Lidé ve světě vzdávají hold spodnímu prádlu různě. Konají se pochody městem v kalhotkách a podprsence, slipech či trenýrkách i slevové akce. Dnes už ho vnímáme jako naprostou samozřejmost a většina z nás by si bez něho jen tak nevyšla. Vybíráme ho pečlivě nejen s ohledem na naše proporce, ale také podle vlastního vkusu. Formuje naši postavu, dodává sebevědomí a probouzí nejrůznější fantazie. Ještě před sto lety bylo negližé velmi vzdáleno podobě, v jaké si ho oblékáme dnes.
Podprsenka a kalhotky, tedy prádlo, jak je známe nyní, je výsledkem převratných změn počátku 20. století a úzce souvisí s emancipací žen a jejich zapojením do společenského a profesního života. V době první světové války byly ženy nuceny zastávat práce, které byly předtím pouze mužskou doménu. Ve chvílích, kdy muži bojovali na frontě, ženy pracovaly ve fabrikách na munici či jako řidičky tramvají nebo vlaků. Těžko si lze představit, že by tato povolání zvládaly, kdyby byly nuceny trávit celý den sešněrovány v korzetech.
„Například první moderní podprsenku s ramínky, košíčky a zapínáním vzadu na háček si prý nechala již roku 1893 patentovat Američanka českého původu Marie Tucek,“ odhaluje českou stopu v historii prádla lifestylová specialistka Lýdie Malchárková z Trioly. Na počátku 20. století byly patenty na podprsenky nezávisle na sobě hlášeny v Německu, Anglii i Francii.
Zajímavý příběh se váže k roku 1913, kdy si majitelka krejčovského salonu, jistá Mary Phelps Jacobová, narychlo spíchla ze dvou kapesníků a růžové stužky něco jako podprsenku a objevila se na večírku newyorské smetánky. Její model měl takový úspěch, že si ho nechala v roce 1914 patentovat. Chyběla jí však obchodní dravost, a tak svůj objev prodala firmě Warner Brothers.
Konec kostic kvůli munici
Pro bratry Warnerovy to byla nejlepší investice života. Rozjeli výrobu podprsenek ve velkém a během následujících třiceti let vydělali miliony. „K tomu by zřejmě ale vůbec nedošlo, kdyby jim nepomohly státní zájmy. Totiž když v roce 1917 vstoupily Spojené státy americké do první světové války, měly kritický nedostatek železa na výrobu kanonů, nábojů a pušek. Všechny americké ženy byly vládou USA oficiálně vyzvány, aby přestaly kupovat korzety vyztužené kovovými dráty, tzv. kosticemi. V krátké době se tak ušetřilo 28 tisíc tun železa, které se okamžitě přetavilo na výrobu zbraní,“ vypočítává odbornice na spodní prádlo.
Jakmile ženy objevily kouzlo podprsenky, nechtěla většina z nich o korzetu ani slyšet. V té době přišla také britská návrhářka Lucy Duff Gordonová se zkrácenou verzí kalhotek. Původně měl tento kousek podobu nabíraných kalhot s nohavičkami a nosily ho pouze prostitutky v domnění, že je to sexy a zákazníkům se to líbí. Lady Duff Gordonová však usoudila, že daleko pohodlnější bude minimální délka nohaviček. A její nápad ocenily miliony žen po celém světě.
