1 / 32
Podívejte se do naší galerie na slavné hvězdy, které některá média vykreslila jako monstra, ale realita byla někde jinde. Mnohdy jim právě nenávistné články zničily kariéru a dlouho trvalo, než světu dokázaly, že se věci mají jinak. Patří sem osobnosti jako Lindsay Lohanová, Taylor Swiftová a další.
Autor: koláž iDNES.cz
Zpěvačku Britney Spearsovou některá média v minulosti vykreslila jako labilní, nespolehlivou celebritu, špatnou matku a objekt posměchu. Faktem bylo, že Britney byla od teenagerského věku pod neustálým, extrémním tlakem bulvárních fotografů, kteří ji pronásledovali na každém kroku a občas vyvolávali situace, aby ji dovedli k psychickému zhroucení. Když v roce 2007 prožívala vážnou mentální krizi, média situaci zpeněžila místo toho, aby projevila empatii. To vedlo k uvalení drastického opatrovnictví ze strany jejího otce, ze kterého se osvobodila až po dlouhých letech.
Autor: Profimedia.cz
Zpěvačku Sinéad O’Connorovou vykreslila některá média jako šílenou, agresivní kariéristku a náboženskou extremistku, která nenávidí církev. Realita byla ale trochu jiná. V roce 1992 v živém vysílání pořadu Saturday Night Live roztrhla fotografii papeže Jana Pavla II. na protest proti systematickému sexuálnímu zneužívání dětí v katolické církvi. Veřejnost ji částečně bojkotovala. Zničilo jí to kariéru a udělalo z ní vyvrhele. O desítky let později se ukázalo, že měla stoprocentní pravdu a rozsah skandálů v církvi potvrdil její tehdejší odvahu. Vatikán se později za tyto činy oficiálně omluvil.
Autor: AP
Monika Lewinská byla vykreslena jako vypočítavá svůdnice, která zničila pověst amerického prezidenta Billa Clintona. Ve skutečnosti to byla zkrátka dvaadvacetiletá stážistka v Bílém domě, která se stala obětí obrovského nepoměru moci ze strany nejmocnějšího muže světa. Tehdejší především americký tisk se však zaměřil výhradně na ni. Stala se pravděpodobně první obětí celosvětové kyberšikany a mediálního lynče, zatímco Clinton si do velké míry zachoval politický i společenský status. S odstupem času je tento případ vnímán jako selhání novinářské etiky.
Autor: Profimedia.cz
Yoko Ono byla podle mnoha médií manipulativní, netalentovaná žena, která rozbila nejpopulárnější kapelu světa – The Beatles. Vztahy uvnitř The Beatles byly ale napjaté už dlouho před příchodem Yoko Ono, zejména kvůli osobním a byznysovým neshodám mezi Johnem Lennonem a Paulem McCartneym. Bulvární média však potřebovala jednoduchý příběh a Yoko Ono, jakožto asijská avantgardní umělkyně, se stala snadným terčem rasismu a misogynie. Sám Paul McCartney později potvrdil, že Yoko skupinu nerozbila a že Johna dělala šťastným.
Autor: Profimedia.cz
Hudebník Michael Jackson byl vykreslen jako nebezpečný podivín, „Wacko Jacko“ a člověk, který se záměrně snažil zbělet, protože nenáviděl svůj původ. Jackson ale trpěl vitiligem, autoimunitním onemocněním, které způsobuje ztrátu kožního pigmentu. Média z jeho blednoucí kůže desítky let dělala absurdní senzaci a obviňovala ho z bělících procedur, což pitva po jeho smrti definitivně vyvrátila. Jeho excentrické chování navíc pramenilo z extrémního traumatu z dětství, kdy ho otec psychicky a fyzicky týral, a z faktu, že od svých pěti let nezažil normální život mimo blesky fotoaparátů.
Autor: Profimedia.cz
Některá americká média vykreslila Megan Foxovou jako namyšlenou, povrchní sexbombu bez špetky talentu a jako „zlou holku“, se kterou se nedá pracovat (poté, co byla vyhozena z Transformers). Megan se ale stala obětí extrémní sexualizace a misogynie ze strany Hollywoodu a médií. Když v rozhovoru otevřeně popsala toxické a tyranské chování režiséra Michaela Baye na place (přirovnala jeho styl práce k Hitlerovi), tisk a filmový průmysl se otočily proti ní. O deset let později, s nástupem hnutí #MeToo, veřejnost uznala, že Megan pouze mluvila pravdu o zneužívání moci v showbyznysu, ale stalo se to v době, kdy na to společnost nebyla připravená.
