - kdykoliv něco řešíme. Když se dohadujeme, tak mi nezůstává nic dlužen, takže křik na něj neplatí. Když jsem smutná a pláču, tak se přítel zhroutí - tzn. začne být také smutný a nakonec utěšuji já jeho.Nechci se s ním rozejít, jen ho občas přesvědčit, že by bylo něco dobré změnit . Ve vypjatých situacích, když se nepohodneme, tak mi přítel neustále opakuje, že neví, co má dělat, abychom se usmířili - přitom jsme to řešili mnohokrát. Mám pocit, že si chce neustále uchovat svojí suverenitu, že je sobecký. Nějak si nevím rady, jak ho přimět, aby bylo také někdy po mém :o).
Eliška
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Eliško. Co to je, "poslední doba"?Říkáte, že jste polu celkem 7 let, a poslední dobu je změna - sex "nicmoc", hádky, přítelova labilita. Eliško, podle toho, jak vše popisujete (samozřejmě mi ještě chybí vaše 2.část dotazu), to na mne působí tak, že spolu bojujete o moc. Vy jste bezpochyby dominantní osobnost, ráda byste měla věci pod kontrolou a podle sebe - nemyslím to vůbec nijak pejorativně, jen to bez hodnotícího postoje konstatuji. Přítel se v tom necítí dobře a už možná někdy neví, jak se zavděčit. Vnímám jej jako toho ve vztahu závislejšího, a proto i bezradnějšího a bezmocného, ale zároveň si potřebuje zachovat svou osobní integritu. Jak to vše má skloubit? :-) Jdu číst 2.část, jen vám ještě doporučím, abyste se pokusila s nestranným odosobněným pohledem přečíst si svůj dotaz ještě jednou. Jak na vás např. působí věta "Zjistila jsem, že nemám na přítele žádnou páku - kdykoliv něco řešíme"?... Mají mít rovnocenní partneři na sebe nějaké páky?... Napadá mne v této souvislosti ale ještě jedna věc. Říkáte, že přítel selhává tehdy, když "něco řešíme". Nejsem si zcela jistá, zda je to opravdu o tom, že VY DVA něco řešíte, nebo zda něco chcete řešit VY sama za sebe... Ale berte vše jen jako mé prvotní pocity bez nároku na jejich bezchybnou platnost:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den. Mam přitele 2 roky. Všechno je tak jak má byt,ale když se kvuli nečemu rozčili, tak si to musim odnest já. Nadáva mi a to takové nadávky, že by se ani vám nelibilo ,kdyby vám tak nekdo rekl. Nevim co delat, poté se mi velice omlouva, že nechtel. A mne je to lito, jak se muže ke mne takhle chovat? Poradte..
Lea
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Leo.Váš přítel je asi prostě velmi prchlivý a nedokáže se ovládat. Jestli se vám poté zpětně omluví a uzná chybu, aspoň to je dobré znamení, že je schopen náhledu a uznání své chyby. V té chvíli, kdy se omlouvá a je mezi vámi mír, byste mu měla v klidu říct, že je to pro vás zraňující a ponižující a upozornit jej na to, že nehodláte dále jeho výbuchy verbální agrese vůči vám zvládat a akceptovat. Jakmile se to stane znovu, odejděte a přerušte s ním komunikaci, tím byste jej mohla začít postupně převychovávat:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den,já bych s dovolením požádala o radu s ohledem na 2-leté dítě,které s manželem máme.Jsme spolu 7 let (mně je 30,muži 38),milujeme se,ale jsme komplikované temperamentní tvrdohlavé povahy,oba náladoví,dá se říct asi už i neurotici.Ale především když dojde k hádce,neumíme ani jeden přestat a ovládat se a graduje to do té míry,že přestáváme brát ohled na dítě.Oba si to uvědomujeme,ve stavu míru si slibujeme,že si na to budeme dávat oba pozor,ale když přijde na věc,jde to znovu - hluší, slepí. Existuje na to nějaká rada? Neradi bychom byli špatným vzorem pro milovanou dcerušku nebo dokonce původci nějakých negativních vlivů na její psychiku.Oba toužíme po harmonickém vztahu,ale když máme některý "špatnou náladu" nebo nedejbože oba dva, je to v háji. Neumíme řešit rozdílné názory v klidu,těžko přistupujeme na kompromisy,hádáme se kvůli tomu čímdál častěji.Děkuji, Pavlína
Pavlína
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den,Pavlíno.Velmi podstatným prvním krokem ke změně je již to,že si vaše temperamentně vedené hádky uvědomujete jako problém a chcete s tím v zájmu dcery něco dělat:-) Některá manželství mívají italský charakter, a není to na škodu, protože je to oběma vlastní, ani jednoho to nezaskočí, protože ví, že jinak to ani jeden ani druhý neumí. Důležité v tom je především to, zda jsou to hádky s láskou, kde jde jen o rozdílnost názorů. A po odventilování emocí se oba vezmete za ruce a vše je dobré.Neboli, znám ze své terapeutické praxe mnoho vztahů, kde je italský způsob ventilování emocí dokonce pozitivem, protže je z toho zjevné,že oběma o něco jde, že oběma na sobě záleží.Leckdy je to lepší, než kdy jeden z partnerů v sobě negativní emoce dusí, nemluví o nich, a ony v něm stále více "bublají" do té doby, než dojde k přeplnění"kotle" a k neadekvátnímu výbuchu na minimální podnět.Tak to byl jen úvod, teď k vaší otázce. Pokud máte oba zájem na tom, naučit se řešit rozdílné názory na věc konstruktivně, nezbude nic jiného, než že ve chvílích afektu zavedete ještě předtím, než se emoce rozproudí do míry, kdy to již nejde zastavit a je to velmi destruktivní, nějakou SIGNALIZACI ve smyslu STOP. Může to být cokoliv, na čem se v těch chvílích míru domluvíte - nějaké slovo, posunek,gesto. Prostě něco v podobě semaforu, na němž svítí červená.Přeji vám v tom hodně štěstí:-)
problémy v komunikaci
Přeji dobrý den. Jsem vdaná víc jak 25 let a můj problém je stále stejný a bohužel se mi ho nepodařilo za tuto celou dobu vyřešit. Můj partner řeší jakýkoliv konflikt uražením a nemluvením. Vím, že mě mělo asi varovat, když mi v době seznamování vyprávěl, jak tu nemluví s bratrem už tři měsíce, jak s nimi maminka půl roku nemluvila atd., ale vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost a jeho trucování jsem tehdy neřešila. Je to stále stejné. Dva měsíce klid, pohoda, pak problém, hádka s až neadekvátním (hrubém)vyjadřováním a pak mlčení. Nikdy se neomluví, prostě to musím vydržet, dělám jako že nic a čekat, až ho to přejde. Třeba týden, 2 i 3. Domluva není možná ani v tzv. období klidu. Víte radu? Díky A.
Anaj
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den,Anaj.Nemyslím, že musíte vše vydržet, jak říkáte. Vy čekáte vždy na něj, až se on zklidní a obnoví komunikaci, a oddechnete si, že už je zase období klidu a míru. On má s vámi tuto zkušenost a nemusí se tedy snažit o nějakou změnu u sebe.Manžel zažil tento model fungování a neřešení problémů ve své původní rodině,s vámi ale vytvořil novou rodinu. Zkuste reagovat jinak,než doposud.Počkejte si na jeho usmiřování a slova omluvy.Dejte mu jasné mantinely v podobě "výchovy" vlastním příkladem. Pokud se něco mezi vámi uděje, buďte to vy, která se omluví a nabídne usmíření - budete-li cítit "vinu" na své straně. Bude-li tím, kdo se urazí on,nechte jej v tom, že vyřešení a omluvení očekáváte, jinak to nepůjde. Jinak je samozřejmě optimální, když se budete ve chvílích klidu a pohody těmito stavy věcně zabývat a hledat řešení společně včas - to je konstruktivní prevence!
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko.Chtěla bych od Vás radu jak se asertivně a ne agresivně bránit agresinímu jednání druhých - když Vás například někdo předběhne ve frontě (a Vy na něj nechcete ječet jak hysterka) nebo Vás odstrčí a ani se neomluví...Možná to není správný dotaz pro tuhle diskuzi ale dost mne to trápí. Děkuji Šárka.
