Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| vztahové problénmy v širší rodině| sexualita| problém se sebedůvěrou| rozvod a děti| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| psychické poruchy| alkohol u jednoho z partnerů| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| sourozenecké vztahy| ženské přátelství| problém navázat vztah| manželovy kamarádky| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

děti partnerů
Dobrý den.Je mě 29 a našel jsem si o pár let mladší partnerku s 3-letou holčičkou.Když má malou na hlídání otec tak si myslím,že si rozumíme,ale jakmile jsem u partnerky i s malou nevím jak se chovat bojím se jejích reakcí...nikdy jsem s dětmi v kontaktu nebyl.Není mě nepříjemné být v její blízkosti ani nežárlím jen prostě nevím co dělat jak zaujmout a jak si vybudovat vztah k malé a možná celkově k dětem.Je možnost,že se to časem změní?Co se týče vztahů jsem citlivější tip... Nejvíce mě vyděsilo když mě partnerka říkala,že ji kamarádka říkala,že můj vztah k dětem se nezmění když není od začátku.Měla na mysli z mé strany asi nezájem nebo strach.Je to pravda?Děkuji.
Petr
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Petře, dobrý den.  Potřebujete se s přítelkyní cítit primárně jako pár - připadá mi to jako normální. Vlastní děti nemáte, možná ne ani mladší sourozence, takže se musíte cítit v této konstelaci nejistý. Ptáte se, jestli se to časem změní, Asi hodně záleží na vás obou. Čím víc budete umět být spolu a užívat si svůj vztah, tím víc se pak může posílit váš vztah k její dceři.Chápu, že je to zatím tápání v nejistotách, navíc na sebe nakládáte dopředu velkou míru zodpovědnosti...
děti partnerů
Dobrý den, můj přítel má z předchozího vztahu dvě děti. Je o deset let starší, já mu na začátku našeho vztahu řekla, že jsem ještě mladá jeho miluji, ale prostě nemám vztah k dětem, ani k jeho ani k cizím, nyní jsem s přítelem přes rok a stále mi "vadí" jeho děti. Jde o to že mě nebaví si s nim hrát společenské hry, prostě mě to nebaví. Dále jeho šestiletá dcera se absolutně neumí zabavit sama, chce abych na ní koukala jak si sama kreslí, nebo si chce hrát semnou s panenkami a když jí pošlu za jejím otcem, tak nechce. Ale oni spolu maj jinak hezký vztah. Někdy má jeho dcera "špatný den" a je na mě drzá zvyšuje na mě hlas a tak podobně, a já nevím jak se mám zachovat protože to není mé dítě ale zase nechci aby se ke mě takto chovala. Když jsem navrhla mému příteli, že když se malá bude takto chovat ať jí něco řekne souhlasil, ale teď když to udělá tak jí nic neřekne a když mu to připomenu tak mi řekne že to jí neslyšel.Poraďte
Viollet
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Viollet. Zkuste brát přítelovy děti tak trochu jako kamarády, jako ty, kteří k němu patří. Pokud máte ráda jeho, pak i jeho součást, kterou jsou děti. Šla jste do vztahu s ním s tím, že je otec. Zkuste překonat bariéru, kterou k jeho dceři máte, neklaďte na sebe velké ambice. Je jasné, že když nejste jejich matka, nemůžete je vychovávat, ale můžete udělat s jeho dcerou nějakou dohodu, že pokud je s vámi, budou tam nějaká pravidla, na nichž se dohodnete.
děti partnerů
Dobrý den,
je to teď 5 dnů, co se se mnou přítel rozešel po necelých 2 letech vztahu. Já jsem rozchod nečekala, je pravda, že jsme jako každý pár občas nějaké problémy řešili, ale já měla pocit, že jsme je vždy překonali a posilnilo nás to do budoucna, ale nevěděla jsem, že to v něm pokaždé něco zanechalo, co se kupilo až už to pro něj nebylo únosné. Všechny ty problémy byly jen o jednom - jeho synovi z přechozího vztahu. Chovala jsem se k němu neutrálně a je pravda, že jsem svému partnerovi (i přesto, že této své chyby velmi litoval, trpěl za ni a chtěl ji co nejlépe napravit - dobru výchovou) nedávala takovou podporu, o kterou mě asi prosil, ale to mi bohužel došlo až teď. Řekl mi, že mě pořád miluje, ale že nemůže syna vymazat a nemůže rozdělovat vztah na dobu, kdy jsme jen ve dvou a kdy jsme ve třech. Jeho argumenty pro rozchod byly víc než pochopitelné, všechno jsem mu přiznala, uvědomila si své chyby a s vědomím, že on je pro mě chlap, se kterým bych chtěla vychovat svojí rodinu a zestárnout, chci všechny svoje chyby napravit. Můj přítel mi nevěří, že by se mohlo něco změnit, ale jak se říká, že člověk si uvědomí své chyby a upraví hodnoty až potom, co něco ztratí, se přesně stalo. Mám teď silný vnitřní pocit, že přesně vím, jak bych se měla chovat, aby byl šťastný a abychom byli šťastní oba i přesto, že bych nedělala nic na sílu, přes koleno, najednou to cítím přirozeně. Jediné, za co se na partnera zlobím je, že mi nechce dát druhou šanci. Sice mi píše, ať mu dám čas, ale já mám pocit, že už tomu nevěří. Myslíte, že by v tomto případě bylo dobré, aby mi dal druhou šanci? Podle mě tím nemůže nic ztratit, jen získat a nebo by to skončilo stejně jako teď, nic jiného se asi nemůže stát. Případně nějaká rada, co bych měla dělat já a jak se k tomu mám postavit? - otázka upravena poradcem
Kačka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kačko, dobrý den. Na vše si odpovídáte sama, nemám co dodat. Jestli k sobě máte silnou citovou vazbu, určitě se sobě neztratíte. Víc si povídejte o svých očekáváních od sebe :-)
děti partnerů
Dobrý deň!
Mám priateľku, ktorá ma syna (malý má 5 rokov). Nebývame zatiaľ spolu, nakoľko pracujem mimo trvalého bydliska svojej priateľky. Stávajú sa situácie kedy s malým niečo riešime, niečo mu poviem. Neskôr mi priateľka povie, že s malým rozprávam zlým tónom, že s ním bojujem. Z mojej strany ide skutočne len o to aby som malého chránil...snažil sa ho pripraviť na život...ak niečo urobí zlé povedať mu to...taktiež aj pri tom ak urobí dobré pochváliť ho....vnímam ho ako svojho. Neskôr príde debata s priateľkou, kde mi vyčíta, že môj tón je zlý. Neviem ako ďalej. - otázka upravena poradcem
Ján
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Ján.Hodně byste si měli s přítelkyní o výchově povídat. Vy uplatňujete mužský styl, ona svůj mateřský. Možná právě proto, že se synem zůstala sama, je na něj hodně fixovaná, je ochraňující matkou a brání své dítě před každým, kdo ho - pro ni zdánlivě - nemá tolik rád, jako ona. Je to prostě matka obranářka, a vy děláte dobře, pokud vytváříte protiváhu. Ale ona ji musí přijmout za svou. Povídejte si i o vašich dětstvích, o tom, jaký jste každý z vás měl výchovu od matky, jakou od otce, jak si to představujete v reálu. Pokud jí řeknete ale to, co zde píšete, porozumí tomu, že pro jejího syna chcete to nejlepší.
děti partnerů
Dobrý den,před dvěma lety jsem se seznámila se svým nynějším přítelem,oba 45 let,já s vyřešenou minulost,í žiji již sama,dcery již dospělé,on ženatý děti 16 a 19 let,žijí spolu,napřed jsme byli jen kamarádi,nebyl v manželství šťastný již delší dobu, po čase se z nás stali milenci.Nikdy jsem ho do rozvodu nenutila,pouze jsem si stanovila,že pokud svoje soukromí nevyřeší do konce roku,kdy to budou víc jak dva roky, ze vztahu odejdu.Rozhodl se pro mně,snad po takové době ví, co dělá,začal si u bratra na domku spravovat bydlení s tím, že v lednu podá žádost o rozvod a budeme bydlet spolu.Čím dál víc ale u něj pozoruji neklid a strach z toho,co bude.Příčinou je hlavně jeho 17 letý syn.Odchod mu vyčítá,mámu staví do role chudáka,přitpom jí přítel nechá celý dům,když je u mě, neustále mu volá,kdy už přijede domů,sama ho pak domů posílám,když ho někam chceme vzít,trvá na tom,že pojede s námi i mamka,přitom spolu vycházíme moc hezky, doučuji ho účetnictví,na dovolené byl pořád se mnou,věnovala jsem se mu víc než táta,sama jsem měla nevlastní matku,a vím,jaké to je,když se dělají rozdíly mezi vlastními a nevlastními dětmi.Ale přítele chování syna trápí,cítím jeho výčitky svědomí,zůstat doma ale přesto nechce,bydlet budeme ve stejné vesnici,syn to bude mít kousek,otce rozdhodně neztratí,ten ho má moc rád.Jsem to já,kdo před požadavky syna ustoupíuje,naštěstí přítel mu ne vždy vyhoví v jeho požadavcích.Ale cítím,že ho to trápí. A já mám strach z budoucnosti,myslíte,že se to srovná a syn z toho vyroste?Starší dcera je skvělá,moc si rozumíme a tyto nátlaky nedělá.Ivča
Ivča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Ivčo. nebojte se, ono si to "sedne". Přítelův syn se bojí ztráty táty a zároveň chrání svou maminku, která asi rozpad rodiny a manželství nese těžce. Je to pochopitelné, bude to chtít čas. Ale pokud dobře vycházíte s jeho dcerou, společně jezdíte na dovolené všichni, doučujete ho, není tam z jeho strany žádné embargo na vás...
