Začalo to jako nápad šéfredaktora sportovního časopisu, jak rozveselit čtenáře v nudném zimním období. "Co takhle dát na obálku hezkou holku v plavkách?!" pomyslel si Andre Laguerre začátkem roku 1964 a tím odstartoval hvězdnou slávu mnoha topmodelek a dal náplň snům mnoha mužů.
K životu tenhle nápad dovedla módní redaktorka Sports Illustrated Jule Campbellová, která se brzy stala jménem v módním průmyslu a taky propagátorkou normálních holek na obálce. Při pohledu na titulní stránky ze šedesátých a sedmdesátých let je to ještě vidět. Dnes už je jen pár proužků textilu dělí od pánského magazínu. Nebo by se dalo rovnou říct od porna?
Party před objektivem
Focení první obálky očima modelky Babette Marchové vypadalo spíš jako party: "Nabídli mi padesát dolarů na den, pro peníze jsem to nedělala, spíš pro tu legraci. Fotili jsme na prázdné pláži v Mexiku. Každý den po snídani jsem si navlékla plavky a šlo se fotit." Nalíčená je jen trochu, učesaná vůbec a z fotky je cítit radost z moře, slunce a mládí.
Babette Marchová, 1964
Turia Mau, 1968
Obálka z roku 1968 vypadá ještě víc jako momentka – Tahiťanka Turia Mau si ždímá vodu z vlasů a ani se nedívá do objektivu. V porovnání například s americkou modelkou Kate Uptonovou (obálky 2012 a 2013) je to víceméně fotka z prázdnin. Kate naopak na prázdninách rozhodně není. Velikost jejích plavek na obálce z roku 2012 vyvolala širokou diskusi na téma, jak se v takové věci plave, jak to na ní drží, a probíralo se i pár specifických anatomických nejasností.
Kate Uptonová, 2012
Marisa Millerová, 2008
Nejlépe snad rozdíl v pojetí "sexy holky v plavkách" vynikne, když se podíváte na obálky z let 1974 a 2004. Ann Simontonová a Veronika Vařeková zaujímají skoro stejnou pozici, ale zatímco vlevo stojí půvabná, trochu nesmělá sportovní dívka, vpravo narazíte na jasnou výzvu. Sexu spousta, sport a osobní kouzlo bohužel žádné
Ann Simontonová, 1974
Veronika Vařeková, 2004
A k rozesmáté Ann se spáleným nosem byste možná ještě měli vědět, že tři roky před tímto focením ji cestou do práce hromadně znásilnila skupina mužů a ona se od té doby věnuje občanským protestům proti násilí na ženách i prezentaci sexu v médiích a na stejné téma přednáší na amerických univerzitách.
Čím míň plavek, tím víc prsou
Zatímco plavky se v průběhu času na obálce plavkového čísla paradoxně zmenšovaly, ňadra rostla. První holky z obálek sotva vyplnily své bikiny, jedna z nich měla dokonce na sobě svetr (!) a jiná sukni. A to právě kolem jela sexuální revoluce.
V osmdesátých letech převzal opratě sport. Modelky měly svaly, době poplatné přísné výrazy a plavky připomínající dres na aerobik. V polovině posledního desetiletí 20. století na sobě měla poslední modelka větší kousek látky, a byla to Daniela Peštová. Na obálce z roku 1995 si majitelka postavy bohyně ždímá tenké pruhované tričko. Tím se řeklo sbohem doplňkům a vítejte čtyři trojúhelníčky se šňůrkami.
Daniela Peštová, 1995
Carol Altová a Daniela Peštová na party Barbie a Sports Illustrated Swimsuit (17. února 2014)
Jak byly modelky stále krásné, tak byly plavky od té doby nudné. Měnila se v podstatě jen barva. Někdy se použil jen spodní díl a horní nahradily důmyslně naaranžované korále (tady už idea sportovního časopisu definitivně plakala v příkopě). Pak došlo i na dolní díl, v roce 2003 si ho Petra Němcová na obálce odvážně rozvazuje.
Že se někdy v té době na obálce objevila první modelka tmavé pleti (Tyra Banksová), je sice čin záslužný, ale z hlediska kontextu, ve kterém se pohybujeme, naprosto ignorovatelný. Jakkoliv byla a je účast na titulní stránce tohoto projektu jednou z met modelkovské kariéry, tak o modelku jako takovou v ní nejde ani náhodou.
Tyra Banksová, 1997
Zpěvačka Beyoncé, 2007
A to to ta Jule Campbellová tak pěkně vymyslela. Krom jiného jako první prosadila, že na obálce bude jméno té, která tam vystavuje svou kůži slunci a čtenářům. Že ho nemůžete najít? Zřejmě jste se také zasekli na plavkách Kate Uptonové a jejich antigravitačních vlastnostech.
Ideál beze změny
Když se vrátíme k původnímu záměru článku a porovnáme, jak se změnil za posledních padesát let ideál ženy v koupacím úboru, odpověď zní, že vůbec. Kdybychom mohli nějakým kouzlem všechny covergirls ze Sports Illustrated postavit vedle sebe, měli bychom řadu krásných, zdravých mladých žen (pravda, směrem ke konci poněkud přivycpaných v oblasti prsou).
MJ Dayová už čtrnáct let naplňuje fotkami plavkové číslo Sports Illustrated.
Rozdíl ale není v modelkách, je ve zpracování obálky. Pózy, plavky, retuše, výraz. To se změnilo hodně. Žena, která za touto proměnou stojí, se jmenuje MJ Dayová a je šéfkou plavkového čísla.
Do redakce nastoupila v roce 1998 jako asistentka tehdejší šéfredaktorky, kterou zaujala i díky své lásce k turistice, protože při práci na tomto magazínu navštívíte během roku všechny kontinenty. MJ Dayová vystudovala politologii, ale její prací je posledních deset let uspokojit všech sedmdesát milionů čtenářů, které plavkové číslo nasbírá.
Barbie: Omlouvat se nebudu
Na výroční, padesáté obálce plavkové ikony, pózují modelky hned tři: Chrissy Teigenová, Nina Agdalová a Lily Aldridge. Na vnitřních stranách časopisu se objevila ještě jedna speciální modelka, kterou si dvorní fotograf Sports Illustrated Walter Iooss pochvaloval jako dívku, se kterou se mu pracovalo v životě nejlépe.
Je to plastová panenka Barbie, jejíž marketingoví manažeři se rozhodli, že spojí síly s titulem obviňovaným ze stejných hříchů na ženách, jako páchá vychrtlá hračka. Pokud jste na Twitteru, dočtete se o této spolupráci více pod zarážkou #unapologetic.
V podstatě to znamená: Vlezte nám všichni na záda – Barbie bude dál mít svůj vosí pas a plavkové číslo bude dál předstírat, že mu jde o sport, a ne o hraniční porno. A jako obvykle, když dojde na hlas trhu, vyhrají čísla. V tomto případě je to číslo 70 milionů. To bude i nadále určovat, jaký je plavkový ideál.
