Nedostatek materiálu, peněz, problémy s kvalitou i špatné ohlasy ze strany veřejnosti. Slavnostní olympijské kolekce byly vždy hojně diskutovanou záležitostí. S končící olympiádou jsme měli naposledy možnost zhlédnout ty letošní. Připomeňte si při této příležitosti uniformy z minulých let.
Autor: Profimedia.cz
Britský, belgický, francouzský, československý a italský reprezentant na olympiádě v Antverpách roku 1920. O uniformě se dalo hovořit jen těžko: jediným kusem oděvu, který měli všichni naši účastníci v den zahájení stejný, byla čepice.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Československá výprava měla roku 1924 problém s financováním, proto se kladl důraz na to, aby byly ceremoniální obleky pro olympijské hry v Paříži levné a nositelné i po skončení her.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Nezbytnou součástí nástupových uniforem na raných moderních olympiádách byly klobouky. Hrám z roku 1924 předcházelo upozornění, že kdo nebude mít kompletní uniformu, ať už vojenskou či civilní, bude ze stadionu nemilosrdně vyloučen.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Také nástup v roce 1928 v Antverpách byl dost neuspořádaný. Někteří sportovci měli na sobě sokolské uniformy, další vycházkové armádní stejnokroje, které si museli nechat šít sami.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
První poválečné olympijské hry v Londýně roku 1948 se nesly ve skromném duchu. Přídělový systém znamenal nedostatek materiálů, Čechoslováci si však dokázali obstarat tmavě modrá dvouřadá saka, dlouhé keprové kalhoty nebo sukně, bílé košile a halenky. Cena jednoho obleku se vyšplhala na závratnou sumu 2600 Kčs, přičemž jednu třetinu sportovcům hradil Československý olympijský výbor a zbytek si museli doplatit sami.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Kravata z československého ceremoniálního stejnokroje na olympijských hrách v Londýně v roce 1948.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Protože se letní hry 1956 v Melbourne konaly netradičně na přelomu listopadu a prosince, museli být českoslovenští sportovci připraveni na všechny rozmary počasí. S sebou tak měli přibaleny i zimní pláště, které oblékli jejich kolegové toho stejného roku na zimní olympiádě v Cortině d’Ampezzo. Nakonec jich ale nebylo třeba a Čechoslováci se tak při zahajovacím ceremoniálu ukázali v tmavých oblecích s bílými košilemi.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Modrá byla převládající barvou slavnostních oděvů našich sportovců o čtyři roky později v Římě. Delší saka ve světle modrém odstínu doplnily kalhoty s puky a klobouky s ohrnutou krempou.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Olympionici Ladislav Čepčiansky a Tibor Polakovič ve slavnostním oděvu v olympijské vesnici v Římě roku 1960.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Nástupový oděv z roku 1960
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Československou výpravu v Tokiu v roce 1964 vedla početná skupina gymnastek. Uniformu skládající se z jednořadých sak a bílých sukní měly předepsanou, na své vlastní náklady si však pořídily i stejné boty a kabelky. Stejnokroje si sportovci mohli nechat a jednotlivé kousky se prý staly oblíbenými součástmi jejich šatníků.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Naše gymnastky ve slušivých kloboučcích s širokou stuhou v Tokiu v roce 1964
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Z Mexika si roku 1968 některé naše sportovkyně dovezly i tradiční sombrera. Mimo to oblékly modrá jednořadá saka s bílým rolákem, bílé rukavičky a černé lakované boty. Modely pánů oživily červené kravaty.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
V roce 1972 se naši sportovci v Mnichově představili v bílých kalhotách, modrých sakách a červených kravatách a sportovkyně v červených blejzrech, bílých sukních a modrých vázankách. Nejednalo se o příliš vydařenou kolekci, podle vzpomínek sportovců nebyla příliš kvalitně ušitá.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Béžové obleky pro slavnostní zahájení a ukončení her roku 1976 v Montrealu dodal módní závod Tvar.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Módních výstřelků si sportovci za dob socialismu příliš neužili. Ve střízlivém duchu se nesla i ceremoniální kolekce z her 1980 v Moskvě. Obě pohlaví „nafasovala“ světle béžové kostýmy s výraznými kapsami. Sportovci i funkcionáři si je mohli nechat, a prý jste v nich mohli sem tam někoho zahlédnout ještě dlouho poté.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Nástupová kolekce pro olympiádu v Moskvě z roku 1980
