Za svou téměř pět dekád dlouhou kariéru vytvořil Charles Frederick Worth (1825–1895) tisíce dechberoucích modelů, které navždy změnily dějiny módy. A ruku na srdce, dámy, mnohé z nich bychom nejspíš s chutí vynesly i dnes.
Otec vysoké krejčoviny, anglický návrhář Charles Frederick Worth
Až příliš originální nápady
Ačkoliv se Worth narodil v Anglii do rodiny právníka — který později zbankrotoval a manželku i děti opustil — jeho život je svázán s Paříží. V pouhých dvanácti letech jej rodiče poslali na zkušenou do Londýna, kde se zaučoval jako prodavač ve dvou prestižních obchodních domech s textilem. V roce 1846 se pak za prací přestěhoval do města nad Seinou.
Nejen, že ve zdejším luxusním obchodním domě Gagelin-Opigez & Cie, kde prodával hedvábí a kašmír, poznal svou budoucí ženu Marii Vernetovou. Právě zde také odstartoval svou návrhářskou kariéru, když mu majitel dovolil si otevřít oddělení, kde se prodávaly již hotové oděvy a z nabízených látek se rovnou i šilo.
Jak vybrat plesové šaty? Myslete na typ postavy a nebojte se vyniknout |
Worth, který teprve nedávno předtím oslavil dvacetiny, se ujal práce designéra. Údajně měl tak neotřelé nápady, že ho jeho nadřízení zprvu museli krotit. Zákaznice však byly nadšené. Modely, ušité podle jeho originálních návrhů, se veřejnosti představily dokonce i na Světové výstavě roku 1851 v Londýně a o čtyři roky později v Paříži, kde získaly 1. místo.
U těchto šatů z roku 1885 se Worth inspiroval venkovským stylem, což se projevuje ve výšivce i živůtku imitujícím prostou bavlněnou košili.
Zakrátko už si Worth — s přispěním švédského společníka Otty Gustafa Bobergha — mohl dovolit otevřít vlastní butik na prestižní ulici Rue de la Paix. Pojmenoval ho poněkud prozaicky Worth & Bobergh. Spolupráce oběma mužům vydržela třináct let. Pak se Bobergh vrátil do Švédska a firma nabyla své slavné jméno: Maison Worth.
Miláček šlechtičen a milovník novot
Na Rue de la Paix za Worthem docházely už nejen měšťanky, ale i šlechtičny. Setkání s princeznou Pauline von Metternich bylo pro mladého návrháře osudové. Plesové šaty ze stříbrného tylu s bohatou výšivkou se srdíčky a kvítky, které pro ni vytvořil, totiž zaujaly francouzskou císařovnu Evženii natolik, že se dožadovala okamžité schůzky s návrhářem.
Ta proběhla už následujícího dne. Pauline událost později komentovala ve svých pamětech: „A tak se Worth dočkal slávy a já jsem byla ztracená. Protože cena šatů už nikdy nebyla 300 franků jako dřív.“ Účet za její poslední objednávku prozrazuje, že za ně utratila 2247 franků.
Sympatie k nacismu i homofobie. Slavní návrháři mají i temné stránky |
Císařovna Evženie byla proslulá parádnice a jejím nejnovějším modelům byly často věnovány celé sloupky v tisku. Pověst o talentovaném návrháři se proto rychle šířila a Charles Frederick Worth se stal miláčkem smetánky. Několikero šatů si u něj nechala ušít dokonce i rakousko-uherská císařovna Alžběta, přezdívaná Sissi.
Zřejmě nejslavnější Worthovou klientkou byla rakousko-uherská císařovna Alžběta, přezdívaná Sissi. Stvořil pro ni mimo jiné uherskou korunovační róbu.
Avšak zdaleka nejvíce mu dala zabrat (a také vydělat) rozmařilá císařovna Evženie, která s ním byla neustále ve spojení a objednávala stále další a další toalety. Jen pro ilustraci, pro slavnostní otevření Suezského průplavu si nechala ušít rovnou 250 šatů!
Počet Worthových zaměstnanců se tak neustále zvyšoval, aby vůbec stihl pokrýt všechny objednávky. V době největší slávy zaměstnával 1200 švadlen, a i tak musel některé zakázky odmítat.
Dámy za ním cestovaly ze všech koutů Evropy a později i Spojených států. Navštěvovaly ho přitom osobně v jeho dílně, což byla v té době věc takřka neslýchaná. Dříve majitelky salónů docházely za klientkami k nim domů a často musela stačit pouhá jedna zkouška.
Od Hepburnové po Madonnu. Kdo byly múzy slavných návrhářů |
Worth zavedl i jiné novoty. Jeho výtvory poprvé předváděly modelky. Jednou z nich byla jeho žena Marie, která proto bývá označována jako první profesionální modelka. Worth také stojí za tradicí dvou nových kolekcí ročně, kterou oděvní značky udržují dodnes. Jako vůbec první návrhář do modelů našíval štítky se jménem své firmy.
Svou tvorbu dodával anglický návrhář i na ruský carský dvůr. Šaty z roku 1888
Jeho zásahem se dámská móda stala když ne praktickou, pak aspoň nositelnější. Široké kruhové krinolíny, ve kterých dámy mohly jen stěží sedět či procházet dveřmi, zúžil a protáhl dozadu, později se jich vzdal úplně. Představil také nový, kratší typ sukně na denní nošení a pohybové aktivity. Ve své době způsobila poprask, neboť dosahovala pouze (!) ke kotníkům, a nikoliv až na zem.
Worthovy šaty se zhotovovaly ručně, s neobyčejnou precizností, z nejluxusnějších materiálů a výhradně těmi nejlepšími švadlenami. Ve světě si tak vysloužil přízvisko Otec haute couture, tedy vysoké krejčoviny.
V některých výtvorech módního domu Worth by nositelka na plese zazářila i dnes. Pod tímto z roku 1895 je podepsán Jean-Philippe, syn zakladatele Charlese Fredericka Wortha.
Úspěšný podnik po svém otci, který v roce 1895 podlehl zápalu plic, převzali jeho dva synové Gaston-Lucien a Jean-Philippe. Naštěstí oba zdědili jeho nadání, a to jak výtvarné, tak i podnikatelské.
Módnímu domu Worth ale postupem času rostla konkurence a doby, kdy se jednalo o hotový podnikatelský zázrak, byly ty tam. Pařížská pobočka zavřela krátce poté, co se v roce 1952 do důchodu odebral Worthův pravnuk Roger. Londýnská přežila až do 70. let 20. století.
