Jsem cumberbitch. Neděste se, nejde o sexuální úchylku ani vzácnou chorobu. Jen jsem propadla kouzlu herce Benedicta Cumberbatche alias novodobého seriálového Sherlocka Holmese. A nejsem jediná.
Pojďte si povídat do KavárničkyDepp, Clooney, Dyk nebo Klus... Máte také svého vysněného idola? Tady si o něm můžete poklábosit s ostatními čtenářkami a čtenáři.  |
Tahle vášeň se šíří světem agresivněji než prasečí chřipka. Jde o takový fenomén, že podobně postiženým ženám se začalo říkat právě cumberbitches. Světe div se, navzdory vulgaritě – bitch je anglický výraz pro děvku – jim to nevadí. Naopak se k tomu hrdě hlásí.
Ten s koňskou hlavou
Shrňme si diagnózu. Riziková skupina: dospělé ženy, inteligentní, citově vyrovnané, mnohdy žijící ve spokojeném vztahu. Projevy: desátá repríza seriálu Sherlock; víkendové zhlédnutí všech dalších filmů, kde se Cumberbatch objevil, byť na pět minut; hledání všech důležitých informací s vervou investigativního novináře (Ano, nemá přítelkyni!); nastudování všech dostupných videí na YouTube: Benedict čte dětem pohádky, podepisuje se před divadlem, tančí na party (to možná vynechte); nezměrná touha okamžitě odcestovat do Londýna a potulovat se kolem Hampstead Heath (Tam herec bydlí. Mezonet za 775 000 liber. Psala jsem přeci "s vervou investigativního novináře").
Nežádoucí účinky: naštvaný přítel/manžel. Ten můj mluví o Cumberbatchovi jako "o tom s koňskou hlavou". Nepřu se, Benedict Cumberbatch není prototypem krasavce. I tak na tom chlapovi prostě něco je, jedno jestli nezvykle vystouplé lícní kosti, kouzlo role asociálního detektiva nebo jeho barytonový hlas stahující kalhotky.
My ženy potřebujeme idoly ke spokojenému životu, ať nám je třináct nebo čtyřicet čtyři. Oficiálně spokojeně žijeme v monogamních svazcích a v představách si užíváme přízeň "božských".
Sherlock Holmes v podání nového idola Benedicta Cumberbatche
Brad Pitt a George Clooney - rivalové na plátně i v ženských srdcích
Mezi miláčky žen patří i charismatický Colin Firth, který uspěl i u čtenářek OnaDnes.cz
Ženská fantazie
Pamatuji si, jak jsem s kamarádkou míjela na ulici herce Sašu Rašilova. Pověsila se mi na ruku a s výkřikem "Saša!" se málem hroutila k zemi. Podotýkám, že je to velmi chytrá mladá dáma, s úspěšnou kariérou, která se nedávno vdala. K Sašovi ale inklinuje nadále, manželskému slibu navzdory.
Další známá má slabost pro Dana Bártu, byla na několika jeho koncertech. Když ho jednou potkala v centru Prahy, tak se v ní tolik prala touha ho oslovit a její stydlivost, že z toho přetlaku málem omdlela…
Navždy mladí"Jakému idolu byste neodolaly?" ptaly jsme se celý minulý týden kamarádek a známých. "A musí být živý?" odpovídaly některé. Nemusí. Je totiž dost hvězd, které zemřely příliš mladé, a díky tomu, že jsme je neviděli stárnout, máme je pořád za sexy chlapy plné života (a často i rebelství). Mezi uváděnými byl zpěvák Jim Morrison či herec Heath Ledger, svůj půvab má pro ženy i James Dean. A pozor, některé dámy mají slabosti pro historické osobnosti. "Jedna kamarádka byla k fanaticky zamilovaná do Karla IV. Knihu o něm pomalovala srdíčky, žárlila na jeho manželky, Blanku z Valois nesnášela," vypráví sedmadvacetiletá Iveta. Holt, proti gustu...  James Dean |
Jak je možné, že se dovedeme pobláznit do někoho, koho uzřeme párkrát v televizi? Psycholog Petr Šmolka hledá vysvětlení až v dalekém pravěku. Ženy měly při sběru bobulí víc času na prožívání, snění, sdílení zážitků s ostatními sběračkami. Muži se soustředili na lov, na rozptylování neměli čas.
