Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| vztahové problénmy v širší rodině| osamělost| rozvod a děti| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| otázky početí, těhotenství| psychické poruchy| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| sourozenecké vztahy| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| ženské přátelství| problém navázat vztah| manželovy kamarádky| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,chtěla jsem se s vámi poradit, co mám dělat.Je to 3měsíce,co se o mě začal zajímat bývalý kolega z práce.Říká, že mě má rád,do postele mi dostal,ale k prospěchu jeho ne mého od té doby si jen voláme,slibuje,že mi vezme na ryby až bude mít auto.Poraďte mi,jestli mám dál pokračovat v tomto vztahu,oba jsme:on ženatý,já vdaná a navíc on je ještě o 12let starší.Díky za odpověď.
Jitka P.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Jitko. Myslím, že to musíte cítit hlavně vy sama za sebe, zda takovýto vztah unesete citově. Kolega to bere nezávazně, jako radost v životě, musela byste to tak brát i vy, nesměla byste se k takovémuto vztahu citově upínat, ale brát to jako občasné zpestření života. Pokud na takovýto styl nemáte, raději běžte od toho - v zájmu vaší sebezáchovy...
zvažování smyslu vztahu
Dobry den chtela bych se zeptat jestli ma vztah jeste dal pokracovat kdyz si muz zavede svuj ucet,nekomunikuje s manzelkou ale stara se o chod rodiny ale nechce sni zit..Problem je jedinej ze chce rozvod ale mabzelka na tom netotrva.. Proto se tedy ptam jestli to ma jeste cenu takhle dal zit,, dekuji za odpoved...
Peta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Peto. Těžko vám odpovím na obecně formulovanou otázku konkrétněji. Dobře fungující manželský vztah je i o dobře fungujících jeho jednotlivých důležitých složkách - např. finanční hospodaření, sexuální život, společné trávení alespoň části volného času, konstruktivní komunikace,...atd. Jestliže manžel oddělil mnoho těchto věcí od vás, vlastně vás jakoby odstavil. Ale to asi bude mít své příčiny, které byste měli řešit u odborníka. On vás trestá, vy se se vzte kem a zoufalstvím poddáváte, a nevíte, jak bojovat. Zkuste manželskou poradnu.
zvažování smyslu vztahu
dobrý den,chtěla jsem se vás zeptat,mám známého,je to bývalý spolupracovník a je o 12let starší.Projevil o mě zájem ,ale nevím,jak se mám zachovat.Sice už jsem byla u něho doma,ale sex se z jeho strany nepovedl.Já jse vdaná on ženatý a nechcem to pokazit.Zatím si dopisujem mobilem,pokud to je jen trochu možné,tak se sejdem.Chci se vás zeptat,jestli má cenu udržovat takový vztah za každou cenu,přestože mi řekl,že mi miluje a moc.
anonym 4.6.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Moc nerozumím tomu "za každou cenu" :-) Asi byste si měla v sobě nejprve srovnat, v čem je pro vás tento vztah důležitý, co od něj očekávávte, a co očekáváat můžete. Měl - li by to být primárně sexuální vztah, pak je možné, že vás to plně neuspokojí, i když bych na vašem místě nedělala závěry z jednoho nepodařeného milování. Pokud vás kolega opravdu miluje, tak, jak říká, je paralyzovaný i obavou ze selhání... Pokud hledáte citový vztah, pak nevidím problém, sexuální život se jistě časem upraví.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Rozešla jsem se po letitém vztahu s partnerem, mám dvě děti 16 a 11 let. Seznámila jsem se díky nedorozumění s ženatým mužem, který hledal vedlejší (milenecký vztah). Jelikož se mi velmi líbil a cítila jsem se sama, řešila jsem tak momentální situaci a byli jsme domluveni, že až si najdu toho pravého, prostě to ukončíme. Jak naivní. Scházíme se 7 měsíců, dokonce pojedeme na dovolenou. Zjistila jsem, že bych s ním mohla žít jako s pevným partnerem. Jeho manželství trvá 20 let a k vedlejšímu vztahu se prý rozhodoval pár let. Má dospělého ač studujícího syna. Čím dál tím víc cítím, že potřebuji k sobě pevného partnera a nikoli dvě tři schůzky týdně, byť velmi příjemné. Jsem si jistá, že mne má velmi rád. Často vede poznámky typu - až odejdu.... Odpovědi mu neusnadňuji, cítím, že vztah doma si musí ujasnit sám. Nevím, jak se nyní k situaci postavit. Ukončit tento vztah a začít hledat jiného (při něm to nedokážu)i přes bolest nebo nějaký čas počkat, jak se vše vyvine? Děkuji.
Naďa
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Naďo, čekala bych na vašem místě, jak se vše vyvine dál. Máte před sebou společnou dovolenou - již to je ústupek z jeho strany, doma to musel nějak vysvětlit a obhájit. Bude asi ve svých rozhodováních důkladnější, tedy i pozvolnější. K mimomanželskému vztahu se rozhodoval několik let. Delší dobu mu asi potrvá i to, zda rodinu opustit, či nikoli...
zvažování smyslu vztahu
Nejsem nejak schopna vztah s nim ukoncit,prijit a rict,je konec.Mam ho stale rada a bojim se, ze zacne napr. pit..nebude se umet o sebe a domacnost postarat. Vsichni mi rikaji,ze mi to muze byt jedno,ale ja ho mam stale rada a myslim si,ze rozchodem mu velmi ublizim.Vzdy se ke me choval velmi hezky adodnes mu na me velmi zalezi.Ted je to napor na psychiku,ponevadz vztah s druhym muzem trva temer rok.Muzete mi prosim poradit,jak pristupovat k rozchodu?nevim,jestli nemam k tomu odvahu, jsme srab...k mistu,kde s nim ziju mam velmi silny vztah,mozna take proto se nedokazu nejak "rozhoupat".dekuji.
Kristyna, 29
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kristyno, myslím si, že život máme jen jeden. Spousta věcí v jeho rámci musí skončit a přesto si můžeme říct, že měla svůj velký smysl. Vy máte nyní až protektivní, mateřské obavy o to, jak dopadne váš přítel, přestože cítíte, že by vám asi bylo lépe někde jinde. Potřebujete jen sama pro sebe - podle mě - učinit za dost svému svědomí.Ale čím víc to budete protahovat, tím víc bude vaše dilema sílit. Jestliže vám to příliš neklapalo v intimním životě s vaším dlouholetým přítelem, musela jste veškerou praktičnost a zodpovědnost v rámci vztahu řešit vy, nedovedla byste si představit s ním mít rodinu, není asi moc co řešit. Už jste podle mě dozrála k rozhodnutí, a chybí jen malinký krůček k jeho realizaci. Každý rozchod bolí, bude bolet nejen jeho, ale i vás - každého jinak. Asi je to ale nutný radikální řez, a bude to od vás fér, když jej uděláte brzy. A musí to být samozřejmě uděláno šetrně a s citem vůči němu. Nemusíte argumentovat existencí někoho jiného vedle vás, spíše tím, že jste po těch 8 letech na nějaké křižovatce, kdy se potřebujete o svém vlastním životě rozhodovat dál, a vaše hodnoty a očekávání od života se v lecčems rozcházejí. Může vědět, že ho máte stále ráda, a vždy mít budete, ale chcete vykročit jinam, protože to potřebujete. A může vědět i to, že je to pro vás těžké. Ale nedávejte mu naději na možnost pokračování, udělejte to jemně, ale jednoznačně. A to místo, kde spolu žijete, budete muset oželet, takový je život. Ale zamilujete si nové místo - chce to jen čas... Nebojte se toho, třeba to bude snazší, než si myslíte:-)))
zvažování smyslu vztahu
Dobry den,paní doktorko. Jsem v situaci,kdy mam za sebou 8lety vztah s pritelem,ale nektere veci jiz od zacatku nefungovaly(intimni zivot,chod domacnosti-vse bylo na me..jeho lenost a ne prilisna prakticnost..),ale presto jsem ho velmi milovala a prozila s nim vesmes krasnych 8let.Poznala jsem vsak nekoho,kdo ma vlastnosti,kterymi muj soucasny partner neoplývá,je zodpovedny,pracovity..dovedu s s nim predstavit mit rodinu,coz s mym pritelem ne.neni to samozrejme tak cerno-bile...nejsem uz naivni a vim, ze v kazdem vztahu se objevi nejake neshody a problemy.
KRISTYNA,29
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kristyno, zdravím vás a zároveň se přesouvám do druhé části vašeho otazu:-))
zvažování smyslu vztahu
Mám tříletý vztah s přítelem,který má doma jednu nezletilou dceru-13 let a jednu téměř 19tiletou dceru.Vztah se svou ženou je neutrální.Starší dcera začala trpět před 4 měsíci bulimií a tak navštívila se svou matkou léčitelku,která určila za původce tohoto onemocnění otce,který má vztah s jinou ženou-se mnou.Otec-můj přítel, se cítí vinen.Nechce přijít ani o svou dceru ani o mě.Do tohoto vztahu bych nešla,kdybychom již od počátku neplánovali budoucnost po odrostu nejmladší.Cítím však,že tento můj vztah končí,nicméně jsem to já,která se bude muset rozhodnout.Bude to tak správně?Cítím jistou závislost,ale také už i nejistotu.Nevím,jak se s tím vypořádat.Zda čekat, či se očistit a jít dál.Děkuji
Hanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Hanko. Proč to máte být vy, která se definitivně rozhodne? Nedokážu vám poradit, zda máte tlačit, nebo odejít z tohoto vztahu. Chápu, že je to hodně složité. Je otázka, do jaké míry je silný hlavně váš přítel a dokáže si obhájit sám pro sebe rozpad jeho původní rodiny v zájmu vašeho vztahu. Ale proto si myslím, že by tím rozhodujícím měl být on. Pokud to sám v sobě neobhájí, bude stále konfrontován pocity viny a odnese to možnost klidného fungování vás dvou
zvažování smyslu vztahu
Dobry den, pani doktorko. Chtela bych Vas poprosit o radu, co mam delat nebo nedelat pro nas vztah... jsem s pritelem 3 roky, ale posledni pulrok je hned rozcileny, o necem se s nim bavit to nema cenu, protoze hned vybouchne a serve me... ani me nenecha domluvit... stale mi predhazuje, ze ma kamarady a kamaradky, ktere ja moc nemusim, protoze jsou namyslene... A on si mysli, ze na ne zarlim... obcas mozna ano... Ale posledni hadka zacala po prichodu domu, kdy na me spustil, jak vypadam a proc cvicim, ze jsem stejna tlusta a hrozna a at se nad sebou zamyslim... prislo mi to dost lito, protoze takovy driv nebyl... bydlime spolu trictvrte roku, ale nevim, jestli se s nim nemam rozejit... miluji ho, ale mam take svoji hrdost a i kdyz jsme se bavili o detech a vecech do budoucna... tak nesnesu, aby mel tady ty vylevy... mne je 24 jemu 27... Dekuji za radu, Tereza
Tereza
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Terezo.Mám pocit, že procházíte spolu nějakou krizí, což po 3 letech vnímám jako docela přirozené. Začínají se projevovat alergie na sebe navzájem. Vy budete ve vztahu tou závislejší, on si může dovolit vás občas seřvat i urazit, protože mu to dovolujete vy. On se nebojí zatím toho, že by vás mohl ztratit. Vidí vás jako svoji jistotu, která ho jak těší, tak možná někdy už i zatěžuje. Ale pro vztah to není dobře, to je vám asi jasné. Zkuste se od něj více citově odpoutat. Mějte i vy svůj vlasní přátelský svět, jako jej má on. Vy žárlíte na jeho přátele, dopřejte mu, ať někdy žárlí on na ty vaše:-)
zvažování smyslu vztahu
Paní psycholožko,mám už dlouhodobé trápení se svým partnerem a otcem našeho dítěte (2roky).Když jsem byla těhotná,choval se ke mně,jako bych neexistovala, měsíc před porodem mu bylo zatěžko mě vyzvednout na nádraží a odvézt domů (prý se musel učit na státnice a nesoustředil by se),když mi bylo zle,ani mi nedošel nakoupit,do porodnice mě odvezla jeho matka,týden před narozením ještě nevěděl,jestli bude souhlasit s jeho příjmením pro dítě atd.Těhotenství bylo neplánované,chtěl předtím vztah se mnou ukončit,ale nějak jsme to nedokázali dotáhnout.Po narození dcery žádná velká změna: byla jsem často u našich,malou třeba 5 týdnů vkuse neviděl.Letos v lednu jsem mu řekla,že už takto žít nechci:prý jsem sobec, máme dítě,nemohu si dělat, co chci.Poté jsme měli dlouhý rozhovor a vše se zdálo být na dobré cestě,obnovili jsme i intimní soužití.Nyní se vše zas vrací do starých kolejí.Povýšili ho, má málo času,s děckem má vztah hezký.Mám odejít? Znamená to vzdálenost 150 km.Děkuji za Vaši radu.