Šárka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Šárko, to není nic tak složitého. Nejsložitější je jen ovládnout v aktuálním kontextu vlastní emoce a nedopustit se téhož, čímž se dostáváme na stejnou úroveň jako ten, kdo je hrubý. Jakmile do obrany vstoupí emoce, je člověk nedůstojný pro své okolí a terčem negativní pozornosti. Jste-li temperamentnější, budete asi reagovat prudce, ale pokud opravdu něco chcete změnit, dá se naučit sebovládání. Ohradit se můžete proti agresi druhých jinak- kultivovanou, ale důraznou formou. Musí z vás vyzařovat něco, co vyvolá v druhém respekt. Hlavní je neverbální projev - tónina hlasu, mimika, postavení těla,rukou apod.Slov vám na sebeobranu stačí málo:-)
problémy v komunikaci
DOBRÝ DEN,ŽIJU S PŘÍTRLEM 4 MĚSÍCE CHODÍME SPOLU ROK.V POSLEDNÍ DOBĚ SE SPOLU DOST HÁDÁME VĚTŠINOU TO ZPŮSOBÍM JA ZAČNU DO NĚJ RÝPAT A VŠECHNO MU VYČÍTÁM.PAK JE MI TO LÍTO ,ALE TRVÁ NEŽ SE MU OMLUVÍM.nechci ho ztratit.
mona
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den,mono. Položte sama sobě otázku, co vaši nepříjemnou náladu konkrétně vyvolává, co tomu předchází. Zda je to nějaké chování na jeho straně, nebo rozlada u vás, která s ním nemá nic společného. Uvědomte si, zda vaše hádky mají nějakého společného jmenovatele. Procházíte nyní náročným obdobím sžívání se - dokud spolu dva lidé chodí, snaží se o to, aby byla setkání co nejhezčí. Společný život v jednom bytě, to je něco úplně jiného. Musíte se vzájemně naučit přijímat a zvládat partnerovy zlozvyky a odlišnosti od vašeho způsobu fungování.Je to těžké pro oba - zvykat si na sebe, domlouvat se na tom, co se týká obou - při společném životě - ale přitom můžete mít na plno věcí velmi rozdílný názor. A naučte se omlouvat, to se v partnerské komunikaci opravdu vyplatí:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, paní doktorko. Jde o dlouhodbé spokojené manželství. Co s tím, když on se pro každou maličkost uráží a hned je u nás po náladě. Během chvíle o ničem neví, ale já napětí velmi špatně snáším. Už vážím každé slovo. Čím víc se snažím, tím to někdy ještě víc zkomplikuji.Co s tím? Děkuji.
Magda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Magdo. Asii by bylo dobré se až tolik nesnažit vážit každé vaše slovo. Manželova nerudnost často třeba nemusí s vámi nijak souviset. Vy ale očekáváte za svou snahu uznání, ocenění, pozitivní výsledky. Buďte sama sebou, jako je on, a berte jej jako člověka, který je citlivější na drobnosti, rychle emotivní. Prostě si jeho urážení nevšímejte, ignorujte jej a vždy si znovu jen řekněte, "no jo, už je to zase tady, ale vždyť to znám, za chvíli to bude dobré, není to moje vina".A ve chvílích pohody byste se o tom měli někdy spolu pobavit.Měla byste manželovi říct, jak to prožíváte a zeptat se jej, zda vám on nemůže nějak pomoct, jaké vidí řešení on. Důležité je, že jste dlouhodobě v manželství spokojeni:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, žiji 10 let s přítelem. Já jsem hodně komunikativní, potřebuji si o problému promluvit a poradit se. Partner je komunikativní mezi kamarády, až na vyjímky je doma uzavřený, nechce se mnou komunikovat ( hodně času tráví u televize), sdílet problémy a čím je starší uzavírá se více do sebe. Lákám ho na procházky, snažím se organizovat společný čas, ale nechce. Prosím o váš názor jak by se náš vztah dal vylepšit?
Jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jitko.Váš přítel je komunikativní mezi kamarády,ale s vámi ne, protože asi nemá rád řešení zásadních problémů partnerského rázu. Bojí se zahnání do kouta. nechce být konfrontován výčitkami, usvědčením o tom, že pro vás není dost dobrý. Jitko, žijete spolu 10 let. Zkuste si vzpomenout na chvíle, kdy vaše společné diskutování problému bylo konstruktivní a vedlo k řešení. Z toho pak vycházejte - zkuste navodit podmínky a atmosféru k tomu, abyste byli schopni nalézt konsensus, abyste si dokázali porozumět, a aby se ani jeden z vás necítil být degradovaný tím druhým.
problémy v komunikaci
Hezký den, chtěla bych poradit, co s mým přítelem. Chodíme spolu pět let a rozhodně se nenudíme. Mám pořád pocit, že se máme hodně rádi, máme hodně společných koníčků a také názorů, zkrátka dokážu si představit, že s tímto člověkem strávím zbytek svého života. Zádrhel se objevil nedávno. V poslední době je přítel celkem podrážděný (prý práce a škola dohromady) a velmi často přehnaně reaguje na sebemenší podnět, na věc, kterou neudělám podle jeho představ. Snažím se být tolerantní a chápat jeho přetažení, často mi ale přijde, že moji toleranci bere jako samozřejmost. Zničeho nic vybuchne, automaticky počítá, že vše bude zapomenuto se slůvkem "promiň", i když pro něj často jde hodně daleko. Mám také pocit, že si je mnou jistý, nepřipouští si, že by mohl dělat nějaké chyby, že mě svými změnami nálad stresuje...nechci o něj přijít, ale zřejmě by potřeboval lekci...jak to udělat, aby to dopadlo dobře?
Martina P.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Martino. Je zvláštní, že "se zádrhel objevil až nedávno", i když jste spolu 5 let. Předpokládám, že souběh jeho práce i studia trvá delší dobu.(?)Jestliže máte pocit, že si je vámi příliš jistý a reaguje bez problémů výbušně, měla byste mu jasně vymezit hranice, kam až může zajít. Vy mu svou tolerancí poskytujete patrně příliš velký prostor, to nedělejte. Utněte komunikaci, která v případě výbuchu nemůže být ani konstruktivní,a domluvte se s ním na tom, že pokud on cítí nějaký problém, budete jej řešit až ve chvíli klidu. Musíte dosáhnout toho, aby k vám cítil respekt a úctu, a nebyl si jistý tím, že mu vše projde, na vše se zapomene a půjde se po jediném slůvku "promiň" dál. Ale měli byste si na toto téma promluvit ve chvílích pohody. Já mám pocit, že vy se opravdu chováte ve vztahu mírně závisle, mluvíte-li o tom, že by potřeboval sice lekci, ale bojíte se ji uštědřit,aby to nebylo bráno proti vám. Možná byste mohla trochu zapracovat na svém sebevědomí?:-) Více vám na dálku říct nemohu, musela bych znát alespoň pár konkrétněji popsaných situací.
problémy v komunikaci
Dobrý den! V mé "bývalé" rodině se vyskytuje nezvykle(?) velké množství citových manipulátorů - od dětství jsem naučena s nimi komunikovat obezřetně, protože každá citlivá informace bývá dřív či později užita proti mně. Je mi 40, stýkám se s nimi ze slušnosti, čím jsou starší, přitvrzují (očekávají ode mě "oprávněnou" péči). Nedám se, jen mi to komplikuje fakt, že je přese všechno mám ráda. Jak k sobě pustit jen ty kladné emoce a být tvrdá pro jejich "jedovaté šípy"? Děkuji!
Alex
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zdravím, Alex:-).Je dobře, že je máte pořád ráda, a to i přesto, že jste schopna identifikovat si pro sebe fakt, že se jedná o manipulace, které vás mají dostat kamsi mimo vaše vlastní hranice. Alex - říkáte, že se nedáte. Vymezovat se tedy dokážete... Ale já vidím ve vašem krátkém popisu rodinných vztahů dvě věci. Jednou je to, že bývá zneužito proti vám , když jste příliš důvěrná a sdělíte členům své původní rodiny něco ze svého intimního soukromí. Druhou věcí je,že je od vás očekávána péče, jdoucí přes vaše reálné možnosti. Máte pocit, že je to vše tedy vlastně nějaký "obchod"? Vy se s něčím důvěrným svěříte, aby se vám ulevilo ( komu také jinému, než těm nejbližším ), a pak je od vás požadován revanš? Respektive tomu tak bylo dříve, dnes jste již ve svých 40 opatrná? Alex, sama říkáte velice dobře, že nejtěžší je pro vás to, že je máte přes to vše ráda. A to je základ pro možnost zdravé vzájemné a vyrovnané komunikace. Jestliže něco odmítnete, můžete dát jasně najevo, že to neznamená, že byste je neměla ráda, ale jen to, že prostě nemůžete.A nebo také nechcete. Potřebujete si ujasnit své vlastní hranice bez pocitů viny, bez naštvanosti na ně. Stačí si osvojit vlídnou, ale zřetelnou formu jasné a otevřené komunikace ve správnou chvíli. Více nejsem schopná říct, musela bych mít konkrétnější příklady. Hodně štěstí:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den,paní doktorko.Chtěla bych se zeptat,jak se chovat ke své kamarádce,která má dvě starší děti (6 a 8).Ona je všude bere s sebou,děti nás často přerušují v hovoru a já pak nemám náladu pokračovat - prostě jsou pro mne rušivý element.Musela jsem si i přiznat,že se kamarádce vyhýbám,protože mi vadí její děti.Ji mám ráda,ale nemám sílu poslouchat,co zase u dětí nového,co umí,co se dělo ve škole apod. Jsem sobecká? Nebo ona je sobecká,že si myslí,že to každého zajímá? Myslím si, že kdybych ji to řekla, tak ji to zraní,že to nepochopí.Myslíte, že mám pokračovat v tom vyhýbání se a počkat,až budou ta děcka starší? Je problém,že ona je s nimi celých těch 8 let doma,takže je docela mimo realitu.Manžela má,u kterého by mohla děti nechat,ale ona má asi pocit,že on by to nezvládl (je pohlídat).Děkuji za radu,musím na to docela často myslet a cítím se hrozně provinile.Děkuji Vám a přeji hezké Velikonoce,Jana.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Jano. Pokud jste opravdu dobré kamarádky, nemyslím si, že by ji muselo zranit vaše sdělení o tom, že vás její děti a její věčná témata poněkud ruší. Můžete to být vy, která ji uvede do reality - když jí to řeknete decentně, ne s výčitkou a kritikou, bez emocí a věcně, měla by to pochopit. Ne?:-)Nemusíte se cítit provinile, že vás nezajímají všechny peripetie a detaily kolem dětí. Asi se znáte déle, než ona má děti, takže byste asi měly mít spolu i jiná témata. Ona tím, že je s nimi stále doma, ztrácí kontakt s jinou realitou, pasovala se jen na matku. Můžete jí i otevřít oči tím, když jí budete korigovat.