"Ženský svět bývá světem příběhů, mužský je světem dílčích aktivit. Oblíbený herec či zpěvák je pro ženu projekčním plátnem, na něž si promítá nenaplněné touhy, sny a přání. Je pro ni tedy bezděčným spoluhráčem nekonečných fantazijních telenovel, zatímco pro běžného muže představuje atraktivní herečka, zpěvačka či modelka maximálně tak objekt masturbačních fantazií," vysvětluje odborník na partnerské vztahy.
Sen o ragbyovém týmu
Troufám si tvrdit, že bez poblázněných ženských hormonů by showbyznys dávno neexistoval. Kvůli svým idolům si nenecháme ujít premiéry v kinech a divadlech, hltáme o nich informace, poctivě chodíme na koncerty, zvyšujeme televizní sledovanost, nakupujeme časopisy.
Jsme v tom cvičené odmala. Schválně, kým vším jste měly vytapetovaný dětský pokoj? Kdyby nebylo naší vášně pro hezké kluky, nikdy by neexistovaly chlapecké kapely. Jejich "vynález" nebyl manažerský majstrštyk, ale rána pod pás statisícům holek. A je jedno, jestli mluvíme o Beatles nebo Backstreet Boys. Kdo měl odolat?!
Mužům je tenhle druh zájmu většinou cizí. V pubertě si vylepovali na zeď fotbalisty a hokejisty, popřípadě nablýskané sporťáky. Možná s pubertou měli na dně peřiňáku schovanou odhalenou prsatici, neznajíce ani její jméno, natož aby k ní chovali nějaké hlubší city.
David Beckham v reklamě na spodní prádlo pro H&M (2012)
Myslíte si, že sláva (potažmo majetek) manželů Beckhamových se odvíjí od toho, že tisíce pánů propadly kouzlu Victorie? Neznám jediného. Zato její manžel zajímá pár mých kamarádek za hranici dobrého vychování.
Všechny tyhle domněnky se potvrdily, když jsme uspořádaly vlastní anketu o idolech. Oslovily jsme 60 žen a 60 mužů, většinou partnerských dvojic, s otázkou: Při setkání s kterou osobností byste zapomněli, že jste zadaní? Chtěly jsme tři jména. Nejčastější odpověď respondentek byla: "Jenom tři? Těch bych dala dohromady seznam!"
Poblázněné třicítky Pořád si říkáte, že není možné, aby dospělá žena "ulítávala" na nějakém herci či zpěvákovi? Že je tohle výsada jen uječených puberťaček? Kdepak! Zde jsou názory žen kolem třicítky: Jana (35): "Poslední rok propadám zoufalství při sledování čehokoliv s hercem Ryanem Goslingem." Radka (31): "Jednou se mi zdál krásný sen o Tomáši Klusovi. Pak jsem na něj asi týden ustavičně myslela." Jana (31): "Při Uvolněte se, prosím zastavuju obraz pokaždé, když se objeví David Kraus. Přítel vždycky žárlí, když to dělám. Je to spíš sranda, ale být volná, jdu do něj!" Inna (28): "Vůbec netuším, co by se stalo, kdybych se potkala s Robbiem Williamsem. A co teprve Clooney." |
Ukázalo se, že co žena, to originální vkus. Jedna tíhne k prvoplánovým krasavcům (David Beckham), další miluje hokejisty (Tomáš Plekanec, Jiří Dopita), jiná zatoužila po půlce nároďáku novozélandských ragbistů, uspěli i zástupci českých luhů – Ondřej Sokol, Jiří Dvořák, Jakub Prachař, Jan Dolanský. Překvapení – George Clooney dostal jediný hlas.
A muži? Ti nejdříve tvrdili, že žádnou slabostí pro známé ženy netrpí. Po troše nátlaku si přeci jen vzpomněli, někteří začali na internetu hledat, jak se vlastně dotyčná osoba jmenuje ("Vždyť víš, kterou myslím. Ta, co v tom seriálu hrála služku a pořád souložila," napsal kolegyni její kamarád.) Seznam nakonec obsahoval jména hereček, zpěvaček i modelek. Dokonce zabodovala i dánská princezna Mary a navzdory proklamacím, že vyhublé holky neletí, body sbírala i Natalie Portman a Keira Knightley.