kája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kájo. Myslím, že jste zralí na návštěvu manželské poradny. Těžko vám mohu zodpovědně poradit, co by pro vás bylo lepší. Nevím, v čem každý z vás chybujete, jak váš vztah vypadá v reálu. Mohu se jen něco domnívat. Předpokládám, že bude přítel "mamánek", sebestředný muž, který je zvyklý na servis od své matky, který není zvyklý na zodpovědnost vůči druhým, ale jako prioritu má budování své kariéry. Tlačí vás jakoby k zodpovědnosti vůči rodině a dítěti. Vy jste v submisivní závislé pozici a podle mne si neumíte vydobýt svůj prostor. Pokud s ním chcete zůstat i do budoucna, měla byste to být vy, která si klade podmínky.
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorko, poznala jsem v anglii sveho pritele(34) loni v unoru, v kvetnu privezl do anglie svou expritelkyni,ktera vubec neumela anglicky, poskytl ji azyl,bydli spolu doted.Tvrdi, ze spolu nic nemaji.Pred tim, nez me potkal meli v planu to skusit zase po trech letech spolu. Predtim byli spolu 10 let. Ja (21) jsem bydlela ve sve rodine.V rijdu jsem odjela zpet do cr pokracovat studium na vs.Vidame se co dva mesice tyden, telefonujeme si denne, ale delka hovoru se zkracuje a to nas oba trapi.Za mesic bych se knemu mela prestehovat.Da se nas vztah jeste zachranit nebo mam uz jen ocekavat cestu dolu????
Sarka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Sarko. Omlouvám se, ale nevím, nedokážu to odhadnout. Nechte to náhodě, a jen se zatím raději příliš nevažte k pozitivní perspektivě, aby vás pak realita nezranila. Pokud jej milujete, udělejte vše proto, aby pochopil, koho ve vás - na rozdíl od "ex"přítelkyně - má.Šanci máte tehdy, když jste spolu, vztah na dálku je vždy trochu složitý...
zvažování smyslu vztahu
Milá Hanko, myslím, že jsme si v něčem podobné. I já jsem řešila něco podobného a p. doktorka mi radila stejně - je to VÁŠ ŽIVOT. Také jsem byla příliš zodpovědná, manžel mě citově vydíral a vyhrožoval sebevraždou. Nedokázala jsem ho opustit a nakonec po několika letech žití-nežití osud rozhodl za nás oba. Teď bojuje s rakovinou a lékaři už mu nedávají příliš času. Tak dlouho mi vyhrožoval, že ze mě raději udělá vdovu, až se mu to opravdu podaří, i když to vlastně nikdy doopravdy nechtěl. Člověk by se asi neměl takhle rouhat. Kdyby byl přístupný rozumné dohodě, možná to ani nemuselo takhle dopadnout. Život ve stresu na obou stranách určitě nikomu na zdraví nepřidá a opustit ho v téhle situaci bych nemohla. To nejhorší mě teprve čeká a bojím se toho, přesto mu takový konec nepřeji. Seberte odvahu a jednejte. Život je krátký a měl by se žít, ne jenom přežívat...
Janka pro Hanku (z 31.5.07):
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Janko - ráda vás zase "vidím". I když to, co píšete Hance, opravdu radostné není..., to je mi moc líto. Takže Hanko, zvažte vše znovu :-)
zvažování smyslu vztahu
Vzkaz pro vladku-zvažování smyslu vztahu Milá vladko,vím o čem píšeš,rozumím ti.Já zažila stejnou situaci,možná s tím rozdílem,že jsem se o dítěti dozvěděla až v den jeho narození.Do té doby mi manžel lhal a zapíral,že by to byla pravda.Myslím,že jsem tenkrát s manželem zůstala,protože jsem ho moc milovala,sami jsme měli 2 děti a on nechtěl odcházet.Dnes máme velké problémy jiného rázu,a všechno se vrátilo.Myslím,že se tenkrát ty problémy nevyřešily,něco se nedotáhlo,bylo to jen na mě se stím poprat,jak s dítětem tak se lhaním.Chlapi nic řešit nechcou,možná že jsi to měla stejně nedotažený a snaha udržet vztah byla prioritou.Přeju hodně štěstí
Dagi
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Dagi a milá Vlaďko, ponechávám to bez komentáře jako váš přenesený "dialog". Jitka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,jsem studentkou Vš,čekají mě státnice, hledám si zaměstnání,přemýšlím jak si zařídit život dál.Přítel je vyučený,30letý,chodíme spolu rok a půl.Mí rodiče jsou s výběrem partnera značně nespokojeni,i když ho nikdy neviděli,nechtějí ho poznat,stačí jim jen jeho dosažené vzdělání k tomu aby si udělali úsudek. S rodiči jsem měla dobré vztahy, ted se denně hádáme.Jenže to se promítá i do mého vztahu,s přítelem se vidíme málo,abych neměla víc problémů doma,a také na něm začínám hledat chyby,tlačím ho do dalšího studia(to odmítá).Přítel plánuje společné bydlení,ale já nejsem schopna udělat ten krok..nechci uplně ztratit rodinu a pořád přemýšlím jestli nemají kousek pravdy...jestli by se ke mně opravdu nehodil víc člověk stejného vzdělání.Už jsem přemýšlela nad rozchodem,ale mám ho pořád ráda a rozumíme si,je sečtělý,máme společné koníčky,je vnímavý.Cítí z mé strany nerozhodnost a tak se taky trápí...pomůžete mi prosím problém vyřešit? Děkuji
Johanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Johanko. Přijde mi zvláštní, že se rodiče nepoznali s mužem, s nímž máte 1,5 roku citový vztah, a přitom jste na druhou stranu závislá i na jejich mínění a odsouhlasení vztahu, který se vás týká . Asi ještě nemáte v sobě vyřešeno, kam úplně patříte, kde jsou vaše priority, a je pro vás těžké pohybovat se ve střetu zájmů. Váš problém může vyřešit to, že si především ujasníte VY SAMA PRO SEBE, co od života očekáváte, a také to, zda se již nyní chcete rozhodovat o svém budoucím životě... Mám sama za sebe pocit, že je na to pro vás brzy...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, potřebovala bych poradit.žiji již rok s přítelem , který ještě není rozvedený a má 5 letou dceru, na které velmi lpí.Ta je v péči matky a on má možnost jí sem tam vídat, proto musí být neustále v kontaktu se svou ženou, která zavolá klidne i o pulnoci, že něco potřebuje a on ji s klidem vyhoví, aby neměl zle .Když se proti tomu ohradím, ještě mě vynadá.TEdkon je partner již 2 měsíce bez práce, a já táhnu domácnost.Nevydělávám málo, ale abych utáhla jeho splátky, nájem.atd musím být v práci skoro každý dem přes12 hodin. nemám čas na svůj osobní život.nic nestíhám a partner si hoví doma u televize, či si jede tam a tam.začínám toho mít plné zuby a nevím jak dál.je mi 21 a přestěhovala jsem se od rodiču do jiného města.mám strach, že když ho opustím, nezvládnu sama běžný život.prosím poradte
Barbora
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Co na to říct, Barboro?Líčíte se jako velmi samostatná žena, soběstačná,alespoň co se týče schopnosti materiálního zajištění. Psychicky asi budete křehčí - v rámci svého soukromí. Nemohu posoudit, v jaké situaci by vám bylo lépe, ale rozhodně nevidím jako dlouhodobě únosné to, abyste živila chlapa a k tomu vydělávala na jeho splátky.To se musí v rámci vztahu po nějaké době vymstít, nemohla byste si jej vážit. Ale vy zároveň žárlíte na jeho ženu, možná i jeho dceru. Barboro, jste to jen vy, kdo si musí zvážit, zda ve vašem vztahu převažují zisky, nebo ztráty. A na závěr - on ení jediný muž na světě, určitě ne ani v městě, v němž žijete... Je otázka, zda by se vám rozchodem s ním spíše neulevilo (?)
zvažování smyslu vztahu
dobrý den paní doktorko.Jsem 10 let vdaná.S manželem jsme spolu celkově 16let. Nyní už pár let prochází manželství silnou krizí.Uvažujeme oba dva o rozvodu.Ale máme dvě malé děti,dům,a společné dluhy.Našla jsem si přítele, který žije v zahraničí a je o 17 let starší než já.Cítím,už řadu měsíců, že moje psychika upadá. Začala jsem užívat antidepresiva.Nevím jak se rozhodnout.Zůstat v manželství, kde mám pocit, že jen dávám, ale nic nedostávám.A nebo jít a změnit svoji životní cestu. A zůstat s dětmi sama? Přitel by jednou za měsíc přijel...Uvažuje, že by se i přestěhoval, když mu holky dostudují.Ale dříve než za 5let to nebude.Jenomže mám trošku strach, že nyní má 49let,za 5let to bude již 54.Neutíká ten život nějak rychle? S mým mužem nemáme skoro nic společného.Ani cíle ,ani zájmmy,ani přátele.Celý život jsme se hádali.Ani v oblasti intimní nám to nikdy neklapalo. Manžel tuto stránku vypouštěl.Nyní jsem na dně.Nevím, jak se odrazit.Mám strach se rozhodnout.Jsem vlastně plná strachu.
