Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Pokračování 4: - psala sem mu,coto má jako znamenat,psal furt že nevi co chce dokola..že nic nebyli lži,ale že si mel uvědomit dřív,že nevi co chce..že mi v ničem nelhal.. napsal,že chápe že se zlobim,napsala jsem , že su zklamaná a je to rozdil..odešla jsem,přišla mi večer sms,že zas ho to  vážne mrzí,že si chce psát dal,ale chce čas..atd....že nevi co se to snim deje...napsala sem mu mohl si přjet a vysvětlit mi to,napsal mi pokud mi dáš šanci,rano přijedu,že veze bráchu do škole, a rano bude u me,že mi chce vysvětlit zkrat,že nevi proč to udelal,že se nechápe..když sem mu napsala proč nepřijel v ten den co psal,že nevi co chce,odpovedel že jediný vysvetleni že je debil. Že si dál par panaku na uklidneni. V to ráno teda jak prosil o sanci,že přijede mi to říct vše,nepřijel.. čekala sem ..napsal sem mu že čekám u babičky,přišla mi sms že nestiha..že musí tam a tam...neozval se vůbec žádná omluva jako...napsala sem mu sama asi za 2 dny,že dekuju že přijel když o to tak moc stál.... - otázka upravena poradcem

Pokračování 3 : - No,bližil se den D,kdy sme se domluvily až byl doma tak se uvidíme 5 dubna,přijel asi 1.dubna ,ale my se domluvily na 5 dubna,že pojede zamnou..ješte 3 dubna sme si volaly,mel pro me prekvapeni,mely sme jet nekam na výlet...volaly sme si cca 2 hodky klidne vic...ja mela pak jet k nemu tim pádem a být u neho 3-4dny.,než zas odjede do práce.. mel být doma 2 týdny. No toho 5 dubna,přišla sms rano asi v 11,sme se domlouvaly,že koem 3 bude u me,napsal,že něco vyřídí a hned bude u me že se teší... ja byla nachystaná že přijede,byli 3 hodiny,došla mi sms: moc se omlouvám,ale zacalo mi vrtat hlavou jaký mam život, a že vlastne nevi co chce..že je zmatenej,všim okolo,že ho mrzí,že me zklamal,že mu na me záleží,ma me rád,ale nevi co chce..že mam být trpělivá, že chce cas. . atd...volala sem mu,řekl mi že přijede,že si o tom mužem popovídat...pak sem mu psala,napsal mi na fb: že nepřijede,že to není nejlepí nápad,že sedne za volant a bude do večera jezdit.. že je zmatenenej...

Pokracování:2 - No, pak sme si teda psaly,psával,že sem ho zaujala,že ho mrzí že musí odjet tak brzo do práce,(s kamarády jezdil) ,byli sme totiž domluveni na dni,kdy musel do té práce,pak že to citi jinak než s téma bejvalýma,že sem jiná než ostatní,že sem užasná..že je rád že chápe že ma práci jakou má,že mi to nevadi,že slečnu jako sem já si vždy přál poznat..apod... pak sme si proste psaly teda co deláme,atd..že na me myslí,a teší se až zas přijede a nekam pujdeme...že mel ze me hezký pocit,ma,že  sem se mu proste zalíbila moc. Šlo to videt že me pořád psal.,volal....všimla jsem si,že mi asi 2-3krát psal,že má nejaké deprese zas...nebo co...(asi z práce) moc starostí atd.V březnu mi psával ješte,že si dokáže představit budoucnost,napsala sme mu dyt sme se videly jednou..on že to nevadí,že si píšeme,voláme,říkáme si všecko, a že přesto ví že sem skvelá slečna...  - otázka upravena poradcem

