Sobota 23. ledna 2021, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 23. ledna 2021 Zdeněk

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| otázky početí, těhotenství| vztahy na pracovišti| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| neimponující muž| seznamování| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

děti partnerů
Dobrý den, žádám o radu,mám 2 syny,7a 10 let,ve své péči, již rok žiji ve společné domácnosti s přítelkyní,a jejím 3letym synem, náš vztah je nebo byl naprosto perfektní, problém je v tom že moje děti,ji ignorují,a nechovají se k ní jak by měli.zkratka nemají zní respekt, ačkoliv když jsme se poznávali tak se k ní chovali velice dobře. Teď už přítelkyni dochází trpělivost,a já o ní nechci přijít,je to skvělá žena. Prosím poraďte jak a co dělat s klukama,aby jí respektovali. Po domluvě jim to vždy vydrží chvilku. A ona pro ně dělá první poslední Já jsem denně od rána do večera v práci, A kór teď přes prázdniny,je na ně celý den sama, Jejich matka si je vezme tak jednou za rok na týden. A když má doma jenom jednoho,je jedno kterého tak jsou zlatý,ale jak jsou spolu tak je navíc přítelkyně má strach, že i její syn,to všechno okouka,a už začíná taky zlobit. Děkuji za radu. Luboš
Luboš
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Luboši. Je to hodně na vás, jako na otci. Synové mají matku velmi limitovaně, máte je svěřené do své výhradní péče. To o něčem vypovídá ( mám na mysli jejich matku ). Přesto je jim možná vzácnější tím, že je má u sebe  1 x za rok, a neumějí si vážit toho, co mají v rámci domova. Říkáte, že pro ně udělá první poslední. To je ale velká chyba. Měli byste spolu s partnerkou dělat kulatý stůl ve dvou, abyste se dobrali ke konsensu ve výchově. Ona se musí naučit být přísná, důsledná, vyžadující povinnosti, odmítat drzost. Jen tak si získá respekt. Je to pro ni hodně těžké - sama má 3 letého syna, nemá zkušenosti s výchovou starších dětí. Proto o tom potřebujete spolu hodně mluvit. Ona musí cítit vaši podporu za svými zády. A kluci by měli vědět a vidět, že vy dva se milujete a že vám záleží na tom, abyste spolu zůstali. Když je jeden z nich, je zlatý, když jsou oba, je to úplně jiné. No jasně, oni mají u sebe podporu a cítí její slabost. Bylo by dost užitečné, zajít společně s partnerkou k dětskému psychologovi a mluvit o tom s ním, s konkrétními příklady ze života, aby mohl rovnou vidět - jo, tohle děláte skvěle, v tom rozhodně pokračujte, ale tohle a tohle byste měli / měla změnit.
nedotažený rozchod
Dobry den,
Ja 38, partnerce 27,se kterou jsme se do sebe velmi zamilovali cca pred 0,5 r.,mam 11 letou dceru a jsem 7 let rozv.Od pocatku vse vedela,potkali se v Praze,kde ziju a ona dva roky pracovne,jinak puvodem z vych.Slovenska.Na uvod mi sdelila,ze o navratu neuvazuje a uz vubec,pokud tu potka lasku.Prozili jsme spolu 4 nej mesice v zivote(jeji citace a i muj vnitrni pocit),seznamil ji s dcerou,ona me s rodici,nastehovala se ke me,projeli spousty krasnych mist a venovali se jeden druhemu,bylo nam proste krasne a to i pri milovani.Najednou prisla zmena a ze se hleda.Pry me moc miluje,ale styska se ji po rodicich a pratelich.Nejradeji by si me pry chtela vzit na vychod,ale od pocatku vedela, ze to nepripada v uvahu(dcera,prace,bydleni..)Navic si spolu i krasne sedly.Stale na ni myslim a i kdyz na ni nechci tlacit,sam jsem ji rekl,ze ma na vychod odjet at to mame vyresene.Ale uplne to nezvladam a jsem jak na trni, resim hlouposti a vim,ze to nam vubec nepomuze.Co radite?Dekuji.
Tomas
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Tomáši. Ona řekla, že vás velmi miluje, ale že ji to táhne i domů, kde má rodiče a přátele. Opravdu přišla ta změna najednou? Nebo tomu předcházelo něco významnějšího - co já vím, v práci, rozkol chvilkový mezi vámi dvěma, nebo něco jiného? Zkuste si to sám pro sebe uvědomit. Vy jste jí rodinu ani přátele nevynahradil - ani jste nemohl, ale proč se jí najednou začalo tak moc stýskat po domově? Prostě mám pocit, jestli se ji v Praze něco nestalo. Ale, kdo ví, nemá smysl, abych spekulovala, variant může být hodně. Váš vztah byl velmi rychlý po krátké době seznámení s vaší dcerou, vás s jejími rodiči, společné bydlení, a to jste spolu byli jen 4 měsíce dohromady. Rychlé začátky mohou mít někdy rychlé konce. Ale fakt nevím, jen je mi jasné, že nic není ukončeno, pouze vy tomu musíte dát čas. Chápu, že nyní nezvládáte náhlé ukončení nového životního štěstí, ale on to konec nebude.
partnerský trojúhelník
Dobrý večer, potřebují radu ohledně přítele. Přítelovi je 30let, mě 22, spolu jsme 6let, z toho přes 2roky spolu bydlíme. Problém se týká toho, že od začátku našeho vztahu, kdykoliv o něj nějaká žena projevila zájem, přítel se nechal. Jednalo se především o zprávy ale i volání. Vždy jsme to ustáli. Nejednalo se o nic vážného. Co se týče fyzické nevěry, tak mě podvedl 2x. Vše jsem odpustila. Tenhle rok byl pro mě strašně stresově náročný, dodělávala jsem bakaláře a bylo toho na mě moc. Nedávala jsem přítelovi tolik lásky, jakou by si zasloužil. Odjel s kamarády na dovolenou a tam potkal 18letou rusku. Nic se nestalo, ale ona mu začala psát a vyznala mu lásku. Řekl mi, že tohle dlouho ode mně necítil a zamiloval se. Řekl, že ví, že je to nereálné, ale že neví, co má dělat.. A já o naší lásku bojovala, miluji ho, ale on se nedokázal vzdát jí.Podle mě, má v sobě špatně nastavený pojem VZTAH. Protože to není poprvé. Nevím, co mám dělat dál. Bojovat nebo konečně po letech jít dál.
Elena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Na to já můžu těžko najít odpověď, Eleno. Vy musíte vědět nejlépe, jestli o něj máte bojovat. Jste spolu dlouho, od vašich 16 let, je to tedy první dlouhý vztah, asi i první láska. Je obdivuhodné, že vám to tak dlouho vydrželo, a nejspíš i vydrží. Ale nevím, já ani jednoho z vás neznám více, nevím nic o vývoji vašeho vztahu, o tom, co mezi vámi zpočátku dělal 8 letý věkový rozdíl - když vám bylo 16, jemu 24. To je velký rozdíl v mentální zralosti a životních zkušenostech. Ten rozdíl se s přibývajícími léty samozřejmě stírá. Pro vás je váš vztah stále velmi silný. Nerozumím ale závěru vašeho psaní - já o naši lásku bojovala, ale on se nedokázal vzdát jí. Mám to pochopit tak, že se s vámi rozešel? Mluvíte v minulém čase, ale na začátku mluvíte o vztahu, v němž žijete. Ať je to jakkoliv, šanci máte vždy. Přítel se obhajuje, nemůže si pomoct, jak říká. Je poblázněný, je to krátká doba. Dejte tomu čas, aby mohl vystřízlivět z toho, co sám ví, že je nereálné do života. Asi by byla docela výhodná krátkodobější pauza. On ví, že jej milujete, že jste pro něj udělala vždy vše, spolkla 2 nevěry, atd., letos jste finišovala na bakaláře - je jasné, že jste byla soustředěná hlavně na to a stíhala jste méně ošetřovat váš vztah. On ví vše, co potřebuje vědět, měl by si v hlavě srovnat, co chce. Jenže, Eleno, on nyní hlavu ztratil...
agresivita a vztah
Dobrý den.Chci se zeptat na Váš názor.Mám přítele a sme spolu 3 roky. Zadařilo se nám nahodou miminko ktere se ma narodit v záři.Mam ale takový menši problem s přítelem.Je hrozně výbušný.Nedávno sem si všimla že si dopisuje i s nějakou holkou ke které byl moc milý (zprávy sem si přečetla ale ne všechny protože měl zapnuty chat a by ve vedlejšim pokojii).Na mě je hodný jen když něco chce a na ostatní je hodnej pořat.Dnes se dokonce stala takova věc že mi omylem natekla voda do předlužovaku a nechala sem to venku sušit.Jemu se vybil notebook a neměl si kam napojit nabiječku tak začal řvat na mě ať to znovu napojim protože jemu se vypne film.Ja samozřejmě nešla a tak se naštval ještě vic a vše zhodil ze stoliku.Měli sme otevŕené dveře od balkonu a on od zlosti kopnul do siťky proti hmyzu jen aby si vzal prodlužovak a mohl koukat na film.Prostě ja ho někdy nechápu.Někdy je hodnej a jindy zase jako magor. co mam dělat.Nechci aby naše dítě vyrustalo bez otce ale ani s debilem.
Bety
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Bety. S přítelem jste 3 roky, nevěděla jste dřív, jak dokáže být výbušný, nebo se to začalo objevovat postupně? Má cholerický temperament, který s vámi nedokáže ovládat. S cizími se ovládá - tak to není tak zlé. Horší by bylo, kdyby byl agresivní vůči všem okolo. Vyplývalo by z toho, že s takovým člověkem opravdu nemá smysl být. Ono to tak, bohužel, bývá, že u svých nejbližších už často shazujeme masku - roli, a necháme emoce běžet. Často ve své poradně slýchám v rámci párové terapie, jak jeden druhému říká -" já se nehádám s nikým, jen s tebou. Ty to ve mně provokuješ"...Vypovídá to o tom, že když spolu lidé žijí déle natěsno, jsou už na plno věcí postupně alergičtí. Původní potřeba v rámci fáze zamilovanosti, ukázat se v tom nejlepším světle, je ta tam. Tak, a co vy s tím. Teď nemá smysl přemýšlet o rozchodu, za měsíc a půl rodíte, potřebujete být v klidu a ne se stresovat. Když je přítel v klidu a hodný, jak říkáte, měli byste spolu více mluvit i o vašem vztahu. O plusech, a pak teprve o tom, co vadí. Když toto nabízím klientům, opět často slyším námitku - "ale když už máme jednou konečně hezkou chvíli, nechci ji kazit tím, že začnu něco vyčítat" Tady u vás si myslím, že potřebujete nalézat a vytvářet ty pohodové chvíle mezi vámi, a v jejich rámci pak nekonfrontačně, ale jednoznačně a asertivně, bez větších emocí, sdělit, co je problém, což je jeho výbušnost, jdoucí velmi přes čáru. A že by si měl přítel uvědomit, že ačkoli spolu čekáte miminko, nemá vás jistou jako doživotní samozřejmost. Ke vztahu patří vzájemná úcta, a ve chvíli, kdy se neovládá a vy jste tím, na koho se to sváží, pak si nemůžete vážit vy jeho, ani on sám sebe. Takto bych mu to v klidu, ale zřetelně, řekla :-)
krize vztahu
Dobry den, prosim o radu,s manzelem jsme spolu 12 let, 5 let manzele a 4,5 letou dcerku.Manzel je hodny, velice (az moc) pracovity clovek, problem je ale v tom,ze ja mam pocit,ze se nam dostatecne nevenuje, ani mne jako zene,ani nam jako rodine,dcerce.Ma kamarady,se kterymi jednou tydne jde posedet,coz toleruji.Kdyz jsem zacala mit ten pocit,chtela jsem s nim resit,probrat s nim,ale bohuzel se nic nezmenilo. Pripadala jsem si sama,odmitana,nemilovana.Proto se mi jiz 3x stalo to,ze jakmile mi dal najevo naklonnost jiny muz,zblaznila jsem se:(Muz na to pokazde prisel,2x odpustil,ale ted trva na rozvodu (nikdy nedoslo k sex styku s tim onym).Zni to asi blaznive,ale miluju ho,nechci o nej prijit a rozbit rodinu,male domov,nemyslim, ze bych byla tak hrozna,normalni zenska,ktera jen chce pohlazeni,pozornost a plnohodnotny zivot jako rodina.Tyhlety moje kopance me mrzi a nevim, jak si zpet ziskat muze..zkusila jsem uz vse,ale on nechce slyset.Diky moc za jakoukoli radu!! Poradnu domita..
jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá jitko. To, co popisujete, nastalo až po narození dcery? Máte za sebou 12 let vztahu, předpokládám, že dcera byla plánovaná, pak vstup do manželství. Takže mě to vede k úvaze, zda nedošlo ke krizi a změně ve vztahu po vzniku 3 členné rodiny. Narození prvního dítěte do vztahu vyvolává velmi často partnerskou krizi, vše je jinak, role jsou překlopeny jinak, než původně, žena je většinou zpočátku velmi úzce navázána na dítě, na partnera leckdy nezbývá. Změní se zásadně životní styl. Nevím, neříkám, že to tak mají všechny páry, ale u vás dvou mi přijde, že něco z toho, co nabízím, by tam mohlo být. Nakonec se mohl cítit manžel osamělý, vy v pozdější době, kdy jste jej již zase více potřebovala. Každopádně je to tak, že po jeho blízkosti toužíte, pokud ji nemáte, ztrácíte pocit lásky, ale i své ženské sebevědomí. Pak se nedá divit, že zájem jiného muže je pro vás oživující satisfakce. Manžel se cítí nyní již opakovaně zrazený a nemůže to překousnout, myslím, že se rozhoduje překotně pod vlivem emocí. Rozvod by byl škoda pro všechny zúčastněné, není mezi vámi zloba nenávist. Je mezi vámi odcizení. Potřebujete spolu nějaký čas na to, abyste si mohli dokázat, že spolu můžete žít, ale již jinak plnohodnotně - jak jako partneři, tak jako rodina. Jenže manžel byl konfrontován nevěrou, je to pro něj nesmírně těžké, dejte mu čas na to, abyste byli schopni spolu mluvit o tom, co je ve vašem vztahu to hezké, a v čem jste chybovali - OBA...
psychický teror ve vztahu
Dobry den, po 3,5 letech mne kontaktoval byvaly pritel s tim, ze mne da k soudu za to, ze jsem se na nem obohacovala v dobe, kdy jsme byli spolu. Obohacovani mysli to, ze mi kupoval darky a ja si je brala. Nyni po trech a pul letech chce zaplatit vsechny darky, ktere mi dal jinak poda trestne oznameni. Kazdopadne si myslim, ze pokud vedome nekdo nekomu da darek a nekdo ho prijme tak mu preci nic nedluzi, ten človek semnou v te dobe zil a darky mi kupoval ze sve vlastni iniciativy, nikdy jsem se ho o nic neprosila. Vycita i spolecne dovolene, na ktere mne pozval a zaplatil. Ja vsak zase brala penize na nasi spolecnou utratu. Muzete mi prosim poradit jestli on ma pravo na to mne dat k soudu za to ze jsem si od nej brala dary? Nehlede na to, ze po rozchodu mne psychicky vydiral a sledoval, kde a skym jsem, vyhrozoval mi, ze pokud za nim nekam neprijdu, tak ze se zabije apod.. Dekuji za radu
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Michaelo, toto je jeho další způsob zoufalého vydírání. Je vidět, že se ani po 3,5 letech nezbavil závislosti na vás. Toto je de facto další forma stalkingu společně s vyhrožováním. Váš ex přítel ( buďte ráda, že ex ) je psychicky labilní a nevyvážená osobnost, která se neumí poprat se svými problémy, takže to háže na druhé. Jinak - vezměte rozum do hrsti :-) Jeho výhrůžky o trestním oznámení jsou naprosto absurdní. Na vašem místě bych na to vůbec nereagovala. Ale nemáte se čeho bát.
nedotažený rozchod
Dobrý den, prosím o radu. S přítelem jsme spolu byli skoro 3 roky. Před téměř 3 týdny se se mnou rozešel. Prva mi řekl, že je to kvůli němu, ale nakonec z něho skoro po týdnu vyšlo, že je to kvůli mému chování a kvůli tomu, jak jsem se pořád hádali. Příklad: téměř na každé akci mě přítel nechal sedět samotnou a dám si užíval. Já jsem se na něj vždycky naštvala a udělala scénu. Potom jsme se začali hádat.
Jinak nám to klapalo. Si myslím. Já jsem totiž introvert, ale začala jsem se kvůli partnerovi hodně omezovat, takže to nakonec skončilo tak, že jsem se stranila všem lidem a to se mu nelíbilo. Jenže jeho chování mě hrozně štvalo taky.
No a před 3 týdny mi řekl, že se k tomu rozhoduje už delší dobu, ale že si dáme pauzu. Že si potřebuje vše v hlavě srovnat, ujasnit si, co chce, vybouřit se a hlavně být teď sám.
Dále mi řekl, že by se v budoucnu chtěl vrátit. Ale teď prostě ne. Že teď mi slíbit nemůže, že bude pracovat na obnově, ale za nějaký čas ano.
Co si o tom myslíte? Máme šanci?
Janča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jančo. Věštit neumím, nevím, jakou máte šanci. Vy byste se ale nyní měla citově od přítele oddělit a nečekat na to, jestli se zase po nějaké době objeví. Řekl, že nad tím přemýšlí delší dobu. Před 3 týdny se tedy odhodlal, ale sám má v sobě zmatek v tom, jaký dát jasný a konkrétní argument. Proto řekl nejdříve, že je to kvůli němu, a po týdnu to adresoval na vás. Je vidět, že jste nebyli úplně rovnocenný a vyvážený pár, každý jste osobnostně jiný. Je nesmysl, abyste se výrazně kvůli partnerovi začala omezovat. Vztah je o vzájemných kompromisech, ale hlavně o souladu a vyváženosti. Zdá se mi, že jste na něm byla dost závislá. A to, že jste se postupně sama dávala do téměř sociální izolace? Nevím, berte to jako pauzu, jen si musíte říct časově ohraničený termín, do kdy má trvat. A vy ale zatím nebuďte čekanka na jeho rozhodnutí. Vraťte se ke svém životu, jaký jste vedla před 3 lety, než jste se potkali. On deklaruje, že se potřebuje vybouřit...
krize vztahu
Ak pride jeho sestra 2x za rok sprava sa k nej ako k princeznej a ku mne ako keby som bola vzduch. konecne sa mi aspon trocha otvorili oči povedala som dost a on sa na druhý den tváril že sa nic nestalo hovorim mu ze je koniec a on plakal po 4rokoch vyjadlil co citi a pod. vsetko bude dobré a zmení sa. Ano teraz sa sprava skvele ale ja premyslam do kedy ma to este zmysel? trapim sa aj teraz co ked to potom bude lepsie ked sa rozideme neviem. neviem ci ma zmysel to zachranovat za kazdu cenu aj ked ho lubim ale aj ja som len clovek a mam svoju hrdost.
nina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zažil citový alarm - najednou ohrožení něčeho, co považoval za naprostou samozřejmost. To je ale vždy bláhová představa. Myslím, že byste měli hlavně o všem mluvit, ale v klidu. On procitnul, je otázka, jak dlouhé to bude mít trvání. V čem se snaží? Více se vám věnuje? Tráví s vámi volný čas? Nevyžaduje čerstvé jídlo podle sebe, ale podílíte se na vaření společně? Pomáhá s úklidem, místo brblání? Intimní život se upravil a je hezký? Tisíce otázek, které dávám vám pro vás samotnou. Pokud byste hned vše vrátila, i jemu se to vrátí do starých kolejí. Velmi bych vám doporučovala partnerskou poradnu.
krize vztahu
Dobrý den. 4roky sme spolu, stoho 2roky spolu žijeme v mojom byte. On má 32rokov predtým žil u rodičov a do práce dochadzal 35km teraz je u mna nedaleko práce. chcela som aby sme bývali spolu ale vyčíta mi ak nepopratam vyžaduje aby som varila cerstvé jedlo aké mi povie aj 4x na den chodim do práce a nestíham sa tolko starat o domácnosť. Posledný Rok a pol chcel byť len sám nevenoval sa mi ani po sexualnej stránke nic nechcel raz za 2mesiace ze takto to je fajn.trapila som sa dlho až to namna dolahlo choroby stres všetko.V práci som si našla chlapa ktorý sa cele dni somnou rozprával venoval sa a tak ma moj priatel pristihol ked ma viezol domov. Vysvetlila som mu. to je iba kamarat a bolo to lebo som nemala nikoho kto by sa mi venoval. Prekusil to ale ja uz som mu povedala že už dalej nevládzem takto žit zo stresom a s pocitom ze nikoho nemam aj ked mam no ma vlastný svet ponoreny vo svojich záujmoch.Povedala som mu že ho lúbim ale už to nezvladam ani rodinu somnou nechce nic ..........
nina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, nina. Nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění...Zatím vidím ve vašem popisu daného stavu několik problematických témat. Přítel byl zvyklý do 30 let na servis od maminky - úklid, vaření, vše. Váš vztah určitě prosperoval mnohem více v době odděleného bydlení - jeho požadavky se odvíjejí od zvyku z "mama hotelu". Dalším tématem je váš pocit osamělosti ve vztahu - kromě jeho požadavků a kritické nespokojenosti, spolu intimně žijete minimálně. Asi vám tedy velmi vázne společná komunikace na téma očekávání od vztahu. Vypadá to, jakoby přítel zastagnoval v tom, co měl dříve a není přizpůsobivý. Buď vám řekne, já to takhle chci a tak to bude, nebo řekne - mně to takhle stačí ( viz sex ). Další téma je váš stres z nespokojenosti ve vztahu a prožitku nenaplnění. Pokud se něco mezi vámi dvěma nezmění, pak nevím...
nejistota ve vztahu
Dobrý den p. doktorko, ráda bych Vás poprosila o Váš názor či radu. Jsme s partnerem téměř 3 roky a do ted měli harmonický vztah. Jsme ve věku, ve kterém se zakládá rodina a je to věc, která tedkon partnera mate. Lidé z okolí se nás ptají, jestli už jsme zasnoubení a nebo nám "radí" že bychom si měli děti pořídit, dokud jsme mladí. Do toho já už cítím, že děti chci a také chci náš vztah po 3 letech (2.5 letech společného soužití) někam posunout. Partner o tom ví, ale děsí ho to. Ted je ve fázi, kdy neví, jestli mě miluje a chce se mnou být a nebo ne. A ptá se mě na otázky, jak pozná, že jsem ta pravá a jak to vím já, že on je ten pravý, a já na ně nedokážu jednoznačně odpovědět. Partner je velice racionálně založený člověk a mě v tomto směru špatně popisuje to, co cítím. Jsme tedkon cca měsíc v takovém bludném kruhu, kdy čekám, až si to on sám srovná v hlavě. Já se nedávno vrátila ze zahraničí, kde jsme nějaký čas byli i spolu a on má novou práci. Napadá Vás, jak z tohoto kruhu ven? - otázka upravena poradcem
Johanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Johanko, dobrý den. Na přítele asi velmi silně dopadá sociální tlak z okolí, který je kontraproduktivní pro možnost jeho spontánního rozhodování se o budoucím partnerském životě. Věčné otázky jej tlačí do kouta, ještě sám psychicky nedozrál k vlastní touze po rodině. Proto se nechce do ničeho hrnout, je zodpovědný, když už někdy řekne ano. Na vašem místě bych to zatím nechala být, pokud sama nemáte pocit, že vám již zbytečně utíká čas. Netuším, kolik každému z vás je...