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Po bojkotu her v roce 1984 v Los Angeles se českoslovenští sportovci zúčastnili až olympiády roku 1988 v Soulu. O jejich slavnostní oděvy se tentokrát postaral OP Prostějov. Ty byly nově poněkud uvolněnějšího rázu. Muži dostali tmavě modrá dvouřadá saka se zlatými knoflíky a polotrika a dámy červené kolové sukně a světlá volná saka, pod kterými vykukovaly červené halenky z lehkého materiálu.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Dámský nástupový oděv z roku 1988, sako na skice chybí
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Soutěž o nejlepší návrh pro nástup sportovců na hry 1992 v Barceloně vyhrál módní salon Vihanová, sídlící v Praze. Paní Vihanová následně kolekci šila podle vzpomínek zúčastněných „téměř na koleni“. Barevná devadesátá léta se projevila už tehdy: převažující barvou byla bordó, a to jak u žen, tak i u mužů.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Ceremoniální kolekce značky OP Prostějov, ve které se naši sportovci představili na hrách v Atlantě roku 1996, patřila k těm nejpovedenějším. Elegantní kostýmy kombinující smetanovou a námořnickou modř doplnily hedvábné kravaty a šátky v barvách trikolóry.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Hrdí jsme na ni byli už tehdy. Podle Jiřího Kynose z Českého olympijského výboru oblečení našich sportovců „patřilo ke špičkovému i ve světovém srovnání".
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Samozřejmě nesměly chybět ani klobouky, které dodala značka Tonak.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Detail šátku ze slavnostní uniformy z her v Atlantě roku 1996.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Také kolekci z roku 2000 pro hry v Sydney dodala firma OP Prostějov. Na rozdíl od té předchozí však byla mnohem střízlivější.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Také kolekci z roku 2000 pro hry v Sydney dodala firma OP Prostějov. Na rozdíl od té předchozí však byla mnohem střízlivější.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Inspirací pro šedivé obleky se stali australští kovbojové.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Návrh dámského pláště pro olympiádu v Sydney
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Horkému středomořskému klimatu byla přizpůsobena slavnostní uniforma pro OH v Athénách roku 2004, která vznikla pod taktovkou návrháře Bořivoje Kluga z OP Prostějov.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Klug za svou dlouhou kariéru vytvořil řadu sportovních oděvů např. pro Český hokejový či fotbalový svaz.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Letní atmosféru her podtrhly slamáčky značky Karpet s tematickou stuhou.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Nástupovou i volnočasovou kolekci pro hry v Pekingu roku 2008 vytvořil již zmíněný Bořivoj Klug pod záštitou OP Prostějov. Obě byly ušity ze vzdušných, prodyšných a savých materiálů, aby vyhovovaly klimatickým podmínkám na dálném východě.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Návrh nástupového oděvu pro hry v Pekingu značky OP Prostějov
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Tehdejší „cvičkovitá“ obuv značky Baťa byla podobná té letošní.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Myslelo se i na detaily, jako např. na brašničky na doklady.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Dvoubarevná fuga malíře Františka Kupky se stala hlavní inspirací pro slavnostní kolekci vytvořenou pro olympiádu 2012 v Londýně. Tvorby se tentokrát ujal módní salon E.daniely.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Jednotlivé kousky ozdobily detaily z křišťálu Swarovski.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Kdo by zapomněl na legendární holínky? Naše výprava díky nim v roce 2012 vzbudila nemalou pozornost.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Tvůrcem rozverných uniforem pro minulé hry v Riu de Janeiru byl opět salón E.daniely.
Autor: Markéta Navrátilová/ČOV
Dominovaly jim klobouky typu fedora. Hlavní inspirací byl – jak jinak – brazilský karneval. Pokud se chcete dozvědět více o olympijské módě, sáhněte po knize Móda pod olympijskými kruhy autorek Šárky Rámišové a Lucie Swierczekové.
Autor: Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea