Sami Venezuelané mluví o své vlasti jako o Tetilandii. Tedy jako o něčem, co se dá přeložit – čtenářky prominou – jako Ceckánie. Nikde jinde na světě při běžné cestě metrem nespatříte tolik živých barbín s přebujelým poprsím a vosím pasem. Venezuelanky jsou posedlé plastickými operacemi, zvětšení objemu ňader je v této jihoamerické zemi proslulé obrovskými zásobami ropy něco absolutně běžného. Asi jako když si u nás červenou rtěnkou zvýrazníte ústa.
"Dnes se operují ne proto, aby vypadaly lépe než ostatní, ale aby měly stejnou startovací čáru, ať už se to týká profesního nebo soukromého života," říká ve své kanceláři psycholožka, univerzitní profesorka a známá feministka Gioconda Espina. "Bojí se, že šéfové při pracovních pohovorech dají přednost uchazečkám s plnějším výstřihem. Stejný strach mají i při hledání nebo udržení partnera," dodává šedesátnice.
"Všechny tvrdí, že to dělají kvůli sobě. Že se cítí lépe. Ale ve skutečnosti to dělají kvůli mužům. Jestli symbolem útlaku žen v minulých desetiletích bylo žehlicí prkno, v této generaci to budou zvětšená prsa," říká mladá lingvistka Vanessa Ardila a dodává, že "přifouknout" hrudník si nechala její matka i obě sestry.
Ženy jako ropa
Miss Venezuela 2012 Maria Gabriela Islerová
Miss Venezuela 2011 Vanessa Goncalvesová
Ve svém záporném postoji k operacím jsou mezi Venezuelankami v jasné menšině. Voucher k zákroku si přejí k Vánocům i patnáctileté školačky, k pořádnému naplnění dekoltu vyzývají televizní reklamy. Jeden opoziční politik ho dokonce nabízel za volební podporu. Banky na něj poskytují speciální úvěr a doktoři rádi nabízejí klientkám úhradu po splátkách. Plastiky díky tomu nejsou jako dříve vyhrazeny bohatým elitám, ale dosáhnou na ně i spořivé příslušnice chudých vrstev.
"Operace, která u nás stojí 1 200 dolarů, vyjde v USA na čtyřnásobek a v Evropě ještě více," vysvětluje jeden z důvodů, proč se z jeho domoviny stala Tetilandia, osmatřicetiletý doktor Andrés Eloy Soto, který je mluvčím zdejší Komory plastických chirurgů. Tvrdí, že v přepočtu na obyvatele se ve Venezuele uskuteční globálně nejvíce zvětšování ňader. Ale konkrétním číslem to neumí doložit. Na internetu se objevují odhady, které mají vysoký rozptyl mezi 35 a 45 tisíci ročně.
Za nízkou cenu může vysoká konkurence, protože v samotné komoře je registrováno 500 odborníků. Ještě levněji je nabízejí doktoři bez potřebné specializace nebo i "experti" v masážních salonech nebo fitcentrech. Eloy si pochopitelně na zájem o svou práci nestěžuje, byť tvrdí, že odmítá operovat ty dívky, které už kvůli svým přírodním křivkám žádné úpravy nepotřebují. "Ale co se dá dělat? Vylepšování těla je ve Venezuele nakažlivé," říká s úsměvem.
Pro ženy umělá prsa, pro muže lýtka
Hrudník není to jediné, co chtějí obyvatelky země, kde díky tropickému počasí odhalují figuru po celý rok, předělat. Vyhlazování vrásek, přeformování nosu, vysátí tuku připomíná pásovou výrobu. Navíc estetické zásahy skalpelu se netýkají zdaleka jen dam. Počet mužů v ordinacích rychle roste: hitem jsou liposukce, vytvoření umělých svalů na trupu na lýtkách. Nač se trápit v posilovně?
Turista si tady bezpočtukrát vyslechne tvrzení, že místní ženy jsou těmi nejhezčími na světě. Je to stejná posedlost, kterou Češi všem cizincům vnucují, že mají bezkonkurenčně nejlepší pivo planety. Vždycky opatrně připouštím, že na tom něco je, ale nejspíš jen díky práci chirurgů. Taxikář Homero Gonzáles k tomu machisticky říká: "Venezuelanky jsou jako naše ropa. Velmi kvalitní, ale než je začneš používat, musíš je ještě vylepšit."