žárlivost
Dobrý deň, paní doktorka, ja som vam už raz písala ohĺadne manžela. Iba som vam to nenepísala širšie.Mám 54 rokov a manžel 55rokov.
Pýtaťe čo bolo jeho spušťačom žiarlivosti? Jeho kamarát mu o mne nahovorili, akoby sme spolu niečo mali, lenže toho dotyčného som ja vôbec nepoznala. A tým to začalo. A vymyslel si ďalšie svoje predstavy, kedy som mu bola neverná. Robil kvôli tomu vysluchy, fyzicky ma napadal, vulgárne nadával. Potom sa mi priznal , že mi bol 2x neverny, asi 2roky bol pokoj , potom začal znova, musela som ísť za tým dotyčným si to vybaviť. Asi 2mesiace som mala pokoj , potom začal ďalší vymysel. Z ktorého mi robí problémy dodnes. Už som od neho 3xodišla , ale 2x vrátila , pretože sluboval. Teraz sa zasa kruti a správa sa ako svetec, ale pri hadke , zistim že to ma stále v sebe. Už som mu povedala , že sa musí liečiť ale na to mi povedal , že jemu to netreba.

Ďakujem za Vašu ochotu a pomoc Iveta










Iveta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Iveta, nevzpomínám si již zcela přesně naši předchozí konverzaci na téma manželovy úporné žárlivosti, ale i to, co popisujete nyní, je dost těžko zvládnutelné. Pro člověka, který žárlí, je jediné možné to, s ním na toto téma nekomunikovat, utnout to hned na začátku a neobhajovat se, když jste v tom zcela nevinně. Jakékoliv konfrontace mohou skončit zase na stejném bodu - dokázat věrnost se ale nedá, a neustále vysvětlovat, že je to nesmysl, je pak již ponižující a devastující váš vztah.
žárlivost
Dobrý den,
Mám manžela,kterému je 55 let a mě je o 11 let méně.Jsme spolu 20 let a i když manžel žárlil,vždy jsem to ustála,ale poslední tři měsíce mě manžel napadá,že jsem ho podvedla aniž by měl důvod .Hodně kříčí a nadává mi vulgárním způsobem a nemohu mu vysvětlit,že to není pravda.Začal dost pít a vždy když přijde opitý je to nehorší. Já už se ho začínám bát a nevím co mám dál dělat a co mu říct,aby se to uklidnilo.Je to zatím vše zbytečné,protože když chci jakékoliv vysvětlení jsem já ta příčina a opět mě nazve vulgárním způsobem.Už se bojím chodit domů a jsem psychycky na dně.Nechci od něj odejít,máme děti a poměrně velkou rodinu,budovala jsem vztah dlouho s jeho dětmi a nyní máme krásný vztahy,proto nechci toto vše zahodit.
Lenka Nováková
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přeji vám dobrý den, Lenko. Nejste náhodou oba zralí na návštěvu partnerské poradny? Manžel měl vždy sklony k žárlivosti - asi za to může váš věkový rozdíl? Ale nyní to graduje a manžel začal pít. To už vidím opravdu jako velký problém - kombinace alkoholu a žárlivosti je nebezpečná. Potřebovali byste někoho třetího, neutrálního, a zároveň profesionála, který by vám pomohl vše nějak ukormidlovat.
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den, potřebuji poradit. Je mi 21 a mému příteli 45 let. Má už 3 děti a další nechce. Žijeme spolu už přes půl roku, milujeme se, jsme št´astní, pořád si máme o čem povídat, klape to. Jenže přítel se neumí s tímhle věkovým rozdílem vypořádat. Řešili jsme budoucnost hodně často a jsem si vědomá toho, že za 10-20 let on už nebude mít tolik elánu (jak po fyzické, tak po sexuální stránce), že nechce dítě a že se o něj (případně) budu starat, když zestárne - i přes tyhle problémy mám 100% zájem ve vztahu zůstat, jenomže přítel mi to pořád vymlouvá (byt´vím, že je se mnou nesmírně št´astný) a posledně začal mluvit o rozchodu. Jak ho mám přesvědčit, že tyhle výše uvedené věci jsou jen a pouze na mém rozhodnutí a aby tohle přestal řešit? Dodám, že jsem ted´ byla měsíc v zahraničí a že tahle krize začala zrovna v době odloučení. Prosím o radu.
Tybet
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Tybet. Myslím, že váš přítel je v životě zralejší a o kus dál. Je zodpovědný, má pocit, že milenecký vztah mezi vámi dvěma je nádherný, ale vidí za několik rohů dopředu. Vy se zatím díváte na svět nádhernými růžovými brýlemi. Teď nepřemýšlíte o tom, co bude dál za 5 - 10 let. Žijete současností. Nechcete nechat jakékoliv rozhodování o vaší společné budoucnosti na pozdější dobu? Za pár let. Zatím vám dvěma nic neschází, žijete spolu, máte se rádi. A vy jste příliš mladá na to, aby vám utíkal čas :-) Tak proč něco akcelerovat, když to není nutné?...
sourozenecké vztahy
Dobrý den, mám takový dotaz. Dva sourozenci mají dominantní rodiče, emočně nestabilní, chladné, spíš trestající než chválící. Oba dva nemají s rodiči v dospělosti dobrý vztah, uvědomují si, že dětství nebylo šťastné. Ale přesto jeden ze sourozenců se ve své rodině chová podobně, je přehnaně přísný a chladný ke svým dětem, svůj postoj přebral vlastně od rodičů, celkově je spíše negativní, zatímco druhý se snaží své děti vychovávat opačně, je vřelý, k dětem spíš kamarádský, je naladěn spíš pozitivně. Jak je možné, že se chovají tak rozdílně?
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zuzano. I když vyrůstáme ve stejné rodině , s identickými vzorci chování od rodičů, neznamená to, že jsme oba sourozenci stejní. Každý z nás si odnese z původní rodiny něco jiného, něco jiného ho trápí, na něco jiného vzpomíná rád. A to se týká i jednovaječných dvojčat, natož sourozenců s nějakým pořadím v narození.  Někdo ty vzorce opakuje ve své vlastní rodině, i když byl v té původní nešťastný...
nedotažený rozchod
Dobrý den,jsme s partnerkou zhruba rok od sebe,vystěhovala mne z bytu a namísto mne si nastěhovala svou tehdejší lásku...už před měsícem ho vyhodila a začíná mi jemně naznačovat,že bych měl začít vyvýjet snahu na znovuzískání jejího srdce...Po celý rok jsem zůstal sám a stále jí miluji,ale zároveň se obávám,že už nic nebude jako dřív a hlavně v otázkách důvěry...máme spolu tříletou dceru,a když jsme s ní spolu je šťastná...dokud nemusím odjet do svého pronajatého bytu.Nevím co si počít.
Filip
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Filipe, jste ve svém dotazu poměrně stručný. Ani já nevím, co vám můžu účinného poradit. äsi byste si měli s přítelkyní dát čas na rozhodování.Aby to rozhodnutí bylo zodpovědné jak vůči dceři, tak vůči vám dvěma. Ale z vašeho psaní nevím spoustu podrobností, takže opravdu nemohu být konkrétnější.
děti partnerů
Prosím o radu: partnerova 20 ročná dcéra študentka je namotaná na drahé značkové veci. Partner ani jeho exmanželka? na luxus nemá. Niekoľko krát som od nej dostala priateľský e-mail ale zároveň so zoznamom vecí, ktoré si ide kúpiť. X krát som sa vyjadrila, že na luxus nemám a nepovažujem ho za opodstatnený. Odolávala som, nakoniec som poslala 60€ na lodičky na maturitný ples. 2 dni na to som obdržala email s odkazmi na kabát 120€ a zimné topánky 150€. To už som kontaktovala partnera, ako vždy sa jej zastal, že som ju zle pochopila. Po mature dostala odo mňa peniaze, nie málo. Prešiel odvtedy mesiac a kopa priateľských mailov od nej zo zahraničia ako nám kupuje darčeky (drobnosti) a teší sa na nás, fakt som jej verila. Na otázku čo chce ona odo mňa (má narodeniny) mi poslala odkaz na teplákovú súpravu za 180 € (čo je min. 5 krát viac, ako dám za tepláky ja a ona to dobre vie). Cítim sa hnusne manipulovaná skrz predstierané priateľstvo. Neviem už ako na ňu reagovať. Ďakujem. - otázka upravena poradcem
DanaD
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, DanaD. Řekla bych, že jste si naběhla sama. Toužila jste po dobrých vztazích s partnerovou dcerou, ale vztahy se nekupují. Pokud je jeho dcera pragmatická a zjistila, že vy se nakonec poddáte a jejím požadavkům vyhovíte, tak vás využívá. Ale proč to děláte? Nechápu, proč byste měla sponzorovat nadstandardně partnerovu dceru. Ale je to samozřejmě hlavně téma ve vztahu s partnerem. Vy dva byste si spolu o tom měli povídat a udělat nějakou vzájemnou dohodu, ne?
problémy v komunikaci
Dobry den.Mam dotaz ohledne komunikace ve vztahu. Bydleli jsme spolu s pritelem(28) dva roky a meli jsme dost velke neshody.Dohodli jsme se tedy ze znovu budeme bydlet oddelene, ze asi nejsme na spolecne bydleni zrali. Tento stav trva 10 mesicu. Nas vztah se hodne zlepsil, a znovu o spolecnem bydleni uvazujeme tak v horizontu nasledujiciho pulroku. Ja bych si rada vsak predtim ujasnila co bylo spatne. Myslim ze casovy odstup je vhodny pro zhodnoceni co a jak by se dalo napravit. Me ve vztahu chybela svoboda, potrebuji nektere cinosti delat bez partnera, jen s prateli nebo i sama. Jenze pritel asi zarlil a vyzadoval abych byla neustale s nim. Chtela bych vedet i co vadilo jemu. Kdykoliv na to ale zavedu rec a chci si o tom promluvit, zacne se vztekat a neni mozne o tom vklidu mluvit. Mam ho rada a chci s nim byt, nez s nim ale budu znova bydlet, chci vedet co bylo spatne, aby se toho dalo vyvarovat. Nechci mu nic vycitat, jen si vzajemne rict co ve vztahu potrebujeme. Pry to moc resim.