Autor: Instagram @meganfox
Richarda Jewell byl vykreslen jako osamělý, frustrovaný zkrachovanec, který nastražil bombu na olympiádě v Atlantě (1996), aby ji mohl „sám najít“ a stát se hrdinou. Jewell byl ale skutečný hrdina. Pracoval jako sekuriťák a batoh s bombou v olympijském parku opravdu našel. Okamžitě začal evakuovat lidi, čímž zachránil stovky životů. FBI ho však na začátku vyšetřování vedla jako jednoho z možných podezřelých a tisk se toho chytil. Noviny a televize z něj udělaly monstrum, zničily život jemu i jeho matce a udělaly z něj terč celonárodní nenávisti. Později byl stoprocentně očištěn a skutečný atentátník byl dopaden, ale Jewell se z psychických následků mediálního lynče nikdy plně nevzchopil.
Autor: Profimedia.cz
Mnohá média Janet Jacksonovou vykreslila jako skandální provokatérku, která záměrně odhalila své prso během vystoupení na Super Bowlu v roce 2004, aby si udělala reklamu. Šlo ale o nehodu s kostýmem (tzv. wardrobe malfunction), kterou způsobil její pěvecký partner Justin Timberlake, když z ní na konci písně strhl část oděvu. Byla spuštěna křížová výprava výhradně proti Janet. Její písně byly staženy z rádií, byl jí zakázán přístup na předávání cen Grammy a její kariéra utrpěla fatální ránu. Justin Timberlake naopak z incidentu vyvázal bez úhony, jeho kariéra dál strmě rostla a média jeho roli v podstatě ignorovala.
Autor: Reuters
Média často Amy Winehouse vykreslovala jako závislou trosku a vděčný objekt černého humoru. Bulvární média doslova stopovala každý její krok a čekala, až v opilosti zakopne. Amy byla geniální umělkyně, která trpěla těžkými depresemi, bulimií a závislostí. Místo pomoci ji média neúprosně pronásledovala. Paparazzi na ni čekali před domem v desítkách, provokovali ji a fotili její nejtemnější momenty, které pak bulvár prodával s posměšnými titulky. Tento neustálý tlak a dehumanizace ze strany médií výrazně přispěly k tomu, že se její psychický stav zhoršoval, což nakonec vedlo k její tragické smrti v roce 2011.
Autor: Profimedia.cz
Lindsay Lohanovou některá americká média vykreslila jako rozmazlenou, nezodpovědnou party divu, která kvůli drogám a alkoholu zahodila svůj obrovský herecký talent. Lindsay ale byla od dětství strojem na peníze pro svou dysfunkční rodinu. Její otec byl trestanec a matka ji využívala jako zdroj příjmů. Když v mladém věku propadla závislostem, bulvární média z jejího sebedestruktivního chování udělala reality show. Fotografové ji záměrně blokovali v autech a vyvolávali panické záchvaty, aby získali fotky, na kterých pláče nebo vypadá zle. Místo léčby a pomoci se jí dostalo globálního posměchu v televizi i tisku, což její závislost logicky prohlubovalo.
Autor: Reuters
Média zprvu Tonyu Hardingovou vykreslila jako chladnou, agresivní a „bílou spodinu“ z chudých poměrů, která nechala v roce 1994 zmlátit svou krasobruslařskou rivalku Nancy Kerrigan, aby vyhrála olympiádu. Útok zorganizoval její tehdejší exmanžel Jeff Gillooly se svým kumpánem. Dodnes neexistuje důkaz, že by Tonya o útoku věděla předem. Média však okamžitě vytvořila dokonalý narativ: „čistá, bohatá princezna Nancy“ proti „špinavé, zlé Tonyi“. Tisk ignoroval fakt, že Tonya byla od dětství brutálně fyzicky týrána matkou a později právě manželem. Mediální lynč jí zničil kariéru i život, přestože byla jednou z nejtalentovanějších krasobruslařek historie (jako první Američanka skočila trojitého axela).
