Sympatická Helena Dvořáková (27) žije v malé vesnici Neurazy v okrese Plzeň-jih společně s rodiči a mladší sestrou. Pohyb jí není úplně cizí. Má za sebou kurz požární prevence a otci čas od času pomáhá v místním spolku dobrovolných hasičů. Zejména tehdy, pokud potřebuje pomoct se „školením pro chlapy“, kterým velí. Helena by ráda byla u hasičů aktivnější a účastnila se i výjezdů. Dosud jí v tom ale bránila její obezita.
V prvním díle nové řady Extrémních proměn jsme poznali Helenu jako dispečerku v kamionové dopravě. Kromě toho vedla ještě místní hospodu. „Byl to od malička můj sen,“ prozradila. „Teta se strejdou mají hospodu, kam jsem velmi ráda chodila jako malá a moc se mi to líbilo, ať už šlo o hluk nebo o lidi. Když jsem dodělávala školu, tak přišla možnost si hospodu otevřít a já si řekla, že do toho půjdu.“
Právě práci v hospodě přičítala aspoň zčásti svou obezitu. „Jsem tam šest let a podle toho to taky vypadá. Za devět dní tam končím. Dala jsem tomu hodně času, celý obor dost upadl a doplatila jsem na to,“ řekla se slzami v očích. Podle svých slov by možná vážila méně, pokud by se v pohostinství neangažovala a měla by víc času na záliby a koníčky.
„Jsem ve fázi, kdy se sebou chci něco udělat. Ráda bych cestovala, něco viděla a zažila. A protože mi roky utíkají, vím, že jednou bych také chtěla mít rodinu,“ shrnula Helena. K něčemu takovému jí ovšem schází partner. Její první láska dopadla špatně.
„Pořád jsem si říkala, že se ten člověk změní. Chodila jsem do práce, na brigády a dotovala jsem, co jsem mohla,“ vzpomínala na nefunkční vztah. „Obezita mě určitě omezuje v milostném životě, přece jenom kdo by chtěl mít doma Moby Dicka?“ krčila rameny mladá žena.
„Obezita mě určitě omezuje v milostném životě, přece jenom kdo by chtěl mít doma Moby Dicka?“
Za její obezitu podle ní můžou v první řadě špatné stravovací návyky. „Špatně jsem jedla. Buď vůbec, nebo jsem se pak hodně najedla naráz. Je to hrozné, nezdravé a nechutné a vlastně strašné,“ odsoudila sama sebe.
Helenina obezita nebyla jen o estetice, potýkala se se spoustou zdravotních problémů. „Mám zvýšený krevní tlak, beru na to prášky a mám problémy s menstruací. Uvědomuji si, že s touto váhou je malá pravděpodobnost, že bych někdy mohla mít děti,“ shrnula svůj zdravotní stav pokorně s tím, že si uvědomuje, že to „podělala“.
A co na to její rodina? „Tu to ovlivňuje tím, že se o mě bojí. Vědí, že ta váha je už tak vysoká, že mě to ohrožuje na životě,“ přiznala protagonistka prvního dílu druhé řady Extrémních proměn.
„Helena by si měla uvědomit, že jsme tu jen na návštěvě a trávit veškerý čas v práci není úplně to pravé. Peníze nejsou všechno, zdraví je přednější,“ konstatoval její otec, zatímco maminka Gabriela vnímala silnou potřebu změny a nového života. „Začne se mít doufám ráda, protože si myslím, že jí to teď moc nejde,“ komentovala dceřinu přihlášku do Extrémních proměn.
Helena doufala, že za rok už nebude muset plakat, když si půjde nakupovat oblečení. „Věřím, že se mi splní očekávání být lehčí, zdravá a chtěla bych se sama sobě líbit,“ shrnula.
Vztyčená varovná ruka
Martin Košťál nechal rozeznít sirény na požární stanici, aby si jeho nová svěřenkyně musela pro pozvánku do pořadu doběhnout. „Já nevím, co mám říct. Jsem šťastná,“ dojala se mladá žena.
