Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| vztahové problénmy v širší rodině| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| rozvod a děti| věkový rozdíl mezi partnery| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| sourozenecké vztahy| problém navázat vztah| manželovy kamarádky| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| ženské přátelství| neimponující muž| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

problémy v komunikaci
Dobry večer pani doktorko mam zavažny problem možna jsem na vine ja nebo manzel , potrebovala bych poradit s manzelem jsem již 30 let je hodny laskavy ,ale jedno mi vadi dost lpi na sve rodine resp na bratrovi bratr je mladsi o dva roky manzelovi je 55 let a porad si mysli , ze musi bratrovi delat ochrance bratr je dvajrat rozvedeny bratr manžela bydli v Praze a my mame domek za prahou kdyz chce bratr slavit narozeniny ,tak se zepta manzela jestli je muze u nas oslavit a manzel samozrejme souhlasi prinese si trocu jidla pozve si jeste sestru svagra a podotykam ,ze jsou u Nas od soboty do nedele treba do 16-ti hod a vecer v sobotu jsou vzhuru do 5 hod do rana takze rano se staram o hosti a vecer to jidlo co prinese na oslavu nestaci takze narozeniny pripravujeme ze svych surovin protoze navsteva ,kterou si pozval ma hlad tak se musim postarat manzelovi to nevadi rika ,ze jsem lakoma ja mu rikam ,ze když si u nas chce oslavit svoje narozeniny a pozve si hosty ,tak si musi prinest dostatek pohosteni ,ze ja mu nebudu strojit jeho narozeniny jine je kdyz si pozvu navstevu ,tak je pohostime my púani doktorko chtela bych vedet jestli mam pravdu nebo manzel dekuji Vam
magdalena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, magdaleno. Jednou věcí je manželova vazba na svého bratra, druhou věcí její důsledky ve vámi popsané podobě. Měli byste si o tom s manželem v klidu promluvit a stanovit si pravidla oslav do budoucna. Pokud je manželovi zatěžko říct bratrovi své požadavky ( třeba se bojí zbytečného konfliktu, nechce být malicherný ), můžete se o tom v klidu se švagrem pobavit vy. Druhou variantou může být to, že přípravy na narozeniny budou na manželovi, aby vás to nestálo tolik úsilí.
problémy v komunikaci
Dobrý den, máme s přítelem 4 a půl letý vztah. oběma nám je 23. Cítím, že máme problém v komunikaci. nebydlíme spolu ale často bývá u mě. Před pár dny jsme měli romantický večer v centru města u stromku a pak jsme jeli ke mě a on měl najednou špatnou náladu ale říkal, že je v pohodě. když jsem šla venčit psa, tak beze slova odešel a vypnul si mobil... jela jsem ho hledat a našla jsem ho u něj v bytě, kde mi řekl, že potřebuje někam odjet. každopádně o mě neprojevoval vůbec zájem a bylo mu jedno, že mi to ublížilo. podobný negativní vzorec psychické manipulace měl i můj otec. dnes přijel ke mě a stále je naštvaný, ale nechce se o ničem bavit... není to poprvé, co se "v tichosti" hádáme, protože on se hádat "nechce" a já se dusím, protože si chci vyjasnit neshody a jít dál... je to ubíjející... udělat to někdo jiný, tak s takovým člověkem již nekomunikuji, ale na něj jsem citově navázaná... jinak si velmi rozumíme a souzníme spolu... vybíjí si na mě svoji frustraci. jak to řešit?děkuji
Zoufalá
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Nemá smysl nutit přítele do komunikace ve chvíli, kdy je zamrzlý. Chápu, že je to velmi frustrující, a máte pravdu, že se jedná o manipulaci. Jediné možné je to, zkusit s ním vše probrat ve chvíli, kdy je opět přístupný k nějaké otevřenosti. Pak byste mohli společně vytvořit nějaký konstruktivní koncept toho, jak se v takové situaci chovat v budoucnu.
problémy v komunikaci
Dobrý den,

mám nejspíš zvláštní dotaz. Chtěla bych se zeptat, jak nejvhodněji začít jedno téma, tedy že si chci o něm s partnerem promluvit. Chodíme spolu měsíc a já bych nerada překazila to krásné mezi námi. Není mi jedno otázka pohlavně přenosných nemocí. Jen vím, z minulého vztahu, že se o tom těžko mluví, že to jaksi narušilo krásný okamžik, bývalý partner se tvářil, jakože mu nevěřím, že je zdravý... Moc Vám děkuji Vlaďka - otázka upravena poradcem
Vlaďka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Vlaďko. Chápu, není to jednoduché, ale začátek s kondomem vás nijak nemůže ohrozit? Až se spolu propojíte i s milováním, pak o tom můžete mluvit již s větší lehkostí a nenuceností, nebo ne? :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně intimního života. S přítelem (nežijeme spolu) si velmi dobře rozumíme, milujeme se, máme fantastický sexuální život - ale nelíbáme se. Přestali jsme cca před 2 lety, už ani nevím proč, když to zkoušíme řešit (problém začal u přítele), říká, že neví, v čem je problém, že mu to prostě nejde, a já už mám po těch letech samozřejmě také blok, když se náhodou někdy zkoušíme líbat, úplně ztuhnu a zkoprním strachy, abych něco neudělala špatně a pak to samozřejmě skončí fiaskem.... Existuje nějaká rada, nějaký postup, jak se po krůčkách a postupně zase začít líbat? Abych přítele neodstrašila a zároveň sama byla v pohodě? Je mi jasné, že ze dne na den se to nevyřeší... Jak obnovit intimitu po takové době?
Předem Vám moc děkuji za odpověď.. - otázka upravena poradcem
Majka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Majko. Přemýšlela jsem nad tím, kam váš dotaz zařadit, a co vlastně odpovědět, až jsem si řekla, že líbání je základ milostné komunikace a intimity a tam vám něco z nějakého důvodu drhne.Čím víc si to uvědomujete jakožto problém, tím víc z toho problém pro sebe děláte, vše se tesiluje natolik, že to zdánlivě nemá řešení, protože z bloku se stává stále neprostupnější zeď...Takže - vázne vám  MILOSTNÁ  KOMUNIKACE. Zkuste se někdy vrátit na začátek vztahu, kdy líbání a držení se za ruce bylo asi tím prvním, čím jste začínali. Udělejte si nějaké retro, bude-li k tomu nějaké víno, půjde to lépe. A neříkejte si nic o tom, že to budete zkoušet postupně, pomaloučku, nejdříve jen doteky špičkami jazyku, a pak dál. Zkuste na chvílí nevzít na vědomí, že nějaký pronlém existuje.  :-) Hodně štěstí a zase krásných polibků, Majko...
problémy v komunikaci
pokračování: snahu z jeho strany, protože nechci, aby všechno bylo ok jen za předpokladu, že já už nebudu nikdy nic řešit a on se bude dál chovat tak, jak mě to občas zamrzí.
Připadám si jako ve slepé uličce, v současné době už se ani moc nebavíme, ale přece by to nemělo takhle skončit, vím, že nám oběma na tom vztahu záleží, jen asi nevíme, jak ven..moc děkuji za radu - otázka upravena poradcem
Elis
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Elis, moc bych vám doporučovala párovou terapii se zakázkou zlepšení vzájemné komunikace. Opravdu by bylo moc škoda, kdybyste se kvůli tomu trápili, nebo, nedej Bože, dotrápili až k rozchodu, protože je to velmi dobře řešitelné. ale potřebujete k tomu někoho třetího, neutrálního, který vám bude dělat tlumočníka, a ukáže vám i jiné cesty domluvy, které povedou k vaší oboustranné spokojenosti! :-)
problémy v komunikaci
Přeji hezký den, s přítelem jsme spolu rok. Začátky nebyly moc jednoduché hlavně kvůli problémům z jeho strany, ale to jsme překonali a já se těšila na trochu toho "bezstarostného" zamilovaného období, bohužel docela brzo začaly drobné hádky, hlavně co se týče společného soužití (začali jsme spolu bydlet tak po půl roce). Největším kamenem úrazu je to, že já jsem až moc velký řešitel, ke všemu bych si nejraději společně sedla a probrala to až do vyřešení, zatímco on by nejradši nic neřešil a mojí snahu o promluvení si bere jako rejpání a napadání z mé strany. Já jsem z toho pak smutná a lítostivá a on si opět myslí, že pořád něco řeším,takže takový začarovaný kruh. V současné době k sobě nějak nemůžeme najít cestu, chvíli je to fajn, pak něco řeknu já nebo on, špatně se pochopíme a jsme znova tam,kde jsme byli. Je to hodný člověk, bohužel v tomhle je tvrdohlavý jako mezek a přiznejme si, že já asi taky. Nedělá mi problém udělat kompromis, když ale uvidím i snahu z jeho strany
Elis
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Také vám přeji hezký den, Elis :-) Tak já jdu číst dál. Jen si tak říkám, že jste typická žena, která řeší a analyzuje dopodrobna, a přítel typický muž, který dlouhé rozebírání nesnáší a unavuje jej to. Oba jste dominantní, ale nutnost kapitulace na vaší straně vás rozesmutní, protože se cítíte bezmocná, čímž ještě víc nadzvihnete přítele, a platforma se pak asi hledá opravdu těžko :-) Zmiňujete i to, že se občas špatně pochopíte - neboli další častý komunikační problém - dezinterpretace sděleného na základě předchozích zkušeností...
problémy v komunikaci
Dobrý den, potřebuji poradit jak mám mluvit se svým partnerem. Nemám dostatek argumentů. Jsme spolu více jak 12 let,ale je to teprve 14 měsíců co bydlíme ve vlastním domě. A od začátku neslyším nic jiného než že musíme šetřit. Od doby co se nám narodil syn je to ještě horší. Mluví o tom každý den. Voda,elektřina,plyn,......a na mě je naštvaný,že jsem k této otázce flegmatická,ale to není pravda! Jen mě už nebaví na toto téma každý den konverzovat a to kdybych mu řekla,byl by oheň na střeše. Podotýkám, že finančně na tom nejhůře nejsme, ale je pravda,že moc neušetříme. V případě nouze je,ale kam sáhnout. Kupujeme jen to nejnutnější (jídlo,oprava auta, sem tam nějaké oblečení), ale mě vyčítá i zatopení. I když argument,že byla opravdu zima a kvůli dítěti zatím zabírá. Mám strach aby jsme nepřestali úplně komunikovat. Momentálně spolu nemluvíme o ničem:-( Doufám,že mi trochu poradíte. Děkuji
Alena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Aleno. Partner společně s bydlením v novém domě, jehož údržba je drahá, patrně zpočátku zpanikařil a má strach, aby vše utáhl, když vy jste na rodičovské dovolené. Cítí tak velkou míru zodpovědnosti, že se snaží maximálně utahovat kohoutky, až to možná někdy přesahuje míru únosnosti. Zbytečné dohady nemají v této fázi smysl, on teď jede ve svém vlaku nutných úspor, časem se to jistě usadí. Doporučovala bych vám místo dohadů být konstruktivní a společně si vytvořit finanční plán. Domluvte se na tom, jaký rozpočet za měsíc je reálný, udělejte si jasný přehled o pravidelných měsíčních splátkách - jak za režii provozu domu, tak běžné rodinné výdaje - mohla byste to měsíc přesně zapisovat, aby byl přehled. K tomu pak musíte připočíst mimořádné náklady v rámci domu, ale i události jako vánoce, narozeniny apod. Z toho by vám měla vyjít průměrná nutná měsíční částka pro život rodiny. Nebude to pak o emocích, ale o jasných číslech :-)
problémy v komunikaci
Pro Desku (problémy v komunikaci): Ahoj Desko, tento problém jsem měla kdysi také, a paradoxně mi pomohl studijní pobyt v U.S.A. Podle mého pozorování si tamnější studenti až tak moc nelámou hlavu tím, co si o nich ostatní myslí - co se týká verbálního projevu - takže jsou více bezprostřední a často plácají, co se jim honí hlavou. Díky tomu pak rozhodně konverzace nikdy nevázne, a navozuje to i lepší atmosféru všeobecně.
