1 / 16
V sobotu 18. července slavíme mezinárodní den zmrzliny. Která příchuť vznikla dřív? Kde vzali američtí námořníci v roce 1945 svou oblíbenou ledovou pochoutku? A proč vás po snědení pár kopečků bolí hlava? Přečtěte si nejzajímavější fakta o oblíbené dobrotě, kterou se rádi zchladíme v horkých letních dnech.
Autor: Profimedia.cz
Nejdražší zmrzlina světa stojí jako auto. Podle Guinnessovy knihy rekordů je nejdražší zmrzlinou světa japonský dezert s názvem Byakuya od značky Cellato. Jedna porce vyjde na 880 tisíc jenů (v přepočtu zhruba 130 tisíc Kč). Obsahuje vzácné bílé lanýže z italského Alba, sýr Parmigiano Reggiano, jedlé zlato a složku, která vzniká pri výrobě tradičního saké.
Autor: JLPPA / Bestimage / Profimedia, Profimedia.cz
Lidé, kteří se živí testováním chuti zmrzliny (jako hlavní ochutnávač značky Ben & Jerry’s), používají lžičky potažené 24karátovým zlatem. Důvod je čistě chemický: zlato je naprosto inertní a nemá žádnou vlastní chuť. Běžná lžíce z nerezové oceli nebo plastu může zanechat nepatrnou pachuť, která by zkreslila hodnocení vzorku.
Autor: Tetiana Shumbasova / Alamy / Profimedia, Profimedia.cz
Za „zmrznutí mozku“ může obranný mechanismus těla. Ostrá bolest hlavy, kterou ucítíte, když zmrzlinu sníte příliš rychle (tzv. brain freeze), se odborně nazývá sphenopalatine ganglioneuralgia. Vzniká tak, že chlad prudce ochladí cévy v horním patře úst. Tělo reaguje tak, že do hlavy okamžitě nahrne teplou krev, aby mozek zahřálo. Tento rychlý stah a následné roztažení cév vnímá mozek jako bolest.
Autor: Profimedia.cz
Čokoládová zmrzlina vznikla dříve než vanilková. Ačkoliv je dnes vanilková považována za absolutní základ, historicky vznikla dříve čokoládová. První recepty na mražené dezerty s kakaem se objevily v Itálii už kolem roku 1693, zatímco vanilka se do mražených krémů začala masově přidávat až v 18. století.
Autor: PS, Kulinární studio MAFRA
Věděli jste, že první zmrzlinový kornout vznikl jako nouzové řešení? Na světové výstavě v St. Louis v roce 1904 došly prodejci zmrzliny Arnoldovi Fornachou papírové kelímky. Vedle něj měl stánek Syřan Ernest Hamwi, který prodával křupavé pečivo zvané zalabia (podobné tenkým vaflím). Když viděl souseda v úzkých, sroloval své teplé vafle do tvaru kuželu a nabídl je jako držáky na zmrzlinu.
Autor: Profimedia.cz
Nejbizarnější oficiální příchuť? Humří a česneková. V americkém státě Maine, který je vyhlášený lovem humrů, v cukrárně Ben & Bill’s Chocolate Emporium legálně prodávají máslovou zmrzlinu, do které přimíchávají kousky čerstvého vařeného humřího masa. V kalifornském Gilroy (hlavním městě česneku) je zase hitem česneková zmrzlina, kde se česnek vaří v medu, aby ztratil ostrost, ale zachoval si aroma.
Autor: Josh Edelson / AFP / AFP / Profimedia, Profimedia.cz
Věděli jste, že americké námořnictvo mělo za války plovoucí zmrzlinárnu. V roce 1945, ke konci druhé světové války, investovalo milion dolarů do přestavby betonové bárky na plovoucí továrnu na zmrzlinu. Sloužila v Pacifiku a jejím jediným účelem bylo vyrábět zmrzlinu pro námořníky, aby se zvedla jejich morálka. Dokázala vyprodukovat přes 500 litrů zmrzliny za hodinu.
Autor: commons.wikimedia.org
Na Havaji a v dalších tropických oblastech roste strom Inga edulis, kterému se lidově říká „Ice Cream Bean“ (zmrzlinový bob). Plody obsahují bílou, nadýchanou dužinu, která chutná téměř identicky jako pravá vanilková zmrzlina a má i podobnou texturu.
Autor: Albert González / Alamy / Profimedia, Profimedia.cz
Vzduch je klíčovou složkou zmrzliny a tvoří až polovinu jejího objemu. Vzduch se do ní vhání během procesu mrazení a šlehání a dodává jí onu nadýchanou, krémovou texturu. Levnější průmyslové zmrzliny mají v sobě často až 50 % vzduchu (tento poměr se nazývá overrun), což je důvod, proč jsou tak lehké a po rozpuštění z nich zbude jen trocha tekutiny.
Autor: Stanislav Pomahač, Kulinární studio MAFRA
V roce 1905 si tehdy jedenáctiletý chlapec jménem Frank Epperson ze San Francisca chtěl vyrobit domácí limonádu. Smíchal tehdy populární ochucený sodovkový prášek s vodou v kelímku a míchal ho dřevěným dřívkem. Jenže kelímek nechal omylem stát venku na verandě. V noci přišel neobvyklý mráz. Když Frank ráno vyšel ven, našel kelímek zmrzlý na kost. Když ho vzal za dřevěné dřívko a pod teplou vodou vytáhl ven, zjistil, že drží v ruce dokonalé lízátko z ledu.
Autor: Kulinární studio MAFRA
Sníh s medem a ovocem: Už v 5. století př. n. l. jedli Řekové na tržnicích v Aténách sníh smíchaný s medem, vínem a mačkaným ovocem. Byl to luxusní dezert pro vyšší vrstvy.
Autor: Profimedia.cz
Jak ten sníh v létě sehnali? Neměli mrazáky, takže pro sníh posílali otroky na vrcholky hor (například na horu Olymp). Otroci běželi se sněhem zabaleným do slámy a ovčí kůže dolů do měst. Díky této izolaci se sníh cestou neroztál. V palácích ho pak skladovali ve speciálních podzemních ledárnách.
Autor: Zoonar/Galyna Andrushko, Zoonar GmbH / Alamy / Profimedia, Profimedia.cz
Slavný vojevůdce Alexandr Veliký byl tímto chladivým osvěžením posedlý. Během svých vojenských tažení nechal kopat hluboké jámy, které se izolovaly dubovými větvemi a plnily sněhem z hor, aby měl led k dispozici i uprostřed parného léta. Sníh si pak nechával ochucovat medem a nektarem.
Autor: commons.wikimedia.org
Slavný řecký lékař Hippokratés, považovaný za otce medicíny, svým pacientům konzumaci ledového sněhu přímo doporučoval. Věřil, že led „oživuje lidské šťávy“ a pomáhá zlepšovat celkovou pohodu a pohotovost organismu.
Autor: ČTK / imago stock&people / IMAGO, ČTK
Kde se vzalo slovo „nanuk“? U nás používáme slovo nanuk jako obecné označení pro mražený krém na špejli. Tento název vznikl v roce 1938 podle tehdejšího velmi populárního filmu Nanuk, člověk primitivní (v originále Nanook of the North z roku 1922). Film vyprávěl o životě Eskymáka jménem Nanook. Pražské mrazírny tehdy začaly prodávat svou novou mraženou pochoutku na dřívku a jako logo i název zvolily právě postavu Nanuka v kožešinové kapuci (na snímku jiná pochoutka, mražený tvarohový krém Míša).
Autor: The Magnum Ice Cream Company