Autor: ČTK
Courtney Love některá média vykreslila jako vypočítavou „zlatokopku“, která se přiživila na slávě Kurta Cobaina (Nirvana), nutila ho k drogám a někteří ji dokonce obviňovali z jeho vraždy. Courtney byla úspěšnou a kritiky uznávanou hudebnicí (její kapela Hole vydala jedno z nejlepších grungeových alb 90. let) ještě předtím, než se stala globální celebritou. S Kurtem byli oba těžce závislí a jejich vztah byl toxický oboustranně. Média však aplikovala dvojí metr: Kurt byl vykreslován jako citlivý, trpící génius, zatímco Courtney jako zlá čarodějnice, která ho ničí. Nenávist fanoušků i médií vůči ní trvá dodnes, přestože prožila hluboké trauma ze ztráty partnera.
Autor: Profimedia.cz
Především americká média vykreslila Pamelu Andersonovou jako hloupou, promiskuitní blondýnu z Pobřežní hlídky, která záměrně vypustila do světa domácí erotické video se svým manželem Tommy Lee, aby se zviditelnila. Kazeta byla z jejich domu ukradena elektrikářem při vloupaní. Šlo o masivní porušení soukromí a kybernetický zločin (páska se šířila na rodícím se internetu). Média však s Pamelou zacházela jako s viníkem. V televizních rozhovorech byla ponižována, soudci odmítali chránit její autorská práva, protože se fotila pro Playboy, a tisk zcela ignoroval její trauma. Tento incident jí zničil ambice na seriózní hereckou kariéru.
Autor: Reuters
Média Caroline Flackovou vykreslila jako násilnickou, hysterickou celebritu a „monstrum“, které doma napadlo svého mladšího přítele. Britský bulvár o ní měsíce psal extrémně útočné články a rozjel proti ní masivní kampaň. Úspěšná britská moderátorka (show Love Island) měla s partnerem doma vyostřený konflikt, ale nešlo o žádný brutální útok. Sám její partner policii prosil, aby ji nestíhala, a odmítal vypovídat. Britský bulvár (zejména listy jako The Sun) ji však neúprosně pronásledoval, zveřejňoval fotky krve z jejího bytu a pořádal na ni mediální hon. Tento extrémní tlak, ztráta práce a neustálá dehumanizace vedly k tomu, že Caroline v roce 2020 spáchala sebevraždu. Její smrt vyvolala v Británii obrovskou debatu o reformě bulvárních médií.
Autor: AP
Paris Hiltonová byla podle některých zahraničních médií prototyp líné, hloupé, rozmazlené blondýny, která nemá žádný talent a zajímá se jen o večírky, nakupování a skandály. Paris Hilton celou tuto image záměrně hrála jako promyšlenou marketingovou roli pro reality show The Simple Life, což média odmítala přiznat a prezentovala to jako její skutečnou osobnost. Navíc, v jejích osmnácti letech z ní média udělala sexuální objekt poté, co její tehdejší dospělý partner bez jejího vědomí zveřejnil jejich soukromé intimní video. V té době byla médii krutě ponižována, přestože byla obětí zneužití. Ve skutečnosti byla velmi pracovitá podnikatelka, která vybudovala miliardové impérium parfémů a módy zcela nezávisle na penězích své rodiny.
Autor: AP
Justina Biebera média po celém světě vykreslila v jeho teenagerském věku jako namyšleného, zdrogovaného fracka, který plive na fanoušky, řídí opilý a ničí hotelové pokoje. Média doslova oslavovala každý jeho přešlap a předpovídala jeho brzký konec. Bieber byl od svých třinácti let hozen do brutálního showbyznysu bez jakéhokoliv soukromí. Kolem krku se mu neustále motaly stovky dospělých fotografů, kteří na něj křičeli vulgárnosti, aby z něj dostali agresivní reakci pro fotku. Když v té době bojoval s těžkými depresemi, úzkostmi a lymskou boreliózou (kterou mu lékaři dlouho nemohli diagnostikovat), média jeho unavený a nezdravý vzhled okamžitě označovala za výsledek těžké drogové závislosti.
Autor: AP
Určitá média vykreslila Caster Semenyu jako „podvodnici“, která v atletice neprávem závodí mezi ženami, protože vypadá příliš maskulinně, a tisk ji často veřejně ponižoval rozebíráním jejího těla. Jihoafrická běžkyně se narodila jako žena, legálně je ženou a celý život žije jako žena. Má však přirozenou genetickou vlastnost (intersex variaci), kvůli které její tělo produkuje vyšší hladinu testosteronu. Média z jejího biologického daru udělala celosvětový etický a sportovní skandál, nutila ji podstupovat ponižující testy pohlaví a tisk o ní psal způsobem, který ji připravil o lidskou důstojnost, přestože do té doby neporušila žádná pravidla.
