Rekreačně jezdí v Česku na kole podle různých odhadů 30-50 procent lidí. Ovšem těch, kteří ho využívají coby běžný dopravní prostředek, je mnohem méně. Zejména ve velkých městech hluboko zaostáváme za ostatními evropskými zeměmi, kde je přeprava na dvou kolech rutinní záležitostí.
Je to škoda. Podle řady výzkumů má totiž jízda na kole prokazatelný vliv na zdraví člověka a ve městě vás na vzdálenost do čtyř kilometrů přepraví nejrychleji.
"Šetříte zároveň čas, životní prostředí i peníze," říká k tomu Iva Nevečeřalová z pražské iniciativy Auto*Mat, která v Praze bojuje mimo jiné i za častější využívání cyklodopravy.
Čím větší město, tím méně cyklistiky
Bohužel právě v metropoli je oproti jiným českým městům situace v tomto ohledu poměrně tristní. Ačkoliv je tu ve srovnání s ostatními kraji nejvíce kilometrů cyklostezek a na kole po městě alespoň občas jezdí až 15 % obyvatel, podíl každodenní cyklistické dopravy činí pouhých 1,8 %.
V dánské Kodani vlastní kolo devět z deseti obyvatel a do práce se na něm dopravuje šestatřicet procent lidí. |
Naopak k tradičním baštám kolařů patří třeba Nymburk, Břeclav, Poděbrady, Prostějov, Pardubice nebo Uherské Hradiště či Hradec Králové, kde pravidelně šlape do pedálů mezi čtyřiceti až dvaceti procenty lidí.
Jezdit rychleji, ekonomičtěji a ekologičtěji, to je, oč tu běží. Právě proto lobbuje za přesedlání ze sedadel automobilů i přeplněné městské hromadné dopravy na kolo i ministerstvo dopravy. "Chtěli bychom, aby se Praha podobala spíše městům, jako je Vídeň nebo Curych, než aby šla cestou Dillí či Jakarty," říká mluvčí ministerstva Jakub Ptačinský.
Bezpečně a pohodlně
Abyste dojeli vždy bezpečně a také pohodlně a elegantně, je samozřejmostí dobrý technický stav kola. To by také mělo být vybaveno bezpečnostními prvky, jako je světlo nebo zvonek.
Pozor na kluzké tramvajové koleje, jednosměrky bez protisměrného pruhu pro cyklisty a jízdu podél zaparkovaných aut, jejichž dveře se můžou kdykoliv otevřít. |
Ideální je samozřejmě jezdit trasami, které vedou mimo automobilovou dopravu. "Já například, i když se to nemá, využívám v určitých úsecích i chodníky pro chodce, přičemž dbám, abych nikoho při jízdě neohrožoval. Městským strážníkům se to nelíbí, ale většinou přijmou argument, že je to lepší, než se nechat rozválcovat kamionem," přiznává Martin Zíka z Děčínské koalice pro pěší a cyklistickou dopravu.
"Pro ty, kteří mají zkušenosti s řízením auta, mám jednoduchou radu: jezděte na kole úplně stejně," uvádí Eliška Vacková z pardubického sdružení Město na kole a doporučuje se pohybovat alespoň 70 centimetrů, ale klidně i metr od kraje vozovky. "Budete lépe vidět a ostatní řidiči vás budou brát víc vážně," dodává.
Najít si svůj styl
Nechcete-li jezdit v běžném oděvu, ani ve sportovním dresu, zvolte kompromis. Existuje už speciální oblečení šité s ohledem na jízdu na kole, například džíny se zesíleným prošitím v místě styku se sedlem a dalšími promyšlenými prvky, bundy, mikiny, trika a kalhoty s reflexními částmi, designově doplněné o detaily z použitých duší kol. VÍCE O TOM, V JAKÉM OBLEČENÍ JEZDÍ ČESKÉ ŽENY NA KOLE, SE DOČTETE VE STŘEDU 13. 4. 2011 NA ONADNES.CZ. |
V případě, že člověk jede v civilu a nechce se umazat, potřebuje dobrý kryt na řetěz a blatníky. "Čím delší, tím lepší," vzkazuje Eliška Vacková. Pokud kryt nemáte, dobře poslouží reflexní cyklistické pásky na pravou nohavici.
"Sám jezdím občas v kalhotách a vždy se to osvědčilo," potvrzuje Petr Slavík z Ostravských kolařů. Delší sukně je zase možné sepnout kolíčkem, stejně jako krátké sukně, které sice řetěz neumaže, ale zase se rády při jízdě zvedají.
Neriskujte své zdraví, při jízdě na kole byste měli na hlavě nosit helmu. Alternativou pro ty, kterým se k běžnému oděvu nehodí klasická sportovní (nejlevnější typy pořídíte od zhruba 400-700 Kč nahoru), může být přilba v podobě kloboučku či jezdecké čepice. Stačí si koupit skořepinu a k ní už jen dokupovat na výměnu pokrývky a na zimu tzv. náušníky. Další možností jsou také třeba designové helmy.