Bootcamp, tedy soustředění, kde se Martinovi svěřenci začínají seznamovat s novým životem, se v druhé řadě přesunul z Karlových Varů do Turecka. Hned po příletu si tu Helena stoupla na váhu. Ručička se zastavila na těžko uvěřitelných 171 kilogramech.
„Musím říct, že tolik jsem nečekal,“ komentoval překvapený trenér a průvodce pořadem Martin Košťál. „S přihlédnutím k jejímu zdravotnímu stavu to není jeden zdvižený prst, ale přímo celá ruka,“ dodal. Helena se mu svěřila, že její váha rapidně rostla už od nějakých patnácti let. Už tehdy ovšem vážila asi 110 kilogramů.
Mladá žena vzala vysoké číslo jako osobní zklamání, ale zároveň i jako výzvu. „Promarnila jsem strašně moc let. Nemusela jsem tady stát na váze a brečet. Můžu si za to sama,“ prohlásila s velkým odhodláním ke změně. Motivací jí byla mimo jiné hudba. „Můj sen je zazpívat si před lidmi a pořád se u toho nekontrolovat, a to CD pak předat babi a dědovi.“
Extrémní proměnyI ty nejobyčejnější fyzické úkony jsou pro ně problém, vyjít schody je nemožné a hrát si s dětmi pouhý sen. Třináct odvážných dobrovolníků, kteří léta bojují s těžkou obezitou, se pokusí pod vedením profesionálního trenéra Martina Košťála a týmu odborníků změnit svůj osud a získat svoji druhou šanci na život. Pořad se vysílá od 5. března 2025 každou středu ve 20:20 na TV Nova. |
Pro první trénink připravil Martin Heleně komplexní sestavu na písku. Musela dělat „angličáky“, zvedat činky i běhat. „Ten trénink pro ni musel být hrozně těžký,“ okomentoval její úsilí. „Položit 170 kilo na zem a zvednout, to je brutální výkon.“
V jednu chvíli se Heleně udělalo špatně, Martin byl ovšem nesmlouvavý: „Buď zvracíme, nebo jdeme.“ Helena nakonec skončila vleže, těžce dýchajíc. „Já to dám, zvedla se po chvíli.“ Martin byl ohromený: „Věděl jsem, že Helča je bojovnice, ale nečekal jsem, že až taková.“
V následujících dnech Helena jezdila na rotopedu, zvedala činky, plavala i chodila po schodech. Martin jí připravoval slalomy na pláži i překážkové dráhy.
Závěrečným tréninkem bylo šplhání do příkrých schodů se závažími, která musela každý schod zvedat nad hlavu. V polovině cesty se pozvracela, neohroženě ovšem pokračovala dál. „Nevím, jestli to divák přes tu obrazovku ocení, ale ona je takový bojovník,“ chválil ji Martin.
Kromě získání vysněné postavy Helena doufala, že jí přestane růst také ochlupení na obličeji, což je vedlejší jev obezity a zblázněných hormonů. V současnosti si musí tvář holit žiletkou.
Slavní v boji s obezitou: Kdo dokázal zhubnout a proč? |
Součástí změny neměl být jen pohyb, ale také úprava jídelníčku. Helenu proto čekala konzultace s nutričním specialistou. „Největším problémem Helenky bylo to, že si neudělala čas na jídlo během dne a všechno doháněla večer,“ vysvětloval. Během dne jí chyběla energie a tělo se dostalo do stavu, kdy vyžadovalo rychlou energii.
„Spořádala velké množství energie v malém objemu. To znamená tučné věci, sladké věci, snědla toho hodně najednou.“ Její denní příjem byl asi 3 200 kilokalorií. „Je to asi třikrát tolik, než by měla mít,“ řekl nutriční specialista.