Pokud pokládáš otázky a druhá osoba odpovídá - zkus přerušit kladení otázek komentářem odpovědi - stačí něco banálního. A co se týká faktu, že si názor na určité téma hovoru utvoříš až později - nevadí, prostě řekni, co ti běží hlavou, např. něco ve smyslu.: "To je zajímavý fakt, nikdy jsem o něm takhle nepřemýšlela takže zatím nevím, jaký na něj mám názor. Co si myslíš ty? - A proč si to myslíš?" - dál už to půjde samo :-) - otázka upravena poradcem
Placka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Bezva, hned posílám - díky :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, mám problém s navázáním komunikace, nevím o čem bych se měla bavit s lidmi většinou je to tak že já dávám otázky a ta druhá odpovídá není to takový ten pokec... Dále mi vadí že se neumím projevit, nedokážu říct svůj názor hned ale poté přemýšlím nad danou situací a mám názor.... Nedokážu se bránit pořád mě někdo uzemnuje ... Navíc jsem strasně vztahovačná a depresivní. Nikdo se se mnou nechce bavit a já nevím co mám dělat porad sem doma a brecím lituju se a neumim žít . Děkuji
Deska
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Desko, máte zajímavou přezdívku - je to metafora k tomu, jak se cítíte? Máte na sebe velmi vysoké nároky, a proto i vysokou míru sebekontroly, která vám brání v možnost uvolnit se, být spontánní. Někde to vše muselo vzniknout - v dětství, v rámci rodiny? Vaše sebedůvěra je tak ruku v ruce s tím vším  nízká, sociální izolace vás pak vede i k depresím. Chtělo by to začít rozmotávat, abyste se mohla brzy cítit lépe. Vřele vám doporučuji individuální psychoterapii, držím palce, ať se můžete brzy cítit lépe a radostněji :-)
problémy v komunikaci
dobrý den, prosím o radu, jak zvládat přítelovy periody. Mívá občas záchvaty vzteku, kdy na mně strašně křičí, vylévá si vztek na všechny okolo i děti, Když se ho zeptám na důvod, odpoví, že ho všichni štvou - zákazníci, lidi, já i děti. nejhorší, že mi ve vzteku řekne tak strašné věci, které se mně hodně dotýkají, potom o tom pořád přemýšlím, pláču, mrzí mně to. Asi po dvou dnech dělá jakoby nic ani se neomluví a když na to navážu, co mi řekl, nechce o tom hovořit, já jsem ale hodně citlivá a opravdu mně zraňuje tím ,co v hádkách mi řekne. Poraďte mi prosím, jak tohle zvládat. Naposled mi řekl, že jsem neschopná a naznačil, že jsem příživnice - on platí hypotéku, já nás živím. On má 2 děti, které jsou tu pořád a já 2 - spolu nemáme žádné a ani nechceme. Navíc on bere skoro 30 tisíc a já 10 tisíc, připadám si jak socka po jeho slovech, je mi fakt těžko, nevím jak dál....děkuji
Mirka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Mirko, dobrý den.Není to jednoduché, a vždy je důležité si věci navzájem "vykomunikovat", jejich zametání pod koberec se vždy vymstí. Přítel to asi neumí řešit věcně a v klidu, patrně zažil v předchozím vztahu, či v původní rodině jiný vzorec fungování. Vy si nejdříve musíte pro sebe obhájit sebe samu, nalézt své vlastní lidské i ženské hodnoty. To je začátek pro to, abyste do sebe nenechávala proniknout urážky, které přítel možná ani tak nemyslí - je emotivní, temperamentní, a často jdou emoce u něj před raciem. Zkuste jej naučit mluvit v klidu o tom, jak byste si to přála do budoucna , co změnit . Jak on, tak vy.
problémy v komunikaci
1. Dobrý den paní doktorko, prosím o radu ohledně mého manželství, z manželova chování jsem už tak psychicky vyčerpaná, že zvažuji rozvod. Je to u nás jak na houpačce, manžel se dokáže ke mně chovat velmi mile, hlavně když jsme na dovolené nebo někde posedíme s přáteli. Všední život je však už o dost horší. Přijde z práce a prakticky se se mnou nebaví. Na otázku, jak bylo v práci už je přímo alergický, nikdy mi nic neřekne. Jak jsem se měla já se taky nezeptá nebo jen tak, že vím, že ho to stejně nezajímá. Nejvíce mně však vadí jeho výbuchy vzteku a kritika vůči mně. Týká se to většinou, když udělám něco "špatně", například nenakoupím a on je zrovna hladový. Pak dokáže být na mě velmi protivný, zvyšuje hlas, řve. Podle mě dělá dusno kvůli každé maličkosti. Mnohokrát jsem se snažila s ním o tom mluvit, bez výsledku. Žádnou chybu nepřizná, za vše můžu já. Neumí se omluvit.
Katka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Katko, dobrý den. Než člověk začne uvažovat o rozvodu, měl by bojovat, pokud ví, že je o co :-) Manžel je vůči vám kritický, vy potřebujete naopak jeho pozitivní pozornost. Asi to neumí, nezažíval to doma, nevím, jak je to možné. Zkuste si zavzpomínat, udělat si v sobě retro film, jak to bývalo dříve. A také byste jej někdy měla "pustit" před očima jemu. Nikdo nefunguje na negativní spouštěcí "knoflíky". Ale pokud se budete snažit oba spolu být po dobrém, vybavíte si to hezké z minulosti, může se vám dařit i pozitivní současnost. A na jejím základě pak i budoucnost:-) Ale musíte si i vy sama vymezit hranice, naučit ho OMLOUVAT SE.
problémy v komunikaci
Dobry den, chtela jsem se s Vami poradit o problemu s kolektivem ktery me velice trapi....Delam uz v te spolecnosti skoro 5 let...a vzdy jsem vyborne vychazela s lidmi.....je nas tam hodne zen pohromade....jedne kolegini jsem se dost sverovala a myslela si ze je ma kamaradka....ale potom jsem se dozvedela ze to vse eirila dal a pomlouvala me.....ted jsem na smene s takovym mesim gengem ktery je proti me...utoci na me hroznymi pohledy a pomluvy...porad se mi chychotaji a me to zacina strasne nicit....mam deprese a uz den pred praci mam stahly zaludek a je mi strane....nevim si rady...jsem nestastna...muzete mi prosim poradit?
Misa
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Miso, je pro mne zvláštní, že nemám vytvořenou kategorii problémů ve vztazích na pracovišti. Přitom se tím trápí tolik lidí, a žen především. Ženský kolektiv je intrikánský, rivalizující, a s důvěrou v některou z kolegyň musí člověk hodně šetřit. Vy se ale nesmíte dát. Narovnejte si záda a buďte hrdá, s hlavou vzhůru. Nenechejte se zlikvidovat. Uvědomte si, že každá z kolegyň má své vlastní problémy, možná horší, než máte vy, že žádná není dokonalá a plnohodnotně šťastná. A vždy se hodí utíkat z vlastních problémů tím, že si někdo najde obětního beránka. Nedovolte jim, abyste jím byla. Pomohla by vám psychoterapie :-)
problémy v komunikaci
Dobry den,bydlim s pritelem v dome jeho matky,ktera nam proste neda pokoj.Spritelem jsme spolu zacali chodit pred tremi lety a necele dva roky bydlime v dome u jeho matky.Asi tri mesice po nastehovani si nas pritele matka zavolala,ze s nami chce mluvit.Sedla si k nam zady a zacala mluvit:rekla mi ze me nema rada,ze vysavam ve spatnou hodinu,ze mam nevychovane deti a ze delaji hluk,ze kdyz rano volame na psa a jdeme ho vyvencit,tak z toho ma pak skazeny cely den.V klidu sme to probrali a vyresili to,aspon sem si myslela.Urciou dobu to bylo temer dobre,nez se pak zniceho nic prestala bavit s pritelem a me na nej chodila rikat spinu ktera pravda nebyla a snim pak delala seme sceny.porad sme se snazili se sni nedohadovat ve vire ze bude klid.Opak byl pravdou.Chtela se porad hadat,ze pry se bez hadani nic neviresi.Rekla sem ji ze uz to poslouchat nechci,ze mi z toho pak je zle.Tak a ted se navazi do me ponizu je me a oba nas pomlouva jak u rodiny tak po vesnici.Sme psychycky uplne na dne.
zaneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
zaneto, co vám mohu poradit? Buď se odstěhujte do svého, nebo se pokuste domluvit na nějakých pravidlech vzájemného soužití. Tchyně se cítí sama, ublížená, asi není v životě moc šťastná, takže hádky může potřebovat k tomu, aby byla respektována a byla cítit její důležitost a její pozice. Těžko se s ní spřátelíte, to chápu, ale můžete udělat společně nějakou dohodu, co by si ona přála od vás, a co vy od ní, aby to fungovalo. Ona prostě byla zvyklá na svůj klid, na svůj vlastní režim, a nyní vás vnímá tak trochu jako vetřelce, kteří jí vše narušují. Bude to chtít čas a umění se dohodnout korektně a v klidu.
problémy v komunikaci
Dobry den, jsme s pritelem 2 roky a prijde mi ze je hrozne nevrovnany. Je mu 22 a vsechny svoje problem resi tak ze je zavre do sebe a pak kope kolem sebe. je na vsechny hnusný i když vím že nechce. A bohužel je hnusný i na mě. Pak už je jen otazkou chvilky kdy začnu byt hnusna taky protože to nedokažu snašet dlouho. Jsme oba hrozne tvrdohlavy ale pri tom vim ze se strasne milujem. Prekonali sme ve vztahu mnoho veci a už jen proto mi prijde smutný rozchazet se. Jenže hadame se skoro každy den a ja už na to jaksi nemám silu a ublizuje mi to (verim ze i jemu). Jenže pokažde když se hadame resime kazdou kravinu, prijde mi ze dulezite veci asi nidky takhle nevyresie. Me už to vecne hadani nebavi ale už si neumim zivot bez nej predstavit. Pritel hlavne pokažde celu vinnu svaly na me a tim je to pro nej vyreseny. Hrozne se nastve rekne mi ad vypadnu klidne i 1 v noci a posle me ven. a prijde mi ze kdybych mu nezavolala ze se chci vyspat ani se i neozve ..Už nevim jak si poradit. Dekuju Ani
Anitta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Anitto. Sice jsem zařadila váš dotaz do kategorie o problémech v komunikaci, ale je to komplexnější, možná bude problém i ve vaší závislosti na příteli, kterému takto dáváte prostor a příležitost k tomu, aby s vámi, jednal, jak to popisujete. Schází mu respekt k vám, navíc je opravdu nevyrovnaná osobnost. Pokud mu to bude dovolovat dál, nic se nezmění. Měla byste víceméně nekompromisně chtít změnu, pokud jí nebude schopen, vyhlašte rozchod. To by jej mohlo vzpamatovat.
