Sluneční záření se skládá z viditelných a neviditelných paprsků a jeho intenzitu měříme ve vlnových délkách. Čím kratší je vlnová délka, tím vyšší je energie záření.
UV záření má se svými ultrafialovými alfa a beta paprsky na svědomí spálení pokožky a závažné poškození její DNA, které může v dlouhodobém horizontu vést také k rakovině kůže.
Oproti tomu infračervené pásmo slunečního záření nepředstavuje pro pokožku žádnou zátěž. Ani viditelné záření nezpůsobuje spálení či rakovinu, jeho vliv na naši pokožku bychom však neměli podceňovat.
Je důležité si uvědomit, že sluneční paprsky působí na naši pokožku i při oblačném či zataženém počasí. Proto by používání sluneční ochrany nemělo být omezeno pouze na horké slunečné dny či dovolenou u moře, ale měli bychom jej začlenit do naší pravidelné každodenní péče o pleť.
Při rozhodování o vhodných výrobcích sluneční ochrany by vaší první prioritou mělo být zajištění té nejlepší ochrany vaší pokožky před UVA a UVB zářením. Pokud ovšem zvolíte výrobky, které působí také proti oxidačnímu stresu způsobenému HEVIS světlem, zabráníte navíc fotostárnutí a projevům hyperpigmentace na vaší pokožce.
Pozdě bycha honiti
Nic se ale nesmí uspěchat, zvláště pak, co se opalování týče. Je potřeba si uvědomit, že pokožka má po zimě narušenou lipidovou vrstvu, má tendenci červenat, je podrážděná a také přecitlivělá.
Právě proto je důležité jít na ni pomalu a nezatěžovat ji více, než je zdrávo. Než se vydáte vstříc prvním teplým slunečním paprskům, připravte kůži na náročný čas zvenku a také zevnitř, jinak si následné slunění můžete šeredně odskákat.
Nejdůležitějším bodem v péči o pokožku během jarního a letního času jsou přípravky chránící před UVA a UVB zářením. Kosmetiku s SPF faktorem je však třeba používat dříve, než ulehnete na lehátko či deku u jezera.
Měla by se používat po celý rok. Během zimního a jarního období postačí SPF 15, ale s přibývajícím sluncem a jeho intenzitou, by se měl ochranný faktor zvyšovat. Jinak si koledujete o zvýšenou tvorbu vrásek, pigmentových skvrn a další zdravotní problémy.
Vitamin C a beta-karoten
Ochránit pokožku před poškozením i estetickými vadami může pomoci i vitamin C. Podporuje tvorbu kolagenu v těle, který je zodpovědný za pevnou a vypnutou pleť.
„Céčko“ je navíc účinný antioxidant schopný redukovat fotopoškození slunečním zářením. V kombinaci s vitaminem E, který chrání lipidovou strukturu, může snižovat riziko spálení kůže.
Rajčata, špenát i ořechy. Co jíst pro zdravé a krásné letní opálení |
Dalším důležitým pomocníkem je beta-karoten. Jedná se o antioxidant napomáhající ochraně, ale také rovnoměrnému a intenzivnějšímu opálení. Ideální je přidat do svého jídelníčku červenou řepu, červené papriky, broskve, meruňky nebo vaječný žloutek. Vhodné jsou také kvalitní doplňky stravy, které zajistí dostačující dávku beta-karotenu.
Neopomíjejte ani peeling, kdy pomocí speciálního produktu obsahujícího drobná zrnka zbavíte pokožku odumřelých buněk. Ta tak bude lépe absorbovat látky z pečujících krémů, opálení vydrží delší dobu a bude výraznější. Pravidelné jemné obrušování kůže působí také preventivně proti ucpávání pórů a vzniku pupínků.
Důležitá hydratace
Před tím, než se začnete věnovat chytání bronzu, věnujte pozornost hydrataci kůže. Suchá dehydrovaná pokožka je totiž citlivá, má porušený povrch a vytváří se na ní drobné prasklinky. Ty mohou vést k infekcím, ekzémům a dalším potížím, které na kráse rozhodně nepřidají.
Ideální je k tomu použít hydratační tělová mléka, oleje nebo hydratační séra s kyselinou hyaluronovou a samozřejmě dodržovat přísun tekutin, mezi kterými by měla kralovat obyčejná voda, minerálka nebo bylinné čaje.
Zásady správného slunění
Nic se nesmí uspěchat a u opalování pokožky to platí dvojnásobně. Pokud ji budete na slunce zvykat postupně, bude vám rozhodně vděčná, snáze se opálíte a opálení také déle vydrží. Pro začátek postačí vystavit se slunci na 10 až 15 minut a postupně dobu slunění prodlužovat. Jít na to pomalu se vyplatí.
