„Mrzí mě to, ale na čtení skoro nemám čas.“ Kdo z nás si takhle občas nepostěžuje? Já osobně tuhle větu vyřkla mockrát. A pak jsem si jednoho dne položila zákeřnou otázku: Ehm, a kolik času denně strávíš s mobilem v ruce, děvenko?
Vzpomínky spojené s emocemi se lépe ukládají a snáz vybavují, říká vědkyně |
Tak nejmíň hodinka to bude. Ono se to nasčítá po takových těch „relaxačních“ čtvrthodinkách v průběhu dne, a obvykle svou denní brouzdací dráhu zakončím proti všem doporučením před spaním. Mozek se dožaduje svítivých obrázků a bleskových informací ještě předtím, než ho násilím donutím sáhnout po knize. Teprve pak, po několika stránkách, cítím příliv klidu a usínám. Kdyby na mě knížky fungovaly jen jako zdravější prášek na spaní, bylo by to fajn. Ale důvodů, proč se vrátit od mobilu ke knize, je mnohem víc.