Může za to gay z Kuby
Miss Venezuela Ivian Sarcosová vyhrála v roce 2011 Miss World.
Miss Venezuela Carolina Indriago na soutěži krásy Miss Universe.
"Náš kult krásy má jméno a příjmení. Je to Osmel Sousa," říká feministka Espina. "Naši vlastenečtí machové nesou těžko, že za jejich hlavní chloubu může proticastrovský emigrant z Kuby, který je navíc gay," dodává.
Dlouholetý ředitel Miss Venezuela, který posílá vítězky ze své soutěže na všechny významné mezinárodní turnaje, stvořil v tomto oboru supervelmoc.
Na Miss Universe Venezuelanky vyhrály již šestkrát, na Miss World také šestkrát, stejně jako na Miss International, a jedna reprezentantka uspěla i na Miss Earth.
Žádný jiný stát se takovým výsledkům ani nepřibližuje. Sousa, kterému podle antického sochaře zamilovaného do jím vytvořené sochy říkají Pygmalion, modeluje podle svých představ nejpohlednější stvoření planety.
Mistr svého oboru
"Má čich na vítězství a skvělé oko na detaily. Vždy správně odhadne, jaký účes dívce nejvíce sedne, do jakého odstínu má být opálená, jakou barvu šatů by měla zvolit. Není žádný diktátor, poslouchá i mínění svých spolupracovníků a také samotných děvčat. Ale pravda je, že právě ona nakonec nejvíce dají na Osmela. Mluví pro něj o úspěchy jejich předchůdkyň," říká dvaačtyřicetiletý Gionni Straccia, který už 15 let navrhuje garderobu pro venezuelské favoritky.
Tento sympaťák patří do klubu tuctu vyvolených, kteří jsou u toho, když se z Miss Venezuela vyrábí největší krasavice planety. "Čtyři měsíce před tím, než odjede k finále, dostává tvrdý trénink. Piluje angličtinu, má kurzy rétoriky, cvičí, trénuje chůzi, zkouší se různé účesy a oblečení. Zkoušky hermeticky uzavřeme, aby se nic nevyzradilo," líčí ve svém ateliéru v Caracasu proces, který připomíná přípravu sportovce na olympiádu.
Vlastní šaty? Ani omylem!
Marena Bencomo se stala nejkrásnější dívkou Venezuely v roce 1996.
Alicia Machado získala titul Miss Universe.
Všechny šaty a další náklady hradí Osmel Sousa. Však také zdejší vítězka Miss Universe z roku 2008 Dayana Mendoza byla podle svých prohlášení v tisku překvapena tím, že mnohé její soupeřky k finále přijely s vlastním oblečením, "jak kdyby jely kempovat."
V této republice, která díky pestré rasové směsici obyvatelstva nabízí všechny prototypy ženské krásy, se už před lety nijak nerozpakovali poslat svoje "princezny" pod nůž, aby byly ještě půvabnější. Straccia přiznává, že mezi venezuelskými aspirantkami na titul Miss není ani jedna, která by si nelehla chirurgovi pod kudlu.
Bez plastiky není Miss
Jenže není to podvod? Sousa už je alergický na dotazy o plastických operacích. "Není to soutěž přírody, ale krásy. Věda existuje, aby ji pomáhala zdokonalovat. Na tom není nic špatného," řekl před lety v jednom z řídkých novinových rozhovorů. Ta argumentace má smysl, když si uvědomíme, že nad umělými zásahy člověka do díla přírody, jako jsou rovnátka nebo barvení vlasů, se nijak nepodivujeme.
Jenže logika velí, když jsou takové zákroky přípustné i u těch nejvzhlednějších, proč by své vizáži nemohly pomoci i méně obdařené slečny. Zvláště když samy velice touží dostat se jednou do lodiček Dayany Mendoza. "Odhaduji, že u nás chtějí být miss tak tři dívky z pěti. Hlavně děvčata z nižších vrstev vidí třeba jen účast v národním finále jako trampolínu k úspěchu. Například k hereckým možnostem v telenovelách," vysvětluje Straccia, proč jsou soutěže krásy v jeho vlasti takový fenomén.
Koneckonců i pánská obdoba Mister Venezuela má slušnou sledovanost, takže feministka Gioconda Espina škodolibě říká, že jako "dobytek na dražbě už nejsou pouze ženy".