Autor: AP
Macaulay Culkin byl v médiích často vykreslován jako typický odstrašující případ dětské hvězdy – feťáka na dně, trosku, která propadla heroinu, a zkrachovalce, ze kterého zbyly jen kosti a kůže. Culkin sice v mládí experimentoval s látkami, ale nikdy nebyl těžkým závislým na heroinu, jak tvrdil bulvár (např. list National Enquirer). Z Hollywoodu odešel z vlastní vůle, protože měl showbyznysu plné zuby. Jeho hlavní trauma nebyly drogy, ale extrémně zneužívající a chamtivý otec, se kterým se musel soudit o vlastní peníze. Fotky, na kterých vypadal pohuble a strhaně, média zneužila v době, kdy prožíval těžký rozchod a chtěl mít prostě klid. Dnes žije spokojený rodinný život.
Autor: AP
Média Brendana Frasera vykreslila jako herce, který zlenivěl, ztratil formu, nechal se přeobsadit mladšími a z Hollywoodu prostě „vyprchal“, protože o něj přestal být zájem. Fraser v podstatě zmizel, protože se stal obětí sexuálního napadení ze strany Philipa Berka, tehdejšího prezidenta asociace HFPA (která pořádá Zlaté glóby). Když se Fraser pokusil bránit, Hollywood ho tiše zařadil na černou listinu a média jeho absenci cynicky sváděla na ztrátu atraktivity a přibírání na váze. Navíc měl po natáčení akčních filmů zničené zdraví a musel podstoupit řadu operací. Pravda vyšla najevo až po letech a jeho velkolepý návrat byl završen Oscarem za film Velryba.
Autor: AP
Koncem 90. let a v nultých letech vykreslila některá média Keanu Reevese jako „podivínského samotáře“, depresivního chudáka (slavný mem „Sad Keanu“, kdy ho vyfotili na lavičce s sendvičem) a emočně chladného herce bez vyjadřování. Reeves neprožíval žádné excentrické deprese pro pobavení bulváru, ale procházel si sérií nepředstavitelných osobních tragédií. Jeho dcera se narodila mrtvá a jen o 18 měsíců později jeho životní partnerka Jennifer Syme zemřela při autonehodě. Reeves se před médii pouze uzavřel, aby mohl v soukromí truchlit. Místo toho, aby byl „divný“, je v showbyznysu znám jako jeden z nejštědřejších a nejlaskavějších lidí, který tajně financuje dětské nemocnice a miliony ze svých honorářů rozdává štábům na place.
Autor: Reuters
Média v minulosti často vykreslovala Björk jako šílenou, agresivní a nepříčetnou celebritu, která bezdůvodně napadá novináře (slavný incident z roku 1996 na letišti v Bangkoku, kde zmlátila reportérku). Incidentu předcházelo čtyři dny trvající neúprosné pronásledování ze strany médií. Reportérka navíc ignorovala prosby a začala mikrofonem strkat do obličeje tehdy malého syna Björk. Zpěvačka jednoduše reagovala jako matka chránící své dítě před agresivním bulvárem. Média však vystřihla kontext a prezentovala ji jako labilní primadonu. Ve stejné době Björk navíc čelila extrémnímu psychickému tlaku kvůli stalkerovi, který jí poslal bombu s kyselinou a následně spáchal sebevraždu, o čemž tisk věděl, ale nebral na to ohledy.
Autor: Profimedia.cz
Média v minulosti vykreslila Amandu Bynesovou jako „další zblázněnou dětskou hvězdu“, objekt posměchu, která na Twitteru píše bizarní věci, zapaluje příjezdové cesty a střídá divné paruky. Bulvár z ní udělal groteskní reality show pro pobavení veřejnosti. Amanda neprocházela pubertálním rebelstvím, ale trpěla vážnými psychiatrickými problémy (byla jí diagnostikována bipolární porucha a schizofrenie), které byly navíc umocněny závislostí na návykových látkách. Místo toho, aby média k nemocnému člověku přistupovala s respektem, parodovala její stav a dělala z jejího psychického zhroucení vtipy pro sledovanost. Podobně jako u Britney Spearsové to vedlo k dlouholetému opatrovnictví.