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Petro, vy jste se dostala na nějakou životní křižovatku,ačkoliv je vám 32 let, kdy se často člověk teprve hledá - alespoň, co se soukromého života týče.Ani byste nemusela psát na závěr, že jste plná strachu ze změny.Je to cítit. Mám pocit, že asi moc nedostáváte na žádné straně, že se bojíte samoty a bezprizornosti. S manželem jste partnersky propojeni od vašich 16 let. Šance na dobrou dlouholetou perspektivu takto časného vztahu není- obecně vzato -nic moc.Ale jdete do dalšího extrému. Partner na dálku, výrazně starší, s minimem možných kontaktů. Nevím, myslím si, že byste se měla zklidnit a žít si zatím třeba jen v tom, že asi nějaká změna vás čeká. Viděla bych pro vás někoho třetího... Říkám to mírně v nadlehčeném tónu, ale myslím si, že byste se rozhodně měla spojit s psychologem a povídat si s ním o sobě.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, jsem rozvedená a našla jsem si ženatého přítele. Přítel a jeho manželka mají tzv. volné manželství. Vím z rozhovoru s manželkou že i ona má vedlejší vztah. Můj přítel se mnou tráví všechen volný čas, netají mně,ale stejně mi není dobře. Začínám se hluboce zamilovávat a s přítelem máme jen to hezké. Oba máme i vnoučata, nic netajíme, užíváme si ztřeštěné úlety,ale já nejsem šťastná.Připadám si jako trest za nepovedené manželství. Mám utéct?
Věra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Věro. Proč byste měla utíkat ze vztahu, který si užíváte oba? Proč byste si měla připadat jako TREST za nepovedené manželství? Asi to jen máte každý nastavené jinak - on nemá potřebu se rozvádět, vy již rozvedená jste a asi byste chtěla nějakou oficiální jistotu. S přítelem máte jen to hezké, užívejte si to, užívejte si vaši ztřeštěnost - to byste v rámci manželství asi dlouho neměli...:-) Zkuste hledat pocit štěstí v tom, co vám osud díky tomuto vztahu uštědřil.
zvažování smyslu vztahu
Je hodně bohatý a předpokládám, že současná slečna se ho jen tak nebude chtít vzdát. Ví, že ho chci a jsem z toho smutná. Ona ho velice přitahuje svým vzhledem, já ho přitahuji tím, že chci rodinu a klid. Letos mi bude 30, jsem tři roky sama a mám to v hlavě srovnané. Myslím si, že bych neměla tlačit, měla bych to nechat na něm…měla bych být veselá, aby mu se mnou bylo dobře. Paní doktorko, neexistuje nějaká taktika, aby sám přišel na to, že ta lepší z nás dvou jsem já? Nemyslím to zle, jen bych ho chtěla pro sebe. Nedokáži dlouho žít v trojúhelníku, navíc, když jsem ve velké nevýhodě v pozici té druhé.
Patricie - II část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jo,jo:-)Současná slečna trvá 5 let. Příteli je 36, jí 22. On ji má tedy od jejích 17 let, je mezi nimi dost velký věkový rozdíl, který se týká především duševní zralosti, životních hodnot. Nevím, Patricie, ale mám pocit, že on to v sobě opravdu nemá moc srovnané, že neví úplně jasně, co chce. Vy to víte, a začínáte se trápit. Tím on získává mocenskou pozici v rámci vašeho vztahu. Bojujete o něj obě. Zkuste nebojovat, zkuste být pro něj vzácnou ženou...Je to srozumitelné? :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, prosím Vás o radu. Přibližně 2,5 roku jsem udržovala sexuální vztah s jedním mužem (36) Byl mi vždy moc sympatický, ale jednalo se jen o sex. Má cca 5 let přítelkyni. Na podzim mi řekl, že jí chce být věrný a začali spolu bydlet v jeho domě. Po nějaké době se mi ozval, že bydlení není takové,jak si představoval a že mu více méně chybí sex se mnou. Začali jsme se opět vídat, ale vztah nabral úplně jiné rozměry. Začali jsme spolu hodně mluvit, občas někam zajdeme. Někdy u něj spím (v jiném bytě), hodně mluvíme o životě. Chtěl by dítě, současná přítelkyně je moc mladá (22) a nechce o dítěti ani slyšet. Minulý týden se rozhodl, že ji vykopne z domu, ale když přišlo na věc, tak to nezvládl. Jen ji odstěhoval k jejím rodičům a více méně se nedá hovořit o rozchodu. Cítím, že do něj začínám být zamilovaná, dokáži si s ním představit zbytek svého života. Je nám spolu dobře. Nikdy dřív s nikým nebydlel.
Patricie - I část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Patricie.Čeká mě vaše pokračování, zatím budu reagovat na tuto první část:-)Nevím, co si mohu představovat pod udržováním sexuálního vztahu, pokud trval 2,5 roku. Myslím si, že nejde za tak dlouhou dobu to, aby to, co bylo mezi vámi dvěma, bylo výlučně jen o posteli, bez větší duševní a citové blízkosti. Vztah ryze sexuální nemůže trvat tak dlouho. Mezi vámi se vytvářel vztah i opravdový, který komplikoval jeho vztah k stabilní přítelkyni, váš možný jiný vztah k někomu dalšímu. Žijete v regulérním trojúhelníku oba dva, váš vztah nemá jasně dané mantinely. Každá z vás mu dává něco jiného, možná se to vzájemně doplňuje. On se bojí jakékoli závislosti ženy na něm, proto definoval váš vztah jako výhradně sexuální, vy jste s tím jakoby souhlasila navenek, i pro sebe, ale vevnitř jste to musela mít jinak. Jestli se mýlím, tak se omlouvám.Nevím, váš přítel (vy jej nazýváte jedním mužem jen z opatrnosti) se bojí jasného rozhodnutí. Celkově se něčeho bojí. Ale jdu číst dál.-
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den Můj manžel měl před sedmi lety poměr s kolegyní v zaměstnání, který nezůstal bez následků, narodila se dcera, dnes sedmiletá. Já jsem ve vztahu setrvala, protože manžel si dítě velmi přál a spolu jsme ho mít nemohli. Na dceru platí a pravidelně se s ní stýká. I já jí mám ráda a máme spolu myslím hezký vztah. Problém je v tom, že ačkoliv jsem manželoví odpustila, dále se tím velmi trápím. Nezlobím se na něj ale nemám ho už ráda, nevěřím mu. Nepodezírám ho z nějakých dalších avantýr, naopak, zdá se, že by mi to i bylo jedno. Nevážím si ho jako člověka a na sebe se zlobím, že jsem ho tehdy neopustila. Nevím jestli je to popsáno dostatečně srozumitelně asi to zní i zmateně, ale já mám obrovské deprese, nedokážu snést jakoukoli kritiku z jeho strany, byť by byla oprávněná, nemám potřebu se mu svěřovat se svými problémy a mám probém i v intimní oblasti. Zvažuji rozvod. Poraďte prosím zda se pokusit o záchranu vztahu, nebo to vzdát a dál se netrápit. Moc děkuji a čekám na odpověď.
vladka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Vlaďko, moc tomu nerozumím. Žijete s tím celých 7 let, o rozchodu uvažujete nyní? Co se děje? Byli jste spolu v manželské poradně tenkrát, nebo jste se s tím prali sami?Nevážíte si ho jako člověka, stýkáte se s jeho dcerou, máte k ní dobrý vztah, ona k vám. Vy máte nyní deprese. Co jste manželovi neodpustila? Jeho poměr s kolegyní, nebo to, že dopustil narození dcery a tím vás zradil? Nevyřešíme to spolu takto jednoduše přes tyto stránky, chtělo by to opravdu osobní rozhovor. Chcete-li, můžete se u mne objednat na tel. 603454953, nebo u ktéréhokoliv partnersky specializovaného psychologa. Trpíte-li depresemi, bude to možná chtít i medikamentózní podporu.
zvažování smyslu vztahu
Vzkaz pro Naty II.: neprojevuje. Možná je blokovaný tím, že "patřím" jeho kamarádovi. Já to tak vnitřně ale necítím. Ale taky mě třeba vůbec nechce..Tento člověk vůbec nebydlí tak daleko, a není mi vzdálený ani duševně. Když bych však vztah se vzdáleným přítelem utnula, už bych se s tímto mužem ani neviděla...To je holt komplikovanost života. V.