Přilba v podobě kloboučku
Koš na nákup
Možná netušíte, že se nedoporučuje jezdit s batohem na zádech, snadno a rychle se pak zpotíte. Lepší je pořídit si brašnu na kolo a své zavazadlo umístit do ní. Na nákup je zase vhodnější připevnit na řídítka koš.
Na typu kola nezáleží
"K jízdě po městě se dá použít téměř jakékoliv kolo," říká Eliška Vacková s tím, že hodně záleží na tom, zda je terén kopcovitý, anebo je to placka. Jezdit můžete na klasickém silničním nebo horském kole, řada lidí však ve městě dává přednost takzvanému citybiku neboli městskému kolu. Ta jsou sice pomalejší, ale zato pohodlnější (více čtěte zde).
"Nabízejí veškerý možný komfort: pohodlný posez, ochranu před nečistotami jako blatníky a kryt na řetěz, bezúdržbové nábojové řazení a brzdy, indukční osvětlení, košíky na nákup a spousty dalších vychytávek, kterými je usnadněn každodenní pohyb," vysvětluje Vacková.
Pro ty, kteří chtějí i s kolem na zádech využívat městskou hromadnou dopravu, se vyplatí pořídit kolo skládací, případně i vak, a přenášet kolo v něm. Výtečnou alternativou do městského provozu pak jsou elektricky asistované bicykly (elektrokola) vybavené malým elektromotorem, který dává jezdci pocit "větru v zádech". Stačí jen lehce rovnoměrně šlapat a kolo jede skoro samo.
"Každodenní dojížďka do práce s ním dostává naprosto nový rozměr. I když chcete jet na kole, ale nechce se vám šlapat, tak jenom zapnete elektropohon a jedete," pochvaluje si Petr Slavík. Takový stroj si pak můžete vybrat buď s pevným rámem či jako skládačku.
Kolik do kola a dalšího vybavení investujete, je samozřejmě na vás. "Já osobně bych si nikdy nekoupil kolo za pět tisíc. Jednou se mi u podobného modelu zlomila řídítka za jízdy, jindy jsem ohnul tác, když jsem pořádně dupnul do pedálu," radí Martin Zíka, ale jedním dechem dodává: "Na druhou stranu kolo za třicet a více tisíc bych nikdy nenechal bez dozoru zamknuté u okapového svodu."
Kolik to stojíNejlevnější městské kolo pro nenáročné seženete na internetu už od asi tří tisíc korun, ale dají se sehnat i modely za sedm nebo devět tisíc. Většina moderních městských kol či stylových retrokol se pak dá pořídit od cca dvanácti tisíc a výš, skládací kola zase vyjdou na zhruba 14 až 24 tisíc. Od dvaceti do třiceti tisíc dáte za takzvané kolo hybridní, které je složeno z rámu městského kola, ale osázeno sportovními prvky. Nejdražší jsou pak logicky elektrokola, která koupíte od zhruba třiadvaceti tisíc a cena těch nejdražších se šplhá až k padesáti či šedesáti tisícům Pro srovnání: za podobný peníz je už možné koupit i také takzvané kargokolo neboli holandské nákladní kolo s velkým vozíkem, kam se údajně vejdou dvě děti i nákup na celý týden. |
Aby vám ho neukradli
Jak o kolo nepřijít, je jednou z palčivých otázek, kterou musejí cyklisté často řešit. "Pardon, ale tento dotaz snad nepatří do Česka, každý správný český cyklista s krádeží kola počítá a bere to za běžnou realitu," poznamenává v nadsázce Zíka a radí, aby kolo bylo naprosto v pořádku po technické stránce, ale zároveň bylo řádně odřené a vypadalo ošuntěle. "Z praxe vím, že se nejvíce kradou naleštěné kusy vybavené různými vychytávkami, to je čorka se zárukou," varuje děčínský kolař.
Pražská iniciativa Auto*Mat spouští kampaň "Do práce na kole" a zaštiťuje soutěž Cyklozaměstnavatel roku o firmu, která vytvoří pro dojíždějící nejlepší podmínky. Od 29. dubna do 29. května mohou samotní zaměstnanci v metropoli bojovat o "co největší počet zelených kilometrů" (najetých na kole). Soutěž začne 28. dubna, do kdy je možné se přihlásit, Velká jarní cyklojízda, která startuje v 18:30 hodin na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Více informací získáte na internetových stránkách www.dopracenakole.net. |
Kdo si nechce nechat bicykl ukrást, měl by parkovat na co nejviditelnějších místech, ideálně na veřejných prostranstvích, kde se pohybuje hodně lidí. Vhodná jsou také místa pod dohledem veřejných kamer.
Nepodceňte výběr kvalitního a bezpečného zámku, klidně používejte i dva naráz. "Důležité pravidlo zní: nezamykat pouze za přední kolo, ale především za rám," doporučuje Ostravák Slavík. Pokud to stojan neumožňuje, poslouží lépe zábradlí, dopravní značka nebo sloup, doplňuje ho pardubická kolařka Vacková.
Ideální jsou bezpečnostní stojany s možností zamknutí kola za rám pomocí celokovového trubkového zámku. Třeba v Ostravě už magistrát takové po městě rozmístil. Kéž by šla v jeho šlépějích i další města včetně naší stověžaté matičky.