Miriam (27)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Miriam. Nazvala jste svůj dotaz jako problémy v komunikaci ve vztahu, tak u toho zůstávám, i když myslím, že to vše má více rovin.. Z mého úhlu pohledu jsou vaše potřeby legitimní a zralé, vůči vašemu vztahu zodpovědné. Pokud jste odmítána s tím, že jste příliš velká řešitelka, pak něco stejně není dobře. Lidé, kteří spolu žijí a nechtějí o svůj vztah přijít, protože se mají moc rádi, by měli vždy mluvit o svých očekáváních a potřebách.To se rozhodně vyplatí do budoucna. Pokud by se opakovaly po vzájemném sestěhování opět stejné věci, v nichž se odlišujete, pak by byla nižší šance na opětovný návrat po případném oddělení se. Je to rozumné a konstruktivní, říct si, co od sebe očekáváte, a proč.
partnerský trojúhelník
Dobrý den jsem 5 měsíců vdaná. Manželství je prozatím bezdětné ale mám jiné povinnosti stavíme dům, který splácíme. Myslela jsem, že jsem celkem šťastná než jsem ho poznala. Je o 2 roky mladší než já. Ale věděli jsme oba od prvního okamžiku co jsme se poznali, že je mezi námi chemie. Neustále si píšeme, máme stejné zájmy, stejné touhy, cíle. Je to má spřízněná duše a už si nedokážu představit, že bych ho ztratila. Manželovi jsem řekla, že něco není v pořádku, že cítím stereotyp nemám do ničeho chuť. Začal se snažit. Znova se o mne zajímá ale mé srdce si prostě už získal někdo jiný. Nevím je to jen poblouznění vidina něčeho nového nebo cítím opravdu lásku na první pohled. Ještě nikdy jsem tohle nezažila. On říká že mne bude milovat i když zůstanu s manželem...že mu jde víc o to abych byla šťastná...než abych byla s ním...ale vím že by chtěl abych byla s ním zároveň mi píše že jinou už mít nebude že na mne čekal tolik let a nechce o mne přijít. Moc děkuji
Sára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Sáro. Ten ON si vlastně milenecky protiřečí. Lítáte v tom oba. Ale on mluví o potřebě vašeho štěstí, i kdyby bylo s manželem, na druhou stranu o tom, že kromě vás už nikoho nechce - tolik let čekal na ženu, jako vy. Buď vám dá volnost k rozhodování, nebo bude říkat to, co říká. Nyní jste v kleci zamilovanosti oba. Jednoduché to opravdu není, hlavně, když se váš muž začal snažit o změnu, uvědomil si, že něco spolu ve svém životě  zanedbáváte. Ale brali jste se před 5 měsíci. Vdávala jste se z lásky, nebo již proto, že s tím rodiny a všichni počítali, byla koupená parcela, naplánovaná stavba domu? Nevím nic o tom, kolik vám je, jak dlouho jste s manželem chodili před svatbou. Byl to již přetažený vztah? Myslím, že jste nyní ve slušném tlaku od obou mužů a musíte být ve velkém stresu. Dejte si na závažné rozhodnutí, jak ve vašem životě dál, větší čas, ne?...
závislost ve vztahu
Dobrý den,
potřebovala bych prosím poradit. S přítelem jsme spolu teprve půl roku. Mám ho opravdu moc ráda, ale poslední dobou na mě vůbec nemá čas, jelikož mají trénink, či něco někde slíbil kamarádům a dosti je přede mne upřednosťuje a když jsem se pokusila to nějak vyřešit, jediné co jsem se vždy dozvěděla bylo, že jsou pro něho jako druhá rodina a jeho tréninky (je to hasič) jsou pro něj důležité a dělá to od dětství, ale že mě nechce ztratit a má mě moc rád a rád by to nějak vyřešil.Nechci mu dávat ultimátum. Ať si vybere mezi mnou a kamarády, jelikož se bojím, že ho ztratím. Je také pravda, že jsem si vytvořila určitou závislost a v podstatě ho až nutím, aby se mi v jednom kuse věnovat a vadí mi, když se mi aspoň jednou za 2 dny neozve, jako že je v pořádku a má mě rád.Ještě je tady jedna věc, že já si pro něj čas vždy udělám, dokonce jsem přestala závodit, abych na něho měla čas, ale on by to pro mě neudělal.Ale k jeho povaze to vůbec nesedí. Býval jiný.
Prosím, co mám dělat.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Mluvíte u sebe o závislosti ve vztahu, připusťme to tedy a vycházejme z toho. Přítelovi stačí se s vámi vídat méně často, než jak to potřebujete vy. Není ochoten se v rámci vztahu vzdát svých přátel a zájmů, ale vysvětluje vám to. Poněkud se ve svých potřebách tedy míjíte. To je škoda, protože se máte rádi a chcete spolu být, jen každý jinak. Tak spolu o tom mluvte, ale ne tak, že vy si budete stěžovat a domáhat se svých práv. Buďte také sama sebou, nemějte čas kdykoliv, kdy on bude zrovna chtít. Uchovejte si svůj program, své přátele :-)
generační soužití
.... Naopak bratr začal z celé situace těžit a vytahuje z rodiny peníze. Myslíte, že je možné z této situace nějak slušně vybruslit, aniž by otec celou rodinu rozhádal?Opravdu není možné s ním o ničem diskutovat, bojím se ho i pozdravit. Máma chce mít doma klid a je pod jeho vlivem tak, že je bez vlastního názoru, spíš jí dělá dobře, že není terčem ona a přisazuje si. Čeká mě stěhování a brzo i změna zaměstnání. Jak mám z toho všeho odejít tak, aby to neodnesl můj syn a aby jsem si nezavřela všechny dveře k rodině v budoucnu?
Markéta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Markéto. Jste dospělá žena, máte dítě a svého partnera. Máte právo na vlastní rozhodování se o životě. Nemusíte používat stejné zbraně manipulací, jaké používá váš otec. Prostě jen věcně oznamte, že jste se rozhodli bydlet jinde, protože společné soužití není úplně ideální. Psala jste, že to váš syn uvítal, tak proč nyní mluvíte o riziku poškození vašeho syna? Nerozumím. Myslím, že všichni potřebujete klid. A pokud si budete určovat častost setkávání s vašimi, bude to ideální. Budete mít svůj vlastní domov a nebudete na ničem závislá. O své peníze v rámci rodinné firmy snad nepřijdete.
generační soužití
...ani se na nás nepodíval. Jeho změna nálady je pro mě záhadou, už toho bylo na mě moc, protože jsme úřes víkend udělali vše, co bylo doma potřeba (dlouho jsme se na to chystali) a těšili jsme se, jak budou mile překvapeni, že už nemusí nic dělat. Místo toho výčitky řev a agrese. Neustála jsem to a koupila si byt v jiném městě a stěhujeme se. Syn byl ze zprávy nadšený (vůbec jsme to nečekali) a těší se. Z otcovi strany začali domácí i pracovní naschvály a výpady slovní agrese. Do našeho sporu (pokud to je spor, protože já ani nevím, čeho by se týkal) zatahuje i naše zaměstnance (máme rodinnou firmu). ...
Markéta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aha, takže to není jen bydlení pod jednou střechou, ale i rodinná firma. To se to tedy komplikuje ještě více. Jdu dál.
generační soužití
Dobrý den,je mi 40 let, jsem rozvedená bydlím s dítětem, a přítelem s rodiči v jejich domě, oddělených bytech. Mám profesně úspěšného bratra, ženatý, 3 děti. Můj problém pramení z otcovu přístupu k rodině. Snaží se být stále u moci a postrkovat druhé tam, kam on chce. Nejvíce k tomu využívá peníze i psychický teror. Bratr není ochotný s ním tuto hru hrát a slyší jen na peníze, kdy je ochoten ho pak navštívit, někdy i s dětmi. Já, vychovávaná k tomu, abych se o rodiče postarala, bydlím s nimi a stále jim nejsem po chuti, ať udělám, co udělám. Otec mívá výkyvy nálad, kdy si vždy vybere jednu osobu v rodině a tu pak psychicky terorizuje, někdy i několik měsíců, než se mu samotnému psychicky uleví. Jakékoliv diskuse s ním nejsou možné, jeho potřeba moci a vlivu na všechny mu nedovolí si přiznat chybu, natož pak o čemkoliv diskutovat. Poslední výpad byl namířený na mě a já už ho neustála. Přijel z víkendu a ačkoliv v pátek byl milý a vše bylo OK, najednou na nás jen řval a ani se na nás ...
Markéta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Markéto. Nejprve přecházím na vaše pokračování. Ale zdá se mi, že máte na vše náhled, rozumíte tomu, proč se váš otec chová mocensky, dokážete to rozebrat. Je rozumné bydlet s otcem pod jednou střechou???
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Mám takový problém. Jsem vdaná 21 let let, dvě děti. manžel je emočně labilnější, navíc potřebuje být pořád v centru pozornosti. Ale všechno zvládáme. jeho emoce klidním, výstřelky nechávám proplout (třeba uraženě leží celé dopoledne v posteli, nedoprošuju se ho, aby vstal, protože chci, aby viděl, že touhle cestou si nic nevymůže). Jsem ráda za děti, za zázemí, které jsme vybudovali, za známé, s kterými jezdíme na dovolené, s manželem máme některé společné zájmy, dávám mu, myslím, i dostatek volnosti na to, co mě úplně neláká anebo chce realizovat s kamarády. Jenže manžel jako by ten klid nesnášel, jakoby potřeboval mě "trestat" za spokojenost. Třeba na poslední dovolené na horách bylo každý den něco - ztratil drahé rukavice, které jsem mu koupila a odmítl se vrátit je hledat. Asi třikrát se za ten týden ztratil a pak seřval všechny i dospělé - bylo mi trapně, lidi se mu začali vyhýbat, každý den navíc sedl na špatný vlek - čekala jsem na něj, hledala ho, jeden den se strašlivě opil a v noci na WC při zvracení brečel, že má rakovinu, když jsem mu ráno s kamarádkou vysvětlovala, že ne, urazil se, že to zlehčujeme. Pak ještě například udělal scénu v restauraci (nerozuměl číšníkovi), impulsivně vstal, bouchl do stolu, hodil židlí a uraženě odešel do pokoje. Styděla jsem se moc. A tady je ten problém. začínám díky těmto zážitkům k němu cítit chlad, někdy stud, zbavit se toho trvá docela dlouho. On je často brzy v pohodě a tu nevřelost mi vyčítá, má to vliv i na intimní soužití (nějak s ním neumím být v tu dobu), na druhou stranu jsem se životem spokojená a chtěla bych, abychom zase nějak normálně fungovali. Abych se za něj nemusela stydět. Už jsem zkoušela i poradnu, ale bez efektu - spíš hůř. Říct mu, že když to bude pokračovat, se obávám, na to ho znám moc dobře, že je mi jasné, že by se rozpoutalo peklo. Umí totiž dobře mířit na citlivá místa - já na to nereaguju, ale on je schopen to dělat dětem. jak to neprohlubovat, začínám před ním pomalu utíkat i já. Děkuji Vám. - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lucie. Pokud si přečtete váš dotaz ještě jednou, sama uvidíte, že na manželovy problémy těžko mohu já reagovat radou na změnu. Jestliže vedle sebe máte emočně nestabilní osobnost, a to dlouhodobě, musíte si v sobě samotné srovnat, zda s ním můžete žít. Manžel je křehký a ve své bezmocnosti útočný. Vy prožíváte za něj pocity studu. Ale je na vás, zda s ním chcete být. Nejste jeho matka, která se bude stydět před druhými za své nezvedené dítě. Jste partneři. Říkáte, že manžel v dlouhodobějším měřítku nesnáší klid a potřebuje vzruchy a konflikt. Ano, to se někdy intuitivně používá jako metoda pro nakopnutí vztahu skrze usmiřování. Ale před druhými v partě?...Znamená to, že potřebuje diváky? Co vám na to můžu říct a nabídnout jako zázračnou radu? Potřebujete spolupracovat s psychologem tedy vy, abyste věděla, jak se chránit a čelit tomu, co popisujete.