Veverka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nemyslím si, že by to muselo být tak komplikované, Veverko:-) Stačí na sebe upozornit - nezávazně a decentně. Ale stýkat se se vzdáleným přítelem hlavně kvůli tomu, abyste mohla být v blízkosti jeho kamaráda, který pro vás znamená mnohem víc,nikam nevede, ne?...Takže bych vám radila jít na to jinak, nasadit trochu rafinovanější ženské páky:-)))
zvažování smyslu vztahu
Vzkaz pro Naty(8.4.2007)I: Zdravím Vás. Docela mi píšete z duše :-)Mám tři roky po rozvodu, dceru, a přítele daleko, který občas přijíždí. Nevím, jak Vaše dcera, ale ta moje přítele odmítala, dělala scény, jak se u nás objevil, jeho příjezdy byly velmi stresující, protože jsem se snažila vylaďovat vztah mezi nimi (na úkor svůj). Dcera již přítele vzala na milost, občas mi připadá, že si rozumějí dokonce lépe než já s přítelem. Na jeho návštěvy se těším, ale omezuji je, aby nebyly moc časté. Když přijede, snažím se vymýšlet program, protože on je dost pasivní a jen by seděl a čekal, co se bude dít...to mi vadí. Nejradši by stále seděl u notebooku. Představa, že by se k nám nastěhoval, se mi vůbec nezamlouvá, asi bych pak byla stále dost napjatá...možná mám jiná očekávání od muže, s nímž bych chtěla být.Paní doktorka to pro mě možná vystihla, že třeba není přítel ten pravý...Já to mám komplikované v tom, že mě zajímá jeho kamarád, s nímž mě seznámil. Občas se vidíme, ale nijak se
Veverka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Veverko, takže o čem to teď vlastně mluvíte vy? :-)O tom, že není ten pravý, vzhledem k jeho pasivitě a vašich odlišných očekávání od vztahu, a problému v tom, že už si na něj zvykla vaše dcera? Zkuste si pro sebe vše srovnat, nemá asi smysl udržovat něco, kde si nejste jistá, protože si tak blokujete příležitost potkat někoho jiného, pro vás vhodnějšího, např. toho kamaráda, kterého jste sice potkala, ale asi je tam bariéra k většímu sblížení? Jdu si přečíst druhou část vašeho vzkazu pro Naty a povídání o sobě v jednom:-)
zvažování smyslu vztahu
Prosim o radu. Jsem rozvedený a je mně 48 let. Žiji sám a nějak jsem neměl štěstí na partnerky. Na internetu jsem poznal ženu, se kterou jsme si psali a brzy i telefonovali. Náš virtuální vztah trval dva měsíce. Měli jsme stejný žebříček hodnot, moc mně vyhovovalo, že jsme se mohli bavit o všem a hlavně také si už prožila nelehký odchod manžela. Slušná žena, myslím, že i v telefonu se pozná člověk. Rád bych se s ní setkal , ale ona bydlí v bytě s přítelem, kterého nazývá spolubydlící. Věřil jsem jí to, protože nebyla časově vůbec omezovaná, volali jsme si kdykoliv i dlouho do noci. Nikdy jsme se nebavili o intimnostech. Nechtěl to žádný z nás.Bohužel ona neví co momentálně má dělat, vystěhování toho muže není jednoduché - podíleli se společně na pořízení bytu. Tak jsem jí napsal, že budu na ni čekat a nechci jí to ztěžovat. Až si vyřeší sama svůj život.Teď spolu nekomunikujeme a já jsem na pochybách, zda-li jsem měl přiročit k takovému řešení. Děkuji za odpověď
Zdenek
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Zdeňku. Přiznám se vám, že tomu úplně nerozumím. Znamená to, že jste zamilován do ženy, kterou jste nikdy neviděl? Byli jste spolu v kontaktu přes psaní a telefonování? Neboli - nabídl jste ženě, která vás přitahuje stejnými hodnotami, jako máte vy, svým hlasem, budoucnost? Dobrá, jste dlouho sám, hledáte někoho, svůj pevný lidský bod na zemi.Těžko říct, zda jste se unáhlil, či nikoli, ale v ničem vás to přeci do budoucna nezavazuje. Uvidíte sám, co se bude ona snažit udělat pro to, abyste mohli být spolu, ale nejdřív byste se měli setkávat fyzicky, tj. face to face. Tím nemám na mysli intimní život. Na nějaké větší rozhodování se musíte znát ve všech směrech. Zkuste jí nabídnout schůzku, to není nic proti tomu, že žije v jednom bytě se "spolubydlcím". Poznáte toho určitě víc:-)
zvažování smyslu vztahu
2/2 na slepovany vztah moc neverime ani jeden, ale ja jsem asi vetsi snilek nez on... Na vazny vztah jsem cekala docela dlouho a ted, kdyz jsem mela pocit, ze jej mam, najednou je pryc... Je mi 32 let. Moc bych touzila mit dite ci deti, zalozit rodinu, ale zase se bojim jit do neceho, kde jsou nevyresene problemy... Mela jsem v tomto ohledu zkusenosti z detstvi, nasi byli neustale ve sporu kvuli alkoholismu a sobeckemu nevyzralemu zivotu meho otce a tak celou rodinu tahla matka. Nerada bych kopirovala tento model dal... Mozna by bylo lepe prohovorit me obavy osobne bud s Vami ci nejakym kolegou, obavam se, ze ja sama mam nejaky hloboko ukryty problem o nemz treba i vim, ale nevim jak jej odblokovat a nasledne jej resit... Treba spoleham, ze to za me udela partner, ale do duse nam ostatni moc nevidi, tu bychom meli znat hlavne mi sami :-) Dekuji za Vas cas a treba i radu... Danka
Danka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Danko, opravdu si myslím, že by pro vás bylo nejlepším řešením navštívit psychologa a vše s ním probrat osobně, to bude smysluplnější, než pár řádek na tomto místě. Dlouho s tím neváhejte a objednejte se někde. Pokud byste chtěla ke mně, mám tel. 603454953
zvažování smyslu vztahu
1/2 Dobry den pani doktorko, jak tak ctu zdejsi problemy a Vase reakce na ne, rozhodla jsem se Vas taktez oslovit. Pred cca rokem jsme se poznali s pritelem na internetu. Posleze jsme se zacali vidat a nakonec i spolu zit v byte spolecne s moji mati. V podstate to bylo fajn, protoze ona je rozumna zena a do niceho se nam nepletla. Nicmene pritel je hodne vytizeny casove a v momente, kdy se zmenil jeho casovy harmonogram tim, ze zmenil praci dosadil si do vysetreneho volneho casu spoustu aktivit, ktere ho jiste velmi bavi jako je hokej a pravidelne dojizdeni za jeho synem z predchoziho vztahu na treninky fotbalu. Na nas spolecny zivot tedy moc prostoru nezbyvalo a ja si tedy snazila hledat vyplneni volna jinak a bohuzel bez neho... K mym vytkam byl hluchy a moje trapeni dostoupilo az tak daleko, ze jsem mu pred par dny zabalila veci a pozadala ho o odstehovani se coz prijal s vyhradami ze budeme oba nestastni coz jsme, ale otazkou je, zda je cesty zpet a zda se da jeste neco zmenit...
Danka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Danko.Myslím si, že máte rozlišné hodnoty, rozlišný životní styl a jiná očekávání od společného života, a že byste se tomu měli více v rozhovorech spolu věnovat, abyste si dokázali vytvořit nějaký konsensus, abyste byli oba schopni kompromisů a přizpůsobování se sobě navzájem. Byla by škoda končit vztah, který má šanci, když se máte rádi
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, od svých 16ti let mám přítele. Je o deset let starší, první dva roky s ním byly jako v pohádce, potom se začalo všechno kazit a já sem nechápala proč- byl agresivní, paranoidní, atd. takže sme se po roce, kdy to takhle bylo rozešli. Až dodatečně jsem zjistila, že se takhle choval, protože bral pervitin (sam mi to rekl). Byly to pro me nejhorsi chvile zivota, ale nasla sem si noveho pritele a zkousela zacit znovu. Jenze jsem na nej nikdy nezapomnela a videla jsem, ze on uz s tim prestal a vseho moc lituje, takze jsme se po roce a pul znovu dali dohromady. Ted je mi 22 a tyhle problemy znovu vyplouvaji na povrch - on bohuzel ma porad k drogam pozitivni vztah ("hodne mu pomohli, spoustu veci si uvedomil",apod). Mne to ale strasne zranuje, nemuzu slyset o tm co kdy kde zkousel a co mu to dalo. Bohuzel jeho postoj je takovy, ze se s tim musim smirit. Kamaradi "radi" abych to zkusila taky a vedela o co jde. Obe varianty jsou pro me neprijatelne...co s tim?
Kamila
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kamilo. Nemohu vám mluvit do života, rozhodnutí děláme každý sám za sebe. Jste to vy, která musí nejlépe vědět, co vás stále k příteli táhne. Ale z mého úhlu pohledu je nejvyšší čas tento vztah definitivně uzavřít. Důvody snad říkat nemusím (?)...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,ráda bych znala váš pohled na mou situaci.Jsem 11 rokem vdaná,mám 9letou dceru a 2měsíč.chlapečka.Bohužel již 0,5roku máme krizi,která nemá konce.Manžel brzy po svatbě objevil mé slabiny a od té doby je na koni,neustále mě uráží,ponižuje,podrývá mou autoritu před dcerou.Neustále se hádáme kvůli prkotinám,penězům apod.Už několikrát jsem chtěla od něj odejít,jenže mám strach,já se totiž dost podceňuji,bojím se žít sama,že to nezvládnu.A tím si je manžel jistý.Navíc dcera stojí při něm,on ji rozmazluje a já ji prý terorizuji.Mám nervy na pokraji svých sil,po hádce spolu nemluvíme dokud nedolezu,nyní spolu už ani nespíme.S rozvodem souhlasí,ale on žádost nepodá.Jak si mám dodat odvahy,nepodceňovat se,více si věřit,chovat se asertivněji.Nevím zda v takovém manželství zůstat kvůli malému a nechat se urážet,poslouchat na slovo než bych se vrátila do práce.Jsem zdrav.sestra a s hlídáním syna budu mít problém.Manžel vidí chyby jen ve mě,já se mám změnit.Je arogantní,sobecký.Děkuji.
Lívie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lívie. Nebylo by ode mne profesionální, kdybych vyřkla jakýkoli verdikt. Přemýšlím nad tím, proč je krize ve vašem vztahu v podobě, v jaké ji popisujete, dlouhá půl roku. Znamená to, že předtím bylo vše mezi vámi OK, jeden druhého jste si vážili, vše klapalo, dcera měla ráda oba a nikomu nestranila, fungoval sexuální život, atd.? Vy byste si měla vymezit své hranice vůči tomu, co si manžel NEMŮŽE k vám dovolit. Získejte zpět jeho úctu, stojíte-li o ni. Jinak vám ale především doporučuji návštěvu manželské poradny, jejíž služby bývají bezplatné, a kde budete moci popsat profesionálovi vše detailněji, a hlavně ve vývoji. Pokud jste na pokraji svých sil, může vám doporučit i konzultaci u psychiatra, abyste byla podpořena léky.Nyní byste se měla asi soustředit hodně na syna, nenervovat se příliš, aby on měl klid. Udělejte si pro sebe priority a nenechávejte na sebe vše tak doléhat. Musíte si zase začít více věřit,začněte tedy tím, že se nenecháte ponižovat. Tím se zase vracím k začátku své odpovědi, tj. - vymezení vašich osobních mantinelů...
zvažování smyslu vztahu
2. část: miluje a podle jeho reakce mu zkusit naznačit svoje city k němu. Jednou jsem se ho taky ptala, jestli by si dovedl představit, že by si našel milenku, a on odpověděl, že možná ano, kdyby to stálo za to. Já ale o utajovanou aférku nestojím, chci přítele se vším všudy a nechci se o něj dělit s jinou ženou. Kdyby mi naznačil, že ke mně taky něco cítí, co kdybych mu řekla, že bych s ním chodila jedině tehdy, když by se rozvedl? Jenže co když mě pak bude vodit za nos, že se rozvádí, a ve skutečnosti to tak nebude? Nebo s ním mám zatím jenom kamarádit a počkat si, jestli se jeho manželství postupně nerozpadne? Opravdu nevím, co bych měla dělat, ale ráda bych se vyhnula situaci, že se stanu jeho utajovanou milenkou, i když přiznávám, že už i to mě napadlo, že bych ho radši měla jen zčásti, než ho nemít vůbec. Prosím, poraďte.