problémy v komunikaci
Dobrý den,je mi 22 let, s přítelem chodím 4 a půl roku. Loni v srpnu jsem se s ním rozešla...Důvodem rozchodu bylo to, zesi nedokázal o problémech ve vztahu promluvit, řešil to tím, že se mi třeba týden neozval a když jsem se mu mezitím ozvala já, ještě dělal uraženýho a všechna vina padla od něho na mě. A tak to šlo pořád dokola. Rozešla jsem se s ním, jenže po 2 měsících jsem si znovu začali psát a vrátili se k sobě. Já se k němu vrátila proto,že ho pořád miluji a slíbil mi určitý věci...první měsíce to bylo všechno krásný, jenže teď se to zase vše vrací do starých kolejí. Minulý týden se se mnou pohádal a od té doby se mi neozval, jednou jsem mu volala, zeptala se ho, teda jestli jsme ještě vůbec spolu, ale nedostala jsem žádnou odpověď. Takže pořád nevím na čem jsem.. Nejhorší je,že se hrozně trápím, pořád na něho musím myslet, koukat se mu na fb atd. A přesto všechno co mi teď opět udělal, ho pořád miluji i když asi vím,že to nemá žádnou budoucnost... :((
Bára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Báro, dobrý den.Po 2 měsících od rozchodu v loňském létě si začal psát jako první kdo? :-) Přítel vám po období, kdy jste si chyběli, slíbil různé věci, ale ten návrat nebyl asi doprovozený vykomunikováním si toho, co byste chtěli každý z vás jinak. On sice něco slíbil, ale nejsem si jistá, jak moc se s tím opravdově identifikoval. Potřebujete se spolu naučit řešit problémy, které jsou přeci v každém vztahu. A pokud ne, je ten vztah divný a problémy se zametají pod koberec, což se pak každému vztahu vymstí. Teď asi ve svých 22 nebudete přemýšlet nad budoucností vašeho vztahu pro život, ale oba se milujete a chcete. Je to vztah teď a tady, a jak bude trvat dlouho, nevíte. Ale rozhodně stojí za to, bojovat o něj. Nechejte ho teď být, než se ozve on sám, ale pak začněte opravdu něco měnit, vyříkat si, co potřebujete pro sebe a od sebe navzájem :-) Držím palce!
problémy v komunikaci
Vážená paní Douchová,ráda bych vás poprosila o radu.S manželem se známe 8 let,máme tříletého syna.Hodně věcí se změnilo po narození syna.Máme rozdílné názory na to,jak jako rodina fungovat. Ať už jde o starost o domácnost anebo na výchovu.Snažila jsem se nevyčítat,v klidu si popovídat a domluvit se.Ale bezvýsledně.Manžel má jasnou představu o tom,jak co má být, vše si dokáže zdůvodnit,jiný názor ani kompromis nepřipustí.Největší problém vidím v péči o syna.Když s ním je,buď mu pouští tv nebo něco na počítači.Venkovní aktivity odmítá-nebaví ho to,bere syna leda tak do obchodního centra.Mně se to nelíbí,ale prý do toho nemám mluvit.Navrhovala jsem výlet,zoo,děts.hřiště,ale on buď řekne, že mám jít sama anebo má výmluvu, že musí pracovat, že je unavený.Nejradši by byl jen doma a to já nechci.Mrzí mě to,protože většinu času trávíme se synem odděleně.Víkendy jsou pro mě stres,často se pohádáme místo,abychom si společná čas užili.Díky za radu.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zdravím vás, Jitko.Starost o domácnost se změnila po narození syna po 5 letech společného soužití? Čím to? Škoda, že jste nemluvili v době před narozením dítěte, jak si představujete svůj partnerský i rodinný život dál. Ale to se jistě dá vše "napravit" nyní :-) Záleží na tom, zda byl mezi vámi v mnoha věcech ( domácnost, trávení volného času ) soulad dříve. A také, jak to vypadá s vaší komunikací na dané téma? Jeden i druhý argumentujete za sebe, nenaučili jste se zatím zadaptovat se na rodinné soužití. Nechcete se to naučit ve spolupráci se vztahovým psychologem? Leckdy má člověk počit zoufalství a bezmoci, protože nemá při sobě někoho třetího, nezávislého, navíc profesionála na vztahy, který poskytne jak zpětnou vazbu, tak doporučení, je něco, jako váš supervizor :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den,s partnerem jsem téměř 9 let a nyní 7 měsíců neplánovaně těhotná.Přítel dítě díky naši špatné ekonomické situace nechtěl,plánoval začít ponikání a užívání si života po letech strádání.Po celou dobu těhotenství se ke mě chová zle,vyčítá,obviňuje.Celou moji rodinu nenávidí (rodiče mu zpočátku svým chováním ublížili,já stála za nimi, místo za ním..),nicméně jsou to moji rodiče a já je nechci odepsat.Přítel by byl nejraději,kdybych je zavrhla a oni by mu vyplatili peníze za roky,které na mě přispíval při studiích.Chápu i rodiče i přítele,ale již jsem se vymezila na jeho stranu,leč pozdě.Nyní je situace taková,že se mi přítel svými slovy zhnusil jako člověk,stále se hádáme,on jen vyčítá,jak jsem byla blbá,naivní a nevyzralá a já se mu jen a jen omlouvám.Není mi vůbec oporou.Poslední 3 roky již vydělávám,hodně peněz jsem mu vrátila,ale na úkor společného volného času.Stále je zasekaný v minulosti a já řeším,co dál,když čekáme dítě.Odejít nebo zůstat?Děkuji za podněty.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Soustřeďte se teď hlavně na vaše těhotenství, Lenko, to má přednost.Přítel je zasekaný v minulosti, vaši rodiče mu asi ublížili hodně, a vy jste mu nebyla oporou tehdy, kdy to potřeboval. Leží to v něm jak kámen a nemůže se pohnout dál. Na druhou stranu na početí miminka jsou vždy dva...Nyní vám všechno vrací, ale zůstal s vámi a váš vztah trvá 9 let.Vyčítá vám nezralost, já nevím, jak vypadá vaše komunikace, proto se k tomu mohu jen těžko vyjadřovat, abych mohla být "spravedlivá".Jestli se vám ale přítel svými slovy zhnusil jako člověk a jste v neustálém kolotoči hádek, pak byste se měli od sebe na nějakou dobu oddělit, abyste zamezili zesilování vzájemného odcizování se. Ale neměla byste se uchýlit k rodičům. Je to těžké, protože vám asi vaše ekonomická situace nedovolí, pořídit si podnájem - ani jednomu. Ale pak byste měli změnit tón vaší komunikace a dohodnout se v klidu na řešení - jak to vidíte vy, jak on. Ne konfrontačně, v klidu. Mohli byste též navštívit partnersky specializovaného psychologa. Bezplatné služby najdete v rámci většiny Poraden pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Držím palce!
problémy v komunikaci
u hadky vrecim a vzdy zduraznim, ze se nechci hadat, ale on to potrebuje ze sebe dostat ven. Hadky jsou u nas na tydenim poradku. V domacnosti taky nepomuze, krom elektrickych praci a drobnych oprav, nepracuje, vetsinu casu posedava u pocitace. Jen slibuje jak zaridi to a ono, ale vzdy jen zustane u reci.Ja si nasla pred tydnem praci. Bohuzel mne jeho chovani po citove strance strasne ochuzuje, zkratka nemuzu se na neho spolehnout a ted kdyz uz prakticky nemam ani na zaplaceni seku, nevidim o nej zadnou snahu, i kdyz jsem uz zminila, vzdy mi neco naslibuje, ale jen zustane u reci. Jak ho mam respektovat, kdyz se nedokaze ani postarat o zakladni veci? Vim, ze vina je i na me strane, protoze jakmile se pohadame, neco se ve me zablokuje a nejsem schopna jakekoli komunikace (mozna kvuli byvalemu pritely, ktery mel agresivni chovani) Proto uvazuji o rozchodu, on o tom ale nechce ani slyset a stale tvrdi, ze mne miluje. Ja si tim ale bohuzel nejsem jista. Co mam delat?
Tamara
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kdyby měl rozhodovat rozum, pak váš vztah nevypadá nijak nadějně ani smysluplně. Chápu absenci respektu k muži, který je pasivní a navíc se nechává zcela finančně podporovat ženou. Jeho agresivita je zrovna tak velký rizikový faktor. Neumíte se spolu ani jeden nijak domluvit, v problému převládají emoce, nemáte rozdělené kompetence, on je cholerik, který se neumí ovládat. Co vám mohu poradit? Asi se rozstěhujte a pokud vás bude bavit spolu chodit na rande a budete k sobě nacházet znovu cestu, ale tak, abyste vy nemusela mít pocit zneužívání z jeho strany, pak se uvidí. Vše jste urychlili společným bydlením po jediném měsíci...
problémy v komunikaci
Dobry den, potrebovala bych poradit. S pritelem chodime 4 mesice, kdy jsme se po mesici k sobe nastehovaly. Ja prijela z UK po 6 letech v lete tohoto roku a tak jsem si napar mesicu chtela dat pracovni oddech. On po mesici naseho vztahu ztratil praci a potreboval si dat oddech po psychicke strance. I tak jsme sly do spolecneho bydleni, kdy jsme si navzajem rekly, ze to financne zvladneme. Bohuzel, vse je jen na me. Skoro 2 mesice mi nedal ani korunu na chod domacnosti (byt je muj) a ikdyz trvdi ze penize ma, tak jen oddaluje jejich predani ci mi rekne nejaky duvod proc se tak nestalo. Bohuzel, byl to ten prvni duvod, kvuli kteremu jsme se zacaly hadat. Pritel je bohuzel cholerickeho typu, kdy na me krici a nechybi i sprosta slova. Naposled to vyvrcholilo tak, ze si potreboval ulevil a prastil do zdi, ve ktere udelal pesti diru (sadrokarton) a pak jen vse svede na me, ze jsem ho k tomu dohnala ja. Ja naopak u hadky brecim...
Tamara
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Tamaro.Než budu reagovat, přečtu si další část vašeho vyprávění.
problémy v komunikaci
Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu. S přítelem žijeme 4roky v jedné domácnosti. Už od počátku byl u nás problém se společně na něčem v klidu domluvit (začalo to spol.financemi). Přítel je hrozně výbušný, na vše bohužel reaguje křikem a týdny nebavením se spolu. Při našem rozhovoru se nejsem schopná vůbec dostat k jádru věci, který jsem(jsme) chtěla řešit. Vždy hned odvede řeč k tomu, jak jsem neschopná, že za vše můžu já, a že se o ničem nehodlá bavit. Někdy z něj mívám pocit, jako kdyby vůbec nerozuměl, o čem se zrovna bavíme, protože odpovídá úplně na něco jiného. Máme spoustu věcí, které tak zůstaly nedořešené a já vím, že bez toho dál jít nemůžeme. Nevím, jak k němu přistoupit, aby se se mnou o věcech začal bavit a neodváděl řeč jinam. Moc ráda bych ty věci vyřešila, ale mám hrozný strach, že to dopadne zase stejně. Děkuji.