Vyšší ochranný faktor sice prodlužuje čas, po který můžete zůstat na slunci, jen jedno namazání ale nestačí. „Ochrannou vrstvu obnovujte alespoň každé dvě hodiny. Extra porci krému nebo mléka své pokožce dopřejte i po každém koupání nebo otření ručníkem. A to i při relaxaci na pláži či při procházkách po městě. Neboť i pocení, které je v horkém počasí naprosto přirozené, oslabuje ochrannou vrstvu,“ radí Katja Warnke z laboratoří Nivea.
I ten nejúčinnější systém UV filtrů bude optimálně fungovat pouze tehdy, pokud krémy použijete v dostatečném množství a na pokožku je rovnoměrně nanesete. Na celé tělo postačí zhruba 6 čajových lžiček mléka na opalování, jedna na každou paži, jedna na každou nohu, jedna na horní část těla a jedna na záda.
Partie, kam si dobře nevidíte, si nechte raději natřít od svých blízkých. Větší pozornost věnujte i citlivým oblastem – uším, nosu, rtům či zátylku. Náchylné ke spálení jsou také boky, ramena, spodní část zad, nárty a zadní strana kolen.
Vyhýbejte se slunění v době mezi 11. a 15. hodinou odpoledne, kdy je slunce nejagresivnější. Odborníci ale upozorňují, že toto pravidlo je nepřesné, neboť intenzita UV záření se mění také v závislosti na ročním období i místě pobytu.
Přesnější vodítko je váš vlastní stín. Pokud je menší než vaše postava, je sluneční záření příliš silné. Pokud je zhruba dvakrát tak dlouhý než vaše postava, je čas vyrazit na sluníčko a pořádně si je užít.
Tip: Zkontrolujte, zda vaše přípravky obsahují ochranné UVA i UVB filtry. UVB paprsky pronikají do vrchní vrstvy pokožky a mohou způsobit její spálení a poškození DNA. Zatímco UVA paprsky, které procházejí až do hlubších vrstev pokožky, mají na svědomí předčasné stárnutí a rakovinu kůže. Proto má‐li být ochrana pokožky před sluncem efektivní, měla by blokovat obě složky záření.
Péče po opalování
Po každém slunění je potřeba pokožce následně dodat vláhu. Nejlepším možným způsobem je použití speciálních produktů určených pro péči po opalování.
Mají složení, které nejenže hydratuje, ale zároveň i zklidňuje pokožku a prodlužuje dobu opálení. Nejčastěji najdete ve složení aloe vera, vitamin E chránící před předčasným stárnutím a panthenol, jenž zklidní a zároveň zmírní zarudnutí podráždění kůže.
Rada: Na obličej nikdy nepoužívejte menší ochranný faktor než 30.
Alergie na slunce
UV záření je hlavní příčinou slunečního poškození pokožky, ale i vysokoenergetické viditelné světlo může vyvolávat tvorbu volných radikálů, které pro pokožku představují další zátěž.
Poměrně častou nepříjemností spojenou s pobytem na slunci pak bývají různé zdravotní komplikace. Kromě úpalu a úžehu existují hned dva typy alergií, které se objevují právě v kombinaci s ostrými slunečními paprsky. Rozdíl mezi nimi vysvětluje Jarmila Rulcová, vedoucí lékařka kožní ambulance SynCare a přední česká odbornice na léčbu obličejových dermatóz následovně.
Fototoxická reakce
Je častější než fotoalergie a mnohdy se s ní zaměňuje. Podmínkou je přítomnost látky, která v kombinaci s UV zářením vyvolá reakci. Na rozdíl od alergie je zde závislost na dávce záření. To znamená, že čím déle je člověk na slunci, tím intenzivněji se reakce projevuje.
Typický nástup je po 12 až 72 hodinách s otokem, zarudnutím a někdy i puchýři. Kromě mnoha léčiv může být vyvolávacím faktorem také kosmetika.
Fotoalergická reakce
Svými projevy se reakce podobá fototoxické, ale je mnohem vzácnější. Podmínkou je předchozí setkání se s alergenem v kombinaci se sluncem, tzv. senzibilizace. Při opakovaném kontaktu alergen + slunce se projeví různě vystupňovaná reakce, a to především v místě, kde byl alergen aplikován.
Typické je rovněž úporné svědění. Z kosmetiky jsou častými fotoalergeny složky parfémů, konzervační látky nebo některé chemické UV filtry. Tento typ alergie lze diagnostikovat epikutánními testy.