Bohužel jsme outdoorový národ, říká návrhářka Lenka Kohoutová

Když se módní návrhářka Lenka Kohoutová rozhlédne po ulici, má pocit, že většina lidí jde někam na výlet do hor. Ve městě i do práce nosíme hlavně pohodlné sportovní oblečení. Anebo to, co se nám líbí, ale už si neuvědomujeme, že nám nesluší.

Vizitka

• Lenka Kohoutová (35) vystudovala UMPRUM, obor oděvní výtvarnictví
• Už od školy působila v oděvním průmyslu, navrhovala například džíny pro značku Kenvelo, batohy a tašky pro outdoorovou značku Husky.
• Od roku 2011 je jednatelkou studia QUBUS, které založil její přítel, designér Jakub Berdych spolu s Maximem Velčovským. Pracuje také jako asistentka Ateliéru módní tvorby Pavla Ivančice na UMPRUM v Praze.
• Předloni založila vlastní módní značku COCKEREL.
• Její kolekce letos vyhrála u poroty módní události Grace‘n‘Glamour.
• Na Designbloku bude mít 12. 10. přehlídku.

"Jsme outdoorový národ. Nechci kritizovat, svým způsobem za to ani nemůžeme, módní průmysl se tu vyvíjí pomalu a špatně, kultura je u nás sražená k zemi, to všechno má vliv na naše oblékání," říká módní návrhářka Lenka Kohoutová v pondělním rozhovoru magazínu Ona Dnes.

Když se rozhlédnete, co na ulici vidíte?Když se zastavím, mám pocit, že jdou všichni s batohem někam na výlet, že chodí po horách. Vyžadujeme velké pohodlí a chceme, aby věci dlouho vydržely. Spousta lidí si mylně myslí, že co je sportovní, to vydrží. A pak je tu dost lidí znechucených tím, jak jsme tady všichni stejní. Tak ti pak chtějí být zase hrozně extraordinérní, ale s vkusem to také nemá nic společného. Odvážné slečny, ženy i pány tady také máme, ale ani oni nejdou směrem, který by mohl být pro ostatní nějakou inspirací.

Dá se zkombinovat pohodlí se zajímavostí, originalitou hodnou následování?Bez debat. Základem je, že by ženy měly nosit to, co jim sluší, ne to, co se jim líbí. Hodně dívek a žen se podívá na fotky v módních časopisech, něco se jim v nich líbí, tak si to koupí. Navléknou si to na sebe, ale už nevědí, že jim to nesluší. Zapomenou, jakou mají postavu, barvu vlasů, barvu pleti, jaké jsou. Každý člověk má určité fluidum a nemůže si vzít něco, co mu nejde k osobnosti, byť by to na obrázku nebo na někom jiném vypadalo sebelépe.

Je možné se naučit vybrat si to správné oblečení?Každý člověk si přece může od někoho nechat poradit.

Nejsem si ale jistá, že prodavačky v obchodech to zrovna dokážou.Bylo by skvělé, kdyby to lidé z obchodů uměli, ale není to tak. Přesto věřím, že každý má ve svém okolí někoho, kdo na to talent má. Nemusí to být vůbec člověk, který módě rozumí, ale takový, který ví, co k sobě patří, má na to nos. I proto je tady speciální profese stylistů. Ani na návrháře v tomto ohledu není spolehnutí. Ne každý návrhář je dobrý stylista, i když se to samozřejmě očekává. Je to jen příbuzný obor.

Jaký máte pocit, když potkáte na ulici člověka v oblečení, které jste sama navrhla?Pěkný, když má věci hezky nakombinované, sluší mu to, vypadá v tom dobře, tak je to moc příjemný pocit. Ale bohužel jsem to zažila i jinak. Potkala jsem na ulici pár lidí v mých džínách, které jim byly buď dost malé, nebo naopak velké, jindy k nim měli nevhodně zvolené doplňky. Špatnou kombinací oblečení se dá hodně zkazit. O to je to potom pro mě horší, když vidím, že lidé prezentují moji věc, ale nemá to ty správné koule.