žárlivost
Dobrý den ,
Děkuji za vaší odpověd. Mám hledat změnu u sebe ? A nereagovat na jeho reakce a neobhajovat se. Proč když jsem nic neudělala.Když budu ticho bude si myslet , že je to pravda.Takže ho mám ignorovat at se vypovídá .Chovat se přirozeně , vypustit sebekontrolu , tomu trošku nerozumím? Děkuji Iveta
Iveta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Iveto, přečtěte si mou odpověď ještě jednou. Měla jsem na mysli to, abyste se chovala bez limitů, které vám klade manžel. Tj. bez sebekontroly, kdy co řeknete. Nevěrná mu nejste, ale neustále trpíte jeho podezříváním. Má smysl se stále obhajovat? K čemu to je? Tím se trápíte a nahráváte mu na smeč. Ale je to můj názor, který vám nijak nevnucuji, jen nabízím. Pokud si přestanete brát jeho výstupy a podezření k srdci, třeba se on nakonec zklidní. Prostě ho vychováte k tomu, aby se zklidnil. Nebo mu nabídněte návrh jeho spolupráce s psychologem.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

chtěla bych Vás poprosit o názor jak se vyznat v pocitech, které mám ohledně vztahu. Přijde mi, že je tu nás jako na houpačce, někdy dobré a v klidu někdy vyhrocené až moc...dost často z mé strany, protože partner je spíše věcný, kdežto já více citová...obou nám pak po střetu vrtá hlavou, zda vztah není jen setrvačnost..někdy mě to napadá ale někdy zase ne...asi to takto působí zmateně...ono, sama nevím, co si o tom moc myslet. Své založení a potřeby jsme si několikrát říkali, stejně když už jsem v nějakém citovém rozpoložení...partner není schopný si na to vzpomenout, přijde mi, že se mnou jedná jako bych byla emočně v pohodě...jakoby zbytečné něco vysvětlovat. Někdy to prostě neřeším a vím, že střety vznikají a budou vznikat...a je to tak..někdy si ale říkám, jestli někde nečeká někdo jiný...díky V.
Vlaďka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Vlaďko. Abych pravdu řekla, úplně se v tom, co píšete, neorientuji.Možná jste byla při psaní dotazu více emočně excitovaná? Vy dva byste se mohli vlastně vzájemně doplňovat - vy emotivní, přítel věcný. Někdy je to výhoda, někdy problém. Ale určitě se s tím dá něco dělat, jen bych to spíš viděla na spolupráci s partnerským psychologem, který by vám mohl dělat tlumočníka. Ve chvíli, kdy jste vy na emoční vlně, ale umíte hrát roli stabilní ženy, vám přítel asi opravdu těžko rozumí...Je zmatený a dochází pak zbytečně k nedorozuměním.
fáze "namlouvání"
Dobrý den, prosím Vás mám problém s dívkou. Byli jsme už na třetím rande, ale stále se nic neděje většího než jen dvě obyčejné pusy po druhém a třetím rande. Dokonce jsem po třetím rande u ní spal přes noc, co mi ona sama nabídla, abych nemusel v noci jet domů (bydlíme asi od sebe 25Km), ale také stále nic. Prosím Vás, mám to nechat času a být trpělivý nebo mám ji příště všechno vysvětlit, jak ji moc miluji a že bez ní nemůžu být?
Seznámili jsme se v práci, ale tam už s ní půl roku nejsem a napsala mi sama SMS, že mi už mockrát chtěla napsat a jak se mám. Tak jsem ji pozval na kafe… Myslíte že bych byl pro ní pouze jako kamarád? Přiznávám, moc to neumím s ženami.
Prosím poraďte,
Děkuji
Václav
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přeji vám hezký den, Václave. Cítíte se nejistý, protože, jak říkáte, "to moc neumíte s ženami". Ale za mě - jestliže jste spolu neměli sex po 3.rande, mi připadá normální a v pohodě. Důležité je, že vám "vaše" dívka důvěřuje, nechá vás klidně přespat u sebe doma. Byla s vámi na rande již potřetí - to znamená, že zájem o vás má, jen není tak rychlá v důvěrnostech. Na nic netlačte a buďte v klidu, to bude to nejdůležitější :-) Iniciativnější můžete být tehdy, kdy ucítíte, že o vás jako o muže opravdu stojí.
první láska
Dobrý den. Přečetla jsem si radu paní Magdě. Myslím, že to nesvaluje na psycholožku, jen píše, že od doby, co k ní chodí, vidí odchod jako správný krok. Tak nevím, jestli je etické takto radit. Samozřejmě každý člověk je svéprávný a rozhoduje za sebe. ale pokud chodí k psychologovi, očekává od něho nějakou radu a povzbuzení, kterou cestou se dát a může ho to ovlivnit, takto možná i špatným směrem. Nevím, jestli by psycholog měl dávat takovéto rady... Je to velmi těžká práce a měla by se brát zodpovědně. Nemyslím si ale, že by psycholog měl povzbuzovat špatným směrem, i když morálka je dnes někde jinde. Důležitější je pocit vlastního "štěstí" než dobra. - otázka upravena poradcem
Katka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Katko. Co se děje u Magdina manžela a jeho psycholožky netuším. Ano, naše práce je náročná, má svou etiku, to je jediné, co k tomu mohu říct. Ale psycholog nemůže být soudce ani arbitr toho, co je dobré, či nikoliv. Může upozornit na úskalí různých rozhodnutí, může sdílet věci se svým klientem. Ale zodpovědnost v čemkoliv je na klientovi.
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
s manželem jsme 14 let. ( 53 + 60 let) Pracuje jako vedoucí a do kanceláře přišla 30ti letá kolegyně. Nedá na ní dopustit . Před týdnem na dovolené se v noci dokonce vzrušil , podle mě myslel na ní ale miloval se se mnou.Pak jsme řešili jestli jí má začít tykat. To jsme se pohádali a on mi celou dobu dovolené tvrdil do očí že jí vyká. Bavili jsme se o tom snad každý den. Neustále tvrdil , že jí vyká a bude vykat.
Pak mu volala a já byla u toho a slyšená, že si tykají. Strašně jsme se pohádali. Nejde tak ani o to tykání. Já nemůžu překousnout, že mi dokázal lhát do očí a že mi na rovinu neřekl , že jí prostě začal tykat. Mám pocit, že mu už nemůžu věřit, že nevím zda mi bude lhát, nebo zda v posteli nebude myslet zrovna na ní.
On tvrdí, že to není pravda. Než se to stalo, je to moc hodný člověk. Ale já už mu nevěřím. Prosím poradte, nevím co mám dělat.
Děkuji
Irena l
Irena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Ireno. Hlavně se neciťte ohroženě, to se projeví ve vašem vztahu a bude jej to zahánět od vás. Kolegyně mu může být velmi sympatická, ale proč ji máte řešit vy dva spolu? Přeci nevíte, jestli ona ohrožuje vaše manželství. Zkuste být naopak sebejistější a tvořivější ve vymýšlení programu pro vás dva. Žárlivost ničemu nepomáhá...
první láska
První láska2: Zatím to tak nevypadá, nic si nebalí, nikomu to ještě neřekl, že odchází (neví to naše děti, rodiny, ani přátelé). Můj předešlý dotaz na Vás byl, jestli ještě odejde, když poměr trvá už tak dlouho (2 roky) a zatím neodešel. Vy jste mi psala, že si myslíte, že neodejde a že to u nás dobře dopadne. Bohužel to teď vypadá, že to tak nebude. Psala jste mi, ať ještě vydržím a jsem trpělivá. Myslíte si, že ho dokázala psycholožka tak změnit, že sebere sílu odejít? Nechápu to, myslela jsem si, že naopak mu pomůže rozejít se s milenkou. Mám z toho hrozný strach, nechci ho ztratit a zničit rodinu. Magda
Magda2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Magdo, psychologové jsou profesionálové, kteří se svými klienty věci nezávisle rozebírají a pomáhají mu se v situaci více orientovat. Ale nemohou někoho jednoznačně podporovat v nějakém rozhodnutí, každé rozhodnutí je na samotném klientovi. Rozumím tomu, že je jednodušší to "svalit"na ni - spíš, než na manžela. Ale že začal manžel chodit k psycholožce prvně po 2 letech před dvěma měsíci? Má to asi nějaký význam. Nicméně, nechci se vnitřně něco domnívat, o čem nevím, jak je to ve skutečnosti. Podle toho, co píšete, to nevypadá, že by byl manžel definitivně a na 100% rozhodnutý k odchodu. Ale jste v partnerském trojúhelníku, který je dlouhodobý, to je evidentní. Já vám mohu jen držet moc palce, cítím s vámi, ohrožení všeho, co jste spolu prožili a vytvořili, je velmi bolestivé. Ale jak to dopadne, nevím. Hlavně nevím, jak to můžete ovlivnit vy - v této fázi. Magdo, kdybyste chtěla, můžete se u mne objednat, abychom to více probraly. Informace najdete na www.jitkadouchova.cz
první láska
První láska: Dobrý den paní doktorko, píšu Vám již potřetí, protože mi Vaše poradna moc pomáhá. Připomenu, proč píšu. Manžel se na třídním srazu po 30ti letech znovu zamiloval do své první lásky. To bylo před 2 roky. Když se to provalilo, chtěl ode mě a dětí (27 a 24) odejít, nakonec s námi zůstal, ale s ní to neskončil. Pořád za ní jezdí (v pracovní době, abych to nevěděla). Asi před 2 měsíci začal chodit k psycholožce, která mu dává rady ve smyslu, že má právo být šťastný, že má právo být s tou, která ho miluje a on ji, že není špatný chlap, když chce odejít od rodiny, atd. Od té doby, co k psycholožce chodí, je asi již rozhodnutý odejít, minulý týden mi řekl, že do konce července se odstěhuje.
Magda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Magdo, přecházím nejprve na další část vašeho vyprávění.Jen zatím první poznámka - na psycholožku bych to nesvalovala, váš muž je svéprávný a rozhoduje se za sebe...
krize vztahu
Dobrý den,před dvěma lety jsme si plánovali dovolenou s přítelkyni, ona se pak napila, je alkoholička a dostala metabolický rozvrat . Když se probrala byla jak vyměněná a našla si chlapa po internetu z ničeho nic.Trvalo to jen chvíli, ale já nic nechápal a málem se zhroutil.Pak se ke mě chtěla vrátit a slíbila,že už nikdy mě nepodvede a kdykoliv jí můžu kontrolovat, prostě slíbila cokoliv, jen aby jsme byli spolu.Těžce jsem to nesl, ale odpustil i když bolí to dodnes.Po čase jsem zjistil, že si na chatu píše s chlapama i když anonymně,ale né zrovna slušné věci.Teď jela do lázni, týden jsme tam byli spolu, bylo to hezké.Teď je tam sama a já ji prosil ať nechodí po nocích tančit, ať mi už nedělá zle, dobře ví, jak jsem zraněný.Samozřejmně, že tančit šla, chodí přece všichni, já to neunesl, opil se a vynadal ji.Nazývá mě psychopatem a jen uráží, vždy si vše omluví.Myslíte, že jsem psychopat, když ji miluju a po té nevěře mě to strašně bolí!Co mám dělat, poraďte prosím!!!