Puberťačky v bikinách na molo
Ve vilce v caracaské čtvrti Altamira dělá desítka holek ve věku od 13 do 17 let ke svému vysněnému cíli světové královny krásy první krůčky. Samozřejmě na přehlídkovém molu, se silným líčením, na deseticentimetrových podpatcích a v bikinách.
Fotím si je přitom trochu provinile. Jen čekám, kdy sem vpadne zásahovka určená k boji proti dětské pornografii. Patnáctiletá Daniela ladnými pohyby sexbomby dojde doprostřed mola, dá levačku v bok a začne se představovat. Chtěla by pracovat jako psycholožka, starat se o sirotky a mít byt jen pro sebe.
Nadechne se k pokračování našprtané básničky o svých plánech, když ji v tu chvíli vypadnou slova, zakryje si rukama obličej a vykuleně se řehtá. Z potenciální miss je během mžiku zase jen rozjívená puberťačka, která se při hodinách make-upu zmalovala jako klaun.
Na této škole, která si honosně říká Univerzita krásy, se učí holky, jak správně chodit, jak vkusně vystoupit z auta, jak se usmívat, jak se malovat, jak pózovat před fotoaparátem, ale i k jakému jídlu si objednat červené víno. Prostě vše, co slečna, která si chce vybudovat kariéru na svém vzhledu, může v budoucnu potřebovat.
Daniela mi odpovídá, proč si v široké konkurenci institucí vybrala právě tuto. "Chtěla bych dělat modelku. Být miss by mi také nevadilo a tato škola má tu nejlepší reputaci." Aby ne, vede jí jedna z bývalých účastnic souboje o královnu krásy Giselle Reyes, která nyní spolupracuje se Sousou a jeho favoritku trénuje v co nejelegantnější chůzi po molu. A navíc jednou z absolventek její univerzity byla i výše zmíněná Dayana Mendoza. Rodiče proto klidně platí za osm hodin měsíčně 3 000 korun. Doufají, že z nich tento vklad udělá milionáře.
Prsa jako politické téma
Samozřejmě zainvestovat budou muset i do silikonů pro své dcery, které v tomto ohledu zatím vypadají nevenezuelsky ploše. Možná je to bude stát více než dosud. Hrozí, že za estetickými zákroky prsou budou muset jezdit do zahraničí.
Prezident Hugo Chávez, který je proslulý jako budovatel socialismu a obdivovatel Fidela Castra, jen pár dní před svým prosincovým odletem na Kubu k již čtvrté onkologické operaci v břišní dutině zakázal zásahy plastických chirurgů.
Autoritářský socialista, proslulý velkohubými útoky na kapitalismus a USA, se proti implantátům poprvé vyhradil v březnu 2011. Ve svém televizním pořadu "Haló, prezidente" líčil, jak ho chudá spoluobčanka dopisem požádala, aby jí je zaplatil ze státního rozpočtu.
Operace ze státního rozpočtu
Politik, který si běžně kupuje popularitu všemožnými sociálními programy a nekoncepčními dávkami, se rozčílil nad tím, že si chudé ženy odtrhují od úst jen kvůli vzhledu, a zvětšování ňader označil za "monstrózní". Když koncem prosince 2011 propukl celosvětový skandál s vadnými implantáty PIP, nechal postiženým dámám z eráru uhradit jejich vyjmutí, ale už nikoliv jejich nahrazení.
Obtloustlý lídr, který sám sebe popisuje jako ošklivce, bývá svými příznivci obvykle nekriticky následován, ale jeho představa, že silikony nepatří ke správné revolucionářce, zůstala i mezi jeho nejvěrnějšími fanynkami bez odezvy. Skalpely pracovaly dál v nezměněném tempu.
Až loni v říjnu zemřela kvůli infekci po liposukci (mimochodem její čtvrtý estetický zákrok) soudkyně nejvyššího soudu a dcera chávezovské poslankyně v Latinskoamerickém parlamentu. Doktorka Lidisay Galeno byla okamžitě poslána za mříže. Nikoliv za zavinění smrti z nedbalosti, ale za úmyslnou vraždu.
Opoziční představitelé ji proto prohlašují za politickou vězeňkyni. Jako poslední krok pak následovalo rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, které stejně jako jiné instituce neučiní nic bez Chávezova souhlasu, že silikony mají ve Venezuele utrum. Jen jestli to není jako zakazovat v Česku pivo...
