Jak se jako módní stylista vyrovnáváte s odlišným vkusem svých klientů?
Stylista musí zůstat vůči vkusu nestranný a umět pracovat se všemi styly. Můžu mít klientku, která má ráda blýskavé věci, takzvaná cingrlátka. Mně jako Filipu Vaňkovi to není blízké. Mám rád jinou módu. Ale musím umět styl té klientky zredukovat, aby byla dokonalá a hezká a aby to nebylo nevkusné.
Vkus a nevkus je těžko sdělitelný komukoli, kdo ho nemá. A často si lidé neuvědomí, že ho nemají, a nedokážou si poradit. Je to stejné jako s interiérem. Někdo má rád starožitnosti, někdo severský design. Oba styly se ale dají přeplácat tak, že jsou nevkusné. Stejně tak stylista musí umět pracovat se všemi styly a značkami. Můj vkus není Donatella Versace, ale musím umět obléct jak sebe, tak kohokoli jiného do stylu Versace tak, aby to vypadalo dobře. Když má stylista svůj vkus a názor a ten tlačí – ať už na klientech nebo v časopisech –, tak je špatný stylista.
Začala řvát na tu maminku, že je to ku*da a že má fakana, protože se tomu dítěti musela vyhnout, což je úplně normální. Proč má takhle nasraný přístup k životu?