problémy v komunikaci
Dobry den,chtela bych vas poprosit o radu. mam pritele(30), s kterym jsme uz 6let.Ja jsem mladsi studentka. Bydlime spolecne u mych rodicu,bydleni je v pohode,a my se moc milujeme. Ale mame problem s bydlenim,chceme se odstehovat. Ja bych chtela bydlet ve stejne oblasti jako rodice mam tu oblast rada a jsem na ni zvykla(jinde jsem nebydlela),ale on ne.Uz jsme to parkrat rozebirali,chvili to vypada,ze mu to nevadi a pak mi navrhuje neco jineho a kdyz mu reknu,ze se mi to nelibi,tak se zasekne a nemluvi se mnou. Take mame problem s tim,ze chce odjed pracovne do ciziny a z toho mam ja strach. On si mysli,ze vse musi byt podle me,ale ja mam opacny pocit. kdyz se mu neco nelibi,tak se vzdy urazi,a ja se pak trapim,cely den mu zkousim volat,zehlim to a brecim. Nevim, co mam delat,jestli si stat za svym nebo se mu prizpůsobit.nechci o nej prijit.Take nevim co s tou jeho urazlivosti. Hodne mi na nem zalezi,moc ho miluji.dekuji za radu
lili
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den,lili:-)Partnersví je hodně o umění kompromisu u obou, který ani jednoho nebolí. Budete se musit naučit se domluvit, nalézt v oblasti, kde se neshodnete, nějaký konsensus. Zatím to asi tolik nejde, možná, že jste zatím neřešili spolu nic tak zásadního, jako nyní - bydlení a budoucí život, jeho podoba. Každý z vás má jiné potřeby, možná jiné priority, jiné typy "závislostí". Vy jste "závislá" na svém domově, svých kořenech, on má více věcí, které jsou jeho prioritami - je pro něj důležitá také kariéra, potřebuje, abyste byla žena, která jej bude následovat, respektovat jeho zájmy a potřeby a vnímá vás možná jako příliš závislou na své původní rodině. Nevím.lili, hlavní problém vás dvou bude v komunikaci, v tom, abyste si dokázali bez pocitů soutěžení konstruktivně vyjasnit to, co chcete. Kdybych s vámi oběma mohla mluvit, asi bych vše viděla názorněji a mohla bych vám více poradit, jak na to. Takto musím zůstat na obecné rovině.
problémy v komunikaci
Vazena pani doktorko, mam pritele uz tri a pul roku, z toho priblizne 7 mesicu spolu zijeme,ja studuju, on pracuje.problem je, a i pricinou vetsiny nasich hadek, ze jsme oba dost dominantni, ale pritel se snazi mit porad na vrch, vzdycky se me snazi necim trumfnout, prehadat a dokazovat mi, ze je neco vic a VZDY musi mit posledni slovo,coz ja uplne nenavidim.je docela namyslenej a prenasi to i do naseho vztahu, rekla bych, ze se tak k jinym ani nechova.potrebu byt frajirkem a dokazovat si neco ma hlavne prede mnou.je i dost velky nervak, takze kdyz se rozcili,"machruje jeste vic". vzdycky kdyz se uklidni, tak mi rika, ze nevi, proc se tak chova, ze se tak chovat nechce,ale pokazde se to opakuje. nerikam, ze jsem andilek, ale nemam potrebu se nad nim povysovat.jsme docela povahove stejny a v tom si myslim,je kamen urazu.co si o tom myslite?jinak se mame moc radi, ale tuto jeho vlastnot ja nemuzu porad nejak prekousnout. Dekuji za Vasi odpoved
lili
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá lili:-)Jeho boj o moc v rámci vašeho vztahu je možná o tom, že vás uznává jako rovnocenného partnera, což může být v jeho pojetí to, že jste jeho soupeř... Třeba není zvyklý na to, že by musel soutěžit o moc. Byl zvyklý na poslední slovo, prostě byl zvyklý na patriarchální model v rámci partnerského soužití. Co říkáte, mohlo by na tom něco být? Proto musí před vámi machrovat, ačkoli to normálně nemá ve svém běžném repeortáru. Ale před vámi potřebuje body, aby se cítil dobře a jistě, aby se prostě cítil jako chlap:-)Neboli - vaše rovnoprávnost ohrožuje jeho jistoty. Je to moje hypotéza, netvrdím, že to tak musí být. Ale zkuste se nad mým výkladem zamyslet a pokud s ním souhlasíte, vyvoďte si z toho pro sebe důsledky:-)...:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, jsem vdaná 10 let, máme dvě děti. Manželství funguje, ale....je prošpikováno žabo-myšími spory. Již déle než rok cítím po většinu společně strávného času napětí způsobené formou komunikace, nejde o hrubost, ale spíše o nedorozumění, nepochopení. Řeknu větu, on z ní vytáhne nepodstatné slovo, zaměří se na něj a chce ho probírat. Trávím spoustu času vysvětlováním, jak jsem co myslela. Přitom máme malé děti a čas chybí. Není správná cesta - zkoušela jsem nereagovat, ale manžel toho nenechá a vyčte mi, že neberu jeho názory. Když přistoupím na jeho hru rozebírat nepodstatné, většinou se nakonec pohádáme. Máme malé děti, je mi to nepříjemné. Paradox je, že na skutečně důležitých záležitostech se domluvit dokážeme bez problémů. On zkrátka podstatu mlčky respektuje. Kumuluje se to, jsem v pernamentním napětí, jak s manželem hovořit, aby nevznikla hádka, zasahuje nám to nepřiměřeně do života, ztrácím chuť na sex s ním, což se samozřejmě ihned obrací proti mě. Máte radu? Děkuji, A.
Alena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Aleno.Komunikace muže a ženy, kteří spolu nějakou dobu žijí, je vždy složitější záležitostí. Všechna slova, myšlenky, které vyřkneme, jsou na druhé straně interpretovány v závislosti na předchozích zkušenostech z dosavadního soužití. Za 10 let vašeho života se toho nakumulovalo hodně, a pro každého z vás může mít jedno jediné slovo naprosto rozdílný obsahový význam.Každý z vás je vztahuje k sobě po svém a často je výhodné mít při sobě nezávislého tlumočníka s odstupem, který vám vše může vysvětlit. Váš muž je asi příliš citlivý a vztahovačný. Jasnou podstatu problému, pojmenovanou několika slovy, dokáže přijmout, protože je to významově jednoznačné. Ale jakmile se dostanete více do osobní roviny, nastane pro něj problém. Vypadá to, že je na vás citově docela závislý, ne? Potřebovala byste si osvojit v rámci komunikace vás dvou asi jednoznačnější pojmový aparát :-), být stručnější. Zkuste spolu navštívit manželskou poradnu, kde vám o vašem způsobu komunikace může dát zpětnou vazbu odborník, a tím vás nasměruje lepším směrem.
problémy v komunikaci
Dobrý den, mám prostý dotaz, jak to udělat, abychom se s partnerem nehádali "o blbostech". Jsme typická Itálie a mně se to nelíbí. Děkuji moc!
Markéta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Markéto:-) Na váš prostý dotaz není jednoduché zrovna tak krátce odpovědět...:-)A to proto, že nevím, zda je to podmíněno bouřlivým temperamentem vás obou, prostou rozdílností názorů na vše, nebo tím, že nedokážete rozlišovat důležité a nedůležité, nebo něčím jiným... Ale také mě napadá otázka, zda to vadí i vašemu partnerovi? Třeba on zrovna typickou Itálii k životu potřebuje... Měli byste si někdy v klidu sednout a dohodnout si pravidla - když se hned začne schylovat k nesmyslné hádce, která vás pak mrzí, něčím ji zastavte. Domluvte si třeba nějaké gesto, slovo, které bude jasným signálem STOP :-)
problémy v komunikaci
Dobry den, mam nastesti velmi pekny vztah se svym pritelem. Jediny okamzik, kdy jsem opravdu nestastna je, kdyz ho prepadne zachvat vzteku. Ma sklony rozcilovat se velmi rychle a velmi bourlive a to je pak velmi neprijemny a nebere na me ani v nejmensim ohled. Za chvilku je treba uz v poradku, nicmene ja mam zkazenou naladu na cely den a nemam chut se s nim vubec bavit. Zkousela jsem mu to vysvetlit, ale stejne kdyz prijde na problem, rve jak medved.Nejak nechape, ze to je velmi sobecke. Jsme spolu 5 let a budeme se brat. Nicmene rada bych s jeho vztekem na veci, ktere nemuzu ovlivnit, pracovala. Dekuji za radu.
Zuzka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Zuzko - váš přítel je člověk s prudkým temperamentem, je cholerik. Ti těžko ovládají své emoce. Do určité míry to budete musit přijmout jako fakt, a vyváží-li to jeho jiné pozitivní stránky, nebrat to tak fatálně. Do určité míry to ale jistě můžete ovlivnit nějakou "převýchovou" v podobě upozornění jej na to, že takovýto způsob "komunikace" odmítáte. V okamžiku prudké emotivní reakce dochází ke zvýšení hladiny adrenalinu, kterou přítel odventilovává křikem. Vy ale můžete v té chvíli jednoznačně dát najevo, že na tomto odmítáte participovat. Můžete se uzavřít. Jakýmkoli způsobem - odejít, nekomunikovat v té chvíli, apod. Neměla byste se nechat zatáhnout do spirály destruktivní komunikační formy, která vám ubližuje. Až se on zklidní, můžete se k důvodu konfliktu vrátit v konstruktivnější podobě pojmenování problému a nalezení řešení. Pracovat musíte i na sobě v tom, že to na sebe nenecháte dolehnout citově. Každý máme nějaké chyby, berte toto jako jeho slabost, kterou obtížně ovládá. Můžete si domluvit i nějaké techniky, jimiž by se jeho agrese mohla eliminovat.Může to být cokoli, co by mu mohlo pomoci samotnému - ale musí to být něco prudkého a rychlého, jen sociálně přijatelného:-) On si musí nalézt sám něco náhradního, co mu může pomoci vybouřit pocit vzteku - když to budu popisovat, co často pomáhá, budete se možná smát, ale bývá to fakt účinné:-) Např. roztrhání něčeho ( stačí papír ), zmačkání, někdy je užitečné mít doma boxovací pytel:-), apod.
problémy v komunikaci
dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak by jste komunikovala s partnerem, který nekomunikuje:-) vždy tady radíte - promluvte si, vyříkejte si to, proberte to atd. jistě, to je svatá prada, ale co když partner prostě nemluví a vaše řešení problémů pak vypadá jako váš vlastní monolog? občas kývne, nebo řekne hm..mě to užírá ale nedá se s tím co dělat, jediné k čemu jsem partnera vyburcovala bylo že přiznal že má problém s komunikací. Náš vztah ztroskotal..poslední co mi řekl, že možná to někdy ještě vyjde..ale nevím jak, když si stále nejsme schopn promluvit. Jaký máte na to názor? PS: jinak je to člověk, který ve společnosti problém mluvit, vtipkovat atd. problémy nemá...
alenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Alenko. Jasně - i extravert může mít velké problémy s řešením soukromých věcí. Vtipkovat a být středem pozornosti není zase až tak složité - netýká se to ničeho niterného. Ale vztahové věci, to je něco úplně jiného. Znám mnoho mužů, kteří se mohou navenek jevit jako "lvi salónu", ale ve dvou to pak velmi, velmi drhne. Může to v tom být vnitřní křehkost, ostych, zranitelnost. Muži vůbec příliš neumějí mluvit o sobě a jít až na dřeň. To je mnohem více dáno ženám, je to skoro jejich doména. Proto je docela dobré mluvit o problémech, které ve vztahu cítíte, ve správnou chvíli (je docela umění vyčíhat si okamžik, kdy je předpoklad, že budete vnímána a přijímána), a věcněji. Mnoho slov, mnoho vyjadřovaných pocitů ubírá muži na jeho koncentraci pozornosti. To důležité je třeba vyslovit, pokud možno, na začátku, neboť potom se v tom může ztratit, i když naslouchat i porozumět chtěl. A pak je dobré také oddělit slova od přílišných emocí...
problémy v komunikaci
Dobrý den, můj partner je ve své podstatě milý, spolehlivý muž. Někdy ovšem dokáže aniž by si to v tu chvíli uvědomoval pořádně ublížit. Někdy mám pocit, že se nedokáže ovládnout a navíc má někdy problém s úctou k ostatním, na kterých mu záleží. Snažím se mu to vždy vysvětlit, že mi to ubližuje, ale jako by to nebyl schopen pochopit. Tedy někdy je schopen vyřknout slova nebo konat činy, kdy mám pocit, že ke mě nechová žádnou úctu a já si myslím, že si to nezasloužím. Chtěla bych od vás radu, jak v takovém případě reagovat? Přeji hezký den! Děkuji Michaela.
Michaela z Olomouce
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den i vám, Michaelo z Olomouce:-)Důležité je, že je váš partner ve své podstatě milý a spolehlivý muž.Nevím, o čem může svědčit jeho občasný nedostatek úcty k druhým - může to působit jako jeho zpupnost, ale může to být zrovna tak dokladem o jeho vnitřní nevyrovnanosti, potřebě dokazovat sám sobě, jak je dobrý. Kdo je v souladu sám se sebou, váží si sebe, má se rád a je v něm moudrost, zralost a vnitřní harmonie, nemá potřebu "sekat drápkem" po někom jiném.Když není schopen pochopit, že vám to ubližuje, asi nemá tolik vyvinutý cit pro situace, pro aktuální kontext, není tolik empatický. Nejlepší reakcí z vaší strany by asi mělo být stručné a věcné sdělení v několika slovech ve smyslu - toto odmítám, na toto nehodlám reagovat...Musí to být on, kdo pochopí, že přestřelil. Vaše sáhodlouhé vysvětlování v té chvíli asi nedokáže brát, porozumět mu...
problémy v komunikaci
Dobrý den, existuje nějaký "zázračný klíč" :O) jak rozlišit, zda problémy, které řeším s partnerem (dlouhodobě a už jsme možná ve slepé uličce) jsou spíše moje problémy a narazila bych na ně s jiným partnerem znovu nebo se jedná o problém právě mezi námi dvěma a výměna partnera by pak vlastně byla pozitivní změnou pro oba. Díky, hezký den.
blue66
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, blue66:-)Uf! Zázračné klíče neexistují asi na nic, protože neexistují univerzální návody, recepty. Každý jsme originální bytost, každý vztah je svébytný vztah. Asi byste měla vy více zkusit vstoupit do analýzy sebe sama - ať již vás, jako člověka, jako ženy, nebo vás, jakožto partnerky. Omrkněte si retrospektivně sebe sama v předchozí partnerské historii, zkuste se zamyslet nad tím, jak fungovalo manželství vašich rodičů, co jste automaticky mohla z tohoto modelu převzat, a uvidíte, co vám z toho vyjde:-) Přeji objevné i dobrodružné putování k sobě samé:-)
problémy v komunikaci
15 let jsem vdaná, mám dvě děti 14 a 8 let. Manžel doma nevykládá o své práci a zážitcích během dne, na všechno se musím zeptat a pak dostanu krátkou odpověď. To mě nebaví. Naše komunikace se pohybuje okolo dětí, kdo kdy koho vyzvedne a kolem provozu bydlení. Jsem z manželství tak nějak "unavená" a mám obavy, že až děti ještě více vyrostou, že už si nebudeme mít co říci. Každý si žijeme tak trochu svůj svět. Asi je to vše o komunikaci, nevím si s tím rady.
Sasanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Sasanko. Zaujala mě na 1. místě vaše přezdívka:-)Viděl by vás jako sasanku i váš muž? Nevím, asi byste měla retrospektivně zapátrat v rámci těch 15 let společného soužití, kdy se vše zvrtlo. S narozením prvního dítěte? Nebo později? Zkuste si to pro sebe identifikovat, možná něco najdete. Buď je to problém komunikativnosti vašeho muže, nebo problém vás dvou. Muži bývají celkově stručnější, více zaměřeni na řešení konkrétního problému. Možná váš muž vnímá dotazy na práci jako rutinní stereotyp, a možná je to vše již opravdu o odcizení vás dvou - to těžko posoudím. Zkuste nějaký experiment - nabídněte mu něco, co není ve vašem dennodenním životě tak běžné, prostě vybočte z řady stejných dní a zážitků. Přijme - li to, může to být potvrzením toho, že jste jen oba unaveni, ale máte kapacitu na změnu... Také si položte pro sebe samu otázku, zda jej máte i přesto vše ráda, a zkuste si představit, co má na vás rád on:-) Někdy je prostě dobré jen zkusit zastavit dlouho rozjetý rychlík na jedné koleji a změnit směr jízdy:-))) Rozumíte mi?