děti partnerů
Mila pani doktorka.chcem vas poprosit o radu zijem s partnerom uz styri roky mame spolu maleho chlapceka,on vsak ma este malu dceru z prveho vztahu.zo zaciatku to bolo tazke si na nu zvyknut a teda aj to ze som sa musela stretavat s jeho byvalou,potom co som vedela ako ju miloval,no nejako som si zvykla.Zacalo to byt horsie ked sa nam narodil syn,je normalne ze ho lubim nadovsetko na svete a ju skor odmietam aj ked nieje zla a ma ma rada,no hneva ma dost ked jeho rodina vzdy povie,ked ja chcem kupit nieco malemu tak oni hned a nekupime aj malej ale o nasom malom ani rec vsetko len jej este aj na narodeniny dostane viac ako nas a to ma hneva ale ked to poviem partnerovi aby si to nejako vyriesil tak neurobi a nic a to ma hneva a potom som alergicka na to ked ma prist.ked pride ona aj s mamou tak sa kruti vsetko len okolo nich.neviem ako to riesit.prosim poradte mi dakujem
lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá lenko. Váš problém je žárlivost na přítelovu předchozí partnerskou minulost, možná nedostatek vaší sebedůvěry. Myslela jste si, že vyrovnáte s narozením syna skóre, ale nepovedlo se to podle vašich představ. Je samozřejmě úplně normální, že syna milujete. Ale zkuste přemýšlet nad tím, proč jeho dceru odmítáte vevnitř sebe sama. Nemusíte nic porovnovát s ní, ale ona tu je a má své místo na slunci. Připomíná vám partnerovu lásku k jeho ex až příliš? Ale vždyť jste byla přijatá do jeho rodiny, nic tak hrozného se neděje, jen mají zájem i o ni. Zkuste se začít chovat víc v relaci "take it easy". Zkuste nežárlit - myslím, že prospějete především sama sobě, ale zároveň i vašemu vztahu :-)
děti partnerů
Dobrý den, je mi 28, přítel (30) má 2 letou holčičku. Mám ji ráda, i když mě mrzí, že ji neumím mít ráda jako vlastní. Problémy nemáme, on se mi zatím snaží vše vynahradit a s exmanželkou má dobré vztahy. malá je hodná. možná až příliš úžasná. Moje problémy jsou dva:

1) Bojím se toho, že když spolu budeme mít dítě, že přítel ho bude mít míň rád, nebo se bude snažit malé vynahradit to, že ona nemá úplnou rodinu a ted ještě sourozence- na úkor mě a našeho dítěte. A že bude zlobivější a bude ho mít míň rád.

2) Moji rodiče jsou z tohoto mého vztahu nešťastní. potřebuju si s nimi o tom promluvit, nechci, aby mého přítele museli"snášet". je to pro mě velmi důležité, aby mi ho "schválili" aby jim byl sympatický, moc na jejich názor dám, absolutně jim věřím a chci aby nebyli kvůli mě nešťastní. Nic neřekli,snaží se ale mamku často vidím potají zadržovat pláč, když se o příteli zmíním,o holčičce nemluvě. Potřebovala bych si s nimi o tom promluvit, ale nevím jak začít. - otázka upravena poradcem
Eliza
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Elizo. Nebuďte "ustrašená" z toho, co by mohlo nastat. Přítelovu dceru nemůžete hned milovat jako vlastní, vztah se utváří postupně - pokud je "úžasná", a není to hyperaktivní zlobivé dítě, je to velká výhoda. Rodiče své děti milují, až budete mít miminko spolu, není důvod, proč by je měl mít přítel méně rád, než dceru. Nebojte se toho, máte u něj ověřeno,že je dobrý táta :-) Co se týče vašich rodičů - Elizo, pokud jste vy v partnerství šťastná, dejte to vědět i rodičům tak, aby se netrápili tím, že jste se potkala s mužem, který má již dítě. Důležité jsou jeho lidské kvality, to, že vás má rád, cítíte se s ním dobře a dovedete si s ním představit budoucnost. Takto byste to měla předat rodičům :-)
děti partnerů
Prosím o objektivní pohled na danou situaci a event. radu, jak věc řešit.
Žiju v bytě 3+1 společně se svým synem (9let) a přítelem, který má z předchozího vztahu dvě děti (chlapečka 3roky a holčičku 6let). Původně jsme byli domluvení, že děti přítele k nám budou jezdit á 2týdny od pátku do neděle + á 2týdny ze čtvrtka na pátek. Žijeme společně 3měsíce a zatím nemám pocit, že by to takto fungovalo. Přítel si bere děti podstatně častěji, má pocit, že matka se o ně špatně stará a že u nás se mají lépe (nemohu posoudit). Vadí mi, že v návštěvách dětí není pravidelnost, ale hlavně mi vadí chování dětí. Klučina je malý, je ho všude plno, běhá, křičí, neustále doráží na našeho yorkšíra, už se i stalo, že si přišel stěžovat soused (který bydlí NAD náma)... Holčička je (z mého pohledu) rozmazlená. Chce vše, co vidí (do slova a do písmene - když jsme ve městě tak hračky, když jsme doma, tak třeba synovi věci, včetně oblečení, no zkrátka vše...), dělá si víceméně co chce... Tatínek to své princezně v rámci možností rád splní. Večer jde spát až když uzná za vhodné, obvykle ne dříve než ve 22hod... Syn se k ní chová hezky, ale ona k němu ne. Neustále se snaží mít navrch a syn se neumí bránit.... Já ji napomenout nemohu (nejsem její matka a tak ji nemohu a ani nechci vychovávat), tatínek naopak nechce.... Když u nás přítelovi děti nejsou, je vše v pořádku, pokud u nás však děti přítele jsou, přítel neměří všem dětem stejně, své děti viditelně upřednostňuje a já nevím, co dělat... :-(
Nechci o přítele přijít, ale takto je to pro mně dlouhodobě neúnosné...
Když o tom řeknu příteli, částečně uzná, že mám pravdu a hned mi vyčte, že i můj syn je rozmazlený (kdybych mu ovšem nic neřekla, sám se nezmíní...). Neříkám že není, ale myslím, že jeho dětem nesahá ani po kotníky...
Jsem z toho všeho smutná a mají-li přijet děti přítele, pomalu, ale jistě se na ně přestávám těšit...... - otázka upravena poradcem
Anonym
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Žijete spolu 3 měsíce, ale nevím, jak dlouho trvá váš vztah, neboli - jak jste se uměli předtím domlouvat na věcech, které se týkají vás obou. Tady jste s přítelem museli narazit na třecí plochu - on se nastěhoval do vašeho bytu, kde máte již nějaké zvyklosti, byli jste zvyklí fungovat se synem, a najednou nastane velká změna pro všechny vás tři zúčastněné -pro syna, pro přítele, pro vás. Měli byste se na to nejdřív zadaptovat, změnila se teritoria každému z vás, což není úplně jednoduché. Aby to klapalo, pravidla potřebujete. Vytvořili jste je ohledně styku s jeho dětmi, možná by to bylo zrovna tak těžké, pokud vnímáte jeho děti jako problematické, ale určitě jednodušší. Proto by bylo pro vás dva velmi užitečné, abyste z chaosu udělali pro sebe nějaký řád. Měli byste mluvit o vašich rolích v rámci dětí - kdo do čeho může a nemůže vstupovat. Je to na vás dvou - kdo může koho "vychovávat", v čem ano,v čem ne. A kontakt přítele s dětmi nad rámec vaší dohody by se měl nejspíš odehrávat mimo váš domov. Řekla bych víc, kdybych víc věděla. Zdá se mi, že by se vám docela hodila psychologická konzultace se vztahovým psychologem.
děti partnerů
Dobry den pani doktorko. Je mi 28 a memu priteli 34. Pred par tydny mi muj pritel rekl, ze nedavno zjistil, ze jeho neter je jeho dcera ( byl nekolik let v zahranici a jeho exmanzelka se vzdala ditete a jeho bratr si ho vzal do pece a zatajili mu to ). Ted se to dozvedel, te holcice je 10 let. Uz jako jeho neter se mi nelibila a ted se kvuli ni jen hadame, jelikoz on citi potrebu udelat cokoliv pro tu malou. Ja se citim hrozne, tu malou opravdu nemuzu snest. Celou tu dobu kdyz ho vidim jak o ni mluvi a planuje tak me to nici. Muj pritel si mysli ze nejsem normalni. Muze mi prosim vas poradit. Predem dekuji.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lucie. Nové poznání toho,jak je vše ve skutečnosti, musí notně zahýbat emocemi každého zúčastněného. Nejdřív by mě zajímal motiv toho, proč se o tom přítel dozvídá až nyní, co za tím vlastně stojí. Jeho bratr se už nechce dál starat o osvojenou holčičku, neboli jeho neteř? Je v tom pěkný zmatek, protože emočně jsou všichni zvyklí na status quo, především i ta holčička. A muselo to pořádně zamíchat emočními kartami u vás, rozhodila se rovnováha dosavadního stavu vašeho vztahu, vašich plánů. Ale nyní do přítelova života ona patří , má úplně jinou pozici ( předpokládám, že si nechal udělat testy na otcovství ). Uvědomění si toho, že je otec, a své dceři nic nedal, nebyl u jejího postupného vývoje, jej musí pocitově velmi silně vést k tomu, aby vše dohnal, vynahradil a vy se teď asi cítíte být na 2.místě. Lucie, vy do toho teď ale nijak nevstupujte, obrátilo by se to ve vztahu proti vám. Všechny ty nové věci si postupně sednou,ustálí se způsob dalšího fungování -  předpokládám, že u toho všeho stejně bude nutná spolupráce s psychologem - ale to se týká přítele, jeho dcery/neteře, jeho bratra a jeho rodiny.
děti partnerů
Dobrý den,
poraďte, jsem nešťastná ze svých vlastních pocitů a nemůžu s tím nic dělat i když se o to hodně a dlouho snažím. Nemám ráda, dokonce se štítím dvou dcer ( 10 a 13 let ) svého přítele. Žárlím, protože jim přede mnou vždy dává přednost a celkově mám pocit, že jsem se pasovala, byť svou vinou na úroveň opatrovatelky a služebné dvou malých upírů. Na začátku našeho vztahu to bylo fajn, holky měly radost že mají novou "kamarádku" a já byla ráda že to klape. Problém je v tom, že díky partnerovým střídavým směnám se doma vídáme už jen pouze za přítomnosti dětí, které má s bývalou na střídačku a na jakékoliv soukromí prostě nezbývá kdy. Navíc mi vadí, že ačkoliv nám chybí finance, tak na jejich aktivity se vždycky najdou a vše se jim přizpůsobuje. Dokonce s námi jezdí i na dovolenou. Přítel chce se mnou dítě, ale já si to nedovedu představit. Nejraději bych ty dvě úplně vymazala ze světa, ale to nejde...existuje kurz jak se naučit mít někoho rád? Já bych moc chtěla, ale nejde mi to - otázka upravena poradcem
alice
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, alice. Asi tušíte sama, že takový kurz, i kdyby existoval, vám moc nepomůže. Popisujete vše subjektivně, skrze své pocity. Zkuste si představit, jak by to vše popsal váš přítel, o jakou radu by žádal, a jak by to popsaly jeho dcery, a co by chtěly vědět, kdyby měly chuť se zeptat psychologa. To by mohl být první krok, docela užitečný - pokusit se převtělit i do těch druhých. Asi s tím máte problém všichni zúčastnění, jen každý v jiné podobě. Příteli na dcerách záleží a snaží se pro ně udělat vše, co může. Od vás očekává, že ho přijmete i s nimi - patří k jeho životu. Asi je někde něco špatně, ale to by měl být impuls k tomu, to špatné změnit :-) Takže, nezoufejte, spíš si o všem s přítelem v pohodě popovídejte, o svých pocitech ztráty soukromí a preference dcer. O tom, že byste měla ráda minimálně rovnocennou roli v jeho životě. Potřebujete ze sebe vymazat negativní pocity ve vztahu k nim - nikoliv je vymazat ze světa :-) Není nutné, abyste je zbožňovala, nejste jejich matka, ale postačí vše probrat s přítelem a mít vůči nim neutrální pocit...