Viky
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Viky, nevím, ale mám pocit, že pokud chcete opravdu nalézt vážný perspektivní vztah, že váš kolega nebude ten pravý. Nevažte se na něj, ztráta iluzí by vás velmi bolela - vy máte úplně jiné ambice, než on...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, poslední dobou mám pocit, jako bych se zamilovala do jednoho kolegy. Má to ale jeden háček: je ženatý. Vím, že se mu líbím a jsem mu sympatická, ale za toho víc než půl roku, co spolu pracujeme, se bohužel nebo možná bohudík nerozhoupal k ničemu zásadnímu. Kouká po mě, usmívá se, sem tam mě přátelsky obejme apod., flirtuje se mnou, máme si co říct, je mi s ním fajn, ale že by po mě nějak otevřeně vyjel, tak to ne. Párkrát mi nabídl odvoz domů, přijala jsem, bylo to příjemné. Při jedné takovéto společné cestě jsme se trochu bavili o jeho manželství. Ne že by o své ženě mluvil nějak ošklivě, ale z toho, co mi řekl, jsem si dala dohromady, že si ji bral spíš proto, že tzv. musel (teď mají asi čtrnácti- nebo patnáctiletého syna) a že je s ní spíš ze zvyku než z lásky. Napadají mě úvahy, že kdyby se neoženil a nebyl s ní, mohli bychom spolu chodit a bylo by to super. Nechci si ale začínat se ženatým mužem. Napadlo mě zkusit se ho třeba zeptat, jestli svoji ženu
Viky
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Viky, dobrý den.Nevím, ještě mě čeká vaše pokračování, tak nebudu ve svých úvahách předbíhat. Ale zatím mám pocit, že váš kolega hledá odreagování a flirt. Nic víc, nic méně. Podává to ve velmi decentní a elegantní rovině, chrání si své soukromí, a předem jasně vytváří hranice ve smyslu : "zajímáš mě jako žena, možná bych chtěl něco víc,ale rozhodně nemíním bořit své jistoty, které mám rád...". Dává vám jasně najevo mantinely, a to je fér. Ne?
zvažování smyslu vztahu
Dobre rano pani doktorko,mam takovy maly,tedy uprimne z me strany oooooobrovsky problem a tak vas zadam o pomoc.Jsem tri roky vdana,muj manzel je cizinec a vlastne po celou dobu naseho manzelstvi zijeme tady v CR.Nas vztah nebyl nikdy genialni,manzel nemel dlouho praci,byl v novem prostredi,ja jsem z toho taky byla podrazdena,takze takove to nahoru a dolu.Stale navrhoval rozvod,ale vzdycky jsme to nejak presli.Minuly rok se situace uz opravdu vyhrotila a ja poprve navrhla rozvod z me strany,manzel se ale zalekl a snazil se vsechno zachranit,ale ja jsem si bohuzel nasla v tuto dobu pritele.Nakonec jsme ale zustali s manzelem spolu,sice mi stale opakoval,ze je to jen docasne,ze mi neveru neodpusti,ale stale nechtel odejit.Co cert nechtel,pocali jsme spolu detatko.On sice tvrdil,ze ho nechce,ale zase tu se mnou porad pretrvava.Se mnou nemluvi,telefonuje cele hodiny s svou rodinou.Nemam to srdce ho vyhodit,stale myslim,ze se to nejak zlomi a budeme rodina.Dekuji za odpoved Tereza
Tereza
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Terezo, a v čem bych vám měla pomoci? Nejsem si úplně jistá, co byste potřebovala ve spolupráci se mnou dotáhnout do konce. Zvažujete těhotenství, nebo perspektivu uchování vás jako rodiny? Jsem zmatená z toho, že fakt vaší gravidity uvádíte větou - "Co čert nechtěl...".Opravdu mi nějak není jasné, zda se chcete manžela zbavit, nebo doufáte v pozitivní změnu. Pokud to druhé, myslím si, že to nebude tak složité. Už jste zjistila, jak funguje poměrně jednoznačně to, když se začnete "stavět" na zadní vy a deklarujete rozchod.Můžete to zopakovat, ale důrazněji, s jasně stanovenými podmínkami z vaší strany. Nevím, jaké nárosnosti je váš manžel, zda jste se brali z lásky, nebo v tom byl ještě nějaký jiný motiv, takže jinak nemohu nic více rozvádět. Tedy - ujasněte si, co chcete a za jakých podmínek, a podle toho se chovejte. Váš manžel se sám chová tak trochu jako malé dítě, a je snadno manipulativní. Chcete jej opravdu?
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorko, chtela bych se Vas zeptat na nazor. Zila jsem 7 let s byvalym pritelem, je mi 27 let.(byli jsme oba stejne stari)Brzo po rozchodu jsem zacala chodit s novym pritelem.Po mesici jsme spolu zacali bydlet.Bylo to brzo, nemam v sobe vyresenou minulost..Jsme v baracku v malem meste, ja pochazim z Phy.On zarli na me kamarady,rodinu,(byvala pritelkyne jej podvedla)Pracujeme v Praze,dojizdime.Ja se chci venovat 3x tydne konickum, on je rad sam doma, nikam se mu nechce.Ma predstavu,ze budeme doma a ze zena je predevsim hospodyne.Ma malo kamaradu a konicku.Jsem unavena z adaptace na nove prostredi a vzali jsme to moc rychle - preskocili jsme fazi chozeni.Rekl, ze neni stastny a chce rozchod.Po 2 dnech si to rozmyslel,promluvili jsme si - komunikace mu nejde(tichy tip).Uznal chybu a chce to napravit,bojim se ze se nezmeni,jeho zarlivost me dusi.Mam s nim problemy po 5 mesicich a nedovedu si predstavit co bude za rok?Je hodny az moc, pesimista v nazorech.Co s tim?Pekny den.
Ivana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Ivano. Popisujete to tak plasticky, jakoby v tom již byla obsažená i vaše vlastní odpověď. Nevidím ve vašem popisu vztahu jeho jediné pozitivum. Jste odlišní osobnostně, hodnotově. Myslím, že platformou pro kvalitní perspektivní vztah je soulad právě v zájmech, životním stylu. Jestliže se v tomto rozdělujete, nevím, jak můžete spolu být takto oba šťastní dlouhodoběji. On se ale těžko změní...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, vůbec nevím co mám dělat. Mám manžela se kterým žiji 9 let a dva roky jako manželé. Celou dobu jsem k němu vzhlížela a vážila si ho. Dokonce jsem dovedla dát vše stranou. Spoustu špatnýho jsme spolu přetrpěli (alkohol, byl na mě zlý apod.). Přesto všechno jsem věděla, že bude hodný otec. Čekala jsem až přijde on sám za mnou s tím, že chce dítě. Mě je 27 jemu 29. Najednou s tím přišel v mých 25. Proběhlo neúspěšné snažení. Tak to přerušil, že ještě tedy ne. Po půl roce si zase uvědomil, že by chtěl tak jsme se do toho vložili znovu. Navštěvovala jsem CAR a měla jsem jít už na umělý. V tom to opět přerušil, že odjíždí do Anglie a nechal mě tu. Já jsem tu poznala jiného (mladšího o tři roky), který ví co od života chce a má společný sen - dítě. Manželovi jsem oznámila, že se chci rozvést a on se okamžitě vrátil a přemlouvá mě, že si to všechno uvědomil. Já teď nevím jestli mám zůstat s tím mladším nebo to zkusit ještě naposledy s manželem.
Ilona
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ilono. Vaše dilema mi přijde jako natolik závažné, že si myslím, že vyžaduje osobní rozhovor s psychologem, pokud se nerozhodnete pro jednoho z nich intuitivně vy sama. Vy jediná jste tím, kdo by si měl v sobě rozuzlit to, zda nový partner nyní je pro vás atraktivní do života jako člověk sám o sobě, nebo zda je důelžitý tím, že vám slibuje něco, co pro vás bylo doposud nedostupné v rámci manželství. Oba o vás teď bojují - manžel proto, že vás ztrácí. Ale já nedokáži poznat, proč se manžel vzdaloval od vás a od problému v době, kdy to bylo aktuální, mám málo informací, a ty se tu ani vypsat nedají.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, čtyři roky po rozvodu jsem se seznámila s milým mužem. Byla jsem velmi zamilovaná a velmi se trápila otázkou budoucnosti, protože bydlíme 200 km od sebe daleko. Stěhování nepřipadá v mém případě v úvahu, jednak mám desetiletou dceru,která se stěhovat nechce, přítel má maličký domek a taky se bojím, co bych dělala v případě krachu vztahu. On má zase doma firmu (a onen domeček, na kterém velmi lpí).Takže jsme se ustálili na tom, že přijede 2x za měsíc na prodloužený víkend a já si tak dlouho říkala, že to nemůže dopadnout dobře, že už mi je to i jedno. Mám ho ráda, těším se na něj, ale když přijede, jsem z jeho "vpádu" celá nesvá, nesmí na mě málem ani mluvit a potřebuju minimálně den na aklimatizaci. Po dni, dvou je všechno v pohodě a jeho odjezd obrečím. Za další dva dny se otřepu, věnuju se dětem, domácnosti, zaměstnání a na nějaké stýskání nemám myšlenky.A při dalším příjezdu se vše opakuje.Přítel žije sám, děti nemá a každý den mi volá, jak je mu smutno.
Naty
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Naty. Je vidět, že máte silně vybudované své obranné mechanismy - v rámci partnerských perspektiv -... Po rozvodu se bojíte něčemu opravdově uvěřit, jistíte se psychicky, abyste nebyla v případě pádu tak zranitelná. Nepustíte k sobě někoho úplně naplno, byť jste na vztah čekala 4 roky, a píšete, že jste byla do nynějšího přítele hodně zamilovaná. V rámci toho všeho si zvykáte na svůj vlastní sólo život, kdy se na nikoho nemůžete spoléhat, a vlastně i díky tomu jej vnímáte tak trochu jako vetřelce do vaší privátní zóny. To vše běží na podvědomé úrovni, samozřejmě:-). Asi byste si měla v sobě vše více srovnat - co chcete od života dál, a proč, co tomu můžete dát, co "obětovat" z dosavadních zvyklostí. Naty, ale možná je to prostě tak, že on není ten pravý pro vás , a pro vaši dceru ( ? )...
zvažování smyslu vztahu
Vážená paní doktorko,jsem taky jednou z žen, která má pocit, že s manželem nežijí spolu ale vedle sebe. Navíc je moje situace komplikovaná tím, že na mně leží ekonomické zajištění rodiny. Jsem prostě ženská, která vše zvládne. Když vidím své kolegy, jak se o své manželky starají, tak je mi smutno. Asi jsem si to způsobila sama, když se manžel k něčemu neměl, vzala jsem to do vlasntích rukou. Problém je v tom, že manžel pracuje na živnostenský list ale příjmy má velmi malé. Kdyby se se mnou něco stalo, tak nevím co bude s dětmi (20 a 18 let ale studenti). Teď jsem měla nález na mamografu(naštěstí nic vážného, ale mělo by se sledovat), řekla jsem to manželovi, ale jako by ho to nezajímalo. O svém zdravotním stavu vede sáhodlouhé diskuse se svojí matkou. Začínám být na manžela alergická, často cítím chuť vrazit mu nůž mezi žebra, praštit mu hlavou o zeď. Vadí mi jeho způsob řeči, často šišlá, opakuje některá slova ve zdrobnělinách atd. V poradně mi navrhli rozvod...