Dobrý den,napíšu vám asi 10 pokracování možná víc,a at víte,a pomůžete mi co si mam myslet,bolí me to,jak se zachoval..tudíž to bude mit další pokračov.. Seznámila jsem se na internetu s klukem(22) me 26 , zacaly jsme si psát,psaly jsme si 2 týdny,moc jsme si rozumely,mely sme si pořád o čem psát...psaly sme si pak i smsky,denne ...pracuje v zahranici,tudiž než sme se měli sejit a seznámit se,přijel po 2 týdnech... do té doby si pouze psaly. Jak mile přijel,domluvily jsme se ,že pujdeme do kina,asi 8 února..byl moc fajn,v aute mi řekl,že me bude chcit určite ješte videt,ale to už psal co jsme se neznaly a psaly si..moc sme si rozumely. Další den rano psal,že je rád,že me poznal,řekl mi to i v aute osobne,psal,že mu bylo fajn, chtěl me videt ješte,musel ale odjet zas do práce,a být tam cca 2 mesice,tudiž sme si opet psaly denne,pořád...i volaly občas... co vim,tak byl s přítelkyni a ta mu ublížila..byl sni 8 mesicu.. bydlel s ni..mel dluhy koupily si auto,postel,bylo to psane na nej..

Dobry den, posledni dobou nad sebou hodne premyslim. Prijde mi, ze neco delam spatne. Jdu na rande s klukem, vse probiha dobre. Je videt, ze si to uziva a snazi se schuzku prodluzovat. Na konci rekne, ze se tesi az se uvidime priste. Dlouho me nekontaktuje a napise az tak za 2-3 tydny.
Mam to brat, ze se mu tolik nelibim? Vzdy jsem vychazela z toho, ze kdyz muz chce, tak je aktivnejsi?
Stava se mi i jina situace, ze se kluk ozve hned, ale porad si jenom se mnou pise, ale nikam me nepozve. Takto mi treba vypisuje mesic az dva. Mam to taktez brat, ze nema moc zajem a poohlednout se jinde?
Dekuji,
Lenka

Dobrý den, seznámila jsem se při hledání bytu v prosinci s jedním klučinou 30 let, který se mi moc líbí, vycítila jsem, že se mu líbím. Když jsem se šla seznámit s jeho spolubydlícími, tak se mi zmínil o přítelkyni a to se ve mě skoro krve nedořezalo. Nicméně jsem pořád cítila ten zájem. Bydlela jsem na nějakou dobu místo něj. Mezitím se vrátil, já si našla jiné bydlení a nakonec oba bydlíme v jedné ulici. Několikrát mi krátce s něčím pomohl, dlouho se neozval, ležel ve zkouškách, když odjel nechal mi na stole dárek,no a když jsem se před měsícem přistěhovala do stejné ulice, tak jsem mu napsala, jestli nechce ven apod. a nenapsal už vůbec nic...osobně to moc nechápu, pač mi přišel dost solidni a myslela jsem, že má zájem se seznámit, nevím, jestli si chtěl jen povyrazit, nebo jsem měla být se svým vyznáním a iniciativou rychlejší? já osobně na takové věci potřebuji víc prostoru a strávit s dotyčným třeba odpoledne.

Dobrý den. Je mi 23. V práci jsem jsem se seznámila s kolegou (26). Všimla jsem si, že mi projevuje náklonnost a všimli si i kolegové. Postupem mi přišel fajn, pozval mě na večeři a pak jsme měli jít někam znovu, ale to nevyšlo, a pak už se nezmínil - je to asi 3 týdny, co jsem chtěla taky projevit zájem a pozvat ho, byly jsme domluveni, ale pak přišel s tím, že mi nechce kazit večer, že se hodně pohádal s rodiči, když byl u nich a prý to bude rozdýchávat, ale čekala jsem, že přijde za ten týden s tím, že někam vyrazíme, ale nic. Aktivita žádná (vím o kolegů, že je nesmělejší), tak jsem mu zkoušela znovu psát, ale nic nenavrhl - ale svěřil se mi, že trpí depresemi a dva měsíce se s tím lečil na psychiatrii, a že to už je lepší. Myslím, že je to důvod toho, že se nechce nějak vídat, nebo když ho něco vyvede z míry, nemůže ani se mnou jít na rande. Chci s ním trávit čas a asi on taky, ale nejde to. Nevím, zda ho mám ještě pozvat nebo to nechat být. Mám se snažit já? Co radíte? Děkuji