Lukáš
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Lukáši, ve vašem vztahu bude problémů rozhodně víc. Jak mám na základě vašeho psaní posoudit, zda jste psychopat? Jak mohu posoudit, zda je vaše přítelkyně alkoholička? Evidentní je, že se u vás obou objevují fáze závislosti na sobě. A vy jste v zoufalosti byl jednou agresivní. Podmiňujete trvání vašeho vztahu tím, že se nebude stýkat s muži, ona zase při návratu k vám slíbila, že ji můžete kdykoliv kontrolovat. To je pro vztah nesmysl, ke vztahu patří vzájemná důvěra a možnost soukromí. Myslím, že máte plno věcí ve vztahu rozbitých a vzájemně si plno věcí vyčítáte. To nikam nevede. Doporučuji partnerského psychologa.
nedotažený rozchod
Dobrý den, ex přítelkyně se se mnou po roce rozešla. Nedokázali řešit problémy a komunikovat. Při rozchodu jsme si vše vyjasnili, bohužel až když byl konec. Já ji ubližoval, po rozchodu s ní jsem zjistil že jsem to dělal z bloku z rozvodu mých rodičů v minulosti, že si z toho mám vzít ponaučení jaký být nemám a nechci. Myslím, že to zvládnu, ale expřítelkyni je to už jedno. Nezajímá ji to a nechce se v tom hrabat. Nicméně přítelkyně už se mnou být nechce.(už jsme se rozešli v minulosti).Teď je konec a já přemýšlím nad tím, jestli ji mám dát čas a poté zkusit o záchranu, nebo to už nechat být. Dozvěděl jsem se od ní (po pár dnech), že mi nevěří, že ani nechce abych cokoliv napravoval, že se mám klidně napravit ale nemám s ní už dále počítat. Prý je najednou beze mě šťastná, nemyslí na mě a nechybím ji. Není to jen momentálně v její hlavě? Přitom mi řekla, že kvůli toho byla u psychologa, že to nese špatně, ale chová se jako by jí to vůbec nebolelo(nechápu), začala trávit čas a klukem kterého skoro nezná, prý ho nemá ráda, jen si rozumí a rádi spolu tráví čas. Není to jen nějaká dočasná kompenzace za mě a nemůže si časem uvědomit jak to vlastně je? (nějaká fáze). Není možnost, že by si časem řekla „co když opravdu na sobě pracuje a šlo by to?“. Nejdříve chci napravit sebe a potom nás, ale nechce být se mnou v kontaktu, nejsme ze stejného města takže nevím jak dál, strašně nerad bych ji ztratil. Co mám dělat prosím?

Pavel
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Pavle, dobrý den.Zkusila bych na vašem místě psychoterapii pro sebe, ať již kvůli ex přítelkyni, nebo kvůli budoucí přítelkyni. Zkuste si v dialogu s profesionálním odborníkem vyjasnit, jak vás vztahy v rodině zasáhly, co vám daly, co vám vzaly. Potřebujete najít sám sebe a pak nebude problém v partnerských vztazích :-)
problémy v komunikaci
Dobrý den. Prosím o radu. Tchýně je hysterická osobnost a rozeštvává sourozence - mého manžela a jeho sestru mezi sebou. Špatně to tam snáším, je to normálně bojiště, kdy ona se paktuje vždycky s jedním proti tomu druhému. Už jsem i zažila, že stáli všichni tři proti mně - ty konflikty jsou žabomyší, člověk do toho vlítne i třeba díky tomu, že se pokusí dát v dobrém radu nějakého problému. Rozhodla jsem se omezit pobyt u tchánů, napomohlo k tomu i odstěhování za prací 200 km daleko. Pár let bylo v klidu, jenže s dorůstajícími dětmi manžel dělá totéž doma - rozeštvává děti mezi sebou. Snažím se to sice nějak držet, pokouším se mluvit s manželem, ale nedaří se a vzájemná nenávist dětí stoupá. Co bych mohla dělat? V poradně jsme byli jednou, dělal,že neví, proč tam je a k tomuto tématu jsme se proto vůbec nedostali. Děkuji.
Aneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Aneto. Nedokážu vám poradit na dálku, aniž bych znala podrobnosti. Nyní již nejde o vztahy s tchyní, ale o vaše vztahy doma. Manžel si podle vašeho posouzení přinesl z původní rodiny vzorce fungování, které kopíruje doma mezi vašimi dětmi. Ale o tom byste měli mluvit vy dva spolu jak jako rodiče, tak jako partneři. Manžel s vámi do poradny zašel, ale bojkotoval vaše zadání, protože to tak necítí. Pak je to vlastně z mého pohledu partnerský problém. Každý z vás nahlížíte na věci jinak a on s vaším pohledem nesouhlasí. Nicméně . jednou se do poradny dostavil:-) Splnil tím jen něco pro svůj klid a odškrtnul si čárku, že udělal, co mohl? Jestli jste ze situace nešťastná - vypadá to, že ano - pak zkuste znovu manželovi jasně zformulovat, co vás trápí, proč vás to trápí, a zda má smysl spolu zopakovat spolupráci u psychologa. Ale počítejte s tím, že by ta spolupráce musela být delší, než jediné sezení.
problémy v sexu
Mám přítele 6 let , poznali jsme se když mu bylo 37 let a do té doby s nikým nechodil . Vztah máme parádní ale sex žádný . Tři roky jsem ho učila , ukazovala, diskutovala a snažila se . Nic jsem z toho neměla. Koupila jsem Viagru a ani ta nepomohla . Prostě se mu nepostaví a když , tak se to dá počítat na vteřiny. Mám pocit , že se mě bojí . Nebo nějaký blok v hlavě . Co s tím a taky se mnou , protože veškerou chuť na sex jsem ztratila .
Andrea
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Andreo, na dálku si netroufám být "paní moudrá". Tady je důležité, aby s tím začal něco dělat přítel, aby začal navštěvovat psychologa, protože se nejspíš opravdu jedná o velký psychologický blok.
krize vztahu
Dobrý den, byl jsem s přítelkyní 5 let. Ona byla o 6let mladší, ale nás vztah byl pohodový, zamilovaný bezchybný, bez hádek. Měli jsme v plánu spolu odjet do světa, ale ona byla nerozhodná a nevěděla, jestli dát přednost cestování, nebo škole. Tudíž z cesty do světa sešlo. Což ale vydrželo jen několik měsíců, po kterých přišla s tím, že pojede, na rok a opravdu hodně daleko. Jelikož ji zainvestovali rodiče, neměl jsem možnost dát dohromady takový obnos peněz, abych mohl jet s ní. Měl jsem vztek, že tím chce náš vztah ohrozit a v podstatě i ukončit. Řekl jsem tedy, že nemá smysl ve vztahu pokračovat na dálku a místo toho, abych si s ní užil poslední 2 měsíce do odjezdu, začal se chovat chladně. Do toho se vetřel její kamarád z dětství, se kterým si začala dopisovat a vídat se. On měl samozřejmě jasné úmysly, ona tvrdila, že je pouze kamarád z dětství. Pak přišla s tím, že si musíme promluvit. Začalo se ji líbit, že o ni opět někdo usiluje, snaží se, a hned ji navrhl, že za ní přijede. Mně že samozřejmě miluje a neví teď koho si vybrat. Při tom všem vypadala tak vyrovnaně, načež já byl úplně v troskách. Nechápal jsem, že chce zahodit celý vtah jen kvůli nějakému pobláznění, došlo mi, že ona je to, co je pro mě na světě opravdu důležité, a že jsem ochoten s ní jet až na konec světa, nehledě na peníze a cokoli jiného. Nakonec řekla, že ji to mrzí, ale měli bychom se rozejít. Je to teprve druhý den a stále se nemůžu vyrovnat s představou konce. Dělám všechny ty věci, který bolest akorát utlumí, prášky, alkohol... Pak mě napadlo, co to nevzdat, co kdybych udělal něco, po čem by si vzpomněla na to vše, co jsme spolu zažili. Např. bláznivá představa vylepení plakátů, se slovy, ,,pojďme objevit svět společně tak jako kdysi“ ,,miluji tě nevzdávejme to“. Je to rozumné? Nechci vypadat jako zoufalec a být dotěrný, ale nechci to vzdat.
Tomáš
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Tomáši. Odpovídám později - jak jste to vyřešil? Vylepil jste plakáty? Víte, je jasné, že vyhlášení rozchodu vyvolá velké emoce a najednou je tu emoční alarm, který nás vzpamatuje a potřebujeme dělat akci. Rozchod teď budete rozdýchávat těžko delší dobu, pokud jste spolu byli 5 let. Ale on to nejspíš rozchod nebude. Řekla bych, že se jedná o krizi ve vztahu - po 5 letech je to přeci jen již stereotyp, a vy teď budete mít spolu do budoucna šanci, objevovat se znovu, i váš vztah a jeho podstatu - tak, jak jste to chtěl formulovat do těch plakátu. Já vám oběma moc držím palce!
partnerský trojúhelník
V ten moment nastala půl roční krize. Díky ní jsem si připadala jako nula,žádne sebevědomí prostě nic.. váha spadla pod 50 kg... Nastaly omluvy, dárky každodení řešení. Prostě jsem mu pořád nevěřila, lhal mě, ublížil mi.. Nějak jsem to překousala. Je tomu rok co se to stalo. A teď se zase ta ženština ozvala že přijela do naší malé vesničky, že ho chce vidět atd.. Nic mě neřekl, že mu psala jen řekl, že na to nereagoval. Dozvěděla jsem se to tak, žepsala ona mě,zě se o vikendu potkali. a nebyla to pravda. Je to vdaná holka stejně stará jako já (28) a pořád si nedá pokoj. Chci se zeptat mám ji napsat at to sní skoncuju. Ať nás nechá v klidu žit. Jak mám postupovat. Jsem z toho už zoufala.
Díky za odpověď
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
No, opravdu je ale hodně zvláštní, že napsala vám. Jenže vše se týká vás dvou s přítelem, s nímž jste od 21 let. Řešte to spolu vy dva a vy se neshazujte tím, že s ní budete komunikovat. Ona je evidentně zdatná manipulátorka a ví, jak na partnera jít. A nedá mu pokoj, možná je to i její adrenalin, stále ho pokoušet. Chce váš vztah z nějakého důvodu rozbít. Nejlépe uděláte, když ji budete ignorovat...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsem s partnerem 7 let, ale prošli jsme si težkou krizí se kterou se stále nemůžu vyrovnat. Jednoho večera mě řekl, že se mu ozvala kamarádka a že sní zajde na pivo, popovídat .. A já mu řekla proč ne vždyť je to jen kamarádka kterou dlouho neviděl. Měla jsem ten večer zrovna noční směnu. Ráno mě vyzvednul z práce a ja se ptala tak co jaký byl večer vše ok? A on na to joo v pohodě dali jsme si dvě piva a já šel domů. Už v ten moment mě to začlo vrtat hlavou. Týden na to jsem se mu podívala do telefonu. A bylo to tam. Chci tě zase vidět byl to super večer,super večeře noční procházka s lahví vína.. Hrozně mě to zranilo, že mě lhal. Probírali jsme to. On to není pravda to je lež (přitom jsem to četla v sms).. Měsíc jsme to řešili. Situace se na chvili uklidnila,ale co čert nechtěl. Ukazoval mi fotky na jeho telefoně a najednou mu přišla zprava od ní. Taky te miluju,rozvedu se,budeme spolu žít. V ten moment by se vemě krve nedořezal to byl nejhorší pocit v mém životě.