Radka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Radko. Podle vašeho popisu to vypadá, že je přítel manipulátor, vyvolává ve vás pocity viny a tak i bezmoci. Přesto jste spolu ale 4 roky - docela dlouhá doba na to, abyste byli partnery v neustálých hádkách...takže nějaký magnet mezi vámi dvěma stále funguje. Měla byste si vy sama pro sebe uvědomit, co vám stojí za to, v takto explozivním partnerském ovzduší přetrvávat. A pak by to chtělo větší dávku vaší asertivní komunikace.Buďte při argumentaci věcnější, ne příliš emocionální, protože tím se oslabujete, a přestaňte mít hlavně z komunikace s ním strach. On má nad vámi převahu. Víte proč??...
problémy v komunikaci
Dobry den. Prosim o radu. S pritelem jsme spolu 2 roky, z toho 3 mesice spolu bydlime. Od zacatku spolu hodne "bojujeme". Uz dvakrat jsem se s nim rozesla, protoze uz proste nevim, jak dal. Hodne se hadame. Jsme oba palicati, ale rekla bych, ze ja hodne ustupuji. Prijde mi, ze se k sobe nehodime, ze se nikdy nemuzeme domluvit, casto ty hadky (i ten vztah) posledni dobou vzdavam. Ja vim, ze jsem obcas panovacna po tatinkovi a ze se rychle nastvu a mrzi me to. Prijde mi, ze je hodne sobecky. Obvinil me treba, ze jsem mu vzala penize. I kdyz se to pak vysvetlilo, omluvit se mi nehodla, protoze se "nebude omlouvat za svoje myslenky". Je tam vic podobnych neuzavrenych veci, co ve mne vre jeste ted. On se rad hada. Ja uz jsem z toho na nervy a jsem nepříčetná. V predchozim vztahu jsem takhle nikdy nejecela. Mluvili jsme o tom vsem tisickrat, ale on je strasne vymluvny a umi me proste prechytracit. Miluju ho, ale ty hadky me nici. Nevim, jak dal. Dekuji
Kata
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Narážíte na sebe, Kato, ale přitom jste spolu již 2 roky ve vztahu. Než jste se rozhodli pro společné bydlení, určitě jste stačili poznat své povahy, svůj temperament i tendneci k dominantnosti. Nedovedu si představit, že byste se do té doby před 3 měsíci nikdy více nepohádali ? Mluvíte o boji, a mluvíte o svých prohrách a rezignacích, zároveň o svých nezvládnutých emocích ( nikdy jste tak neječela ). Do vztahu nepatří boj, ale hledání konstruktivnějšího přístupu při řešení názorových střetů. K tomu zase patří umění kompromisu a POKORA, i chtění se domluvit. Ale 2 vůdčí osobnosti, přesvědčené o své pravdě, to mají samozřejmě složitější. Jako důležité vidím to, že ho milujete. Tzn., že máte pozitivní motivaci ke hledání změn. Říkáte, že jste o tom všem mluvili tisíckrát, ale jeho výmluvnost vás dostane na kolena, a jako přechytračená nemíníte být :-))Tak si to celé spolu nějak přetransformujte do toho, že jakékoliv problémy nebude řešit v afektu, ale v klidu, v podobě dialogu. A rozdělte si své kompetence v tom, kdo má silnější rozhodovací právo :-) To určitě zvládnete, nebojte!
problémy v komunikaci
Dobrý den. S přítelem jsme spolu přes rok. Zpočátku bylo vše krásné, ale poslední 4 měsíce jsme se začali hádat. Jsou to hádky kvůli zbytečnostem a kravinám, ale vyústí z toho velká hádka. Několikrát se už chtěl se mnou rozejít, druhý den pak říkal, že to bylo jen v té chvíli, co je naštvaný a hádáme se. Nebyl by týden, kdy by jsme se alespoň jednou nepohádali. Jsme stejné povahy, tvrdohlaví a nenecháme si jen tak něco líbil. Myslíte si, že se s tím dá ještě něco dělat? Miluji ho a chci být s ním, ale občas si řikám, jestli je vůbec možné, abychom se my dva nehádali. Děkuji moc za radu
Anet
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Anet, zdravím vás.Neměli byste se vídat méně často a víc se na sebe zase těšit a pak si tak vážit každé chvíle, kdy můžete být spolu?...
problémy v komunikaci
dobrý večer,jsem vdaná ani ne rok,před tím dva roky vztahu,ale od počátku spolu žijeme,podnikáme..24hod denně.první rok se muž stále balil a odcházel a já ho zdržovala,neustálé rozchody a problémy s komunikací,já mluvím,muž mlčí.nesnáší řešení a je bez práce již dlouho,podnikání nás neuživilo.vše jsem táhla sama a chtěla jsem pomoct.pokud jsme se nehádali bylo to krásné,neustále se mě dotýkal a 3 roky jsme usínali v objetí,ale dalo se vypozorovat pravidelné intervaly hádek.sex ho také nebavil.za dobu vztahu jsem ho já vyhodila 3x z našeho bytu,vím,je to špatné,ale ani nespočítám kolikrát odešel on.nyní je odstěhovaný 17dní a nechce se vrátit.čím dál víc tomu nerozumím,nejdříve vyhlásil pauzu,nechal si klíče od bytu a rozvádět se nechce,ale každý týden je to jinak.on nekomunikuje,tvrdí,že se mu nestýská,hledá si byt i práci,do poradny nechce.když mě vidí má sice radost,ale nesmím se ho dotknout a naposledy řekl,že to není pauza,když se vidíme a píšeme si.tak nepíšu a nevolám,ale nevím
jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
jitko, vztah vás dvou je neustálý boj, zároveň byl i plný citu. Dříve pozitivního,a teď? Nevím. Ve vztahu jste asi vy tou silnější a pevnější osobností? Vypadá to tak. Vypadá to, jako byste vy ve vztahu fungovala více i jako matka, a on je trucovité dítě. Ke všemu se mu nedaří, je ve stresu z mnoha dalších věcí. Vyhlásil pauzu jako únik od věčných a nikam nevedoucích konfrontací. Chce být sám ve své ulitě, zároveň to neumí dodržet. Nechci se ale dopouštět dalších zkusmých rozborů vašeho vztahu, když neznám další okolnosti a ani vás dva. Viděla bych vás víc na terapii se vztahovým psychologem. Ale každý zvlášť. Na párovou terapii mi nyní nepřipadáte dobře načasovaní. Jeho přesvědčovat nemůžete, ale sama pro sebe si to rozmyslete. Pokud byste chtěla navštívit mě,informace naleznete na www.jitkadouchova.cz
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko, prosím o radu. Mám problémy komunikovat s partnerem. Vztah pro mě většinou skončí tím, že nejsem schopna se otevřít a mluvit. Myslím si, že mám v sobě nějaký blok a nevím jestli by mi pomohla návštěva psychologa. Když jsem s partnerem a on mluví nebo se mě na něco zeptá, chci mu odpovědět a reagovat, ale jak jsem již zmínila, něco se ve mě blokne a já nejsem schopna vydat slovo. Teď mám nového partnera, na kterém mi moc záleží a vím, že ho to trápí a chce se mnou mluvit a vědět co se děje, jenže já mu nejsem schopná ani vysvětlit jaký problém mám. Chtěla bych s tím něco dělat. Je mi 30 let a hodně mě to trápí.
Inka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Inko. Nemyslíte, že je to na přímou spolupráci s psychologem? Já jo... :-)Určitě se vám vyplatí, protože najdete začátek toho všeho a budete s tím moct interaktivně pracovat!
problémy v komunikaci
Dobrý den, včera mě partner udeřil po ruce. Ani slabě ani silně, ale zjevně chtěně. Sice jsem ho provokovala lechtáním, ale to není podle mě argument. Pak jsem mu dala jasně najevo, že tohle je pro mě ve vztahu nepřijatelné. Pořád se s tím ale nemůžu srovnat. Sice se mi omluvil, ale až po dlouhém dusnu z mojí strany. Předtím se to snažil zlehčit tím, že to bylo „jenom plácnutí“, že to tak nemyslel a že „jak mi to měl už říct jinak, když slovně to nepomáhalo“. Snažila jsem se mu sdělit, že svůj podíl na vyhrocení uznávám, ale že jakékoli plácnutí jde už hodně za hranice toho, co beru ve vztahu jako přípustné. Dneska je to lechtání, čím ho naštvu příště? Ještě spolu ani nebydlíme - to se takhle zachová i třeba pak při nějaké ostřejší výměně názorů? Nevím, co s tím. Nejde mi o to, aby se mohutně se omlouval. Ale potřebuji nastavit hranice. Jak na to? A má to vůbec smysl? Nebo raději ze vztahu vycouvat? Mám ho ráda, ale moje úcta k němu je po tomhle zážitku dost otřesená. Jsem zmatená…
magda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá magdo. Nehroťte to tolik. Přítel nevěděl, jak ukončit něco, co přesahovalo zase jeho hranice - vaše lechtání i po jeho prosbě o konec. Je to obranná reakce - můžete si o tom v klidu promluvit a víc si tak říct o svých vlastních hranicích, takže to berte jako příležitost, a ne jako úvahy o vycouvání ze vztahu.
problémy v komunikaci
Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu.S přítelem jsme spolu přes 3 roky, z toho 2 spolu bydlíme a momentálně procházíme krizí.Hodně se hádáme a mně to ničí.Ráda si všechno vyříkám hned a usmířím se, ale přítel naopak potřebuje o všem dlouho přemýšlet,všechny hádky natahuje do několika dnů dusné atmosféry a mlčení. Když se zrovna nehádáme,je nám sspolu krásně,ale mám pocit,že ty hádky už nemůžu vydržet. Dřív jsme tenhle problém neměli,přítel se mi přizpůsoboval a řešil všechno hned, teď prý ale mám respektovat, že on na to potřebuje třeba i několik dnů. Nehádáme se kvůli ničemu zásadnímu, spíš jde o to, že se každý hádáme úplně jiným způsobem.Je šance to nějak dát do pořádku nebo je to prostě tak, že se k sobě povahově nehodíme a měli bychom se rozejít? Plánovali jsme rodinu, ale vidím, že i náš pes našimi hádkami trpí. Dítě už bych ale moc chtěla a proto bych to ráda v dohledné době nějak vyřešila, ať tak nebo tak. Moc děkuju.
Kateřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kateřino. Bylo by škoda se rozcházet, když se máte rádi. Spíš bych na vašem místě rozhodně navštívila psychologa, nebo kurz konstruktivní komunikace, kde byste se naučili porozumět vašim potřebám a sladili to :-)
problémy v komunikaci
Vzdy to ale bylo,kdyz uz to ve me bouchlo,takze jsem nebyla uplne stategicka,spis jsem v navalu emoci vycitala... Manzel se na par dni,pak slibil,ze se polepsi,ale nikdy k naprave nedoslo. Proto bych rada vedela,jak zacit debatu na toto tema,aniz bych se dotkla jeho ega a dosli jsme k nejakemu reseni a jak pak trvat na jeho plneni? Sice uzivit rodinu zvladam,ale nemam uz ani korunu pro sebe,zatimco manzel utraci pouze za sebe... Jeho matka zachazi s financemi prisernym zpusobem a mam pocit,ze manzel jde v jejich slepejich.... Mam ho rada,ale vadi mi jeho sobecke chovani. Stejne jako s penezmi naklada i se svym volnym casem,ale to uz je dalsi kapitola. Jeste bych chtela doplnit,ze manzel je velmi inteligentni,ale zaroven obratny manipulator a demagog,takze vest s nim dialog je velmi narocna disciplina. Moc Vam dekuji a tesim se na Vase tipy! Mejte krasny podzim...
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Začnu poděkováním za krásný podzim - i vám, Anno:-) Odepisuji vám v sobotu 27.10., kdy za okny je totální inverze, zima, déšť se sněhem a vypadá to dost pochmurně. Ale jinak je podzim ve slunečnu krásné roční období, tak doufám, že i pro vás :-) Hmm, takže jak na to? Napadalo mě, že jste asi každý vyrostl v jiném prostředí v rámci původní rodiny, kde se řešily finance odlišně. Manžel se chová jako priorizovaný jedináček, který je zaměřený na své potřeby - ale to jen z vašeho popisu. Říkáte, že je obratný manipulátor a demagog...To může uplatnit ale jen tehdy, kdy nemá vedle sobě člověka, který zná svou cenu a umí udělat nabídku. K tomu potřebujete dostatečný kus vlastní sebedůvěry - to je základ. Je hezké, že vy přemýšlíte nad jeho egem. Myslíte, že on přemýšlí nad vaším? Jak ho k tomu dostanete, aniž by to muselo vyústit v emoční konfrontace, kde pak asi musíte prohrát? Zkuste vše probrat v klidovém období, vytvořte si svůj návrh změn a ty nabídněte k diskusi. Jste partneři, ne soupeři. Takže dohoda by nakonec nemusela být tak těžká, jak si myslíte :-)
problémy v komunikaci
Mila pani Douchova,moc bych od Vas potrebovala poradit. Jsem s manzelem 6 let,mame holcicku 3 roky a chlapecka 2 mesice. On je jednou rozvedeny,z predchoziho manzelstvi ma jeste dceru. Je o 15 ket starsi,nez ja (38). Rada bych vedela,jak s manzelem konstruktivne hovorit o rodinnych financich. Zatim "fungujeme" tak,ze kazdy z nas plati pul poplatku za bydleni a penize mame zvlast. Ja ale (zvlaste ted,na materske,kdy si sice nadale privydelavam,ale...) platim mnohem vice veci do domacnosti a pro deti nez manzel. On ma vyssi prijem nez ja,je to vysoky manager,ale svuj plat ma de facto jako kapesne pouze pro sebe. Ma financne narocny konicek a presto,ze by to od nej zrejme nikdo necekal,zije od vyplazy k vyplate a dost nezodpovedne a podle me i sobecky. Uz bere automaticky,ze je tu vudy nakoupeno,chodim s detmi nakupovat obleceni i hracky a on neprispiva. Jdou dny,kdy jsem neprijemna a uzira me to a plyne z toho i urcity blok v sexu. Parkrat jsme se na toto tema uz pohadali.
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Anno. Forma finančního hospodaření je docela dost lakmusovým papírkem toho, jak si lidé důvěřují, jak se respektují, a jak umí spolu kooperovat.A pakliže je někdo z partnerů nespokojený a chtěl by změnu, která ale nejde nastolit, je to i o komunikačních problémech. Já jdu číst dál, ale vy si pro sebe zkuste nalézt prvotní příčinu toho, že se nejde domluvit na společném konsensu, i když je docela nasnadě, že matka s 2 malými dětmi nemůže živit celou domácnost. Bojíte se vznést prosbu o změnu pravidel z nějakých důvodů?
problémy v komunikaci
Dobrý den, přítel se se mnou rozešel a odstěhoval po 2 letém společném bydlení. Říkal, že jsem se změnila. Měli jsme takové běžné neshody, které jsme kolikrát ani neřešili a když jsem si o tom chtěla popovídat, neměl zájem, prý ať to nechám být, že se to vyvine samo. Neunášela jsem to, byla nervózní a chtěla si o tom promluvit. Najednou přišel s tím, že odchází, nic řešit nechce, že chyby jsme dělali oba, ať si nic nevyčítám, že nám to prostě spolu jen nevyšlo. Nedokážu se s tím vyrovnat a pořád nevím, co si o tom myslet. Myslela jsem, že to co nebylo nejlepší jde vyřešit jinak než rozchodem, žádné závažné věci to nebyly. Byl hodně naštvaný, teď je prý spokojený, že má klid a nic nemusí řešit. Taky mu není dobře, ale s tím prý počítal a musí si to přečkat. Dál už komunikovat nechce. Jinou známost nemá. Je možné, že změní svůj postoj? Děkuji za odpověď
Mirka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Mirko. Před několika dny jsem jako vztahový psycholog měla okomentovat výsledky výzkumu o příčinách partnerských hádek. Na prvním místě z 39 % figurovaly "malichernosti". "Malichernosti" jsou ale podle mne až důsledek problémů v komunikaci a v neumění vyříkat si věci, které nás ve vztahu štvou tak, aby to vedlo konstruktivně k posunu někam dál. Nejsou to důvody, je to důsledek - toho, co jste vy s přítelem "zametali pod koberec". Je teď v tuto chvíli asi nepodstatné, kdo na tom měl větší podíl...Přítel se v tom klima mezi vámi neuměl pohybovat, tak to jakoby vzdal. Na vaši otázku - ano, je možné, že svůj postoj změní, ale hodně záleží na tom, na čem byl váš vztah vystavěn, co byly jeho opěrné piliře. Bydleli jste spolu 2 roky - asi měl každý z vás i jiná očekávání od společného soužití - to je dost velká zatěžkávací zkouška vztahu. Každý pocházíte z jiného prostředí, z jiného rodinného modelu řešení konfliktů. On se asi řešení vyhýbal, protože to doma nezažil a neuměl to. Nevím, mohu se jen dohadovat. Teď potřebujete nějaký čas být od sebe, abyste si oba mohli uvědomit nejen to, co bylo špatně, ale hlavně to, co bylo mezi vámi HEZKÉ a tu sílu, která vás propojovala. Jestli ji zase objevíte , budete mít šanci i na obnovení vztahu, ale už v jiné podobě. Lepší :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, paní doktorko. chtěla bych vás poprosit o radu. Je mi 22 let, mému příteli 25 (je velice málo komunikativní) a jsme spolu už 6 let, myslím si že procházíme ,,malou" krizí. Trápí mě, že když spolu máme nějaký konflikt ohledně našeho vztahu tak to nechce řešit. Říká že ho to unavuje! Podle mě když se jeden problém nevyřeší hned tak bude pořád vyplouvat na povrch. A tak to taky vypadá v dalších hádkách, které jsou čím dál častější! Prosím poraďte mi jak problém vyřešit. :(
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lenko. Máte pravdu v tom, že zametání problémů pod koberec není rozhodně řešení. Ale důležitá je forma a načasování řešení problémů. Když cítíte ve vzduchu, že není atmosféra pro rozvíjení řešení vhodná, nechte to být, protože by z toho nekoukalo nic dobrého, naopak. Ale někdy se k tomu je nutno vrátit - ve chvíli klidu.
problémy v komunikaci
Dobrý den, mám čtyřletý vztah ve kterém se nám po tříletém snažení podařilo otěhotnět. Mám také 16ti letou dceru, která svého otce nikdy nepoznala, za svého otce pokládá mého bývalého muže (ví že není její vlastní). Náš problém je v tom, že můj exmanžel neustále mou dceru navádí proti mé výchově, mému partnerovi a nejvíce mi vadí, že kuje pikle i s mou vlastní sestřenicí, která ho v tom ještě podporuje. Dokonce spolu urážejí na FB mé ještě nenarozené dítě.Nechápu, že za čtyři roky od našeho rozvodu, nebyl schopen se posunout ve svém životě dál, ale neustále se babrá v tom mém. Co s tím poradíte? Podotýkám, že dcera s ním komunikuje denně na telefonu, na víkendy k němu občas chodí. Já jim ve styku nijak nebráním. Vždy od něj příjde ovlivněná a posléze musím řešit nějaký problém v jejím chování. Nevím jak dál, ve svém stavu se chci těšit na miminko a ne se babrat v minulosti. Dcera se na miminko těší. Děkuji za radu co s tím, mám jim zakázat spolu komunikovat? ještě jednou díky :-)
Okrajovka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Okrajovka? - Co vaše přezdívka symbolizuje? Zkuste si na to pro sebe samu odpovědět. Cítíte se jako ta poslední vedle dcery a ex manžela? Ten asi nemá stále zpracovaný váš rozchod a dcera i další blízcí lidé jsou jeho "rukojmím". Vy se můžete ubránit jen tím, že si budete stát na svém a věřit sama sobě. Nenechávejte to na sebe dopadat, povídejte si hodně jak s dcerou, tak se současným přítelem. Ale povídejte si i sama se sebou, ujasněte si své hranice :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko. Prosím o radu. S partnerem jsme spolu 3 roky, rok a půl spolu bydlíme. Náš vztah je střídavě nahoře a dole, nějaký střední mezník snad ani neexistuje. Problém je v tom, že partner(22) je dle mého až nepřiměřený introvert, to, co mu na vztahu vadí, utlačuje v sobě a jednoho dne to prostě vypluje na povrch a téměř se rozcházíme. Mám teď náročné období v práci, samý stres, nechovala jsem se doma zrovna mile, on se z ničeho nic kousl a odmítá se mnou jakkoliv komunikovat. Asi třetí den se mnou nemluví vůbec. Přes den si obvykle vyměníme pár zpráv-teď vubec nic. Snažím se dělat, že mi to nevadí, mluvím na něj jakoby nic, snažím se čas trávit venku s přáteli, ale vnitřně mě to strašně ubíjí. Poprvé na otázku, co se děje, jen nepříjemně odsekl že nic, poté mi řekl, že to se mnou řešit nebude. Dnes mi na další pokus, dostat z něj, oč jde, odpověděl, že 'prostě nemá náladu'. Nevím co mám dělat a absolutně netuším, co tímto chováním zamýšlí..
