Kdy jste poprvé vkročil do kokpitu letadla? A jaký to byl pocit?
Můj táta létá celý život s kluzáky a občas nás vozil v letadle. Hodně víkendů jsem s ním a s bráchy trávil na letišti, takže letištní prostředí mi nebylo cizí nikdy. Nicméně sám jsem poprvé letěl, když mi bylo patnáct, zahájil jsem výcvik pilota kluzáků na českém větroni L-13 Blaník. Let byl hrozně vzrušující, tehdy jsem si ještě neřídil vzlet a přistání, jen jsem si vyzkoušel řízení a chování letounu během klouzavého letu.
Udělalo se vám někdy při letu špatně?
Párkrát v mých začátcích, když jsme začali létat po zimní pauze, tělo odvyklo pohybu ve vzduchu a jeho nešvarům, pak občas při akrobatickém výcviku. Akrobacie vyžaduje, aby byl člověk stoprocentně fit, odpočinutý a celkově v naprostém pořádku, opak se jinak rychle projeví.
To by mě tedy zajímalo, jak člověk docílí toho, aby byl stoprocentně fit?
Tak pár věcí platí obecně. Hlavní je dost spát, což je dneska asi problém většiny zaměstnaných lidí. Pak dobře a kvalitně jíst, hodně pít a tak dále. No a psychicky? To musí mít každý svůj recept. Já si o sobě myslím, že jsem veselý člověk a hlavně si snažím nekazit náladu kdečím.
vizitka
|
Čeho se při letu nejvíce obáváte, musel jste ve vzduchu řešit nějaký velký problém?
Měl jsem několik řekněme zajímavých situací a nejzajímavější je, že člověk se v tu chvíli nebojí. Na to není čas. Základ je znát letadlo a umět létat tak, aby to, co udělá člověk v danou krizovou chvíli, bylo správně. Abych řekl pravdu, tak se za letu nijak zvlášť nebojím. Čímž nechci říct, že nemám respekt, ten každopádně mám velký. Ale abych se obával, že mi praskne nosník křídla nebo palivové čerpadlo, tak takové myšlenky nemám.
Na co tedy myslíte, když letadlo vzlétá?
Protože vzlet je jednou z kritických částí letu, tak hlavně na řízení letadla.
Jistě, já si říkala, že například vzpomínáte na nějakou ženu...
To je sice strašně romantická představa, nicméně opravdu v tyhle momenty není moc čas myslet na něco jiného.
Víte o tom, že máte hodně sexy povolání? Při seznamování je to určitě výhoda, nebo se pletu?
Já to ženám neříkám, protože většinou se od toho momentu už chtějí seznamovat s pilotem a ne se mnou. Bohužel většinou mám vedle sebe nějaké kamarády a ty si to pro sebe nenechají.
Jste dost mladý na to, že pilotujete boeing.
Měl jsem velké štěstí. Dodělával jsem bakalářské studium a potřeboval jsem už jen praktický výcvik, který jsem si rychle udělal. Tehdy to vypadalo, že nové piloty u nás nikde nechtějí, ale najednou to bylo naopak. Prošel jsem výběrovým řízením a po státnících v lednu jsem šel ze školy rovnou do práce.
Studovalo s vámi víc žen?
Jedna byla hodně sebejistá a ambiciózní, takže o třídní kolektiv úplně neměla zájem. Druhá byla holka z aeroklubu, byla třídní "šéfovou". Bohužel se jí nepovedlo dostat se někam a lítat, tak dělá školu na řízení letového provozu.
Máte mezi letci nějaký vzor?
Pořád je ke komu vzhlížet, od koho se učit. Třeba naši váleční piloti druhé světové války, slavní akrobaté, instruktoři z aeroklubu, ale třeba i teď kolegové z práce.
Jaké je nejzajímavější místo, kam jste zatím doletěl?
Líbilo se mi ve Vietnamu a Tádžikistánu, protože se najednou ocitnete v úplně jiné kultuře. Ale pozoruhodný dokáže být třeba i let do Paříže, kde člověk přistává na sněhem zavátou dráhu s hodně silným větrem přímo z boku.
Existují nějaké rituály pilotů?
Třeba piloti francouzské akrobatické skupiny Patrouille de France nesmí letadlům nadávat a ani před nimi nesmí mluvit neslušně nebo plivat. Já osobně ale žádný zvláštní rituál nemám. Moc na takovéhle věci nevěřím.
Co je na létání nejkrásnější?
Je to jiný svět. Letadlo se odlepí od dráhy a na zemi zůstávají všechny moje chmury a problémy. V tom je krásné hlavně plachtění, kdy letíte bez motoru, všechno závisí jen na přírodě a vašem umu. Nebo akrobacie, kdy se pohybujete prostorem ve směrech, při rychlostech a s přetížením, které jinde zažít nemůžete. Definovat, co je na létání nejkrásnější, to asi slovy ani nejde.
Existuje na světě něco, pro co byste se létání vzdal?
Zatím o ničem takovém nevím. Samozřejmě se může stát, že se létání budu muset vzdát nedobrovolně, to pak bude samozřejmě nemilá a složitá situace, neboť od střední školy prakticky nedělám nic jiného.
Kde se vidíte za deset let?
Bylo by fajn, kdyby mi vydrželo zdraví a elán, to je hodně důležité. Samozřejmě bych hrozně rád zůstal u létání, jak dopravního, tak sportovního, kde by mohly přijít třeba nějaké úspěchy.
Splnil se vám dětský sen?
V patnácti, kdy jsem plachtil s kluzákem, jsem si vysnil, že až budu chodit do práce, ušetřím a udělám si papíry na motorová letadla. V sedmnácti jsem začal létat s motorovými letadly a můj další sen byla akrobacie. Že bych mohl létat s dopravními letadly, to mě do té doby nenapadlo. Na vysoké škole s pilotním zaměřením jsem už měl jasno. Splnily se mi sny i cíle.