Jídelníček doplnil o bílkoviny a vlákninu. Důležité bylo, aby jídlo mělo hodně objemu, ale málo energie. „Aby jí vydržel pocit sytosti, aby měla pocit, že se dobře najedla,“ objasnil. Objem měla dodávat především zelenina. V Helenině jídelníčku se nově nacházelo pomazánkové máslo, celozrnné pečivo i krůtí a kuřecí šunka.
Mám toho plné zuby
Po návratu z bootcampu Helenu nadšeně vítala rodina i přátelé. Nechyběly balónky, fanfáry ani oslavná básnička. „Dlouho jsem neviděla, že by byla takhle spokojená a šťastná,“ komentovala počínající změnu Helenina maminka.
Helena dostala jídelníček na míru, plnou lednici zdravých potravin a poukázku na další nákupy. S pohybem jí měla pomoct malá domácí posilovna a permanentka do sportovních zařízení. Tříměsíční cíl Martin stanovil na 147 kilo. „Jo, jdeme do toho,“ souhlasila nadšeně jeho svěřenkyně.
Váhu si drží, pomáhají hubnout jiným. Jak si vedou účastníci Extrémních proměn |
Cesta k vysněné postavě byla ovšem trnitá. Helena vstávala každé ráno okolo půl páté a rovnou mířila na bazén. Po osmi hodinách v práci následovalo cvičení doma nebo ve fitku. „Zvedání těžkých vah, do toho jsem se zamilovala, to mě strašně baví,“ zářila. Mezitím si našla čas na svižné procházky a samozřejmě i na zdravé vaření. To vše za každého počasí.
Mezitím jí ovšem těžce onemocněla babička. „Má rakovinu v celém těle a prognóza není dobrá,“ svěřila se Helena. Moc si přála, aby ji babička viděla v novém těle. To se jí ovšem nesplnilo, babička během natáčení zemřela. Kromě toho onemocněla i Helenina maminka. Ani několik vyšetření ovšem nevedlo ke stanovení diagnózy.
Martin se svoji svěřenkyni snažil povzbudit a přijel za ní na osobní trénink. Společně vyrazili na výlet, Helena s pneumatikou přivázanou k pasu. Ta měla symbolizovat všechny problémy, které v oné době táhla za sebou.
Helena statečně překonávala všechny nástrahy osudu a po třech měsících si na váhu stoupla viditelně pohublá. Její nová váha byla 144 kilogramů, tedy o tři kila méně, než bylo v plánu. Nový cíl byl stanoven na 123 kilo. Martin měl pro svou svěřenkyni překvapení: na jeho výzvu přišla Linda Finková, zpěvačka a hlasová koučka, která ji měla učit zpívat.
Helena dál dřela na svém těle a do toho se učila zpívat. Dopadl na ni ovšem splín. „Jsem nas*aná, všechno mě se*e,“ přiznala. „Jsem unavená a mám toho plné zuby, hlavně psychicky.“ Pocuchané nervy léčila procházkami po lese. Kamarádce se svěřila, že má občas chuť všechno vzdát.
Její odhodlání a vůle ovšem byly silnější, než možná sama tušila. Na jaře jezdila na kole a chodila na výlety. „Musela jsem zatnout zuby, protože čeho bych docílila, kdybych s tím sekla?“ ptala se řečnicky před šestiměsíčním vážením.
Cíl se jí nepodařilo splnit, ale jen o fous. Helena navážila 125 kilo, tedy o dvě kila víc než byl plán. Její změna nebyla jen vizuální. „Má se víc ráda, víc si věří, už to není ta šedá myška,“ shrnula její pokrok kamarádka. Zároveň prozradila, že má Helena novou známost. „S někým jsem se seznámila, je nám spolu fajn, ale jsme na začátku a za dva měsíce si můžeme říct, že si nerozumíme,“ krotila všeobecné nadšení Helena.