problémy v komunikaci
Dobrý den, mé manželství trvá už 29 let a to i po několika manželových nevěrách.Bohužel nyní kdy už bychom mohli mít na sebe čas a máme i klid tak se nám nevede spolu vyjít.Děti jsou už dospělé a tak jsem si myslela, že se budeme věnovat jen sobě.Můj muž to ale vzal za jiný konec.Začal se věnovat jen sám sobě a o mě říká, že nic nedělám jsem líná a nepořádná atd.Prostě nanic a nedá se se mnou žít. Přestane se mnou mluvit a tím to pro něj končí.Momentálně se mnou nemluví už od října loňského roku.Vždy mu to nemluvení vydrží dlouho a pak za čas zase začne jako by se nic nestalo.Jak jednat s takovým člověkem aby člověk zůstal bez vzteku.Nehádáme se skoro nikdy ale on prostě přestane mluvit jakmile se mu něco nelíbí.Přitom je moc pracovitý a o nás se vždy dobře staral. Děkuji za odpověď a přeji krásný den
Ivana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Ivano, i já vám přeji krásný den. Nevěděla jsem úplně přesně, kam váš manželský problém zařadit, protože je to důsledek více věcí najednou - určitě to není jen o problémech v komunikaci - takže to neberte tak doslova:-). Víte, já mám trošku pocit, že manžel neumí žít po tolika letech jen ve dvou - jak vy píšete - jen pro sebe. Intenzivní vztah ve dvou asi vnímá jako příliš těsnou ponorku, kterou neumí a nechce strávit (?). Možná si je vámi také příliš jistý - proto si může dovolit ukončit komunikaci během jedné chvilky a vydržet v tomto stavu několik měsíců. V tu dobu se asi regeneruje a cítí oprávněnost na podnikání vlastních aktivit, aniž by mu to bylo vyčítáno. Vlastně se tím jakoby vyvléká z partnerské zodpovědnosti. Berte to, Ivano, jen jako mé fantazijní hypotézy, může to mít i jiné příčiny. Každopádně je to ale on, který si chce rozhodovat o tom, co jak mezi vámi bude. Asi nebyl nikdy příliš konfrontován tím, že by o vás musel bojovat(?) Nevím, na podrobnější rozbor a nalezení rady bych potřebovala znát více konkrétnějších informací o vašem životě po dobu 29 let. Zatím snad jen jedno jediné - měla byste se pokusit o větší osamostatnění se od něj. Mohla byste využít svůj osobní čas tak, abyste jej využívala ke své radosti a pocitu seberealizace.Vraťte se vzpomínkami do minulosti, k tomu, po čem jste toužila, co jste chtěla dokázat, poznat, ale nebyl na to čas, protože jste měla děti, domácnost, vše na plný úvazek. Může to být cokoli, co vás bude těšit. Pokud se vám to podaří nalézt i rozvíjet, budete ze sebe vyzařovat pozitivní energii, budete sama šťastnější a snad i vám dvěma bude spolu lépe ve vašem společném čase.Přeji vám to:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den. Mám problém s komunikací. Prostě se neumím bavit s lidmi, maximálně jsem schopna odpovídat na otázky. Není to v tom,že bych byla stydlivá,pokud si s někým píšu např.maily nebo SMS,umím se docela odvázat a jsem hodně "ukecaná". ale při osobním kontaktu ze sebe často nevydám ani hlásku. jakž takž si umím povídat s lidmi,které znám dlouho (několik let),ale s cizími nebo s relativně cizími lidmi,se prostě bavit neumím.Připadá mi,jako bych v tu chvíli vůbec neměla mozek,myšlenky se mi pletou jedna přes druhou a mluvím úplné nesmysly. Přitom při psaném textu mám slovní zásobu výbornou a jsem (myslím)docela chytrá,chystám se studovat VŠ atd. Mám teď nového přítele,který je hodně komunikativní a vyloženě miluje diskutování o něčem,a mě trápí,že nejsem schopna si s ním povídat.Snaží se mi pomoci,ale tím,že na tento můj problém upozorňuje,je to ještě horší. Myslíte,že bych měla vyhledat odbornou pomoc,nebo svůj problém mohu nějak vyřešit sama? Prosím, poraďte.. Děkuji
anett
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá anett, mohla bych se rozepsat docela dlouho na téma toho, proč má někdo problém s přímou komunikaci face to face. Ale byla by to teorie, nebylo by to šité na míru konkrétně vám. Proto si myslím, že by vám nesmírně pomohlo určitě to, kdybyste našla odvahu spolupracovat s odborníkem. Je to to nejlepší, co můžete udělat. Nemá moc smysl studovat na toto téma odborné publikace, určitě už to všechno stejně máte načtené...:-) Dobré je, si i se studem o svém "handicapu" povídat s někým jiným. Důležitým předpokladem pro úspěch je to, abyste se s ním cítila v bezpečí a uměla se otevřít. A to se nevytvoří hned, takže počítejte s více setkáními. Přeji vám dobrou ruku při hledání psychologa/žky a vůbec hodně dobrého:-)))
problémy v komunikaci
Od začátku věděl, proč se mi rozpadlo manželství i že bývalý manžel kvůli tomu hrozně vyváděl. Ve stručnosti jsem mu to řekla, aby věděl, že by v tomhle mohl být jednou problém, přestože mi doktoři tvrdili, že jsem zdravá. (Ale taky proto, že za sebou můžu pořád táhnout něco z minulosti.) Navenek sice zůstává všechno jako dřív, ale jako by najednou nevěděl co s tím. A já proto taky ne. Vůbec si neumím představit, že by to šel řešit do poradny ještě s někým třetím, když je skoro nemožné o tom vůbec mluvit. Ale možná budu nakonec muset k někomu zajít aspoň sama. Mohla bych se případně objednat k vám? I kdyby to nešlo, děkuju.
Elen4
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Elen, ke mně se objednat můžete. V přímém rozhovoru vám mohu více rozklíčovat plno věcí, které takto zvládnout nejdou. Tel. na mě je 603454953 :-)
problémy v komunikaci
Od chvíle, kdy jsem vám napsala, už uběhl měsíc, mezitím jsme si s přítelem konečně trochu promluvili (to je po roce a půl zásadní průlom). Sice mi řekl, že na moje těhotenství nečeká a díky tomu rozhovoru se to mezi námi trochu uklidnilo, ale jeho podrážděnost se objevuje pořád. Potíž je asi v IVF. Jako by si až teprve teď, když jsme to začali opravdu řešit s lékaři, uvědomil, kolik je mi let. Jenže já si myslela, že si to ujasnil už předtím, než se ke mně po rozchodu vrátil.
Elen3
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Na to nevím, Elen, co mohu říct. Urovná to čas a vaše vzájemná snaha o sdílení pocitů - ne konfrontačně, útočně, ale naopak... Přeji vám hodně štěstí.
problémy v komunikaci
Co se týká tématu bydlení - vystihla jste to, napoprvé jsem byla strašně naštvaná, že to chtěl přejít mlčením, ale na další pokusy zavést na to téma řeč, přestože to bylo v klidu, zarytě nereagoval - a pak dvakrát vyletěl, takže jsem se taky neudržela, navíc ve mě nabobtnaly i všechny ty dřívější marné snahy si o tom promluvit, a byly z toho hádky. Jenže stejně bez výsledku, takže mě samozřejmě brzy napadlo, že čeká, až otěhotním.
Elen2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nakládáte na sebe oba slušné dávky vzájemného nedorozumění a neporozumění, a tak ve svém důsledku i pocity ublíženosti. Přitom se asi oba chcete, jen si každý interpretujete chování toho druhého jinak,než jak je opravdu míněno.
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko, děkuju za odpověď (13. září). Naše krize vznikají asi opravdu v první řadě kvůli komunikaci - přítel je stále jakoby pod kontrolou, většinou nedává skoro nic najevo, a když chce něco dosáhnout, snaží se na to jít oklikou. Když se mu to nedaří, "zasekne" se a jakoby "trestá". (Nechová se tak jen ke mně.) Jenže já nejradši řeším vše na rovinu, jsem docela emotivní, a tím pádem taky čitelná. Nemyslím tím samozřejmě jen to, že se umím nahlas naštvat, když s upřímností neuspěju:) Jeho postoj je mi cizí, připadá mi hlavně komplikovaný, člověk přece může říct, co by si přál a proč... Takže z těchhle rozdílů jednou nějaký konflikt asi být musel.
Elen1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobře, Elen. On se snaží asi chovat diplomaticky, aby nebyl útočný, neumí asertivně pojmenovávat své pocity ze strachu z ublížení, ale to nemá východisko, protože pak v něm nevyřešené věci narůstají. Vy jste patrně příliš přímočará, což jemu, s jeho povahou ubližuje.Jste - li emotivní, pak vaše přímočaré reakce mohou být pro něj i zraňující. Jdu číst dál...
problémy v komunikaci
My máme jen jeden, ale pro nás velice závažný problém, a to když manžel řídí auto. Řídit neumí a snad se to nikdy nenaučí. Já se sice držím, abych neměla připomínky, ale občas mi něco ujede. Vždycky se strašně pohádáme a chceme se rozvést. Už jsme uvažovali, že koupíme ještě jedno auto a budeme jezdit každý zvlášť, ale taky to není nejlepší řešení, obzvlášť když jezdíme často větší vzdálenosti. Poraďte, prosím.
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kláro, dobrý den.Víte, co by mě zajímalo? Zda by manžel o sobě řekl totéž : "Jsem nemožnej, neumím řídit a asi se to nikdy nenaučím" Neboli - jste v tomto směru s manželem ve shodě, nebo je to pouze váš náhled? Pokud jen váš, dáváte najevo svoji převahu, patrně ne úplně přátelským způsobem, a vyvoláváte automaticky jeho obrannou reakci, která musí také přejít do útoku. Nemyslím si, že by bylo řešením pořídit dvě auta. Řešení by bylo, kdybyste se dohodli na nějakých kompetencích, to jednak ( kdo má v čem "vrcholné slovo" ), a potom i to, kdybyste se naučili podávat kritiku tak, aby mohla být pozitivně přijímána. To jest vstřícně a v klidu, a ne tak, aby měl kritizovaný pocit absolutní osobnostní degradace...
problémy v komunikaci
Dobrý den, chtěla jsem poradit, jak na svého manžela. V poslední době mě jakoby trestá tím, že se urazí a vůbec nekomunikuje, když chci začít první usmiřování "odpálí mě" sprostou nadávkou, už nemám sílu s ním bojovat, tak ho nechám, ať tedy nemluvíl, ale v souč. době to trvá již 3 měsíce, já si pomalu zvykám, že kolem sebe doma chodíme a nemluvíme, ale trápí mě to kvůli synovi (ll let). Nechápu, jak může takhle ničit rodinu a přitom má plnou pusu toho, jak má syna rád.... Kdybych byla silnější než on, asi bych to nevydržela a dala mu přes hubu. Děkuji za radu. S pozdravem Renata z Prahy
renata
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Renato, dobrý den.Potřebovala bych znát více podrobností o důvodech manželovy potřeby vás trestat. Vypadá to, jakoby se manžel mstil za nějaké reálné, nebo domnělé, ublížení z vaší strany, které prožívá natolik úkorně, že proklamativně ustřihává komunikaci mezi vámi dvěma.Fyzickým násilím byste si nepomohla, naopak jen potvrdila jeho přesvědčení, že je zapotřebí vám opravdu dát za uši a ukázat, kdo je tady pánem. Já to na dálku nerozlousknu, pokud máte zájem něco změnit, dejte mu na vědomí, třeba i lístkem na stole doma, nebo mailem,či jiným nepřímým způsobem (je -li verbální domluva zcela vyloučená ), že je tato situace pro vás déledoběji neúnosná a požádáte o pomoc psychologa se specializací na partnerské vztahy. Má šanci se připojit...,což byste v zájmu vás dvou, i vás tří, uvítala. Hodně štěstí.
