

V pořadí druhá československá první dáma Hana Benešová se zapsala nejen do politických příruček, ale i těch módních. Ačkoli 16. července uběhne již 140 let od jejího narození, v kolektivní paměti zůstává módní ikonou a ztělesněním elegance. Připomeňte si její výjimečný módní styl, který inspiroval československé ženy po mnoho dekád.
Autor: ČTK
Hana Benešová (vlevo) se narodila 16. července 1885 do chudé rodiny průvodčího v Domaslavicích jako Anna Vlčková. Od čtrnácti let pobývala u své majetné tety Evy Šulcové, nevlastní sestry otce. Díky ní mohla vychodit průmyslovou a obchodní školu v Praze a také odjet do Paříže na Sorbonnu, kde se chtěla zdokonalit ve francouzštině.
Autor: ČTK
Právě tam se také seznámila se svým budoucím manželem Eduardem Benešem, který ji v roce 1906 v Lucemburské zahradě v Paříži požádal o ruku. Osudové město se navždy propsalo do Hanina stylu, který lze dvěma slovy popsat jako francouzská elegance.
Autor: ČTK
Společně s žádostí o ruku Eduard Annu poprosil, aby si změnila jméno. Kdysi mu totiž vztah s jakousi Annou nevyšel. On sám se přejmenoval na zvučnějšího Edvarda. Pár již pod novými jmény vstoupil do stavu manželského 6. listopadu 1909 v Praze.
Autor: Paseka
Do české metropole vnesla Hana Benešová nádech francouzského šarmu. Nebylo to až tak složité. Vznikly zde totiž salony, které se kvalitou plně vyrovnaly těm pařížským: salon Hany Podolské, Arnoštky Roubíčkové či Oldřicha Rosenbauma.
Autor: ČTK
Oděvy Hany Benešové se vyznačovaly jednoduchými liniemi, drahými, avšak neokázalými látkami a drobnými akcenty v podobě rukaviček, broží a ozdobných límců.
Autor: ČTK
Za první světové války Beneš aktivně spolupracoval s Tomášem G. Masarykem. Z Hany (uprostřed ve světlém kabátu) se stala manželka diplomata, po válce a vzniku československého státu pak ministra zahraničí. Do nové role zapadla skvěle. Byla reprezentativní a okouzlující, skvěle doplňovala svého poněkud chladného manžela. Doprovázela ho na společenských akcích a setkávala se s významnými lidmi.
Autor: ČTK
Pomalu ale jistě se z ní stával symbol elegance a módní ikona. Přispěl k tomu fakt, že Charlotta Masaryková byla často churavá a Benešová tak byla „druhou první dámou” Československa.
Autor: ČTK
„Tichá, jemná a krásná; trpělivá a skromná; krajně sebezapíravá, vedle muže tak přetíženého prací, jako vždy byl ministr Beneš,“ popisoval budoucí první dámu Československa spisovatel Karel Čapek.
Autor: ČTK
V roce 1935 byl její manžel zvolen v pořadí druhým československým prezidentem a z Hany se stala první dáma. Její povinnosti se však zásadně nezměnily. I nadále šlo především o reprezentaci. Dámám té doby sloužila jako nevyčerpatelná studnice inspirace. Přestože neměla štíhlou postavu a celý život se trápila různými dietami, byla vždy dobře oblečená. Její styl ztělesňoval důstojnost a noblesu první republiky.
Autor: ČTK
Většinu času nosila jednoduché, ale kvalitní šaty a kostýmy, které podtrhovaly její klidné, mírné vystupování a kultivovanost. Volila střídmé barvy – béžovou, námořnickou modř, šedomodrou, olivovou a některé pastelové tóny – a preferovala nadčasové střihy. Místo v jejím šatníku si našly především vlna, hedvábí, batist nebo žoržet.
Autor: ČTK
Na státních recepcích i zahraničních návštěvách nosila Hana (uprostřed v bílých šatech) róby z jemného hedvábí či šifonu, často ve světlých barvách. K šatům ladila decentní rukavičky, psaníčko a jemné perly. Oblékat se naučila i svého manžela Edvarda, kterému údajně zoufale chyběl jakýkoliv cit pro módu.
