Plísňáky a dederon. Jak ikony socialistické módy ovládly 70. a 80. léta

  0:30aktualizováno  0:30
Lidé v Československu toužili nosit módu po vzoru zahraničních hvězd, ale místo toho oblékali náhražkové plísňáky a potili se v tesilu. Obchody zely prázdnotou a ženám často nezbývalo než zapnout šicí stroj.

Dederonové šaty ve východoněmeckém katalogu z roku 1971 | foto: Profimedia.cz

Sledovat milostné scény Jiřiny Švorcové a Petra Haničince v Ženě za pultem vyžaduje trochu odvahy. Jsou to však jedny z mála okamžiků seriálu, kdy hlavní hrdinka nestojí v obchodě a má na sobě civilní oblečení.

Fotogalerie

Její šatník dává solidní představu o módě reálného socialismu: propínací šaty s límečkem zapnuté ke krku, zástěra coby nezbytný doplněk komunistické hospodyně, vesta přes rolák. K tomu všemu ještě neupravená tvář dohromady s příšerným účesem a obrázek československé ženy 70. let minulého století je kompletní.

„Nejhorší s nástupem socialismu bylo potlačení elegance, noblesy. Když se podíváme na filmovou a televizní produkci, tak ještě v 50. a 60. letech, pokud nejde vysloveně o budovatelské filmy, jsou ženy oblečené a upravené podobně jako v západních filmech. Zato 70. léta, to je absolutní šeď a nevkus. Na perfektně upravenou ženu se pohlíželo skrz prsty a musela to být skutečně silná osobnost, aby tlak ustála,“ říká Nina Provaan, která přednáší o módě na školách a od poloviny 70. let pracovala jako hlavní návrhářka v Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK).

Móda v ulicích Košic (1975)

Móda v ulicích Košic (1975)

Jiřina Švorcová v seriálu Žena za pultem (1977)

Jiřina Švorcová v seriálu Žena za pultem (1977)

Okouzlení syntetickým vláknem

Pro československý módní byznys nastala za normalizace zvláštní doba. Návrháři z ÚBOK nadále přicházeli s inspirativními kolekcemi, které vycházely ze světových trendů. „Měli jsme k dispozici módní časopisy jako třeba Vogue a návrháři jezdívali na módní veletrhy, kde se snažili získat co nejvíce informací a fotek, které jsme si pak navzájem ukazovali,“ vzpomíná Nina Provaan.

Jenže kolekce podle posledních trendů byly určeny pouze malému okruhu vyvolených a zbytek Československa oblékal oděvy z velkých textilních podniků, v nichž se šily obří série z těch nejlevnějších materiálů. Když se podíváte na dobové snímky, všichni vypadali stejně, výstřelky se netrpěly.

„Hlavní slovo měli nákupčí, my návrháři z ÚBOK jsme měli jen poradní hlas. Co řekl nákupčí, bylo svaté. Slýchali jsme třeba: Tento vlněný plášť je sice hezký, ale já potřebuji kabát pro ženský, co jezdí z práce autobusem, a ty si ho nekoupí.“ Tak byl vybrán nepromokavý neforemný lamino plášť,“ vypráví Nina Provaan.

Teprve začátkem 80. let se nadvláda velkých konfekčních podniků uvolnila a vznikala družstva, která šila menší série i z dovozových materiálů. Dostávaly se k nám aspoň záblesky toho, co se dělo ve světě. A dělo se toho hodně, protože 80. léta patřila k nejvýstřednějším v historii módního průmyslu. Nosily se pestré barvy, svetry s netopýřími rukávy a kůže. Trendy udávali Madonna, Michael Jackson nebo princezna Diana.

O jejím stylu však mohly ženy v Československu pouze snít. Samy neměly možnost se oblékat podle svých představ, protože obchody neposkytovaly žádný výběr. Stále dokola to byly halenky s volánky, šaty z dederonu, který se vyráběl v tehdejší NDR, a kostýmky z krimplenu.

Dederonový overal na módní přehlídce v NDR (1972)

Dederonový overal na módní přehlídce v NDR (1972)

Symboly socialismu: automobil Wartburg, trvalá a šaty z dederonu (1982)

Symboly socialismu: automobil Wartburg, trvalá a šaty z dederonu (1982)

Syntetické materiály dominovaly. „Byla to fascinace něčím novým,“ komentuje okouzlení umělými vlákny Nina Provaan a připomíná, že syntetická vlna tehdy kvůli snadné údržbě zasáhla celý svět. Umělé látky se nemačkaly, ale zároveň byly neprodyšné a člověk se v nich zapotil. „Západní materiály byly kvalitnější a brzy je navíc nahradily nové směsi, které se příjemněji nosily a přitom si zachovávaly užitné vlastnosti. Do socialistického bloku však změny pronikaly pomaleji,“ říká expertka na módu.

