Pavlína Pořízková

Pavlína Pořízková | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Pavlína Pořízková: chudá dcera emigrantů dobyla svět plavkami

  • 7
„Je to pravda, nemám ráda modeling. Co mi však nabídl, je svět,” svěřila se v televizním rozhovoru první československá topmodelka Pavlína Pořízková. V osmdesátých a devadesátých letech jí díky přitažlivé tváři a bezchybné postavě svět skutečně ležel u nohou. Dne 9. dubna oslaví kráska z Prostějova své 55. narozeniny.

Ačkoli o ní nějakou nebylo příliš slyšet, loni na podzim se jméno Pavlína Pořízková opět začalo objevovat na titulních stránkách tisku. Její manžel Rick Ocasek, se kterým byla zrovna uprostřed rozvodového řízení, náhle podlehl srdeční chorobě a Pavlínu nezahrnul do své závěti. Bylo by ale chybou smýšlet o Pořízkové jen jako o vdově po frontmanovi skupiny The Cars. Ona sama má totiž za sebou úspěšnou kariéru, včetně hned několika prvenství.

Dětství plné dramat

Rodačka z Prostějova je, jak jsme zmínili v úvodu, první topmodelkou československého původu. Zároveň je však také nejmladší ženou, která se kdy objevila na obálce prestižního plavkového vydání magazínu Sports Illustrated. Bylo jí tehdy pouhých osmnáct let a ve světě modelingu se teprve rozkoukávala. Nebylo to však poprvé, co takto upoutala pozornost.

V roce 1968, krátce po srpnové okupaci, emigrovali Pavlínini rodiče do Švédska a svou tříletou dceru nechali v péči babičky. Tehdy doufali, že se pro ni brzy vrátí, situace se ale zkomplikovala. Zápas s československými úřady o její navracení rodičům se stal ve Švédsku kauzou sledovanou celým národem a malému děvčeti se ze dne na den dostalo statusu smutné celebrity. Solidarita, kterou případ vzbudil, byla někdy trochu vyhrocená: jistí dva piloti kupříkladu podnikli neúspěšný pokus o únos Pavlíny do Švédska. (Rozhovor s Pavlínou Pořízkovou čtěte zde.)

Za svými rodiči se nakonec Pavlína mohla díky neutuchajícímu mezinárodnímu tlaku přestěhovat po sedmi letech. Rodinné štěstí ale netrvalo dlouho. Její otec, potomek moravské šlechty a ředitel ergonomického institutu při univerzitní nemocnici v Lundu, je brzy opustil a odmítal platit alimenty na Pořízkovou a jejího mladšího bratra. Dětství tak prožila budoucí supermodelka v chudobě.

V roce 1980 se na patnáctiletou Pořízkovou konečně usmálo štěstí. Její kamarádka, která se toužila stát maskérkou, zaslala ukázky své práce do modelingové agentury Elite Model Management. Dotyčné však mnohem více než make-up zaujala modelka, kterou se rozhodli oslovit. 

FBF. All the things one can do while home.... Alright, flashback to good ol’ times when I lounged around in sumptuous beds wearing lingerie, instead of lunging around with a bucket and mop, wearing sweatpants. Photo here by my friend Marco Glaviano, who made all women he photographed look their best. #marcoglaviano #goodoldtimes Have a good weekend everyone, PLEASE STAY QUARANTINED!#flattenthecurve #staythefuckhome

3. dubna 2020 v 23:52, příspěvek archivován: 5. dubna 2020 v 23:45

Z obyčejné středoškolačky se tak brzy stala nejžádanější modelkou. „V té době jsem jako Východoevropanka na západě byla něčím exotickým,” popisuje Pořízková své začátky. „Také jsem měla za sebou zajímavý příběh – byla jsem uprchlíkem, což mě nejspíš také katapultovalo nahoru,” dodává.

Osudné osmdesátky

Už na začátku osmdesátých let se přestěhovala do Paříže a nabídky se jí začaly jen hrnout. Za důvod svého úspěchu pokládá s trochou nadsázky oční vadu, kvůli které mžourala do objektivů, čímž vznikl její proslulý nepřítomně zasněný pohled. 

Přelomovým momentem bylo pro Pořízkovou focení pro Sports Illustrated v roce 1983 a na jeho obálky o rok, respektive o dva později. „Tehdy jsem si myslela, že to je jen nějaký katalog sportovního oblečení,” směje se Pavlína, která je v zahraničí známa spíše jako Paulina. „Když ale magazín vyšel, rychle jsem zjistila, o jak proslulou věc se jedná.” Obálek pro různé časopisy jako Vogue, Elle či Harper’s Bazaar nakonec nafotila více než pět stovek.

Spíš než na přehlídkových molech se Pořízková objevovala v reklamních kampaních. Její tvář oslovila manažery firem Chanel, Hermes, Dior, Versace, Calvin Klein, Oscar De La Renta a mnoho dalších. V letech 1988 až 1995 byla tváří značky Estée Lauder. Jednalo se o dosud nejdražší kontrakt v historii firmy, modelce se zavázali vyplatit astronomickou sumu šesti milionů dolarů. Právě tato zakázka ji také dostala ze škatulky „plavkové“ modelky mezi modelingovou elitu.

Na začátku osmdesátých let se kromě pracovních úspěchů odehrál i další osudový okamžik. Roku 1984 ji oslovila skupina The Cars, zda by se nechtěla podílet na natáčení jejich nového klipu k písni Drive. Při té příležitosti se poprvé setkala se svým budoucím manželem, o šestnáct let starším zpěvákem a kytaristou Rickem Ocaskem. Prý to byla láska na první pohled.

Dvojice zářila jako stálice showbyznysu, nezradil ji poměrně značný věkový rozdíl ani názory posměváčků, kteří Pavlíně a Rickovi začali přezdívat „kráska a zvíře”. Prožili spolu dlouhých třicet let a vychovali dva syny, dnes šestadvacetiletého Jonathana a o šest let mladšího Olivera. Ani jeden z nich česky neumí, rodnou zemi své matky si však prý zamilovali.

Mimochodem, i Ocasek zdědil po svých prarodičích české geny. S manželkou žili dokonce jednou dobou v jejím rodném Prostějově. Byla to pak právě Pavlína, která našla Ocaska loni mrtvého v jeho bytě v New Yorku. „Byl to nejhorší moment v mém životě,“ přiznává.

Herečka, spisovatelka a modelka v jednom

V současné době žije Pavlína Pořízková tichým rodinným životem. Byly časy, kdy se pokoušela prosadit u filmu a v televizi, po boku mladičkého Johnnyho Deppa se například objevila ve filmu Arizona Dream, zahrála si i v oblíbeném seriálu Zoufalé manželky. Za výkon ve filmu Její alibi z roku 1989 byla nominována na filmovou anticenu, Zlatou malinu.

Její ambice se dotkly i spisovatelské branže. Na kontě má spolupráci na knížce pro děti a v roce 2007 vydala román Léto modelky, ve kterém popisuje cestu patnáctileté Jiřiny do Paříže a její snahu prosadit se ve velkém světě modelingu. Není asi třeba dodávat, že pro svou hlavní postavu našla Pořízková inspiraci hlavně sama v sobě.

31. ledna 2019

, pro iDNES.cz