děti partnerů
jen dodám, že jsem ve stejném věku jako přítelova dcera. Do partnerova domu jsem se nastěhovala po odchodu jeho ex manželky. Rozvedli se kvůli jejím nevěrám. Péče o domácnost přešla plynule z exmanželky na mě. Kdyby tam tam pánové žili nějakou dobu bez ženské ruky a dcera jim tam suplovala hospodyni, pochopila bych, že je navyklá hrát si na paní domu, ale nebylo tomu tak.
jolana 3.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
No, tak pak to do sebe zapadá a rivalita mezi vámi dvěma je srozumitelnější. Zkuste se vžít i do ní - její matka střídala partnery, táta byl pro ni tedy hlavní kotva. Neumí asi doposud přijmout to, že by měl někdo hospodařit v jejím původním domově, kam jste se vy přistěhovala. Nemyslím to teď nijak proti vám, ale spíš se snažím o to, abyste jí porozuměla a našla k ní cestu i jinak, s porozuměním. Ale ty mantinely jsou důležité - můžete si o tom promluvit i vy dvě spolu :-)))
děti partnerů
. Připadám si potom jako páté kolo u vozu a že jsem tu jen na servis a úklid a nemám rozhodovací právo. Jako každá žena bych si přála mít vlastní domácnost, kterou bych podle svého vedla a taky ji podle svého měla zařízenou. Kdyby dcera s námi bydlela v domácnosti, pochopila bych, její chování, byl by to její domov, ale takhle ne. Jezdí jen na víkendy, které povětšinou tráví odpočinkem a užíváním si volna. Prosím poraďtě, mám si dupnout a ukázat jí mantinely? Ráda bych si zachovala dobré vztahy jak s dcerou, tak s partnerem. Děkuji za odpověď
jolana 2. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Asi nemám co dodat, jolano, v první části jsem řekla vše. Vaše pocity jsou naprosto oprávněné, chce to jen diplomacii, abyste spolu všichni mohli v pohodě fungovat dál, a byli spokojení :-)
děti partnerů
Dobrý den, paní doktorko. S přítelem jsme tři roky, máme spolu roční dítě. Přítel má dvě děti z prvního manželství, syna 23 a dceru 28. Syn žije s námi ve společné domácnosti a dcera vylétla z hnízda už v osmnácti, ale jezdí domů na víkendy, svou rodinu nemá. s oběma dětmi mám od začátku dobrý vztah, mám je oba ráda a ony doufám mě. Mám ale problém s chováním dcery. I když s námi nebydlí, snaží se rozhodovat o chodu domácnosti. Vím, že se to může jevit jako malichernost, ale vadí mi to. Dcera je povahou generál a tak bez skrupulí rozhoduje například o tom, jaký se koupí nábytek, co se bude vařit, jaký bude mít rodina program. Partner ji v tomto vměšování podporuje i když jsem se mu jemně snažila naznačit, že mi to není příjemné. Příklad : kupovali jsme stůl do jídelny, partner se dcery zeptal, jaký by se jí líbil a ona řekla, že chce takový a makový. Má s námi trávit Štědrý večer a už plánuje jak bude vypadat stromek, jaké se koupí ozdoby atd.
jolana 1. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, jolano. Dcera nemá vlastní rodinu, takže se snaží realizovat v domácnosti jejího otce - bere ji jako svou, ne, jako vaši. S vámi nevědomě rivalizuje - ona má svého otce 28 let, vy jste spolu "teprve" - v jejích očích - 3 roky. Chtěla by být paní domu...Měli byste si o tom v klidu promluvit především s přítelem, abyste spolu našli strategii, jak dceru z ničeho nevyčlenit, ale zároveň jí vymezit hranice, a aby z toho nevznikly zbytečné rozbroje :-)
děti partnerů
Dobrý den,

jsem s pritelem necele dva roky a ma dvolete dite. Bohuzel jeho dite jsem videla tak dvakrat za celou dobu a jeste potaji.Jeho ex pritelkyne neustale jezdi k jeho rodicum a vidaji se skoro kazdy den kvuli diteti. Ja u nej bydlim ale bohuzel obcas spi u jeho rodicu kvuli malymu a spi tam i jeho ex , prej si ho chce uzit a sam ho prej nemmuze byt. PRvni m i namlouval az odkoji az bude tesi bude ho obcas mit. Ja se o nej zajimala ale pak jsem to vzdalajelikoz to bylo marny. Dovolila jsem to ze jeli spolu na dovolenou i jeho matkou a ja byla doma . Neustale mi ttvrdi jak me miluje a ze jsem sobecka hyena ze tohle nerespektuji. Nevim co mam delat ja jsem doma a on spi s malym i sni u rodicu a kdyz mu reknu ze mi to neni prijemny tak mi se nastve a je hadka. Mam tohle tolerovat do nejakyho roku a nebo to bude furt stejny. Me je 27 a jemu 30. Taky chci budovat vlastni rodinu ale v tehle podminkach to nejde. Děkuji Předem za odpoved - otázka upravena poradcem
sabina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den i vám, sabino. To je těžké. Jeho přítelkyně právem matky klade podmínky. Není nic zvláštního, že má dobré vztahy s přítelovými rodiči, jsou to prarodiče jejich syna. Důležité je, jaký vztah mají rodiče  k vám, jako jeho nové partnerce. Vy  v tom teď nic moc dělat nemůžete, nemá snysl se hádat, nikam by to nevedlo, zatíme jejich společná pravidla respektujte. Důležité je, že vás má přítel rád :-)
děti partnerů
dobrý den,náhodně jsem otevřela vaši poradnu oheldně děti partnera,mám podobný problém,partner,který po rozvodu žije se synem ve své péči,15letým,zároveň bydlí s bývalou manželkou a jeho dcerou ve stejném býtovém domě,dcera je chytrá,milá, společenská,slušná,všemi obdivovaná,jen já si na ni ne a ne zvyknout,ona tak líbezně na tatínka,cítím v tom neupřímnost asi žárlím,nevím a tím,že se všichni vespolek vídají častěji než my dva spolu,je situace pro mě mnohdy neúnosná,přítel nedělá nic,čím by mě ranil,ale přesto,nevím jak můj problém překonat,samozřejmě vytýkat nic přítelovi nemůžu,protože dcera nikdy neublížila,moc se s ní ale nebavím,nemusí o mě její maminka vědět všechno,jsem docela nešťastná,děkuji.
kubíčková božena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Nerada bych já sama za sebe rozvíjela úvahy o vaší žárlivosti na partnerovu dceru, která je středem pozitivní pozornosti všech. Myslím, že to je na vás, abyste si to v sobě srovnala, PROČ tomu tak je. Jedna láska je rodičovská, jedna partnerská, nemyslíte?...
děti partnerů
Dobrý den, jsem rozvedený a v péči mám 2 dospívající děti z prvního manželství. Se svojí stávající přítelkyní jsem 4 roky a máme spolu dvouletého syna. Po jeho narození se přítelkyně absolutně koncentrovala na něj, přehlíží a nestará se o starší děti, nekomunikuje s nimi a neustále vyhledává sebemenší záminky k jejich kritice. Lidově řečeno je nesnáší a snaží se je dostat z domu. Zároveň se o našeho malého syna stará tak intenzivně, že nezvládá jakoukoliv další péči o domácnost. Kromě toho, že chodím do práce, jsem tedy převzal vaření, zajišťuji úklid, praní a žehlení, nákupy, prostě vše, co souvisí s chodem domácnosti. S tím jsem se již smířil, ale nedokážu zvládat její bezdůvodné útoky a osočování mých starších dětí. V ukončení vztahu mi brání jen náš malý syn - miluju ho stejně jako starší děti a bojím se, že rozchodem ztratím možnost každodenního kontaktu s ním. Co radíte?
Jirka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jirko. Nevím, třeba to přeháníte, když mluvíte o tom, že by přítelkyně chtěla vaše děti  z prvního manželství dostat z domu? Je nyní matkou hlavně vašeho syna, je pro ni prioritou. Asi se vám všem nepodařilo se sžít s novou situací. Všichni by měli být začleněni do chodu vaší 5 členné rodiny, každý by si tam měl mít možnost najít své místo. Na druhou stranu bývá vždy nejmladší dítě "mazánek", je to prostě benjamínek, který má výsostnou pozici. Chápu, že se vám v tom všem těžce orientuje, že byste toužil po vyrovnanosti mezi všemi dětmi. ale tak zkuste přemýšlet nad tím, co pro to můžete udělat VY :-) Doporučovala bych vám krátkodobější spolupráci s psychologem, který by se na to podíval z výšky nezávislým pohledem profesionála...
