Změnila vědu, svět i postavení žen. Marie Curie slaví velké výročí

  14:56aktualizováno  14:56
Ve středu je to přesně 120 let, co Marie Curie-Skłodowská učinila zásadní objev: podařilo se jí izolovat polonium. Jako žena nadšená pro vědu to ve své době neměla lehké, celý život bojovala s předsudky a kvůli práci také zřejmě předčasně zemřela.

Marie Curie-Skłodowská ve vlastní laboratoři | foto: Profimedia.cz

Malá Marya a touha po vzdělání

V roce 1867 se narodila jako Marya Salomea Skłodowská v rodině známých varšavských učitelů. Byla nejmladší z pěti dětí, a přestože pocházela z aristokratických poměrů, moc peněz Skłodowští neměli. Velkou část majetku totiž ztratili po polském lednovém povstání.

Fotogalerie

Marie úspěšně vystudovala dívčí gymnázium, se vstupem na akademickou půdu to ovšem bylo horší – kvůli nedostatku financí zatím neměla šanci se dostat na některou z mezinárodních univerzit, kde už v té době měly ženy víc možností. V Polsku to tak snadné nebylo, ale Marii a její sestře Bronislawě se podařilo proniknout na neoficiální Létající univerzitu, která v zemi tajně zajišťovala vzdělání ženám.

Pracovala zatím jako vychovatelka, doučovala a šetřila na cestu do Paříže, kde plánovala nastoupit na Sorbonnu. Polsko se jí podařilo opustit až v roce 1891 – zabydlela se v pařížské latinské čtvrti a na vyhlášené univerzitě se pustila do studia matematiky, fyziky a chemie. Žila tehdy v extrémních podmínkách, nemohla si dovolit topení a celé měsíce žila jen z chleba a čaje, takže často omdlévala z hladu a vyčerpání.

Manželé Curiovi s dcerou Irène

Láska za časů radioaktivity

Vědě byla univerzitní studentka věrná a vyplatilo se jí to, získala hned dva univerzitní diplomy a podařilo se jí najít práci v laboratoři. Tam se seznámila s fyzikem Pierrem Curiem, který se stal jejím dlouholetým spolupracovníkem a také životním partnerem. Vzali se v roce 1896, v té době překvapivě bez náboženského obřadu. Marie dokonce Pierrovi řekla „ano“ v šatech, které běžně nosila do laboratoře.

Manželé spolu vychovávali starší dceru Irène, oba zároveň vyučovali na vysokých školách a ve zbylém čase se věnovali intenzivnímu bádání. Zajímaly je radioaktivní látky – jejich zkoumání bylo ještě v plenkách – záření, které vydávají a možnosti, jak ho využít. Protože neměli moc prostředků, pracovali v provizorní laboratoři, která nebyla dobře větraná, a při zkoumání uranu a dalších prvků se tak vystavovali nebezpečí, o kterém zatím nikdo netušil.

Postupně se dozvídali víc o radioaktivitě a jejím vzniku, v roce 1898 objevili zcela nové prvky, které pojmenovali polonium (podle Mariina rodného Polska) a radium (podle latinského slova pro paprsek). Polonium se jim 18. července podařilo izolovat, práce s radiem byla složitější. Curiovi každopádně zjistili, že právě jeho záření urychluje rozpad nádorových buněk, a položili základ tehdejší léčbě rakoviny i dalším průmyslovým odvětvím.

Marie Curie-Skłodowská v pařížské laboratoři (1912)

Žena v mužském světě

Manželé sice pracovali spolu, ale Marie Curie-Skłodowská často zdůrazňovala, že výzkum vede ona – v téměř čistě mužském prostředí a v době, kdy žena vědkyně platila za něco exotického, to bylo důležité gesto. Nastávaly přitom absurdní situace, třeba když dvojice na pozvání Londýnského královského institutu přijela přednést rozsáhlou řeč o radioaktivitě. Marie jako žena ovšem měla zakázáno mluvit, celou přednášku tak vedl pouze Pierre.

V roce 1903 se Královská švédská akademie rozhodla ocenit Pierra Curieho a jeho spolupracovníka Henriho Becquerela Nobelovou cenou ve fyzice. Bylo to přitom za výzkum radia a s ním spojených jevů, který vedla Marie – o té ovšem v původním návrhu nepadlo ani slovo. Naštěstí byl v komisi i matematik Magnus Goesta Mittag-Leffler, který byl velkým zastáncem žen ve vědě. Díky jeho stížnosti dostali cenu všichni tři: Pierre, Henri i Marie.