Džíny s pomocí chloru

Ženy šily a pletly podle vzorů ze západního časopisu Burda, světové trendy k nám však pronikaly ztuha. Příkladem za všechny je „modrá uniforma“ mladé generace – džíny. Pro obyvatele socialistických zemí byly nedostupné, tudíž o to žádanější. Nesly v sobě punc revolty, také proto je režim prvních pár let zakazoval.

Čtěte za týden

Ilustrační fotografie

Od 29. srpna startuje v tištěném magazínu Ona Dnes nový retro seriál Dějiny plastické chirurgie.

„Teprve na konci 60. let, kdy se džíny staly módou pro všechny a ztratily svůj revoltující náboj, se i v naší republice začaly vyrábět jejich napodobeniny, nikoliv však z denimu a nikoliv barvené indigem,“ uvádí Jana Skarlantová, která se věnuje problematice módního vývoje a napsala knihu Od fíkového listu k džínům.

Originální džíny byly k sehnání jedině v Tuzexu za bony, k nimž měl přístup jen někdo. Méně šťastní zájemci museli vzít zavděk napodobeninami, jejichž výroba nebyla snadná. Tuzemské látky kvalitou neodpovídaly, a tak se zrodila tzv. Plesnivá džínovina, látka upravená pomocí chloru.

Plísňáče se staly poznávacím znamením 80. let a spolu s nimi tuto dobu představuje vysoký sed kalhot, divoké barvy včetně neonových, zvířecí vzory, vycpávky ramen a samozřejmě trvalá. Pokud chcete vidět všechno pohromadě, pusťte si třeba filmy Discopříběh nebo Kamarád do deště.

Plakát k filmu Discopříběh (1987)

Plakát k filmu Discopříběh (1987)

Herečka Alyssa Milanová v „plesnivé“ bundě v roce 1988

Herečka Alyssa Milano v „plesnivé“ bundě v roce 1988

Autor:

Nejčtenější

KVÍZ: Co víte o penisu? Otestujte své znalosti

Ilustrační fotografie

Každý ví, o čem je řeč, ale zdaleka ne všichni vědí třeba to, kdy nastane u člověka první erekce nebo kdo má nejdelší...

Celebrity neznají dress code, ukázaly outfity na předávání cen Český lev

Něktěré outfity návštěvníků Českého lva neodpovídaly dresscodu

Vybrat perfektní róbu, když víte, že budete pod palbou fotografů a ve světle kamer, není rozhodně jen tak. S nelehkým...

Bez svolení ji lékař sterilizoval. Cítila jsem se méněcenná, říká Romka

Elena Gorolová, romská aktivistka

Neplánovala kupu dětí, ale přála si holčičku. O tu možnost přišla, když ji v jednadvaceti letech po druhém porodu...

Facebookových matek přibývá. Jsou sebestředné, hledají cestu ze samoty

Mobilní internet - ilustrační foto

Na sociálních sítích žijeme úplně všichni. Ať už chceme, nebo ne. Přibývá žen, které nad sdílením příspěvků a...

GLOSA: Parkourista Tary urazil fanouška a u nás skončil. A co u vás?

Taras „Tary“ Povoroznyk je nadšeným propagátorem parkouru. Napsal knihu, dělá...

Idol statisíců malých kluků si to zkazil. Zlobí se na něj, že jezdí rychlostí 250 km/h a svým fanouškům se vysmívá, že...

Další z rubriky

Jarmark podpoří Tereza Maxová i Ester Ledecká. Přijďte v sobotu nakupovat

Návštěvníci tradičního Jarmarku OnaDnes.cz mají z čeho vybírat. Stánky prodejců...

Největší bazar oblečení z vašich skříní v Česku, kde nakoupíte krásné kousky za skvělé ceny, bude už tuto sobotu v...

Maličkosti ze šatníku. Prozradíme vám, jak ho na jaře oživit

K oživení šatníku vás mohou inspirovat sociální sítě nebo celebrity.

Zima je konečně za námi, a tak je nejvyšší čas uklidit teplé svetry a kabáty na dno skříně. Místo nich by ke slovu měly...

Dvaadvacátý Jarmark skončil. Děkujeme, že jste opět pomohli dětem

Součástí Jarmarku byla i dražba oblečení od známých osobností, jejíž výtěžek...

Klobouk, kalhoty, tričko i svetr Terezy Maxové, kožíšek Báry Basikové nebo čepice Karin Krajčo Babinské se vydražily na...

Najdete na iDNES.cz