děti partnerů
Dobrý deň p. doktorka,
potrebujem sa poradit, nakolko som s nervami v koncoch. Zijem s partnerom, ktrory ma z predchadzajuceho manzelstva 10-rocnu dceru, my mame momentalne spolocne 5-mesacne dievcatko. Odkedy sa mala narodila nemozem jeho dceru vystat, da sa povedat, ze najradsej by som ju videla mrtvu. Ubera mi zo spolocne stravenych nas troch ako rodiny - ja, ona a nasa dcera. Partner ma svoju dceru 2 vikendy v mesiaci, a ja mam pocit, ze sa vtedy vsetko toci okolo nej. Ona si je vedoma toho, ze je s otcom, a chce aby vsetku svoju pozornost venoval len jej. Aj program sa stale vymysla len taky, aby sa ona nenudila. Som na tom az tak zle, ze uz tri dni predtym ako ma prist na vikend, som zuriva a prepadaju ma stavy sebalutosti a placu. Co mam robit tu jeho dceru nemozem ani vystat. A partner sa k tomu stavia tak, ze bud prijmem jeho dceru, alebo odide odo mna a nasej spolocnej dcery. - otázka upravena poradcem
Skaika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Skaiko. Problém, jaký popisujete, není až tak vzácný, svěřují se s ním i jiné čtenářky této poradny. Neexistuje univerzální rada, co udělat, aby se to vše překlopilo do ideální polohy. Vy prožíváte přítomnost partnerovy dcery velmi intenzivně negativně. Napadá mne, že ona má nad vámi vlastně moc, kterou cítí, a využívá ji - ale z její strany je to přirozené. Má tátu jednou za 2 týdny na víkend, on ji zrovna tak - je jim to oběma málo, proto potřebují být spolu co nejtěsněji.Zkuste se vcítit do její kůže, do doby, kdy vám bylo 10 let. Třeba se na jejich kontakty budete dívat jinak. Vy jste si sobě konkurentkami, ale je to škoda, je to asi i zbytečné. Měli byste s partnerem najít spolu čas na popovídání si na toto téma, ale nesmí to být útočné nebo konfrontační, šel by do obhajoby a protiútoku. Hledejte spolu platformu pro možnost společného zapojení obou dcer alespoň částečně do vašeho života. Jeho dcera si časem zvykne na to, že má malou sestřičku, ale teď bojuje o svou pozornost, protože se podvědomě bojí toho, že o ni zcela přijde.
děti partnerů
Dobry den,
S manzelem vychovavame i jeho syny z prvniho manzelstvi(7 let),ktery zije u nas a k jeho vlastni mame jde 1x za 14 dni na vikend.
Klukam rada,snazim se,aby se,u nas citil dobre,ale v posledni dobe mileze neuveritelne na nervy.vzdy byl zive a neposedne dite,ktere u niceho dlouho nevydrzi a vyzaduje neustalou pozornost.
Pred tremi mesici se nam narodila dcerka.svou sestricku miluje,ale presto na ni moc zarli.nez jsme se s manzelem poznali,byl zvykly,ze mel tatinka jen pro sebe a ted ja a jestte sestricka.manzel ac hodne pracuje ( 3dny v tydnu pravidelne na sluz.ceste) se mu neustale venuje.problem je,ze se mu venuje tolik,ze na malou dcerku mu nezbyva cas (o sobe uz ani nemluvim) a dcerka ho ve svych teprve trech mesicich zacala uplne odmitat.kdyz mu ji dam,zacne hned strasne plakat.
Pripadam si jak mala zarliva holka,sveho muze skoro nevidim,na dcerku jsem sama a ac nechci,vinnu davam klukovi a nevim co s tim.sveho muze moc miluji,to ze sam vychovava syna mi moc imponovalo,kdyz jsme se poznali,ale ted se teyim kdyz kluk 1x za 14 dni na vikend odjede.
Manzelovi jsem o svych pocitech rikala,ale on si mysli ze prehanim a ze mala ma jen sve,mama obdobi,ale bezny den u nas vypada tak,ze rano manzel se synem po snidani si ctou nebo hraji,kdyz prijde manzel vecer domu,tak po veceri,cca od 18:30 do 21 maji zase cas pro sebe kdy nechteji byt ruseni a pak uz mala spinka a manzel je tak unaveny,ze hned usina a ja si muzu popovidat akorat tak se zdi.
co s tim? Opravdi prehanim a je to normalni situace i v jinych rodinach?
Dekuji

- otázka upravena poradcem
Klara
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kláro. Nepřeháníte, chápu vaše pocity. Manžel se snaží vykompenzovat synovi to, že přestal být jedináček a reaguje svou žárlivostí, což je u syna přirozené, i u vlastních sourozenců. Měli byste se ale domluvit na tom, že se nebudete jako společná rodina takto od sebe separovat, že budete fungovat ve čtyřech, bytˇsyn potřebuje vzhledem k rozdílnosti věku i individuální pozornost. Zapojujte syna do péče o malou, co to jde, dejte mu zažít sílu své významnosti a důležitosti,jeho, jakožto staršího bratra. Když je manžel na dlouhých služebních cestách, můžete s jeho synem a vaší dcerou  vytvořit silnou trojku. Chce to čas, aby si to sedlo, a zároveň pochopení manžela :-)
děti partnerů
Vážená paní doktorko, zajímal by mě Váš názor na moji situaci. Je mi 28 a jsem s partnerem (37) 2 roky. Přítel má 10letou dceru z předchozího vztahu. Vycházíme spolu dobře, ale jakmile přijde řeč na společné miminko, začne jeho dcera vyvádět (křičet), že žádný mimino nechce, jestli ho chci já, tak ať si ho pořídím s někým jiným, protože je to její táta a o žádný blbý mimino nestojí. Již několikrát jsme se jí snažili v klidu vysvětli, že se nemusí ničeho bát, protože u nás doma je všechno jinak než už ní doma (má nyní roční sestru). Přítel to omlouvá tím, že je ještě dítě a nerozumí tomu a měla bych si s ní o tom promluvit. Snažila jsem se mu vysvětlit, že promluvit by si s ní měl především on a uvědomit si, že já mám také city a to, co on říká, mě také bolí. Není tak malá, aby jí všechno toleroval. Pak to vypadá, že dítě chci jen já (žadné nemám) a partnera do toho vlastně nutím. Odmítám se s ní o tom bavit, dokud bude takhle zlá. Zastávám určité hranice a tohle je už za..Děkuji Vám.
Kateřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kateřino, já s vámi souhlasím , že by o měl být přítel, kdo si o tom s dcerou více promluví, ale on se bojí ženiných emocí - ať jižj e to malá holka, je i malá žena :-) Vyhýbá se tomu a deleguje to na vás. Její reakce vycházejí jak ze zkušeností doma, kde je asi nyní na 2.koleji, tak si chce svého ohlídat, žárlí. Podle mého názoru je miminko věcí vás dvou a byste o tom nyní neměli diskutovat ani jeden. S rostoucím bříškem se pak může začít připravovat na změny, které ji budou čekat tehdy, kdy bude u vás doma :-)
děti partnerů
Dobrý den, s manželem jsem spolu 4 roky a já stále nejsem schopna přijmout dceru z předešlého manželství. Manžel mi dal nyní nůž na krk že bud to půjde nebo se rozejdeme a to mě ještě víc zamrazilo. Začátek našeho vztahu nebyl kvůli jeho bývalé manželce lehký, nyní se oba chovají normálně, ale já to stále nedokážu zlomit. Prosím poraďte co mám udělat? Děkuji
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Nemůžu vám poradit, když nevím, co za vašimi problémy s manželovou dcerou stojí. Ona nemůže za to, jak se chovali k sobě její rodiče v době rozvodu. Neměla byste si ji personifikovat jako problematickou, zkuste se na ni dívat nezaujatýma očima, bez předsudků, jakoby nově. Zkuste v ní najít to hezké, co v sobě jako člověk má, buďte k ní vstřícná a dejte jí tak možnost, aby i ona rozvinula svůj vztah k vám. Držím vám k tomu palce - manželova dcera je jeho bytostnou součástí - máte - li ráda jeho, mějte ráda i jeho dceru.
děti partnerů
Dobrý den, máme u nás obtížnou situaci. Žiji s přítelem a dětmi ve stříd. péči, jeho dcerou 10 l. a mým synem 18l. Poslední rok, kdy jsme začali žít spolu, byl nesnesitelný kvůli přítelově druhé dceři (12 let), která se chovala velmi nenávistně celou dobu. Je bohužel nevychovaná, líná, neznalá základní slušnosti, extrémně sobecká, mstivá a na svůj věk i nečekaně schopná intrik. Není to vše pouze z ní, ale hodně též od její matky a dále i babičky. Situaci jsme byli nuceni řešit tak, že s námi již nežije. Bojíme se však o druhou přítelovu dceru, s kterou žádné problémy zatím nejsou, ale pokud bude nadále pod vlivem své matky (a sestry), když bude u nich, mohou ji zmanipulovat také proti nám. S přítelovou ex není řeč, snažili jsme se jí vysvětlit, aby se nepletla do našeho života, což děláme my-ze zásady nikdy nic proti ní neříkáme, nic nehodnotíme, co se děje u nich, nekomentujeme a nenařizujeme, jako ona. Štve holky proti nám asi 2 roky systematicky. Co můžeme udělat?
Anna M.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Anno M. Ano, bývá to často hodně složité, zvládat současně minulý i současný život partnerů. Je to těžké pro všechny strany - jak pro vás, tak pro děti, které ztrácejí úplnou rodinu. Pro 12letou dceru přítele jste nepřítel, je koaličním spojencem své matky, která se cítí být opuštěná, asi je nešťastná. Vy jste pro ni zosobněním zla, ať již zaslouženě, nebo nezaslouženě. Přítelova dcera je ve velmi citlivém období nástupu puberty, ztratila své pevné životní body, svou jistotu. K tomuto období patří vzdor, to je v rámci jejího osobnostního vývoje zcela v pořádku. Nejspíš by šla i proti své matce - okolo 12 - 13 let se vymezujeme vůči světu. Neberte si to proto osobně, a co můžete nyní dělat? Přítelova dcera tátu hodně potřebuje, i když jde zdánlivě proti němu. On by měl fungovat jako milující a chápající otec, i když se svými hranicemi vůči ní. Ale ona přijme věci od táty, od vás nyní ne, proto byste měla teď  být  v pozadí, abyste v budoucnu mohla být sama za sebe i s n,í a abyste mohly být rovnocenné přítelkyně. Nyní jste pro sebe soupeřkami...