Dana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Dano. Asi jste mu v něčem v rámci pracovně stresového období ublížila, něčím jste jej zranila a on se potřebuje vnitřně vzpamatovat a zpracovat to v rámci své vlastní samoty. Vyhlásil embargo na komunikaci, protože to tak potřebuje. Zároveň ale - i přesto, že vás aktuálně odmítá - potřebuje cítit váš zájem o něj, o jeho pocity. Neumí jej přijmout, ale je to pro něj potvrzení o bezpečí v rámci vztahu. Nenaléhejte na něj s usmiřováním, to by vnímal jako tlak, ale jen musí vědět, že vás současný stav trápí. Můžete se jej i docela normálně zeptat, čím byste mohla vám dvěma pomoct. Asi by také měla zaznít vaše omluva ( ? )
problémy v komunikaci
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Jsme parta kamarádů, kteří se znají opravdu dlouho. Jeden z nás si našel partnerku, která se chová velmi manipulativně, vulgárně a nebojí se ostatní zesměšňovat, ponižovat ať jenom slovně. Je velmi dominantní a všechno se ji musí podřídit. To by se nás ani netýkalo, ikdyž nám to vadí , my s ní vztah nemáme. Nám jde o našeho kamaráda, který během vztahu s ní přejal veškeré její názory a to i názory na nás. Víceméně se nás po jejich slovních atacích nezastane, nic ji neřekne a v jejím chování ji mlčky podporuje. Za poměrně krátkou dobu dokázala mezi nás vnést obrovské napětí. Poraďte nám prosím, zda je na místě si s kamarádem na toto téma promluvit. On je jako zaslepený, její chování mu příjde vtipné a normální. Nechceme ho ztratit a také vnímáme obrovskou nevyrovnanost v jejich vztahu. Máme právo do tohoto zasahovat, mluvit s ním o tom? Nepřijdeme o něho úplně? Jaký způsob komunikace případně zvolit? Děkuji mnohokrát za odpověď. Lenka
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lenko. Nevyrovnanost v jejich vztahu je jedna věc, napětí v partě druhá. Jejich vztah je kamarádovo soukromí a do toho mu nemůžete vstupovat, pokud si to sám nevyžádá.Nevím, jestli vám pomůže přemýšlení nad motivací oné slečny. Možná vás vnímá jako ohrožující silnou komunitu lidí a snaží se nešťastným způsobem najít mezi vámi svou pozici. Ale vy jste všichni pořád dost silní, je vás víc, máte za sebou semknutou historii, vědomí vzájemnosti. Ona je nová a hledá se. Myslím, že potřebujete najít formu, kterou se budete umět vůči ní vymezit tak, aby pochopila, ale nevedlo ji to jak k frustraci, tak k následné agresi. Neboli - přátelsky, ale jednoznačně jí vymezte hranice, pokud se bude chovat arogantně zesměšňujícím způsobem...
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko , nevím zda jsem na správném tématu, ale trápí mě jedna věc a nevím co s tím ...Mám partnera 3roky a trochu mě víc psychicky vysává. Ví , že jsou věci které mě vadí i na mě mu některé věci vadí , já se je snažím změnit aby náš vztah fungoval , ale on všechny jeho chyby převrátí hned na mě .. A stává se mi když se dostaneme do nějaké slovní potyčky , že se rozklepu (jako bych měla zimnici) všechno se ve mě sevře... ...Jsem upřímný člověk jak k sobě , tak ke svému okolí a když mi něco vadí , tak hned všechno řeknu , nejsem typ člověka který to dusí v sobě .. Poraďte mi ..:S partnerem jsem o tom několikrát mluvila, ale marně nechápe , že mě i maličkosti dokážou pěkně rozhodit ...
Jolana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den přeji, Jolano. Možná, že bude problém v načasovanosti vašeho kritického sdělení vůči partnerovi? Vykomunikovávání problémů mezi dvěma lidmi je vždy obtíž, a přitom je to tak moc důležité. Vy ale mluvíte o tom, že když se dostanete spolu do nějaké názorové výměny, celá se rozklepete. Tím se stáváte tou slabší a přítel to pak podvědomě obrací proti vám? Nevím, jen uvažuji, kde může být zádrhel. Vaše přímočará kritičnost by měla být zpočátku asi změkčena pozitivním sdělením, slovním pohlazením. Co vy na to? :-)
problémy v komunikaci
Dobrý deň, mám 18 rokov. Mám priateľa, ktorý je o 7 rokov starší. Sme spolu rok a pol, ale stále mám pocit, že sa nevieme otvorene porozprávať z očí do očí. Nevieme si povedať, čo nám vadí a nevieme to spolu riešiť. Veľmi ma to mrzí, pretože je to úžasný človek s veľkým srdcom, ktorého milujem, ale myslím si, že komunikácia vo vzťahu je dôležitá. Dokonca sa nevieme ani pohádať, všetko sa končí tým, že spolu niekoľko minút nekomunikujeme a potom sa mi ospravedlní a všetko je OK.
Zuzka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přemýšlím nad tím, Zuzko, zda přítelovo velké srdce není i bariéra pro možnost otevřené komunikace. Bojí se konfliktu, který by mohl nastat při výměně nesourodých názorů? Zkuste spolu probrat, jak by mohla vypadat bezpečná forma konfrontace, která není o útoku, ale hledání souladu...
problémy v komunikaci
Dobrý den, prosím o radu. Žiju už rok s přítelkyní, která je o 15 let starší, je skoro dokonalá, strašně ji miluju i ona mě, ale má obrovskou chybu a to, že mi vůbec nenaslouchá a pokud ji něco říkám, tak mě ignoruje. Zkoušel jsem si s ní promluvit, ale nedokáže přiznat chybu a i takovéto rozhovy ignoruje, ve finále to vypadá tak, že vedu monolog, nebo že se mě zeptá co jsem jí říkal, což mě strašně rozčiluje. Opravdu už nevím co mám dělat. Děkuji za odpověď Filip
Filip
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Filipe. Zdá se mi, že už jsem jednou na vás dotaz odpovídala? Zkusil jste někdy za celý den neříct vůbec nic? Terapie paradoxem :-)To nemyslím jako vtip, ale docela vážně. Jinak bych přemýšlela nad tím,CO říkáte, KDY to říkáte, a JAK to říkáte. Neboli - možná říkáte věci, které ji zrovna v danou chvíli až tak nezajímají, možná jste příliš dlouhý v projevu, nevím. Zkuste se zaměřit na to,kdy vás poslouchá se zájmem a z toho vycházejte dál :-)
problémy v komunikaci
Vážená paní doktorko, nevím jak začít, ale manžel má těžce nemocného otce a veškerou péči nyní věnuje jemu a matce. Já jsem v pozadí. To by mi tak nevadilo, kdybych nebyla před časem ve stejné situaci já. Jenže tenkrát rodina ani nepoznala, že se něco děje s mojí matkou. Vše jsem zvládala jak fyzicky, tak psychicky. Když to dnes vidím, vím, že jsem matce v posledních chvílích neposkytla to, co on poskytuje otci a mám výčitky svědomí. Dokonce se zabývám myšlenkou rozvodu, protože cítím, že to není partner o kterého bych se mohla opřít. Finančně jsem nezávislá, takže z ekonomického hlediska jej nepotřebuju. Chci jen to partnerství a to bohužel nemám. Co mi poradíte? Děkuji S.
Simona
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Simono. Tak si jen říkám, jak je možné, že jste si o svých pocitech a potřebách nepovídali? Proč nikdo na vás doma nepoznal, že se trápíte a máta starosti? Neumíte si říct o pomoc? Čekala jste, že vám bude nabídnuta? Ne vždy se každý dovtípí. Chápu, že je vám to líto a je vám z toho těžko, ale snad by daná situace byla vhodnou výzvou k povídání o tom, co od sebe potřebujete. Něco ukončit je na jednu stranu relativně jednoduché, ale pak může člověk litovat. Krize ve vztahu je šance něco změnit, víc si sebe všímat. Opora ve vztahu - to je téma, které vás dva čeká. Pokud to nebude pojmuto soutěživě a konfrontačně, mohlo by z toho vzejít něco pro vás dva dobrého, nového...
problémy v komunikaci
Dobrý den, s partnerem jsme se v poslednich mesicich dost hadali a vztah slepovali.Mame vztah na dalku.Ted jsme se rozesli,bo uz to tak dal opravdu neslo.Ale mame se radi,jsme kamaradi a rikame si treba jednou se opet zamilujeme,Jenze nevim co delat,aby semnou partner vice komunikoval ohledne problemu,nejak ho resil a chtel taky klidny vztah at uz partnersky ci kamaradsky,reseni problemu se vyhyba a nebo me jen vyslechne rekne dve slova a je vyreseno.vlastni nazor nema.nevim jak dal a mam pocit,ze ho do toho nazoru porad tlacim a porad resim ja.
Lucia
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lucia. Úplně se v tom neorientuji - jste rozešlí, po slepování vztahu a předcházejícím dlouhém období hádek...Jaké máte tedy pořád řešit problémy?? Přítel nic řešit nechce a dává to najevo svým únikem, měla byste to respektovat...
problémy v komunikaci
Dobrý den, můžete mi prosím poradit? Je mi patnáct let a mám moc dobrého kamaráda, prakticky neustále se spolu "bavíme" už víc než tři roky a nehodláme se stát ničím víc, ale problém je v tom, že můj kamarád je velmi nesmělý a já spíš nevím, jak s ním mám mluvit. Nepřeji si, aby se to jakkoli vyvinulo do čehokoli podobného partnerskému vztahu a vím jistě, že on to tak nechce také. Vím, že on není takový "typický kluk", má svoje zvláštní zájmy a svůj vlastní svět, většinou moc nezapadá a podobně. Já nevím, jak a o čem se s ním mám bavit; taky nejsem moc "ukecaná". Většinou, když na něj mluvím, odpovídá jedno- nebo dvouslovně - ale když má náladu, dokáže se rozpovídat. Ráda bych věděla, co s tím. Děkuji
Anonymka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Anonymko, ahoj :-)No teda, ty taky opravdu nejsi typická 15letá slečna, podle tvého způsobu vyjadřování a perfektní gramatiky, podle způsobu uvažování, péče o kamaráda a vaši komunikaci. Takže typickým nejste ani jeden, svůj vlastní svět máte asi také oba, nejen kamarád. Jsi pečující typ, že? Ctěla bys kamarádovi pomoct, nevíš jak, máš ho určitě moc ráda, i když nejde o potřebu partnerského sblížení, tak blízkost mezi vámi bude veliká. Co bylo posledním impulzem k tomu, abys napsala, když vaše přátelství trvá již 3 roky? :-))Zkus si to pro sebe jen uvědomit. Asi bych přemýšlela i nad tím, co vám oběma váš vztah dává, jak se nevzájem ovlivňujete, co pro sebe znamenáte, jaké by to bylo, kdybyste se neměli. Vy si pomáháte vlastně oba navzájem. Ptáš se, co s tím, že vaše komunikace je vlastně jakoby minimalstická. Možná je to víc na něm ,než na tobě? Když má náladu, dokáže se rozpovídat, když ne, je velmi střídmy na cokoliv. Ale i když mlčí, vnitřně vaše povídání prožívá a pak se k němu určitě zpětně vrací. Nechci přemýšlet nad diagnózami, to k ničemu není, ale mihla se mi představou možnost autismu - asi víš, co to je? Neporadím ti, ale myslím, že vše děláš dobře :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, s partnerem(žijeme spolu 3 roky) se pořád hádáme, kvůli maličkostem nebo mému jinému názoru se rozčílí, zuří, nadává mi. Snažím se být dobrá hospodyně, nezakazuji mu přátele ani záliby, které mu zabírají 95% volného času. Promluvení si o tom, co mne trápí, nepomáhá, jen ho více rozčílí-říká,že na něj vše hážu a vyvolávám hádky. Začala jsem se snažit víc času trávit s kamarádkami-zajdeme na kávu, společně sportujeme.A zase je problém-přítel do mne ryje, že mám jiného, že někam chodím.Sám je přitom skoro pořád pryč, rád flirtuje, bohužel si ani nejsem příliš jista, zda mne někdy nepodvedl.Já bych už ráda rodinu a manžela, kterému mohu důvěřovat a který si mne bude vážit. Když jsem doma odměřená, neudělám večeři, jdu radši ven s kolegyní - je zle. Když nad jeho chováním zatnu zuby, snažím se naplánovat něco hezkého, tak se to též nesetká příliš s úspěchem. Nevím, jak dál, rozcházet se nechci-budovali jsme společné bydlení. Před 3 roky jsem řešila něco podobného právě rozchodem.