problémy v komunikaci
Dobry den, v zari se mam po rocni znamosti vdavat. Jsem presvedcena, ze jestli si budu s nekym rozumet, tak s nastavajicim, mam s cim srovnavat. Pritel ma jediny problem, a to s vybuchy vzteku (byt prozatim zridka a ja se obavam vzestupne tendence pri reseni beznych situaci). Oba jsme cholerici, jen on se neumi ovladnout a ja tomu obvykle nasadim korunu. Jak se pri techto smrstich zachovat? Odejit z mistnosti? Racionalni otazky v tomto okamziku nezabiraji, v tu chvili odmita komunikovat, avsak za par minut - jako by se nic nedelo, jenze me to rozhodi na pul dne. Nevim, jak prispet k jeho vyrovnanosti, prece ho nebudu stale chlacholit a placat po ramenou, byt je vsestrane schopny...
Saška 27
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Saško. V klidové fázi vašeho vztahu si domluvte preventivní pravidla pro tyto situace, která budete potom aktuálně regulérně používat. Bude - li tím odchod z místnosti při výbuchu vzteku, nebo něco jiného, to už záleží jen na vás dvou. Důležité je, abyste ta pravidla tvořili vy dva spolu, pak je budete oba respektovat:-)
problémy v komunikaci
Dobry den.Muj(anebo nas problem)spociva ve spatne komunikaci a reseni problemu.S manzelem jsme 6let, mame moc hezke manzelstvi,ale neumime resit problemy.Jakmile mame cokoliv resit,muze se jednat opravdu i o hlouposti, nastava mezi nami konkurencni boj.Ani jeden nesneseme kritiku,jsme tvrdohlavi a snadno se urazime.Vetsinou splnujeme prislovi, padla kosa na kamen.Ja jsem typ,ktery vybuchne, hned se rozcili, manzel je schopny se mnou naopak napr.tyden nemluvit a dusit to v sobe.V dobe,kdy chce problem resit,ja uz si vetsinou nepamatuji,o co se vlastne jednalo.Potrebovala bych poradit,jak se naucit mu naslouchat,krotit svuj temperament,nechat ho domluvit. Manzel naopak jak se naucit mluvit o svych problemech a na otazku "co je"prestal odpovidat nic.Jeste bych dodala,ze on pochazi ze Scandinavie,kde se o problemech nemluvi,kdezto ja potrebuji resit problem v momente kdy je.Navic ani jeden nejsme schopen planovat veci dopredu,vetsinou jedname spontanne.Dekuji za odpoved:-)
Andrea
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Andreo. Všechno sama dobře pojmenováváte - jste temperamentově odlišné osobnosti. Asi je to dáno jak osobnostní konstitucí, tak kulturálními rozdíly, odlišnými rodinnými modely. Zároveň hovoříte o konkurenčním boji. To už je více asi něco vám vlastního (?), vy to tak prožíváte. Nebo on také? Budete muset vy respektovat jeho reakční dobu a přijmout fakt, že vaše aktuální kontextová výbušnost jej zraňuje. On je zvyklý a naučený řešit věci v klidu, protože jen tak je vnímá jako smysluplné a konstruktivně řešené. Vy potřebujete vše "pořešit" hned,respektive uvolnit proud vašich negativních emocí, abyste se zklidnila a mohla jít dál. Každý jste jiný, nejpodstatnější je, abyste to o sobě věděli a žili s tím, že ani jeden tomu druhému neubližujete, rozhodně ne záměrně. Můžete se zkusit dohodnout i na tom, že třeba budete v průběhu nekomunikace své pocity zapisovat a pak si to spolu přečtete, až na to bude manžel naladěný. Tím se bude učit i on poznávat vás. Takto, jak to popisujete, žijete opravdu každý ve své ukřivděnosti a v pocitu, že máte pravdu. Ale ona objektivní pravda neexistuje, a komunikace se učí v rámci vztahu za pochodu:-)
problémy v komunikaci
Dobry den. Chtela bych se zeptat jen na jednoduchou otazku, jak zmirnit sve navaly vzteku, kdyz mi pritel neco vytyka a nebo mi rika veci, ktere se mi nelibi, ze zacatku jsem v klidu, ale nasledovne danou vec zacnu resit velice emotivne a impulzivne, prosim o radu, je to nase jedina vada na vztahu. Dekuji predem Zuzana.
Zuzka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Zuzko. Jste temperamentově odlišní.Vy jste vznětlivá, rychle reagující, senzitivní. Pro každého z nás je těžké přijímat kritiku - záleží na formě jejího podání i na tom, kdo je jejím autorem. Možná jsou problémy i na přítelově straně a právě formě, kterou používá, když vás kritizuje. Myslím, že byste si to měli spolu probrat v klidu - mám na mysli klidové a pohodové stádium, a měli byste si vymezit nějaká "pravidla" hry, neboli komunikační koridory. Oba si můžete "diagnostikovat" komunikační chyby, kterých se v interakci se sebou dopouštíte, a na základě toho si stanovit něco jako právo veta při pocitu komunikačních "knokautů". A měli byste se naučit se omlouvat jeden druhému:-) Hodně štěstí:-)))
problémy v komunikaci
Dobrý deň,som vydatá 25 rokov,mám 3 dospelé deti. Vydala som sa za muža, ktorý sa mi zdal lepší ako moja matka ktorá ma aj s otcom bili a trápili celé detstvo. Bolo chybou takéto rozhodnutie útek z jedného pekla do druhého.Bývali sme 13 rokov u manželových rodičov.Svokra ma neznáša asi aj dnes, ale sanžím sa to prekonať.Manžel nás nikedy bil.Mňa za celú dobu asi 3-krát, ale deti často, mali aj modriny.Dnes už na nás niekedy kričí, alebo ujde von sa poprechádzať a s nikým sa nerozpráva. Napríklad včera som mu vzýšeným hlasom hovorila niečo za mačku a on sa tak urazil za to, že išiel na hodinu von, potom sa mi vyhýbal úplne sa so nou nerozprával.Dnes ráno sme sa nestretli,lebo vždy bol v inej miestnosti ako ja.Keď som prišla k autu a pýtala sa ho že o čo ide,tak mu povedal že to preto, aby som mala čas porozmýšlať o tom ako sa k nemu chovám a že on neni malé dieťa na ktoré môžem kričať.Tento spôsob vydierania, že sa nerozpráva so nou niekto používali aj rodičia.Je vina len vo mne?Vďaka.
iveta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Iveto.Nevím, jakou formu komunikace v kontaktu s manželem používáte. Za 25 let manželství se vytvoří postupně spousta alergií, komunikačních vzájemných "patologií", a je dobré se občas pokusit podívat se na sebe jakoby z výšky, s nadhledem. Zkuste někdy pozorovat sebe samu jako byste to nebyla vy ale někdo jiný, kdo mluví za vás. Zkuste přemýšlet nad tím, jak vás manžel asi vidí, jak by vás asi popsal, kdyby se jej na vás ptal někdo, kdo vás nezná. Co by o vás řekl asi hezkého, co kritického? Podívejte se na sebe i očima dalších blízkých lidí. Neříkám to proto, abych ve vás posílila nějaký pocit viny, naopak - snažím se vás nyní vést k "objektvinímu" nadhledu a tím pak i k cestě, jak z toho všeho ven. Chyby děláte určitě oba dva, to ani jinak nejde. Ale nekomunikací se to nevyřeší. Viděla bych cestu pro vás oba v návštěvě manželské poradny. Co vy na to? Mít někoho třetího, nezávislého, kdo vás oba vnímá a pak vám své pocity zprostředkuje, na jejch základě může poradit, co posilovat a co změnit, je velmi užitečné:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den,chtěla bych Vás poprosit o radu, protože mám problém, který mě velmi trápí. Dříve jsem neměla problém veřejně promluvit před lidmi, a udělat besedy pro děti. Nyní mám ale problém. Na jedné z pracovních porad v zaměstnání, kdy mě žádali, abych promluvila (před 20 lidmi) jsem měla stísněný pocit v krku a začalo se mi vše mlžit před očima,..nevím zda jsem se na tu odpověď tak soustředila, ale najednou jsem začala mluvit úplné bláboly a držet se za srdce. Zúčastnění chtěli dokonce zavolat lékaře, mysleli si totiž, že mám slabý infarkt. Nějak jsem se omluvila (lhala jsem, že jsem nemocná a mám předepsané antibiotika), ale od té doby mám blok, když mám veřejně mluvit. Musím podotknout, že paní ředitelka v zaměstnání je velmi cílevědomá a ambiciozní ženská. Prosím poraďte, trápí mě to, nevím co s tím....Předem moc děkuji za odpověď
Blanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Blanko. Takto na dálku nedokážu posoudit, co se to v onen okamžik stalo, že ačkoliv jste nikdy předtím neměla problém vystupovat veřejně, najednou se to zadrhlo.Z vašeho popisu předpokládám, že učíte a v popisu práce máte i pořádání různých mimoškolních aktivit, včetně besed, které aktivně vedete. Ale - změnila se osoba vaší ředitelky? Změnily se její požadavky na své podřízené? Kde se vzala ta úzkost? Je jasné, že od té doby máte psychický blok, který se ale ještě navíc stále prohlubuje. Je to úzkost, týkající se něčeho konkrétního, dalo by se s tím velmi dobře pracovat jak psychoterapeuticky, tak tréninkově, ale bylo by dobré nalézt začátek, příčinu, a od toho se odvíjet. Určitě bych vám poradila navštívit odborníka psychoterapeuta a pracovat s ním na odstranění toho bloku. Neměl by to být vůbec problém, viděla bych to na 2 - 3 sezení:-) Nebojte, bude to dobré!