Irena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ireno. Nepoložila jste mi přímou otázku, nevím, co byste ode mne ráda slyšela. Potvrzení práva na rozvod? Nebo poskytnutí naděje? Rozhodnutí je dnes na vás, děti jsou velké, a bez velkého vysvětlování důvodů vaší manželské krize a nemožnosti žít v takovémto vztahu dál, můžete oznámit, že od sebe odcházíte, protože se mezi vámi něco změnilo, a nemůžete již takto dál. Pokud je to dětem oznámeno bez větších scén a emocí, zvládnou to, přijmou to. Mohou si vybírat, s kým a jak se kdy budou stýkat. Důelžitá je spíš dohoda mezi vámi a manželem, a pak provozní podmínky. Rozvod bez možnosti odděleného bydlení nemá valný smysl. Alespoň podle mě. Ale zdá se mi, že byste ráda ještě něco zkusila, že vaše manželství ztraceno není. Musila bych s vámi hovořit osobně, abych všemu porozuměla více a mohla vám pak dělat "zrcadlo", neboli poskytovat zpětnou vazbu k tomu, jak vás dva vidím...
zvažování smyslu vztahu
dobrý den odpovídala jste mi 1.března.fakt ,co udělám udělám špatně.nejsme schopni se domluvit ani na schůzce.pokud nechci schůzku je to špatně,pokud ano je to taky špatně.jsem už opravdu zoufalá.ukončit to nedokáži trpělivá být taky ne.nevím ,jak dál....
Anežka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nebylo by nejlepší z takového neuspokojivého vztahu vystoupit, Anežko? Na co dále protrahovat trápení, když nevidíte východisko.Budete to ale asi muset být vy.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, odpovídala jste mi naposled 5.února. dostala jsem se do situace,že si s přítelem absolutně nerozumím.každý jsme někde jinde.ukončit to nedokáži a žít bez něho také ne.jak z takové situace ven?mám tak nějak dělat mrtvého brouka??pohovořit si o tom spolu nedokážem,to prostě neumíme.prostě připadá mi,že spadá náš vztah ke konci.že už si nemáme ,co říct.je mi to hrozně líto,protože do té doby jsem nepoznala někoho,kdo by se ke mně tak hezky choval.teď se to ,ale obrátilo o 100%.mám pocit,že chce vztah ukončit,ale neví,jak a tak je na mě nepříjemný.vše ,co udělám je špatně,anebo mě do té pozice uvádí.Co vlastně mám dělat?mám si sním meilovat,mám se s ním sejít?
Anežka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Anežko. Myslím si, že byste měla v sobě přehodnotit význam tohoto vztahu ve vašem životě - berte ho více lehce, nevázejte se na jeho perspektivu, berte ho více jako přátelský. Přítel se vázat evidentně nechce a asi jste na jeho vkus příliš tlačící na větší intenzitu. V podstatě opakuji jen to, co 5.2., jinak to nevidím ani dnes.
zvažování smyslu vztahu
Pani doktorko,jsem vdaná 13 let.Mám 2děti.V manželství štastná nejsem.Mám manžela,který děti miluje,věnuje se jim,taky vypere,uklidí a uvaří když je potřeba.Všichni mi ho mohou zavidět.Dobře vydělává ale...Náš vztah je na bodě mrazu.Neumíme spolu mluvit,také nemáme o čem.Naše komunikace když už nějaká je,dělá to asi 5 min.za celý den se týká dětí.Úplně jsme se jeden druhému odcizili.Nespíme spolu dobré dva roky.Problém je v tom,že manžel si mě vůbec neváží.Psychicky me ponižuje.Podle něj mam problém vůbec myslet,jsem neschopná,blbá hrůza,všechno co udělám je špatně.říká a to trvá už hodně dlouho že vůbec neví proč se mnou je,že je to utrpení být spolu,na druhé straně řekne že to tak nemyslel,ale já už dále nemůžu.Vím,že někoho má a já mám pocit že mu ten náš život vlastně vyhovuje.O děti má postaráno,vyžehleno ,vypránoa uvařeno.Já ale ve společnosti nebyla už přez dva roky.Nevím co je to hezké slovo,pohlazení...Má náš vztah vůbec šanci?Já si Pripadám jako pes na obojku Bez lásky...
kateřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kateřino. Komu kladete otázku, zda má váš vztah smysl? Nebo šanci. Je to asi oázka hlavně pro vás samotnou - zda dokážete dále žít ve vztahu bez lásky a úcty. Úctu a respekt k druhému já vnímám jako základ dobrého kvalitního vztahu. Nevím ale, kdy se to vše vytratilo, a proč. Říkáte, že víte o tom, že manžel má jiný vztah. Jeho paralelní vztah je důsledek vaší krize, nebo příčina? Víte, neposoudím šance na návrat úcty, příliš málo toho vím. Ale myslím si, že hlavní jste teď vy sama pro sebe. Vy byste měla být tím, kdo si svou vážnost dodá - skrze své vlastní aktivity, své přátele, svou práci. Přesto, že jste doma degradovaná, manžel není váš celý svět. Stůjte s hlavou vztyčenou, vytvořte si své zázemí, a u manžela si vydobyjte své právo na rovnocenost - zatím tím, že budete mít stejné možnosti, jako on, co se volného času týče. Začněte tím, že budete mít pro sebe jeden večer v týdnu - na něm se domluvte, on bude hlídat děti a vy si budete dělat to, co vás bude těšit... Jinak bych, být vámi, začala navštěvovat psychologa, abyste o sobě mohla mluvit i s někým erudovaným, empatickým, ale i nezávislým.
zvažování smyslu vztahu
Vážená paní doktorko, před cca. 1/2 rokem jsem se seznámila s přítelem. Je Skot. Ačkoliv jsem tomu ze začátku vůbec nevěřila, stalo se to, že jsem se do něj zamilovala tak, jako nikdy předtím (je mi 33 let). Můj problém je, že přítel je velice žárlivý. Pokud mírně přeženu, tak se snad ani nemůžu podívat na cizího muže. Nemá důvod. Jinak jsme měli, resp. máme velice pěkný vztah, ale najednou se chová divně - nedal mi nic k Valentýnovi, ani nepopřál, pouze, až jsme leželi v posteli mi řekl, že mi přeje hezkého Valentýna a kolik jsem dostala dárků od svých "boy-friends". Nerozumím tomu. Vím (myslím) si, že mě asi hodně miluje a prý nikdy nic podobného nezažil, co se citů týče, tak proč se chová tak, že mi často ubližuje. Přece si toho musí být vědom! Když se ho zeptám, proč se chová tak divně a špatně, řekne, že neví. Prostě neví. Poraďte, prosím, co s tím. Mám ze vztahu raději zavčas vycouvat? Mrzelo by mě to, ale kdyby nebyla jiná možnost.... Mockrát děkuji za odpověď. Anita
Anita
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Anito. Nevím, mám jen pocit, že se váš přítel zamiloval příliš. Natolik, že jej láska k vám ohrožuje v jeho pocitu vlastní nezávislosti. Je v tom bezradný, a proto vámi začal - podvědomě - manipulovat. Nebo vědomě?... Myslím si, že jste se dostala do vztahu s člověkem, který si nevěří, a že byste si měla pro sebe nechávat emocionální rezervy... Rozumíte mi?
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, mám dotaz,jsem těhotná (5měsíců) a vlivem hormonů(možná) si nejsem dostatečně jistá,zda-li mám zůstat s budoucím otcem dítětě.Před otěhotněním jsme spolu chodili(nebyl to moc intenzivní vztah) a teď se má ke mě přítel nastěhovat.Problém je,že mi začal hrozně vadit,nedokážu se s ním bavit normálně aniž bych nebyla protivná a ironická.Najednou jsem si uvědomila,že z něj nemám pocit,že bych se na něj mohla spolehnout,že se o mě a dítě postará,něco zařídí,atd.A myslím si,že to je asi problém.nedokážu se s tím nějak srovnat,že on takový není a nikdy nebude.Zvažuju,zda mám zkusit společné bydlení nebo raději zůstat sama.Myslím si,že je to i problém věku,je mi 30 a příteli 26 (není tam zodpovědnost a spolehlivost, kterou bych já očekávala). Díky
marťa
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Marťo. Nedokážu posoudit, do jaké míry do vaší nynější nejistoty vstupuje vliv hormonální disbalance, a do jaké míry váš přetvářející se hodnotový systém - to je dáno životním kontextem, psychickou přípravou na mateřství. Jestliže jste nyní na přítele alergická, respektujte sebe samu, protože jste to vy, kdo potřebuje pro dítě i pro sebe klid a harmonii. To ale neznamená, že byste měla na vztah s ním rezignovat, že byste jej měla hned od sebe odhánět. Vy jste se začala dívat na svět kolem sebe trochu jinak, máte jiné potřeby, on to má zatím pořád vše stejné. Uvidíte, co se změní po narození děťátka. Dejte tomu čas, a nyní se do ničeho nenuťte, na rovinu mu řekněte, že byste nyní raději žila sama, a budete se dál vídat v podobě, jako dříve. Ne? :-)
zvažování smyslu vztahu
Vážená paní Jitko,zajímal by mě váš pohled na moji situaci a vaše rada.Jsem 8 let vdaná v zahraničí a jelikož jsem se vdávala do roka od seznámení v 21 letech,nevěděla jsem,do čeho jdu.Tím nemyslím vztah,ale nové prostředí bez rodné vlasti,rodiny, přátel,práce atd.Pořád bych ráda žila znovu v ČR,ale manžel by se z jazyk. a prac. důvodů nepřestěhoval.Ráda bych založila rodinu,ale vím,že tím bych se již definitivně usadila v zahraničí.Uvažuji již delší dobu o rozvodu,protože jiné východisko nevidím.Manžel je hodně časově vytížený v práci,ale je hodný.Já cítím,že nežiji tak,jak bych chtěla a ráda bych to změnila,ale nevím jak.Manžel ví,že bych s ním ráda žila v ČR,ale současně mi říká,že to nejde.Zatím nemám odvahu mu o rozvodu říct.Děkuji za radu.
Katka P.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Katko, takže dilema je nastaveno jednoznačně tak, že buď manželství, nebo domov, s tím, že obojí je prostě neslučitelné?To opravdu není vůbec jednoduché. Budete si muset, Katko, určit vaši vlastní prioritu. Vdávala jste se v 21 letech, ještě jste v té době netušila, jak je pro vás domov významný. Nevím, jak daleko od domova bydlíte, jak často jej můžete navštěvovat, zda se dají dělat nějaké kompromisy.Mohla byste mít i domovy dva - jeden byt v ČR, druhý u manžela, a časem by se ukázalo. On se přizpůsobit nechce, nebo nemůže - s odvoláním na jazykovou bariéru a pracovní příležitost, takže na přizpůsobení jste tu vy - žijete tedy v patriarchálním partnerském modelu. Vrátím -li se k tomu, co píšete, pak přeci můžete učinit pokus. Domluvte se s manželem, že na nějakou dobu přejedete domů a budete hledat pro sebe východisko v rámci vašeho společného života. Váš vztah se ocitl na nějaké křižovatce, kterou je třeba řešit. Dejte si čas, domluvte se na něm, a nemusí jít vše hned rozvodem. Proč? Držím palce.A také předpokládám, že budete mít na těchto stránkách reakce od čtenářek v podobné situaci:-)
zvažování smyslu vztahu
Paní doktorko, prosím o radu: je mi téměř 50, dlouho jsem žila po rozvodu sama s dcerou, měla jsem dva delší vztahy. pak jsem se rozhodla žít sama. Co čert nechtěl, náhoda mě seznámila s mužem, s kterým už 3 roky bydlím. Nevím, jestli mám ve vztahu setrvat. Mám ho ráda, ale s láskou to nemá nic společného. Začalo mi na něm vadit snad všechno. Určitě si to nezaslouží, je velmi pozorný, aktivní, ale co s tím? Na sex nemám ani pomyšlení, je mi trapné ho stále odmítat, chodím domů jak na popravu.