Pierre Curie tragicky zemřel o tři roky později, v Paříži ho srazila drožka. Marie ztrátou velmi trpěla, ale o to houževnatěji pokračovala v práci, kterou spolu začali. Stala se první profesorkou na Pařížské univerzitě, založila Institut radia (dnes Institut Curie) a celé roky bojovala za vytvoření špičkové laboratoře, po které se zesnulým manželem toužili už dávno.

Podařilo se to v roce 1910, kdy vědkyně konečně uspěla v izolování radia. O rok později obdržela další Nobelovu cenu, tentokrát za chemii. Ani poté ji francouzská Akademie věd nepřijala do svých řad.

Marie Curie-Skłodowská kolem roku 1930

Těžký život polské vdovy

Kritiků měla Marie Curie-Skłodowská spoustu, zejména ve Francii. Vadilo nejen to, že se pouštěla do „mužské“ práce, ale také, že byla cizinka, ateistka, navíc jako vdova měla nemanželský románek s mladším mužem.

V mezinárodních vědeckých a zdravotnických kruzích měla naštěstí lepší pověst; velkého uznání dosáhla hlavně během první světové války. Vytvořila tehdy speciální radiologické jednotky, které urychlovaly diagnostiku zraněných vojáků a tím zvýšily šanci je úspěšně operovat. Pojízdným jednotkám se říkalo „Malé Curie“.

V té době už Marii trápilo chatrné tělesné i psychické zdraví. Byla hospitalizována s depresivními epizodami, s onemocněním ledvin a později také s aplastickou anemií – nedostatečnou tvorbou všech krevních elementů. Pravděpodobně za ni mohla dlouhá léta strávená v dosahu radioaktivního záření. 4. července 1934 zásadní osobnost západní vědy a vlastně celé společnosti zemřela ve francouzském sanatoriu. Bylo jí šestašedesát let.

Autor:

Nejčtenější

Nebojte se prošlých potravin, o rok déle vydrží mouka, hořčice i káva

Ilustrační snímek

Prošlé potraviny nevyhazujte. Můžete je klidně sníst i dlouho po datu, které ohraničuje jejich minimální trvanlivost....

Krmí dítě podle tabulek, kritizovala rodiče náhradní manželka

Jídlo pro Leontýnku patří i na sociální sítě.

Bára je se svým životem spokojená. Žije s manželem a roční dcerou Leontýnkou v novém vlastním domě u Tábora a přesně...

Špatné jídlo nepřetrénujete, jen pohybem nezhubnete, tvrdí odbornice

Ilustrační snímek

Předsevzetí shodit pár kilogramů jste si dali už na začátku roku. Do léta to byl docela pohodový plán, jenže svých...

Někdo se zbláznil, říkal si u scénáře Kameňáku herec Václav Vydra

Václav Vydra

Tvrdil, že touží být hasičem či ošetřovatelem v zoo. Jen ne hercem. Podvědomě chtěl uniknout srovnávání s členy své...

Žena říká, že je mořská panna a tvrdí to i o svých dětech

Heidrun Barthová

Jednačtyřicetiletá Heidrun Barthová z Německa je přesvědčená o tom, že se narodila ve špatném těle. Tvrdí, že je ve...

Další z rubriky

OBRAZEM: Krasavci, kteří si získali srdce žen díky romantickým filmům

Krasavci z romantických filmů

Všichni jsou krásní, slavní a hlavně mají jedno společné - zahráli si v romantických filmech po boku hollywoodských...

Pití už jsem sama nedokázala zastavit, říká Michaela Duffková

Michaela Duffková

Když se před rokem Michaela Duffková rozhodla skoncovat se závislostí na alkoholu, v krvi měla více než dvě promile. Od...

Prvý frajer. Co čeká partnera nové slovenské prezidentky?

Slováci ve volbách rozhodují o budoucí hlavě státu. Zuzana Čaputová odvolila v...

Být první prezidentkou Slovenska je jedna věc. Být partnerem první prezidentky, to je zase jiná věc. Umělec Peter...

Kyberšikana přibývá: Jak před ní ochránit svoje děti?
Kyberšikana přibývá: Jak před ní ochránit svoje děti?

S vývojem sociálních sítí se stále častěji setkáváme s pojmem kyberšikana. Online svět může přinášet řadu nástrah, které se netýkají jen dospělých, ale také dětí. Co si pod kyberšikanou představit a jak můžeme děti ochránit?

Najdete na iDNES.cz