Vepřová kůžička je dobrota, říká majitelka Muzea gastronomie

Její otec byl uznávaný znalec gastronomie, matka psala kuchařky. Není tedy divu, že rodiče zklamalo, když se dcera vydala jinou cestou a vystudovala módní návrhářství. Nina Provaan však kulinářský svět nikdy zcela neopustila a před dvěma lety s manželem otevřeli Muzeum gastronomie.

„Řeknu vám: taková krásně uříznutá čistá vepřová kůže, když se uvaří a nakrájí na tenké proužky…," rozplývá se Nina Provaan. | foto: Petr Kozlík

Vizitka

• Nina Provaan Smetanová se narodila v roce 1952 v rodině znalce gastronomie Karla Pinky a Alice Pinkové.
• Vystudovala oděvní výtvarnictví na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
• Od roku 1976 působila v Ústavu bytové a oděvní kultury, navrhovala módu pro OP Prostějov a další podniky. Soustředila se však i na individuální tvorbu.
• Je pravidelným hostem televizních i rozhlasových pořadů o módě a od roku 2000 přednáší na středních i vysokých školách.
• Má syna a je podruhé vdaná. Jejím manželem je architekt Ladislav Provaan. Spolu založili Muzeum gastronomie, které sídlí v pražské Jakubské ulici.

Když mluví o jídle, není k zastavení. Právě jsme se v rozhovoru pro pondělní magazín ONA DNES dostaly k otázce, jestli se s manželem někdy hádají kvůli tomu, co jim chutná, a Nina Provaan prohlásí: "Občas se hádáme, ale kvůli jídlu nikdy! Dokonce jsme se shodli, že máme rádi vepřovou kůži, nožičky, koleno. Řeknu vám: taková krásně uříznutá čistá vepřová kůže, když se uvaří a nakrájí na tenké proužky…"

V tu chvíli se zarazí: "Vy se netváříte nadšeně."

Musím vysvětlit, že do mého gurmánského snění nezapadá ani vepřová kůžička ani nožičky, což Ninu Provaan pobaví: "To se může změnit, já jsem k tomu taky musela dospět." A pokračuje vyprávěním, v němž opět zaznívají slova jako zabijačka, kůže, dobrota. Majitelka pražského Muzea gastronomie jídlo prostě miluje a přestože některé věci dosud neochutnala, neexistuje nic, co by nechtěla vyzkoušet. "V televizi se dívám na pojídání červů a ochutnala bych klidně i to."

Čtěte v pondělí

Proč se při navrhování uniforem pro hotely musela handrkovat s recepčními a pokojskými a jak by dokázala uvařit ve středověké kuchyni? Rozhovor s Ninou Provaan čtětě v příloze MF DNES OnaDnes.

Vyrůstala v gastronomické rodině. Už jako malá holka udivovala personál hotelu Jalta svým vybraným chováním u stolu. To byla tatínkova zásluha: doma se vždycky jedlo z hezkého porcelánu, součástí menu býval předkrm, polévka a hlavní jídlo, moučník. Rodiče proto zklamalo, když se dcera odmítla vydat stejnou dráhou a chtěla studovat umění. Nakonec si prosadila oděvní výtvarnictví.

Stala se úspěšnou módní návrhářkou, navrhovala i uniformy pro personál luxusních hotelů. V té době se také seznámila se svým druhým manželem, architektem Ladislavem Provaanem, s nímž před dvěma lety založili Muzeum gastronomie. To jako první na světě ukazuje historii vaření – jakým způsobem se vyvíjela úprava potravin.

"Lidé přicházejí a vzpomínají, protože u nás vidí kuchyň, kterou měla jejich babička a prababička. Chceme, aby si uvědomili, že dějiny nejsou jen bitvy, které se učíme pořád dokola, ale že historii tvoří také to, že člověk jedl, jak stoloval a jak se oblékal," vysvětluje Nina Provaan.