problémy v komunikaci
Dobrý den, jsme s manželem 3 roky, známe se už 8 let. V poslední době už mi dochází trpěliovst a hlavně tolerance k jeho psychickým výpadům. Vím, že je hodně chyba ve mě, že mu delší dobu toleruju jeho ošklivé chování vůči mě a poté, stačí jen maličkost a začnu na něj zvyšovat hlas. On tohle nesnese, zatmí se mu před očima a začne mi vyhrožovat. Např. že mě vyhodí oknem, že si najde za mě náhradu apod. Pak je schopný mít i půlhodinový monolog o tom, že jsem ho prakticky k tomu vyprovokovala já. Sám uzná svojí chybu, ale jak je vidět, nic s tím nechce dělat. Je to pořád dokola. Já se z toho psychicky zhroutím, nejsem schopná ten den už ničeho jen pláče. Nad tím, že si za to můžu sama. Pořád si říkám, že je chyba ve mě, že kdybych se víc snažila, bylo by to všechno v pořádku.
Gábina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Gábino. Chyba je na obou stranách - máte problém v tom, jak si věci vyříkávat včas a zamezit dopadům negativních emocí na váš vztah. Zkuste se to oba učit, nejlépe společně s psychologem manželské poradny. Měli byste oba dva najet na jinou kolej v komunikaci - více otevírat své pocity aktuálně, ve chvíli, kdy vám něco vadí ( jednomu i druhému ), a ještě to nekulminuje do afektu, v němž se už pak diskutovat nedá.
problémy v komunikaci
Dobrý den paní psycholožko, chtěla jsem poprosit o radu nebo o nějaký fígl jak na urážlivého partnera. Můj partner ( žijeme spolu 2 roky )je poměrně dost ješitný chlap a kvůli spoustě věcí ( většinou hloupostí )se uráží. Problém je v tom, že mu ten uražený stav pak vždy trvá i několik dní ( tak dva, tři dni, někdy týden... ) kdy se mnou téměř nekomunikuje, odmítá mi říkat kdy přijde domů z práce a schválně chodí domů až pozdě v noci... Já jsem člověk, který rychle vybuchne ( asi trochu horká hlava :) ale v zápětí toho hodně dovede odpustit a věci které považuju za malichernosti nerada řeším několik dní. Stav kdy mi přítel vytípává telefon nebo se chová tak jak jsem popsala pak velmi těžce snáším, trápí mě to...ale vím, že žádné promluvení si ani vyříkání na něj neplatí. Jediné co můžu je čekat, až ho to zase přejde. Je to pro mě hrozně náročné. Neznáte na to nějaký trik ? Přítel to o sobě ví a snaží se, ale jde mu to hodně těžko. Uf ! :) děkuju Vám moc za radu ! Hezký den !
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Kláro.Neznám trik - je to o rozdílné reakční době každého z vás. Každý máme dáno v životě to, jak budeme zvládat stresy, konfliktní situace, hádky. Je to propojeno i s temperamentem, do určité míry pak ale i s životními zkušenostmi. On to má tak, že dlouho věci zpracovává ( představte si to tak, že má odlišný duševní "metabolismus" :-)). Asi bude užitečné, když najdete hlavně trik pro sebe samotnou, jak to zvládnout, přijmout, jako jeho realitu. On musí brát to, že vy jste jiná, a naopak...:-)
problémy v komunikaci
Vážená paní doktorko, ráda bych se Vás zeptala,jakým způsobem mám reagovat na partnerovu častou kritiku a občas pro mě ponižující poznámky a připomínky?Totiž,nenechám si je líbit,jeho nespokojenost a rozčilenost se přenese na mě a vznikne hádka.Pak nás to oba mrzí.Máme se velmi rádi,ale hádání a dohadování je v poslední době časté,a mám pocit,že i čím dál vážnější.Neradi bychom se rozešli,ale jak mám/máme včas hádku zastavit, a reagovat v klidu? Děkuji
Milena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Mileno. Byla bych moudřejší, kdybych měla konkrétnější příklady, takto mohu zůstat jen na obecné rovině. Měli byste asi vypozorovat, v jakých situacích, v jakém nejčastějším kontextu hádky mezi vámi vznikají, respektive, co bývá nejčastěji podnětem, který vašeho přítele dovede ke kritice, která je ve svém důsledku kontraproduktivní, pro váš vztah destruktivní. Může to být únava, může to být drobná alergie na nějaký váš projev, cokoli. Jestliže vám oběma na vztahu záleží, budete motivováni ke společnému monitoringu spouštěcích momentů.Už to, že to budete sledovat, může účinně snížit frekvenci střetů mezi vámi. Pak byste si mohli zvolit nějaké gesto, nebo jedno slovo, které bude stopkou pro rozjetí eskalace konfliktu. Zastavíte se včas... Stačí takto? :-)
problémy v komunikaci
Preji Vam hezky den.Je mi 33let,s pritelem ziji 5let,vztah mame velmi hezky.Pred nekolika mesici jsem zjistila ze na internetu tajne navstevuje pornograficke stranky,sokovala me casta navstevnost.Pred rokem jsem onemocnela(zhoubne onemocneni)lecba byla uspesna,pritel mi velmi pomah,podrzel a stale drzi v tezsich chvilich.Behem lecby nas sexualni zivot vzal za sve,je to pochopitelne a proto chapu vyse zminene internetove stranky.Priznam se ze mne to mrzi,chtela jsem si s nim o tom popovidat,zda mu neco chyby,nebo by chtel neco zmenit ale utekl predemnou jako maly kluk.Od te doby stranky nenavstivil,nechci aby tak cinil z duvodu "ze nesmi",to je nesmysl,poradite mi jak ne nej,abych ho nezranila a zaroven si s nim o tom mohla normalne popovidat?Chtela bych vedet,proc stranky navstevoval.Velice Vam dekuji za odpoved.
Klara
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kláro, dobrý den. Je to křehké téma, které má možná jednoho společného jmenovatele jakožto klíč k vašemu komunikačnímu problému : přítelovy pocity viny za to, že hledá erotické stimuly i někde jinde, a tak často ( jak jste řekla ), a přitom vás má rád. Bere ohledy na vaši nemoc , i to je jeden z důvodů, kdy mu nejde říci vše na rovinu. Vyčítat vám, že s vámi neměl nějakou dobu tak časý sex, jak by potřeboval, by bylo hodně hnusný a zlý, nefér. Pokud si s ním o tom chcete popovídat, rozmyslete si možná dopředu, co chcete z rozhovoru získat. Zda si potřebujete něco mezi vámi ujasnit z toho důvodu, že dál byste po tomto zjištění měla problém ve vztahu vy - bez vysvětlení jeho motivů, nebo zda to potřebujete utnout, nebo potřebujete něco jiného. Ujasněte si to vše předem, než na to navedete řeč,protože se z toho již křehké téma stalo - utekl z toho "jako malý kluk". Bojí se vás, o váš vztah, stydí se, byl při něčem přistižen. Měl by nějak asi spíš vycítit, že vás to nepohoršuje, než že by z toho měla být téma na povídání. Zkuste to odlehčit a popovídat o tom někdy mezi řečí, když bude zrovna atmosféra. Ale určitě ne ve vyčítavém duchu, tím byste ničeho nedosáhla:-) (Mimochodem - jak víte, že už pornostránky nenavštěvuje?...:-)...
problémy v komunikaci
Dobrý den, chci vás poprosit o radu. Pracuji jako sekretářka. Je to mé první zaměstnání a v poslední době se v něm necítím úplně nejlépe (z důvodu komunikace se spolupracovníky, neumím tolik mluvit jako s lidmi, které znám). Proto jsem se rozhodla navštívit kurz komunikace. Myslíte, že to má na vliv na lepší komunikaci, popřípadě pozvednutí sebevědomí. Děkuji
Evča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Evčo:-) Myslím, že jste udělala optimální krok! Pomůže vám to zcela určitě. Budete nucena být v kontaktu s novými lidmi, budete trénovat novým způsobem své sociální dovednosti. Zároveň se budete pohybovat i mezi lidmi, kteří se pravděpodobně potýkají s podobnými problémy v komunikaci, jaké máte vy, takže uvidíte, že v tom nejste sama:-)))
problémy v komunikaci
Dobrý den,mam jenom jeden dotaz..jak řešit to, kddyž o sobě vím,že pokkud mi někdo sdělí že jsem u dělala chybu_může se to týkat čehokoliv-tak se bráním okamžitě útokem,nepřemýslím a vychrlím na toho druhého něco co udělal třeba v minulosti.chyba,děkuji
Jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Jitko. Nejpodstatnější je, že o svém problému víte, jste si ho vědoma. Pak stačí již málo ke kroku dál. Zkuste se vždy nejdříve, když je vám kritika servírována, zastavit se sama u sebe a zhodnoťte si, zda je oprávněná, či nikoli. Zkuste vést pak vždy dialog s tím, kdo kritizuje, vyptejte se více na to, co mu vadí a proč, můžete přiznat chybu, kterou jste opravdu udělala, vyčítání do minulosti, srovnávání se s tím druhým, je destruktivní. Doporučuji vám přečíst si knížku dr.Jána Praška : Asertivitou proti stresu, kde najdete hodně návodného materiálu jak k přemýšlení, tak k práci sama se sebou.