Jana Zapalačová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Nejprve přejdu na 2. část vašeho vyprávění.
psychické poruchy
Dobry den,mam od detstvi diagnostikovanou hranicni poruchu osobnosti a muj manzel nejspise take,bral mirtazapin leky ,ted ma jine ale jakou ma ps. narusenost si nejsem stale jista,moc mu neverim,kdyz mi rekne ze ma jenom panickou narusenost.Casto se hadame jiz jsme spolu 8 rok.Manzel byl pred 4 roky velmi zavisli na drogach.A vzdy kdyz byl nastvany daval si silne pesti do lebky az mu tekla krev nebo se rezal nozem do kuze.Kdyz se nam narodil syn,prestal to delat,prestal brat drogy.Kdyz me nastval do afektu zavolala jsem na neho policii asi 4x- 5x od te doby se boji a jsem pro neho autorita.Dnes po par letech,dostal zachvat a zase se zacal uderovat do hlavy po hadce a vedle neho spal nas 3 lety syn.Musim brat leky elicea na paniku a uzkosti a vadi mi to.Obcas si rikam,zda neni autista ale prevazuje ve me pocit,ze mne vydira.V zadnem pripade jsem omluvu neprijala pry to byl proste skrat.Ale ja mam pocit,ze je hodne naruseny a nevim,zda nebude nebezbecny treba v budoucnu ?
ja
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Co popisujete, je natolik vážné, že to nemůžeme řešit přes stránky mé poradny. Předpokládám, že oba nejste jen v psychiatrické péči, ale máte i svého psychoterapeuta. Ten je kompetentní k posouzení dalšího vývoje...
krize vztahu
Dobry den, čítala som tu viacero vašich rad. A tak by som sa chcela spýtať s priateľom (no teda snubencom) chodili sme spolu 5 a pol roka, a sme sa pohadali a povedala som nejake veci ktore som asi nemala. On navrhol pauzu. Trva to uz 2 týždne za tu dobru sa mi ani raz neozval a ani nenapísal smsku. Stale som mu písala ja ako sa ma a on len odpovedal. pred dvoma dnami som mu navrhla aby sme sa stretli a porozpravali. Stretli sme sa a spýtala som sa ho ako to vlastne teraz dalej s nami bude a on povedal ze nevie. Na všetky moje otazky co ta týkalo nas odpovedal ze on nevie. Tak a teraz neviem co si mam o tom mysliet a ako sa mam ku nemu sprat a ci to ma vlasnte sancu riešit?
ANITA
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
ANITA, přítel navrhl pauzu. Asi jste ho něčím zasáhla víc, než jste tušila, on se nyní potřebuje vzpamatovat a u sebe si ujasnit, zda chce ve vztahu pokračovat, i když jste již zasnoubeni. Šanci určitě oba spolu máte, pokud pauzu dodržíte. Měla by být dodržena její základní pravidla - společné určení délky trvání pauzy, dodržení nekomunikování a nesetkávání se. Potřebujete oba prostor k promyšlení, v čem všem k sobě patříte, a proč, a v čem jste dělali chyby. Dejte si čas aspoň 3 měsíce.
žárlivost
Dobrý den , chtěla bych se zeptat kde se léčí žárlivost. A nebo vědět váš názor.Jsme z manželem 25 roků manželé . Manžel od začátku našeho vztahu žárlil . myslela jsem si , že to postupem času přejde . To jsme byly ještě mladí.Ale ted je nám přez padesát a manžel žárlí stejně dál. Přez rok to jde , ale jak vyjedeme někam na dovču tak pravidelně udělá scénu a obviňujeme mě z nevěry. je v klidu najednou mu přezkoči v hlavě a je to strašný .Bojím se sním kamkoliv jít na někoho se podívat , protože se bojím jeho reakce. Co bude co udělá.Už nevím jak stím dál Můžete mi prosím poradit. Děkuji za odpověd ....
Iveta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Iveto. Co popisujete, mi téměř nepřijde k žití. Žárlivost nemá své vlastní sanatorium, neboli - není specializované pracoviště na léčbu žárlivosti. Manžel se asi nezmění, pokud chcete v manželství zůstat a být v něm šťastná, hledejte změnu u sebe. Znamená to, na jeho reakce nereagovat, neobhajovat se, vypusťte sebekontrolu, aby neměl náhodou manžel podnět k žárlivosti. Žárlivost není projev lásky, jak to může nejprve vypadat. Je to problém s vlastní sebedůvěrou - tím trpí manžel. Možná zažil před vámi nevěru, může být něco i v jeho původní rodině, co mu zvýšilo práh závislostní senzitivity. Je na vás, zda to zvládnete. Ale zachovejte si grácii a neznásilňujte sebe sama.
Rodič a dítě
Dobrý den, chtěla bych od Vás radu. Jsem matka 23 letého syna, který se nechal svést stejně starou holčinou, která si ho omotala kolem prstu a syn dělá vše, co ona si usmyslí. Bydlí spolu, ale všechno platí syn a to nás s manželem trápí, protože víme,že když mu dáme peníze nebo něco koupíme a ona se jen směje a nakupuje si samé nejdražší věci. Syn je nemocný, má chronické střevní potíže a je po operaci , tak poŕád ho opečováváme a on lítá kolem ní a nás to stresuje a taky máme strach o jeho zdraví, ale on je jak slepý a hluchý. Jsou spolu již sedmý rok a ona moc dobře ví, proč se ho držet.Vůbec si nedovedu představit, kdyby měli dítě, doma včetně vaření a úklidu je na synovi. Mysleli jsme, že se snad umoudŕí a nechá jí, ale ještě ta nemoc a on jí pořád obletuje a ona se mu vysmívá za zády. Ví, že se bojíme o jeho zdraví a tak nás takhle vydírá přes syna. Už nevím, jak dál. Dŕív byl náš syn srandista, co měl plno přátel a teď je vzteklý a nemluva.Děkuji za odpověď Lenka
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Váš syn je šťastný, vy jste z toho nešťastní. Rozumím, že máte s manželem o syna starost, ale on vaše názory na svou slečnu určitě nesdílí. Jestliže je váš postoj k ní takto negativní a ta averze se s časem stupňuje, nemůže být ani její vztah k vám pozitivní. Do jejich soukromí nemůžete vidět, nevíte, co jej ve vztahu se slečnou drží, ale měli byste se spolehnout na jeho instinkty. Vy mu, jakožto dospělému muži, nemůžete nic zakazovat, rozmlouvat,...Je dospělý, a cokoliv byste naopak udělali proti vztahu, bude pro váš vztah rodič - dítě kontraproduktivní.
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
nastoupila jsem do nového zaměstnání. Jsem tam cca 14 dní a 14 dní na školení.. Takže na pracivišti jen 14 dní. Chci se zeptat, kolegině mi řekla, že mě nechá již příští týden na pracovišti samotnou, že si vezmě dovolenou. Mohu zůstat po tak krátké době na pracovišti, které se teprve učím ( ČEZ) sama? děkuji za Vaši odp.
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Petro. Nebojte se toho, to je to hlavní. Věřte tomu, že to zvládnete, a pokud ne vše, určitě vás v tom ostatní nenechají. Hlavně žádné strachy - dáte to, a nejde o život :-)
žárlivost
Dobry den. Laska na prvni pohled. mam velmi hezkeho atraktivniho muze, ktery diky sve praci cestuje po celem svete a je v kontaktu s velmi uspesnymi zenami. ja jsem byvala take uspesna ted jsem doma nebot v zijemev cizine a neni jednoduche pro mne najit praci takze jsem na nem zavisla..problem je, ze muj pritel rika ze jsem jedina zena pro neho ale bohuzel jsem dostala strach, zarlim, jsem neprijemna, vadi mi kdyz rano vstane a je na telefonu myslim si ze zije dvojity zivot, mam strach a nevim proc tu je prestala jsem si sama sobe verit a nas vztah smeruju ke konci nez byt stastna a zit...casto jsem smutna, ese mu vycitam rekl mi ze neustape ho za neco kritizuji je mi smutno jaka jsem a kam jsem vse nechala zajit nebot jsme meli ci mame? neco co sposta lidi nema lasku..z cest mi pise, vola, ale ja jsem divan a dost se trapim..dekuju
Laura
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lauro. Určitě vás nesmírně ovlivňuje izolace v zahraničí a závislost na partnerovi. Proto se postupně měníte. Byla jste zvyklá být úspěšná, nyní se nijak neseberealizujete, o to víc jste soustředěná na přítele a na váš vztah, ztrácíte glanc jistotu, sebedůvěru. Popisujete, co prožíváte, ale ne to, jak se snažíte s tím bojovat. Sama si uvědomujete, že je to více váš problém. Takže s ním začněte bojovat :-) Udělejte si soupis toho, co oba na sobě milujete, v čem jste pro něj pozitivně vyjímečná žena. Pořiďte si i seznam toho, co vás vede opravdu racionálně k podezřením. To by mohlo být to první. Ale pak musíte začít žít i svůj vlastní život. Byla jste úspěšná, to znamená, že v sobě musíte mít velký potenciál a drive. Nenechte tyto vaše schopnosti usnout, to by přeci byla velká škoda. Začněte se věnovat sportu, svým zájmům, postupně si začněte vytvářet okruh svých známých. Mějte ráda sebe samu, važte si sebe sama a podporujte to právě svou vlastní aktivitou :-) :-)
děti partnerů
Dobry den, pred ctyrmi roky jsem se rozvedla a rok jsem znovu vdana. Mam dve dospele deti. Od manzela jsem odesla, az kdyz byly deti samostatne. Dcera ma jiz vlastni rodinu, ale dosud nechce komunikovat s mym novym manzelem, pritom on ji ma rad a i moje vnoucata. Jsem z toho nestastna. Vim, ze vse chce cas, ale zda se mi to jiz dlouho. Dekuji za odpoved.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Martino. Dcera se evidentně s rozpadem rodiny nesmířila, i když již byla velká a samostatná. Vy s tím zatím nemůžete dělat nic, musíte čekat, až se v ní všechno srovná. Předpokládám, že spolu s oběma dětmi se scházíte a je snad vše v pohodě. Byly vám na 2. svatbě? Nebuďte nešťastná až tolik. Užívejte si nové manželství, snad vám přinese nový impuls i štěstí do života. Užívejte si vnoučata a buďte trpělivá - ony se ty hrany obrousí :-)
nevyrovnaný vztah
Byla jsem požádána o ruku, ale místo zařizování svatby začaly hádky ohledně toho, kde budeme bydlet. Půl roku bydlíme u mých rodičů, máme své patro, ale on není spokojen. Neustále se kvůli tomu hádáme a chce, abychom šli bydlet k jeho rodičům, kde budeme sdílet kuchyň, obývák i koupelnu, což bych nechtěla. Pořád se snažím, aby se mu u nás líbilo. Často se kvůli tomu hádám s rodiči, aby věci dělali jinak než doposud, protože mu to vadí, ale i když změni své návyky, vždy se najde něco, co ho odradí a říká, že u nich by to bylo lepší. To ale není jediný náš problém, začal nenávidět mou rodinu, nejlepší kamarádku a kvůli každé maličkosti se rozčiluje a vulgárně mou rodinu uráží (za jejich zády). Já nemám s jeho rodiči žádný problém.
