1 / 38
S velikonočním pondělkem se pojí spousta krásných i méně oblíbených tradic, které se předávají z generace na generaci. Nejznámější z nich je pomlázka, mrskačka, mrskút, šlahačka, šmigrúst, dynovačka nebo prostě koleda. Pojďte se s námi vydat do minulosti a zavzpomínat, jak jsme slavili svátky jara v bývalém Československu.
Autor: ČTK
Velikonoční bohoslužba na pražských Vinohradech u kostela svaté Ludmily na Velký pátek ve třicátých letech minulého století
Autor: ČTK
Velikonoční vynášení morany v okolí Piešťan (1936)
Autor: ČTK
Řehtačky a staročeské klepáče, které se užívaly v kostele na Velký pátek místo zvonků (1939).
Autor: ČTK
Takto se prodávaly velikonoční kraslice v ulicích Prahy v roce 1950.
Autor: ČTK
Prodej velikonočních pomlázek a kraslic na rohu pražské Vodičkovy ulice a Václavského náměstí (1956)
Autor: ČTK / Roháček, ČTK
Snímek z roku 1958 zachycuje techniku malování velikonočních kraslic pomocí rozehřátého vosku.
Autor: ČTK
Skupina maléřek z Ostrožské Nové Vsi ve slavnostních slováckých krojích na snímku z roku 1958
Autor: ČTK
Slovácká maléřka Ludmila Černá maluje kraslice za pomoci dcery Jiřiny (1958).
Autor: ČTK
Nejstarší maléřka v Ostrožské Nové Vsi Anna Štěrbová (1958)
Autor: ČTK
Velikonoce v socialistickém Československu kolem roku 1960. Rodiny svátky často trávily v přírodě.
Autor: Profimedia.cz
Plněná velikonoční čokoládová vajíčka z modřanského závodu Orion (1969)
Autor: ČTK / Bárta Jan, ČTK
Výroba velikonočních čokoládových kraslic v modřanském závodě Orion v roce 1969
Autor: ČTK
V grandhotelu Moskva (Pupp) v Karlových Varech se od 5. do 10. dubna 1966 konaly Gastronomické dny. Pracovníci Interhotelu v Ostravě na nich v krojích servírovali speciality slezské a valašské kuchyně.
Autor: ČTK / Bambule Stanislav, ČTK
Krojovaná děvčata a koledníci z Ratíškovic na Slovácku na snímku z roku 1971
Autor: ČTK
Na Velikonoční pondělí chodili chlapci v krojích po „šlahačce“. Procházeli dědinou a navštěvovali domy, ve kterých byla dospělá děvčata. Ratíškovice na Slovácku v roce 1971
Autor: ČTK
Každá dívka na vesnici byla od chlapců „vyšlahaná“, aby nebyla – jak se na dědině říká – celý rok „prašivá“ (1971).
Autor: ČTK / Nesvadba František, ČTK
Některý z chlapců dostal od své dívky za „vyšlahání“ škrabané kraslice s vyšívaným šátečkem. (1971)
Autor: ČTK / Nesvadba František, ČTK
Děvčata se nechávala ochotně vyšlehat (1971).
Autor: ČTK / Nesvadba František, ČTK
Malířka kraslic Anna Skybová z Nivnice na Slovácku se svou dcerou (1972)
Autor: ČTK / Nesvadba František, ČTK
Její kraslice se prostřednictvím lidového družstva umělecké výroby Zádruha prodávaly i do zahraničí (1972).
Autor: ČTK
Výroba čokoládových velikonočních cukrovinek v roce 1974
Autor: ČTK
Ústřední dům pionýrů a mládeže Julia Fučíka v Praze vyhlásil v rámci oslav 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou soutěž o nejkrásnější kraslici, jejímž autorem bude pionýr nebo pionýrka z ČSR. Snímek je ze ZDŠ v Leninově ulici ve Vyškově na Moravě (1975).
Autor: ČTK / Nesvadba František, ČTK
Velikonoční koleda s pomlázkou komunistům nevadila, připomínání křesťanského poselství Velikonoc ovšem ano. Pro mnoho lidí se jejich smysl zredukoval na pomlázky a nabarvená vajíčka. Snímek z roku 1977.
Autor: Profimedia.cz
Na snímku je Jarmila Malenovská a její svěřenci v mateřské škole Arménská v Bohunicích při malování velikonočních vajíček (1980).
Autor: ČTK / Korčák Vít, ČTK
Malérečka v hanáckém kroji předvádí techniku zdobení kraslic polepováním lístků ze slámy v prodejně Krásné jizby v Plzni (1980).
Autor: ČTK / Vlach Jiří, ČTK
Lidová umělkyně Anežka Studničková ze slovácké obce Vnorovy. Její kraslice zdobené voskovou technikou vynikají jemným propracováním, národopisnou čistotou i tradiční barevností (1981).
Autor: ČTK / Nesvadba František, ČTK
Anežka Studničková v Krásné jizbě při předvádění techniky voskového batikování kraslic (1981).
Autor: ČTK / Vlach Jiří, ČTK
Lidová umělkyně Františka Poláčková učí děti ze zájmového kroužku v pionýrské klubovně ZDŠ technice vyškrabování kraslic (1981).
Autor: ČTK / Nesvadba František, ČTK
Lidová umělkyně Marie Gavalová z Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku kontroluje kraslice batikované voskem (1981).
Autor: ČTK / Nesvadba František, ČTK
Prodej kraslic v ulicích Prahy (1982)
Autor: ČTK / Šváb Jan, ČTK
Lidová malérečka Marie Neumanová z Dolního Němčí na Uherskohradišťsku při výrobě velikonočních kraslic pro Ústředí lidové umělecké výroby v Uherském Hradišti (1984)
Autor: ČTK / Zehl Igor, ČTK
Při zdobení kraslic používá Marie Neumanová batikování, což je klasická technologie, při níž včelí vosk pokrývá určenou část a zbytek povrchu je postupně máčen v různých barvách (1984).
Autor: ČTK / Zehl Igor, ČTK
V případě dolnoněmčanských kraslic převládá červená, která je doplňována dalšími třemi barvami (1984).
Autor: ČTK / Zehl Igor, ČTK
Od časného rána objížděli v Uherském Hradišti – Kunovicích mládenci s muzikou děvčata, která se jim po „šlahačce“ odměnila zdobenými kraslicemi nebo pestrobarevnou pentlí. Muzikanti se vezli na voze, za nimi šli koledníci (1985).
Autor: ČTK / Zehl Igor, ČTK
Součástí velikonočních tradic je především na venkově pomlázka neboli mrskačka, kterou někteří chlapci realizovali opravdu poctivě (1985).
Autor: ČTK
Odměnou koledníkům byla nejen pestrobarevná vajíčka a pentle, ale obvykle také panák něčeho ostřejšího (1985).
Autor: ČTK / Zehl Igor, ČTK
Koledníci, kteří ještě neuměli chodit, absolvovali pomlázku v bezpečné náruči maminky (1985).
Autor: ČTK / Zehl Igor, ČTK