Autor: Profimedia.cz
Média vykreslila Haydena Christensena jako absolutně netalentovaného, „dřevěného“ herce, který svým ufňukaným výkonem v roli Anakina Skywalkera (Star Wars prequely) zničil kultovní postavu Dartha Vadera. Kritici i filmová média ho léta brutálně cupovali a vysmívali se mu. Hayden pouze přesně plnil specifické režijní pokyny George Lucase, který chtěl Anakina vykreslit jako emočně nezralého, frustrovaného a sociálně neobratného teenagera, což umocňovaly tehdejší Shakespearem inspirované (a občas dost krkolomné) dialogy. Že je Hayden skvělý herec, dokázal v jiných filmech (např. Shattered Glass). Trvalo téměř dvacet let, než fanoušci a média uznali, že kritika byla hluboce nespravedlivá, a při jeho nedávném návratu do role ve Star Wars seriálech se mu dostalo obrovského uznání.
Autor: AP
Média vykreslila Amandu Knoxovou jako chladnokrevnou, promiskuitní a psychopatickou vražedkyni. Italský i světový bulvár pro ni vymyslel přezdívku „Foxy Knoxy“ a prezentoval ji jako organizátorku zvrácených sexuálních rituálů, při kterých byla v roce 2007 v Itálii zavražděna její spolubydlící. Amanda byla zcela nevinná dvacetiletá americká studentka na výměnném pobytu. Italská policie a prokuratura pod tlakem veřejnosti zpackaly vyšetřování a vykonstruovaly motiv založený čistě na tom, že se Amanda po vraždě chovala „netypicky“ (byla v šoku a na policejní stanici dělala provazy, aby uvolnila stres). Média ignorovala biologické důkazy ukazující na úplně jiného pachatele a raději prodávala sexismus a senzace. Strávila čtyři roky v italském vězení, než byla definitivně a kompletně osvobozena.
Autor: AP
Média vykreslila Shelley Duvallovou jako excentrickou, labilní podivínku, která v devadesátých letech utekla z Hollywoodu do ústraní, protože „zešílela“. Vrcholem mediálního hyenismu bylo její televizní vystoupení v pořadu Dr. Phil v roce 2016, kde ji moderátor prezentoval jako odstrašující trosku zmateně blábolící o mimozemšťanech. Shelley byla citlivá a talentovaná herečka, jejíž psychiku brutálně poznamenalo už natáčení filmu Osvícení (The Shining), kde ji režisér Stanley Kubrick záměrně týral a izoloval, aby z ní dostal autentický strach (nutil ji jednu scénu opakovat 127krát). Z Hollywoodu odešla dobrovolně, když její dům v Kalifornii zničilo zemětřesení a ona chtěla žít v klidu v Texasu. Když na stáří onemocněla, televizní štáb ji zneužil pro sledovanost, což vyvolalo obrovský odpor veřejnosti vůči parazitování na duševním zdraví.
Autor: AP
J. K. Rowlingová byla v posledních letech v mnoha internetových a popkulturních médiích prezentována jako radikální, nenávistná extremistka a symbol čistého zla kvůli svým výrokům na sociálních sítích ohledně genderové identity a práv transsexuálních osob. Bez ohledu na to, jak kontroverzní její názory jsou, mediální prostor často zcela ignoruje kontext její motivace. Rowlingová je obětí domácího a sexuálního násilí ze strany svého prvního manžela. Její esej, která celou debatu odstartovala, nebyla útokem, ale vyjádřením obav o bezpečnost biologických žen v čistě ženských prostorech (jako jsou azylové domy pro oběti znásilnění), které pramení z jejího vlastního traumatu. Média však raději zvolila narativ o „zlé autorce, která nenávidí lidi“, což vedlo k masivní vlně výhrůžek smrtí, které spisovatelka dodnes dostává.