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Evo.Moc mi není jasné, proč hovoříte o svém věku skoro 50 let. Nemyslím si, že by to z objektivního pohledu byla důležitá informace. Pro mě, jako pro psycholožku, to informace je,ale můžu ji interpretovat nesprávně.Hledáte nový život, své nové místo důležitosti, ale nejste si jistá tím, kde vlastně toto místo je (? )Hledáte samu sebe v současné situaci: dospělá dcera, dospělá matka. Zvykla jste si možná více na mateřskou roli, a nyní jste objevila, že nemusíte rezignovat na partnerství? Pokud ano, pak je to přeci skvělé. Evo, zvykněte si na to, že život není jen o rodičovské zodpovědnosti. Máte právo i na své touhy. K současnému partnerovi jste stejně zodpovědná,jako k dceři.Partnerství je ale o všem možném. Sexuální přitažlivost je velmi důležitou součástí...
zvažování smyslu vztahu
nikam nejdeme,pokud navrhnu procházku nechce,restauraci taky ne atd. atd.Přitom je společenský ale říká,že je unavený,a že chce být sám.Já jsem také radši sama,ale mám pocit,že on je doma pořád,a nebo se věnuje jen svým zájmům.Štve mě,že chodím všude sama - do kina, do restaurací s kamarádkou a on jen sedí doma. Včerejšího dne bylo Valentýna a opět mne nezklamal,zase jsme byli doma.Ráda se chodím bavit,on také, jen nevím - spíš asi beze mne. Ačkoliv v poslední době nechodí nikam vůbec.Je pořád otrávený,naštvaný.Nevím jak dál,začínám vyčítat,mám pocit, že si mě neváží.Jenže on zase nereaguje.Nevím co dělat a zároveň mě to ničí, ta jeho pasivita.Pořád si říkám,že už o mne asi nestojí,když se stará jen o své koníčky,že kdyby o mne stál,koupil by byt,měl se mnou dítě,vzal mne na oběd, na výlet kamkoliv.Připadá mi,že přežívá. Nevím, co dělám špatně. Pořád nad tím přemýšlím, jemu jsem to řekla snad 1000x. - bez výsledku. Je mi 26, jemu 28
Konvalinka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Konvalinko, v první části vaší otázky si kladete otázku, zda je on ten pravý, zde už zase více zvažujete to, zda jste pro něj ta pravá vy, protože se on nijak moc nesnaží. Rozumím tomu tak, že jste v rámci vašeho vztahu neuspokojená a smutná, chcete jej, ale v jiné podobě. Dobře. Dejte jemu i sobě nějaký čas na regeneraci a zkuste mu začít trochu unikat. Nechte jej dojít k tomu, aby se on začal více zabývat vámi, než vy jím. Přehoďte ta kolečka ve vašem zaběhnutém hodinovém strojku:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, žiji s přítelem 5.rok a loňského jsme měli vážnou krizi,kdy jste mi dobře poradila.Přítel si našel kamarádku a chtěl se rozejít.Dali jsme to zase do původních kolejí,i když není vše ideální.Mě však trápí něco jiného.Najednou nevím,jestli on je ten pravý pro mě.Žijeme spolu,je na mě hodný,ale někdy mám pocit,že je odlišný,nebo že se už tolik o mne nesnaží a nerozumím tomu.Zpočátku našeho vztahu býval plný energie,pořád jsme něco podnikali,vymýšleli,dělali.Teď spolu 3. rok žijeme a náš život je takový obyčejný: z práce - domů,z domova do práce.Přítel změnil zaměstnání - začal učit a je pořád unavený,nechce nikam chodit, pouze se věnovat svým zájmům.Má koníčky - entomologii,plastikové modelářství a to mu v pořádku zaplŇuje maximum jeho času.Je pravdou,že se snaží každý den si se mnou povídat,pomáhá mi,a snaží se udělat mi něčím radost,ale není spontánní,mám pocit, že žijeme jak v manželství po 30 letech.Nevím,kde je chyba.začala jsem mu vyčítat,že spolu nikdy
Konvalinka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Konvalinko. Myslím, že je pro vás asi těžké přijmout fakt, že po několika letech soužití přechází partnerský vztah z prvotní vášnivé lásky do klidnější fáze, kdy si každý nachází, nebo vlastně více obnovuje, svoji původní vlastní parketu - tj. vlastní známí, vlastní koníčky. Něco je sdíleného společně, něco je prožíváno individuálně. Vy jste musela o "rehabilitaci" vašeho vztahu před pár měsíci bojovat, proto nyní potřebujete v rámci vašeho vztahu nové podněty a větší pocit sounáležitosti, i přítelův zájem o vás. Přítel se k vám vrátil po době krize, kdy nevěděl, kam patří, i vstřebávání toho všeho jej stálo nějakou energii, změnil práci, učí. To je docela náročná záležitost, on je asi nyní ve fázi změn a odpočívání. Možná stačí, když to takto přijmete, a budete něco podnikat i bez něj, ne? "Manželé po 30 letech" nebudete pořád,ale vy buďte více nezávislá. Mějte své aktivity, své zájmy, své lidi, a zkuste brát domov jako klidný přístav.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, je pravda,že se mi přítel ozval.chtěla jsem to změnit.chtěla jsem vědět ,jak to cítí on.on to sice odkývne,ale myslím si,že to padá do stejných kolejích prostě nic neřešit.prostě pokud to vzdám tak mi to odkývne,i když se bude trápit nepřizná to zatvrdí se.taky se nedokážeme domluvit na schůzkách.on prostě z hodiny na hodinu pošle SMS a je to .pokud odmítnu,tak ho to mrzí.i když se domluvíme vše přetočí ,tak že nic.je rozvedený necelý rok po 13letech.mám pocit,že je pořád připravený na můj odchod/protože má tu zkušenost z manželství/jako by se chránil zklamání.si možná naivně myslím,že když se dva lidi mají rádi,že chtějí být,co nejvíce spolu.ale tady mám pocit jako bych se vnucovala.jsem z toho všeho zmatená nevím ,jak se dál chovat.jestli mám být zdrženlivá.sama omezovat schůzky.mám obavy,že ve vztazích jsem ta závislá.shodou náhod jsem potkala bývalého přítele s kterým jsme se 2x rozešli z jeho popudu a teď mi nabídl vztah do 3.děkuji
Anežka/odpověď 5.února/
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Anežko, jak vidíte, dostávám se k odpovědi po 3 týdnech, takže už je vše asi jinak. Myslím si ale v podstatě stále totéž. Dát na vědomí svůj zájem a cit, ale iniciativu nechat na něm. Zatím můžete bojovat s vaší závislostí a využít čas pro hledání nové sebe sama:-) A nebo již se obnovil váš vztah po 3. dávaný dohoromady?:-)
zvažování smyslu vztahu
Paní doktorko, dovoluji si ještě jednou navázat na Vaše včerejší odpovědi.Vůbec jste se mne nedotkla první odpovědí,já chtěla uvést jen trošku na pravou míru jak se věci mají.Je moc dobré číst názor něhoho velmi zkušeného,i když jsem si vědoma, že z minima podrobností,které se zde nedají napsat,žádné velké závěry nelze provést.Vztah je opravdu jiný,komunikuji s manželem pouze o nutných věcech,úplně odpadlo to běžné "povídání" a tento stav prázdna mne úplně ničí.Bohužel je zde ještě má špatná vlastnost,když mám příležitost a hodí se to-tak vsunu i do toho pouze nutného hovoru "poznámku" ...a vytáčím vlastně sama sebe.Nevím jak dlouho tohle mé vstřebávání situace bude trvat,ale zřejmě čím déle tím hůře. Ještě jednou Vám děkuji za Váš názor, moc to pomáhá, což mi dají za pravdu asi všichni ti,kteří se Vám tady svěřují.
Simona
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Teď už jsem v odpovědi tak rychlá nebyla:-) Simono, já jsem vlastně reagovala na to, že jste se až příliš obhajovala, protože jste to mohla brát jako mou kritiku. To zase jen na mou vysvětlenou:-) Ale jinak - vy sama si vlastně dovedete velmi dobře zanalyzovat, v čem je váš problém - ale přesto vám to nepomáhá se od všeho odpoutat. Pokud jsem vám nabízela variantu vaší větší rezervovanosti, pak jsem tím nemyslela omezení komunikace s manželem na provozní minimum. V takovém případě pak asi musíte být na něj naštvaná, že vás k něčemu takovému donutil, a musí do toho pronikat vámi dušený vztek, ale i jiné pocity - lítost, bezmoc, pocit nespravedlnosti, atd.,tzn., že vlastně vytáčíte sebe sama. To je v komunikaci, ale nejen v ní, opravdu spíše destruktivní.Ubližuje to vám samotné, protože pak se ještě navíc mácháte sama v pocitech viny. Je to trochu zacyklený kolotoč, z kterého někdo bude muset vykročit. Udělejte něco pro to, aby z něj chtěl vykročit váš manžel, a chtěl si vás zase získat. To jest - buďte milá a příjemná, ale trochu pro něj vzdálená, tajemná. Nedávejte se mu ve vaší naštvanosti na odiv. Naopak jej donuťte nějakou změnou k tomu, aby se k vám chtěl snažit dostat. Ať již je to změna vizáže, nebo další věci ve vašem jednání, životním stylu. Rozumíte mi? :-)))
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den pí. doktorko.Je mi 23let a žiji již dva a půl roku s přítelem 44 v Anglii, a prakticky jsme od prvního dne 24hodin, 365 dní neustále spolu. Ponorkové krize jsme se naučili zvládat,takže se dá říci že máme pěkný vztah. Začínáme mít potřebu založit rodinu, ale chci k tomu přistupovat zodpovědně, ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc mě přepadají pochybnosti. Přítel na mě nijak netlačí,a vím že je to skvělý otec dvou dětí, pracuje, nepije, nikdy není agresivní.Skvělý, starostlivý a milující přítel. Co víc si přát ? :-)Mám ho ráda a vážím si ho,ale já ve skrytu duše vím, že jsem sním hlavně z rozumu.( malá poznámka, opravdu není bohatý, spíš jěště splácíme dluhy z jeho předešlého manželství :-))) Bohužel v mé generaci jsem se nesetkala s kvalitami, které od budoucího otce svých dětí očekávám, ale sním jsem přišla o mladistvý způsob života, a trápí mě to, aby mi to jednou nechybělo.Mám v sobě trochu zmatek a tak Vás žádám o radu. Předen děkuji.
