1 / 39
V horkých prázdninových dnech toužili Čechoslováci v dobách totality po osvěžující koupeli úplně stejně jako dneska my. Možná byl tehdy menší výběr plavek, bývaly méně vyzývavé, nikdo si nenafukoval plameňáky a limonáda ze stánku měla do zápaďácké Coca Coly daleko, ale léto jsme si užívali na sto procent. Takhle se třeba mládež bavila na plovárně na pražském Žofíně během letní neděle v roce 1963.
Autor: ČTK / Prakeš, ČTK
Když bylo vedro, vyráželi Pražané k Vltavě. Na tomto snímku je pláž podolských lázní ještě o deset let dříve, v roce 1953.
Autor: ČTK
Kdo se zrovna nekoupal, mohl si krátit čas četbou, povídáním nebo třeba štrikováním.
Autor: ČTK
Také na pláži a ve vodě Máchova jezera byla v padesátých letech hlava na hlavě. Povšimněte si nafukovacích matrací – pamatujete, jak se do nich vháněl vzduch pomocí šlapací „želvy“?
Autor: ČTK / Finda Jiří, ČTK
Takto vypadaly Staré Splavy na Mácháči v roce 1954.
Autor: ČTK
Rekreovali se tu mimo jiné také havíři se svými rodinami.
Autor: ČTK
Se sluncem si tehdy nikdo hlavu nedělal a slunečníky ve výbavě rekreantů zcela chyběly. Chytat bronz bylo normální a SPFka se neřešila.
Autor: ČTK
Na Mácháč, který byl oblíbenou destinací, se jezdilo vlakem, na kole, autem i na motorce.
Autor: ČTK
Doksy hostily „koupáčky“ každý slunečný den.
Autor: ČTK
V padesátých letech se ovšem rozvíjel turistický ruch také u našich sousedů. Třeba Balatonu se říkalo maďarské moře.
Autor: Profimedia.cz
Našinec tam vyrážel autem naloženým kempovací výbavou a masem zavařeným ve sklenici, aby se co nejvíc ušetřilo.
Autor: Profimedia.cz
K vodě zvala v šedesátých letech i oblast Adršpašsko-teplických skal. U skalního města bylo pro návštěvníky k dispozici i koupaliště s přírodní pískovcovou pláží.
Autor: ČTK
Vyhledávaným místem pro rekreaci byla v šedesátých letech přehrada ve Vranově nad Dyjí. Nocování ve stanu bylo nejen romantické, ale také cenově dostupné.
Autor: ČTK
Na vranovské přehradě každoročně trávilo svoji dovolenou několik set tisíc návštěvníků a rekreantů.
Autor: ČTK / Bican Emil, ČTK
Nafukovací míče, lodě i matračky – zábava u vody nebrala konce.
Autor: ČTK
Nikomu se nechtělo odpoledne balit deku a vyrazit zpátky do kempu.
Autor: ČTK
Nejlépe chutná u vody. To platilo i před nějakými šedesáti lety, stejně jako dnes.
Autor: archiv Dany Emingerové, iDNES.cz
Děti trávily léto na pionýrských táborech, kde v lepším případě nechybělo ani koupaliště se skluzavkou. Jinak se děti rády spokojily s řekou nebo rybníkem v dochozí vzdálenosti.
Autor: ČTK / Nesvadba František, ČTK
Když je vedro, je potřeba chladit rozpálená těla, protože úpal je prevít. Takhle to vypadalo v horkém dni na pionýrském táboře na břehu rybníka Ostrý v obci Blatenka na Strakonicku v 80. letech.
Autor: ČTK / Sýbek Jaroslav, ČTK
Pražský plavecký stadion v Podolí je sice poměrně velký, ale stejně jako dnes, i v šedesátých letech ho lidé toužící po osvěžení zaplnili do posledního místečka.
Autor: ČTK
Pohled na Podolí s panoramatem Vltavy.