Autor: ČTK
Na konci září 1938 přišla osudová mnichovská konference a 5. října Edvard Beneš abdikoval. Jen pár týdnů poté manželé společně emigrovali. Přes Londýn se dostali do USA, ale nakonec se vrátili zpět do Londýna, kde Beneš založil exilovou vládu. Ani v době exilu během druhé světové války Hana Benešová nerezignovala na svůj styl. I přes omezené možnosti zachovávala důstojnost – nosila jednoduché vlněné kostýmy, které byly v té době v módě, a měla vždy pečlivě upravený účes.
Autor: ČTK
Ke stylu Hany Benešové (v kožichu uprostřed) neodmyslitelně patřily klobouky – často jednoduché plstěné, či jen střídmě zdobené francouzským závojem. Vlasy nosila úhledně upravené, většinou v hladkých vlnách nebo svázané v nízký drdol.
Autor: ČTK
V zimě byly samozřejmostí těžké kabáty a kožichy. Doplněné rukavicemi a kloboukem vytvářely obraz důstojné, ale stále přístupné ženy. To zajistila její vřelá povaha, se kterou ochotně pomáhala, kde bylo třeba. Celá řada dobročinných institucí byla zaštítěná jménem Hany Benešové. Osobně také odpovídala na dopisy, v nichž ji lidé v nouzi žádali o pomoc. Příspěvky jim posílala z vlastních peněz.
Autor: ČTK
Dne 16. května 1945 se manželé Benešovi vrátili po letech exilu zpět do Prahy. A Hana ani v období třetí republiky nepřestávala inspirovat. V městském prostředí volila hladké, luxusní materiály a precizní střihy, zatímco pro letní pobyty v Sezimově Ústí, kde byli Benešovi doma, upřednostňovala pohodlnější šaty z lehkých látek. Často se nechávala vidět v květinových vzorech, za každých okolností však působila elegantně.
Autor: ČTK
„Já se paní Benešové starala především o oblékání, česala ji a podobně. Vždycky jsem se hrozně bála, aby se její drahé šaty uložené v krabici nezmačkaly,“ popisovala její komorná Vilma Kulhánková.
Autor: kniha Čeští demokraté
Hana Benešová nebyla pouze manželkou prezidenta, ale také jeho rovnocennou partnerkou v soukromém životě i na veřejnosti. Po celý život byla Edvardovou politickou důvěrnicí, nejlepší přítelkyní a asistentkou.
Autor: ČTK
Její oděv nikdy neodváděl pozornost od prezidenta Beneše, ale citlivě doplňoval obraz sofistikovaného, kultivovaného prezidentského páru. Na okázalost si Hana Benešová příliš nepotrpěla. Dnes bychom její přístup nazvali „tichým luxusem”.
Autor: ČTK
V roce 1947 se prezidentovo zdraví rapidně zhoršovalo. Prodělal mrtvici, ale Hana o jeho stavu úmyslně mlžila, nad Československem se totiž již vznášela komunistická hrozba. Beneš neměl sílu komunistům vzdorovat a v červnu 1948 abdikoval. Oba se stáhli do vily v Sezimově Ústí, kde Edvard Beneš 3. září 1948 zemřel.
Autor: ČTK
Hanu Benešovou jeho odchod zdrtil. V následujících letech si sice udržela vysoký status, avšak za přísného dohledu komunistického aparátu. Země získala novou první dámu Martu Gottwaldovou. V módě se Gottwaldová Benešovou v mnohém inspirovala. Šatit se nechala ve stejných luxusních, po roce 1948 znárodněných salonech. U Hany Podolské měla dokonce vlastní figurínu, oplývající charakteristickými kyprými tvary.
Autor: ČTK
Gottwaldová si mnohokrát nechala ušít stejný model jako její předchůdkyně, postrádala však potřebnou noblesu. Podle pamětníků působila urputnou snahou o eleganci až komicky. Byla také milovnicí drahých kožešin, které nosila i v létě. Hana Benešová se mezitím z veřejného života stáhla. Už na přelomu čtyřicátých a padesátých let prodělala několik infarktů. Zemřela v roce 1974, svého manžela přežila o 26 let.
Autor: Archiv MF DNES