Máme se velmi rádi, trávíme spolu neustále volný čas, ale poslední dobou už nejsme šťastní. Dřív (2 roky zpět) jsem byla dominantní a nenechala si nic přikazovat, nyní se jen přizpůsobuji, ale není mi to opětováno. Má náš vztah cenu? Prosím, ak problém vyřešit
Lýdie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Lýdie, odpor k vašim rodičům a neschopnost se dohodnout, nepovažuji za šťastné. A to považuji ode mne jako eufemismus. Vnímám to jako velmi rizikové. Pokud byste spolu měli vstupovat do manželství, což je závazek na celý život, měli byste bydlet sami ve svém soukromí a najít společný konsensus. Máte se velmi rádi, jak říkáte, tak proč neuděláte něco pro to, abyste mohli být sami? Váš přítel nemusí mít rád vaše rodiče, může mu z nějakých důvodů vadit vaše kamarádka. Ale urážky na jejich adresu už jsou trochu přes čáru, nemyslíte? Ale nevidím do toho, těžko se mohu konkrétněji vyjadřovat. Nejdřív jste byla dominantní vy, nyní se "jen přizpůsobujete". Nemůže vám v tom být dobře. Potřebujete se naučit spolu hledat shodu i kompromisy. Ale když se máte rádi, určitě to půjde :-)
problémy v sexu
Dobrý den je mi 25 let..se svojí přítelkyní se snažíme o sex .. už dlouhý měsíc a furt nam to nějak neklape..všechno je v pořádku až na Erekci nebo jak se tomu říká..vše de hladce ale pokaždý jako bych vypnul a v tu chvíly se mi nějak nechtělo nebo nevím..přítelkyně strašně moc už by ráda semnou spala ale já jí nemužu říct (dát)to samé, zkoušel sem si koupit i nějaky pozbuzovací prášky (Clavin) mam dojem že to byl a vůbec nic sem necítil..žádna změna prostě nic. Sama mě jinak přitahuje uplně hodně ale když dojde na ten sex vždycky selžu.. četl sme tu už stejné připady ale ten můj je opravdu divnej a nevím co stím ...proto píšu sem zda byste mi mohla poradit co dělam já nebo opačna strana špatně.. ted apodle mě ona nic špatně nedělá..krom toho že etd aja byl zvyklej na předehry a ty zrovna ona neprovozuje a vtom sem jí teda vyhověl že být nemusí..ale i tak se mi tvrdě postaví a pak lehne a nic .. už nevím co dál děkuji předem za radu Tomáš B.
Tomáš B.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Tomáši B. Jestli se spolu snažíte o sex měsíc, nejste spolu zase tak dlouho, vy si na přítelkyni zvykáte. S každým dalším selháním se ve vás již začíná kumulovat úzkost z dalšího selhání, takže je jasné, že máte psychický problém. Vy jste více mazlivý, jste zvyklý na líbání, předehry, přítelkyně to nepotřebuje, takže ani nechce. Clavin je nesmysl, to vám nepomůže. A váš "případ" není divný, řekla bych, že je spíš zákonitý - máte strach. Spoustu věcí máme v hlavě a ta je zodpovědná za jednání našeho těla. Tak se zklidněte a zkuste postupně začít tempo a scénář milování ovlivňovat vy. Potřebujete předehru, tak ji dělejte. Hlavně se ničeho nebojte, ani ne toho, že o ni přijdete, když to nebude vše po jejím. Jste v posteli přeci dva a musíte navzájem respektovat své potřeby. Teprve se v sexu hledáte :-)...
problémy v sexu
Dobrý den paní doktorko.Trápí mě, že jsem po porodu přišla o chuť na sex.Je to již 9měsíců a přítelem jsme jěště nědělali vůbec nic.Mě to nevadí,ale bojím se že to rozhlodá náš vztah zevnitř.Mám pocit že si přestáváme rozumět.A chybí mi ta blízkost a intimita co jsme měli.S dítětem si užívám jen jeho blízkost a na partnera už nezbývá.A když se o něco pokusím,tak to krachne.Nechce spát ve stejné posteli,a když už,tak se odvrací.Chodí brzy nebo moc pozdě spát,nechce mluvit.Na romantické dovolené, i s dítětem, kterou jsem vymyslela,se o nic ani nepokusil.Já jsem byla vždycky iniciátor sexu a když to neudělám já,není nic.Ale já jsem teď frigida a vyhovuje mi to.A on není schopen se o nic pořádně pokušet.Je to intimní katastrofa.Nevím,nechápu.Já spím s děckem v posteli protože 4x za noc kojím a on ve vedlejší místnosti.Jinak nám to klape.Nevím jak znovu nastartovat intimnosti.Mám nějaký blok,že na to nemám chuť,už mě nepřitahuje a taky mě štve,že se ani o nic nepokouší,tak to beru že mu to asi nevadí..
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Jano, "Když se o něco pokusím, tak to krachne". "Jsem frigida", "Je to intimní katastrofa", "Nevím, nechápu".Já vám takto na dálku nepomůžu v restartu vašeho intimního života. Je potřeba porozumět tomu, jak to má přítel, jak to máte vy, a proč. Po 9 měsících od porodu už s vámi hormonální disbalance zase tolik necvičí, původně jste byla akční vy, nyní čekáte iniciativu od něj. Ale vlastně ji potichu v sobě ani nechcete. Bojíte se ale, že bez intimity nemá váš vztah dlouhodobě šanci. Ano, to asi nemá. Takže něco se s tím dělat musí. Přemýšlím nad tím, zda není ve věci i kojení - vy kojíte i 9 měsíční miminko 4x za noc?? Může to být nějaký inhibitor pro možnost vaší partnerské intimity. Pak mne napadá - vy se sice občas zasnažíte, ale není to z vaší autentické touhy po příteli, je to v zájmu udržení vztahu. A to je asi dost poznat, nebo ne? V čem má problém přítel, že se nesnaží to změnit, netuším. Jsem trochu bezmocná, nevím, co poradit, když neznám spoustu dalších souvislostí. A proto mám pocit, že nejlepší by bylo se poradit s partnerským psychologem v přímém dialogu, kde je prostor pro okamžité otázky a odpovědi. Zatím pro vás samotnou. Přemýšlejte o tom :-)
problémy v sexu
Dobrý den, chci poprosit o radu co dělat a jak se zachovat. Můj muž již rok odmítá sex s odůvodněním, že je unavený, nemá na sex chuť, už ho sex nebaví atd. Vím, že nikoho jiného nemá, máme se rádi, hodně spolu komunikujeme, jezdíme spolu na dovolené, ani se nehádáme, Každý máme i svoje koníčky, on např.sport. Když spolu o dané situaci mluvíme, tak mi to sice na rovinu řekne, ale závoveň s tím nic nedělá, pomoc lékaře odmítá. Je pravda, že to přicházelo pozvolna, že jsme meli sex méně a méně. Docela mě to mrzí, protože jinak se máme rádi a jsme spolu rádi.Děkuji za radu, Markéta
Markéta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Markéto. Radu po ruce moc nemám,musela bych toho o vašem partnerství i předchozím sexuálním životě vědět mnohem více. Důležité je, že se máte stále rádi, dokážete o tom spolu mluvit. Tlak z vaší strany nemá smysl, jen ho bude zahánět více do kouta. Ve hře může být spousta věcí o nichž nemá smysl, abych na dálku hypoteticky spekulovala. Doporučuji vám, abyste navštívila psychologa a více s ním probrala i další kontext :-)
hledání sebe sama
Nevím, jak mám dál pokračovat v kontaktu s partnerovou rodinou. V budoucnu se narodí další vnuci, přijdou další svatby (na tu první jsem s ohledem na exmanželku přes srdečné pozvání nešla). Nemohu se dalším setkáním vyhýbat, neboť ačkoli mně je ta rodina cizí, jde také o příští vztahy mého syna k bratrům. Co mohu a mám vyžadovat od partnera v takových situacích? Bylo by nesmyslné něco mu zakazovat. Nakolik se mám snažit o nadhled a akceptovat svoji druhořadou pozici? Nebo je všechno v pořádku a jen já to zbytečně hrotím? Jak mám odpustit sama sobě, aby mne mé vlastní morální selhání před lety neparalyzovalo a nekomplikovalo situaci mně i ostatním? Máte nějakou zkušenost s tím, jak mohou v ideálním případě fungovat vztahy v propletených rodinách? Děkuji předem za odpověď. Majda (6)
Majda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Majdo. Propletených rodin, jak to nazýváte, je opravdu hodně. A to ne proto, že by bylo tolik lidí nemorálních a hazardérů, kteří  jen tak opustí svou původně vytvořenou rodinu, a vytvářejí si nezodpovědně další. Myslím, podle toho, co píšete, že problém je opravdu více ve vás samotné. Ale bylo by velmi nespravedlivé říct, že si ho uměle vytváříte sama. Nejste dodnes srovnaná s okolnostmi  vzniku vašeho společného života. I proto vše možná vidíte dramatičtěji, než ostatní zúčastnění. Potřebujete si odpustit a uvolnit se, přiznat si právo na soukromý život s partnerem a synem. Vy přeci nejste viník. Na lásku jste byli vy dva, a ne jen VY. Jestli jsem tomu porozuměla dobře, netlačila jste na partnerův rozvod. Ubližujete si, nedělejte si to. Je skvělé, že máte dobrý vztah s partnerovými syny, i jeho ex manželka vás přijala, a byť vám to připadalo jako afektované divadlo, mně z vašeho popisu ne. Mějte se ráda a věřte si v tom, v čem žijete. Chápu, že to zní jako velké americké pozitivní klišé - "mějte se ráda". Ale ne vždy je to klišé. Přijměte svůj život a radujte se z toho, co vám přinesl. Fakt jo :-)
hledání sebe sama
Zpětně jsem se cítila ponížená, jakoby dal celé široké rodině, před kterou jsem předstoupila poprvé, veřejně najevo, kdo je pro něj skutečně důležitý a kdo ne, kdo ke komu patří a nepatří. Když jsem mu tyto pocity sdělila, šel hned do protiútoku. Je prý divné a nevěrohodné, že včera bylo všechno OK a dneska je najednou všechno špatně. Duševně prý byl celou dobu se mnou, udržoval oční kontakt, a protože jsem celou dobu vypadala spokojeně, necítil potřebu o mne pečovat. Mohla jsem si prý sednout vedle něj (na tom místě se střídalo víc lidí), uvolnili by mi místo. Dlouho se prý s exmanželkou neviděli a měli si hodně co povídat. Nakonec z toho byla velká scéna plná oboustranných výčitek a ani po několika dnech jsme se neuklidnili. Majda (5)
Majda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...