Bára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Báro. Mezi řádky čtu něco o vaší nejistotě a hlavně o výčitkách a konfrontacích. Působí to na mne tak, že přítel je vlastně docela spokojený - bere si svou svobodu, kterou chce mít i v rámci vztahu a má pocit, že na ni má právo. Vy to nesdílíte a snažíte se mu věci buď oplácet, nebo vyčítat ( ? )Něco vám dvěma drhne, možná jste už trochu dlouhý vztah bez dalšího vývoje ? Každopádně bych na vašem místě předala iniciativu příteli - on by mohl otevřít téma, které vás trápí. Měli byste si oba popovídat v pohodovém duchu o svých vztahových očekáváních. Vy říkáte, že "promluvení si o tom, co vás trápí, jej rozčílí..." - neboli - problém by mohl být ve formě sdělení i v načasování jeho okamžiku. Aby byla šance na konstruktivní řešení, mělo by vše být v pozitivní rovině a s hledáním nabídek v rámci současnosti, ne výčitky do minulosti :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den,prosím Vás o radu.S přítelem jsme spolu téměř rok a půl.Já ho opravdu miluji a nemyslím,že on by mě rád neměl.Jen poslední dobou si dělám starosti.Jelikož jsem dost upovídaná,většinou jsem mu vše řekla sama od sebe,např. když jsem měla nějaký problém,a teď mě to mrzí,jelikož se sám od sebe nikdy nezeptá.Třeba se zeptá jak jsem se celý den měla,ale víc ho nezajímá.Když mi za něco vynadá,např.když mi upadne hrnek nebo tak,tak si moc nebere servítky a občas mi řekne dost hrubé věci.Upřímně,zvykl si,že mu všechno odpustím a že mu všechno řeknu,což je moje chyba.Jen teď nevím jak to udělat,aby se zase začal o mě zajímat sám od sebe.Nesmím mu ani nic vyčíst,protože se hned urazí a odmítá komunikovat.Jakmile se jen zmíním,že je na mě hrubý,otočí se zády a řekne,že mu už zase něco vyčítám.Jsem už z toho nešťastná.Celkově se ke mě chová moc hezky,kromě jeho občasné špatné nálady,jen se prostě o mě nezajímá.Jak to prosím mám udělat,abych mu znovu připadala zajímavá?Děkuji předem.
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Michaelo. Asi vám dvěma chybí pocit vzácnosti. Nevím, čí je to chyba, ale dotaz přišel od vás, tak začněte se změnou VY :-)Zkuste být méně upovídaná, vzbuďte v něm zájem o to,co jste za den prožila. Na jeho případné hrubosti reagujte tak, že se jasně vymezíte - musí pochopit, kde jsou jeho hranice. Ale měla byste mu i říct, jaké věci byste chtěla změnit, co je vám líto. On to asi netuší. Konkrétnějšího vám nic poradit neumím, protože bych musela znát více detailů z vašeho společného života...
problémy v komunikaci
Vážená paní Douchová, denně čtu Vaši poradnu a moc Vám za ni děkuji, často tam nacházím odpovědi na to, co mě samotnou trápí:) a prosím Vás o nápad, jak na mého muže:)jsme spolu skoro deset let, máme dceru a jsme spolu rádi. Potíž nastává v okamžiku, kdy si s ním chci popovídat o něčem, co mě trápí. Za tu dobu, co jsme spolu, jsme se myslím už dost vytrénovala na to, abych s ním mluvila, když je na to vhodná doba, abych nebyla útočná, ale věcná, abych mu to jasně pojmenovala a navrhla, jak bychom to mohli řešit spolu. Přesto se mi za celou dobu nepovedlo, aby na to neměl manipulativní reakce. On nevyrůstal v dobré rodině, nemá žádné vzorce, jak spolu lidi kompromistně vycházejí, vždy se musel starat sám o sebe. No a abych uvedla příklad, jak reaguje, tak to vypadá asi tak:poprosím ho, aby někdy během dne uklidil věci z výletu, které se už týden doma povalují, že mu s tím pomůžu, ale že to za něj nebudu dělat, protože jsou jednak jeho a jednak máme dceru, o kterou se starám hlavně já
Markéta 1/2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Markéto,2.část vašeho dotazu ke mně nedorazila, tak si musím poradit s tím, co mám od vás k dispozici:-)Děláte vše ale podle mě dobře, kromě upozornění na to, že o dceru se staráte hlavně vy. To už může brát jako útok. Záleží asi hlavně na tónu vaší prosby, na mimice - zda je to s přátelským úsměvem. Na druhou stranu je mi jasné, že pokud vše trvá 10 let, nemůžete mít stále úsměv na rtech:-)Teď už můžu jen spekulovat a letmo hledat nápady. Říkáte, že se vždy musel o sebe starat sám, tzn., že není zvyklý na dělání věcí společně. Je zvyklý si vše určovat sám a neumí být týmový hráč? Vy mu nabízíte týmovou variantu. Nepomohlo by rozdělení kompetencí v domácích pracech? Bylo by tak jasné, kdo má co udělat. Vždy bych jej ocenila za to, co udělal samostatně. Ale ne, jako chválící rodič. Jako partnerka, které to pomohlo, tzn. i pusou. Pusu bych s úsměvem přidala i k prosbě o pomoc mimo jeho kompetence. A také bych se ho asi zeptala, jak by to mělo vypadat pro něj, abyste se mohli dohodnout na potřebných věcech. Ať nabídne nejlepší variantu sám.Nápadů bych mohla mít víc, kdybychom spolu o tom mluvily, takto jen akademicky hledám. Neboli - možná by nebylo od věci navštívit psycholga a probrat to s ním - muž by byl vhodnější, měla byste od něj nejen odborné posouzení, ale i mužský pohled:-)Mohla bych vám doporučit i náš seminář na téma partnerské komunikace, který bude šitý na míru účastníkům. Je to v menší skupině lidí, kteří se přihlásí na dané téma a vedeme jej společně s kolegou Mgr. Pavlem Ratajem. Více informací naleznete na www.jaknavztahy.cz
problémy v komunikaci
Dobrý den , nedávno jsem manželovi navrhla mít 3dítě, doma máme 2 -1 z 1.manželství a společně 1 syna.Jako žena bych i holčičku Když jsem to navrhla manž.jen řekl argumenty proč ne. Ale co jsem nečekala - nezajímal ho můj názor, měla jsem pocit, že si myslí, že snad chci dítě penězům - je nesmysl, jsme spolu 5let a brali jsme se z lásky. Ale toto jsem od něj nečekala. Docela to mnou otřáslo a nějak se s tím neumím vyrovnat.Nechtěla jsem po něm nic než o tom mluvit. Když jsem to načla, skončilo to hádkou o něčem jiném. Je to už asi 7měsíců a já s tím nejsem srovnaná, jakoby se tím něco u mě změnilo. A nevím jak z toho ven. myslím, že to mohl říct citlivěji, prostě jsem asi citlivka a toto se mně opravdu moc dotklo. Jakoby ze mě vyprchala radost. Dítě jsem nechtěla za každou cenu, ale myslím, že jako manželé bychom měli říct každý svoje a probrat to. A to mi ještě řekl, že jsem jako dítě..co něco chce. Což jsem už vůbec nechápala. Jestli je rada jak z toho ven, budu ráda. Děkuji.
Tinka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Tinko. Chápu, že pokud chcete probírat otázku společného miminka a je to zavrženo s odkazem na to, že je v tom více materiální pragmatismus, než co jiného,je to pro vás emočně těžké. Ale co když jste si oba špatně rozuměli? Já často svým klientům v rámci párové terapie dělám tlumočníka, tj., sděluji, co jsem jakožto nezávislý člověk slyšela. Nejsem vtažena do problému a komunikace s dlouhou předchozí historií. Neboli, nějak si vše v sobě zkuste srovnat a můžete v nějaké vhodné chvíli rozhovor na dané téma zopakovat. Nenásilně, ve vzájemné pohodě, bez výčitek a konfrontací. Hledání společného cíle - patří do něj emoce samozřejmě také, ale i rozumové a praktické hledisko :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den! S přítelem jsme téměř 6 let, bude mu 32, já jsem o 7 let mlaší. Přes týden jsme ve městě vzdáleném asi 35 km od našeho rodného města. Já studuji, tak bych i někdy zůstala přes víkend tam, ale to je nemyslitelné. Buď pojedu s ním domů, kde máme k dispozici byt jen pro sebe nebo tam budu sama. On ale i tak většinu z víkendu tráví s rodinou nebo bratrem a kamarády v hospodě, pokud nenavrhnu něco jiného. Celá odpoledne tráví u rodiny (má už jen otce, ale ten má přítelkyni). Já neříkám, že domů nechci jet, ale kdyby to bylo jednou za 14 dní, nic by se nestalo. Ale jak o tom jen začnu mluvit, začne se rozčilovat, ze mu nebudu zakazovat se vidět s otcem a bratrem.. Když jde na fotbal, jde odtamtud rovnou k rodině, vyperou mu tam. Každou neděli tam chodíme na oběd a poté stráví celé odpoledne až do večera tam. Nepřijde mi to normální. Děkuji za odpověď. Hezký den.