Autor: ČTK
Někdy ale nebylo nutno vypravit se tak daleko od domova. Pražáci i chataři se rádi smočili třeba na mokropeském jezu v Černošicích, kde jim osvěžením byla voda řeky Berounky. Snímek je ze srpna 1969.
Autor: ČTK
Letní dovolená se dala trávit i na hausbotu. Třeba v zátoce Slapské přehrady (na snímku ze srpna 1969).
Autor: ČTK
Záběr z letní rekreace na brněnské přehradě. (1971)
Autor: ČTK
Zřejmě nejdostupnějším zahraničním cílem Čechoslováků za socialismu byl už zmíněný maďarský Balaton.
Autor: ČTK
Už tehdy byly ve zdejších kempech k vidění menší karavany, ale většina rekreantů se spokojila se stanem.
Autor: ČTK
Kdo si chtěl užít moře a získal výjezdní doložku i devizový příslib, mohl si vyrazit k moři do Jugoslávie. Takto třeba vypadala pláž u Dubrovníku v roce 1969.
Autor: ČTK
Oblíbeným letoviskem Čechoslováků je dodnes také Baška na ostrově Krk (1974).
Autor: ČTK
Pohled na jugoslávský přístav Trogir v roce 1974
Autor: ČTK
Jugoslávské přímořské letovisko na Makarské riviéře (1974)
Autor: ČTK
Poměrně vzdálené rumunské pláže Černého moře lákaly i přesto, že cesta za prázdninovou pohodou představovala hodiny a hodiny ve vlaku nebo v autě s obavami z loupežného přepadeni, takže znavení otcové odmítali zastavit byť jen na čůrání...
Autor: ČTK
Odměnou za překonané útrapy pak byla pohoda na pláži a nekonečná slaná voda. Snímek je z pláže v rumunské Mangalii z roku 1970.
Autor: ČTK
Také Baltské moře našince lákalo jako magnet, i když to tam bylo často spíš na svetr než na plavky. Když před někým ze starší generace vyslovíte název letoviska Rujána, vyvoláte nostalgické vzpomínky na časy východního Německa. Dnes se k Baltu Češi hromadně vracejí, nyní je ovšem lákají zejména polské pláže.
Autor: ČTK
Ale vraťme se zase zpátky domů! Vybudováním Lipenské přehrady na horním toku Vltavy na konci padesátých let minulého století bylo vytvořeno umělé jezero s největší vodní plochou v ČSSR a největší polohou ve střední Evropě.
Autor: ČTK
Stovky tisíc rekreantů zde trávily své volno a mnozí zkoušeli také různé vodní sporty a aktivity.
Autor: ČTK / Sýbek Jaroslav, ČTK
Sport zvaný windsurfing pronikl také na zámecký rybník v Žinkovech. Snímek je z roku 1984.
Autor: ČTK / Vlach Jiří, ČTK
Novomlýnská vodní nádrž pod Pálavskými vrchy mohla být docela důstojnou náhradou moře. Aspoň dětem bylo docela fuk, jestli je voda slaná, nebo sladká. Hlavně, že se v ní dalo krásně blbnout. (1988)
Autor: ČTK
Vodáctví má u nás velkou tradici a z lodě může malé i velké vyhnat snad jen příliš nízká hladina řek, jakou v poslední době způsobují velká sucha. V 80. letech ale bylo ještě vody celkem dost, takže se vodácké Ahóój ozývalo na Vltavě, Lužnici, Sázavě, Berounce a dalších českých i moravských řekách ze všech stran.
Autor: ČTK / Sýbek Jaroslav, ČTK
Každoročně tak trávily svou dovolenou či prázdniny tisíce vodáků ať už jednotlivě, či v rámci putovních táborů. Snímek je z okolí tábořiště v Českém Krumlově z roku 1985.
Autor: ČTK / Sýbek Jaroslav, ČTK