děti partnerů
Dobry den.moje pritelkyne ma osmi letou dceru s prvniho manzelstvi.neni to nejhorsi dite na svete,ale ja ji nemam rad a hodne mi vadi.nedej boze,kdyz ji musim neco kupovat.nejde ani tak o penize jako o to,ze se musim starat o cizi dite i kdyz mi uz pet let rika tati.nejhorsi je kdyz ji musim dat pusu na dobrou noc.pritelkyne me bedlive sleduje jak se u toho tvarim a pak ma vzdy nejake pripominky.musim se pret veci varovat a delat veci,ktere nechci jinak bych mel doma peklo.mimochodem mame s pritelkyni spolecne dite a to miluju nade vse.ziji u ni v byte a nechci ji opustit a ani nemam kam jit. takze tise trpim a necham si vsechno libit jinak by me vyhodila na ulici.uz se to parkrat stalo a ja vzdycky prisel s prosikem.pomooc - otázka upravena poradcem
anonym
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Asi byste se měl víc zamyslet nad vaším vztahem k dceři přítelkyně a uvědomit si, co vše vám na ní vadí, a proč.Váš odpor k ní je opravdu velký, jste pod tlakem více okolností, což ničemu neprospívá, vztahu s nevlastní dcerou již vůbec ne. Stálo by za to, promluvit si o tom s psychologem, a najít společně s ním jak porozumění, tak řešení - jen vy sám, bez partnerky.
děti partnerů
My jej vidime denne a meli bychom za to byt radi-takto to prezentuje. Dcera mu navic casto vola a on se s telefonem na nekolik minut az desitek minut nekam zavre... Hrozne me to stve. Byla jsem dlouho milenka v anonymite a mam ten pocit vlastne porad, i kdyz jsme manzele a mame vlastni deti. Jeho dceru nesmi vidat ani nase deti,ale pred nimi o ni jeste v ruznych zdrovnelinach mluvi,takze maji v hlavickach pekny zmatek- vedi, ze maji sestricku a nechapou, proc ji nemohou videt a ja nevim, jak jim to vysvetlit. Manzel se do vysvetlovani nema. Jinak se moc milujeme, ale tohle je casty kamen urazu- tedy ja uz s nim o tom ani nemluvim, nema to smysl. Ale on mi pak treba vypravi nejaky zazitek z jejich dovolene a ja muzu pulnout vzteky (v duchu). Mimentalne jsem zvolila strategii,ze uz se na nic neptam, vlastne se o ni ani nezajimam, historky vyslechnu a nekomentuji. Drive jsem pomahala vybirat narozeninove darky, aktivne se o ni zajimala, kolektovala pro nej jeji fotky. Co dal?:( Dekuji
Alena (2)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Co dál? Je to vážné téma, protože vás to rozděluje, a může to v budoucnu být stále větší klín do vašeho vztahu. Moc vám doporučuji navštívit psychologa, abyste s ním mohla probrat podrobnosti i vývoj vašeho vztahu, okolnosti období, kdy jste byli v mileneckém paralelním vztahu. Je tam plno souvislostí, které nerozklíčuji.
děti partnerů
Dobry den, pani doktorko. Ackoliv je hruza, co napisu a nikdy bych to nerekla nahlas: Nesnasim manzelovi dceru z prvniho manzelstvi. Ta chudinka je v tom uplne nevinne, vlastne vic nesnasim manzela za to,jak se chova: Manzel se s bavylou zenou rozvedl pred 6ti lety kvuli mne. Maji dnes osmiletou dceru. My dva mame dceru a syna. Manzel nas ale s scerou z prvniho manzelstvi nikdy neseznamil,ackoliv s ni mnoho casu. Asi o nas ani nevi. Manzel za ni jezdi na cely jeden den v tydnu a travi s ni dovolenou. Vse planuje naprosto beze me, jen mi oznami, kdy nebude k dispozici, protoze bude travit cas s ni. Rika, ze jsem mela vedet, ze ma zavazky a nepoustet se s nim tedy do vztahu,ale ja vazne netusila, ze po tolika letech budeme stale v utajeni... Chapu,ze ma vycitky vuci ni, ale vadi mi jeho chovani vuci nasi detem. Prvni dcera je neustale privilegovana-snazi se ji vse vynahradit, proto pro ni planuje daleko zajimavejsi aktivity a travi s ni cas aktivneji nez s nami.
Alena (1)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Aleno. Říkáte, že se manžel rozvedl kvůli vztahu vás dvou. V té době byly jeho dceři 2 roky - je to jeho prvorozená dcera, asi má opravdu velké výčitky, pocity viny vůči ní a chce mít něco jen pro sebe, pro ně dva. Je těžké, tomu přihlížet, asi i to respektovat, ale ten problém je hodně hluboký, víc, než co zde můžeme vyřešit na stránkách poradny. Chtělo by to o tom mluvit.
děti partnerů
Má k nim úžasný vztah a já si připadám špatná, že to takto prožít neumím. Přítel se v době, kdy jsme s dětmi, snaží vytvořit šťastnou rodinu. Pokoušela jsem o svých pocitech trochu mluvit, ale přítel to moc nechápe, jak může někdo ty jeho báječné děti (a ony jsou báječné) okamžitě nemilovat. Přítel občas mluví o střídavé péči, zatím to není možné, ale situace se může změnit. A musím říci, že to by mě moc nepotěšilo. Co mám dělat? Jak se s tím vším mám srovnat? S přítelem zatím spolu bydlíme jen napůl. Děkuji za odpověď.
Zuzana K. část 2.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hlavně se neobviňujte. To je základ. A pak si někdy můžete úplně v klidu o všem povídat. Žijete spolu napůl, takže máte příležitost o všem plánovaném do budoucna mluvit i někde na neutrální půdě. Přeji hezké dny :-)
děti partnerů
Vážená paní Douchová, je mi 44 let jsem vdova a mám 3 děti (22,20,17). Rok mám přítele, 45, který má 2 malé děti (4,7), je rozvedený, děti má na víkendy co 14 dní. Já mám problém se sebou a jeho dětmi. Obě holky jsou velmi milé, mám je ráda a ony mě, ale přece jen mě to s nimi nebaví. Poté, co jsem vychovala 3 děti a opravdu se jim plně věnovala, jsem mateřsky docela naplněná a už mě vstávání v 6h nebaví a péče o tak malé děti také moc ne. Když jsem s nimi, je to fajn, ale netěším se na ně a dovedu si představit lepší náplň víkendu, než dětský program a péči o děti. Přítele mám moc ráda a velice mě trápí, že si jeho dětí více neužívám a netěším se na ně. Já to s dětmi umím a tak když jsme dohromady, hrajeme hry, jezdíme na výlety, čtu jim a holky mě milují. Ale mě by stačilo 1 odpoledne s nimi a dost. Společné víkendy beru jako něco, co dělám pro přítele. Chápu, že děti jsou jeho nedělitelnou součástí a je rád za každou hodinu, kdy je s nimi.
Zuzana K. část 1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Zuzano K.. Kde je psáno, že si máte přítelovy děti maximálně užívat? Že se na ně máte stále těšit? Vše se bude vyvíjet v čase, nyní se znáte s přítelem rok, až to bude delší doba, vztah k nim se zase změní. Náhodou se vám to vše náramně daří. Ale zkuste se domluvit s přítelem také na tom, že jeden den z víkendu může být jen jejich, budou mimo vaši domácnost a vy budete mít čas pro sebe, své zájmy, přátele.
děti partnerů
Dobrý den,s přítelem jsme rok a půl a před půl rokem mě požádal o ruku.Problém tkví v tom,že mi vadí fakt,že má dítě (6 let).O dítěti nevěděl ,byla to známost na jednu noc.Dozvěděl se to,až když malé byli 4roky.Dítě nechtěl,ale tvrdí,že ji teď nemůže ignorovat.Matka chce jen škodit,důvod proč mu oznámila,že má dítě byli peníze,ale on se teď cítí zodpovědný a tvrdí mi,že bych měla byt rada,ze jevi o malou zájem,ze to dokazuje že bude dobrým otcem i pro naše děti.Dceru vídá jednou tak za 3 měsíce na par hodin jdou na hřiště a občas ji volá,pokud matka zvedne telefon .Vadí mi fakt,že s dítětem chce udržovat vztah,i kdyz tam skoro zádný vztah není.Že chce dělat správnou věc.Dite je navíc vychováváno přítelem matky.Takze mužský vzor tam má.Nikdy jsem nechtěla přítele s dítětem a u nej jsem to vzala tak,že biologicky otec sice je,ale ze to dite v nasem zivote moc nebude.Planujeme budoucnost a rodinu,ale bojím se ,ze budu cely život nešťastná.Dekuji za odpověd.
Monika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Chápu, že to byl pro vás zpočátku šok, Moniko. Ale život nám přináší nepředvídatelné situace. Proč byste měla být celý život nešťastná? On se k tomu snaží přeze vše stavět čelem a je zodpovědný. Je otcem dcery, aniž by si to vybral a mohl o tom rozhodovat. Ale vzalo ho to, dál se vše bude vyvíjet. Nebude asi tolik ctít finanční závazky, ale ty otcovské ano.Nemůžete posoudit, jaký vztah se k jeho biologické dceři vytvořil, určitě to ale silně prožívá. Aegumentuje vám docela dobře. Zkuste to respektovat :-)
děti partnerů
Dobry den pani doktorko...mam pritele jsme spolu pul roku...mame pekny vztah..dvakrat jsme meli nedorozumeni ale dalo se to do poradku...on ma skoro 5 letou dceru ktera bydli v Anglii s matkou a nevlastnim otcem a ted prijela a ja ji mam rada hraju si s ni a je to v poradku ale pred ni jsme si dali pusu a spali jsme vsichni tri v jedne posteli a on to videla nemyslite ze by mohla zacit na tatinka zarlit?mam ji rada ale na druhou stranu pritel si me nevsima v jeji pritomnosti,jsem stavena na druhou kolej a s tim se mi nejak nedari vyrovnat.mluvili jsme o tom ze ma dceru ale nevedela jsem jak budu reagovat az se s ni opravdu seznamim je to bezva dite ale prece jen mam v sobe nejaky blok a nevim vuci cemu asi kvuli tomu ze si me kvuli ni pritel nevsima.chtel aby si na me zvykla ale jakmile jsme se bavili o tom co budou delat ve volnem case tak neprohodil ani slovo o tom ze bych mela byt s nima..co si o tom myslite?diky za odpoved.Gabriela
Gabriela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Gabrielo. Musíte dát čas vám všem - sobě, přítelově dceři, příteli. Nastala nová situace, v níž jste se vy naprogramovala jako ta přátelská, která bude jeho dceru milovat, když milujete jeho. Ale ono to tak jednoduché téměř nikdy není, jak si malujeme tyto vztahy. Ocitli jste se všichni v premiérové situaci. Vy dvě ženský jste žárlily, byly jste nejisté, nejistý byl i přítel. A pokud dceru nevídá tak často, je jasné, že chtěl primárně preferovat ji, že mu na tom hodně záleželo. Ale nebojte, vydržte :-)
děti partnerů
dodry den, mam partnera, jsme spolu asi rok, nyní jsem těhotná. Partner má z předchozího vztahu pětiletou dceru, kterou před námi upřednostňuje. Sami jsme neměli dovolenou, vždy s dcerou, ta s námi má být i po mém porodu.... Dcera žije s matkou, jsou na všem domluveni, on ale nechce vubec ustupovat, vždy to odnesu já. má jí pravidelně jednou za čtrnáct dní, je lékař a dva víkendy slouží.. Nevím, jak mezi nás rozdělí čas, na mě a nové dítě nějak nezbývá. Dítě přitom chtěl. Poraďte, prosím. Je jeho chování normální. Díky
marketa
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá marketo. Na začátek bych vás ráda "uchlácholila" - nebojte se, ono se to nějak utřese, až se narodí vaše společné miminko. ale potřebujete si stanovit svá jasná pravidla mezi sebou. Nestěžujte si, spíš se snažte společně konstruktivně dohodnout :-)Jen nesmíte být konfrontační. Mělo by to být bez emocí a věcné. Pokud vám to nepůjde, doporučuji rozhodně spolupráci se vztahovým psychologem.