problémy v komunikaci
Pro Katku, po přečtení Vašeho dotazu jsem měla pocit, že někdo píše za mě. Je to u nás naprosto to samé, nikdy žádná výčitka proti mě,ale komunikace žádná. Mlčení se střídá s mlčením a mým rostoucím vztekem a beznadějí. Vím, že mě má rád, vím, že pro mě udělá cokoli, jen se mnou nebude komunikovat a nechá mě se ve všem plácat samotnou. Nejsme spolu tak dlouho jako vy jen 3 roky a já se pomalinku začínám bát, že se to nedá vydržet donekonečna a já jednou místo pláče zabalím kufry. Děsí mě to. Nemáme společné děti, jen dluhy. Chtěla a chci jsem ho napořád, ale jen do chvíle kdy začne mlčet. Pak mám pocit, že by bylo lepší být sama, když on v době kdy já ho potřebuju a potřebuji řešit možná pro něj nedůležitý problém mlčí.Navíc mám často pocit, žeje se nou rád, ale vlasně mě nepotřebuje. Dělá mu potíže dát o sobě zprávu, že třeba vpořádku dojel a pod. Je zvyklý žít si po svém a nechápe, že o něj může mít někdo strach. P.S. Mám chuť jet do Itálie -:))
SIKU
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, SIKU. Nevím, na co navazujete, protože Katek píše do této poradny více, ale už si to asi ta správná Katka přebere:-))Ale vy píšete hlavně o vašich problémech v komunikaci s přítelem, který řeší jakýkoli partnerský zádrhel pasivní resistencí. Je to destruktivní a člověka to uvádí do stavů bezmoci, to ano, ale zkuste se zamyslet i nad tím, kde to začalo, jak, a zda na tom nemůže mít podíl forma, kterou se snažíte při řešení problému vás dvou uplatňovat. Jinak, pro vaše uklidnění, tento způsob komunikace je u mužů poměrně častý, takže v tom nejste sama ani vy, ani Katka. Italové jsou jiní, to je fakt, ale zase mají jiné mouchy,ne?:_)))
problémy v komunikaci
Vážená paní doktorko,obracím se na Vás s otázkou, která mě rápí.Jsem 26let vdaná,muj muz je ze stejného oboru a naše hlavní konverzace se zabývá většinou jeho zážitky z práce,lépe řečeno pracovními problémy(nepracujeme v jednom podniku).Muj muž udržuje kontakty k ženám se kterými si dokáže povídat o všem a svěřuje se jim dokonce se svými city.Baví se s nimi docela jinak než se mnou.Velice mě to mrzí,na toto téma jsme se již několikrát bavili, bohužel bez úspěchu,muž reaguje na takovéto rozhovory mlčením, vyhýbá se vyjádření svých pocitů a ja již nevím jak dál.Chtěla bych s ním mluvit otevřeně o všem, ale není to možné.Prosím o radu.Děkuji.
Rea
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Reo, nedovedu takto na dálku posoudit, v čem bude vězet hlavní přčina toho, že s jinými ženami manžel umí komunikovat o kdečem, včetně povídání o svých citech, zatímco u vás je komunikační téma zredukováno pouze na váš profesní obor. Asi se to tak postupně ve vaší rodině zajíždělo,aniž byste si oba uvědomovali ochuzení témat na povídání? Mohlo to přicházet plíživě, nenapádně. Vy jste si to začala najednou uvědomovat hlavně asi až v konfrontaci s těmi ostatními. Nemá ale smysl, abyste mu něco vyčítala, nebo na něj jakkoli tlačila. Zkuste na to jít jinak - vymýšlejte nějaké nové neotřelé aktivity v rámci vašeho volného času, které vnesou pak spontánně i témata k povídání. Sdílejte spolu více kreativních věcí, chce to nové impulzy, a ostatní by mělo přijít samo. Nadcházející jaro nabízí spoustu příležitostí:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den,pokusím se Vám popsat svůj problém.Jsem pragmaticky založený člověk.I ve vztahu řeším věci především rozumem.V případě,že nastane jakýkoliv problém,či se stane něco,co mi vadí,partnerovi to povím.Na rovinu,v klidu,bez urážek či křiku.Neurážím se.V případě,že partner nechce vyslechnout to,co mě trápí,mívám ironické poznámky nebo si z problému snažím dělat legraci.Problém je v tom,že jsem zatím narazila jen na jednoho partnera,kterému takový model vyhovoval.Poslední přítel měl pocit,že s ním nebudu nikdy spokojená,že se mi pořád něco nelíbí...Přitom podle mě stačí málo,probrat záležitost a už se jí nezabývat.On se ale třeba 2 dny neozýval a čekal,že až se vrátí,nebudu už záležitost řešit.To jde podle mě jen v některých případech,ale ne u,pro mě,zásadních.Několikrát jsem od partnerů vyslechla,že se tak ostatní dívky nechovají,pořád něco neřeší..Dělám chybu?Nebo jsem jen nenašla dostatečně vyzrálého partnera?Pro mě je komunikace ve vztahu důležitá,pak není nic problémem.Děkuji
Maruška
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Maruško:-)Máte opakovanou zpětnou vazbu o tom, že vaše potřeba otevřeně hovořit o problémech, je pro vaše protějšky problém. Vy se snažíte aplikovat asertivitu - otevřeně otevírat své emoce, pojmenovávat je, hovořit o tom, co vám vadí, co vnímáte jako problém. Je jen otázka, jakou formu přesně volíte, a to nejen tu obsahovou (zvolená slova), ale i tu neverbální (melodie hlasu, výraz vaší tváře, očí, postoj, tempo řeči, atd.atd.) Pokud jste ale opakovaně konfrontována odmítáním vašeho způsobu řešení problémů, asi byste se měla nejprve více obrátit k sobě. Víte, Maruško, záleží hodně na tom, aby to, co říkáte, nebylo bráno tím druhým jako přímý útok na tělo,aby to nebylo vnímáno jako kritika z vaší strany. Vždy by vše mělo být sdělováno (má - li to být potom dále konstruktivně zpracováno a zúročeno )jemně, s důrazem na to, že si toho člověka, kterému něco říkáte, vážíte, že jej máte ráda, ale že je tady pro vás v něčem problém, který byste ráda spolu s ním vyřešila. Váš protějšek to nemůže pociťovat jako konfrontační souboj a útok na jeho ego. Souhlasím s tím, že je velmi důležité od problémů neutíkat, a řešit je včas, aby se od nich dalo odejít s čistým stolem, protože pokud se věci nepojmenují,dusí v sobě člověk emoce, které pak vybuchnou v destruktivní podobě na základě neadekvátního podnětu. Ale asi je důležité i to, dělat si hierarchickou selekci toho, co je opravdu nutné řešit, a od čeho se dá s humorem odejít. Vy, kromě potřeby vše řešit, trestáte své partnery sarkasmem, pokud na tom oni nechtějí participovat. A to už je ale váš problém, s nímž byste měla něco dělat:-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, chtěla bych poradit ohledně mého vztahu s manželem, který v současné době prochází krizí. Bohužel tuto krizi pociťuji pouze já. Když se třeba zavřu do pokoje kde, 2 hod brečím, manžel nehne ani brvou. Hádky u nás probíhají tak, že manžel nepřítomně zírá do jednoho místa a mlčí. Konstruktivní debata nepřipadá v úvahu, protože jakákoliv kritika je z jeho strany vnímána jako útok, na který je třeba nereagovat. Z a celou dobu co se známe (7let, 4 roky manželství, 3 letý syn) mi nikdy nic nevyčetl, neměl potřebu se začít hádat, prostě leklá ryba. Mě už to začíná přerůstat přes hlavu, jelikož se s ním dá bavit pouze o provozních věcech a o synovi. Poradíte mi jak docílit aby si se mnou promluvil?
Kateřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kateřino. Sama říkáte, že krizi prožíváte jen vy. Jste mnohem emotivnější, než manžel. Ten evidentně potřebuje řešit jen to, co vnímá jako opravdový věcný problém. S vašimi emocemi si jako muž neumí poradit, takže je raději "nevnímá", ale de facto se vyhýbá emocionální konfrontaci. Zkuste se s ním bavit někdy v klidu, navrhněte schůzku někde v kavárně, kde se budete moci kontrolovat sebe samu, a budete moci věcně pojmenovat to, co vám vadí. Lepší by ale bylo začít samozřejmě tím, v čem je váš vztah dobrý, čeho si na něm vážíte. Začnete-li jakýkoli dialog s ním plačtivými výčitkami, určitě jej nenaladíte na větší vstřícnost, spíše ho položíte do pasivní rezignující defenzivy...