Musím myslet na sebe
Její nový vztah ovšem jen kvetl. „Je to první chlap, který mě zvednul do náruče, jsem z toho úplně paf,“ pochlubila se. Partner ji podporoval i motivoval k další změně, nosil jí růže i snídaně do postele. „Jsem jako princezna, takhle se ke mně ještě nikdo nikdy nechoval.“
V něčem ji ovšem nový muž také brzdil: raději se věnovala jemu než cvičení. „Mám opět o čtyři kila víc,“ přiznala během léta. Cítila se vyčerpaná – práce, cvičení, vaření a vztah jí braly energii. „Těch změn za poslední dobu je nějak moc.“
Vztah musel nakonec ustoupit proměně. „Odstěhoval se k mamce, abych neměla nutkání se víc starat o něj než o sebe,“ svěřila se Helena. „Myslím, že mi to pomůže. Musím se teď soustředit sama na sebe. Ale je to to nejtěžší rozhodnutí, které jsem kdy udělala.“
Změnilo ho to k lepšímu, říká o Košťálovi z Extrémních proměn jeho manželka |
Devítiměsíční vážení i přesto nedopadlo nejlépe. Helena navážila 114 kilogramů, tedy o pět víc, než byl cíl. „Já jsem spokojená, takovou váhu jsem měla naposledy na základce. Vím, že jsem do toho dala, co jsem mohla,“ ujišťovala lehce zklamaného Martina.
„Dala jsi do toho dvě stě procent,“ souhlasil. „Na druhou stranu jsi doháněla to, co bylo předtím. Je vidět, že každý zanedbaný den si vyžádá tři dny, aby ses do toho dostala zpátky.“
I přesto, že nesplnila cíl, Martin Helenu pustil na konzultaci k plastickému chirurgovi, který jí měl říct, zda je vhodnou kandidátkou na operaci převislé kůže. Verdikt zněl, že zatím vhodnou kandidátkou není. A to kvůli velkým tukovým nadbytkům, které by jí ztěžovaly hojení. Estetický efekt by také nebyl dostatečný. Helena měla v následujících třech měsících zhubnout tak, aby její BMI bylo asi 35. To znamenalo dosáhnout váhy kolem sto kilo.
Příslib operace byl silnou motivací a Helena na sobě dál neúnavně dřela. „Je to těžké, ale je na čase bojovat ještě víc,“ rozplakala se. „To dáme,“ sliboval jí Martin. I bez operace Helena změnila názor na sebe samu. „Konečně se mám ráda, zatímco dřív jsem se nesnášela. Je to pro mě takové malé velké vítězství,“ svěřila se.
Jak se její úsilí vyplatilo, se ukázalo na závěrečném gala večeru. Na ten dorazila nejen její rodina, ale i přítel. „Nová“ Helena všem vyrazila dech. V tmavých dlouhých šatech, na vysokých podpatcích a s novým účesem jí to neuvěřitelně slušelo.
„Dneska tady stojí krásná, mladá a sebevědomá slečna,“ přivítal ji Martin. „Krasavice, klaním se před ní,“ aplaudoval Heleně dědeček. „Nádherná,“ přidal se dojatý přítel, který na ni trpělivě několik měsíců čekal. Heleně se podařilo zhubnout na 103 kilogramů, za rok tedy shodila 68 kilo. Dostala proto vytouženou poukázku na operaci převislé kůže, která jí měla dalších několik kilo „ukrojit“.
Obezita v ČeskuNadváha a obezita postihují v současné době téměř 60 % dospělých a téměř jedno ze tří dětí v Evropě. Také v České republice se výrazně nad zdravou váhou pohybuje více než 60 % lidí. Sečteme-li Čechy s nadváhou (BMI větší než 25), preobezitou (BMI 25 až 30) a obezitou (BMI větší než 30), vyjde nám, že se výrazně nad zdravou mírou pohybuje více než 60 % z nás. Obezita je nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob. Nejčastěji v kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovku druhého typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respirační onemocnění. Zdroj: tisková zpráva Státního zdravotního ústavu ze 4. března 2024 |