děti partnerů
Dobrý večer, Jsem zmatená sama se sebou,nevím jak se mám zachovat.Opravdu potřebuji radu.Tedy, mám přítele,ten má 6letou dcera a já mám 3syna.On tvrdí,že syn je nevychovaný,tedy,mě to příjde přehnané,dle mého názoru by se podle něj mělo 3leté dítě chovat jako robot.Pravda je že jeho dcera ej vychovaná co se jí řekne udělá,ale jen před ním,jinak je to normální hravé dítě.Problém,je ale asi ve mě.Já chci všechno dělat a trávit společně,výlety,procházky....koukám na nás jako na rodinu.A pak nemůžu překousnout že sám s ní když nejsem se synem doma,jede do zoo,na výlety.Já bych to neudělala,chci to prožívat společně.Říká my že jsem sobec.Koupí my kytku a hned malou kytičku jeho dceři.Vyčítám mu,že bych byla ráda,kdyby taky někdy něco koupil mě,jen mě.Nemůžu překousnout,že s ní někam jede, bez nás.Vadí my když jí něco koupí a mému synovi ne.Paní doktor můžete poradit kde je problém?Zda ve mě?Nebo jak to mám vysvětlit příteli?
Adéla
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Adélo, dobrý den.Přítel dělí svou lásku a pozornost mezi vás a jeho dceru. Ta mu v běžném životě schází, je to jeho princeznička, a jeho jistota v životě. Tak to teď v sobě má.Vy se díváte na vás jako na rodinu, on možná také, ale v jiné podobě, než vy. Myslím, že vám dvěma schází komunikace o svých vzájemných očekáváních od sebe. Nepomůžete si ale tím, že mu budete něco vyčítat. Spíš si snažte sdělit své představy o dalším budoucím životě, má - li být opravdu perspektivní.
děti partnerů
Není to „zrada“ na partnerovi, přece jen děti jsou pro každého asi to nejdůležitější. Přítel s mými dětmi nic nepodniká, přece jen dcery jsou už velké, mají své aktivity a nemají zájem trávit čas s mým přítelem. Spolu ale občas něco podnikáme, jen já s dcerami. Nechci být necitlivá, ale jak toto vyřešit? Rozhovor s přítelem k ničemu nevedl, on mému stanovisku nerozumí. Milada D.
Milada D. - část 2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Chce od vás víc, než mu můžete dát. Možná tomu nerozumí, ale pak je otázka, jak s ním komunikovat tak, aby to přijal? Možná by pomohlo 1 - 2 sezení u vztahového psychologa :-)
děti partnerů
Vážená paní Douchová, je mi 44 let a mám 2 děti, dceru 20 a 16. Před 2 lety jsem se rozvedla poté, co jsme s manželem už spolu byli jen kvůli dětem. Starší dcera bydlí se mnou, mladší je ve střídavé péči. Mám přítele (42), jsme spolu 7 měsíců. On má také 2 děti, 2 chlapce, 4 a 6 let, má je jednou za 14 dní na víkend. S přítelem spolu zatím chodíme, já se moc do společného bydlení nehrnu, zdá se mi to brzy. Ale přítel na vše moc tlačí a navíc chce, abych veškerý čas, kdy on má své syny, trávila s nimi. Já kluky mám ráda, vymýšlím výlety, uvařím, není problém, ale chtěla bych mít taky někdy víkend pro sebe nebo pro mě a mé děti. Přítel to bere jako „zradu“, že nechci být vždy s nimi. Také kluci na mě až nezdravě visí, když jsme všichni 4 dohromady, chtějí si se mnou hrát, se mnou povídat, se mnou jít za ruku. Ptají se pořád – kdy přijedeš a budeš tu příště. Jako kdyby jim v životě něco chybělo? Cit? Zájem? Je to normální, že nechci být vždy s dětmi přítele? Měla bych?
Milada D. část 1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Milado D. Samozřejmě, že je naprosto normální, že potřebujete mít i svou svobodu a dýchat. Nikdy se nemá člověk nechat zmámit tlakem toho druhého. Ne - jste pár, a rozhodujete o všech důležitých věcech spolu. Přítel vás slušně citově vydírá, jestliže používá tak silná slova, jako zrada. Buďte obezřetná a dejte na sebe a své potřeby.
děti partnerů
Dobrý den, můj manžel má z předchozího manželství šestiletou dcerku. Chceme jet společně v létě k moři. Manžel tedy požádal svou bývalou ženu o svolení. Její odpověď byla: já jí s tebou pustím, když mi dáš předem teď nějaké peníze na to, abych s ní mohla v létě taky jet někam k moři. Aby to bylo spravedlivé. Myslíte, že je to tak v pořádku? Já jsem v této věci zaujatá, proto prosím o nestranný názor. Moc děkuji.
Jana B.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano B. Ex manželka vašeho manžela vydírá nefér prostředky. Není to o spravedlivosti, jak ona deklaruje, ale o manipulaci. Důelžité je, aby váš muž tomu nepodléhal.
děti partnerů
Dobrý den paní doktorko, ráda bych Vás poprosila o radu. Mám partnera dva roky, cca před rokem jsem zjistila, že jsem těhotná, ale bohužel jsme si miminko nemohli nechat z finančních i jiných důvodů a šla jsem na potrat. Dlouho jsem se z toho dostávala, ale nakonec jsme to společně přešli a těšíme se až budeme moc mít společně dítě v budoucnu. Bohužel se však za nějakou dobu zjistilo, že partner má roční dítě s neznámou slečnou, takový úlet, ještě předtím než jsme spolu začali být. Od té doby co mi to řekl, se s tím nemůžu srovnat a pořád myslím na to, že my jsme z nějakého důvodu nemohli miminko mít a najednou se objeví jeho dítě. Vím to čtyři měsíce a od té doby jsem v nervech a depresích a je tam taky i žárlivost. Přítel se svým dítětem nestýká, říká že k němu nemá vztah, ale já vím, že se to časem změní. Mockrát děkuji za odpověď.
františka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá františko, dobrý den. Chápu, že to je pro vás něco, s čím jste nepočítala a zaskočilo vás to, ale se vším se musíme nakonec v životě srovnat, tohle ještě není tak zlé. Máte se rádi, počítáte spolu do života, váš vztah není úlet, ale má pevné základy. Nenechejte k sobě nervy a deprese tolik pouštět, zkuste si případně zajít za psychoterapeutem, s nímž byste vše více probrala. Věřte hlavně ve váš vztah :-)
děti partnerů
Já ale nedokážu udělat za vším špatným tlustou čáru a najednou je pro mne ta situace,že má dceru problém.Je to asi má sobeckost,ale nevím,co si se sebou počít.Dala bych nevím co za radu,co v takové situaci dělat,jak si to v té hlavě přepnout,protože nechci rozchod,nechci syna připravit o tátu,ale zároveň jsem nešťastná.Omlouvám se,asi je ten dotaz zmatený,ale já jsem toho opravdu plná.Předem moc děkuji za jakoukoliv radu.
Hana pokračování
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jakou radu jste si, Hano, představovala? :-)Udělali jste s přítelem hodně zásadních kroků ve změně v životě vás obou.Musíte jen pokračovat v přepínání v hlavě. Jeho 10letou dceru dnes již vyhodnocujete jako rozumnou, ale i tak máte v sobě psychický blok ji přijmout. Nemusíte ji ale přijímat jako komplet svou, kterou budete bezmezně milovat. Přehodnoťte své nároky na sebe. Buďte s ní kamarádka - jste nová partnerka jejího táty, fungujte spolu podle vašeho citu, nechtějte toho od sebe víc, než dokážete dát. Časem se váš vztah s jeho dcerou i vaším společným synem bude vyvíjet, tak tomu nechte volný průběh a ničeho se nebojte :-)
děti partnerů
Dobrý den paní doktorko.jsme spolu s přítelem 4 roky.Seznámili jsme se v zaměstnání,byly jsme kolegové,oba zadaní a on měl navíc šestiletou dceru.Chtěli jsme být ale spolu a rozvedli jsme se kvůli sobě.Ta doba ale nebyla lehká,protože partner se dvakrát rozhodl vrátit k manželce,k čemuž nakonec nedošlo,ale mne vlastně dvakrát opustil.Nakonec jsme se k sobě vrátili,ale ani s jeho dcerou začátky nebyly jednoduhé a musela jsem se neustále podřizovat tomu jak si to představoval přítel.Ze začátku to šlo,ale postupem času už toho bylo dost a já začala mít k holce averzi.Dnes je situace taková,že máme s přítelem ročního chlapečka,jeho dcera už je celkem rozumná desetiletá holka,ale mě pořád dělá ta situace problém,jakobych se nedokázala smířit s tím,že má přítel dítě s někým jiným,o které se musím postarat,když je u nás,jakobych veškerou sílu vypotřebovala hned na začátku,kdy mne přítel dost ublížil a já navíc musela snášet jeho ne příliš příjemnou dceru.To už je ale pryč.
