náhledy
Dožila se úctyhodného věku 102 let. Svůj život zasvětila umění, do roku 1989 žila v exilu, ale na rodnou vlast nezanevřela a vrátila se. Meda Mládková byla významnou mecenáškou a sběratelkou umění, která pro záchranu uměleckých děl udělala maximum. Ohlédněte se v galerii za jejím neobyčejným životem.
Autor: koláž iDNES.cz
Meda Mládková se narodila 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. Od roku 1946 žila mimo svou rodnou vlast, po komunistickém převratu v roce 1948 v zahraničí zůstala. Do roku 1989 cestovala po celém světě. Nejdříve žila ve Švýcarsku, později také ve Francii a nakonec i ve Spojených státech. Všude pomáhala krajanům a věřila, že se do rodné země opět vrátí. Na fotografii z roku 1923 je Meda s bratrem Františkem.
Autor: Soukromý archiv Medy Mládkové
Meda vyrůstala v rodině sládka zámeckého pivovaru v Zákupech. Později se s rodinou odstěhovala do Smiřic a navštěvovala královéhradecké klasické gymnázium. Chtěla studovat obchodní akademii a věnovat se tanci, ale rodiče s jejím plánem nesouhlasili. Až když ji nechali přeřadit na rodinnou školu a přestěhovala se ke své tetě do Prahy, mohla absolvovat taneční kurzy.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Školu ukončila roku 1936 a o dva roky později získala diplom profesionální tanečnice u prvorepublikové choreografky Marty Aubrechtové. Za války vystupovala jako tanečnice v Říši. Konec války už prožila opět v Praze. Tehdy byla svědkem brutality spojené s vyháněním Němců a tento zážitek se prý stal jedním z důvodů, proč nakonec opustila Československo.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Po skončení války se rozhodla získat kvalitní vzdělání ve Švýcarsku a v roce 1946 odjela do Ženevy. Za pomoci známých splatila školné a během studií si vydělávala jako tanečnice. Původně chtěla studovat jazyky, ale zapojila se do diskusí v kroužku studentů, kteří studovali ekonomii a politologii a nakonec přestoupila na obor ekonomické a politické vědy. Studium úspěšně ukončila a získala doktorát.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Ve Švýcarsku ji chránil jen časově omezený azyl a získání tamního občanství bylo velmi obtížné. Přijala tak nabídku k sňatku od belgického šlechtice Remi Antoine Josepha de Mûelenaera a roku 1949 se za něj provdala. Nešlo ale o lásku, manželství netrvalo dlouho. Roku 1955 se seznámila s ekonomem Janem Mládkem, když ho přišla požádat o finanční příspěvek pro nakladatelství. Krátce nato se rozvedla a roku 1956 začala studovat výtvarné umění na pařížské L’École du Louvre při Sorbonně. Ve stejném roce se seznámila i s Františkem Kupkou, na kterého ji upozornil Mládkův přítel, slavný pařížský antikvář Jacques Kugel.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
V roce 1960 byl Jan Mládek povolán zpět do centrály Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu a Meda Mládková odjela za ním, aby se za něj provdala. Ve Washingtonu studovala americkou literaturu a umění na George Washington University a později na prestižní Johns Hopkins University v Baltimore. Spolu se svým mužem začala budovat sbírku umění, jejíž kvalita brzy vešla v širší povědomí i díky četným návštěvníkům v domě Mládkových.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
V roce 1967 přijela Meda Mládková na čas zpět do Československa, kde navštěvovala ateliéry a postupně se seznamovala se zdejší výtvarnou scénou. V roce 1968 získala od Fordovy nadace šestiměsíční stipendia pro humanitní obory a přijela do Prahy vybrat prvních deset stipendistů. Zároveň připravovala ve spolupráci s Jindřichem Chalupeckým a Galerií Václava Špály díla pro výstavu moderního českého umění ve washingtonské Corcoran Gallery. Na archivním snímku je s manželem Janem Mládkem.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Meda Mládková byla mimo jiné i velkou podporovatelkou Václava Havla. V roce 1999 obdržela i státní vyznamenání medaili Za zásluhy v oblasti umění.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
„Je obdivuhodná v tom, že je to dáma velkého světa, která se celý život snažila naplnit vlastenecké ideály. Pohybovala se ve vysokých kruzích jak v Paříži, tak ve Washingtonu, přesto je velmi skromná. V Praze vždycky žila v jednopokojovém bytě, kde měla postel, malou kuchyňskou linku a sprchu. Přátele vzpomínají, že v době, kdy budovala muzeum, jedla jen párky, protože to bylo rychlé a levné. V té době ještě vegetariánka nebyla,“ sdělil politik Jiří Pospíšil, který se stal jejím pobočníkem.
Autor: FTV Prima
Meda byla hrdá na každý kousek umění, který se jí podařilo získat. Málokdo zasvětil umění celý život jako ona. Do umění investovala miliardy a nelituje jediné koruny. V minulosti také v exilu pomohla vydávat díla Ferdinanda Peroutky nebo knihu o malířce Toyen.
Autor: Ladislav Němec, MAFRA
Osud nebyl k Medě Mládkové vždy přívětivý, přesto neztrácela úsměv na tváři. Byla velkou životní optimistkou. Kromě založení muzea na Kampě navrhla i zřízení galerie soch pod širým nebem v parku na Kampě. Z jejího podnětu byly oživeny i plány na stavbu nové městské galerie v Hradci Králové podle původních plánů Josefa Gočára z roku 1932.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
V životě toho dokázala mnoho, největší radost ale měla z muzea. „Zbudování Muzea na Kampě je mým největším úspěchem,“ sdělila v minulosti.
Autor: Ladislav Krivan, Zbynek Pecak / CNC, Profimedia.cz