Autor: Profimedia.cz
Média v roce 1998 vykreslila George Michaela jako „perverzního zvrhlíka“, kterého policie zatkla na veřejných záchodcích v Beverly Hills. Bulvární tisk (zejména britský) spustil homofobní kampaň, dělal si z něj legraci a prezentoval ho jako hrozbu pro veřejnou morálku. Zatčení bylo výsledkem kontroverzní policejní operace typu „sting“ (provokace). Policista v civilu na toaletách zpěváka záměrně provokoval a flirtoval s ním, aby ho přiměl k činu, za který ho mohl zatknout. George Michael byl v té době v hluboké depresi po smrti své matky a svého životního partnera a svou orientaci do té doby skrýval, protože se bál právě reakce médií. Místo pochopení pro oběť policejní provokace z něj média udělala sexuálního devianta. Zpěvák však reagoval geniálně – přiznal se, natočil hit Outside, kde si z policistů udělal legraci, a stal se hrdým aktivistou za práva LGBT+ komunity.
Autor: Reuters
V průběhu let Selenu Gomezovou bulvár opakovaně vykresloval jako „labilní expřítelkyni Justina Biebera“, která neustále dramatizuje svůj život, střídavě přibírá na váze, protože „ztratila formu“, a podstupuje tajné plastiky nebo pobyty v odvykacích léčebnách kvůli závislostem. Selena Gomezová bojuje s lupusem, vážným chronickým autoimunitním onemocněním. Kvůli této nemoci musela v roce 2017 podstoupit transplantaci ledviny, což byl ten skutečný důvod, proč se stáhla z veřejného života. Výkyvy její váhy a oteklá tvář jsou přímým důsledkem silných léků (kortikosteroidů), které musí brát, aby její tělo novou ledvinu neodmítlo. Média z vážných zdravotních komplikací dělala povrchní drby o vzhledu a životním stylu.
Autor: Profimedia.cz
Kolem roku 2016 z Taylor Swiftové média udělala „vypočítavou, falešnou hadí královnu“ a lhářku. Stalo se tak po kauze s písní Famous od Kanye Westa, kdy Kim Kardashian zveřejnila sestříhaný záznam telefonátu, který měl dokazovat, že Taylor schválila vulgární text o své osobě. Internet a média spustily celosvětovou kampaň s hashtagem #TaylorSwiftIsOverParty. Celý telefonát byl záměrně zmanipulovaný a sestříhaný. Když v roce 2020 na veřejnost unikl kompletní, nezkrácený záznam hovoru, ukázalo se, že Taylor mluvila pravdu – Kanye jí tehdy neřekl celou pravdu o tom, jak urážlivý text nakonec bude. Než se ale realita po čtyřech letech ukázala, média Taylor psychicky zničila, což ji donutilo na rok kompletně zmizet z veřejného života.
Autor: ČTK
Během dospívání Millie Bobby Brownové v záři reflektorů díky seriálu Stranger Things ji popkulturní weby a bulvár neustále kritizovaly za to, že se „obléká příliš dospěle“, chová se „namyšleně“ a snaží se vypadat starší, než je. Média rozebírala její styl a chování s cynismem určeným pro dospělé celebrity. Stylisté ji na červené koberce oblékali do modelů slavných návrhářů, což dívka v té věkové kategorii nemohla plně ovlivnit. Média vytvořila absurdní paradox: na jedné straně ji neúprosně sexualizovala (odpočítávala dny do jejích 18. narozenin), na druhé straně ji kritizovala za ztrátu dětské nevinnosti. Tlak médií a s ním spojená vlna kyberšikany ji nakonec přiměly kompletně smazat některé své účty na sociálních sítích.
Autor: Instagram @milliebobbybrown
Média Avicii vykreslovala jako rozmazlenou DJskou superstar, která inkasuje miliony dolarů za noc, užívá si nekonečnou party v soukromých letadlech a ruší koncerty jen kvůli tomu, že „nezvládá slávu“ nebo je příliš unavený z luxusního životního stylu. Tim byl extrémně introvertní, citlivý kluk a workoholik, kterého hudební mašinerie a jeho vlastní management doslova uštvaly k smrti. Trpěl těžkými úzkostmi a kvůli stresu a alkoholu (kterým tlumil trému před obřími davy) dostal vážný zánět slinivky břišní, kvůli němuž musel podstoupit operaci. Když prosil, že už nemůže koncertovat a chce skončit, tlak okolí a byznysu ho nutil dál vystupovat. Média jeho kolapsy prezentovala jako vrtochy hvězdy, což prohlubovalo jeho pocit izolace a v roce 2018 vedlo k jeho tragické sebevraždě.
Autor: AP