Hana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Hano.Nejdříve přejdu na další část vašeho vyprávění o životě s přítelem a o vás, která v tom všem je...
děti partnerů
větší a větší angažovanost, kterou bohužel nesdílím. Zároveň však nechci přijít o partnera, se kterým, jak jsem psala bylo doposud vše v pořádku. Nevím, zda toto moje sebezapírání a postoje vůči ní někdy přestanou, nevím, zda se dokola snažit jen kvůli partnerovi. nevím, zda ji budu moct mít někdy víc ráda, než jen tak, že mi je jedno :-(. Děkuji za Vaši radu.
Monika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Moniko, mluvte o všem opravdu hlavně s přítelem. On bude obhajovat na prvním místě dceru, která je dítě a potřebuje péči, když jí ji matka nedala. Svou dceru určitě miluje a chce pro ni to nejlepší.Ale miluje i vás - jinak. Aby si vše sedlo, musíte spolu MLUVIT a hledat nejlepší varianty pro vás všechny zúčastněné.
děti partnerů
Dobrý den, paní doktorko, ráda bych se zeptala, jak řešit problém, kdy do mého života vstoupila přítelova 3,5 letá dcera, která doposud žila s matkou a matka zanedbávala její péči. Svoje dítě prozatím nechci a do vztahu s jejím otcem jsem šla s vědomím, že dítě má, ale ne ve svoji péči. Kdyby tomu bylo tak, nikdy bych tento krok neudělal. Jeho dcera nám od základů rozbořila náš doposud velice harmonický vztah a pro mě je těžké si zvyknout na cizí rozmazlené dítě. Bohužel mám pocit, že nyní stojím na druhé koleji a vše se točí okolo ní. Zároveň jsem zvyklá na svoje aktivit, které kvůli ní nechci omezovat. Nejsem na ni zlá, ale nemám žádnou potřebu si s ní jakkoliv hrát či ji dokonce pomazlit. Snažím se to překousnout, musela jsem udělat hodně ústupků jako opustit svůj byt a jít do většího, jen proto, aby měla pokoj a cítila se jako doma. Bohužel mám pocit, že je to vše na můj úkor, já se tam doma necítím a už vůbec se necítím na to, abych se o ni starala, protože to bude vyžadovat moji
Monika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Moniko, dobrý den. Nejdříve přeskočím na další pokračování. Ale už teď cítím, že si nejsem jistá tím, co vám mohu nabídnout. Chápu, že je to pro vás opravdu těžká situace. Vy jste přišla o dosavadní životní styl, komfort. Ale nepřišla jste o vztah s přítelem. Jen nevím, jak jste si to společně uměli vše vykomunikovat, připravili jste se na změny, povídali si o tom, co pro sebe můžete v rámci nového modu vivendi udělat. To je věc vás dvou...
děti partnerů
dobrý den.Mám problém s komunikací 12ti leté dcery Nikoly. Když přijde ze školy a na něco se jí zeptám tak mi neodpoví ignoruje mě. Zakázal jsem jí televizi když se nebude chovat slušně. Řekla mě že mě nemá ráda a nenávidí mě. O výkendu chodí ke svému otci který má 3dcery hlavně na internet. Ještě posloucha svují mamu nekdy mi připada že jsou proti mě. Začal jsem se chovat jako dcera a také nekomunikuji hlavně s ní, ale noc to nepomáhá. Co mám dělat? Dekuji za odpověd.
Aleš v roly otce nevlastní dcery
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Aleši. Zájem o svou osobu si nemůžete vymáhat jakýmkoliv tlakem. Co pro ni znamená, že se bude chovat slušně? Jaký to má konkrétní obsah? Ona má svého otce, který, když s ní má kontakt jen o víkendech, pro ni dělá kdeco, aby se vzájemně užili. Vy se snažíte ji vychovávat, ale něco tam docela dost drhne.Nekomunikace vám nepomůže, naopak. Měl byste si více povídat se svou partnerkou, Nikolinou matkou. Někdy byste si měli povídat pak všichni spolu. Nemůžete uplatňovat u 12leté budoucí slečny své představy o tom, co by měla dělat podle vás. Tohle jsou vždy hodně složité situace, to uznávám, proto by bylo dobré, kdybyste zkusili s partnerkou navštívit psychologa a pak by se z toho mohla vyvinout rodinná terapie.
děti partnerů
Paní doktorko, moc děkuji za Vaši reakci - ano, to je přesně to, že by možná ke stejným potížím docházelo i v případě, že by byl přítel synův biologický otec. Tento Váš názor je pro mě moc důležitý! Hodně jsem o tom totiž přemýšlela a možná by to bylo dokonce i horší. Takhle se mi to již bude lépe snášet, věřím, že je to opravdu jen dočasný stav. Jste skvělá, máte vždy "nefrázovitou" radu či názor, a člověku hodně pomůžete urovnat si myšlenky. Díky Vám!! :)
Radka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jsem ráda, že vám to bylo užitečné, Radko :-)!
děti partnerů
vůči němu, až mi z toho bylo hrozně. Dostala jsem vztek i na přítele, a když přišel domů, spustila jsem na něj, a to dost emotivně! Vyčítala jsem mu, že se nesnaží situaci zlepšit, ba právě naopak. Myslela jsem si, že si se mnou o tom popovídá, aby situaci uklidnil (brečela jsem), ale jeho reakce byla taková, že mrštil kytičkou, kterou mi přinesl, do koše a šel do hospody. Zůstala jsem jako opařená a snažila se zanalyzovat, co mi tímhle chtěl říct, ovšem nedokážu to pochopit, tak Vás prosím o Váš odborný názor. Ještě chci podotknout, že situaci nezlepšuje ani můj bývalý manžel, který mého přítele zná a dodnes to „neskousl“, že jsme spolu a děti proti němu od začátku štve a pomlouvá ho. Přitom on odešel ode mě, k jiné ženě. A také, když jsem oběma řekla (synovi a příteli), ať si to tedy vyříkají mezi sebou, co je štve, že už se v tomhle dusnu nedá žít, ani jednomu se do toho nechtělo. Takže to asi trápí nejvíc mě, a to strašně.. Děkuji Vám zá případnou reakci a pokud možno radu. Radka
Radka2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Radko. Bylo by to samozřejmě optimální, kdyby udělali oni dva spolu chlapský kontrakt mezi sebou, ale oni jsou proti sobě nyní tak moc nastavení, že to nedokážou. Přítel je asi hodně emotivní a stres, v němž jste všichni delší dobu, už nezvládá. Začala bych od doby, kdy spolu přítel se synem vycházeli dobře. Teď se z nich staly jen na chvíli znepřátelené strany, možná i rivalové, a vy to odnášíte nejvíc. Navíc jste jakožto matka tou, která na prvním místě upřednostňuje své dítě. Viděla bych to na rodinnou terapii, kde by si každý mohl vyříkat své a mohl mít pak k dispozici profesionální odstup psychologa, který do vašich emocí a vztahů není zatažen a může být objektivní :-)
děti partnerů
Je mi 46 let a žiji již pátý rok s přítelem (48), známe se ovšem již od 25 let. Oba jsem rozvedení a bydlíme společně s mým synem (20), se kterým se též znají vlastně od jeho narození. Já mám ještě dceru, která již má svoje bydlení a přítel má též dvě dospělé děti, které žijí samostatně poblíž nás, takže se často vídáme. Problém, a to čím dál větší, je ve vztahu mého syna s přítelem. Zezačátku toto soužití (vlastně od synových 15let) vypadalo celkem ideálně, syn ho přijal v pohodě, jelikož ho znal a měl ho rád. To samé platilo obráceně. Ovšem postupem času docházelo ke stále častějším konfliktům kvůli maličkostem, např. nepořádku, který syn má opravdu v oblibě a přítel je bohužel opačně „postižený“. Snažila jsem se s každým zvlášť čas od času promluvit, abych se pokusila jejich vztah udržet, ale marně. Naposledy to vygradovalo minulý týden, syn se na přítele naštval kvůli něčemu, co sice vůbec nebyla pravda, ovšem podstatné pro mě bylo, že jsem z něho vycítila takovou nenávist pokr.
Radka1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Radko. Máte opravdu velmi těžkou pozici, musíte vyvažovat negativní emoce jich obou. Jste matka, která hájí svého syna, a jste partnerka, která by měla stát při svém příteli. Těžké..., když se to vykrystalizuje do podoby trojúhelníku.Možná ale, by se něco podobného mohlo stát i v případě, že by byl přítel jeho biologický otec. Jdu číst dál.
děti partnerů
Dobry den, Jitko, rada si procitam Vasi poradnu a chtela bych Vam moc podekovat za skvelou praci :) Rada bych se zeptala - vedela byste mi doporucit nejakou literaturu, ktera by rozebirala situace pri szivani s detmi partnera? Mam pul roku pritele, ktery ma po rozvodu ve stridave peci dve mensi deti (7 a 3let). Deti me prijali myslim velmi dobre, mam je rada, ale nekdy je to pro mne hodne narocne. Sama deti zatim nemam a skocila jsem ze singl zivota rovnymi nohami do vztahu, kde jsou zrazu jine priority, program se casto prizpusobuje potrebam deti, byla jsem drive i zvykla na nejaky svuj klid a nyni si zvykam na dve rozlitane osubky :) Jsou dny, kdy se na ne tesim, a vymyslim, co podnikneme, rada si s nimi hram, ale pak jsou dny, kdy citim, ze je toho na me hodne a postradam vice klidu a soukromi a drzim se od nich dal, co me pak ale nasledne mrzi. S pritelem planujeme v kratke dobe spolecne bydleni a ja bych si o podobnych situacich rada neco precetla. Dekuji a preji Vam hezky den!
Veronika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přeji vám hezký den, Veroniko. Děkuji za poděkování, které mě vždy potěší, nicméně teď mi nebudete mít poděkovat za co. Jsem v neustálém shonu letu se svými klienty a už vůbec nestíhám sledovat novou odbornou literaturu. Uff, skočit ze single života rovnýma nohama do něčeho zcela nového není jednoduché...Ale píšete o dětech přítele jako o rozlítaných osůbkách, takže docela dost něžně:-)Měla byste si pro sebe více vymezit své "mantinely" a podle nich se řídit, nemyslíte? Nemusíte se rozdávat naplno, to by se vymstilo vám všem. Když potřebujete své soukromí, řekněte si o ně! Čekala jste jinou odpověď? :-))Zdravím, Jitka
děti partnerů
Vazena pani doktorko. Rada bych se s Vami poradila,co delat. Pred sesti lety kvuli me opustil muj muz manzelku a dvouletou dceru. Byll to tezke obdobi,ale oba jsme citili,ze jsme nasli neco,co za to stoji. Dnes jsme velmi stastni,4 roky svoji a mame sve deti. Manzel ale jezdi kazdy vikend za dcerou z prvniho manzelstvi a nas s ni jeste neseznamil. Chapu,ze to bude tezke pro vsechny zucastnene,ale to vecne oddalivani uz me nici. Samozrejme mi vadi,ze je kazdy vikend pryc a je to dost limitujici pro nasi rodinu. Rada bych travila vikendy spolecne i s jeho dcerou... Problem navic vidim v tom,ze ze zacatku jsem mela o ni velky zajem, ptala se na ni,pomahala manzelovi vybirat darky atp. . Jeho postoj me ale mrzi a rekla bych,ze jsem si k holcicce vypestovala trochu averzi. Je to pro me v podstate cizi dote,nikdy jsem ji nevidela a nezajima me tak,co dela,nechci se divat na videa z jejich spolecnych vikendu... Zkratka jako bych se na truc zasekla-i kdyz to nedelam schvalne.
Dana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Dano. Vaše pocity naprosto chápu.Vývoj věcí je většinou jasný, děti bývalých partnerů a současných se propojí. Ale váš muž opustil manželku právě kvůli vašemu vztahu a v tom bude zakopaný pes. Averzi má ona vůči vám a jeho nově vzniklé rodině, je zraněná a stále se s tím nevyrovnala. Proto vás nechce pustit do svého života. Pochopte ji, zkuste se vžít do její "kůže". Nechte věci jít svým životem, já myslím, že časem se hrany obrousí. Ale neberte to jako něco proti vám. Spíš byste se mohli s vaším mužem domluvit na frekvenci jejich kontaktů. Vše je víc na něm. Vás mrzí, že do toho nemůžete vstupovat aktivněji, že?
děti partnerů
pokračovanie: Neviem ako to ďalej riešiť ja chcem dobre pre svoju dcéru on pre svoju. No my sme boli vždy tie čo sme jej ustupovali aby sa necítila že prichádza o otca. No nám sa nedá vyhovieť ani v jednej veci.
Simona
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Simono. Říkáte "my" a máte tím na mysli sebe a svou dceru. Jak to na začátku vždy vypadá jednoduše - nově vytvořený vztah, ale každý z nově utvořeného páru má své dítě. Zatímco s matkou většinou žijí její děti, otec se vídá s vlastním dítětem podle možností. Děti z rozvedené rodiny ne vždy vědí, co za vším stojí. Vy jste nejspíš pro přítelovu dceru rival.I když za to nemůžete ani vy, ani vaše dcera. Čím více se třeba nedaří něco jeho dceři doma, tím víc žárlí na vás a vaši dceru a snaží se upoutat maximální pozornost na sebe. Svým způsobem jakoby právem. Potřebuje tátu, který je s jinou ženou, vychovává někoho jiného než ji. Má pak zákonitě pocit, že pokud něco potřebuje nebo chce, má na to 100%. právo. Nebojujte proti ní, ale vymezte hlavně mantinely tak, aby je s porozuměním přijal přítel. Pokud tomu bude rozumět, měl by stát za vámi. Pokud ne, pak mohou být oni dva spolu i bez vaší přítomnosti. Simono, jí je 16, je to mladá žena, která bojuje o své místo na slunci. Ale protože ještě nemá život tak ošahaný, tak je pro ni nejjednodušší jít cestou suverenity a svých absolutních práv dcery. Jenom to berte jako projev její frustrace, i když vás odmítá a bojuje s vámi.
děti partnerů
pokračovanie:A je problém. Lebo moja dcéra chodí do školy a nemôže pri nej spať lebo máme len dvojizbový byt a ona keď tu do druhej v noci pobehuje tak ruší všetkých ostatných. Aj priateľ jej v lete keď tu bola povedal že preto je lepšie keď je u nás cez prázdniny lebo vtedy to tak nevadí že vyrušuje. A keď ju na to upozorníme tak povie že dobre ale na druhý deň to urobí znova. Neberie proste ohľad na druhých. A zrazu je problém lebo ona chcela prísť teraz cez tie jarné a ja som povedala že som jej vtedy navrhla niečo a ona s tým súhlasila. A teraz špekulujú. S priateľom sme kôli tomu povadení lebo ja som si prvý krát postavila hlavu a chcem aby sa vyšlo v ústrety prvý krát konečne aj mojej dcére. Lebo vždy sa ustupovalo jeho dcére a jemu. Má byť na slovensku necelé dva týždne, tak ide do Košíc ku tete ktorá sa o ňu starala tak som jej navrhla nech príde aspoň na víkend aby videla otca ale ani to sa priateľovi nepáči. Tak by tu bola 3 dni a inak by tu bola 5 dní.
Simona
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Za chvíli jsem u konce :-)
děti partnerů
pokračovanie:Na letné a na jarné lebo cez zimné prázdniny za ňou chodievala matka. Bývala ďaleko tak sa častejšie nedalo aspoň na víkend. Chodila na tie jarné prázdniny a tie s mojou dcérou nemali naraz keďže sme iný kraj Teraz je väčšia a keď je u nás tak môže chodiť domov o pol noci lebo jej to priateľ dovolí. Lenže príde o pol noci a potom ešte dve hodiny pobehuje po byte a budí ostatných. Netuším prečo ale stále do kuchyne do kúpeľne na wc znova do kúpeľne znova do kuchne znova do kúpeľne. Tak som jej navrhla aby namiesto tých jarných prázdnin prišla na zimné lebo jej mama s ňou mala byť len týždeň takže ďalší týždeň mohla byť u nás. A že nech príde aj na veľkonočné ale to nechcela. Tak s tým súhlasila. No teraz sa odsťahovala do Švajčiarska a jarné prázdniny tiež nemajú naraz. Ale zimné áno.Povedala že bude chodiť dva krát do roka. V zime a v lete. No zrazu prišla s tým že v zime nepríde lebo mama nemá dovolenku ale že mama jej povedala že môže ísť. No ona chce prísť na jarné.
Simona
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál. Simono.
děti partnerů
Dobrý deň. S partnerom žijeme spolu 6.5 roka. Ja mám 13 ročnú dcéru a on 16 ročnú. Jeho dcéra s nami nežije. Od začiatku ako sme sa spoznali sme pre ńu boli aj s mojou dcérou veľký problém. Robila si s priateľom čo chcela, musel ju nosiť na rukách cez to všetko že mala 10 rokov. Moju dcéru doslova nenávidela. Sama mi to jeden raz povedala. Robila stále na priek aj mne aj mojej dcére. Viem, že žiarlila a stále som sa snažila to chápať a ustupovať. No aj tak sme sa s priateľom vždy len hádali lebo moja dcéra bola vždy tá zlá a mne to samozrejme vadilo. Rovnakú vec keď spravila moja dcéra tak bolo zle keď to spravila jeho dcéra bolo to v poriadku. Viem, že ju vidí málo ale to nie je dôvod na to ubližovať nám. Teraz riešime vec prázdnin. Jej matka ju ako 9 ročnú nechala u svojej sestry a ona odišla zarábať do Švajčiarska. Chodila za ňou 3 krát do roka. . Teraz má 16 rokov a až teraz si ju zobrala do Švajčiarska. Predtým jeho dcéra chodila ku nám na prázdniny 2 krát do roka
Simona
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Simono, jdu číst dál :-)
děti partnerů
dobry den mam pro vas dotaz,byla bych rada kdyz mi odpovite.partner mi rika ze mezi nama je konec.nemuzu to prijmout.druhou zenu v zivote nema muj partner,vim tajne ze me asy ma trochu rad po peti letech spolu jsme zazili toho hodne.ale je to tezky odejit.jednou jsme se rozesli a pak k sobe vratili.a ted opet on to vzdava.mame 4 deti,ale jen 1 je spolecne.moje deti z predhoziho manzelstvi mu vadi.ma pocit ze on v rodine neni dost dulezitej a naopak je jenze mu to nevim jak dokazat.zakrici po moje deti a ja si je automaticky zacinam branit.nevim jak ten vztah zachranit poradte mi prosim.jsem zoufala a dekuji.
silvie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, silvie. To by bylo na dlouhé vyprávění a rozbor všeho. Nechci se dopouštětět rychlých univerzálně vyznívajících rad. Moc vám doporučuji návštěvu vztahového psychologa, s nímž byste probrala vše více podrobně. Ve hře jsou 4 děti, váš vztah, a vás psychický stav.
děti partnerů
Dobrý den paní doktorko, moc Vám děkuji za radu ohledně partnerovy dcery. Zkusily jsme si o všem společně promluvit a vyříkat si co nás trápí. Byla jsem překvapená, že mi v mnoha věcech dal za pravdu a uznal, že chování dcery je "tak trochu" jiné a bude potřebovat odbornou konzultaci. Aby všechny vztahy tak nějak fungovaly. Děkuji paní Anně za radu zkušené, která si prošla něčím podobným. Výchova nevlastních dětí je úkol velmi nelehký. Dále děkuji za radu paní Mirce. Za sebe jsem chtěla říct jen to, že nečekám poděkování od dětí, tak naivní zase nejsem, ale od partnera by to potěšilo. Sice nejsem matka, ale za to jsem dcera a proto bych zase já jí poradila zda by nebylo dobré zapojit 15ti letou do určitých domácích prací, aby vše nebrala automaticky. V životě automaticky fungují akorát kuchyň. spotřebiče. A to jsem já v 15 už věděla a matce jsem pomáhala. Přeji všem čtenářkám Vaší poradny pohodu a harmonii v rodině :-) Děkuji, Tereza
Tereza
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Terezo, tak to vás moc ráda "slyším" ! Váš příběh vyvolal opravdu hodně reakcí, které jsou mnohovrstevnaté, každá z pisatelek tam vkládala své zkušenosti, svůj náhled, což mi přijde moc fajn. Mohla jste si vybírat, zároveň víte, že v tom nejste sama. Jsem hlavně ráda, že jste se s přítelem posunuli dál k jeho porozumění. Psala vám i Jitka, nabízela vše úhlem svého pohledu a svých zkušeností - Jitce ještě dlužím odpověď, zatím jsem vám před několika dny přeposílala její reakci ve 3 částech. Pokud budete mít někdy chvilku, projděte si i další dotazy na vaše téma, několik jich už bylo na obdobné téma, tj. trojúhelník partnerka - partnerova dospívající dcera - partner/otec.... Hodně štěstí dál, Terezo :-)