Britka nechtěla čekat roky na svůj velký svatební den. „Taky bych se mohla vdávat v padesáti,“ vtipkovala.
K oltáři ženu dovedl otec a celé svatby na pláži se účastnilo nespočet přátel, kteří ji v jejím rozhodnutí od začátku nadšeně podporovali. Na svatbě nechyběly ani tradice jako házení kyticí, krájení svatebního dortu či první tanec. Jen pravý oddávající na svatbě nebyl, této funkce se chopil Sophiin kamarád.
„Před pár lety jsem po bolestivém rozchodu ležela v posteli a přemítala jsem o tom, že už nechci, aby se mi něco podobného stalo znovu. Vzpomínala jsem na období okolo mých dvaceti let, kdy jsem byla single a byla jsem neskutečně spokojená a šťastná,“ sdělila Sophie, které vadí, že být single je v naší společnosti stále vnímáno jako něco špatného.
Svou svatbu bere zároveň i jako oslavu určitého období v jejím životě. „Po celém světě mnoho kultur oslavuje dospělost a další mezníky v našem životě. Tak proč neoslavovat období, kdy jsme single a jsme šťastní,“ doplnila.
Sophie v minulosti napsala knihu, ve které líčí osud ženy, jež si nakonec vzala sebe samu. Právě tento příběh ji inspiroval k tomu, aby to samé udělala ona, protože jí to zkrátka přišlo jako ten nejlepší nápad. Svatba byla velká party a užili si ji všichni její přátelé. Cizí lidé si ale myslí, že byla pouze jejím zoufalým činem.