Dobrý den, asi pred pul rokem jsem nastoupila do nové práce. kde jsem poznala kolegu Petra. Nejprve jsme nijak nejevili o sebe zajem ale prolomilo se to až na večírku kde mě požádal o číslo. Psali jsme si skoro kazdy den a povidali si v práci pak asi po 6 rande me pozval k sobě a vyspali jsme se spolu. Nasledujici den hned psal jak se mu to libilo. a pak napsal dalsi tyden ze by jsme se mohli sejit o vikendu ale pak to odvolal ze ma chripku dalsi vikend ze pracuje a takhle to je pořád dokola..nevim jestli ztratil zajem ale kdyz jsem treba marodila hned psal co je semnou a jak se mam ale nemá na mě čas..celý vikend jezdi pracovat misto toho aby se zamnou zastavil...a kdyz jsem mu psala naposled at zamnou zajede na kavu napsal ze by hrozne moc rad zajel ale ze jeste maka nekde na stavbe pomaha kamaradovi...nechápu ho.prosím poradte. děkuji

Dobrý den,
nedávno jsem potkala člověka na jedné akci s kamarády v restauraci. Ten muž byl kamarád mé známé, a protože tam byl sám, přisedl si k nám. Nějak jsme se dali do řeči a vážně jsme si rozuměli. Celý večer jsme se bavili spolu. Byly tam i dost sympatie, hlavně tedy z jeho strany řekla bych. Já z tohoto pohledu jsem se snažila být neutrální, protože jsem zadaná. Dokonce se mě i zeptal, jestli někoho mám. Odpověděla jsem mu, že ano. Když jsem mu to řekla, tak se sice stále usmíval, ale povzdechl si, že ho to mrzí. Přišlo mi, že mu to ale i přes „můj vztah“ nijak nevadilo. Když odcházel, řekl mi - že to není naposledy, co jsme se viděli a zopakoval mi to dvakrát, navíc mi dal i při odchodu pusu, když jsem to nečekala. Jak jsem tak nad tím s odstupem času přemýšlela, řekla jsem si jo, můj vztah už pěkně dlouhou dobu stejně nefunguje. Našla jsem si na něj kontakt, a napsala mu, jestli bychom se nesešli (bylo to asi 2 týdny od té doby, co jsme se viděli). Odpověděl mi sáhodlouhou zprávou, v níž bylo podstatné - že je velice rád, že jsem se mu ozvala a že se můžeme sejít a bude se těšit. Už se ale neozval. Tak jsem mu asi po 3 týdnech napsala znova, že bychom mohli někam vyrazit na hory, že o víkendu má být nádherně. On mi odpověděl zase sáhodlouhou zprávou, že mu to je moc líto, ale o víkendu nebude moct, ale že další týden by mohl mít čas. Další týden se zase neozval, a protože bylo vážně pěkně, vzala jsem partu kamarádů a šli jsme na hory spolu. Po cestě nahoru jsem ho potkala - šel dolů a sám. Pozdravil mě, dal se i se mnou do řeči. Pak jsme pokračovali s lidma dál. Beru to tak, že někteří lidi neumí říct „ne“, ale i přesto mi to někdy vrtá hlavou, proč se tak stalo a nerozumím tomu. Už mu ale psát o další schůzku nechci. Dokázal být v té restauraci dost iniciativní. Kdyby vážně chtěl, myslím, že by byl i ted a dávno jsme se už mohli sejít. Je mi to ale docela líto, co si o tom prosím myslíte?

Randila jsem s jedním klukem má 21 let. Jevil o mě zájem, začalo to od jeho strany...vypadalo to nadějně a pak se stáhl. Naposledy jsme mu psala já hrozně mě zajímá proč? líbil se mi budu se muset smířit,že mě nechal ..ale zajímá mě proč mě nechce? mám mu napsat? popřípadě, co konkrétně napsat?