alexandra 4.2.07
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Alexandro, nevím, zda je nosný do celého života vztah, který od počátku vnímáte více jako rozumový - jste - li více člověk citový. Rozumím vaší nejistotě - mám pocit, že trochu v rámci jistoty potlačujete sebe sama, svou přirozenost, své potřeby. Neměla byste si na nějaké vážné rozhodování dát více času?:-) Nemá cenu dopředu kotvit v něčem, o čem si nejste jistá, mohlo by se to v budoucnu nevyplatit jemu i vám...Je to odpověď?:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,mám přes 2 roky přítele,který je o 9 let starší než já.Miluju ho,ale poslední dobou nevím,co dál.Začala jsem dálkově studovat školu v místě bydliště,do toho chceme stavět dům.Přítel si ale usmyslel,že chce dítě,příští rok.Když se zmíním o tom,že chci,aby byl nejdříve hotový barák a pak si pořizovat mimčo,tak vyskočí jak čertík s tím,že to dítě chce a že takovýhle věci na něj vůbec nemám vytahovat.Já dítě taky chci,je mi 21,ale chci pro něj mít hotové zázemí a ne ho tahat sem a tam a nebýt na něj připravená,Prostě chci být schopná se o něj postarat.Přítel nevídí problém v tom,že se budu celé dny starat o děcko a přitom se ještě učit,všechno si to představuje hrozně jednoduše,ale já z toho mám trochu strach.Prý to dítě příští rok bude,ať se mnou,nebo s jinou. Je náš vztah tedy ještě o lásce?Nebo sem jen něco,co mu prodí dítě?Prosím Vás o Váš názor,namám nikoho,s kým by se to dalo nějak rozumně probrat.Předem Vám moc děkuji
cul
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den,cul:-)S přítelem jste od vašich 19 let, předpokládám, že je to jeden z prvních vážných vztahů ve vašem životě, že ještě nemáte příliš velké srovnání s jinými přístupy v rámci partnerského vztahu, ani s utvářením mocenských pozic v rámci vztahu. On vám chce ukázat, kdo je u vás pánem, aniž by respektoval vaše potřeby. Jde hlavně o vymezení jeho patriarchálních představ. Zkuste si jasně uvědomit, zda chcete po celý život poslouchat někoho, kdo vám bude - bez vzájemné spoluúčasti a hledání konsensu s chutí naslouchat druhému, s uměním se do druhého vcítit - diktovat, jak se bude odvíjet váš život. Musíte to být přeci vy, kdo si odpoví, nikdo jiný. Buď chcete být submisivním vykonavatelem přání partnera, aniž byste se s ním identifikovala, nebo chcete opravdové plnohodnotné partnerství, které je více o spolupráci... A ještě jen na vysvětlenou - myslím si, že přítel se cítí ohrožený, proto diktuje, proto plánuje dům, a proto chce dítě teď hned...
zvažování smyslu vztahu
v porodnici nevymenili(naprosto nic me k tomu nevede,videla jsem mimi na porodnim sale a pak v inkub.a je to proste moje mimi :)),nevite co udelat pro to abych si to v sobe naporad uzavrela, asi po roce muj kamarad s kterym jsem si jen obcas psala,zemrel,hrozne me to ranilo,a je to ve me porad nemuzu to nejak zkousnout,prijde mi to jako neskutecny,a moje manzelstvi?no po narozeni mimi mi manzel rekl, ze me nema rad, bylo to pro me strasny, kdyz se to tahlo rok kdy jsem strastne stala o to aby se vratil,a z jeho strany to bylo neustale odmitani me i ditete,tak jsem se rozvedla, ale jako kdyby to na nej nejak zapusobilo,jako ze nas ztratil, zacal se snazit a tak nejak se to postupne urovnava,ale ja si nepripadam moc normalni,kord pred rodici a prateli,nejdriv rozvod a pak tohle,rada ho mam, myslite te ze je sance na srovnani vztahu? je to teprve tak pul roku,nevim jestli mu jeste nekdy muzu uplne duverovat,to vite zapomenout je hodne tezke,chtela bych mit i druhe mimi,ale nevim jak dal?
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Petro. Ano, dítě je vaše a toho, kdo jej bere jako své. To je to první. Rozumím tomu, že je to vše nesmírně emočně náročné, nejen kvůli vaší nejistotě ohledně otcovství, ale i ohledně vašich citových tápání, pochybností, jistot - nejistot, které kolísají v závislosti na vašem nalézání své role, pozice. Vy se tolik neptáte na to, jak se vztahovat k dítěti, vy se ptáte na sebe, na svou perspektivu. Nejdříve se ale musíte zakotvit vy, najít se, najít své priority v životě. Máte zmatek v partnerech, ve svých citech, oscilujete ve vztahu k tomu, nebo onomu, přitahuje vás evidentně - podvědomě - ztrácení druhého. Jakmile přijdete o nějakou jistotu ve vašem partnerském životě, toužíte patřit k tomu, o koho jste přišla. Nezlobte se, třeba se úplně mýlím, to je jen můj pocit. Ten popisuji, aniž bych vám konkrétně odpověděla. Ale to asi ani moc nemůžu, ptáte - li se na možnost početí druhého dítěte. Já to ze svého profesionálního odstupu vnímám jako nesmysl, protože si musíte nejdřív srovnat sebe sama. Neutíkejte se k druhému dítěti, k nějakým pojistkám, za něž nemůžete být plně zodpovědná. Dát život dítěti je opravdu velká zodpovědnost. Vy se musíte zorientovat v sobě, máte asi co dělat s tím, abyste zvládla mateřství vůbec. Petro, nechcete vše řešit více s psychologem přímo, face to face? Internet to asi nevyřeší, tento kontakt může být jen prvním startovacím nástřelem:-)...
zvažování smyslu vztahu
Paní doktorko, odpovídala jste mi 5.února.za tu dobu jsme rozešli.protože jsem měla pocit,že přítel hledá výmluvy proč se se mnou nesetkat.navrhla jsem mu překlopit vztah na kamarádství.řekl mi že tom bude přemýšlet.od té doby neodpovídá na zprávy vypíná si mobil.mám dojem ,že jsem se buď unáhlila anebo se na mě chtěl vykašlat a jsem mu dala názor.děkuji za odpověĎ
Anežka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Anežko, přeskakuji v zájmu návaznosti přes ostatní k vám:-) Nevím, mám pocit, že jste se možná unáhlila a předběhla čas, ale zrovna tak je možné, že to, co jste udělala, jste udělala dobře, protože jste to tak cítila a nechtěla jste v tomto scénáři pokračovat dál, protože je pro vás prioritou nalezení perspektivního vztahu. Jen je otázka,za jak dlouho, a na základě čeho poznáme, že je ten druhý perspektivní pro život, a za jak dlouho to pozná on.Ale je evidentní, že on kamarádství odmítá, nemůže na něj přistoupit, protože to k vám cítí jinak. Opustit vás asi neměl v plánu, protože vám nabízel pomoc s bytem. Dejte tomu čas, nemá smysl, abyste mu nadále psala SMS, na něž neodpovídá. Můžete mu napsat jediné - v čem vám na něm záleží a proč, co jste chtěla, a dostala, a co nedostala. To by mělo být nějaké zbilancování statu quo, a pak mu můžete dát najevo, že pokud bude chtít v něčem pokračovat v rámci vztahu, zatím tu jste a stojíte o to. (Je - li tomu tak ). Ale pokud byste měli spolu pokračovat v partnerství, přála byste si to asi jinak, nšž doposud...
zvažování smyslu vztahu
4 část Takže to jsou návštěvy jednou ročně. Snažím se mít vlastního koníčka, chodit cvičit, kurz angličtiny. Přítel je dost sportovní, rád hraje fotbal a hokej. Nevím, proč tedy nechce chodit hrát do nějakého amatérského týmu. Přijde mi, že se bojí seznamování s cizími lidmi. Určitě by nám prospělo, kdyby jsme furt neseděli společně doma. Pokud přeci jen jedu za kamarádkou na víkend, je pak moc hezký jak se na něho těším. Jsem s ním moc ráda, máme rádi stejné věci (přírodu, domácí mazlíčky), stejný humor, líbí se mi, že je pracovitý, šikovný, zábavný, ohleduplný, něžný a hlavně miluje děti. Nechtěla bych ho ztratit. Určitě bude úžasný táta a milující manžel. Jen bych se vedle něho chtěla více cítit jako žena vedle muže.Budu moc ráda, za váš názor na mé problémy a radu, co se s tím dá ještě dělat. Děkuji a přejí pěkný den Aneta
Aneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Takže moje resumé?:-)Já si myslím, Aneto, že jste vlastně vše vysvětlila sama. Pojmenovala jste příčiny vaší krize, zhodnotila jste klady i zápory vašeho vztahu. Máte jej ráda, ale nemůžete jej úplně uznávat, což potřebujete. Možná příliš díky své rychlosti a dominantnosti naskakujete do řešení věcí, o něž byste se měli podělit. Pak jste na přítele naštvaná, ale neumíte to jinak, nedá vám to, protože vy uděláte všechno líp... Tím mu ubíráte možnost jeho vlastního rozvoje v tom, po čem u něj toužíte. Zkuste se ubrzdit, rozdělte si jasně kompetence v tom, co bude kdo dělat a za co má konečnou zodpovědnost. Jeho řešení ale pak musíte opravdu respektovat jakožto jeho, a ne zvažovat, že vy byste to určitě udělala lépe. Tím, že mu dáte důvěru v sobě, i jemu navenek, mu pomůžete v tom, aby se více rozvinul, vyspěl. Nepokračujte v tom, co dělala jejich matka, buďte partnerkou...:-)
zvažování smyslu vztahu
3 část Když to řeknu hodně jednoduše, jeho maminka pískne a ostatní ihned dělají co řekne. Jakýkoliv odpor proti ní, zřejmě neexistuje. Bohužel i náš sexuální život je téměř nulový. Tady je problém hlavně u mě. Nemám na sex vůbec chuť. Zkoušela jsem kvůli tomu i vyměnit antikoncepci, ale moc to nepomohlo. Není to tím, že bych byla nespokojená s kvalitou sexu či mě přítel nedokázal uspokojit. V tomto směru jsme k sobě otevření a dost vnímavý. Spíš to vázne v tom začátku. Znova najít chuť se milovat. Myslím si, že jsme do našeho vztahu pustili až moc velký stereotyp, jsme téměř pořád spolu a nesnažíme se ho nějak obohatit. Kamarády máme společné, takže veškerou zábavu podnikáme s nima společně. Bohužel nemám žádnou kamarádku za kterou bych mohla přijít a popovídat si, či si někam vyrazit. Zůstali mi jen kamarádky ze školy, které jsou ale od mého bydliště daleko a má nejlepší přítelkyně se odstěhovala do ciziny.
Aneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aha, takže vaše problémy se promítají i do intimního života - no, jak jinak...Aneto, to přeci není problém, podmíněný špatně zvolenou antikoncepcí. To je vztahový problém. Málo si jej vážíte jako muže, který stojí nad vámi, což je to, co potřebujete.