Haiyi
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Haiyi. A kde myslíte, že je chyba? Je na někom z vás víc? Vy s ním chcete trávit více soukromého času ve dvou, on je vázán více na svou rodinu. Čím to je? Asi byste si měli spolu více vykomunikovat očekávání od vztahu a společně stráveného volného času. Jen to nesmí být s výčitkami na vaší straně, bral by to možná jako vaši závislost na něm. Já vím, jste bezradná, bojujete o něj a o své místo pod sluncem. Ale tím mu možná dáváte zbraň do ruky. Nemusí se snažit o nic a dělá si vše podle sebe. Pokuste se to vše obrátit. VY mu nedopřejte tolik společného času a rozšiřte své společenské kontakty i zájmy. On musí být tím, kdo se bude snažit získat čas, který s ním budete chtít strávit. A pokud to nenastane, a on si neuvědomí, kde jsou jeho priority, pak je otázkou, zda je tím správným partnerem ( ? )
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko, s manželem je nám oběma 60 roků a stále více se hádáme v maličkostech. Dokonce nechce se mnou jet na zahraniční dovolenou. Já ho mám stále ráda, ale stejně to nejde. Má složitou povahu. Nejvíce je alergický, když se ho přímo zeptám, kde byl tak dlouho. (Je třeba u syna, ale zdrží se tam 4 hodiny, i když to dříve nepředpokládal - mně schází, proto se ho ptám). Vůbec nejsem a už nebudu diplomat. Musím upozornit, že není nevěrný, ale já také ne. Tak se oba dva zbytečně trápíme, i když se u nás o problémech mluví, ale stejně se nic nevyřeší. Někdy mám dojem, že mě přímo nenávidí. Kdyby to bylo možné, tak bych se hned od něho odstěhovala. Také by bylo dobré, kdyby poznal i jiné ženy ( a tím jíné povahy) a buď by se ke mně vrátil anebo by natrvalo zakotvil v jiném vztahu. Jiné řešení nevidím. Jenom se trápíme a chováme se pořád stejně. Já nejsem diplomat a on je moc a moc složitý. Prosila bych radu, co by bylo v našem případě nejlepší řešení. Děkuji Lada
Lada
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lado. Jak by zformuloval svůj dotaz manžel? Zkuste si na to odpovědět, to by mohla být první fáze vašeho přemýšlení, jak co změnit. Mně se zdá, že pokud jste spolu delší dobu, a nyní již bez dětí, sami, tak různých alergií může být mezi vámi až dost. Mluvení o věcech je důležité. Ale pro získání pozitivního efektu je hodně podstatná právě ona diplomacie, tj. - načasování doby, kdy o něčem budete mluvit, forma podání dotazu - tón, délka sdělení, atd. V jakémkoli dotazu nebo výtce musí být cítit i váš resoekt. Musí to mít obroušené hrany a nikdy si partner nemůže myslet, že jde o útok. Možná bych vám doporučila kurzy asertivity. Jste-li z Prahy, napadá mě např. Gaudia - psychoterapeutické zařízení s velmi dobrým renomé, kde se kurzy asertivní komunikace dělají. Jinak skvělé publikace Jána Praška.
problémy v komunikaci
Dobry den pani doktorko, prosim o radu. Chodime s partnerem 4,5 roku, mne je 32 a jemu 30, zijeme spolu a meli jsme spokojeny vztah... posledni dobou jsem podrazdena a nervozni kvuli tomu, ze jsem mam predstavu o tom, ze by se nas vztah mel dale posunout, svatba nebo deti a cekam na rozhodnuti partner...snazila jsem se byt v klidu, netlacit ho do zadneho rozhodnuti, ale vnitne je to ve mne. Jakekoliv me nesplnene predstavy mu davam za vinu, nejdrive vnitne..., ale v kriticke situaci jsem vybuchla a zacala mu nesmyslne vycitat... nedostatecnou pomoc v dom., negentlmenske chovani, nedostatecnou starost o mne.... ´vim, ze to bylo prehnane, ze to neodpovidalo skutecnosti a ted toho lituji a vim, ze jsem toto rikat nemela, chovala jsem se jako semetrika, po hadce se partner urazil, co jsem mu vycetla, tak ho mrzi. Ja jsem se omluvila a vysvetlila, ale on rika, ze se chce odstehovat, ze nechce aby se to stalo zase... co mam delat, abych ho presvedcila, ze se to nestane a aby se mnou zustal?
Helena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Heleno. Já vás chápu, že nechcete stagnovat, ale jít dál a vytvářet pro váš společný život něco nového, že chcete mít potvrzení reálné budoucnosti. Ale výčitky nic nespraví. Jsou v tom emoce, které srážejí možnost získání cíle. Mělo by to být tak, že bude chtít něco změnit přítel.On je teď naštvaný, cítí se být kritizován a v tlaku.Teď jej asi úplně nepřesvědčíte, tak to ani nedělejte. Rozhodně ne na sílu a s dalšími emocemi. Zkuste více nezávislosti, přijměte i něco, jako pauzu, s tím, že jej máte moc ráda a o život s ním v budoucnosti stojíte. Ale záleží to na vás obou. Měl by dostat příležitost k tomu, aby o vás musel více bojovat on. Takže žádné ublíženectví a sebelítost, ale hlavu vzhůru. Nebojte, dobře to dopadne. Pokud má váš vztah, trvající 4,5 roku, dobré základy, tak určitě. Toto je krize, kterou byste měli zvládnout a pokud ano, pomůže to vám oběma, protože si uvědomíte, co pro sebe znamenáte: Přeji hodně štěstí!
problémy v komunikaci
Jakmile se začne vztekat kvůli něčemu, co se mu nepovedlo (rozlité pití apod.) občas mi začnou cukat koutky smíchy, ale občas se mi taky sevře žaludek a je mi do breku. Řekla jsem mu, jak se cítím a v jakém stavu očekávám jeho návrat z práce-myslím v jaké náladě přijde. Odpověděl, že je mu líto, že na mě přenáší jeho stres a nervozitu. Jinak je náš vztah v pohodě, milujeme se,máme legraci, dokážeme si věci užít, ale nějak se nemůžu smířit s tím, že se hádáme kvůli nesmyslům. Možná jen na to nejsem zvyklá, v předchozích vztazích to prostě všechno šlo jako po másle a teď se doslova "hroutím" když začne mluvit o tom, že my dva si nerozumíme a že se bude muset odstěhovat. Nicméně druhý den přijde s tím, že mě strašně miluje a že jsem jeho miláček :) Dokážete poradit, jak tohle všechno vstřebat a jak se s tím poprat? Děkuji.
Jitka I. - pokračování
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jitko, no, dáváte mi těžký úkol :-) Milujete se, zárovenˇod sebe každý něco očekáváte, v důsledku nenaplnění očekávání se dostáváte do komunikačních i emočních záseků. Ale za zády máte pevnou jistotu - máte se rádi, potřebujete se, je vám líto, že to nejde podle vašich představ. A to je skvělé. Jen si musíte umět vyjasnit nějaká komunikační pravidla, signálky jednoho pro druhého ve smyslu : "Bacha, teď trucujeme, teď jsme přestřelili, atd .-) )Napadá mě - nechtěli byste spolu navštívit náš workshop s kolegou Mgr. Pavlem Ratajem na téma partnerské komunikace? :-) Více informací získáte na: www.jaknavztahy.cz
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko. Chtěla jsem se poradit ohledně mého partnera. Oběma nám je 34, jsme spolu rok a půl.Je to cholerik, jehož vytočí každá maličkost-čekání v restauraci atd. Hodně vecí bere útočně vůči sobě-např. se zmíním, že potravinu kterou koupil jsem ještě nikdy nevařila a on začne mít pocit, že ZASE něco udělal špatně. Během týdne na sebe kvůli práci nemáme čas a tak se těšíme na víkend, který ovšem poslední dobou skončí katastrofálně a to hádkou kvůli nesmyslům. Např. nechci každý víkend strávit doma,ale ráda bych s ním zašla do kina, na skleničku, tak jako jsme to dělávali. V případě, že nechce nic podnikat on, domluvím se s kamarádkami a ono ho to opět vytočí. Má pocit, že s ním nekomunikuju, ale když už máme na sebe čas, on si sedne k počítači a je schopen u něho strávit tři hodiny. Jakoby mi vyčítal přesně ty věci, které dělá on. Nevím jak reagovat na -podle mě- zbytečně vyhrocené hádky a na jeho výlevy vzteku.
Jitka I.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jitko:-) Neřekla bych, že se u přítele jedná primárně o cholerický temperament. Spíš o vztahovačnost a jeho osobní nejistotu? Váš vztah prochází nějakou únavou a oba se vztekáte. Máte jiné potřeby, neumíte o tom spolu mluvit, v klidu a jasně si svá očekávání sdělit tak, abyste mohli nalézt nějaký pro oba přijatelný program. Nemám na mysli kompromis, ale nalezení něčeho, co si utvoříte spolu právě VY DVA. Měli byste si spolu nenuceně povídat o tom, co chcete. Jestli si to neuvědomujete, podle mne spolu zákulisně a vlastně ve finále pro oba bolestivě soupeříte o své místo na slunci.
problémy v komunikaci
dobrý den paní doktorko, mám takový dotaz. Jsme s manželem 43 let. Vše bylo normální pokud jsme chodili do práce. Nyní jsme oba v důchodu a tak trochu máme ponorkovou nemoc.Já jsem komunikativní, manžel ne. Jsem ráda mezi lidmi, mám i dost kamarádek, ale mrzí mě, že manžel mě neřekne hezké slovo, nedá pusu atd. Vím, že máme určitý věk 64 a 65, ale přesto si myslím, že zas nejsme tak staří.Ráda bych si našla práci aspoň napůl uvazek, ale v dnešní době to není možné. Není práce ani pro mladé. Nechápu jak se můžou někteří muži v tomto věku tak změnit. Jinak je velmi hodný, nemá ani kamarády, protože výřečností netrpí. Snažím se ho zabavit, ale vždy dostanu stručnou odpověď. Mám ho ráda, ale nevím jak dál. Poradíte? děkuji
Věra Plešincová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Věro, moc vás zdravím. Manžela těžko předěláte, je takový, jaký byl asi léta, jen jste si toho nestačila všimnout v době, kdy jste chodili do práce. Důchodové období je vždy zátěž, změněná životní situace, a člověk musí hledat nové impulzy, aby cítil, že má jeho život stále smysl.Nepropadejte smutku a snažte si najít pro sebe to, co vám život nabízí. Jste mladá a podle všeho disponujete spoustou sil a energie. Můžete si najít něco nového, co vás naplní, a tím můžete zpětně obohacovat i váš partnerský život. Aby manžel nežárlil na vaše aktivity, můžete jej i do něčeho zatáhnout, snad se dá. Jinak nevím, co bych vám mohla konkrétního poradit dalšího. Kromě úsměvu s pobídkou: hlavu vzhůru :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den, mám takový problém. S přítelem jsem už rok, všechno je v pořádku, nehádáme se, rozumíme si. Ale je tu jeden problém, neumí vyjádrit svoje city a mě to trošku mrzí. Před dvěma rokama chodil s nějakou holkou, která ho prý uplně srazila na dno ( přesně nevím co se stalo, vím, že ho podávděla). K ní se citově otevíral a teď mi říká, že je to asi tím, že neumí dát nic najevo. Za celou dobu mi neřekl nic moc hezkého, je to všechno mezi námi fajn, ale také bych chtěla někdy slyšet, že mě má rad, nebo že je mu se mnou dobře, že mu chybím a takové ty krásné věci. Myslíte, že se to časem zase naučí používat? Nebo se pořádně otevřel holce jen jednou a tím, že se zklamal se mu to nepodaří znovu? Děkuju za odpověď.
Lucka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lucko. Váš přítel si asi bude delší dobu budovat pocit opravdového bezpečí, než se bude moci otevřít se svou náručí. Asi dostal fakt v předchozím vztahu zabrat a brání si svůj odstup. Nedejte se ale, začněte ho pomalu učit, že si může dovolit vstoupit na vaše území a že to není "minové pole". Půjde to pomalu, ale s vaší láskou k němu to určitě dopadne ve finále dobře. Držím palce:-)