Své partnerky výběrem mnozí muži překvapili. "Přítel pořád vykládá, jak strašně nemá rád potetovaný holky, že je to ošklivý, a nakonec volí Megane Fox?! To, že má pokérovanou půlku těla, asi nezaregistroval," pobavilo jednu z nich. Časté byly i nechápavé reakce: "Fergie? Veronika Nová? Sandra Nováková? Co se mu na nich líbí?"
To, co nám na mužských idolech. Tyhle preference nemusíme navzájem chápat. I když se muži nakonec rozpovídali a dali dohromady dost tipů, moc nechápali, proč by se nějakou herečkou či modelkou z druhého konce světa měli víc zaobírat. Je hezká, ale co z toho? Pánové, nemáte fantazii.
Do Londýna za idolem
Některým z nás ale nestačí jen snění na gauči a přemítání, co by, kdyby... Moje kolegyně Jana si udělala výlet do Košic. Důvod? Miro Šmajda. "Utírala jsem prach na televizi, kde běžela SuperStar, a zaujal mě dlouhovlasý blonďák, kterému bylo v té době dvacet. O sedm let méně než mně," popisuje začátek svého "vztahu" se zpěvákem.
"Poprvé jsem chtěla dělat rozhovor s někým jen proto, že se mi líbí. Aby se mě v redakci zbavili, poslali mě udělat rozhovor a reportáž z jeho rodiny. Strávila jsem osmnáct hodin ve vlaku, přespala dvakrát v rychlíku a jednou ve strašlivém hotelu v Košicích. Seděli jsme pak dvě hodiny u stolu, kam pozval i rodiče a kamarády. Já jsem byla vystresovaná, on příjemný, hovorný, vtipný." Od té doby se viděli už jen jednou. Slabost pro rockera Janu ale drží stále.
Zatímco Jana je zatím svobodná, čtyřicetiletá Leona je vdaná. Jak sama dodává, šťastně. Přesto vyrazila ještě dál – Londýn, herec Sean Bean. Toho poprvé viděla v Pánovi prstenů... a zamilovala se. "V mé poličce na DVD se začaly množit filmy, ve kterých se objevil. Přes internet jsem zjistila, že plánuje nastudovat Macbetha. A tak jsem se rozhodla, že využiju příležitost a podívám se na toho krasavce pěkně zblízka," vypráví.
"Stálo to za to. Krásné představení, krásný Sean. A doma v albu fotografie ze závěrečné děkovačky." S jejím platonickým milencem nemá prý manžel problém. "Výhodou je, že jsou si celkem podobní. Navíc jsem mu vysvětlila, že je bezpečnější povolit manželce hollywoodskou hvězdu bytem v Londýně, čtyřikrát rozvedenou, kde nic nehrozí. Filmy s ním si pouštíme i spolu, jen si odpouštím povzdechy typu Ježiš, ten je krásnej," radí Leona.
Právo na fantazie
Jako ženy máme potřebu prožívat emoce. Baví nás snění, ve dne i v noci, stejně jako nám po letech schází ten pocit zamilovanosti, lehkosti a chceme si ho dopřát znovu.
Nic to přitom nevypovídá o vztahu s mužem, kterého máme doma. Toho máme stále rády, ale uzurpujeme si i právo na soukromé fantazie. Pokud to vztahu neubližuje (rozumějte, nemáte snahu partnera s idolem srovnávat, odsouvat ho na druhou kolej), sněte si!
"Když dokážeme respektovat hranici mezi sněním a reálným životem, pak nás snění může obohacovat a v mnohém inspirovat," tvrdí psycholog Šmolka. Ve finále z toho může váš protějšek ještě vytěžit. Budete šťastnější, usměvavější a plná energie, což se může projevit i za zdmi ložnice.
Takže milí partneři, jestli naše přitroublé usmívání u televize nepřekračuje mez, mávněte nad ním rukou. Popřípadě se zamyslete nad vzkazem, který posílá Petr Šmolka do vlastních řad: "Připustíme-li, že potřeba zamilovávat se souvisí s emoční frustrací, pak bychom si možná mohli trochu toho mávání ušetřit. Třeba tím, že nebudeme pojem emoční odezva vnímat jako cosi nepatřičného a skutečného chlapáka nehodného."
I když si emočně frustrovaná nepřipadám, jdu raději znovu zhlédnout další díl Sherlocka. Pak si pustím do sluchátek Chrise Martina. Pro jistotu. Abych se stabilizovala.
